Proč demonstrovali slovenští policisté ? no protože s nimi chtěli zamést a znevýhodnit oproti vojákům - to co zde v ČR trvá již 7 let a ještě to zhoršili - zde pro zajímavost jak se perou slovenské odbory s nespravedlností :


Aj policajti sú zastrašovaní....
21.01.2007


Milan Litva, predseda Odborového zväzu polície

Väčšina ľudí donedávna ani nevedela, že aj policajti majú svoj odborový zväz. A možno ho poriadne necítili ani mnohí policajti. Teraz sa však dostali pod tlak, ktorý už viac nie sú ochotní znášať. Historicky prvý verejný protest policajtov vzbudil pozornosť, a najmä následná histerická reakcia ministra vnútra Vladimíra Palka otvorila problémy, na ktoré pôvodne nemysleli ani odborári. Ich prirodzenou reakciou je druhý protestný míting, ktorý sa uskutoční 3. decembra opäť v Bratislave na Námestí slobody.


Povedzte nám najskôr, prečo vôbec došlo k októbrovému protestu policajtov pred úradom vlády. Doteraz bolo úplné ticho a zrazu, z ničoho nič, demonštrácia policajtov. Na niečo také rozhodne nie sme zvyknutí. Policajti bývajú na druhej strane pomyselnej barikády pri demonštráciách.
- Prečo hovoríte z ničoho nič? Náš protest nevznikol z večera do rána, bolo to vyvrcholenie istého sporu, ktorý dozrieval dlhší čas.

Ale doteraz na Slovensku takáto manifestácia policajtov nebola.
- To je pravda, nebola.

Takže čo predchádzalo tomu nezvyčajne otvorenému protestu?
- Náš protest sa nezačal zhromaždením, to bolo len vyvrcholenie dlhšie trvajúceho sporu. Samozrejme, pán minister nám vyčítal, že sme
zhromaždenie zorganizovali na 25. októbra, keď sa mu podarilo na vláde dohodnúť tie veľmi dobré výsledky.

Teda prečo?
- Spúšťacím mechanizmom bolo predloženie novely Zákona č. 328/2002 o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov do parlamentu.

To bol poslanecký návrh?
- Nie, vládny. 25. októbra sa uskutočnilo prvé čítanie novely v Národnej rade. A my sme už v tej chvíli nemali v rukách žiadny iný nástroj, ako naozaj dôrazne upozorniť na naše pripomienky a výhrady k tomuto zákonu.

Kým sa však vládny návrh zákona dostane do parlamentu, prebieha pomerne dlhé pripomienkové konanie. Nezúčastnili ste sa na
ňom?
- Samozrejme, my sme už dlhší čas vedeli o tejto novele, ale vo chvíli, keď sa zákon dostal do parlamentu, sme vyčerpali všetky možnosti, ako dosiahnuť jeho zmenu. Dovtedy sme ho pripomienkovali, upozorňovali sme na jeho chyby z nášho pohľadu, vysvetľovali sme svoje postoje, argumentovali sme. Ale nič zásadné sme nedosiahli. Takže iná možnosť ako neprehliadnuteľne upozorniť na náš nesúhlas sme v polovici októbra už nemali.

Čo vám na zákone tak veľmi prekáža?
- Prekáža nám, že policajtov dostáva do nerovného postavenia s vojakmi a vytvára aj vnútornú diskrimináciu v policajnom zbore.

V čom to spočíva?
- V roku 2002 bol schválený zákon, ktorý zjednocoval podmienky pre policajtov a vojakov
v oblasti sociálneho zabezpečenia. Táto novela ich vojakom ponecháva, ale policajtom sa podmienky pritvrdzujú, takže dochádza k redukcii nášho sociálneho zabezpečenia.

Prečo si myslíte, že to nie je správne?
- Pretože naša služba určite nie je ľahšia než služba v armáde, dokonca by som povedal, že je to naopak. Zjednodušene povedané, my sme nasadzovaní do boja s kriminalitou alebo do jej prevencie každý deň, vojaci sa na boj „len“ pripravujú.

A čo tí, ktorí naozaj bojujú?
- Kde?

V zahraničných misiách.
- Po prvé, títo vojaci dostávajú extra peniaze okrem svojho normálneho platu a platia im aj zákonom stanovené sociálne výhody. Nehovoriac o výške príplatkov za účasť na zahraničných misiách. To sa už vôbec nedá porovnať s nami. A po druhé, povedzme si na rovinu, čo ľudí trápi viac. Či ich vlastná každodenná bezpečnosť na ulici alebo úspech amerického útoku na Iraku. Nechcem špekulovať o tomto politickom rozhodnutí, ale dnes nepochybujem, že vláda týmto krokom naštartovala čosi, čo si mnoho ľudí ani neuvedomuje, a tí, ktorí vedia, o čo naozaj ide, to povedať nechcú.

Vráťme sa k redukcii sociálneho zabezpečenia policajtov. Priblížte nám jej podstatu.
- Podľa teraz platného zákona vzniká policajtovi po odslúžení piatich rokov nárok na odchodné vo výške jedného mesačného platu a tento nárok sa zvyšuje s pribúdajúcimi rokmi, rovnako je to u vojakov.

Odchodné, to je jednorazová dávka?
- Áno. Je to jeden plat navyše pri odchode zo služby.

A ako to mení novela?
- Policajtom sa doba na vznik nároku na odchodné zvyšuje na 10 rokov, ale vojakom nie. Po odslúžení 15 rokov máme zasa nárok na výsluhový dôchodok. Jeho výška je 30 percent platu za odslúžené obdobie, pomerne sa zvyšuje do doby 30 odslúžených rokov, za touto hranicou sa už výška výsluhového dôchodku nemení. Novela zavádza iba pre policajtov, nie pre vojakov, ďalšiu podmienku, a to dovŕšenie 50 rokov fyzického veku.

A čo ak odíde po vyše 15 odslúžených rokoch ešte pred päťdesiatkou?
- Výsluhový dôchodok sa mu začne vyplácať až po dovŕšení päťdesiatky. Argumentom sú 35-roční „policajní dôchodcovia“. Ale treba si uvedomiť, že väčšinu tejto doby odslúži väčšina policajtov na ulici. Je to 15 a viac rokov na ulici za nie vysoký plat a služba v rôznych poveternostných podmienkach zanechá na človeku stopy. Fyzické i psychické. A myslím si, že policajta by mal človek robiť, kým sa na to cíti. Keď v tom pokračuje, aj keď jeho sily a schopnosti slabnú, automaticky sa začne vyhýbať rizikovým situáciám, čo je v neprospech občanov, ktorých máme chrániť. A zasa musím porovnať: kto je opotrebovaný po 15 rokoch služby viac, policajt alebo vojak? Nepoznám vojaka, ktorý by 15 rokov bojoval, čím sa nechcem dotknúť náležitostí vojakov, ale chcem brániť naše.

Kto vlastne vláde navrhol túto novelu?
- Minister vnútra Vladimír Palko.

To je dosť zvláštne, lebo ministri sa zväčša usilujú získať výhody pre svoj rezort. Čím to zdôvodnil?
- Tvrdí, že je to jeho spôsob stabilizácie policajného zboru. Ale ja by som to nazval násilnou stabilizáciou, zatiaľ čo vojaci zvolili cestu zvyšovania lukratívnosti služby v armáde.

