Vitaminy rozpustné v tucích
Vitamin A (retinol - název odvozen od slova retina=sítnice)

Struktura vitaminu A je odvozena od beta-karotenu. Zdrojem vitaminu A u býložravých živočichů jsou především rostlinné pigmenty zvané karoteny, čili provitaminy A, které jsou syntetizovány téměř všemi rostlinami. V lidské potravě je nejvíce zastoupen beta-karoten. Karoteny jsou účinné jen v případě, pokud se přemění na alkohol vitaminu A neboli retinol, což je vlastní vitamin A. K této přeměně dochází u člověka pravděpodobně jen v játrech. Vitamin A v lidské stravě pochází z retinolu a karotenů. Karoteny se ovšem ze střeva vstřebávají podstatně hůře než retinol. Celkové využití beta-karotenu je rovno jedné šestině využití retinolu. Zdrojem retinolu jsou pouze potraviny živočišného původu.

Důležitou funkcí vitaminu A je zachování neporušené funkce epitelových tkání. Je-li vitamin A nepřítomen, je normální sekreční epitel nahrazován suchým, keratinizovaným epitelem, který je citlivější k napadení infekčními organismy. Např. u oka je pozdním následkem nedostatku vitaminu A xeroftalmie neboli keratinizace oční tkáně, která může vést až ke slepotě.

Vitamin A má specifickou úlohu ve fysiologických mechanismech vidění. Sítnicový pigment rhodopsin se po dopadu světla štěpí na bílkovinnou složku opsin a na nebílkovinný karotenoid retinal, který se redukcí přeměňuje na vlastní vitamin A neboli retinol. Regenerace rhodopsinu probíhá ve tmě. Při nedostatku vitaminu A je tato regenerace zpomalena.

Dalším projevem nedostatku vitaminu A je šeroslepost (nyktalopie, hemeralopie).

Vitamin A není ovšem důležitý jen pro činnost zrakového analyzátoru, ale účastní se v těle látkové přeměny (metabolismu) mnohem obecnějším způsobem. Experimentální zvířata, která byla krmena stravou bez vitaminu A, netrpěla pouze poruchami vidění a poškozením oka, nýbrž jejich růst nepokračoval normálně. Nejdříve byla postižena kostra a potom měkké tkáně a nakonec došlo k úhynu.

Vitamin A je důležitý pro kolagenové tkáně, mukopolysacharidy, syntézu proteinů, stabilitu buněčných membrán i subcelulárních částic.

Nové poznatky o karotenech prokazují, že nejsou jen provitaminem A, nýbrž plní i další důležitou funkci: vychytávají volné radikály. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu.

Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie. Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž patří beta-karoten, vitamin C a E.

Zdroje provitaminu A (karotenu): veškerá barevná (zejména žlutá, oranžová a červená) zelenina a plody (např. sladké brambory neboli batáty, mrkev, tykev, papaje, rajčata, meruňky, broskve) a listová zelenina,z obilovin kukuřice.

Zdroje retinolu: pouze potraviny živočišného původu: játra, mléko, máslo, vejce, v menší míře též maso a některé ryby (např. úhoř, méně makrela).

Denní potřeba vitaminu A pro člověka - velmi těžká otázka, která patří do rukou velmi zkušeného lékaře. Na tomto místě důrazně varuji před samoléčitelstvím vitaminem A, protože každý organismus (každý člověk je jiný) potřebuje vitaminu A právě tolik, kolik ho potřebuje. Předávkování nebo poddávkování způsobuje problémy. Beta-karoten se nepovažuje za toxický. Při nadměrném příjmu beta-karotenu dochází jen k ukládání žlutého pigmentu do kůže, který po snížení přívodu beta-karotenu opět mizí. Pokud dojde k tzv. předávkování požitím nadměrného množství vitaminu A (retinolu) ve formě koncentrátu, než daný člověk potřebuje, vzniká hypervitaminóza A, která se projevuje nevolností, zvracením, poruchami vidění, bolestivostí kloubů, vypadáváním vlasů, ospalostí, změnami kostí.

