A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Teď jsem četl příspěvek pana ministra a nevím co si mám o tom pomyslet asi jsem trochu mimo v počtech. Ano pane ministře v p R ů M ě R u se platy policistů a hasičů zvedly v průměru. Víte co je to průměr. To je, že jednomu se zvýší plat o určitou částku a když toto navýšení je větší než pokles platu toho druhého tak v p r ů m ě r u u těchto dvou lidí nastane nárust a tak je to i u POLICIE a Hasičů, kde je několik desítek tisíc zaměstnanců. Chápete to?

Pane ministře vždyť Vy víte že to tak není. Tak si z nás nedělejte legraci a postavte se k tomu problému jako chlap. Jak to poznám, v polovině roku to mi vysvětlete, když budu mít každý měsíc stejný plat od 1.1.2007 do 1.12.2007 teď už vím , že na tom lípe nebudu naopak pohorším si. Veškeré příplatky jste novým zákonem zrušili a těch 10% za směnnost to mi ani náhodou starý plat nedorovná.

Těch dvou kolegů se vůbec nechci zastávat. Minimálně jsou tak nezodpovědní, že se v dnešní pohnuté době takhle hloupě chovají a ještě se při tom nechají natočit. To rozhodně naší věci dobrou reklamu nedělá.
Nadruhou stranu však, a tím vůbec nechci obhajovat výše zmíněné kolegy, ti musím k tomuto jevu néco vysvětlit. Za dobu mého působení u PČR jsem byl snad tisíckrát konfrontován se způsobem tzv. plánování denních služeb našich nadřízených. Jejich plánování spočívá v tom, že opíše do plánu služeb stejná stanoviště z předešlého dne, akorát s jinými jmény. V praxi to znamená, že hlídka každý den stojí na stejném stanovišti ( pracuji na oddělení, kde nejsou rajony, ale pevná stanoviště ), tato jsou již dávno tzv. profláklá a ty tam musíš stát jako pitomec a čumět do blba. Nedej bože, když ti přijede funkcionář na kontrolu a zjistí, že jsi z vlastní iniciativy toto stanoviště opustil a šel jsi dělat normální policejní práci ve svém rajoně. Výsledkem je napsání vajádření o neuposlechnutí rozkazu nadřízeného a hrozba následného potrestání. Dokonce jsem slyšel názor, že my dole tu nejsme od toho abychom mysleli, že od toho jsou tu nadřízení. Vždyť oni přece nejlépe ze svých vytopených kanceláří ví, kde jsou nejpalčivější místa v rajonu a kde by občané policisty uvítali. Realita je však jiná a nikomu se zhora to nevadí. Kontroly jezdí pouze na ty dole a ne na práci za kterou je naše " flexibilní " vedení zaslouženě odměňováno. A tito navíc od nového roku dostali hezky přidáno. Způsob jejich myšlení se však nijak nezměnil. Vůbec se pak nedivím, že jsme pro normálního občana jenom ti gauneři, kteří nemají na práci nic jiného, než buzerovat a pokutovat vesměs slušné lidi. Přitom ti praví gauneři se nám akorát škebí do ksichtu, jak jsme na ně krátcí. Věř mi však, že to v drtivé většině není vůle řadových policistů, ale tito jsou k tomu nuceni nadřízenými, které zajímá pouze kolik přineseš pokut a jestli navíc stojíš přesně tam, kde oni určili. Proto se přimlouvám k troše shovívavosti k činnosti řadových poldů, jsou to také jenom lidé a někdy mohou také pochybit.
Věř mi, když musíš na těchto stanovištích, bez hledu na počasí, každý den nesmyslně pochodovat nebo stát, pak ti z toho začne časem strašit na majáku. A nikoho to nezajímá. Na závěr ještě perlička. V jedné nejmenované malé vesničce musíme každý den na přání místního zastupitelstva, část služby trávit tím, že zde chodíme pěškya to proto, abychom byli vidět. To, že to nic nepřináší nikoho nezajímá. V jednadvacátém století, kdy má každý vagabundn auto, my tu jak v padesátých letech děláme obecní slouhy. A tuto naší "efektivní" činnost zaplatí kdo ? Přeci daňový poplatník. A co má být ? Všichni jsou spokojení, takže je vše v nejlepším pořádku. Akorát se pořád nikdo nechce zeptat toho řadového poldy, jaký z toho má pocit. Jeho pocitya názory totiž nikoho nezajímají.