Vy si stabilizáciu predstavujete ako?
- Podobne ako v prípade vojakov. Tí napríklad majú od roku 2002 príspevok na bývanie, policajti nie. Navrhovali sme ho, argumentovali a vedenie ministerstva sa s tým stotožnilo ako s dobrým nápadom. Príspevok však dodnes nemáme, lebo nie sú peniaze. Takže je tu rozpor medzi ministrovými deklaráciami a praxou. Pre armádu peniaze sú, pre policajtov nie sú.

Hovorili ste, že váš odborový zväz návrh novely pripomienkoval. Takže minister poznal vaše návrhy?
- Samozrejme, že ich poznal, veď sme okrem iného absolvovali aj osobnú diskusiu na túto tému.

Aká bola jeho reakcia?
- Zotrval na svojich názoroch a predstavách.

A ako je to vlastne s tými platmi, o ktorých ste sa sporili s ministerstvom a ktoré boli vlastne oficiálnym dôvodom na vaše preloženie?
- Od prvého septembra začínajú vojaci s nástupným platom 15 380 korún. Policajt v prvom roku služby, hoci má ešte obmedzené možnosti zakročovania, ale je používaný aj v konkrétnych akciách, napríklad v Trebišove, má 8 600 korún. Hovorím o hrubom plate. Zdá sa vám to ako premrštená suma?

Nie, navyše ak z týchto peňazí treba živiť rodinu, zabezpečiť jej bývanie a podobne.
- Vojakovi patrí k spomínanej mzde aj riešenie bývania, rieši sa stravovanie, stabilizačný príspevok vo výške 12-tisíc korún ročne. V žiadnej z členských krajín Európskej únie – a to sme členmi EUROCOP-u od roku 1992 – nemajú policajti nižšie platy ako vojaci.

Ale vedenie ministerstva vnútra tvrdí niečo iné.
- Viem.

Ako je to možné?
- Buď je to neznalosť alebo zámerná dezinformácia, akoby si nedokázali preveriť skutočnosť, a ak použili informácie, ktoré sú ďaleko od pravdy, tak si myslím, že sú to dezinformácie. Čo však považujem za oveľa dôležitejšie, je fakt, že pre vojakov sú určené jasné, hoci možno prísne pravidlá kariérneho postupu. Inými slovami, vojak presne vie, za akých podmienok bude v akom čase stúpať na rebríčku.

V policajnom zbore také čosi neexistuje?
- Nie, hoci už dlhší čas požadujeme, aby boli transparentne určené pravidlá pre kariérny postup policajta. A ešte jeden dôležitý moment, možno najzávažnejší: o kariérnom postupe vojakov sa nielen že rozhoduje podľa presne stanovených pravidiel, ale ešte aj v komisiách. Nerozhoduje podľa vlastnej vôle jediný človek.

Chodíme tak trochu okolo horúcej kaše, tak povedzte na rovinu, ako to vyzerá u policajtov, čím si vlastne môžu byť z hľadiska kariéry istí?
- Vrátim sa k tej novele zákona č. 328/2002. Doteraz ak minister policajta prepustil na „éčko“ (paragraf 192, ods. 1 písm. 5 Zák. č. 73/1998 Z. z.), čiže okamžite za zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy, prepustený prišiel o odchodné. Podľa novely by v takom prípade policajti mali prísť aj o výsluhový dôchodok a nárok na jeho poberanie im vznikne až v 62. roku veku.

Ale ako nástroj boja proti korupcii či zneužívaniu postavenia policajta je takáto prísnosť namieste, nie?
- Lenže nikde nie sú bližšie stanovené pravidlá pre posudzovanie toho, či išlo, respektíve v akom prípade ide o zvlášť hrubé porušenie povinností či prísahy. Takže si myslím, že tu ide o veľmi subjektívne hodnotenie a je to v tejto chvíli úžasný bič v rukách jediného človeka, o ktorého schopnosti sebareflexie sa máte možnosť presviedčať aj vy, novinári. Povedal by som to takto: treba aj v policajnom zbore zabezpečiť demokratické pomery.

Majú teda podľa vás policajti plné právo na takýto spôsob protestu?
- V demokratickej spoločnosti o tom pochybovať nemožno.

Nie sú takéto vyjadrenia práve tým politikárčením, z ktorého vás obviňuje minister vnútra Vladimír Palko?
- Nie, pretože my v skutočnosti nezasahujeme do politiky, nemáme tendenciu vymieňať politikov, ako je nám to často vkladané do úst. Ale nikto mi nemôže brániť, aby som opustil svoje presvedčenie, že každý človek a tobôž každý politik platený z daní občanov by mal mať takú moc, akú dokáže zvládnuť. Ak v štandardných západných demokraciách politik nezvláda svoju moc, znamená to jeho odchod z funkcie, často jeho definitívny odchod z politiky. U nás by sme mali voliť model zodpovedajúci Slovensku.

To je aký?
- Taký, aby každý politik mal moc primeranú svojim schopnostiam a spôsobom myslenia, najmä pokiaľ ide o akceptovanie základných demokratických pravidiel a metód riadenia štátu.

Nech už to je politikárčenie alebo nie, je to veľmi zaujímavý a inšpiratívny pohľad, ale viete aj bližšie vysvetliť, v čom by mala spočívať tá primeraná moc?
- Ale ja nehovorím vo všeobecnosti. Mám teraz na mysli pomery v rezorte vnútra.

Veď v poriadku, tak to povedzte na pomery rezortu vnútra.
Tá primeraná moc by mala v prípade ministra vnútra spočívať v tom, aby nemohol priamo ovplyvňovať prácu policajného zboru.

A ako by to podľa vás malo vyzerať?
- Ministrov priamy a prvý podriadený vo vzťahu k policajnému zboru je jeho prezident. Ak je minister nespokojný s prácou alebo s čímkoľvek v policajnom zbore, tak by to mal riešiť prostredníctvom jeho prezidenta. Veď tento človek má zasa svojich priamych podriadených, ktorých si vyberá, trebárs aj po konzultácii s ministrom a títo podriadení môžu ministrove výhrady zasa nepriamo tlmočiť o riadiacu úroveň nižšie až po úsek, na ktorom sa stala alebo na ktorom sa deje chyba. A napokon, buď ten konkrétny policajt urobil chybu a treba zabezpečiť nápravu, alebo sa po objektívnom prešetrení urobí iný záver.

Nemáte obavu o objektívnosť prípadného vnútorného prešetrenia?
- Nemám, ak zasa bude musieť aj vnútorná kontrola postupovať podľa jasných a najmä transparetných pravidiel. Potom ju všetci budeme môcť nepriamo kontrolovať, sledovať jej postup a výsledky. Veď to je predsa neudržateľné, aby sa chyby konkrétneho človeka alebo konkrétnych ľudí riešili plošnými opatreniami. Alebo sa celá vrchná časť hierarchie zboru hrá na mŕtveho chrobáka, akoby sa nič nestalo, a o všetkom, o každom policajtovi priamo rozhoduje samotný minister. Však dobre, len potom nepotrebujeme celú tú riadiacu hierarchiu a nech celý policajný zbor priamo riadi minister sám.

