A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Nejbližší akce: 31.1.2007, 18:00 Ivan Langer hostem pořadu Pressklub Frekvence 1................tomuhle říkají akce? Vzal bych je na pár nočních, to by koukali teprve na akce.....a pak bych jim poslal výplatní lístek poldy na ulici, resp.i s tím poldou, aby viděli taky řádnou reakci.....

ČR je zřejmě světový unikát v kapitalistickém světě, kde policisté chodí do práce 150 hod. ZADARMO. To by stálo zapsat do GUINNESE ne pane ministře?

JE PRAVDA TI TI DOBYTCI CHTĚJÍ ODEBRAT PŘÍPLATEK ZA SMĚNNOST A V POLOVINĚ ROKU JEDNAT O KRÁCENÍ VÝSLUHOVÝCH NÁROKŮ TAK BRUTÁLNÍM ZPŮSOBEM, ŽE TO ZAVÁNÍ AŽ CELOPOLICEJNÍ TRAGEDÍÍ.

tududutum....ale to jsem měl říct já, no tak to řekni......A TO JE KONEC!!!!! :-)))) kdo s čím zachází......a boží mlýny melou......

Kolegové jsem zařazen do 3TT chtěl jsem se jen optat co je to za označení asistent. Asistent podle mě někomu při práci asistuje pomáhá, takže já vlastně nemohu být poslán do služby sám. Ale dodnes nevím komu mám asistovat.:))))))))

:-)

U nás jsme některé funkce přejmenovali, protože to lépe odpovídá současné situaci u policie a je to takové lidovější - průhlednější, takže :

1) asistent = podržtaška nebo podrždrát
2) vrchní asistent = vrchní podržtaška nebo vrchní podrždrát

Je na každém, jaká varianta mu vyhovuje. Tyhle názvy se osvědčily, akorát je bohužel nemůžeme používat, jako podpisovou doložku.

a tímhle se něco změní? Ano, jedno křeslo....
http://www.novinky.cz/domaci/pravo--policejniho-sefa-husaka-ma-v ystridat-kotlan_108097_2a2h6.html

To asi ne, protože (viz poslední odstavec) »»»

Ministr vnitra František Bublan nedávno uvedl, že neví, kolik příslušníků StB u policie pracuje, ale že jistě nezastávají důležité funkce. "On potřebné lustrační osvědčení má," uvedla o Kotlanovi mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

Televizi zároveň potvrdila, že Kotlan soužil i u páté správy SNB, která byla součástí StB. Podle místopředsedy občanského sdružení Archivy Radka Schovánka měla pátá správa na starost ochranu ústavních činitelů a důležitých objektů.

"V případě mimořádných bezpečnostních opatření by tito příslušníci StB byli nasazeni
například na různé demonstrace," sdělil v České televizi Schovánek.

"U české policie by bývalí příslušníci Stání bezpečnosti sloužit neměli, a už vůbec ne v tak vysokých funkcích," řekl ČT stínový ministr vnitra za ODS Ivan Langer

dnes se tomu říká Ochranná služba a ex5.odbor se jmenuje prezidium, pod to právě Ochranná služba spadá....nevím pak čím se provinil.....

Začíná kolovat informace, že na jednom, zatím nejmenovaném oddělení v Čechách se zajímavým způsobem řešilo v závěru loňského roku přerozdělování osobního příplatku. Kdo o osobním příplatku rozhoduje? Samozřejmě příslušní vedoucí funkcionáři. Tak se také stalo, že dali chytré hlavy dohromady a krátce řečeno, nepřiznali od funkce ZVO níže žádné osobní ohodnocení. Balík peněz na osobní ovšem zůstal pro dané OŘ v nezměněné výši z minulého roku. Co se stalo? Tento balík si na OŘ rozdělili mezi sebe "manažeři" a na tu lůzu dole nezbylo nic. Něco v duchu věty, že musíme si to osobní přiznat teď, když o tom sami rozhodujeme, protože pak nám už nikdo nic nedá. A až se budou řadoví ozývat, kdeže je osobní, proč jim bylo odebráno, tak oni nám z kraje něco pošlou na dorovnání a to jim teprve rozdělíme s velkou slávou. Přesně v duchu NEJDŘÍV MY a po nás potopa.
Nevím na kterých OŘ bylo odebráno v závěru roku řadovým policistům kompletně osobní ohodnocení, to byste mohli vědět VY, kolegové!?!?