5.1.2007

Vážený pane Zono, jsem přesvědčen, že pokud budu mít příležitost řídit resort vnitra delší dobu, že se změní i Váš pohled na mou osobu. Pokud se budeme bavit o Policii ČR, která Vás zajímá, tak platí, že jsem na ministerstvo přišel s jasnou vizí, jak by měla PČR vypadat a jaké kroky jsou k tomu potřeba. I když čtyři měsíce jsou velmi krátká doba, v této době jsem začal již realizovat některé projekty ke zlepšení pracovních podmínek policistů (např. Projekt 1000 na modernizaci policejních služeben) či zrychlení a zefektivnění práce policie pomocí elektronického trestního řízení a elektronického přestupkového řízení, další kroky jsou připravované. O deseti pilířích reformy Policie ČR jsem mluvil např. na policejním kongresu 28. listopadu. Pokud narážíte na nový služební zákon a obavy z propadu příjmů, zde jsem přesvědčen, že nejpozději v polovině tohoto roku již budete Vy i Vaši kolegové mluvit jinak, neboť v té době už i na výplatních páskách poznáte, že platí má slova, že za rok 2007 budou celoroční příjmy u všech policistů vyšší než v roce 2006. Více viz tato diskuse, sekce Policie,hasiči (zde prosím pište i své příspěvky na toto téma) a má vystoupení v sekci Média. S pozdravem, Ivan Langer.

Pánové chováte se tady jak puberťáci. Tohle když si přečtou civilové, tak si o vás udělají pěkný obrázek. Plno z vás má ještě nudli u nosu, vysvědčení mu kouká z kapsy a už by chtěl desetitisíce.

No, jen aby ses jednou nedočkal, že ti řeknou služ zadarmo, je to státní pocta.

Na tebe tu všichni čekali....

Však nám to je jedno , že nám šáhli na peníze. Další rok opět můžou snížit platy to je vše v pořádku. Za chvíli budeme vydělávat méně peněz než uklízečky.

T.R.O.U.B.O.

Probuď se magore - už není komunismus

Civilové ať si dělají obrázek jaký uznají, já se rozhodně nenechám nikým obelhávat a zotročovat v obavě, "co si pomyslí lidi".

kde sloužíš Ty "dospěláku"?

Tak nevím, jak to mám chápat, dneska jsem si utíral nudli u nosu z toho hnusného zimního počasí postávajíc u nehody, ale maturitní ples jsem si užíval v roce 1984, no asi se budu muset podívat do zrcadla, zda nemám znovu místo vousů jen mladické chlupy.

Policejní honička20.12.2006


Pravá policejní honička



Je to zpátky necelý měsíc, kdy jsem s „malým“ Václavem v 03:00 hod. projížděl z ul. K Sadu do zahrádkářské kolonie. Tady na křižovatce, kde se dá jet rovně ke Kocábovi, dolů k ul. Trojská či nahoru k Malé Skále, stála pod pouličním světlem Škoda Octavia combi, bílé barvy. U přední části vozu, která směřovala k nám, stál nějaký maník a něco u auta dělal. Malý Václav zastavil asi 10 metrů od něj a šel jsem ho prolustrovat. Maník neřekl ani slovo a začal gestikulovat, že nám uvolní cestu, kterou z velké části vozem zabíral. Sedl si do svého auta, kousek couvl, přední část vozu nasměroval dolů z kopce k ul. Trojská a následně začal ujíždět. Tak jsem se nasoukal zpátky do naší rakety a honička začíná.


