A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Odvolání se k platovému výměru pro ty,jež jdou s platem dolů.
Vzor
( nutno přizpůsobit na konkrétního příslušníka a konkrétní rozhodnutí, t.zn. některé věci škrtnout, jiné event. přidat)

ODVOLÁNÍ

proti rozhodnutí č.j. ze dne...., které jsem převzal dne......
.
1) nesouhlasím s výrokem, že je mi od 1.1.2007 vyměřen zvláštní příplatek podle § 120 odst. 2 zák. č.361/2003 Sb. ve výši....Kč (pokud ovšem není na stropě 1.500,- Kč, v tom případě „za IDP“ vynechat) , podle § 120 odst. 3 ve výši .....Kč (toto napadnout vždy, pokud není stanoven ve výši stropu, t. j. 4.000,- Kč)
2) nesouhlasím s tím, že na rozdíl od r. 2006, kdy jsem měl přiznán osobní příplatek ve výši.......Kč je mi nyní tento příplatek snížen na částku .....,-Kč, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v kvalitě, ani kvantitě odváděné práce. (Event. „že mi tento příplatek je napadeným rozhodnutím zcela odebrán, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v..............)

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, tj. včetně průměrné měsíční odměny za pohotovost ve směně, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je i v rozporu se zákonem 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určitém možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.

( výše uvedené 2 základní nesouhlasné body možno u příslušníků ve vedoucích funkcích event. rozšířit, pokud by jim byl přiznán příplatek za vedení nižší, než měli doposud, pokud samozřejmě i nadále řídí xy podřízených)

V ........ dne....... podpis.....................................

Dávejte dotazy na tuto adresu ať víme co pan ministr na celou situaci odpoví. Co vněm je.

http://www.langer.cz/public/nazory.php?menu=59&tema_id=3

Pokud si přečteme chlácholení ze strany p. Brázdy, tak tomuto se nelze ani divit, když to je jeden ze spoluautorů současného stavu.Pouze jsem nečetl, že by i jemu chyběly na výplatu nějaké peníze. Všichni na PP dobře věděli, jaký bude dopad na konkrétního policistu, neboť z jejich dílny je vše říkající EKIS, který je centralizován a tvoří vlasně veškeré podklady pro výpočet mzdy. Jejich tvrzení o tom, že bylo dotazen od jednotlivých ředitelů zjištěno, že nedochází k žádnému rapidnímu propadu mzdy je tedy udivující, když se mohli dotázat všemocného EKISu.Je to zřejmě další dobrý výplod velkých hlav.

Všimli jste si na rychlém předávání výměrů, že jediní, kterých se ti nahoře bojí jsou novináři ? Nevěřím, že kdyby se do toho nevložila Nova, tak by proběhla celá šaráda nazvaná nejdi a předej.
Co takhle do této Langerovy "Zdi nářků " zapojit i ostatní poslance. Každý má svoje stránky a své mailové kontakty, přes které se ně ně může obrátit každý občan se svým problémem. Každý máme v místě bydliště své "zvolené" zástupce. Co takhle zaslat jim dotaz na vzniklý stav a jak jej hodlají řešit a každou kopii dotazu zaslat mediím. Tohle snad někoho znich pohne alespoň k interpelaci, neboť se jedná o politické body. Řekněme, že jeden z dotazů by byl 1) - jak je možné, že u části státních zaměstnanců došlo k propadu mezd a nebyly dodrženy sliby ohledně každoročního 5% nárůstu
2) - jak je možné, že policejním vedením jsou porušovány ustanovení nového služeního zákona týkající se náplně jednotlivých tarifních tříd, kdy tato dělba platí pouze na papíře a praxe hovoří jinak
3) - jak je možné, že policejní vedení nebylo schopno zvládnout přípravu na účinnost nového služebního zákona o němž ví již několik let.
No a kopii dotazu zaslat médiím. Což třeba donutí papáláše jak ve sboru tak ve sněmovně jednat. Nezapoměňme, že jediným způsobem řešení je buď vládní nařízení nebo novela zákona.

