Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

jeste jeden dotaz, pokud pojedete vlakem nebo busem, mohli bysme dat nekde sraz (florenc apod.) a jit spolecne pac, ja Prahu moc neznam a aspon uz by sme sli vsichni

Kamaráde, je to zatím předběžné datum a to 26.1.07 ve 13.00 před budovou MV na Letné - to se nedá splést - a kdyby něco, tak si myslím, že Ti místňáci rádi ukážou cestu...Pozdrav na Jižní Moravu ze Severních Čech!!:-) Držte se kluci!

uvidíme se v Praze - i my zdravíme Severní Čechy

sever moravy je s Váma a zdraví

Kluci, holky přijdou taky!!!!

pro holki...... to je dobře s Váma se určo počítá, vždyť jste naše :-))))

Praha za Váma nejde, my tu na Vás počkáme :-)))

Myslím, že tebe pozná každý, že jsi bengo, takže se nemusíš bát, někdo si tě jistě vyzvedne.

pro punk: Zato Vás nikdo nepozná....:-))))

My z Moravy co robime v Praglu tam určitě budeme a všem zpřizněným duším úkažeme cestu k tomu MV. je to hnus co se to děje v té republice a hlavně u vnitra. Člověk platí tak drahou cestu a ještě ubytování a ani nahrady nechtějí přiznat a ani do rodného kraje nechcou pustit sloužit za rodinou. Fakt Kocourkov je ta ČR. Ještě platy nám zkrouhli. Dnes nám berou platy a zítra nám budou holit hlavy dohola heslo dne!

reknete mi nekdo toho 26. 1. 2006 je to v kolik hodin a kde, jsem z jizni moravy tak at se tam s klukama nejak dostanem, ja to tak nejak realizuju, dekuju kolegove

co to je???Jen si někdo namastil kapsu za tuty nehorázný plky, vědělo se vše dopředu, ale nikdo s tím nic nedělal tak holt musíme mi!!!!!!! D E M O N S T R A C E!!!!!!!!!!!

Nejenom příklad skutečně manažerského jednání, ale i taky dodržování ETICKÉHO KODEXU POLICISTY, který jsme museli podepsat pod pohrůžkou: Nepodepíšeš, běží Ti dvouměsíční výpovědní doba !!!! Přitom v KODEXU se hovoří, že ze strany nadřízeného nesmí být tvořen nátlak na podřízeného !!!!! A co to teda JE ????????????????

O tehle jistě bude mít zájem Jirka z lidových novin.
Kopírují text

jirka

zavolejte mi, mam o vas pribeh zajem. 776-093322 -> lidove noviny jiri reichl

Dobré zvěrstvo, ale věř mi, že vím o větších. Není možné o tom ale psát, neboť jsem na svém platu závislý ( a to i na tom o několik tisícovek čistého za měsíc menším)

Tak to já se o zážitky nás všech rád podělím s médii - pochopte kluci, teď ty média moc potřebujem!!!! Takže dávám k dispozici svůj mail. A pro klika: !!!!!!!!!!!DEMONSTRACE !!!!!!!!!!!!!!

Každý z nás toho jistě ví dost a dost na to, aby leckteří "manažeři", kteří svým podřízeným umějí leda vyhrožovat, zastrašovat a šikanovat, letěli jako první. Dosud jsme mlčeli, a kdo nemlčel, těžce to odnesl. Budeme mlčet dál?

Jasně, že nemlčet - síla je v mase!! Jako jednotlivci by jsme asi po jednom vylítli z tohoto sboru, ale teď táhnem za jeden provaz!!! Takže já osobně do toho jdu!!!