Pane ministře, to je to Vaše slíbené navýšení platů?
V průměru si všichni vedoucí funkcionáři polepšili.
V průměru si všichni řadoví policisté pohoršili!
V průměru budeme letos asi všichni v pr....!

SKONČÍ TO TADY ŠPATNĚ, PAKUJÍ SE TADY AKORÁT Z MANAGEMENTU NA ÚKOR LIDÍ VE VÝKONU.

Trochu české švejkovské reality, aneb proč soudruzi z ODS nechtějí dobře fungující a především zákonu sloužící policii

http://www.witzany.cz/interpelace/Stehovani_Magistratu.htm

..a vy na ně chcete jít holýma rukama. :-))

Několil dní jsem na tomto fóru nebyl, takže zdravím všechny. Dovolte mi abych se vyjádřil svým příspěvkem k jednomu konkrétnímu fenoménu v práci řadového poldy, který sice není momentálně nejaktuálnější, ale jde mi hlavně o to, že snad tyto příspěvky čte také někdo z kompetentních manažerů a snad se nad tímto zamyslí.
Před několika dny jsem se v MF Dnes dočetl, kolik z nás obyčejných poldů zemřelo při výkonu svého povolání. Nechci se zde zabývat otázkou, kolik lidí bylo zastřeleno, to bohužel k této profesi patří, i když i toto číslo by se dalo, při troše dobré vůle snížit lepší vybaveností hlídek v terénu. Mám na mysli např. používání neprůstřelných vest, kdy těchto je na základních útvarech nedostatek a hlídka je nucena jít do zákroku bez jakýchkoliv ochraných pomůcek.
Jde mi však o jinou věc. Zamyslel se již vůbec někdo z vedení policie nad využitím a efektivností činnosti řadového policisty při výkonu služby ? Nezdá se vám pánové z PP, že jste tak trochu zaspali dobu ? Mám konkrétně na mysli každodenní nařízené postávání řadových policistů u silnic ať již ve dne a hlavně v noci, kdy se tito s pomocí zastavovacího terče, případně (často nefunkční ) svítilny musí hrdině vrhat pod kola projíždějících vozidel. Tam si myslím dochází k největšímu počto úrazů a tragédií. Proboha, už se probuďte a pochopte, že jsme v 21. století a ne v 50. letech 20. století. Ta doba, kdy polda s terčíkem u silnice zastavil za dvě hodiny deset aut je pryč. Nemá cenu zde rozvádět jak v posledních, řekěme osmnácti, letech stoupl provoz a s tím pochopitelně i počet různých agresivních individuí, která se na silnicích objevují. V naší zemi to dosud nikomu asi nedošlo, že večer, kdy pomocí svítilny zastavujete na silnici proti vám přijíždějící vozidlo s rozsvícenými světly, pak do poslední chvíle netušíte, co se uvnitř vozida děje, jestli si potenciální pachatel na vás nechystá zbrań, případně zda nemá v úmyslu na poslední chvíly sešlápnout plyn a vás přizabít.
Přitom všem jsou nám však při různých příležitostech promítány různé instruktážní filmy o taktice práce policejních sborů vyspělých zemí. My si však z nich vybíráme pouze to, co se nám hodí do krámu. Tyto zásahy lze shlédnout též na různých TV stanicích, případně v pořadu 112 na Nově. S tímto mám i osobní zkušenosti v podobě policejní spolupráce s policejnímy orgány sousedních států, kde se občas pohybuji. Nikoho tam ani nenapadne zastavovat vozidla způsobem, jaký se praktikuje u nás. Toto se zásadně provádí tzv. monitorinkem silničního provozu motorizovanou hlídkou, která si na základě vytipování podezřelého vozidla za tímto vyjede a to pak následně pomocí výstražného znamení, případně jiných signalizačních prostředků, odstaví a provádí následnou kontrolu. Tím se výraznou měrou snižuje riziko potenciálního zranění nebo usmrcení policisty.
U nás však doposud jde hlavně o to, abychom byli vidět, zbytečně buzerujeme slušné řidiče a jsme nuceni za každou cenu přinést výsledek do čárkového systému v podobě KO, KV a BP. Opravdoví pachetelé TČ se nám jenom smějí, neboť v době mobilních telefonů tito nikdy nepojedou na náhodu, ale pošlou si napřed tzv. volavku, která jim potřebné informace zatelefonuje. Jediné co to vše přináší je to, že vás při troše štěstí zmrzačí nebo přizabije nějaký opilec, feťák, nebo nějaké jiné individuum.
Snad je to teď všem již jasné. Pak mne však nodvratně napadá otázka, proč jsme neustále k tomoto způsobu činnosti nuceni ? Efektivnost tohoto počínání je prakticky nulová !!! Že by snad další potěmkinovská vesnice typu: "Hlavně musí být na oko vidět a přinést výsledky ! " Dále mi to připadá jak v Rudé armádě ve II. světové válce. To nevadí, že "zařve" sto vojáků naprosto zbytečně z důvodu špatného velení, " nás mnógo", nejdůležitější je zachránit techniku.
Vážení zákonodárci a manažeři PP, my však nejsme v Rudé armádě ve II. světové válce , my jsme uvažující tvorové v 21. století a tak se zkuste snad trochu nad tímto zkostnatělým systémem zamyslet ,zjednejte nápravu a zkuste se také někdy zeptat obyčejného poldy na jeho názor. Nebo si opravdu máme myslet, že naše zdraví a životy jsou vám ukradené ? To by vám být jedno nemělo, může jednou nastat situace, kdy nás, ŘADOVÉ POLDY , budete potřebovat.