Veď to dnes občas aj tak vyzerá. A dokonca by som povedal, že v personálnej oblasti to je skoro pravidlo.
- Skutočne to tak niekedy vyzerá, preto si myslíme, že policajt má byť poctivý, čestný a rovný, ale pre toto musí mať aj vytvorené riadne podmienky zo strany zamestnávateľa a teraz nehovorím ani tak o sociálnom programe, ako o jasných pravidlách hry. Treba využívať také inštitúty ako pozbavenie výkonu služby v prípade, že je policajt podozrivý z trestnej činnosti, napokon, ak je dôvodné podozrenie, že by to pre riadne vyšetrenie nestačilo, je možné na policajta uvaliť vyšetrovaciu väzbu a to všetko naňho môže doľahnúť ešte tvrdšie, než na bežného občana, lebo tu napokon máme trestný čin zneužívanie právomocí verejného činiteľa.

Myslíte si, že tieto nástroje stačia na to, aby bol v policajnom zbore poriadok?
- Myslím si, že sú to jednoznačné a demokratické nástroje, ktoré možno využívať efektívne. Ak tu niekomu chýbajú také, nazval by som ich, kráľovské nástroje, možnosť takpovediac zoťať hlavu, komu ju zoťať chcem bez pravidiel, tak to je už čosi iné. V marci 2004 sme za podpory poslancov NR SR, ktorých presvedčili naše argumenty presadili do zákona o štátnej službe v paragrafe 192 odsek 5, podľa ktorého ministerstvo vnútra musí vydať všeobecný predpis, ktorý bude presne definovať, čo je to zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy. Do dnešného dňa to minister nesplnil.

Viete, prečo to neurobil?
- Jeho stanovisko je také, že to sa vlastne ani nedá všeobecne definovať, to sa musí posudzovať prípad po prípade. Neviem si predstaviť, že by u nás trestné právo fungovalo na princípe, že sudca bude sám posudzovať porušenie zákona prípad po prípade podľa vlastného uváženia bez existencie všeobecne platného trestného zákona. Lenže dnes takéto niečo naozaj funguje v policajnom zbore. Myslím si, že toto je potrebné urýchlene zmeniť, ale problém nie je v tom, že by si minister tento nedostatok neuvedomoval, že by o ňom nevedel. On ho jednoducho ignoruje.

Porovnávali ste Slovensko so zahraničím, pokiaľ ide o platové podmienky vojakov a policajtov? Je v týchto krajinách riešená aj otázka kariérneho postupu?
- Samozrejme, že áno, a ten postup je, nazval by som to, objektivizovaný, čiže nezávisí len od subjektívnej vole jedného človeka. Príkladom môže byť Rakúsko, Veľká Británia, Francúzsko.

A ako je to s prijímaním do policajného zboru? Robí sa dosť pre to, aby sa stavy naplnili? Stále sa hovorí o chýbajúcich policajtoch.
- To je ďalší problém a opäť súvisí s motiváciou. Pozrite sa, tento problém môžete riešiť dvoma spôsobmi: buď policajnú službu zatraktívnite a potom si vyberáte, alebo znižujete kritériá a robíte nábor. Pán minister povedal, že nie je možné nenaplniť policajný zbor v čase takej vysokej nezamestnanosti. Odborné útvary argumentovali, že je problém naplniť stanovené kritériá zo strany uchádzačov. Ak sa napriek tomu darí prijímať nových policajtov, odpoveď je jasná: museli sa znížiť požiadavky. Ale ak znížite požiadavky, musí sa to prejaviť v nižšej kvalite policajného zboru, to sa odrazí v kvalite jeho činnosti.

Takže znižovanie nenaplnenosti policajného zboru má takéto negatívne dôsledky?
- A ešte ďalšie. Už nám neodchádzajú len policajti, ktorí dosiahli nárok na výsluhový dôchodok, ale odchádzajú šikovní ľudia aj bez dôchodku, pretože tu nevidia žiadnu osobnú perspektívu. A to je zasa len na škodu občanov.

Aké boli doteraz vzťahy medzi ministrom a policajným odborovým zväzom?
- Rokovali sme. S každým doterajším ministrom, aj s pánom Palkom sme sa vždy usilovali komunikovať a spoločne hľadať riešenia problémov, ktoré sme nastoľovali, resp. ktoré vznikali v policajnom zbore. Lenže teraz sme pritlačení k múru, pretože názory o nerovnakom postavení vojakov a policajtov neboli ani len zohľadnené. Odpoveďou pána ministra bolo, že jeho vojaci nezaujímajú, jeho zaujímajú policajti. Iba preto sme museli zvoliť razantnejšie formy, aby sme urpozornili, že ten návrh nie je dobrý.

A neberiete ani jeho argument, že finančne je terajší stav udržateľný?
- Ak by to aj bola pravda, potom nech politici otvorene voličom povedia, že majú iné priority a neostávajú peniaze na ich bezpečnosť a boj s kriminalitou. Lenže ja som technik a mám rozhodne bližšie k číslam než k paragrafom. A vždy som sa držal zásady: nekritizuj, ak nemáš lepší návrh. Takže my sme aj v tomto smere predložili návrhy, ale ak zostanú bez pozitívnej odozvy, za to už my nemôžeme.

Je terajšia atmosféra medzi policajtmi len výsledkom návrhu na okresanie ich sociálnych istôt, alebo je to aj reakcia na neprofesionálne vedenie rezortu?
- Je prirodzené, že politik, ktorý neprešiel policajnou praxou, ju nemôže detailne ovládať. Ale to ani netreba. Mal by len definovať strategické ciele a cesty k ich naplneniu. A vytvoriť takpovediac politické podmienky. Rozhodne by nemal riadiť policajný zbor a už vôbec nie operatívne v konkrétnych prípadoch. Ak sa pustí touto cestou, je to chyba.

Môžete potvrdiť, že predstavitelia EUROCOP-u prídu tento víkend na Slovensko?
- Môžem potvrdiť, že nás prídu podporiť na manifestáciu, môžem potvrdiť, že tu budú mať mimoriadne zasadanie, ktoré bude celé otvorené aj pre novinárov, a dokonca prezidenta európskej odborovej centrály policajtov prijme aj pán minister Palko. Keď sme do Bruselu poslali oficiálny preklad rozhovoru ministra v denníku Sme, spôsobilo to tam šok. Neverili, že toto je možné v členskej krajine EÚ.

Prečo ste sa rozhodli zorganizovať po dvoch mesiacoch ďalšiu demonštráciu?
- Teraz už ide o postavenie odborov, ide o to, aby sme si vydobili, čo nám patrí na základe zákona, a nevieme už inak konať, aby bol konečne zákon rešpektovaný. To je dosť závažná otázka vymožiteľnosti zákona v demokratickej spoločnosti. Nechápem, že špičkový politik nemá ani minimálne právne vedomie, že nedokáže rešpektovať ústavu, zákony, medzinárodné dohovory. Prekvapuje ma aj postup prokuratúry, na ktorú som sa obrátil pre porušenie zákona zo strany ministerstva vnútra, a ona môj podnet postúpila práve ministerstvu na riešenie. Bol by som nerád, keby som musel konštatovať, že na Slovensku je politika už znovu nadradená právu.

Aké sú reakcie radových policajtov na razantnejšie kroky vedenia odborového zväzu?
- Vedenie nerozhoduje, iba vykonáva rozhodnutia. Najvyšším orgánom medzi zjazdami je rada predsedov základných organizácií, ktorú tvorí asi 80 ľudí. Oni rozhodli o konaní druhého protestného zhromaždenia. Keďže ma minister obvinil, že klamem policajtov, požiadal som radu o vyjadrenie dôvery a dostal som jednomyseľnú dôveru.

