Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

To, že řídí policii někdo, kdo neumí počítat do pěti, je celkem normální, vždycky stačilo, že dotyčný měl kamaráda na správném místě. Zarážející je že NĚKDO TAKOVÝ řídí celé ministerstvo. I když v tomto státě asi ne. Kdepak se vzaly peníze na P1000, z prodeje nepotřebných nemovitostí určitě ne!!!

Pokud vím, tak peníze na projekt P1000 jsou z větší části financovány z EU. To by se asi páni v EU divili, na co všechno se jejich prostředky použili a kam byli ve finále nasměrovány. Ke zlepšení podmínek pro sloužící policisty v přímém výkonu služby? Z velké části ano, ale tento projekt byl jednozačně směrován. Jednoznačně. Tak proč třeba i ty blbý LCD monitory místo ke stálým službám přišli do kanceláří vedoucích odd., kam veřejnost jen tak běžně přístup nemá???

Pan PP na tiskovce k "uklidnění" policistům řekl: "Problémem jsou tady nadtarifní složky, které my budeme vlastně v roce 2007 nějakým způsobem vyrovnávat. Ať už to bude po odsloužení 150 přesčasových hodin, anebo jiným způsobem, o kterém budeme dále jednat, nabízí se tady dvě nebo tři možnosti dalšího řešení, ale každopádně ten konečný roční příjem by měl být vyšší a bude vyšší než v roce 2006." .... .... To už opravdu volá po odborném vyšetření. ... Logika opravdu pro Bohnice. Odsloužíš zdarma 150 hodin neplacených přesčasů (150 hod. x hodinový plat) a pak budeš sloužit další přesčasy, aby jsi měl aspoň takový plat jak loni... Může řídi policii někdo, kdo neumí (do pěti) počítat?. A další návrh - řešit chyby zákona (propady platů) navýšeními osobních příplatků opravdu plní hlaví účel zákona...ocenit ty lepší...kariérní řád...jistotu těch, kteří pracují dobře, že budou lépe ohodnoceni... Osobní hodnocení tedy není k ocenění vyššího nasazení a kvality .. je zase jen prostředkem k řešení problémů špatného zákona.... Je z toho opravdu smutno...

tak nějak nechápu karierní systém jak ho p. ministr zdůrazňuje, jestli to dobře chápu tak přidají polistům v 3tt a 4tt a ti budou mí stejný plat jako policisté v 6tt, kde je tan karierní systém to nechápu (nic proti hlídkařů já jsem z obvodu ale trochu mi uniká smysl zákona), při pomyšlení kdo nás to tady řídí se mi chce zvracet - nevzávat se a bojovat s těma byrokratama

Myslím si, že je nejvyšší čas, aby od policie odešel každý kdo může a alespoň něco z toho vytěží. A pro všechny, kteří uvažují o přijetí do služebního poměru, rozmyslete si to dobře, nikdo z nadřízených pro Vás nic neudělá, všichni se z Vás budou snažit vyždímat co se dá za pokud možno co nejméně peněz, jen, aby si udrželi své místečko. SLUŠNÝ ČLOVĚK NEMÁ U POLICIE CO DĚLAT, v tomto státě si ho nikdo neváží a jeho služby nezaslouží, politici zvlášť ne (nebo snad ano třeba ministr, který vědomě lže ???).

Tak jsem si přečetl ty příspěvky z jednání z 5.1. a tam jestli jsem to dobře pochopil pan PP tvrdí, že problém se snížením platů mají policisté a policistky na základních funkcích a s dobou služby do 5-ti let. Mám propad mzdy a to sloužím necelých 14 let a nyní jsem zařazen v 5TT.

Oni si nevidí ani do své huby

Propady má podle mého cca 20% policistů převážně v 3 a 4 platových třídách. Inu nakrmily funkcionáře, SKPV a figurky na prezidiu a dole to odrbali co to šlo.