V současné době se uvádí jako hodnota vitaminu A v potravinách váhový ekvivalent retinolu. Jeden retinolový ekvivalent se rovná 1 mikrogramu retinolu nebo 6 mikogramům beta-karotenu nebo 12 mikorogramům ostatních karotenoidových provitaminů. Minimální denní množství vitaminu A potřebné k tomu, aby dospělí jedinci měli trvale přiměřenou koncentraci vitaminu A v krvi a aby se zabránilo všem příznakům karence, je v ČR 800 mikrogramů retinolu. Údaje z USA ze 70. let hovoří o čísle 500 - 600 mikrogramů retinolu. Na těchto rozdílech je zcela patrné, jak se poznatky o vitaminu A neustále vyvíjejí a jak vědci mají různé názory. Další problém spočívá v obsahu vitaminu A v potravinách, který může vykazovat značné rozdíly. Např. vepřová játra - záleží na tom, čím bylo prase krmeno. Knižní údaje uvádějí ve 100 gramech jater obsah 39 000 mikrogramů retinolu. A další problém spočívá ve vstřebávání střevní sliznicí a v přeměně provitaminu A na retinol při onemocnění jater. A dále je třeba k udržení hladiny vitaminu A v krvi zinek, který mobilizuje vitamin A z jater. Takže při nedostatku zinku může dojít k nedostatku vitaminu A. Beta-karoten i další karotenoidy jsou nedostatečně vstřebávány u osob s dietou chudou na tuky. Nejen vitamin A, ale i ostatní vitaminy rozpustné v tucích se špatně resorbují v nepřítomnosti žluči. Z tohoto důvodu může jakákoliv porucha v resorpci tuků způsobit nedostatek vitaminů rozpustných v tucích. Vstřebávání vitaminu A rovněž blokují střevní onemocnění, jako např. úplavice nebo celiakie (alergie na lepek v mouce). V léčbě se vitamin A či spíše jeho deriváty (retinoidy) používají např. na akné, psoriasis, úspěšné byly i u rakoviny prsu apod. (vitamin A je totiž nezbytný pro správnou diferenciaci buněk). Léčba patří do rukou lékaře.

Vitamin D

Ve skutečnosti se jedná o skupiny látek a jsou to všechno steroly. Nejdůležitější jsou dva vitaminy D: D2 neboli ergosterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na ergokalciferol a D3 neboli 7-dehydrocholesterol, který se aktivací ultrafialovým zářením mění na cholekalciferol. Struktura vitaminu D3 je stejná jako vitaminu D2, až na postranní cholesterolový řetězec. Vitamin D3 se může tvořit v těle, takže technicky vzato není vitaminem, protože nemusí být dodáván potravou. Po ozáření ultrafialovým zářením je vitamin D transportován do různých tělesných orgánů, kde se budˇvyužije, anebo je skladován v játrech. Jediným výtečným zdrojem vitaminu D je rybí olej. Normálně nemusí být vitamin D dodáván potravou, ovšem zvýšená potřeba vitaminu D v těhotenství a při růstu dětí vyžaduje dodávání potravou.

Hlavním účinkem vitaminu D je zvyšování resorpce vápníku a fosforu ze střeva a má také přímý vliv na kalcifikační proces, kterým se zpevňují kosti a zuby.

Cholekalciferol ovšem není aktivní formou vitaminu D - metabolicky aktivní formou vitaminu D, která indukuje přenos kalcia přes střevní membránu, je 1,25-dihydroxycholekalciferol. Tento derivát je také zodpovědný za schopnost vitaminu D mobilizovat vápník z kostí. Tato látka se tvoří v ledvině. Dalším aktivním metabolitem vitaminu D je 21,25-dihydroxycholekalciferol, který je rovněž tvořený v ledvině a působí na renální tubulární mechanismy vylučování vápníku a fosforečnanů. Vitamin D je steroidní derivát a vyvolává syntézu proteinů transportujících vápník. Zdá se tedy, že vitamin D má spíše funkci hormonu než vitaminu.

Předpokládá se, že působení vitaminu D na metabolismus vápníku není omezeno jen na některé orgány, ale je spíše obecného charakteru, a dále, že vitamin D řídí přesuny dvojmocných kationtů v řadě tkání a zvláště zasahuje do obratu (distribuce a transportu) těchto kationtů. Vyskytuje se v játrech, v buňkách sliznicie tenkého střeva, v membránách srdečního a kosterního svalu, v proliferujících chondrocytech a v epifysárních ploténkách dlouhých kostí. V homogenátech jater, ledvin a tenkého střeva byl zjištěn v mikrosomální frakci.