Kolegové zase v klidu, kdybych začal mluvit, tak by všichni letěli a já bych to tu musel vést a já chci sloužit na ulici pro lidi a ne být v kanclu a kouřit a pít 20 káv denně......:-)))

K čemu tedy jsou krajští a okresní ředitelé, když nechají Prezidium, aby si dělalo, co chtělo? Proč tito ředitelé nenárokovali od počátku podrobnější přípravu realizace zákona o jehož účinnosti vědělo dopředu. Proč bylo celou dobu ticho po pěšině ? A kolipak jste si Vy dal na osobním ohodnocení. Čím dál více vedení připomíná scénky z Revizora. Nikdo za nic nemůže a všichni se chtějí mít dobře. Bohužel však za cizí.

Mimochodem v našem kraji manažeři otevřeně hovoří o tom, že pan krajský ředitel bude odvolání o odebrání nebo snížení osobního ohodnocení zamítat, aniž by se jimi zabýval. To je příklad skutečně manažerského jednání.

Nevím jak u Vás, ale u nás už začala náborová akce NAJDI SI SVÉHO SPONZORA !!!!! Jedině demonstrace....hurá na ně !!!!!!!!!!!!!!! Máte mojí podporu a taky celé OHS v 3PT s navýšením sl. platů o MÍNUS 3000,- až 5000,- tisíc za měsíc. DEMONSTRACE !!!!

Stále zde projednáváte jen platy, které jsou opravdu velkým problémem, ale nový zákon přináší i další a ne o nic menší problémy. Například jednodušší propouštění policistů může v konečném důsledku a v rukách špatného managementu ( o který není u policie nouze) znamenat také to, že nás všechny může jakýkoliv drban, či nespokojený řidič poslat na frontu k úřadu práce, protože se bude chtít jen pomstít. Než se někdo začně zajímat o pravdivost smyšlených obvinění, tak už máme všichni třetí výplatu podpory v nezaměstnanosti na účtech

Pořád vám to opakuji, podporu v nezaměstnanosti budou mít na účtech jen ti, kteří nebudou pobírat výsluhu. Ti ostatní dostanou z podpory jen to, o co bude vyšší než výsluha.

Ano, další pravda na světě. Proto je nutno Demonstrovat aby byl ten diskriminační zákon,vůči jiným svržen. Kdyby nechali ten starý a navýšili tarif +inflaci- udělali by lépe a stálo by to méně A na těchto stránkách by nikdo nemusel psát.

myslím,že to jestli nám sníží nebo zvýší platy o několik procent je asi podstatné,ale nemělo v novém zákonu spíše jít o to,aby se platy zvedly o mnohem více,protože nemůžeme podnikat atd.?