Já jsem také v 5/5 a došlo u mne k poklesu platu o proti roku 2006 ve výši 1.900,-Kč. měsíčně. Sloužit 150 hodin zadarmo nehodlám, údajnému navýšení osobního nevěřím ( stejně by ho za čas sebrali, vždy si to z důvodní nějakým pochybením) a dle mého názoru je čas odejít.

pan Policejní prezident při nástupu do vytoužené funkce slíbil ministrovi a celé veřejnosti,. že vyžene asi polovinu lidí z prezidia do výkonu. Skutek utek...všichni tam seděj jak přikovaný, je jich tam minimálně stále stejně, ale hlavně si tam rozdávají třídy,které jsou finančně velice slušně placené. ...Jaký je rozdíl mezi vrátným na PP a OŘ...v třídách a penězích. Jaký je rozdíl mezi ředitelem OŘ a nějakým joudou z PP?.-..velkej,ale v tabulkách PP je lépe hodnocenej ten jouda...Práce SKPV na PP je sice celorepubliková,ale to neznamená, že náročnější ale přesto lépe hodnocená...Tady to je o tom, kdo urve vyšší tabulku. A na PP jsou ty nejlepší. Bohužel ne vždy se správnými lidmi a je jich MOC. Je tam plno důchodců a zkostnatělejch byrokratů. Vyházet většinu z nich do výkonu ať dělaj. Do vyšších platových tříd ..od 9.tř nahoru jen ty kdo si to opravdu zaslouží !!!

Na PP už zapoměli dělat

NEVÍ NĚKDO JAKÉ RIZIKOVÉ MAJÍ TI PANÁČCI NA POLICEJNÍ PREZIDIU?

to Bjer... kdesi, kdysi na staroměstské radnici. PS: Nápověda: okno, let, zem, tvrdá...

Asi to tak musí být. Přeci na ředitelstvích je ten poslední poskok důležitější než nějakej polda nebo hasič. Vždyť oni v pomatení smyslů produkují haldy předpisů. Je jen škoda že technika příliš pokročila, takhle kdyby měli jen psací stroj a kopírák, to by si rozmysleli. A co je nejdůležitější, když bydeš Pražák tak budeš prostě na ministerstvu a velmi důležitý, a neb uklizečka stejnaá jako každá jiná jen proto že uklízí na ministerstvu je šéfová všech uklizeček ve státě...

Ano mohli jste dostat všichni přidáno 5% jako všichni státní zaměstnanci, kdyby platil starý zákon o policii, ale my jsme si řekli NE. Přidáno dostanou jen někteří a některým dokonce ubereme a ještě budou muset odpracovat 150 h zadarmo. No není to fér? Tady někdo zřejmě zkouší co vydrží obyčejný policista. Tohle kdyby zkusili ve školství, zdravotnictví to by byla hned stávka. Koukám, že z policistů, hasičů se začíná stávat zpodina státních zaměstnanců. Tady si zřejmě někdo neuvědomuje, kdo nasazuje každý den životy. Ale co je to život nějakého policisty nebo hasiče, že ano pane Langer, páni poslanci. Myšlenka nového zákona o policii byla zřejmě dobrá, ale nějak vám nevyšla a kdo to odnesl? Obyčejný policista tam dole. Vy ale máte zrovna úplně jiné starosti, jak se udržet u svých korýtek. Každý stát se snaží, aby měl řádně fungující policii, která je základem každého státu, krom tedy toho našeho. Tady se snaží policii používat v politickém boji a to dobré co bylo u policie zničit. Všichni by jste si to měli jít zkusit co to obnáší hlavně ti, co pořád jenom kritizují. Každý jenom vidí, že policista někoho pořád buzeruje, že nemá co na práci, že dává jenom pokuty a proč nebyl zrovna tam a proč to neudělal jinak. To se to každému mluví a kritizuje. Každého z těch kritiků bych vzal k pořádné nehodě na silnici, kde umírají lidé, k mrtvole někde v bytě a spoň 3 týdny staré ať si to taky pěkně užijí a pak se jich zeptám, jak se jim v noci usínalo. Něco už jsem za těch pár let zažil u policie, ale nikdy jsem si nemyslel, že takto dopadneme a tam nahoře nám pořád budou tvrdit, že je všechno v pořádku. U nás na oddělení je nás 9 a 3 odcházejí do civilu. Jsem zvědav, kdo tady za chvíli bude sloužit. Vy si ani neuvědomujete, že když začnou odcházet zkušení policisté, že to stát bude stát více peněz než aby jste jim zajistili podmínky, aby tito lidé zůstali u policie co nejdéle. Aby se stal z policisty opravdu dobrý a zkušený policista to trvá několik let a něco to stát taky stojí a vy neumíte pak tyto policisty udržet u policie. Tak to je tedy opravdu smutné a zřejmě je vám to úplne jedno. Půjdu se podívat na TV, kdyby nám chtěl něco zase sdělit pan Langer přes média. Všem obyčejným policistům a hasičům přeji pevné nervy.