NAPROSTO SOUHLASÍM v PLNÉM ZNĚNÍ, díky NOVĚ (černé kronice) se o tomto váce hovoří. A co LANGER MMMMMLLLLLLČČČČÍÍÍÍÍ. AROGANTNÍ TVÁŘ ODS.

Média jsem do toho zatím ještě nezatahoval, ale jinak už pár měsíců bombarduju některé poslance a senátory připomínkami k našemu paskvilu o služebním poměru - bohužel až na jednu odpověď ze sněmovny a jednu z ministerstva, která mne ovšem nijak nepotěšila, se nikdo neobtěžoval. V každém případě mám sám před sebou čisté svědomí, neb jsem se alespoň o něco pokusil. Ve svých aktivitách hodlám samozřejmě i nadále pokračovat a totéž vřele doporučuji i ostatním - třeba to s někým konečně pohne...

..jinak uz jsem cetl,ze si panove kompenzaci nasich platu predstavuji tak,ze v nejmenovanem okrese sebrali osobni tem co si trochu polepsili a dali ho tem co si pohorsili,pak obema stranam rekli:jste na svejch tak neřvěte a drzte hubu

Novaobcanskejudo@nova.cz
izpravy@nova.cz
CTinfo@ceskatelevize.cz
www.rozhlas.cz

Tak mě to dnes náš pan "vedoucí" předal. Trpká fakta jsou následují :

-PT 5/4, 2.000,-Kč rizikový, 400,-Kč osobní (po 10 letech) měsíční hrubý příjem na rok 2007 = 25.690,-Kč ( což tedy znamená roční hrubý příjem 308.280,-Kč)

A to znamená, že jsi spokojený. jak ti přidali jako těm rozpočtovkám, nebo jsi šel dolů, či máš relativně stejně a inflací v roce 2007 půjdeš i tak dolů ?

Od: plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda Ph,D
Útvar: PP PČR náměstek
Místo: neurčeno
Předmět: RE: 4 otázky

Vážený pane podpraporčíku, co se týká rozhodnutí, dnes přijal policejní prezident opatření, aby se zbytečně nečekalo do konce roku, a rozhodnutí se vydávaly. K tomu nutno uvést, že podklady k tomuto rozhodnutí,jsme obdrželi před několika dny a v současné době jej personalisté připravují. Pokud jde o plat, nevím jak víte že budete mít plat nižší, když nemáte rozhodnutí. Dle dnešní telefonické konference nedochází na žádném kraji, k nějakým dramatickým propadům platů. Vyhodnocován bude roční plat, neboť to je podstatné, protože pohyblivé složky (přesčasy) se budou proplácet po odpracování 150 hodin. Takže případný propad v měsíci lednu může být kompenzován v měsíci řijnu. Je nutno vidět, že karierní systém působí dlouhodobě a pokud se nasadí do rozběhlého systému, zpočátku dochází k tomu, že někde dojde k propadu. Proto je zřejmě nutné zpočátku tyto propady kompenzovat. Po dvou třech letech tento problém již nebude. Vše ukáže příští rok. Věřím, že po roce budeme všichni věc hodnotit již jinak. plk.Brázda

Já jsem nedostal ještě nic. Rozumíte tomu? JEŠTĚ NIC. PP jen mlčí a nereaguje, jako ve všem. Když udělá problém řadová složka, jsou špatní ti dole. CO dodat u koryta to nezvádá nikdo již delší dobu, co se služební zákon připravuje a to jak v systematizaci, tak jako vždy ve všech nařízeních, rozkazech apod. Veřejnost se dozví vždycky dřív informace, než samotní policisté, kterých se to týká.