Ve své aktivní formě není v přírodě vitamin D vhodně distribuován a jediným bohatým zdrojem jsou játra a vnitřnosti ryb a játra živočichů živících se rybami. Voítamin D je rovněž obsažen ve vejcích a másle. Mléko je slabým zdrojem vitaminu D, není-li fortifikováno přídavkem vitaminu D nebo ozářeno ultrafialovým světlem.

Hlavním projevem nedostatku vitaminu D je u dětí rachitis (křivice), projevující se odvápněním kostí, které vede k trvalému poškození, a u dospělých osteomalácie, projevující se měknutím kostí. Dále se může objevit slabost svalů, zvýšená náchylnost k infekcím. Příčina nedostatku vitaminu D spočívá např. v nedostatku slunečního záření, v onemocnění žaludku a střev (nedostatečná resoprce vitaminu D), ve špatné snášenlivosti tuků kvůli onemocnění žlučníku, resp. slinivky břišní. U starších lidí je tvorba vitaminu D snížena, takže potřebují větší exposici slunečního záření, což ale zase způsobuje tvorbu vrásek (ultrafialové záření totiž způsobuje apoptózu fibroblastů) a rakoviny kůže (ultrafialové záření způsobije snížení počtu Langerhansových buněk v kůži). Starší lidé ale na druhé straně mívají větší hladinu cholesterolu, ze kterého se vitamin D tvoří, takže tato otázka je velmi složitá.

Užívání vitaminu D v množství převyšujícím potřebu daného organismu (každý člověk je jiný, takže se dá jen velmi těžko stanovit obecně doporučené množství vitaminu D) nemá význam a dokonce může vést k vážným a někdy fatálním následkům. Množství vitaminu D, které by vyvolalo toxický stav hypervitaminosy, nelze získat z přirozených zdrojů. Riziko předávkování je jenom při nesprávném užívání farmaceutických vitaminových přípravků.

Léčba vitaminem D patří do rukou lékaře. Vitamin D například zabraňuje osteoporóze, která má např. u žen po klimaktériu vliv na častější zlomeniny kostí (především krčku stehenní kosti).

Vitamin E

Jedná se o tokoferoly a tokotrienoly. Největší účinek má alfa-tokoferol, ostatní látky mají minimálně 2x až 10x menší účinnost než alfa-tokoferol.

Nejnápadnější chemickou vlastností vitaminu E jsou jeho antioxidační vlastnosti neboli vychytávání volných radikálů. Volné radikály jsou produkty metabolismu, které se vytvářejí z kyslíku a mají na svém povrchu nepárové elektrony, které stále čekají na to, aby se spojily do páru a tím znovu došlo k elektrickému vyrovnání. Volné radikály tedy vytrhávají buňkám elektrony, čímž je poškozují. Tyto reakce probíhají v tisícinách sekundy a mají bohužel řetězový charakter, takže dochází k poškození velkého množství buněk. Tyto reakce končí až tehdy, pokud volný radikál narazí na částici, která si buď nedá vzít elektrony, nebo alespoň reaguje velmi pomalu. Při metabolismu v lidském těle vznikají volné radikály jen v malém množství, se kterým se tělo dokáže vyrovnat. Ovšem ohromné množství těchto radikálů přichází z vnějšího prostředí. Přijímáme je potravou i vzduchem. Jediným potáhnutím cigarety člověk přijme miliardu volných radikálů. Volné radikály se rovněž tvoří účinkem UV záření, výfukových plynů, nitrosaminů, halogenovaných uhlovodíků (jako pohonný prostředek ve sprejích, v čistících prostředcích), léků (hormonální antikoncepce, antiepileptika), alkoholu. Přebytek volných radikálů poškozuje buňky imunitního systému, čímž se vysvětluje vyšší výskyt zhoubných nádorů a různých imunitních onemocnění jako je např. alergie.

Proti volným radikálům jsou účinné tzv. antioxidanty, mezi něž dále patří beta-karoten a vitamin C.

Hlavními zdroji vitaminu E jsou vejce, libová masa, játra, ryby, ovesná mouka, kukuřičný, sójový a bavlníkový olej a výrobky z těchto olejů, jako ztužené tuky a majonéza, dále syrová paprika, lněná semena a celerová hlíza. Smažením a zmrazováním potravin dochází k výrazným ztrátám vitaminu E. Koncentráty vitaminu E se připravují např. destilací oleje z obilných klíčků, které jsou zvlášť bohaté na vitamin E.

