Protože se ve velké míře debatuje na téma úrovně platů, pokusím
se vysvětlit, jaké jsou historické kořeny současného stavu a jak
to s tím stanovováním platových složek vlastně je:
V prvé řadě se musím vrátit do historie, kdy se začal koncipovat
z. č. 361/2003 Sb. Tehdy padlo jedno z osudových rozhodnutí,
týkající se struktury platu - a sice že nový platový řád bude
minimalizovat počet nadtarifních složek (úplně původně je
vlastně měl eliminovat), tj. že dojde ke zrušení příplatků za
SO-NE-svátky-noční služby. Důvodů pro toto rozhodnutí bylo
několik:
model, vyplývající z dosavadní právní úpravy (z. č. 143/1992
Sb.) je vhodný pro civilní organizaci, v níž je nepřetržitý
provoz víceméně výjimečný, případně byl vhodný pro policii PŘED
rozsáhlým zcivilněním, kterým prošla. Tehdy bylo třeba výrazně
rozlišit tzv. kancelářské a výkonné profese. V současnosti lze
možná 95% policie označit za "výkonnou" a příplatky z tohoto
pohledu ztrácejí smysl. Mohly být zahrnuty formou urč. paušálu
do tarifní složky mzdy zcela, nakonec se objevily ve formě 10%
navýšení;
před rokem 1992 existoval v policii (SNB) fixní plat, což bylo
považováno za přežité a nespravedlivé. Zavedení příplatkového
systému sice odpovídalo tehdy aktuálnímu pojetí "spravedlivé
odměny za práci", nicméně se ukázalo, že tento model neumožňuje
zavést "kariérní řád" (zde zdůrazňuji, že komu tento pojem
připadá jako zprofanované klišé, může si místo něj dosadit
"model normálně fungující organizace"). Příplatky sice správně
navyšovaly příjem příslušníků, kteří směny vykonávali,
navyšovaly je však způsobem, který eliminoval rozdíly v
platových třídách. Pak reálně docházelo k situacím, kdy
policista v nižší třídě s příplatky v celkovém příjmu
přeskakoval svého vedoucího (např. OOP). I tento stav byl jednou
z příčin celkového stavu managementu, kdy se do vyšších funkcí
kvalitní příslušníci prostě nehrnuli, neboť posun o jeden stupeň
(funkci, třídu) nahoru pro ně mohl znamenat propad příjmů. Toto
je stav, který neexistuje v žádné fungující civilní organizaci;
lze jistě namítat, že pokud je pro kariérní řád a fungování
organizace rozhodující celkový plat a nikoliv jeho jednotlivé
složky, bylo možné příplatky zachovat a navýšit tarifní platy
(resp. zvýraznit rozdíly mezi nimi). To však možné nebylo -
ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipustilo jako garant
odměňování ve státní správě odlišný model odměňování (a tehdejší
MV Gross se prostě rozhodl tento model neprosazovat).
Rozhodnutí o zrušení systému příplatků bylo "vyrovnáváno"
celkovým uvažovaným navýšením příjmů (rok cca 1999/2001) o
66%!!! To by znamenalo výrazné navýšení příjmů každého
policisty. Samozřejmě, ne každé kategorii příslušníků stejně.
Kariérní (platová) křivka se měla stát podstatně strmější. Tento
záměr dostal tři osudové rány:
první bylo odsouvání schvalování zákona, kompromisy a vnesení
"sociálního" hlediska - tj. máme málo peněz, nesmíme dopustit
propad nejnižších platových tříd a přílišný nárůst vyšších tříd
(vnímalo se to jako téměř neslušné), tudíž "zploštíme" křivku
platů, což bude znamenat zavedení malých rozdílů mezi tarifními
třídami a "kariérními stupni" = bude omezena funkčnost
kariérního řádu,
druhou ranou bylo první odložení účinnosti zákona a následné
napumpování výrazné části peněz na něj rezervovaných do
valorizace stávajícího systému. Tyto peníze díky struktuře platů
znamenaly významné navýšení úrovně platů zejména u policistů,
pobírajících výraznou část mzdy ve formě příplatků. Bylo sice
prohlašováno, že peníze jsou poskytnuty jaksi "zálohově" (tj. že
každý policista musí počítat s tím, že s novým zákonem dostane
navýšení o to menší, resp. může dojít i k propadu jeho platu),
toto prohlášení však bylo ze samé podstaty nesmyslné,
třetí a poslední ranou je konkrétní struktura mzdové tabulky,
schválené nedávno vládou. Ta nejenže kopíruje dosavadní
"socialistické pojetí" oceňování služby, ale zcela mimořádně je
prohlubuje. Místo výrazných rozdílů v tarifních třídách totiž
značnou část prostředků fixuje na tzv. "platový automat", tj.
nárůsty platových stupňů (což zdůrazňuji - má to význam pro
další vysvětlování!).
