Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Dobrý den! Jmenuji se MiloslavJandík, jsem zdravý, kokos mi bude 65 hned a jsem 100%-ně zvěřící. Divý a praktikulující břečťan. Drát se touto cestou vydojuji k městům drti. Vjem zásadně nejen proti chřestu drtí, ale i proti jakýmkoliv pálkám, hororu a hlásili. Jsem pro to, aby drazí tenisti a váleční zločinci, jako chleba v současné době americký dizident Gjorg Bush, který pálkami válkami ve Vietnamu v baráku i jinde, vraždí kamiony a vidí, byli oplodněni k doživotnímu ponětí do vody, a byli v domnění vězení, ale ne křest drtí. Nikdo nedal nikomu bojkot, jedině Duch a proto jediné z much má právo člověku robot pomočit. Toto je můj lavor jako věřícího Čuka a Geka. Uvítám difuzi, otevřený katalog, nejen na toto tréma, prostřednictvím mého detailu: miloslavjandik@volny.cz. Děkuji za malou pozornost a dluh Vám žehrej, aby jste pochopili smysl mého přístřešku.

nádherný přístřešek strážníku "Creptry"

Kolegové a kolegyně. Domnívám se, že v dané době nemá cenu se zde dohadovat, jak je tomu na kterém okrese a napadat Prahu. V Praze jsem sloužil 12 let a to na MOP Prahy 1 a tato služba byla svým způsobem specifická. Teď sloužím 4 roky na vesnickém oddělení IV. typu a také žádný med. Byl jsem v 9TT, teď jsem v 5TT a propad 1.700,-Kč čistého měsíčně. U nás na okrese byli všichni operační dáni do 6TT, nevím proč, neboť u nás nejsou schopni nic rozhodnout, vždy si to musím určit sám a to ať se jedná o výjezd - technika, o vyřešení na místě, atd. Nenapadejme se zde a držme všichni pohromadě a pojďme společně bojovat za naše práva. Tady nejde jen o platy, ale o celý zákon, který je paskvilní a je pouze pro ty nahoře, nikoli pro policisty v ulici. Prosím Vás, buďme soudržní, nenechme se rozeštvat, neboť jde o společný cíl. Buďme vždy profesionální i v této cituaci, nezapomeňtem že se na tento server dostanou i občané, tak i zde uveřejněnými příspěvky můžeme tyto získat na naší stranu.

Tak nevím, má ten operační v náplni práce rozhodování co a jak budeš dělat. Není to v tvé náplni práce a tvého vedoucího? On není na místě, koordinuje a zajišťuje. Je to o p e r a č n í pracovník. To, že ti poradí je jeho dobrá vůle, když vidí, že nevíš kudy kam a je to kolega. Asi proto potom do ÚZ píšete z pokynu, či nařízení OD. Kryjete si záda, co kdyby náhodou. N E T V R D Í M, že to děláte všichni.

Je to smutný, opravdu, že v 5TT si nejsi schopen poradit na místě činu. Ani neříkej žes měl 9TT. Nechtěl bych tě na svém oddělení ani v 2TT.
PS Jedním dechem nabádáš k nenapadání a v zápětí to provedeš sám.

Vážený kolego, souhlasím s reakcemi zde uvedenými. Sám pracuji na operačním, taky jsem v 6 TT a mohu ti zodpovědně říct, že náplní operačního není jak už z katalogu činností vyplívá, kdy a kam pojede výjezd, nebo krim technik, psovod atd. a co se na místě bude konat, ale především koordinace činností složek Policie. Ty si vyžádáš součinnost z jasně daných důvodů a operační ti tu součinnost zajistí. Jinak ti přeji úspěšný den a dovoluji si tě upozornit, že i ty jelikož jsi v 5TT máš možnost postoupit do 6TT.

pro zápaďáka

Chápu tě, trochu ses rozohnil a ono to ujelo a potom sis to po sobě nepřečet. Jinak nevěřím, že bys to napsal. Chlapče hlavu vzhůru. Dvakrát měř, jednou řež.