Pan ministr tomu říká BIČ jen pro někoho.

Zde vám překopíruji svoji variantu odvolání jak proti snížení platu a zařazení do 3 TT, tak i odvolání proti rozhodnutí zařazení na dobu určitou !!!


asistent, nstržm. …..
nar. ……
ČOZ: …….
sl. zařazení: asistent …………….



Policie České republiky
Okresní ředitelství ………..
k rukám ředitele PČR OŘ



O D V O L Á N Í

Tímto podávám odvolání proti rozhodnutí ředitele PČR okresního ředitelství…………., vydaného dne …….12. 2006 pod číslem ORPA-……., které mi bylo doručeno dne …..01. 2007

Odvoláním napadám

 ustanovení na služební místo asistent PČR okresní ředitelství ……….., Oddělení hlídkové služby ………. a související jmenování do služební hodnosti asistent, zařazení do 3. tarifní třídy a stanovení hodnostního označení nadstrážmistr
 stanovení do služebního poměru na dobu určitou do ……….
 určení zvláštního příplatku podle § 120/3 zákona
 přiznání osobního příplatku

O d ů v o d n ě n í


Na základě citovaného rozhodnutí, které mi bylo doručeno dne ….01. 2007 jsem byl
1. ustanoven podle § 215 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. na služební místo asistent u útvaru Oddělení hlídkové služby ……….

2. stanoven do služebního poměru na dobu určitou do …….

3. jmenován do služební hodnosti asistent

4. současně zařazen podle § 116 zákona a § 3 nařízení vlády č. 104/2005 Sb. do 3. tarifní třídy,
byla mi podle § 219 započtena praxe v rozsahu …. let ….. dnů
byl jsem zařazen do ….. tarifního stupně
byl mi určen zvláštní příplatek podle § 120/3 zákona ve výši ….. Kč
byl mi přiznán osobní příplatek podle § 122 zákona ve výši …. Kč

5. podle § 8 zákona mi náleží hodnostní označení nadstrážmistr






- 2 -


Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu měl služební příjem alespoň o 5% vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i Parlamentu České republiky, vyplívající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je v rozporu se zákonem 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což je deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní, eventuelně osobní příplatek, ebeny. Kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určitém rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.

Pozn.: napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů ( i jejich rodin ) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost přitom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.

Žádám, aby bylo změněno mé zařazení do služebního poměru na dobu určitou do …… na dobu neurčitou, tak jak bylo deklarováno při mém nástupu k Policii České republiky za platnosti zákona č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky. Důvodem mé žádosti je napadnutí tzv. „retroaktivity zákona“ - neboli zpětné účinnosti (popř. zpětného působení) právního předpisu, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením, kdy se retroaktivita zákona pokládá za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty. Lex retro non agit, zákon nepůsobí zpětně, bylo pravidlo známé již v římském právu. Znamená to, že v určité době působí jen to objektivní právo, které je v dané době kodifikováno, s nímž se každý může seznámit a které je účinné. Právní normy, které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny. Princip naplnění legitimního ( oprávněného ) očekávání je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty a znamená, že fyzická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné „měnit pravidla během hry“.


Navrhuji, aby bylo uvedené rozhodnutí zrušeno ( změněno ).

V …….. dne …..01. 2007

U nás na SKPV myslím Svčk. kraj a nejmenovaný okres, šetří peníze, tak všichni sloužíme ranní šichty - na ranní poradě si nemáme kam sednout, taháme se o několik "aut" , rád tuto informaci poskytnu novinářům a jsem zvědavý na reakci lidí!!
Bez médií se u této "firmy" nikdy nic nezmění- a to jak k horšímu, tak možná konečně i k lepšímu.

pro Petr1

Nova se toho s chutí chytne ... směle do toho ať se veřejně podělíme o "bordelu" v naší slavné PČR

Mluvit, psát, odvolávat se copak tohle je lidské jednání

§ 10
Služební poměr na dobu určitou

(1) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 3 let se zařadí příslušník při prvním přijetí do služebního poměru.