A čo hovoríte na vyjadrenie, že ste klamstvom o platoch policajtov vylákali 2 000 ľudí na námestie pred úrad vlády?
- Policajtov som vylákal klamstvom o ich platoch? A čo sú oni sprostí alebo nevedia čítať svoje výplatné pásky? Veď je to nezmysel. Policajti sú nahnevaní a nespokojní, ale aj zastrašovaní, aby si nedovolili takto otvorene protestovať.

Máte takéto informácie z okresov?
- Nepotreboval by som ani informácie z okresov. Odcitujem vám jednu vetu z vyjadrenia ministra pre denník Sme: Jasne som im dal najavo, že to, ako sa niektorí správali, je porušením etického kódexu policajta, že ide o politizáciu Policajného zboru a že to v žiadnom prípade nepripustím. Keby sa také niečo opakovalo, policajti by boli prepustení. To je jeho vyjadrenie po prvom protestnom zhromaždení. Je to podľa vás vyhrážanie sa?

Podľa mňa je.
- A pod takýmto tlakom teraz pracujeme. Pritom náš etický kódex vychádza z európskeho, v ktorom je priamo uvedené, že sa vzťahu k služobnej činnosti policajta. Inak požívajú ústavné práva ako ostatní ľudia. Viete, ja to beriem tak, že každý človek sa môže pomýliť. O veľkosti človeka však potom svedčí, či si dokáže priznať chybu, alebo tvrdohlavo zortváva na svojom omyle.

S hosťom Slova sa zhováral Braňo Ondruš

Tak jsem si opět pročetl zpětně několik stránek příspěvků na této diskusy, nestačím se divit a jenom to potvrzuje můj celkový pohled na věc. Ačkoliv nepatřím již k nejmladším kolegům, plně se s většinou jejich názorů ztotožňuji. Ale k věci. U naší firmy jsem dvanáct let a sloužím jako řadový poldík, což mi vyhovuje. Jde mi ale o jinou věc. Každý, kdo v tomto sociálně defektním prostředí nějaký pátek již funguje přeci moc dobře ví, že doposud zde v žádném případě nemohla být ani v nejmenším řeč o mimořádně kvalitní práci těch policistů, kteří zde na tomto fóru obhajují své vydobyté posty. V žádném případě zde nechci mezi nás vrážet klín, ale trocha pokory by snad neškodilo. Ruku na srdce Vy tzv. kvalitnější kolegové, zasloužili jste si opravdu všichni svá postavení díky své nadstandartní práci ? Pokud tvrdíte, že ano, pak já asi sloužím u jiné polcie. Nalejme si čistého vína. Doposavad zde chyběl karierní řád. Jinými slovy v drtivé většině ustanovování do různých funkcí to v žádném případě nebylo o kvalitě toho či onoho policisty, ale pouze o kamarádíčkování a servilnosti k nadřízeným. Tento stav pokračuje i nyní, viz. slavná systematizace služebních míst, kdy jsou tato přidělována policistům tzv. " za zásluhy", kdy nikdo nekouká na dosažené vzdělání, na znalosti cizích jazyků atd. Je zajímavé, že nikdo z těchto kolegů toto nepociťje jako nespravedlnost a ať již na pracovišti nebo i zde většinou nijak neprojevuje žádnou solidaritu se svými kolegy, kteří bohužel doplatili na zavedení nového služebního zákona do praxe. Maximálně se ozve, pokud některý s kolegů na tento problém poukáže. Myslím si, že již nastala doba, kdy je potřeba nazývat věci pravým jménem. Doposavad vžy u naší slavné firmy platilo, že to celé není o kvalitě, ale o kvantitě, nejvíce však o tlačence a známostech. Jak jinak si lze vysvětlit, že na spoustě odděleních dodnes jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří ani nedostanou šanci ukázat co umí a co v nich je. Jak jinak si vysvětlit, že za dobu mé praxe nadřízení nepovolovali v drtivé většině případů nikomu ( i můj případ ) zvyšovat si kvalifikaci na VŠ s oddůvodněním, že tuto při výkonu jejich povolání stejně nepotřebují. Je však zajímavé, že jejich synáčkové, dcerušky a kamarádíčkové byli vždy velice perspektivní a vzdělání a kvalifikaci si vesele dodělávali.
Vážení kolegové, pokud výše uvedený stav bude i nadále přetrvávat nezmění se u policie nic, ať si o tom myslí kdo chce co chce, vždy bude fungovat pouze je karierismus a v ústech zbyde pouze příchuť hořkosti z nespravedlnosti. A celá naše slavná policie jako celek půjde akorát tak od deseti k pěti.

Bohužel všechen elán a nadšení se po 1.1.2007 rozplynul, tohle nikdo nečekal.

Fakt by bylo zajímavé zjistit, kolik který funkcionář má u policie rodiných příslušníků, příbuzných a na jakém místě. To by byla psina. Vsadím se, že někde jsou takto obsazena pěkná místa. Něco jako Kosa Nostra.Já na bráchu, brácha na mě.

for realista: Budu ti oponovat. Příbuzné u PČR nemám, při mém nástupu zde nikdo z příbuzných a známých nepracoval. Začínal jsem na OHS (zrovna byla založena - byli dvě auta a zbytek pěší). Při práci na obvodu jsem dostal souhlas ke studiu Vš a doplnil si vzdělání. Jinak pravidelně chodili nabídky na různé kurzy - nikdo nechtěl, většina byla líná. Myslíš si, že nemám nárok na 6 TT i vyšší. Nikomu do pr... nelezu. Zase mohu říci, že dosti kolegům práce na OOP nevoněla a vraceli se na OHS. Čistá hlava, pravidelné služby, žádné psaní, více peněz. Všechno má své pro a proti. Záleží na tobě, co si vybereš a co proto uděláš. Ani bych se nedivil, že bych zde byl potrefená husa.

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu.

Buď rád, že jsi odešel už se to tady sype a nebude dlouho trvat a nebudou mít lidi. Náborová akce NAJDI HLUPÁKA přece nemůže mládé lidi oslovit a udržet je tady. Nahrávají akorát managementu jinak pěšáka odstavili.

To jsme na tom stejně, já se taky budu odvolávat proti tomu snížení na polovinu. Udělali to fíkaně, přejmenovali to a po odvolání nám napíšou, že valorizace není nároková složka a tím to skončí.

pokud se odvoláš, získáš tím tu výhodu, že můžeš činit další právní kroky proti danému zamítavému stanovisku k odvolání až dokud to nedojde ke správnímu soudu...

Napadlo někoho z nás zvážit napsání žádosti o právní pomoc panu JUDr. Otakaru Motejlu - veřejnému ochránci práv? ... http://www.ochrance.cz/

Pravomoci - možnosti veřejného ochránce práv
podle zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv

Veřejný ochránce práv v České republice působí podle zákona k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, vykonávajících státní správu, pokud je takové jednání v rozporu s právem, nebo sice právu neodporuje, ale je jinak vadné či nesprávné, tzn., že neodpovídá principům demokratického právního státu a principům dobré správy nebo jsou-li tyto orgány nečinné.