pro EsPe- V žádném případě vám nezávidím a přeji vám ve vašem boji úspěch, zvláště pak v boji o zachování výsluh v původní výši, valorizaci atd.. Souhlasím s tebou, že převádění pracovních poměrů na dobu určitou a řada dalších věcí v zákoně je prasečina, ale mohu ti zodpovědně říct, že jako bývalý policista jsem sám překvapen některými zde uváděnými příjmy policistů. Přeji vám to, ale pokud budete svůj odpor proti novému zákonu stále zdůvodňovat hlavně "malými platy", okrádáním, za takové prachy nevidím, neslyším, nic nedělám, tak tím podporu širší veřejnosti nezískáte, spíš můžete hodně lidí "nasrat"

Jak jsem řekl, je to otázka srovnání - odečti 4.000,- za příplatky SE+NE, noční atd. ( pobíraj i zdravotníci a pod. ), odečti 300 za směnnost ( toto by měli ostatní pobírat také např. zdr sestry), odečti 1.900,- hodnostní ( zdůraznění a zhodnocení praxe a odpovědnosti ), odečti 3.000,-Kč za riziko ( v mém případě naprosto oprávněné ), zákaz podnikat a dostaneme se k platu, který by měl dle započítané praxi z hruba korespondovat s pracovníky v rozpočtových organizacích a jistě znáš aróma u policie, jak se slouží v " pohodě " jak s člověkem zametaj nadřízení.
A upřímně u policie mě již drží ta jistota práce, protože mám již všeho nad hlavu - jinak jsem šel k policii z přesvědčení a ne jako dnes, protože není kam dloubnout, tak jdu mezi " fíky ". Poslední co řeknu, že za tu dobu co jsem u Policie ČR, tedy od 1995 se toho tolik změnilo - hlavně v posledních asi tak 5 letech, že by se ti to také asi nelíbilo a hlavně to co se děje nyní. Není přeci samo sebou, že jsem takto tolik píšou kolegové a že okolo najednou slyším jen samé nadávky na ty co to takhlen uvařili. Stačilo mít zákon jako Slováci a byl klid - nic víc, nic míň. Jinak vím, že v civilu na nás nečekají s otevřenou náručí a že nic není zadarmo - Pravdou je že pražáci jsou v jiném postavení, co se týče uplatnění a v regionech s velkou nezaměstnaností je to o tom, že člověk u té policie bude přes to, že se topí v nových případech, které ani nestíhá přijímat a sklízí neustále hořké ovoce z tohoto nestíhání.

O atmosféře mi nic neříkej, od policie jsem odešel jen a pouze pro to, že se řídím heslem, že nejhorší je pracovat s volem, tím spíš, je-li to nadřízený vůl . A mohu tě ubezpečit, že mým odchodem se nic nezměnilo a ten vůj je tam a spokojený stále. Jen já mám teď lepší spaní a nesvírá se mi žaludek když kolem toho baráku, kde jsem sloužil, jdu. Dnes už bych měl žaludeční vředy, ne-li infarkt. Nemám sice 30 000, které bych dnes měl, ale jsem v pohodě.

Kolegové, tak jsme dnes obdrželi také platové výměry. I když započítám odměnu za služební pohotovost (dle vzorce uvedeného na www.osh.cz - sekce odměňování), dochází u nás k propadu ročního hrubého příjmu cca od 25.000 do 45.000 Kč. To je výsměch všem směnovým hasičům. Ano, pan ministr měl pravdu - navýšily se tarify. Ale propad platu zařídilo zrušení příplatlů za soboty, neděle, svátky a noční, které nemohlo srovnat navýšení tarifní tabulky o 10%. A zařazení směnových hasičů do II. skupiny zvláštního příplatku není ničím jiným než plivnutím do tváře. Nemluvě o tom, že pánové v kancelářích mají ZP stejný, ne-li vyšší než "mokří" hasiči.

Pánové úředníci, kteří jste viděli zásah maximálně v pořadu TV Nova "112", styďte se.

Mluvím za hasiče, protože znám problematiku, ale předpokládám, že u ostatních bezpečnostních sborů to není jiné.