Potřeba vitaminu E je závislá mimo jiné (viz např. antioxidační účinky) na příjmu nenasycených mastných kyselin (např. kyselina linolenová), neboť se od toho odvíjí složení tukové tkáně člověka, a tím i nároky na potřebu vitaminu E. Uvádí se, že na jeden gram nenasycených mastných kyselin je třeba přijmout 0,4 až 0,6 mg alfa-tokoferolu.

Vitamin E se dále podílí na stabilizaci buněčných membrán a zvyšuje odolnost arterií před usazováním kalciových solí, a tím brání vzniku arteriosklerózy. Dále napomáhá procesu hojení.

Projevy avitaminózy se u zdravých lidí neprojevují, protože vitamin E je obsažen v dostatečném množství ve všech základních potravinách a navíc je deponován v tukové tkáni. Ve vzácných případech (jako např. u porušeného vstřebávání tuků, žloutence, onemocnění slinivky břišní či žlučníku) se tedy nedostatek vitaminu E může projevit snížením libida, nedostatečnou pohyblivostí spermií, spontánními potraty či neplodností, dále např. hemolýzou erythrocytů a anemií.

Léčebně se vitamin E využívá např. při léčbě ran, vředů, přidává se do kosmetických přípravků. Vitamin E dále zabraňuje znehodnocení rostlinných olejů, které je třeba uchovávat v nepřítomnosti světla, protože světlo vitamin E rozkládá.

Vitamin K

Jedná se o řadu látek odvozených od methyl-naftochinonu. Nejlépe známou funkcí vitaminu K je katalýza syntéza prothrombinu v játrech i ostatních faktorů srážení krve, závislých na vitaminu K (faktory VII, IX a X). Nedostatek vitamin K se tedy projevu poruchou srážení krve. V této souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že účinek vitaminu K na tuto tvorbu je závislý na schopnosti jaterního parenchymu. Pokročilé poškození jater, jako např. u karcinomu nebo cirhóze, může bát provázeno sníženou srážlivostí krve, kterou nemůže vitamin K zmírnit.

Nedostatek vitaminu K se v potravě nevyskytuje, protože je v potravinách hojně obsažen, a navíc ho produkují střevní bakterie. Nedostatek vitaminu K se může projevit jako následek dlouhodobého podávání perorálních antibiotik, zvláště širokospektrých, která mohou výrazně potlačit střevní bakterie produkující vitamin K. Dále pak, stejně jako u ostatních vitaminů rozpustných v tucích, resorpce vitaminu K ze střeva závisí na přítomnosti žluče. Pro tyto situace byly vyrobeny formy vitaminu K rozpustné ve vodě, které se mohou rezorbovat i bez žluče.

Zdroje vitaminu K v potravě: špenát, kapusta, květák, hrách, obiloviny, kiwi, avokádo, méně kravské mléko. Důležitým terapeutickým uplatněním vitaminu K je jeho použití jako antidota antikoagulancií, jako je např. dikumarol. Megadávky vitaminu A a E působí antagonisticky k účinkům vitaminu K.

Pane ministře, ve svých politických prohlášením před volbami a po nich jste hovořil o stabilizaci policie. Nový zákon, který vstoupil v platnost však pod vaším vedením každopádně policii destabilizuje a pokud nezačnete jednat budete asi vnímám jako ministr, který uvedl do praxe velmi špatný zákon. Nepodceňujte tuto diskusi, jelikož opravdu policisté přestanou pracovat jak pracovali doposud a začnou být alibističtí jako je většina politiků. Největším neštěstím pro policii však je, že na Policejním prezidiu sedí lidé, kteří nic neví o přímém výkonu a z toho plynou systémové chyby a různé pokyny a siáře nad kterými mnohdy zůstává rozum stát. Nemluvě ani o neskutečném administrativnim zatížení policie, nejsme již složkou akční, ale sedíme za stroji a počítači a jen píšeme a píšeme. Společnost je spokojená ( jelikož je v dnešní době hodně zkažená), policie nepracuje jak by měla a darebáci a podvodníci se smějí. S pozdravem zatím ještě optimistický policista !!!

Já jsem znechucen poslednímy dny u policie, čím to je že jsem tuhle práci měl tak rád a za poslední dny je to tak kritické. Asi tím směšným výměrem po 12 letech služby státu.

