A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Pánové, já jen..vzpomeňte si u voleb na to, co a jak tu kdo prováděl...ODS posiluje i se ztopořeným Topolánkem, Íčko provařilo rekreační zařízení, zamotané v kauze Krakatice, spolupráce s Mrázkem, pozemky pod golfovým hřištěm Véska, pozemky kolem obce Vsisko, dům v centru Olomouce...apod.Aquapark v Olomouci za cca 1 000 000 000,- Kč z veřejných peněz, půjčka města Olomouce 1 500 000 000,- v době výrazně snížených daňových příjmů v období krize, splátky odsunuty za 7 let na 25 let, čili odpovědnost za splácení ponese úplně někdo jiný než ten, kdo tam teď sedí, dále prodej Edelmanova paláce p. Barnetovi za 1/3 cenu jeho hodnoty a hodnoty pozemků atd.,atd.- to je naše ODS na všech úrovních. O ČSSD snad nemá cenu ani psát. PO VOLBÁCH DO PS je již dávno narísovaná tzv. Velká koalice ODSČSSD, ať už skrytá nebo otevřeně proklamovaná. BOBOŠÍKOVÁ je už dávno domluvena s Topolánkem i Paroubkem na zisku postu ředitele České televize, takže Suverenita nebude kandidovat, aby nebrala nějaká procenta hlasů ani ODS ani ČSSD. Pokud se podíváte na stranu TOP09, pak je to teprve úsměvná situace. TOP09 disponuje částkou cca 100 000 000,-Kč, i když funguje teprve asi 2 měsíce. Odkud pak ty peníze jsou? Kníže dal ze svého 5 000 000,-, takže to je zanedbatelná částka. Ostatní: 35 000 000,- fi. OMNIPOL, což je vývozce zbraní, 30 000 000,- Karl. becherovka (zprivatizováno tajně přes nastrčené lidi knížetem a Kalouskem) a zbytek pár dalších firem. Co asi bude OMNIPOL od této strany v případě úspěchu ve volbách za své peníze chtít? Jinak ještě pro informaci, vznik TOP09 není nahodilou záležitostí, Kalousek na tom pracoval od dob svého působení na Ministerstvu obrany, možná právě tady je původ plodné spolupráce s OMNIPOLEM (kauzy padáků, pistolí apod.)

... a kde máš jistotu, že "svobodní" pokud se dostanou "ke korytu" nebudou to samé,...takže, je mi líto, ale ani tady nemáš jistotu,.....

A to jako mám blejt krev? Tvoji svobodní mě nezajímají, určitě to bude stejná tlupa lumpů. Ale nemá šanci se dostat do PS, takže jim jde jen o prachy za hlasy, které budou setjně propadlé. Houby!

Jsi opravdu tak najivní a hloupý, nebo jsi za agitaci pro "Nezávislé" dostal nějaký ten penízek. Pamatuj si v naší zemi není nikdo úplně nezávislý, protože každý máme nějakého kamaráda a ten kamarád má taky kamaráda a tak to jde až se to zase dostane k tobě. No a teď mi vysvětli jak je to s tou nezávislostí když každý ví o každém skoro všechno.
PS.
Diskuze tímto směrem na tyto stránky nepatří a mysli si co chceš. Pan poslanec Langer sice již není ministrem vnitra, ale vždy se tady řešili problémy týkající se policie.
Přeji pěkný den.

Pánové,jistotu sice nemám, ale pokud to nezkusím, tak nevím...Pokud jsem zde zmínil kauze Krakatice, tak si myslím, že se o policii jedná...a to dost!

Tak poslouchej XXX,jestli tě ve škole nenaučily číst,tak toto je rubrika,do kterou Ivan Langer nezasahuje

CDStrojvedoucí
Vážený pane, myslím si, že číst tedy rozhodně umím. Občas se dá něco vyčíst i mezi řádky. To ale samozřejmě nic nemění na tom co jsem napsal, protože za tím si stojím. Politické otázky si řešte na jiných stránkách.