Ano připojuji se k tvému příspěvku, a je nutno zdůraznit , že komunikace vázne již delší dobu a dnešní dny to jen potvrzují. Uvedl bych alespoň známý příklad nevhodných pouzder na zbraň, které než byly dány do výkonu. Zřejmně nikdo s uniformovaných poldů nedostal možnost si je předem vyzkoušet ani je zhodnotit. Dále bych mohl pokračovat radiostanicemi MATRA, které jsou zastaralé a drahé a nefunkční.Mohl bych pokračovat vozovým parkem , který je zastaralý a vhodný jen pro převoz doručenek. Dnes hlasy a návrhy řadového nechce nikdo slyšet. Vedoucí nepřipomínkují jen kývou a jsou přinuceni říkat , že je vše v pořádku. Tímto způsobem je postupováno od ředitelů až k policejnímu prezídiu. Toto si může uvědomit při dnešním tlaku proti odvolání, kdo se odvolá tak si na něj zasedneme. Chyby na policejním prezidiu jsou drahé a platíme za to všichni. Ryba smrdí od hlavy!!!!!

nesloužím sice týden, ale ona komunikace někdy i fungovala????

A to ještě málokdo ví, jak různí funkcionáři PP a podobně zcestovali celý svět Amerikou počínaje a Holandskem konče, aby mohli zavést nové progresivní prvky. Sloužím víc jak 15 let a za tu dobu a ještě před ní se vůbec nic nezměnilo. Policajt dělá pošťáka jako za komunistů, staví auta jako za komunistů a je děvka pro všechno stejně jako za komunistů. No a aby toho nebylo málo tak administrativy ještě přibylo. Ale, co se výrazně změnilo, že respekt a vážnost už žádnou nemá. Je to tragedie.