Na Policistovi je aktualita "Informace předsedy NOS..." spolu s dotazníkem. Odreagujte se. Čus

Ostrava o demonstraci vůbec neví, chtělo by to hodit na intranet

O této chystané demonstraci píšu snad na všechna fóra, co na intranetu existují. Nikde se to ale neobjevuje, že by 100% cenzura policejního intranetu?

Pokus se kontaktovat své kamoše, ti zase svoje kamoše, kamoši kamošů zas kamoše.... a uvidíš, že to dojde zpět zase k tobě. Určo znáš i někoho ze spotíků, jusťáky, vězeňskou, že jo? Někdo z nich NET přeci má.

je potřeba, aby jste se taky spojili s HZS ve Vašich obvodech, zmínili se o těchto stránkách a ne jen o stávce, opravdu to všichni doposud neví

Na našem od. máme dozorčí službu bez přestávek, neboť naše vedení se mi jeví celkem inteligentní. Pokud se tebe týče, můžeš se v plánované přestáve sebrat a odejít. Po dobu 30 minut o tobě nemusí nikdo vědět. Na přestávku je zákonem daný nárok, je to přestávka na jídlo a odpočinek. Přestávku ti nemůže nikdo upřít. Z toho důvodu inteligentní vedení přestávky neplánuje. Odpovědnost zatvoji nepřítomnost nese tvé vedení, které nazajistilo tvoje střídání během přestávky.

Zajímavá věta v zákoně je následující -
Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
Pokud jsem dobře četl zákon, tak na výsluhové nároky lze dosáhnout až po 15 letech, takže proč se v zákoně řeší výsluhové nároky u služebního poměru kratšího než jeden rok???

Pokud se nemýlím, je míněn služební poměr podle nového zákona.

už jsem to tady několikrát vysvětloval, že je to v případě, že k policii nastoupí někdo, kdo má z dřívější doby odslouženo např. 14,5 roků / ať už u policie nebo jiných sborů-tj. tzv. započtená doba při nástupu/, odslouží třeba 7 měsíců a chce odejít. Pak má odslouženo celkem přes 15 let ale v tomto služebním měsíců, takže z celé této doby /7 měsíců/ se mu počítá průměr.

oprava:...ale v tomto služebním poměru 7 měsíců, takže z celé této doby / 7 měsíců/ se počítá průměr.

Já si myslím, že zápočet budou dělat všem dle § 224. kde je v odsta. 2 uveden všechen služ. poměr.z dřívejších dob. Pro ty co nastoupí je odst.5, takže dle tohoto celého§ by se měl služ. poměr počítat všem stejně od 1.1.2007.

malý dotaz, pane ministře, můžete nám policistům a hasičům říci, kde jsou peníze, které jste ušetřili tím, že jste v roce 2005 neschválili zákon, který jak jste každý rok slibovali bude už konečně od nového roku platit, jesli se mýlím tak mě opravte, rozdělili jste si ho mezi sebe tak jak jste to udělali teď, 10 procent, které jste si schválili na víc je u Vás dobrých 8.000, -- Kč, což je třeba příspěvek na bydlení, který si užívá armáda, kterou vlastně strašně potřebujeme a o kterou se královsky staráme. děkuji za odpověď, není nutné posílat odpověď na můj e-mail, stačí odpověď napsat nám všem, skromně bych si dovolil ještě reagovat na Vaše sliby, děkuji za přidání základu, a upozornění, že nemůžu do výplaty připočítávat všechny příplatky, které jsme měli, ale služba žádala, abych chodil do práce a přiznávám šel jsem, věděl jsem že dostanu zaplaceno, tak nám nemůžete mít za zlé, že si uděláme jenom to nejnutnější a pak půjdem prodávat ovoce ze zahrádky, já jsem si ty peníze vydělal poctivě, tak se za ně nestydím a teď bych si je rád vydělával poctivě taky, ale ne s tím, že budu dělat 150 hodin zadarmo, nadělávat svátky, nejsem vyvolený a nesedím v kanceláři, neberu úplatky, mam rodinu, a tak se opravdu nezlobte, že nechci brát o 25.000-- ročně méně