Protože se ve velké míře debatuje na téma úrovně platů, pokusím se vysvětlit, jaké jsou historické kořeny současného stavu a jak to s tím stanovováním platových složek vlastně je:
V prvé řadě se musím vrátit do historie, kdy se začal koncipovat z. č. 361/2003 Sb. Tehdy padlo jedno z osudových rozhodnutí, týkající se struktury platu - a sice že nový platový řád bude minimalizovat počet nadtarifních složek (úplně původně je vlastně měl eliminovat), tj. že dojde ke zrušení příplatků za SO-NE-svátky-noční služby. Důvodů pro toto rozhodnutí bylo několik:
model, vyplývající z dosavadní právní úpravy (z. č. 143/1992 Sb.) je vhodný pro civilní organizaci, v níž je nepřetržitý provoz víceméně výjimečný, případně byl vhodný pro policii PŘED rozsáhlým zcivilněním, kterým prošla. Tehdy bylo třeba výrazně rozlišit tzv. kancelářské a výkonné profese. V současnosti lze možná 95% policie označit za "výkonnou" a příplatky z tohoto pohledu ztrácejí smysl. Mohly být zahrnuty formou urč. paušálu do tarifní složky mzdy zcela, nakonec se objevily ve formě 10% navýšení;
před rokem 1992 existoval v policii (SNB) fixní plat, což bylo považováno za přežité a nespravedlivé. Zavedení příplatkového systému sice odpovídalo tehdy aktuálnímu pojetí "spravedlivé odměny za práci", nicméně se ukázalo, že tento model neumožňuje zavést "kariérní řád" (zde zdůrazňuji, že komu tento pojem připadá jako zprofanované klišé, může si místo něj dosadit "model normálně fungující organizace"). Příplatky sice správně navyšovaly příjem příslušníků, kteří směny vykonávali, navyšovaly je však způsobem, který eliminoval rozdíly v platových třídách. Pak reálně docházelo k situacím, kdy policista v nižší třídě s příplatky v celkovém příjmu přeskakoval svého vedoucího (např. OOP). I tento stav byl jednou z příčin celkového stavu managementu, kdy se do vyšších funkcí kvalitní příslušníci prostě nehrnuli, neboť posun o jeden stupeň (funkci, třídu) nahoru pro ně mohl znamenat propad příjmů. Toto je stav, který neexistuje v žádné fungující civilní organizaci;
lze jistě namítat, že pokud je pro kariérní řád a fungování organizace rozhodující celkový plat a nikoliv jeho jednotlivé složky, bylo možné příplatky zachovat a navýšit tarifní platy (resp. zvýraznit rozdíly mezi nimi). To však možné nebylo - ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipustilo jako garant odměňování ve státní správě odlišný model odměňování (a tehdejší MV Gross se prostě rozhodl tento model neprosazovat).
Rozhodnutí o zrušení systému příplatků bylo "vyrovnáváno" celkovým uvažovaným navýšením příjmů (rok cca 1999/2001) o 66%!!! To by znamenalo výrazné navýšení příjmů každého policisty. Samozřejmě, ne každé kategorii příslušníků stejně. Kariérní (platová) křivka se měla stát podstatně strmější. Tento záměr dostal tři osudové rány:
první bylo odsouvání schvalování zákona, kompromisy a vnesení "sociálního" hlediska - tj. máme málo peněz, nesmíme dopustit propad nejnižších platových tříd a přílišný nárůst vyšších tříd (vnímalo se to jako téměř neslušné), tudíž "zploštíme" křivku platů, což bude znamenat zavedení malých rozdílů mezi tarifními třídami a "kariérními stupni" = bude omezena funkčnost kariérního řádu,
druhou ranou bylo první odložení účinnosti zákona a následné napumpování výrazné části peněz na něj rezervovaných do valorizace stávajícího systému. Tyto peníze díky struktuře platů znamenaly významné navýšení úrovně platů zejména u policistů, pobírajících výraznou část mzdy ve formě příplatků. Bylo sice prohlašováno, že peníze jsou poskytnuty jaksi "zálohově" (tj. že každý policista musí počítat s tím, že s novým zákonem dostane navýšení o to menší, resp. může dojít i k propadu jeho platu), toto prohlášení však bylo ze samé podstaty nesmyslné,