Dost už bylo Myrka s Jyrkou a Yvana s Davydem....Zkuste SVOBODNÉ. (www.svobodni.cz)

že by předvolební agitace,... a tady????

pro ma4be
Poslouchej ty ma4be. Takové ptákoviny tady nemají co dělat. Předvolební agitaci si nechej na stránky politických stran, tam se můžeš projevit, ale nezacláněj s tím tady.

Tak hele chlapče nejdříve se nauč se psát a potom sem piš

Na Svobodné ti kašlu. A pozor, pst!, toulá se tu CDStrojvedoucí, známý agent.

Pro Jardu:
Tak hele chlapče asi ti přijedu srovnat ten tvůj úsměv na rtech

Přijeď, CD. Tady je adresa: Praha 1, Malá Strana, Jánský vršek 3. Ptej se tam po Jardovi.

Vždyť toto jsou politické stránky služebníka lidu, předsedu SSM, Íčka Langera.

Ok Jardo,ale měl by sis zopakovat 1.ročník ŽŠ nějak moc ti nejde psaní háčků a čárek.

Handrkujete se tady, ale mě stačí, když se podívám na vytíženost některých policistů. Jsem z malého města z pohraničí(cca 4000) a v okruhu 20 km je několik oddělení OOP a také ICP. Nápad trestné činnosti minimální, ale ten přetlak policistů na toto území neunosný. Chtěl bych pro zajímavost vidět jejich pracovní výsledky. Ano vzniklo to Schengenem. Jen se divím, že u PČR neproběhl audit, který by odhalil přerozdělení sil a prostředků. Proto se jeden z toho může po.... a druhý si válí šunky. Takto by každý soukromník zkrachoval. Jinak k masivním odchodům nedojde, protože doba je zlá! Jen můj názor na věc.

Já jsem zase nedávno slyšel od kolegů z ICP,že na 99% od nového roku přejdou pod okresy

pantáta for Milan

Jen k té problematice cizinecké. Pokud vím, tak policista u ciziny musí částečně zvládat práci na OOP. Bohužel naopak to neplatí. Ptám se proč pracovník na OOP nezná zákon o pobytu cizinců? Když lustruje vozidlo a osoby cizích st. př. může ledacos odhalit? Proto bych viděl reálné a smysluplné, aby došlo k propojení. K početním stavům bych uvedl asi toto. V pohraničí je skutečně více policistů než je zdrávo a sami to přiznávají. Podotýkám, že se to oblastně velmi liší a lituji policisty, co za stejný plat potěj krev! Jak již jsem uvedl dříve, nezávislý audit a snímek pracovního dne s výsledky práce může odhalit oddělení, které se díky Schengenu drží zuby nehty. Je to můj názor na věc a nevadí, že se liší od tvého, od toho je diskuze. Toto téma je pro mě uzavřené. Užívejte léta.

Docela dobrý vtip, že policista na cizině zvládá částečně práci obvoďáka.

Pan Topolánek se svými rodinnými kořeny nemá právo kádrovat a moralizovat. On je totiž z elitní komunistické rodiny. Dědeček pana Topolánka byl zakládajícím členem komunistické strany na Vsetínsku. Tatínek byl vysokým funkcionářem komunistické strany. Sám Mirek Topolánek je absolventem výběrového komunistického vojenského gymnázia. Tam si také zvykl na renumeraci ze státních prostředků. Zdarma obědy, tu zdarma ošacení.

Myslíš rudého kadeta?

Návrh ústavní stížnosti ke služebnímu zákonu, podaný poslanci ČSSD, považuji za nešťastný a nezodpovědný populismus. Ustanovení o 150 bezplatných přesčasových hodinách je součástí právních předpisů upravujících činnost bezpečnostních sborů již od roku 1994. Nejedná se tedy o nic nového.

Součástí Zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se tzv. 150 bezplatných přesčasových hodin stalo v době, kdy ministrem vnitra byl zástupce ČSSD, kdy ČSSD dominovala tehdejší vládě. Dalo by se říci, že ČSSD navrhuje zrušit to, co sama zavedla.

Považuji za důležité dále připomenout, že součástí služebního zákona, který 4 roky po přijetí nabyl účinnosti 1. 1. 2007, je mimo jiné zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně, prodloužení zdravotní dovolené, ukotvení systému výsluh a celá řada dalších důležitých sociálních opatření.