Ty peníze si přeci přidali poslanci, navýšení platů o 10.000,-Kč,

Chci se zeptat ostatních kolegů z OOP: jak je to na ostatních útvarech s přestávkami na jídlo - jaké jsou zkušenosti. Podle zákona je nám na jídlo poskytnuta přestávka, která není započítávána do hodin pracovní doby. Tedy když sloužíme 12 hodin - máme započteno pouze 11 hodin, při 24 hodinách jen 22 hodin. Je to ale normální v nepřetržitém provozu při dozorčí službě či stálé službě? Určitě všichni víte, o čem mluvím. V praxi to znamená, že sice půl hodiny nedělám, můžu si dát údajně nohy nahoru, ale běda, když někdo zazvoní u dveří nebo zvoní telefon. To si policista pak ale nemůže dovolit nepracovat a pomalu s rohlíkem u držky musí jednat - přestávka nepřestávka. Nehledě na to, když musí na výjezd. Zajímalo by mě zda nás tedy opět šidí a zda v nepřetržitém provozu máme na přestávky zahrnuté do odpracovaných hodin nárok. Při dotazu se velitel o tom s nikým nemíní bavit, odůvodňuje to tím, že si tu přestávku stejně potom uděláme. Je to hrůza jak je s námi zacházeno, jak s dobytkem. Tak nás tedy šidí o několik hodin měsíčně- cca 12 hodin dle šichet. To je vlastně jak dalších 150 hodin do balíčku zadarmo. V zákoně je to popsáno opět šalamounsky a vysvětlit si to může každý po svém, jak se také děje. Stále jsou o tom dohady a vlastně nikdo neví jak to je, zda máme nárok nebo ne.

Takovéní managementu lze eliminovat pouze důsledným jednáním. Tj. na přestávku odcházet mimo pracoviště, ovšem jen pokud jsi na DS vystřídán. Jinak dokumentovat, že jsi neměl přestávku a písemně požadovat řádné započítání doby - do balíčku 150. S dalšími hodinami budeš mít balíček naplněn coby dup. Ale chce to osobní statečnost ...

Kolegové. Nejsem sice z těch, co šli s platem u policie dolů, ale plně si uvědomuji vaši náladu, po tom plivnutí do tváře od politiků, kteří schválili tento zákon. Možná si ani oni, ani pan Langer neuvědomili, že opravdu kvalitní lidé z výkonu odejdou a zůstanou jen hlupáci a srdcaři. Je dost pravděpodobné, že se policie jako taková stane neschopnou řešit základní úkoly, protože ti z prezidia ani neumí vypsat pokutový blok. Držím palce nejen nám policistům, ale i dalším složkám, kterých se tato prasárna týká a věřím v rychlé řešení státu, než vypukne anarchie.

Poměrně jednoduchý výpočet srovnání policejních platů 2006, 2007 (může zvládnout i průměrný úředník MV nebo PP )

1.) vyžádání roční výplatní pásky na mzdové účtárně
2.) od celkového hrubého ročního příjmu za rok 2006 odečíst přesčasy
3.) částku za přesčasy vydělit počtem odpracovaných přesčasových hodin = Kč na 1 hod.
4.) vynásobit částku za 1 přesčasovou hod. 150 – plyne z § 125 z.č. 361/2003 Sb
5.) výslednou částku za 150 hod. přesčasu přičteme k částce hrubého ročního příjmu bez přesčasových hodin ( bod 2 ) a dostaneme objektivně vydělané peníze za rok 2006 se 150 hod. a s příplatky získanými za skutečně odpracovanou směnnost.
6.) nový platový výměr vynásobíme 12 měsíci a dostaneme hrubou roční mzdu za rok 2007, žádné pohyblivé složky nejsou kromě osobního ohodnocení,takže beze změn
7.) od částky ( bod 5 ) odečteme částku ( bod 6 ) a vyjde nám rozdíl mezi mzdou 2006 a mzdou 2007

Takto získaná částka je dle mého názoru objektivní a nezkresluje částku větším množstvím přesčasových hodin ( tvrzení o nepřiměřeném čerpání nadtarifů dle PP, nebo o kolik vyšší bude celkový výdělek až po odpracování 150 hod. apod. )

V ideálním případě by Vám měla vyjít částka v roce 2007 o 5% vyšší než v roce 2006 – veřejné prohlášení MV. Přeji hodně štěstí a pracovního elánu.

Dnes jsem s hrůzou zjistil, že informovanost kolegů o 26.1. na jiných OOP než je to na kterém sloužím je téměř nulová , jen nevím jak na to /Svč/

Já jsem kolego dnes zjistil to stejné a nezbyde nám nic jiného, než obtelefonovat své kamarády a kolegy a všem říct, aby se zapojili do této diskuze a zjistili tak co se děje. Já už jsem s tím začal. PRAHA 26.1.2007