A nyní už k aktuální situaci, tedy jak se stanovuje rozpočet,
ovlivňující vaše konečné platy:
V prvé řadě vláda v rámci "státnického rozhodnutí" určila výši
procentuálního navýšení mzdových prostředků v policii a
ostatních bezpečnostních sborech (tuším, že je to nějakých 8% -
srovnejte s původními 66%). Toto rozhodnutí je politické a nemá
žádnou souvislost s požadavky kariérního systému apod. Následně
byly přiděleny prostředky do kapitoly MV, resp. pro policii a
bylo vydáno příslušné nařízení vlády (platová tabulka, o níž
jsem již psal).
Policejní prezídium si pořídilo jakousi analýzu rozpočtových
nároků jednotlivých krajských správ, vyplývající z nasazení tzv.
"ostré" systemizace služebních míst. Ta však byla do určité míry
ovlivněna subjektivním přístupem krajských ředitelů, neboť
současná vzorová systemizace služebních míst umožňuje daleko
volněji než dosud pracovat se strukturou tarifních tříd (dvě a
více TT na jednom pracovišti bez stanovených poměrů či "maxů".
Díky tomu je průměrná tarifní třída na jednotlivých správách
krajů rozdílná.
Policejní prezídium dále vložilo do rozpočtování faktor
"náročnosti služby a zatíženosti". Výsledkem je, že průměrné
platy jednotlivých správ krajů jsou rozdílné v řádu několika
stokorun (vynásobte např. 5,5 tis. policisty a 12 měsíci).
Správa JmK (A VÝHRADNĚ O NÍ PÍŠI DÁLE!) tedy disponuje platovým
průměrem 30,2 tis. Kč, což je o (pouhé!) cca 2 tis. Kč více, než
dosud.
V rámci správy byly propočteny limity pro jednotlivá OŘ/MŘ, do
nichž se rovněž promítla filozofie "náročnosti a zatíženosti".
Paradoxem přitom je, že díky struktuře dosavadních platových
tříd a stupňů byly nejvyšší průměrné platy u nejmenších a
nejméně zatížených OŘ (BK-VY-TR - důsledek vyšší průměrné
platové třídy díky poměru vedení a servis proti výkonu a díky
průměrně staršímu složení policistů).
Každý okresní ředitel obdržel limit průměrného platu s tím, že
nejprve musí pokrýt systemizací nastavené tarifní platy
(využil-li tedy volnosti vzorové SPM a nastavil samé vysoké
tarifní třídy, ubírá mu to více peněz). Dále vytvořit rezervu
4,5% na přesčasy, pohotovosti a náhrady mzdy. Dále pokrýt 10%
navýšení tarifů za směnnost (opět-čím větší rozsah, tím větší
čerpání z platového průměru). A teprve v poslední řadě může
zbytek použít dle vlastní úvahy do systému zvláštních a osobních
příplatků.
Díky tomu, co jsem uvedl v předchozích odstavcích, jsou platové
rozdíly stávajícího a nového systému na různých útvarech různé
(nejmenší budou u nejméně zatížených "starších" útvarů, nejvíce
peněz přibude u zatížených "mladších" - zde ovšem hovořím o
přerozdělovacím mechanismu; je třeba si uvědomit, že největší
"obligatorní" navýšení mají nejstarší kategorie policistů).
Výsledkem je tedy stav, kdy policisté zejména mladších
služebních kategorií, pobírající v minulosti 2-6 tis. Kč na
příplatcích za služby, musejí jít (alespoň v prvních měsících
roku) s platy dolů, neboť tarifní navýšení jim nemůže tyto
příplatky kompenzovat. Na některých útvarech, kde dochází k
výraznějšímu navýšení v tarifních třídách, ale zejména tarifních
stupních, musí být nedostatek prostředků kompenzován snížením
jiných složek platu (správa JmK-nikoliv její OŘ jde na osobním
příplatku dolů v průměru o 35%!).
Neočekávám samozřejmě, že vám toto vysvětlení rozjasní tváře,
nicméně máte alespoň informaci o tam, jak se problém narodil.
|