Podle mne, jak jsem to pochopil, papírově bohužel dostane opravdu každý přidáno. Je to dáno tím, že dochází ke zvýšení základu v TT. U nás zůstavají veškeré další složky platu - rizikové + osobní ve stejné výši. K propadu dochází hlavně v souvislosti k již nepropláceným příplatkům za so,ne,noční,svátky, přesčasy. Přesčasy mají být údajně zahrnuty v navýšení tarifu (12,5 h. měsíčně) a ostatní přípatky ve směnnosti (+ 10% k základu TT). Bohužel případně přiznané navýšení za směnnost + 10 % nepokryje finanční příjem ve výši pobírané v předchozím roce. T.j. kdo vydělával na těchto příplatcích v předchozím roce více jak cca. 2.000,- kč (liší se podle jednotlivých TT i když údajně od 6 TT již příplatek za směnnost nesmí být)jde dolů . To znamená čím menší TT tím větší propad na předchozích příplatcích. Jak jsem řekl, na papíru bude navýšení, neboť i předchozí platební výměr tyto částky neobsahoval. Jako vždy, nejvíce si polepší od 6 TT. V praxi to znamená, že ten kdo je na ulici a nasazuje denně krk, bude mít reálný propad přijmu. Podkud se herr Brázda odvolává na přesčasy, tak těch nebylo moc ani v minulosti natož nyní, kdy bude muset policista nejprve odpracovat oněch 150 z balíčku a pak ještě 3 měsíce čekat, jestli si náhodou v uvedené době nevybere volno. Bohužel v kanceláři tyto hodiny neodpracujete (vyjímenčně a přesto, že již nějaké virtuální máte dopředu zaplaceny) a kluci na ulici budou makat jak šrouby, aby si mohli vydělat. Hlavně pak záleží na jejich vedoucích, jestli jim nějaké přesčasy naplánují. Nehledě na pokyn, který říká, že se svěřenými prostředky se musí nakládat hospodárně .( za což ručí ředitel správy). Můj názor je takový, že pokud nebude mimořádka ( jako např. opakované volby) tak se můžem z přesčasy rozloučit. ToŤ odpověď na alibizmus pana Brázdy. Ten si polepší dle mého odhadu min. o 7-10.000,- kč hrubého.

Vážený pane plukovníku, zdá se, že každý čteme jiný zákon. Zároveň však připouštím, že jej mohu špatně chápat. Ve svém příspěvku tvrdíte, že po odpracování 150 hodin "přesčasů" zdarma (§ 54 odst.1, zák.č. 361/2003 Sb.), se bude tato složka proplácet. Jenže zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru... v § 125 odst. 1 říká: "Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku...". Jak tedy můžete tvrdit, že tyto přesčasy budou propláceny? Jsem zvědav, jak si v takovém případě služební funkcionář odůvodní, že nebyl schopen během tří měsíců příslušníkovi umožnit vyčerpání náhradního volna.

Pan Brázda ať raději ohodnotí a analizuje sám sebe, i s nedokončenou vzláštní školou bych to měl hned spočtený.

Pane plk. nám bylo vedením jasně řečeno že tento rok bude vybráno všech 150hod. problém je ten že od nás odchazí 6 lidí a to není konečný stav.. a zároveň bylo řečeno že za přesčasy bude náhradní volno, protože peníze nejsou a nebudou, tak nám neslibujte nesplnitelné..

"vzláštní" jsem napsal schválně-ještě nejsem takový tupec.

to:plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda
Vážený pane plukovníku, ve své odpovědi mluvíte o možnosti, že po překročení přesčasových 150 hodin zdarma a následných přesčasů plně placených (teoreticky), lze vyhodnotit celkový příjem a tedy i případný pokles mzdy policisty za uplynulý rok. Upřímně mě toto vaše tvrzení zaráží, když krátce před koncem roku 2006 byl na poradách vydán neveřejný pokyn z policejního prezidia k zákazu naplnění fondu 150 hodin. Dále striktně byly instruovány personální skupiny, aby všem řídícím pracovníkům vypracovali postup, jak toho dosáhnout. V ideálním případě se může fond naplnit do půl roku, potom má služ. funkcionář ještě 3 měsíce v průběhu plnění dát policistovi volno za vykonaný přesčas. Je proto úsměvné a evidentně z vaší strany zřejmé, účelové tvrzení "o zakomponování přesčasů do výsledného ročního platu. Zapomněl jste se zmínit o koncepčním porušování zařazení do platových tříd. Je velmi zjevné, že došlo v mnoha případech k tomu, že skutečná činnost policisty není, nebo je jen z části obsažena v novém platovém zařazení. Tam, kde byla dříve požadována vysoká škola, zničeho nic není potřeba. A tak "hop" a je tu vámi nemožný propad ve výši platu. Kde jsou ušetřené peníze z takto účelových zařazení a na jaký účel budou použity. Stenley- žába u pramene (kolegové, podejte odvolání a ihned žalobu k soudu. Máte pouze 2 měsíce se od data rozhodnutí policejního prezidia (100% zamítavého) odvolat k soudu. Obecně je advokátní taxa 5000,- kč a soudní poplatek 2500,-Kč.

jediné co mohu uvest je hnus už je mi z toho jen na blití

Pane plukovníku z Vašeho příspěvku je mi na blití a jste to zrovna vy, který jste si pěkně od nového roku namastil kapsu a my spodina budeme sloužit nespočet nočních, víkendu a svátku za směšných 10 procent, kdy tím utrpí naše rodiny, zatím co vy si budete užívat veškerého komfortu, který Vám přinesl nový zákon doma. Hnus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

NEDRAMATICKÝ propad mzdy policistů za okolností, že se plošně rozpočtovkám přidá od 1.1.2007 5 % na platě je v pořádku ? Ježíš marjá co je tohle za hnus. A to máme tedy od 1.1.200 fofrovat a rychle si oddělat těch 150 hodin přesčasů, abychom si tento vládou zaviněný propad dorovnali dalšími přesčasy, ale již zaplacenými. To se snad již v tomhlé státě někdo zbláznil.

Tedy dali jsme Vám míň, ale máte možnost vyběhnout na dráhu přesčasů a když budete rychlí, tak Vám ty peníze, které jste měli v roce 2006 i bez těchto přesčasových závodů - doplatíme.

Prosím pěkně, udělejte tyto krásné podmínky i pro naši bývalou skupinu rozpočtovek - učitele, zdravotníky, Úřady práce, Okresní správu soc. zabezpečení - takhlen jim to naservírujte. Zrušte jim těch 5 % přídavku na mzdách, něco jim ještě ze mzdy uberte, přidejte 150 hodin navíc zdarma a pak jim to vysvětlete, jako pan Brázda z Policejního prezidia - určitě to pochopí a ani stávkovat nikdo z učitelů - zdravotníků nebude.

Když někomu řeknu, že do 150-ti hodin dělám zdarma přesčasy, tak se mi každej vysměje. Je to drzost a sprostota. Kdo a co mi v současné době dá taky zadarmo. Pouze tak Langer pozdravný otevřený dopis do novin NOSu, který svou situaci s novelou zákona taky nezvládl, koho odbory brání, nás nebo sebe, VYSTOUPÍM a to již od LEDNA 2007

Chlapi já Vám něco řeknu, to co se v současné době děje v PČR je katastrofa, ale jedna věc se musí nechat, proč s námi takovým způsobem mávají? Nejsme odborově organizováni, drtivá většina má pouze kecy v práci mezi klukama a u piva. To je voničem. V itálii je u četnictva 85 procent lidí v odborech a vláda si setsakramensky rozmyslí jak s nima jednat. U nás je to sotva desetina. Tak se trochu zamyslete, a pojdťe do odborů, vytvořme sílu policajtů, kteří budou rovnocenými soupeři. Ne jen přiblblem, jehož hlas vyšumí ve větru. čekám na příspěvky. Jirka. tescudo@email.

