Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

jsem zvědavej kdo se postaví za Vězeňskou složbu a Justiční stráž--pěkně nás OŠKUBALI.

Pojďte s náma demonstrovat - týká se to nás všech a čím více nás bude tím spíše něco prosadíme

Zdravím všechny své kolegy policisty a úvodem bych chtěl poděkovat našim odborovým svazům včele s panem Štěpánkem. Když jsem si přečetl dnešní jeho prohlášení, že není důvod k demonstraci, tak jsem se opravdu naštval a řekl jsem si nač ty odbory vlastně máme. Ti kteří by měli stát za námi jdou vlastně proti nám. Zřejmě jim pan ministr slíbil jiné platové tabulky jako nám. Opravdu je nutné nenechtat se zastrašit a toho 26.1.2007 vyjít do ulic. My už na tom pracujem a všichni na celém okresním ředitelství se už domlouváme a pokud nás bude většina, tak jdem rozhodně do ulic. Je nutné toto rozšířit do všech krajů a na všecha ředitelství a dále na obvody. Věřím také, že nás podpoří i hasiči, kterých se to také týká a jsou jedni z nás. Musíme jím ukázat, že se jich nebojíme a že to dotáhnem do konce. Jinak nám budou do nekonečna jen ubírat.

Myslíš jako vyjít do ulic ve svých okresech? To je málo - 26.1.07 je tah na Prahu, kamaráde...! :-) A plně s Tebou souhlasím, že se nesmíme nechat otupit a zastrašit!

Kolegové, hovoří se tady o demonstraci, kdo ji zorganizuje?, kdo ji ohlásí místně příslušnému úřadu? Nechcete snad, abychom na tom byli ještě hůř a v médiích nás propírali, že sami nedodržujeme zákony. Dnes je 5.1. , myslím, že do 26.1. se to nestihne všechno zařídit.

Pitbulle, souhlasím s tebou, já to taky tak myslel, že se sejdeme v Praze, nemůžeme si hrát každý na svém písečku, ale je nutné udělat celorepublikový protest. Jen je nutné doladit některé detaily jak o tom hovoří Bobek. Příští týden se spojíme s kolegy z Prahy a požádáme je o ohlášení protestu. Jen je nutné toto co nejvíce rozšířit, aby byla zajištěná co největší účast.

kamarádi jedna demonstrace už tu kdysi měla být kdo jste pravidlelně četli polhoo než ho pan Kotlan utnul tak se to tam pěkně rozjelo někdy předloni a bylo z toho jako vždy hovno.
a letos to bude stejný neboť od 6 TT (včetně) a vejš jsou všichni happy a moje či tvoje problémi jsou jim zadku.

Vážený pane kolego !( i když jsem bývalý) neslyšel ani nečetl jsem vyjádření pana předsedy odborového svazu policistů,ale tento svaz mi stačí.... Prodávají telefony a to je asi tak všechno. Jeho předchůdce byl to samé. Já osobně se domnívám, že nejvíce by se snažil konkurenční svaz - státních orgánů a organizací; u P ČR by to pak muselo fungovat tak,aby předseda nebyl v PČR, ale znalý problematiky - funkcionáři by pak na něho nemohli. Dále musí z kola ven staří zakomplexovaní totalitčíci, kteří jsou na funkčních místech a nechtějí oničem rozhodnout, protože se bojí. Mladým co by něco chtěli ----- házejí klacky pod nohy. Vím, že v policii vládne strach z nadřízených a o svá místa, ale podle nového zákona si Vás něco najdou a vylijou jednodušeji bez důvodu. Proto by policisté měli vzhledem na svoji ochranu a to zejména právní, vstoupit do odborů,ale trochu jiných - Nezávislý odbor. svaz státních orgánů a organizací, který každoročně dojednává zvyšování platů - valorizaci... Kllidně se ozvi na mail ja13@seznam.cz

Vážení kolegové, jsem tak trochu rozladěn z vašich reagcí. Všichni voláme po změně, ale když se začne něco konkrétního ujednávat, tak najednou všichni mají strach a hledají v tom nějaký problém. Pokud nebudeme jednotní a něco s tím neuděláme, tak si můžem pořád jen naříkat a nic se nezmění. Zkuste se zamyslet a každý trochu přispět k tomu, aby zde nějaké změny proběly.

Sami vidíte, že čím vzdálenější termín budeme zvažovat, tím víc se budeme dohadovat a hledat různé chyby a důvody proč to nejde, nebo co tomu může bránit. Tudy cesta nepovede. Samozřejmě splnit ty nejzákladnější náležitosti, ale maxim.termín bych navrhoval 26.1.Ten tu koluje pokud debatu sleduji, nejčastěji.Čím později, tím je větší pravděpodobnost, že někdo z šéfů vymyslí nějakou prasečinu. Jinak zdravím Vyškováka. Jsem odtud také.

to mě dali 2PT a to sloužím ve směnách v SO,NE,Svátky a můj propad je 3000kč.Nechoďte nikdo k Justičce!!!!

to VS a JS: tak přijeďtě vyjádřit Váš názor společně s námi...Co jiného nám zbývá??!!