Příslušníkům, kteří pracují v tzv. směnném režimu, je povinnost odpracovat až 150 bezplatných přesčasových hodin kompenzována např. zvýšením základního platového tarifu o deset procent. Návrh ČSSD, bude-li akceptován, povede ke snížení příjmu policistů i hasičů.

Jakkoliv tedy iniciativa ČSSD může působit vstřícně vůči příslušníkům bezpečnostních sborů, v jejím důsledku nenastane nic jiného, než že jim sociální demokraté sníží platy. A to je věc, se kterou nemohu souhlasit.

Nejsi ty náhodou trochu pako? To co jsi zde napsal je opsáno z řečí bývalého ministra vnitra Ivana Langera. Je to jako kdybych slyšel jeho. To co píšeš te totiž totální blbost. Vše si napřed spočítej, koukni do z.č.186 a porovněj to se z.č.361. Sám uvidíš, že jsi napsal hlouposti.

Pro pravdu ve věci
Exministr ( zaplať .... ) Langer se mýlil, neboť těch 150 hodin již bylo od roku 1992 viz., níže. Také je pravdou, že se toho asi dost od roku 1992 změnilo, také je pravdou, že o této možnosti náš funkcionář před 1.1.2007 věděl, také je pravdou, že to bylo chápáno na mimořádnější události a nezažil jsem zneuživání těchto 150 hodin, jako po 1.1.2007 na zcela běžné dopředu plánované akce - kontrola podávání alkoholu mládeži atd. Přes upozornění - právního výkladu z legislativního odboru MV na čerpání těchto 150 hodin, kde bylo jasně sděleno na možnost čerpání 150 hod. tzv. do balíčku, jen v případě náhle vzniklých mimořádných událostí ( podržení polistů v práci v důležitém zájmu ... ) povodně, pohřešované dítě atd... , se to čerpalo naprosto bezpáteřně stylem " držte hubu " Shora to máme posvěcené.
To co se začalo dít po 1.1.2007 u PČR za taktovky pana Langera se dá říci jednoduše - vydrbávání s policisty více než kdy jindy pod roce 1989, konec pohledu, že policista je také člověk a ne stroj. Jinak ostatní Langerova slova jsou matení, polopravdy. I nesměnaři, tedy ti bez 10 % navýšení mají odslouženo do 150 hodin. Směnaři, což je asi polovina policie, měli již několik let před příchodem nového zákona zkrácenou pracovní dobu o 2,5 hodiny. Nový zákon toto tedy přiznal navíc i policistům bez směn, tedy té druhé půlce policie co slouží PO-PÁ a letos má oproti směnařům díky svátkům o 10 dnů volna navíc (svátky PO-PÁ ). Navíc ti co slouží PO-PÁ jsou téměř vykompenzováni oproti směnovým policistům s příplatkem 10 %, vyšší třídou o jeden stupeň, navíc každý rok Vánoce s rodinou včetně ostastních svátků doma s rodinou - kdo to zná, tak ví o čem je řeč. Takže ten Ivan Langer to má celé nějaké pomotané a nebo to dělá schválně ?

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších...

§ 10 Plat a náhradní volno za práci přesčas

(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu 11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. 11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

Toť pro pravdu věci a i těch u ODS

Realita je však úplně jiná.Vedoucí dstali pokyn šetřit a tak se s těmi deseti procenty za navýšení začali dělat různá kouzla,aby se služba vykonala a nemuselo se za ní toto zaplatit.Těch 150 hodin bylo původně určeno na něco jiného než na zaplácnutí základního výkonu služby,když nebyl naplněn tabulkový stav policistů.Takto vedení využilo tohoto k plnění zákl.výkonu služby.Kdo to tedy dovolil ty hodiny takto zneužít.To se přece stalo za vedení pana LANGRA.