Podle zákona je ochránce oprávněn se zabývat podněty, které směřují proti činnosti:

Ministerstev a jiných správních úřadů s působností pro celé území státu a správních úřadů jim podléhajících,
České národní banky, pokud působí jako správní úřad,
Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
orgánů uzemní samosprávy (tj. obce a kraje) při výkonu státní správy (nikoliv při výkonu samosprávy)
obcí při výkonu státní správy, nikoli však tam, kde obce rozhodují ve vlastní působnosti,
Policie České republiky s výjimkou vyšetřování, kdy působí v trestním řízení,
Armády České republiky a Hradní stráže,
Vězeňské služby České republiky,
zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a ochranné léčení,
zdravotních pojišťoven,
orgánů soudu a státního zastupitelství při výkonu státní správy (zejména otázka průtahů v řízení, nečinnosti soudů a nevhodného chování soudců), nikoliv proti samotnému rozhodnutí státního zástupce nebo soudu.
Zákon poskytuje ochránci rozsáhlá oprávnění provádět v jednotlivých věcech nezávislá šetření, nedává mu však právo nahrazovat činnost orgánů státní správy a proto nemůže měnit nebo rušit jejich rozhodnutí. Při zjištění pochybení však může požadovat od úřadů či institucí, aby zjednaly nápravu. Významným oprávněním veřejného ochránce práv je, že není vázán návrhy stěžovatelů a může rozhodnout o zahájení šetření i z vlastní iniciativy.

Uvedené zákonné vymezení působnosti nedává ochránci právo vstupovat do soukromoprávních vztahů či sporů (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, i když jejich zaměstnavatelem je státní úřad). Nemůže také zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, není odvolacím místem proti jejich rozhodnutí a oprávněn zasahovat do činnosti výslovně vyjmenovaných institucí. Působnost ochránce se tak nevztahuje na:

Soudy všech stupňů a typů v jejich rozhodovacích pravomocích,
Rozhodovací činnost státních zastupitelství,
Parlament, prezidenta republiky a vládu,
Nejvyšší kontrolní úřad,
zpravodajské služby České republiky,
orgány činné v trestním řízení.
Vedle výše uvedené činnosti, spočívající v řešení individuálních podnětů a jejich zevšeobecnění, má ochránce od počátku roku 2006 novou povinnost, která nespočívá v řešení individuálních podnětů jednotlivců, ale k jejímu naplnění ochránce vykonává systematické preventivní návštěvy všech míst a zařízení, kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Jde o povinnost vyplývající z mezinárodně-právních závazků ČR, především z Opčního protokolu k Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ochránce systematicky navštěvuje zařízení, kde jsou nebo mohou být osoby drženy na základě rozhodnutí či příkazu orgánu veřejné moci (např. soudu) nebo z důvodu závislosti na poskytované péči (především z důvodu věku, zdravotního stavu, sociální situace atp.). Konkrétní informace o této činnosti, včetně vymezení jednotlivých typů navštěvovaných zařízení a výsledků činnosti ochránce naleznete v oddíle Ochrana osob omezených na svobodě.

Napadlo včera jsme to probírali v práci máme tři možnosti :
- ústavní soud
- veřejného ochránce práv
- soud pro lidská práva ve Strasburgu

důvodů je mnoho a jak řekl jeden kolega stačí diskriminace proti vojákům, kdy byl chtěl vidět jak dokáže někdo obhájit, že práce vojáka je pro společnost významnější jak práce policisty, hasiče, celníka, příslušníka VS nebo JS.

okopčené od kolegy z www.policista.cz

NÁVRH PRO PČR
Zákon č.361/2003Sb.je dostatečně tvrdý, zvyšují se povinnosti a nároky na všechny příslušníky bezpečnostních sborů.

1) § 115a - navýšení pro dvousměnný,třísměnný a nepřetržitý provoz - zajištění dostatečného profinancování zákona, které jste tolikrát slibovali

2) Náplň práce - srovnání náplně práce a její konkretizace u jednotlivých útvarů (příp.zajistit neobcházení)

3)Cestovní a ubytovací náhrady pro policisty pracující mimo své trvalé bydliště

4) Obsazování funkcí u PČR policisty s dostatečnou praxí, zkušenostmi a vzděláním

5) Práce přesčas 150hod.buď proplatit, nebo zajistit náhradní volno pro policistu (kromě mimořádných událostí - povodně a jiné katastrofy, hromadné neštěstí atd.)

6) Zpětné, diskriminační zařazení služebně mladších příslušníků do tříleté zkušební doby. Ztížení jejich společenského zařazení.(hypotéky, úvěry apod.)
Doba určitá jen pro policisty, kteří nastoupili po 31.12.2006, ostatní dle původního rozhodnutí i s dobou určitou na 1 rok viz § 10 zákona

7) Možnost celoživotního vzdělávání všech policistů + vznik resortního školského systému – pravidelné školení

8) Ponechání výsluhových nároků a odchodného v současné výši

9) Zajištění kvalitních podmínek pro řádný výkon služby (oddělení, vozový park, výstrojní náležitosti a ostatní pomůcky pro výkon služby)

10) Zlepšení komunikace uvnitř PČR bez diskriminace jednotlivých policistů a skupin, včetně zlepšení komunikace s organizacemi a sdruženími pomáhajícími poškozeným a obětem atd. - tím odbourat strach z možného trestu při dožadování se plnění povinností bezpečnostního sboru

11) Neopodstatněné, nemorální hodnostní degradování příslušníků P ČR mimořádně povýšených za mimořádné činy spojené s nasazením života, za odvahu, záchranu lidského života apod. Popření jejich mimořádných zásluh ve sboru především díky nesystémovému ponechání hodnostních označení. Zákon toto ocenění absolutně přehlíží

12) navrácení neodůvodněného odebrání osobních příplatků a snížení preferenčních příplatků - jeví se jako postih za špatný výkon služby a trest

Docela by mě zajímalo kolik policistů podalo odvolání kvůli "retroaktivitě" zákona a odvolalo se kvůli zpětnému zařazení do zkušební doby na dobu URČITOU

Já a dalších 5 jsme ho včera podali, tak uvidíme jak to dopadne.

Oni dobře zaplacení funkcionáři z managementu taky dost straší a vyhrožují postihy a následky za odvolání a projevy nespokojenosti.

pro kolegu ROZPAD POLICIE

Strašit a vyhrožovat můžou ... mám možnost se odvolat proti rozhodnutí? ... mám a nedělám nic protiprávního ba naopak pociťuji újmu a odvolávám se právě proti újmě - žiji v právním státě, tak věřím ve spravedlnost. Nesmíme se bát do něčeho jít - už jednou jsem se odvolal proti vyší moci a i přes nelibost ředitele jsem spor vyhrál !!!

Před dvěma lety jsem četl článek německého policejního rady Bavorska, který poukazoval na to , že ČR má mnoho policistů, ale jen zlomek je vidět na ulicích, aby né, když venku slouží pouze každý 10. Rovněž poukazoval na špatnou materiální vybavenost a nadměrnou administrativní byrokracii. O zbytečně nadměrném vedení ani nemluvě. Pamatuji se, že po tomto ihned Langr kritizoval dosavadního ministra vnitra o nutnosti snížit počty vedoucích pracovníků, aby se odbourala duplicita. Výsledek ministrování Langra snížení počtu náměstků, kteří byli posláni za stejné peníze na jiný post a ještě jako všem vedoucím jim byl zvýšen plat.
Další jeho krok byl zrušení fungující Finanční police, kterou musí zavést jinak nás EU potrestá. Takže souhlasím s kolegy věc řešit prostřednictvím EU a třeba i žalobou na ČR. Uvidíme pane Langr jestli Vám ten blažený úsměv zůstane poté mezinárodní ostudě.