Jenže z kopce dolů řídil „malý“ Václav, cesta je tam rozbitá a měli jsme handicap co se týká auta. Takže když jsme dojeli k ul. Trojská, byl maník v prachu. Tady jsem měl malý monolog, něco jako, že mě by teda neujel a vyměnili jsme se u volantu. Dóle jsme se trochu motali a pak zase vyrazili zpátky do kopce, kouknout se jestli tam něco nezapomněl. No a když jsme k té křižovatce přijížděli, tak se ten maník přiřítil ze směru od „Kocába“. To jsem považoval za letmý start a dali jsme si repete. Hnali jsme ho po té rozbité cestě k ul. K Sadu poté do ul. Písečná, tady projel červenou a odbočil doprava do ul. Čimická. Cestou mu začali odpadávat plastové části vozu. Nutno podotknout, že „malý“ Václav dával do vysílačky průběh cesty a k tomu musel neustále držet tlačítko VRZu (Varovné a Rozhlasové Zařízení-zkrátka maják na autě), který byl jistě čistě náhodou nefunkční. Poté projel Kobyliské Náměstí do ul. Pod Sídlištěm. Tady odbočil do leva do ul. Vršní. Dále musím podotknou, že vozovka byla mokrá, takže jsem zatáčky bral tak na 80 procent a poměr v autech nesrovnatelný. Potom dojel na křižovatku ulic Vršní a Horňátecká. Tady jsme měli poslední šanci chytit ho, protože nějaká nerovnost na vozovce mu po nárazu otevřela haubnu, takže musel zastavit, vystoupit a zabouchnout ji. Vzhledem k malému zpoždění jsem u něj zastavil, když haupnu zabouchával. Vyndal jsem pistoli s tím, že hodíme řeč. Tak 2-3 vteřiny jsem přemýšlel jestli mu mám poslat roj včel do pneumatik. Zde musím podotknout, že jsem ho nemohl předjet a zablokovat mu cestu, protože tam bylo málo místa. Ale maník byl, musím uznat, celkem mrštný na nic nečekal, skočil do auta a pokračoval ulicí Horňátecká do ul. Ústecká. Pistoli jsem zahodil někam do interiéru vozu, protože jsem potřeboval řadit a jelo se dál. Maník pokračoval okolo Celního úřadu do Zdib. Tady jsem měl už trochu času a tak jsem ho začal megafonem přesvědčovat, že jestli nezastaví tak mu ustřelím hlavu. Jenomže se s námi asi nechtěl bavit a u Staré pošty podjel dálnici a dal se rovně do další vesnice. Zde se k nám přidala jediná policejní hlídka, později jsem se dozvěděl že byla z Ďáblic. Po vysílačce jsem jim řekl, že jestli mají rychlejší auto, tak ať nás předjedou. Takže odbočili do levého pruhu a se svou Fábijí jeli s naší Felicií souběžně asi tak 170 km/h. Před vesnicí nás předjeli, jenže tam dělali nějaké nesmysly a my zase předjeli je. Ve vesnici byla křižovatka, kde se dalo jet doprava nebo doleva. My jsme to strhli vlevo, ale kolegové taky a maníka jsme už neviděli. Kolegům jsem poděkoval za spolupráci a samozřejmě také po otevřeném kanálu peprně Vnitru za naše auta. Ve Mstěticích jsme to otočili a jeli jsme zpátky do té zahrádkářské kolonie. Tady jsme našli kradenou haubnu téže barvy jako byla Octavia a protože zatím nebyl žádný oznamovatel, hodili jsme ji do křoví a jeli na kafe. Druhý den se oznamovatel našel v ul. Přádova. Haubnu zpátky nechtěl s tím, že mu to pojišťovna zaplatí. Takže jsme se mohli zabít úplně zbytečně.





Samozřejmě měla uvedená noční projížďka dohru. Další službu jsme se dozvěděli, že u naší stíhačky prasklo víko převodovky, ale s tím my určitě nemáme nic společného. Potom jsem ještě zjistil, že ten rozbitý knoflík u VRZu, který stojí 57,- Kč se nevyměňuje a tak se musela vyměnit celý ovládací panel za necelých 6 000,- Kč.







pan Václav








P.S. Jestli Ti stojí za to dát na web mojí verzi policejního honičky, tak s tím souhlasím pouze v případě, že bude prezentována v plné verzi, protože všechno je 100 % pravda.

Naprosto normální. Já se ani tomuto nedivím. My jsme v létě nejezdili ani autem meli jsme s klukama samé pěší hlídky a to byly body vzdálené několik km. Prý nebyly peníze na benzín. Tak už jenom čekám, kdy se nám ty auta rozpadnou ani nevím jak pořád mohou procházet techn. kontrolou a asi si z domů donesu koloběžku, abych se tak nenachodil:). Ovšem největší sranda je, když vás v létě několik km od základny potká malé dítě a ptá se vás, kde máte auto jaktože státní policie chodí pěšky, nezbývá než se pousmát a říct že je v garáži pokažené:) toto už další komentář nepotřebuje.