Zajímalo by mně, jestli někdo z vás ještě věří, že bude líp a jestli ano, tak proč si to myslí, děkuji za odpověď....

Pár slovy: Pokud se nic nezmění, tak nebude!!!! :-( Tedy pokud se to my nepokusíme změnit!!!

Myslím, že množství reakcí, z větší části víc než naštvaných, můžeš odvodit, že dobrých odhadem 98% tomu ještě věří a chtějí to změnit!! Ale s přibývajícími dny a týdny jich bude míň a míň, hlavy postupně budou vychládat,názory měnit atd.

Zdravím všechny příslušníky Policie ČR a taky hasiče a další lidi postižené novým zákonem. Nevím, kde na to včera v TV přišli, ale zajímalo by mě, jak je možné, že se snížil plat "jenom" 3.OOO policistů, když u nás na OOP se snížil plat minimálně 2/3 policistů, a to je jenom jedno oddělení. Už nemluvím o dalších "vylepšeních" nového zákona. Sem pro demonstraci a taky na ni půjdu.

Zdravím tě kolego, dnes jsem zřejmě omylem viděl platový výměr (6) svého kolegy, který je do jisté míry neschopný cokoli na místě TČ řešit, ale je to dobrý kamarád našeho pana vedoucího, a také by měl být již v důchodě. Když jsem se podíval na tu částku 37tis a nějaké drobné, tak mě málem omývali. Já sloužím necelé tři roky a podepisoval (3) jsem 20400. A pak se ti na PP bijou do hrudi jak přidali klukům na ulicii, je to hnus.

nevim kolik je v ČR přesně policistů, ale pochybuju o tom, že někdo z nich ještě někdy bude volit ODS, za chvilku to tady bude fungovat jako za dob komunismu, akorát že obráceně. No nic demonstrace je za dveřmi.

Může mi někdo říci něco bližšího o té demonstraci?Aby to nebylo jen nějaké chaotické schromáždění.Je třeba jít společně s ostatními bezpečnostními složkami,informovat veřejné sdělovací prostředky.A jak reagují odbory?Kam se mám případně obrátit pro informce?Díky

Tak jsem se dnes zamyslel nad tím, co mi nabízí ten báječný nový služební zákon, který přinese mj. do PČR jakýsi kariérní řád, a rozhodl jsem se ukončit docházku na VŠ. K práci na OOP ji nepotřebuji a na rozdíl od předchozího zákona mi nepřinese žádné finanční přilepšení, a na vyšetřovačku či vedoucí post si zuby nebrousím. Tak jsem si řekl, že než si ještě přihazovat starosti na mou plešatou šedivějící hlavu, radši se v občasném volnu budu věnovat ženě a dcerkám, aby taťku viděly taky jinak než zahrabaného v knihách a u počítače. Jinak ještě k tomu kariérnímu řádu - je v pořádku, aby se např. u zkušených kriminalistů přestal brát ohled na minulé výsledky a zkušenosti a byli nuceni studovat, nebo odejít, protože dle nové systematizace musí mít VŠ??? Nemám nic proti vzdělání, naopak, ale jenom akademický titul též není všemocný...

Máš pravdu - akademický titul ještě neznamená patent na to, že budeš dobrým poldou. Spíš naopak - tím nechci rozhodně urážet kolegy s VŠ vzděláním, ale je jakýmsi trendem, resp. bylo, že právě tito lidé byli zařazování do vedoucích postů alespoň v rámci OŘ aniž by měli důkladnou znalost "ulice" a stali se tak poldami v pravém slova smyslu. Žádná osobní, místní znalost, žádné získané zkušenosti - a podle toho to tak taky občas vypadá..:-( Ale znovu připomínám, že nechci nikoho urážet - není to pravidlem...

Podle mě stačí kriminalistovi na obecné střední vzdělání, VŠ je potřeba u vyšetřovatele a na hospodářské. Dále na kriminálku nebo vyšetřovačku by měl jít někdo až po 10-leté praxi na obvodě. Na propírání drbanů nepotřebuješ VŠ, ale žaludek.

Taky jsem pane kolego zjistil, že je mě celá policejní akademie k hovnu. Zbytečně jsem se na ní 4 roky stresoval a neměl čas na rodinu. Jsem dále věren obvodu a dočkal jsem se toho, že inženýrský koze dali po třech letech praxe vyšší tarif než mě. Protože je řiťolezkyně. To je ta naše slavná personální politika.

Dovolte pár slov k novému služebnímu zákonu. Jsem zařazen na oddělení druhého typu, jako hlídkový policista. Každodenní náplňí mé práce jsou přestupky (jak nápad tak i přidělené) ÚZ popř. oznámení, dále OMČ + šetření na MČ. Také jako hlídkový policista musím vykazovat určitou míru pokut a alkoholů. Dříve jsem byl zařazen v 7 platové nyní jsem v 3 třídě a dělám vše jako dřív. Jenom by mě zajímalo, proč když jsem ve 3 platové dělám určité věci jako policista zařazen v podstatně vyšší třídě? Náš vedoucí to zdůvodňuje tím, že je nás málo (ikdyž jsme v plném stavu), že máme tři kluky ve škole. Kde je možnost nějakého dovolání popř. finanční kompenzace? Rád bych se pod tato slova podepsal, ale mám obavu ze msty našeho vedení.