OKOPÍROVANÉ Z NOVINEK: ( CHCE SE MĚ ZVRACET )

Husák ale včera zopakoval, že pohoršit by si neměl nikdo. "Garantujeme, že platové výměry za rok 2007 budou vyšší u všech policistů než v roce 2006," řekl Husák. Podle něj policisté srovnávali své prosincové platy v uplynulém roce, které zahrnují například odměny za přesčasy a svátky, a platové výměry na letošní leden. Podle nového služebního zákona jsou ale právě tyto peníze "navíc" řešeny jiným způsobem. Přesčasy se například vyplácejí až po odpracování 150 hodin.

Podle ministra Langera je možné, že hlavně v počátcích působnosti nového zákona mohou někteří policisté pocítit rozdíly ve mzdě, ale ty se prý budou postupně odstraňovat. Policejní prezident připustil, že určitý problém by mohl skutečně nastat u tří až pěti tisíc mladých policistů zařazených do těch nejnižších tříd, ale nemělo by jít o propad. "Oni si totiž do loňska přivydělávali přesčasy, které jsou nyní řešeny jinak, takže je možné, že ve výsledku budou mít sice víc peněz, ale ne o tolik," vysvětlil Husák. Dodal ale, že skutečný vývoj platů u policistů bude možné posoudit až na konci roku. "K demonstracím v tuto chvíli není důvod," dodal prezident.

Nový zákon o služebním poměru přináší policistům, hasičům, celníkům nebo příslušníkům vězeňské služby řadu změn. Podle nových pravidel se budou muset například více vzdělávat, bude snazší jejich propouštění, přijdou o příplatky za práci o svátcích a hodnostní příplatek. Na druhou stranu mají slíbené vyšší mzdy.

PAN HUSÁK I LANGR NEMAJÍ NEJMENŠÍ SNAHU O NĚJAKOU ZMĚNU K LEPŠÍMU. MAJÍ PŘIJÍT MEZI LIDI VE 3 A 4 PT JAKÉ MAJÍ VZTAHY A PODMÍNKY V PRÁCI. JE TO TRAGEDIE CELÉHO ZŘÍZENÍ. POSLANCI SI PŘIDAT UMÍ.

okopírované z novinek:

Poláci jezdí vydělávat do Británie
Svérázným způsobem řeší problémy se svými platy někteří policisté ze sousedního Polska, kteří odjíždějí sloužit do Velké Británie a Irska. Po nezbytném školení se mohou Poláci stát v těchto zemích během několika měsíců plnoprávnými policisty a vydělají si tak několikanásobně více než jejich kolegové v Polsku. "Moje první výplata byla přesně tak vysoká jako v Polsku. Rozdíl byl jen v měně," řekl např. Andrzej, který je policistou v Londýně.

Podle mluvčího českého policejního prezídia Davida Kubaláka však není v našich podmínkách něco takového snadné. "Služební zákon to zakazuje, takže by ten policista musel nejdříve odejít od naší policie a vyvázat se ze služebního poměru," řekl Kubalák.

Na níže uvedené adrese České televize, je doslovný přepis části pořadu Otázky Václava Moravce, vysílaného na podzim r. 2005, kdy hrozila také demonstrace policistů, ale na rozdíl od současnosti, měla být zaměřena proti odložení služ. zákona. Je to z doby, kdy byl ministrem vnitra Fr. Bublan a Ivan Langer, coby stínový ministr. Pro ty, kteří chtějí srovnat názory a činy pana Langera v době kdy usiloval o ministerský post s činy které provádí nyní, nechť si doslovný přepis přečte a udělá si obrázek sám. Nutno podotknout, že nezávislý odborový svaz tehdy také vydal oficiální prohlášení, že chystanou listopadovou demonstraci nepodpoří.
Odkaz: http://www.ceskatelevize.cz/program/porady/1126672097/text/20541 1030500014_1.txt

Zajímavý výňatek z celého článku na výše uvedeném linku

------------------------------Část přepisu rozhovoru---------------------------
František BUBLAN, ministr vnitra ČR
--------------------
Samozřejmě, je to zásadní problém. Ta účinnost bylo odložena právě proto, že jsme nenašli
shodu na tom, jak by ty tarifní tabulky měly vypadat. Tady nejde o ty peníze jako, že by měli
méně policisté. Vy sám jste řekl, že jaksi příští rok nedostanou přidáno, dostanou přidáno.
Ten objem těch peněz je v podstatě stejný a byl by stejný i kdyby ten zákon platil, ale problém
je v tom přerozdělení. Pan předseda Langer určitě mi to potvrdí, že oni měli jiné požadavky,
oni chtěli více zvýhodnit management, naopak třeba zase levicové strany chtěly zvýhodnit
více řadové policisty. Já jsem měl takový střed mezi tím, ale bohužel ty tři tábory byly
nesmiřitelné a z toho důvodu to neprošlo.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane místopředsedo, vy si myslíte, že by měl František Bublan v souvislosti s tím, co se děje
kolem služebního zákona rezignovat, proč?

Ivan LANGER, místopředseda ODS, stínový ministr vnitra
--------------------
Víte, já se odvolám teď na ten rozhovor s těmi policisty, protože mi přišel mail od jednoho
policisty, který připomínal starý vtip, ten říkal: Před nástupem ministra Bublana byla policie
na pokraji hluboké propasti. Po jeho nástupu do funkce udělala daleký krok v před, a to je
bohužel pravda. Policie je v krizi a ta krize se prohlubuje. Lidé neví, co bude zítra, co bude za
rok, mají špatné pracovní podmínky, nedůvěřují svým nadřízeným, a to všechno se potom
promítá do snížené akceschopnosti policie, snížená schopnost objasňovat trestné činy,
prohlubuje se nedůvěra a je mi líto. Pan ministr Bublan je v pořadí již ikstým ministrem za
sociální demokracii. Sociální demokracie obsadila tento post před sedmi lety, pan ministr měl
za úkol...
-------------------dále rozhovor pokračoval--------------------------

Velebnosti, chce se mi zvracet

Pánové a dámy ... podávám odvolání kvůli retroaktivitě zákona a potřeboval bych vědět jestli z.č. 283/1991 Sb. byl krom roku 1992 ( z.č. 186/1992 Sb.) do letoška ještě někdy novelizován - za pomoc díkec

Novela zákona o služebním poměru a její důsledky
Úvodem

Dne 1. března 2006 nabude účinnosti zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), který v § 26 obsahuje novelu zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a v § 28 novelu zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. Novelu zákona připojil Senát k zákonu, jehož obsah se služebním poměrem příslušníků bezpečnostních sborů nijak nesouvisí.

Přestože byla některými senátory avizována úprava, jejímž cílem mělo být zpřísnění poskytování peněžitých plnění po skončení služebního poměru, jsou předmětem novelizace nejen ustanovení obou uvedených zákonů o nárocích souvisících se skončením služebního poměru, ale též ustanovení o skončení služebního poměru.

Změny důvodů pro propuštění ze služebního poměru

V zákoně o služebním poměru byla změněna dikce ustanovení § 106 odst. 1 písm. d), která obsahuje dva důvody pro propuštění příslušníka. Prvním důvodem je jednání příslušníka, spočívající v porušení služební přísahy zvlášť závažným způsobem. Tento důvod propuštění byl v aplikační praxi dosud používán v případech, kdy příslušník spáchal jednání, které, velmi obecně řečeno, bylo v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, například o případ, kdy příslušník spáchal přestupek podle § 50 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Využíván však byl také tehdy, kdy nebylo zcela zřejmé, zda jednání, kterého se příslušník dopustil, vůbec mělo protiprávní charakter.