U nás se již nějací koegové stali " odboráři ", kdy dříve jim byl nějaký odbor šuma fuk, ale ta nejistota nového zákona je donutila se " trochu " pojistit. Já tam vstoupím rovněž, lepší něco než nic

odbory u nás nefungujou, podívej se kdo to vede.... samý důchodci, takže nic nečekej

Jsou odbory a odbory. Podívejte se na to, jak ihned reagovaly hasičské odbory - viz. http://www.osh.cz/ a jak reagují ty naše- viz. http://www.nosp.cz/ . ( ze zvyku stále píšu naše, i když už 17 a půl hodiny moje nejsou) Vidíte ten rozdíl ?!!!!!!!_

HA HA HA ODBORY JIŽ NIKDY KONČÍM S NIMI

Co kecáte za nesmysly. Je to hlavně Vaše chyba, že odbory neprosadily všechno co chtěli. To co píšete vyplývá z vaši neznalosti a lenostisi něci zjistit. Pořád jste všichni zvyklí, že budete mít všechno na stříbrném podnosu a nehnete ani prstem. Kecat umí každej a hlavně policajti. Žádní jenom důchodci tam nejsou (záleží od kolika let je pro tebe důchodce). Pokud odbory zastupují jenom 10% policistů pak mají špatnou pozici pro vyjednávání a prosazování. Bohužel všechno, co prosadí, není pro těch 10 % ( kteří přispívají ) , ale i pro ostatní, kteří jenom kecají, že odbory nic nedělají. Svádět to na druhé, to je náš národní sport. Co jste pro to udělali Vy ? Vystoupit je opravdu dobré řešení, srabi.

Ivánku, kamaráde až mi teda dorovnáš almužnu nějakou pořádnou odměnou, rád bych si jel k tobě kousek za Olomouc zahrát golf. Určitě to nebude problém, ty přece rád komunikuješ s obyčejnýma lidma, že Ivánku. A ještě se vždycky říkalo, že kdo lže ten taky krade, tak se zamysli jestli už nemáš dost nakřečkováno.

Takto přemýšlejí naši nejvyšší funkcionáři - p. Brázda. Propad platu u policistů přestože rozpočtovky mají přidáno 5 % - a my bychom měli bez nového zákona přidáno plošně rovněž 5 % ( tedy 800-1000,- Kč). Všichni máme také již v platech předplacenou jednu 12 hodinovou směnu v měsíci, takže roční plat obsahuje 13 měsíců ????.

Zde jsou tyto myšlenky - ale nechápu, jak takto může někdo uvažovat ( i když na tom místě ).


27.12.2006 11:19:07 Postoj k tématu: Souhlas s příspěvkem: (1)

Od: plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda Ph,D
Útvar: PP PČR náměstek
Místo: neurčeno
Předmět: RE: 4 otázky

Vážený pane podpraporčíku, co se týká rozhodnutí, dnes přijal policejní prezident opatření, aby se zbytečně nečekalo do konce roku, a rozhodnutí se vydávaly. K tomu nutno uvést, že podklady k tomuto rozhodnutí,jsme obdrželi před několika dny a v současné době jej personalisté připravují. Pokud jde o plat, nevím jak víte že budete mít plat nižší, když nemáte rozhodnutí. Dle dnešní telefonické konference nedochází na žádném kraji, k nějakým dramatickým propadům platů. Vyhodnocován bude roční plat, neboť to je podstatné, protože pohyblivé složky (přesčasy) se budou proplácet po odpracování 150 hodin. Takže případný propad v měsíci lednu může být kompenzován v měsíci řijnu. Je nutno vidět, že karierní systém působí dlouhodobě a pokud se nasadí do rozběhlého systému, zpočátku dochází k tomu, že někde dojde k propadu. Proto je zřejmě nutné zpočátku tyto propady kompenzovat. Po dvou třech letech tento problém již nebude. Vše ukáže příští rok. Věřím, že po roce budeme všichni věc hodnotit již jinak. plk.Brázda