o jakých "kouzlech s 10% mluvíš"? Platová tabulka navýšená o 10% platí pro policisty s 3-směnným a nepřetržitým výkonem služby a netuším, jak by s tímto mohl nějaký vedoucí kouzlit. Jedině tak, že zruší nepřetržitý výkon a budeš chodit jen na ranní, což si nedovedu třeba na OOP či MOP dost dobře představit. A Tvá otázka, kdo dovolil zneužít 150 hodin k "zaplácnutí" běžného výkonu služby? No nejspíš to nepovolil nikdo, ale není-li žalobce, není ani soudce, cos Ty proti zneužití těchto 150 hodin udělal? kde jsi si ztěžoval? Pokud nikde, tak proč si teď ztěžuješ tady, tady "brečíš na špatném hrobě".....

omluva, chybka se vloudila, správně stěžoval, stěžuješ,...

... a zajímavý je, že těch 10 procent za směnnost u nás mají i vedoucí, kteří chodí jen pondělí až pátek na ranní, a aby se neřeklo, sem tam si bouchnou jednu dvě odpolední. A ještě zajímavější je, že ikdyž mají tento příplatek za směnnost, svátky si nadpracovávat nemusejí a mají je státem hrazeny ... to mi hlava opravdu nebere :-(

a co takhle podat podnět k přezkoumání zda je jednání vedoucích "u vás" v pořádku? Tím, že info zveřejníš tady ke změně nedojde, jak je výše uvedeno, "pláčeš na špatném hrobě".

Plně souhlasím s voličem,jen pro upřenění nikde v zákoně není, že se 150 hodin musí odpracovat, je to jen možnost z důvodu potřeb bezpečnostního sboru a nyní, kdy je teměř přeplněno vím, že tento institut není využíván téměř vůbec. A zeptejte se starých policajtů kolik hodin odpracovali a neměli za to nic, tak již nefňukejte a neprovokujte, aby jste nepřišli o mnoho výhod, které máte, věřte, že vím o čem píšu ...

" Definovat " mnoho výhod za a) za b) za c), za d) za f) atd. protože mnoho znamená skutečně hodně - asi tak v desítkách. Reálné zhodnocení je trochu jiné přes některé výhody, ale taky i zápory, které jsou jaksi samozřejmě vždy opomíjeny. Asi tak - pro spravedlivější hodnocení věci.

...jojo matek pravdu " tento institut není využíván téměř vůbec" a proto zítra klušu na noční 12tku i když jsem se vážně těšil na volný víkend :-(

A máš to do fondu nebo do zelených a kolik hodin v zelených máš napsaných na výplatní pásce ? To že se jde u policie do služby dle potřeby a ne dle přání je mi jasné ...

Jistěže do balíčku. A když Výs to zajíma tak do zelenejch "zatím" jen 98 + dnes 12

asi máš pravdu,v mém případě odcházím do civilu a jdu studovat na vysokou školu,kterou mi moji velitelé u pčr studovat nedovolili,tak ti přeji hodně úspěchů a štěstí.

Také Ti přeji hodně štěstí a úspěchů.

žádný vedoucí přeci nemůže nikomu zakázat studovat, jiná věc je studijní volno, v osobním volně si můžeš studovat do zblbnutí....

naprosto souhlasím,policejní akademie dnes již není výběrovka,ale škola známých a mimo státní sektor je ti k ...,a co se týče práce u policie,dnes nechce nikdo dělat i přesto,že je domnělá krize,kromě vyžranejch papalášů nahoře je to odříkání za mizernej peníz