Druhým důvodem pro propuštění uvedeným v § 106 odst. 1 písm. d) bylo jednání, jímž příslušník porušil služební povinnost zvlášť závažným způsobem. Služební funkcionář tak postupoval tehdy, jestliže se příslušník dopustil závažného kázeňského přestupku.

Znění nového ustanovení § 106 odst. 1 písm. d) je zcela odlišné. Podle něho může být příslušník propuštěn ze služebního poměru, jestliže porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Nutno konstatovat, že senátorská novela převzala skutečnou „legislativní perlu“, tj. dikci obdobného ustanovení § 42 odst. 1 písm. d) dosud neúčinného zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Propouštěcí důvod zapsaný do zákona až na jednání vlády o návrhu zákona č. 361/2003 Sb., tedy po posouzení návrhu legislativní radou vlády, je ústavně pochybný. Navíc, je také důvodem naprosto zbytečným. Nový zákon totiž obsahuje celou řadu propouštěcích důvodů, které taxativně vymezují všechna jednání příslušníka, vylučující jeho setrvání ve služebním poměru. Naznačené důvody propuštění však absentují v zákoně současném. Proto bylo porušení služební přísahy spatřováno i v jednání, které má v novém zákoně svůj vlastní propouštěcí důvod.

Nesystémové zařazení nového propouštěcího důvodu do staré právní úpravy služebního poměru vede k zásadnímu zúžení použitelnosti § 106 odst. 1 písm. d) k propouštění příslušníků pro porušení služební přísahy. Počínaje dnem 1. března 2006 tak může být ze služebního poměru propuštěn pouze příslušník, který se dopustil porušení služební přísahy jednáním, které
je zavrženíhodné,
má znaky trestného činu,
je způsobilé ohrozit dobrou pověst policie.

Pokusme se rozebrat skutkovou podstatu porušení služební přísahy, a tím samotného propouštěcího důvodu. Skutková podstata spočívá v tom, že se příslušník dopustil zavrženíhodného jednání. Co je jednáním zavrženíhodným, je velmi těžko definovatelné. Každý služební funkcionář si pod pojmem „zavrženíhodné jednání“ zcela určitě představí něco poněkud jiného. Lze soudit, že musí jít o jednání pro společnost zcela nepřijatelné. V právním řádu České republiky se lze setkat s pojmem „zavrženíhodný“ jen zcela výjimečně. Ustanovení § 29 trestního řádu, které pojednává o výjimečném trestu, v odst. 3 uvádí, že trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal vyjmenovaný trestný čin vraždy, nebo který při trestném činu vlastizrady, teroru, obecného ohrožení nebo genocidia zavinil smrt jiného úmyslně, a to za podmínek, že stupeň nebezpečnosti takového trestného činu pro společnost je mimořádně vysoký vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku. Má-li být porušení služební přísahy zavrženíhodné, neodbytně se nabízí výklad, že musí jít o jednání mající znaky vyjmenovaných trestných činů.

Dikce § 106 odst. 1 písm. d) totiž uvádí, že zavrženíhodné jednání musí mít znaky trestného činu. Definice trestného činu je obsažena v § 3 odst. 1 trestního zákona, kde se uvádí, že „Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně“. Má-li se jednat o zavrženíhodné jednání, můžeme vyloučit posuzování podle odst. 2 téhož ustanovení trestního zákona, kde se uvádí, že „Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.“ Z tohoto pohledu je naprosto nesmyslná další gradace nezbytné nebezpečnosti jednání příslušníka obsažená v citovaném propouštěcím důvodu.

Konstatuje-li však právní předpis, že jednání má znaky trestného činu, jde o jiný důvod propuštění, než ten, který je uveden v § 106 odst. 1 písm. e) nebo § 107 odst. 1 zákona o služebním poměru. Tyto důvody totiž požadují, aby jednání příslušníka bylo posouzeno soudem a příslušník byl před propuštěním pravomocně odsouzen pro trestný čin. Důvod propuštění založený na porušení služební přísahy jednáním, které má znaky trestného činu, aplikuje služební funkcionář. Ten proto v řízení o propuštění musí vyřešit základní otázku - dopustil se příslušník takového jednání? Jinak řečeno, dopustil se trestného činu? A jsme u zásadního problému zakódovaného v tomto propouštěcím důvodu. Je služební funkcionář oprávněn posuzovat trestnost jednání příslušníka? A je k tomu vůbec způsobilý? Podle mého názoru není ani oprávněn vynést rozsudek o vině, ani si o tom učinit vlastní úsudek. Pokud tak totiž učiní, dopouští se porušení Čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že „Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy“. Jen v trestním řízení lze nalézt, zda se příslušník dopustil trestného činu. Výlučně v trestním řízení jsou také příslušníkovi garantována všechna procesní práva, která mu dávají dostatečný prostor pro prokázání neviny.

Do doby, než je příslušník odsouzen, nesmí být vůči příslušníkovi učiněny žádné kroky, jež jsou odůvodňovány tím, že spáchal trestný čin. Ustanovení Čl. 40 odst. 2 stanoví, že „Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.“. Obdobnou zásadu vymezuje § 1 odst. 2 trestního řádu, který ukládá povinnost všech subjektů hledět na toho, proti komu se vede trestní řízení, jako by byl nevinen. Z této zásady presumpce neviny nelze připustit žádnou výjimku, tedy ani výjimku, která by se týkala propuštění ze služebního poměru. Každý jiný postup je protiústavní. Umožňuje-li ustanovení § 106 odst. 1 písm. d) postup služebního funkcionáře, jenž je v rozporu s touto ústavní zásadou, je nutno dojít k závěru o protiústavnosti této části zákona o služebním poměru.

Zákon o služebním poměru byl zpracováván s vědomím, že podezření z trestné činnosti může ohrozit důležité zájmy služby. Proto obsahuje v § 27 ustanovení o obligatorním zproštění příslušníka výkonu služby, a to na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. Po dobu zproštění výkonu služby nemá příslušník oprávnění a povinnosti, které pro něj vyplývají ze zvláštních právních předpisů (např. ze zákona o policii). Navíc, dikce § 121a až 121c zákona o služebním poměru odstraňuje tlak na propuštění v obavě, že příslušník skončí služební poměr uvolněním a získá nárok na odchodné a příspěvek za službu.

Zavrženíhodné jednání, které má znaky trestného činu musí být navíc způsobilé ohrozit dobré jméno bezpečnostního sboru. Nabízí se otázka, jak bude prokazováno, že bezpečnostní sbor má dobré jméno a co významově pojem „dobré jméno“ zahrnuje, zda bezpečnostní sbor v konkrétním okamžiku skutečně dobré jméno má. Nebo se bude vycházet z fikce, že například policie má dobré jméno jenom proto, že je státní institucí?

Lze proto učinit následující závěr ve vztahu k propouštěcímu důvodu uvedenému v § 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru. Propouštěcí důvod založený na popření presumpce neviny nutno označit za protiústavní.