(2) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 1 roku se zařadí příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru nebo vojáka z povolání a jenž trval alespoň 3 roky; to neplatí pro příslušníka, který již byl ve služebním poměru na dobu neurčitou, jestliže od skončení předchozího služebního poměru uplynulo méně než 5 let.

Můžete mě někdo říci, proč mě zařadili do služebního poměru na dobu určitou, když nejsem nově přijatý policista dle § 10 z.č. 361/2000 Sb.???

Bohužel tam někdo dolů připsal tuto vychytávku, je to na stránkách odborů:
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 215
(7) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá alespoň 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu neurčitou.

(8) Příslušník, jehož služební poměr podle dosavadních právních předpisů trvá kratší dobu než 3 roky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stává příslušníkem ve služebním poměru na dobu určitou, a to na dobu zbývající do uplynutí 3 let.

Svinstvo!!!!!!!

pro Martina

Nemůžu to najít - můžeš mě dát odkaz? Jinak stále tu platí nemřípustnost retroaktivity zákona !!! Co to na nás sakra zkouší? S chutí využiji 15-ti denní možnost odvolat se !!!

http://www.nosp.cz/download/zakon_361_2003_sb.doc

pro Martin

Už to vidím ... pěkně to zašili

Nevadí - mám připravené 2 formuláře s odvoláním i proti tomuto nesmyslu - nikdo nemůže ze měnit během doby zpětně podmínky za kterých jsem nastupoval.

Ať to čtu, jak to čtu, připadámi, že pro naše zákonodárce není problém dát dvě protichůdné věty dohromady, v jednom paragrafu se říká, že doba určitá u nově nastupujících, v druhém už ale o všech s poměrem do tří let. Zajímavé, no, nechť žijí v kocourkově, ty stavěli dům ood střechy, tohle se pochopit nedá..

NEZDÁ SE VÁM, ŽE NAŠE ODBORY JSOU K "PRDU"??? PODÍVEJTE SE NA SROVNÁNÍ S HASIČEMA KDY JEJICH ŠÉF ODBORU JDE NA RUKU HASIČŮM ZATÍM CO TEN NÁŠ JDE NA RUKU MV A PP

Argument, že výměry mohou dostat do ruky nejdříve 1. ledna, protože nelze předběhnout účinnost zákona, považuji za právně účelový výklad a výmluvu, která má zakrýt skutečnost, že se vše zbytečně zdržovalo. Pode našich propočtů a informací o tom, jaké pokyny k realizaci zákona vydal generální ředitel Sboru, dojde k platovému propadu u zhruba tří tisíc hasičů, a to v rozmezí až mezi dvěma a třemi tisíci korun. A propad se nebude týkat jenom směnových hasičů, takže nespokojeni budou i různí specialisté na denní směně. Vzhledem k tomu, že generál dal pokyn, aby se rozpěťové příplatky držely při zemi a osobní příplatek aby s Novým rokem začínal na částce nula, lze říci, že platový propad je dokonce naprogramován. Náladu ve Sboru lze vyjádřit slovy nervozita, nejistota, naštvanost, zklamání. A jestli by něco hasiče opravdu dokázalo přivést až k veřejným protestům, soudě aspoň podle výzev, které mi již někteří adresovali, je to nízký rizikový příplatek, resp. rozhodnutí generálního ředitele zařadit výjezdové hasiče do nižší skupiny rizikového příplatku, než umožňuje nový zákon, i když jsme to připomínkovali a odborně vyargumentovali v rámci projednávání přípravy pokynu pana generála. V dané situaci by sdružený rizikový příplatek již jen ve výši 3 500 Kč směnovým hasičům garantoval, že nedojde k platovému propadu. I z tohoto důvodu považuji rozhodnutí o zařazení hasičů do druhé skupiny rizika za nesprávné, až provokující. To platí dvojnásob, když se ještě otevírá možnost přiznat několik set korun rizikového příplatku za používání izolačního dýchacího přístroje lidem, kteří jej jak je rok dlouhý nepoužijí, zatímco by právem měli mít o několik tisíc vyšší příplatek za vedení.

JUDr. Vladimír Mühlfeit v.r.

Převzato z webu Odborového svazu hasičů.