třetí a poslední ranou je konkrétní struktura mzdové tabulky, schválené nedávno vládou. Ta nejenže kopíruje dosavadní "socialistické pojetí" oceňování služby, ale zcela mimořádně je prohlubuje. Místo výrazných rozdílů v tarifních třídách totiž značnou část prostředků fixuje na tzv. "platový automat", tj. nárůsty platových stupňů (což zdůrazňuji - má to význam pro další vysvětlování!).
A nyní už k aktuální situaci, tedy jak se stanovuje rozpočet, ovlivňující vaše konečné platy:
V prvé řadě vláda v rámci "státnického rozhodnutí" určila výši procentuálního navýšení mzdových prostředků v policii a ostatních bezpečnostních sborech (tuším, že je to nějakých 8% - srovnejte s původními 66%). Toto rozhodnutí je politické a nemá žádnou souvislost s požadavky kariérního systému apod. Následně byly přiděleny prostředky do kapitoly MV, resp. pro policii a bylo vydáno příslušné nařízení vlády (platová tabulka, o níž jsem již psal).
Policejní prezídium si pořídilo jakousi analýzu rozpočtových nároků jednotlivých krajských správ, vyplývající z nasazení tzv. "ostré" systemizace služebních míst. Ta však byla do určité míry ovlivněna subjektivním přístupem krajských ředitelů, neboť současná vzorová systemizace služebních míst umožňuje daleko volněji než dosud pracovat se strukturou tarifních tříd (dvě a více TT na jednom pracovišti bez stanovených poměrů či "maxů". Díky tomu je průměrná tarifní třída na jednotlivých správách krajů rozdílná.
Policejní prezídium dále vložilo do rozpočtování faktor "náročnosti služby a zatíženosti". Výsledkem je, že průměrné platy jednotlivých správ krajů jsou rozdílné v řádu několika stokorun (vynásobte např. 5,5 tis. policisty a 12 měsíci).
Správa JmK (A VÝHRADNĚ O NÍ PÍŠI DÁLE!) tedy disponuje platovým průměrem 30,2 tis. Kč, což je o (pouhé!) cca 2 tis. Kč více, než dosud.
V rámci správy byly propočteny limity pro jednotlivá OŘ/MŘ, do nichž se rovněž promítla filozofie "náročnosti a zatíženosti". Paradoxem přitom je, že díky struktuře dosavadních platových tříd a stupňů byly nejvyšší průměrné platy u nejmenších a nejméně zatížených OŘ (BK-VY-TR - důsledek vyšší průměrné platové třídy díky poměru vedení a servis proti výkonu a díky průměrně staršímu složení policistů).
Každý okresní ředitel obdržel limit průměrného platu s tím, že nejprve musí pokrýt systemizací nastavené tarifní platy (využil-li tedy volnosti vzorové SPM a nastavil samé vysoké tarifní třídy, ubírá mu to více peněz). Dále vytvořit rezervu 4,5% na přesčasy, pohotovosti a náhrady mzdy. Dále pokrýt 10% navýšení tarifů za směnnost (opět-čím větší rozsah, tím větší čerpání z platového průměru). A teprve v poslední řadě může zbytek použít dle vlastní úvahy do systému zvláštních a osobních příplatků.
Díky tomu, co jsem uvedl v předchozích odstavcích, jsou platové rozdíly stávajícího a nového systému na různých útvarech různé (nejmenší budou u nejméně zatížených "starších" útvarů, nejvíce peněz přibude u zatížených "mladších" - zde ovšem hovořím o přerozdělovacím mechanismu; je třeba si uvědomit, že největší "obligatorní" navýšení mají nejstarší kategorie policistů).
Výsledkem je tedy stav, kdy policisté zejména mladších služebních kategorií, pobírající v minulosti 2-6 tis. Kč na příplatcích za služby, musejí jít (alespoň v prvních měsících roku) s platy dolů, neboť tarifní navýšení jim nemůže tyto příplatky kompenzovat. Na některých útvarech, kde dochází k výraznějšímu navýšení v tarifních třídách, ale zejména tarifních stupních, musí být nedostatek prostředků kompenzován snížením jiných složek platu (správa JmK-nikoliv její OŘ jde na osobním příplatku dolů v průměru o 35%!).
Neočekávám samozřejmě, že vám toto vysvětlení rozjasní tváře, nicméně máte alespoň informaci o tam, jak se problém narodil.