Další změnou, která byla provedena v zákoně 186/1992 Sb. předmětnou novelizací, změna, jíž lze označit za nepochopitelnou, je úprava dikce § 106 odst. 1 písm. e) citovaného zákona. Dosavadní dikce umožňovala propuštění příslušníka, jenž byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Není zde uvedeno, zda se má jednat o odsouzení za úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. Podstatné bylo, jaký druh trestu byl uložen. Vzhledem k obsahu ustanovení § 107 odst. 1 téhož zákona však bylo zřejmé, že se použitelnost tohoto důvodu propuštění týkala jen případů, kdy příslušník byl odsouzen za nedbalostní trestný čin, neboť ustanovení § 107 odst. 1 ukládá služebnímu funkcionáři propustit příslušníka, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, lhostejno k jakému druhu trestu.

Ustanovení § 106 odst. 1 písm. e) však bylo pozměněno tak, že umožňuje propustit příslušníka, který byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin. Tím se toto ustanovení stalo zcela nadbytečným, protože je v něm v užší podobě řečeno totéž, co v dotčeném § 107 odst. 1. Důsledkem nekvalifikovaného zásahu je nemožnost propustit příslušníka, který byl odsouzen pro nedbalostní trestný čin, byť by mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.

Změna obou důvodů propuštění si vynutila i změnu ustanovení § 108 odst. 3 zákona o služebním poměru, který dosud předpokládal i nedbalostní jednání při jednání, které vedlo k propuštění podle § 106 odst. 1 písm. d) a e). Možnost propuštění dnem doručení rozhodnutí o propuštění byla vázána na úmyslné porušení služební přísahy nebo služební povinnosti nebo na pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin. Vzhledem k tomu, že propuštění popsané v § 106 odst. 1 písm. d) je podle novely vždy důsledkem úmyslného jednání příslušníka, bude služební poměr vždy ukončen dnem doručení rozhodnutí o propuštění.


Změny v podmínkách pro poskytování nároků souvisících se skončením služebního poměru (tzv. výsluhových nároků)

Do zákona o služebním poměru byla doplněna ustanovení, která zpřísňují podmínky pro poskytování výsluhových nároků. Ustanovení nového § 121a má zabránit vzniku nároku na odchodného, platového vyrovnání a příspěvku za službu u příslušníka, jenž v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, skončí služební poměr uvolněním na vlastní žádost podle § 105 zákona o služebním poměru.

Skončí-li služební poměr příslušníka uvolněním v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. K nevyplacení výsluhových nároků dojde bez ohledu na to, jestli je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. Skončí-li trestní řízení odsouzením příslušníka pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl. Vytváří se tedy právní fikce toho, že při skončení služebního poměru nárok na uvedená plnění nevznikl. Pro případ, že příslušník není odsouzen vůbec nebo je pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k jakémukoliv trestu, anebo je pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k jinému trestu než je nepodmíněný trest odnětí svobody, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví. Dojde také k doplacení výsluhových nároků za období, za které náležely. Citované ustanovení nezahrnuje uvolnění výplaty odchodného. Jedná se o zřejmou legislativní chybu. Ustanovení je však nutno interpretovat tak, že není-li důvodu mít za to, že nárok na odchodné nevznikl, není možno jeho výplatu neobnovit.
Ustanovení § 121b má zabránit poskytování platového vyrovnání a příspěvku za službu po skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi, proti němuž je vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru.

Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem kalendářního měsíce po dni, kdy služební funkcionář zjistí, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení. K zastavení výplaty dojde bez ohledu na to, jestli je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin. Jestliže je následně příslušník v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká. Pro případ, že příslušník není odsouzen vůbec nebo je pravomocně odsouzen pro nedbalostní trestný čin k jakémukoliv trestu, anebo je pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k jinému trestu než je nepodmíněný trest odnětí svobody, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví. Dojde také k doplacení těchto výsluhových nároků za období, za které náležely.

Obě výše zmiňovaná ustanovení naprosto nesmyslně obsahují blokaci nároku na platové vyrovnání. Autorům novely totiž zjevně uniklo, že nárok na platové vyrovnání je v § 115 zákona o služebním poměru garantován pouze příslušníkům, kteří skončili služební poměr propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a) až c) zákona o služebním poměru, to znamená v důsledku zrušení funkce z organizačních důvodů, pravomocného posudku lékařské komise, kterým je příslušník uznán dlouhodobě nezpůsobilým vykonávat službu, a služebního hodnocení, kterým byl vyhodnocen jako nezpůsobilý k výkonu služby. Při uvolnění ze služebního poměru příslušníkovi nárok na platové vyrovnání nevzniká.
Ustanovení § 121c stanoví oznamovací povinnost příslušníka (bývalého příslušníka) ve vztahu k trestnímu řízení, které je proti němu vedeno. Příslušník, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo příslušník, jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu funkcionáři, že je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo policistovi vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je policista povinen takto vyplacené částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.
Přechodné ustanovení k novele zákona o služebním poměru jsou nesystematicky zařazena do § 27 zákona o ověřování. V odstavci 1 se poněkud nadbytečně konstatuje, že v řízení o propuštění příslušníka ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody o propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů. Nadbytečně proto, že opačný postup by znamenal retroaktivitu zákona, která je nepřípustná. V odstavci 2 se stanoví, že nároky souvisící se skončením služebního poměru příslušníka vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Znamená to, že pokud služební poměr příslušníka skončil do 28. února 2006, nelze na něho aplikovat ustanovení § 121b zákona o služebním poměru a zastavit mu výplatu platového vyrovnání a příspěvku za službu, i když proti němu bude vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný za trvání služebního poměru.

Senátoři zcela opomněli skutečnost, že zákonem o služebním poměru se řídí nejen příslušníci Policie České republiky, ale i příslušníci jiných bezpečnostních sborů. Na služební poměr příslušníků Vězeňské služby České republiky se podle § 159 zákona o služebním poměru přiměřeně užijí ustanovení tohoto zákona. Také na služební poměr celníků se podle § 12 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, a na služební poměr příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky podle § 10 odst. 1 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, použije zákon o služebním poměru. Ani jedno delegační ustanovení však nezmiňuje zákon o ověřování. Lze si položit otázku, zda lze na služební poměr těchto příslušníků aplikovat § 27 zákona o ověřování, v němž jsou zakotvena zmocňovací ustanovení k novele zákona o služebním poměru adresovaná jmenovitě policistům. I přes výše uvedené bude nutno se tímto ustanovením v aplikační praxi služebních funkcionářů ostatních bezpečnostních sborů řídit, aby nebyli uvedení příslušníci chybným zařazením přechodných ustanovení v nevýhodě proti policistům. Nikoli však na základě přímé osobní působnosti zákona o ověřování, ale za použití analogie legis.


Změny ve služebním poměru příslušníků Bezpečnostní informační služby

Zákon o ověřování obsahuje také změnu zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, respektive té jeho části, jež upravuje služební poměr příslušníků uvedené služby. Ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, jehož znění bylo totožné s dikcí § 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru, bylo novelou také stejným způsobem změněno.

Za ustanovení § 124 zákona o Bezpečnostní informační službě byla doplněna nová ustanovení § 124a až 124c v totožném znění jaké má ustanovení § 121a až 121c zákona o služebním poměru.



JUDr. Petr Tomek

JE TŘEBA PSÁT DO CELÉHO SVĚTA, JAK JE TADY NAKLÁDÁNO S ŘADOVÝMI POLICISTY, JAK SI ZÁKONODÁRCI VÁŽÍ TOHO KDO JE DNES A DENNĚ NA ULICI. JAK POLICISTA DOSTÁVÁ STRAVENKU V HODNOTĚ 25,- KČ NA CELÝ DEN.