Plně souhlasím s hasičem Soptíkem, já sloužím u PČR a stejně jako on sloužím soboty, neděle, noční, poř. i svátky a navýšení tarifní tabulky o 10%, mi nikdy nenahradí to co mi bylo novým zákonem odebráno. Je to ostuda našeho pana ministra co pro nás vybojoval. Ale stejně jako v předcházejících názorech si i já myslím, že nejde jen o tuto konkrétní věc, ale celý zákon je paskvil, se kterým nemůžem souhlasit a proto musíme všichni držet pohromadě, být jednotní a 26.1.2007 sraz v Praze. Tímto bych chtěl dále vyzvat všechny policisty hasiče, jističáky, no prostě všechny, kterých se tento paskvil týká, aby se sjednotili, drželi při sobě a šířili mezi své kolegy to že probíhá nějaká diskuze a že se všichni chystáme na Prahu, neboť jak jsem zjistil, mnoho našich kolegů dosud o ničem neví. Všechny vás zdravím a 26.1.2007 v PRAZE.

můj diskusní příspěvek souvisí s poskytováním osobního příplatku. Do 31.12.2006 jsem měl přiznán osobní příplatek v souladu s § 7 NV 330/2003 Sb. V průběhu měsíce prosince 2006 jsem podepsal služební hodnocení v jehož závěru služ. funkcionář konstatuje, že navrhuje ponechat osobní příplatek v dosavadní výši. Ještě před koncem roku jsem požádal v souladu s § 18 odst. 2 zák. 186/1992 Sb. o přeložení. Dnem 1.1.2007 jsem byl ustanoven na jiné místo služebního působiště (rozhodnutí dle 361/2003 Sb.) jsem podepsal dnes 8.1.2007. Rozhodnutím mi není přiznán žádný osobní příplatek. Vím, že osobní příplatek byl a je nenárokovou složkou platu. Ale zároveň z NV 330/2003Sb. (§7) a podobně i § 122 361/2003 Sb. vyplývá, že osobní je možné přiznat, snížit nebo odejmout jen na základě rozhodnutí, které musí být i zdůvodněno. Žádné takové rozhodnutí jsem na konci roku nepřevzal a není nic o osobním uvedeno ani v novém rozhodnutí. Ptám se na názor, případně zkušenost, jestli je na místě se odvolat nebo ne.díky za příspěvky

Mám stejný názor a všichni jsme se odvolali proti osobnímu. Uvidíme.... Osobní nám snížili o cca. 50-90%, aniž by jsme byli přeloženi...

to mě těší, že nejsem v názoru osamocen. Jinými slovy se dívám na věc tak, že pokud je mi jednou osobní příplatek přiznán formou rozhodnutí, pak mi může být odebrán nebo snížen opět pouze rozhodnutím, neboť NV 330/2003 a hlavně § 122 z. 361/2003 jinou formu odebrání nepřipouští. Až budete znát výsledek odvolání, dejte zde vědět.

Chlapi,na co si pořád stěžujete??Vždyť můžete jít jinam...

Zase tu otravuje nějaký civilní MUDL, co nemá páru o naší práci. Jestli se ti tu nelíbí, tak jdi jinam. Chtěl bych vidět tebe jezdit výjezd 158 s 16,500 kč. kde máme jistotu, že se vrátíme domů...to je úžasně ohodnocená práce policie na ulici.

Kdo tu práci bude dělat, kancelářští policisté co mají 30 a více..............Uvědomte si, že policie je posuzována dle policistů co jsou na ulici, každý den a né podle policistů co odsedí 8,5 hodinovou šichtu v kanclu a jdou domů. Hlavně jak zde již bylo zmiňováno na jednoho policistu na ulici, asi spadají 3 kafíčkoví policisté (jinak krásné srovnání, že)

Na tohle už nemám sil, nezlobte se pane /kolik chcete?/, ale používáte argument poněkud stupidní. Myslím, že mám právo žít jako člověk a uživit svou rodinu. Plat přiměřený tomu, že nikdy nevím zda se vrátím domu, něbo někdo z kolegů přijde oznámit manželce, že je vdova. To že se ozveme je tedy špatně. Každý tady operuje civilem, kolik se tam bere. Jen tam mezi náma děvčaty, máte právo STÁVKOVAT za své mzdy. Tak toho využijte civilisti. To tak opravdu ve zkratce. Chytrému napověz, hloupého kopni. Nechci Vás nijak urážet, to jen tak povšechně.