Kotlane, Kotlane, nech toho z toho se nenajím

Dovolím so, kolego, pár slovy okomentovat Váš výklad přerozdělování fin. prostředků. Je velmi hezké, jak Jste to napsal, je to i velmi pochopitelné (na jako milion nesmyslných nařízení PP a pod.:-) ). Je to slušná obhajoba Správ krajů a jednotlivých ředitelství. Jasně, nic proti těmto úrovním, i když i takto postavení lidí se mohli ozvat. Ale to je jedno. Mě prostě vadí, že takový paskvil, podle kterého teď sloužímě, vůbec spatřil světlo světa a myslím si, že "někdo" má co dohánět a vysvětlovat. No a my všichni si pro jasné odpovědi chceme přijít do Prahy. Musím zdůraznit JASNÉ. Prostě se nám všem, poldům, hasičům, VS a JS nelíbí to, co s námi provedli!!! A tak to chceme vyjádřit veřejně!!! V tom nás, doufám, kolego, chápete....Ale nedá mi to, abych se trochu ještě nevrátil k Vašemu příspěvku. Píšete, že nadtarifní složky platu byli zrušeny právě proto, aby se nastartoval kariérní řád. Vždyť je to výmysl a bastl největšího kalibru!!! Vždyť tu práci na ulici někdo dělat musí - a je tady spousta poldů( zaplať Pán Bůh), které práce na ulici baví mnohem víc, než třeba sedět v kanceláři. Vždyť obecně pojatá představa o práci poldy je ta, že chytá lumpy. A vážně pochybuji, že z kanceláře nějaké chytí. ALe to je můj názor. Ale když takový polda, který nastaví krk na ulici, třeba i pro "vyšší" složky P ČR dělá práci, kterou ony samí dělat nechtějí, tak by za to měl být zaplacen. Když vezmu sebe: Měl jsem jít do 6 PT, ale odmítl jsem to, protože chci být na ulici, sloužit noční atd., dělám realizace v rámci OOP. Takže jsem v 5 PT a co se týče práce, jsem vcelku spokojený, náplň mi zůstala. Ale co se mi opravdu nelíbí, je to, že v podstatě stejnou práci jsem dělal minulý rok, s tím rozdílem, že teď za ní nedostanu zaplaceno...a to vůbec nemluvím o již "proslaveném 13.tém měsíci v roce, který nám vymyslela Vláda....A končím..:-)

Problém se narodil někde uplně jinde. Copak jste nepochopili, že páni nahoře mají patent na rozum a na vše? Odbornost ? K čemu. Mám vysokou a je jedno jaklou, tak můžu kecat do všeho. Zdravotnictví, průmysl, ekonomika, zemědělství atd. Z toho plyne ten marast. Náš lodivod prohlásil a není to tak dlouho, že vyplouváme. Chová se přesně jak kapitán. Na horní palubě šampus a cingrlátka a dole v podpalubí marast. O tom jak myslí mne přesvědčil při opětovném chycení našeho nejvyššího bosse při rychlé jízdě, že on za svého řidiče nemůže. Hurá všichni velitelé si mohou mnout ruce. Oni přece za nás neodpovídají. Promiňte mi ten výraz ale doprdele za co pak mají příplatky za vedení. Přsně ve stylu když se něco povede je to moje zásluha a když ne, tak za to mohou podřízení, ale ne já velitel.
Co můžeme chtít od ministra a pol. prezidenta kteří porušují zákon? Zde je taxativně stanoveno, kdy lze a za co osobní ohodnocení přiznat. Dorovnání platů tímto způsobem je evidentní porušení zákona. A nikomu to nevadí ani slavným naším odborářům. Z výše uvedeného jste si stanovil následující jak říká náš ministr vize.
1. končím s našimi odbory. Nic nedokázali, jen si zachránili kejháky.
2. měním priority. Ne už první práce a druhá rodina ale naopka.
3. měním telefonní číslo svého mobilu.
4. nebudu již přecházet žádné nemoci.
5. pro práci mimo naplánované služby nejsem doma, nebo totál v lihu.
Jen tak je možné přežít. Ať chodí do práce šéfové a vyzkoušejí si na vlastní kůži o čem ta práce vlastně je. Jinak se těším na setkání s Vámi 26. v Praze,