Nemáš zcela pravdu s tím, že to není výběrovka. Skládají se normální přijímací zkoušky jak na bakaláře tak magistra. Na přijímačky na bakaláře jsem se připravoval cca 1/2 roku. Je požadován všeobecný přehled, ale chce se to připravit. Vzali mě na poprvé. Škola je to dost těžká, tedy alespoň si to myslím, protože jinou VŠ jsem nestudoval. Fakt jsem se musel drtit a zájmy, koníčky a hlavně rodina musela jít stranou. Loni jsem se hlásil na Mgr. Test logického myšlení. Na můj obor brali dálkově 80 policistů, přihlášeno bylo cca 600. Nevzali mě. Bylo to velké zklamání, protože jsem se připravoval. Ale přijímací řízení je zcela průhledné a asi i spravedlivé. Co je diskutabilní je odvolací řízení proti nepřijetí. Zde si myslím, že fakt hrajou roli jen známosti. Je to ale pouze můj názor. Vycházím totiž z toho, že ačkoliv já jsem se umístil těsně za stovkou, nevzali mně a přijali člověka, který byl v poslední stovce. Cítil jsem trošku hořkosti, ale říkal jsem si, kdyby ses víc učil a byl v první osmdesátce vzali by tě. Letos jsem se hlásil znovu. Vzali mně, řekl bych s přehledem. Nemám žádnou protekci a nejsem na manažerském postu. Takže z toho vyplývá, že má šanci každý, ale chce to přípravu. Také znám jedince, co se vůbec nepřipravují, jdou to jen zkusit jako sportku a když je nevezmou, tak na školu nadávají a tvrdí, že je to protekční škola. Každopádně je to boj hlavně sám se sebou, přinutit se učit. Co se kvality týče, tak znám člověka, který má Mgr. z akademie a JUDr. z PF UK. Ten člověk tvrdí, že trestní právo se na akademii vyučuje mnouhem více do hloubky než na UK. Ale třeba obchodní právo a občanské zase naopak na UK. Prostě ta škola je nijak zaměřena a tomu odpovídá výuka. A ještě jedna reakce. Myslím, že nemá cenu stále dokolat říkat, že to u policie stojí za nic, jak prací, tak penězi. Trošku se pane kolego totiž změnila doba. Před krizí možná dejme tomu, ale nyní si myslím, že u policie není zase až tak špatně. Hlavně ta jistota zaměstnání a jistota výplaty. A pokud člověk nechce sloužit na ulici a má na to, je třeba doplnit si vzdělání, zrovna třeba na PA a zkoušet výběrová řízení, třeba i mimo okres v krajském městě nebo Praze. Ale zase to chce krapítek sebezapření. Je to prostě boj, protože slimáčků je hodně a kapustičky málo.

Moje ženská chce jít ve 33 letech na policejní akademii.Mám jí to rozmlouvat?Díky za názor.

proč rozmlouvat, proč si studiem nezvětšovat obzor a pokud "na to má" (myšleno hlavu), tak jen dobře, já nemohu jinak než s ní souhlasit. Otázkou je co dělá, zda by pro ni nebyla přínosnější civilní škola, např.právnická fakulta (podobné studium jako na PA).

spíš ať Vám to nerozvrátí manželství :-)

... jo, na to manželství fakt bacha, neznám ženu, která by na policejní škole či akademii byla věrná :-)

pokud chce být žena manželovi nevěrná, tak kvůli tomu nemusí jít studovat na PA, ani na jinou školu.

njn, ale na policejních školách jsou nevěrné i figuríny Anči používáné k simulaci masáže srdce:-))). moc testosteronu a tak málo času.

for dag
Příteli jestli můžu poradit, tak to ženě rozmluv. S školou jako je PA se nemá šanci uplatnit vcelku nikde jen ve státní sféře. Pokud jí to hlava bere, ať jde na práva a pak má šanci se uplatnit ještě navíc i v advokacii a podobně. Co se týká nevěry na PA, tak to je blbost a hloupý kecy. Jestli má žena předpoklady k tomu být nevěrná, tak ji v tom nic nezabrání a jak se říká "můžeš jí na tom držet ruku a nechá si to udělat mezi prsty". Zvaž to ještě řádně, protože ona práce u policie dne není vůbec žádný med.

Práce u některých složek u PČR je taková pohoda, že se ti o tom ani nesní!!!!!!!

Jestli tu kachní prdel uvidím někde cestou do Chorvatska na bilboardu, tak se pobliji a bud u mít zkaženou dovolenou.

už to víte??
p.Salivar je na kandidátce ODS za plzeňský kraj na 4.místě. Není to krásná odměna za služby??? Hasič poslancem. Tak ho koukejte zvolit. Poslal to náhodou hezky do sraček

to si děláš pr*el?

Toho snad nemůže volit ani blonďák

Svět se v prdel obrací, hrůza kam to spěje!