Přimlouvám se za přidání policistům.Zvláště, když musí hrát tenis pouze s plácačkou :) http://policajti.unas.cz/

Zřejmě nejfrekventovajější z místních ulic, ale ani 1 auto jim neprojelo....takže kabrňáci....:-)))

Mají štěstí, že při tom, jak jim odlétl " míček" je nepřejelo žádné auto.... při tom frmolu, jaký tam je :-)

Pokud by zde někdo měl obavu, že po něm bude pátráno za vyjádření svých názorů pak doporučuji připojit se do diskuse přes tyto stránky http://anonymouse.org/cgi-bin/anon-www.cgi/http://www.langer.cz/ public/diskuse.php
pak vaše IP adresa nebude viditelná. Tím však nenavádím k protiprávnímu jednání či nějakým hrubostem.

Chceš to vědět?Záklaďáky teď nahrazují profíci,je s nimi jednáno jako s hadrem.Jezdí se pořád po cvičeních,kde jsi jako bezdomovec.Umýváš se tak možná v potoce,studený žrádlo,které ti kolikrát nedovezou.Žádný výlet jak si to představuješ.Atd......to bych tady psal hodně dlouho.Byl jsem 5 let u 4.BRN-----frajeři-proto vím,že by jste do toho nešli.A tady těch obyčejných rotmistrů je nejvíc.Tak jako u policie.Zaslouží si ty peníze.Bohužel pro vás MO dokázalo prosadit aspoň příspěvek na bydlení.MV dokázalo prosadit akorát ten váš paskvil.U všech těchto složek se ti nahoře mají dobře,ale ti dole se tápou v h....ech.Ať tady napíše nějaký hasič co jejich práce obnáší,co všechno musí umět.Oni nepotřebují ovládat jen pistoli a pár zákonů-určitě ne.Až budeš sříhat někoho uvězněného v autě a pak ho po kouskách dávat do pytle vy chudáčci,tak si uvědomte,že to nemají tak jednoduché jak si myslíte.Toto zase určitě neděláte vy.Nemluvě o dalších věcech.Vy jezdíte k požárům?Jo tak možná řídit dopravu-už vidím jak si dáváte na hubu dýchací přístroj a jdete s nima hledat jestli tam někdo není.Lidi se navíc vždy přikloní k nim,protože oni lidem pomáhají,toho by jste měli využít a né se tady předvádět jací nejste Rambové.Některé příspěvky je tady vyloženě zhazují,proto se jich zastávám....

http://www.policista.estranky.cz/clanky/udalosti/policiste-uhasi li-pozar

Poslední mrvolu jsem měl při službě v prosinci a zraněné kolegy několikrát do měsíce, jsem polda a hasič je můj kolega, jen ty tu zkoušíš nevím proč vrážet mezi nás klíny, ale to se ti nepovede, nemáš na to....

milý čerte s hodností vlka, sloužil jsem v armádě 10 let, to jen na úvod aby bylo jasné že vím o čem píšu- na rozdíl od tebe, nejde "jen o pistoli a pár zákonů", nemá cenu víc psát, přeji Ti jenom, až se probudíš do reality aby Tě to co nejmíň bolelo

A naší práci by zase nechtěl dělat žádný voják z povolání, kdy vím co mluvím, protože s několika bydlím v domě. Zase takovou pakárnu jak tady píšeš v práci nemají a jestli si byl v tak elitním oddílu jak píšeš tak ho nesrovnávej s řadovým policistou sloužícím na obvodě, ale třeba s tím co slouží k Zásahové jednotce nebo Speciální pořádkové jednotce.
A těch pár zákonu jak tady píšeš bych ti chtěl přát vidět. Je vidět, že ani nevíš o čem mluvíš tak se seber dojdi na nejbližší náborové místo a pojď k nám. Nebo si další zbabělec co kritizuje, ale nemá na to.

Pane ministře vsichni se chováte jakoby nic. Vše je vlastně jak má býti. Takže já se od 1.1. 2007 taktéž chovám k ČR, jenž je můj zaměstnavatel. Ubereš mi na výplatě dobře:). Já uberu ČR zaměstnavateliv to co budu moci( nedám za měsíc 20 blokových pokut v dopravě dám jich třeba jen pět). A spočítejte si o kolik přijde tato republika ročně. Udělá - li to každý 20 policista bude z toho pěkná suma o kterou přijde státní pokladna. Takže Vaší zbraní na Vás.