Tento článek jistě nepsal žádný řadový policista, ale nějaký odborník sedící na hodně velké židli na S JmK, který vůbec neví co je to sloužit na ulici a také v sobotu, neděli a v noci. Tento zákon, který je pro tebe určitě přínosem i s karierním řádem, po kterém jistě toužíš stojí tak akorát za ...... Ale protože jsem policista, tak nechci být sprostý. Pro tebe je jistě výhodné zrušit příplatky, které by tě ani tak nenáležely, ale co máme dělat my co sloužíme v noci a v sobotu a neděli. To by se jistě tobě a tvé manželce líbilo, kdyby jsi pracoval za dobré slovo. I když i toto se u této firmy neslyší. O nás řadových se očekává jen držet pusu a makat a nejlépe bez vlastního názoru. Ale uvědomil sis, že tuto nejhorší práci na ulici musí také někdo dělat. A právě tito lidé jsou nejméně ceněni a to jen proto, aby se lidé nahoře měli dobře. A co se týče mé rozjasněné tváře, tak to bych ti přál vidět. A jestli toto má být omluva, za ten krásný zákon, tak děkuji a sejdeme se v Praze 26.1.2006.

for Tako: Napsal jsi to úplně přesně a trefně!! Není co víc dodat. Takže uvidíme se na konci ledna v Praze!!!!

Bez jakékoliv urážky, naopak cením si snahy zlehčit nám toto pro obyčejné poldy víc než dost těžké období. Jenomže jsem chtěl, aby si to přečetla i moje dlouholetá družka (se zákonou manželkou jsem se před 5 lety rozvedl kvůli práci).
Chtěl jsem po ní, aby mi věřila, že jsem v práci hodný, poslouchám starší kamarády, nelžu, že jsem o těch zanedbatelných cca 3.500,- hr./měs nepřišel kvůli průšvihu. Přečetla si asi 4 řádky a nechtějte slyšet, co jsem se dozvěděl...!Můžete být p. Kotlan nebo ať jste někdo jiný, KDO mi ten rozdíl kdy vyrovná? Ministr na konci roku?Nebo pohybl. složkou zvanou osobní? To nemyslíte vážně! Takže jíst a bydlet atd. máme až od konce roku? To zní dost divně, nezdá se Vám? Slyšel jste někdy nějakého poldu říkat : "Ty v..e,já už zas nemám lowe, zase su na účtu v mínusu, týden do výplaty musíme doma hodit v jídle sporo-režim,...!" Já to slýchám častokrát! A mě se to stává taky. Těch různých pohledávek máme všichni víc než dost. A budeme jich mít asi ještě víc. Pokud nás tedy nenavštíví exekutor! Pak už to nebude diskusní fórum nespokojených poldů,ale pravomocně odsouzených a vyhozených černých ovcí.
To Vaše pěkné, obsáhlé, ale myslím si, že nanic vysvětlení nám nepomůže. Ptal se při zrodu ZRůDY s výrobním označením 361/2003 nás dole?
Určitě znáte rčení KDO CHCE,HLEDÁ MOŽNOSTI - KDO NECHCE,HLEDÁ DůVODY.
S pozdravem Váš polda z teritoria SJmK.

To je pěkné, Kotlane, ale nevím, proč bych neměl mít příplatky, když z Ustavy na ně mám nárok. Příplatky za svátky, soboty, neděle a noční se pobírají všude v Evropě a u nás je mají všichni kromě policistů. Pokud si vláda nevezme nic z demonstrace, je nutno, aby se nespokojení policisté složili na právníka (např. Sokola) a poslali do Štrasburku žalobu na stát pro potlačování ústavních práv policistů.

pro klik -S reflexní bundou budeme dobrej terč :-), snad to dají pro běžnej výkon a na DBA - beru to ohledne obvodů. Dva roky jsme se na obvodě snažili prosadit čerňáky na noční, podařilo se, ale až poté co kolega lítal po zahraní kolonii přez ploty - polobotky totálně zasr..., kalhoty a bunda potrhaný, naštěstí z opasku nic neztratil :-) Jo jo, oni si myslí že sloužíme za doby mjr. Zemana - i když máme podobné podmíky, stejně byl Honza Zeman pořádnej frajer :-)