Jestliže, máš příplatky za odpracované hodiny v sobotu , neděli , svátek a noční tak do toho nemluv, nerozumíš tomu.

Kluci, tyhle provokace tu už několikrát byly. A odpozoroval jsem, že nejvíc na ně platilo - NEREAGOVAT!! na ně nijakým způsobem. Vůbec se nesnížit k tomu, s nimi diskutovat, vysvětlovat jim něco, o čem namají ani šajnu atd. To je právě to, co oni chtějí. Lepší je ozvat se kolegovi, co chce v něčem poradit nebo něco neví. Takové stupidity nechte plavat. Čus

V něčem máš pravdu. i když jim tu práci za ty prachy nezávidím.

Dobrý den p. ministře, chtěl bych se zeptat proč polcista sloužící v Praze jako DS (dozorčí služba) je zařazen v 5. TT nebo dokonce v 6. TT Osobně jsem zařazen v 4.TT okr. Karviná. Zajímalo by mě, zda policista v Praze vykonává jinou, nebo náročnější činnost než já. Dále bych se chtěl zeptat, zda vám přijde 300,-Kč osobního ohodnocení za 10 let služby u PČR v pořádku. Chápu, že se jedná o nenárokovou složku. Domnívím se, že přerozdělování os. ohodnocení dává VO (vedoucí oddělení) až příliš velkou moc. Jiný kolega za stejně odsluženou dobu má os. ohodnocení ve výši 2.500,-Kč. Byl bych velice rád, kdybyste projevil s námi solidaritu a navštívil alespoň nějaký zkl. útvar a ztrávil tam jednu 12 h. službu. K navýšení platu opravdu došlo, ale pouze u 5 TT a výš. Jenže tito policisté, zejména zpracovateleé již mají docela slušné osobní ohodnocení. Děkuji za odpověď . Policista okr. Karviná.

Ano,v Praze je to o něčem jiném!Na dědině stihneš ještě i kozu pást

Stejná práce, mám 5 PT a jsem na okrese a na kraji za naprosto stejnou práci mají 7 PT, chtěl bych vědět, jaký je tu rozdíl? mohl by mi to někdo vysvětlit? Praha, stát ve státě, tam platí úplně jiná pravidla. Je to neskutečný bordel, každý plive policistům do tváře a neustálé nám hází klacky pod nohy.

for Kolik chcete?

To se Ti povedlo. Zase jeden, kterému není rady.

Tak to máš ještě skvělý. Já mám odslouženo 15 let a v současné době osobní žádné. Musím podotknout, že koncem prosince 2006 ještě 1000,- Kč a najednou na nule. Bez vysvětlení, bez rozhodnutí, prostě jen tak.

Ano chlapi, to je bohužel pravda. Sloužím v Praze na MO P a mám 5TT, ale většina spisových a dozorčí má 6TT, několik hlídkových má 4TT a zbytek 3TT. Je také pravda, že na sousedním MO P mají DS 5TT a to jsme stejné OŘ. Všichni DS se tam odvolali a chtějí 6TT. Jsem bývalý územák a dřív jsem měl 8TT. Na kluky z venkova je to podraz.

for kolik chcete ?
Zajímalo by mě kde sloužíš a s jakým zařazením, můžu tě ujistit, že v našem okrese je stejný nápad jako v Praze, taky jsem tam sloužil a vím jak to v Praze chodí. Myslím si, že všichni DS by měli mít stejnou TT bez rozdílu, kde slouží.

Tak co jak to vidíte s tou demonstrací? S E J D E M E S E T A M ? ? ?

ano, každý komu není jedno, že je omezen oproti jiným na svých ústavních právech vzhledem k příplatkům a dalším špatným věcech nového služebního zákona např. neplacené černé hodiny, by měl jí demonstrovat. Já jdu!

Stále nemáme Platový výměr!!!!!!!!!!!Asi se někde stale chyba pane ministře.Demonstrace musí být!!!!!!!!!

My už ho máme. Jako deňáci po 4 letech jsme si polepšili. Hůř na tom jsou směnaři, co jsou tu 8let a více. Ty šli dolů.

Stále nemáme Platový výměr!!!!!!!!!!!Asi se někde stale chyba pane ministře.Demonstrace musí být!!!!!!!!!