Co na to říct...Převzal jsi náplň práce, kterou vymýšleli nadřízení a to opět jen a jen z pokynu jejich nadřízených a to proto, aby si udrželi svoje teplá místečka: Jednoduchá matematika: Čím víc zatížíš policistu za co nejmenší peníze o to vyšší dostaneš peníze Ty, pane vedoucí oddělení. Obávám se, že v Tvém případě žádné dovolání není. Jiná věc by byla, kdyby jsi zpracovával tr. činy jako přidělené spisy a byl jsi v 3 PT. Ale vidím, že je to všude stejné, že se všemi vyběhli stejně!! A ani se nedivím, že se nepodepíšeš - a navíc je to tady bezpředmětné - to stejně čteme jen my, řadoví poldové. Ale můžeš se projevit společně s ostatními v Praze, jak tady bylo již několikrát řečeno. Tak pevné nervy!

Myslel jsem si to (bohužel). V každém případě s protestní akcí v Praze počítám. Už jsem o ní informoval spřízněné kluky z našeho OOP a OŘ. Tak se tam určitě potkáme, ikdyž my se projedem přes téměř celou republiku, ale jedeme tam kvůli sobě.

my jedem taky pres celou, nemame to od vas daleko

jj, taky to šířím, jak se dá - protože čím víc nás tam všech bude, tím lépe - a tím samozřejmě myslím i kluků od hasičů. Demonstrace je už skoro za dveřmi!!

To máš ještě dobré já jsem ve 4 PT a dělám všechno výjezdy na 158, nápad PŘ i TČ a to i zkrácenky. Máme taky kolegu v 6 PT co je na DS má službu Po-Pá od 07.00 do 15.30 hod ostatní mají 4 PT.

Pracovní náplň je uvedena v novém zákoně v TŘ smíš provádět pouze neodkladné úkony ÚZ, zadržovačku a OMČ. Nesmíš při řešení domácího násilí vykázat agresero z bytu to smí provést kolega ve nebo 5 PT.

Jinak jak tady psal už nějaký kolega ty třídy dávaly asi podle ksichtu na jednom oddělení mají u nás na OŘ 5 a 6 zbytek má 4 a 5 za stejnou práci oprava to oddělení je takové menší fara. Takže platí čím méně děláš tak tě líp platí.

já jsem na tom úplně stejně sloužím na 1. skupině DI a po 13 letech služby mám 3 TT oproti nastupujícím školákům na OOP kteří jsou v 5TT to je asi ten karierní řád.

Vážení, jako tady tak čtu, takzjišťji, že je vlastně všechno v pořádku, že to je "jen" začátek lepších zítřků... Nevím jak Vy, ale já osobně jsem nepodepsal nic o tom, že se nám, policistům a hasičům, bude plat nějakou úměrou v roce 2007 zvyšovat tak, že na konci roku na tom budeme lépe, než v roce 2006! A to s tím osobním příplatkem je do nebe volající drzost!!! Jak může někdo tak vysoce postavený veřejně prohlásit, že "určité propady" v platech budou kompenzovány osobním příplatkem???? Vždyť osobní příplatek je nenároková část platu a je to ta část, která ohodnocuje práci toho kterého konkrétního policisty, či hasiče!! Potom úplně ztrácí smysl idea Nového zákona - pokud tedy vůbec nějakou má... A vidím, že NOSP se za nás taky nepostavil, jen pochlebuje PP a MV. Možná je teď snaha vedení odvrátit den "D" - 26.1.07, kdy se setkáme v Praze a veřejně a důrazně tak upozorníme na aroganci pana MV, neutěšený stav v řadách normálních dělníků ulice, ať už v řadách P ČR nebo HZS. To ale nesmíme dopustit!!! - vždyť je to stále dokola - jen mazání medu kolem, slušně řečeno, úst!!!! Kluci, pojďte do toho a ukažte svoji sílu a vzdor nespravedlnosti!!!

Tady je Pitbulle alespoň vidět, že lidé co o nás rozhodují netuší, třeba jako pan PP, co je to nenároková složka platu. Jo a holky můžou jít do toho a ukázat svou sílu taky ? :-)

for M: Jasně, že ano! Omlouvám se, u nás na odd. jsou je kluci!!:-) Mě strašně rozčiluje ta arogance s jakou to přednášejí, jakoby se vlastně nic závažného nedělo, oni si snad ani nepřipouštějí ty chyby v zákoně a i v tom, že není dostatečně profinancován. A to třeba vůbec nemluvím o výjezdech pořádkových jednotek po celé ČR, vyjma SPJ asi... Jakpak nám to asi zaplatí? Je to jednoduché - podle zákona nijak! Max. po odsloužení 150 protiústavních hodin zadarmo!!!

Pane ministre,
kvuli Vam mam strzene vydaje a az budu velka ,tak si to budu pamatovat a nebudu volit ods = za sest let jste prisel o jednu volicku.