Přicházím díky mému zaměstnání o rodinu, jsem neustále ve službě, volno díky posraným 150 hodinám nemám, jsem nevyspalý, nervózní, a po všem tom mám tak akorát na bydlení, půjčku na bydlení a zak zak na žrádlo, nějaké školní výlety , lyžařské výcviky, pro mé děti ??? Ani náhodou mají totiž fotra ubohého fízla, který žije jako socka, není vůbec doma a když je děti i manželka by byly asi rády kdyby nebyl protože je nervézní a pořád chrápe. Tato péče státu o někoho, kdo mu slouží je opravdu ubohá i za komunistů bylo lépe než za těch debilů debilních co tomu vládnou nyní, jenom doufám, že se toto dozví celý svět, jak se chvá český stát k českému policajtovi, žádám všechny kolege, ať využijí všech dostupných prostředků, aby informovali veřejnost , evropu o tom, jaké podmíky zde máme, sociální jistoty a zázemí, a než přijede ten eurokomisař ať už ví o čem to zde je protože ten usměvavý blbeček, kterému patří tyto stránky, se na něho bude akorát debilně culit a lhát mu do očí ......

Můžem si podat ruce, končím 12 rok služby je mi 41 let, mám kluka v 1 třídě, druhého kluka na gymnáziu v 1 ročníku, manželku s čistými 7.500,- Kč a na lyžák klukovi na gymplu se skládají babička s dědou, kdy já to financuji s manželkou tak z 1/3 a babička s dědou tak z 2/3 a původně jsem říkal klukovi, že prostě nepojede, že na to nemáme, protože Vánoce vždy s člověkem zatočí finačně a vždy si oddechnem, že jsou již pryč, kdy radost již člověk má jen z těch zářících oček dětí a každé blížící se Vánoce jsou před očima jen starosti, jak udělat dětem radost a jak to vykoumat s těmi penězi. Byli jsme holt vataři a teď na vatě dokonce i spíme. Jinak jsem 17 let ženatý a na dovolené jsem byl slovy dva krát. Jednou Španělsko v roce 1997 spolufinancované rodiči manželky a v roce 1999 v chatkách v ČR. Od druhého dítěte již žádná dovolená - jako 4 člená rodiny někam jet, je pro nás finanční zátěž, kterou ani neplánujeme.
Přitom jsem ještě nedávno byl spokojený a to v době, kdy jsme dostávali 1/2 platu v létě ( u nás peníze do domácnosti ) a další 1/2 platu na Vánoce ( zafinancování dárků - manželka byla vždy spokojená). Teď je to horší a horší a zjišťuji, že je u nás stále obtížnější vyjít s penězi a počítáme každou stovku. Ještě že mám dobrou manželku, té moc děkuji, že při té svinské práci co děláme s těmi šmejdy a toho svinstva co se kolem nás děje, stojí za mnou a taková podpora je v rodinném životě policisty nesmírně důležitá. Těžko bych mohl řešit mimo jiné konflikty v domácnostech jiných, kdybych to měl sám doma. Já jsem poslal 100,- Kč na konto na právníka a pošlu z další výplaty znovu, je to věc každého, buď to vyjde nebo ne, o nic kromě té stovky na které mě již nezáleží, již nemohu přijít. Takovou dobytčárnu na policisty, co v tomto státě upekli sklidí i oni, protože to látání policie těmi lidmi, co tahají z pracáku a které to z vlastního zájmu nenapadlo samotné dopadá, tak jat vidím nové příchozí, řada z nich je u policie vyloženě z nouze a to je dobrá motivace dělat policiejní práci.
Moje děti až vyrostou a již se to rýsuje, tak budou moc dobře vědět ( nebo už i ví ), co dělám pro tuhle společnost za nevděčnou práci s kriminálníky a jak je to ze strany odpovědných tohoto státu " oceňováno " a budou vědět, které politické strany s jejich tátou zametaly a tuto veřejně činnou službu degradovaly na tu dnešní podúroveň.

Kolego měj se, držte doma při sobě, co nás nespálí, to nás posílí a nebo tak nějak.

DĚKUJI TI KOLEGO, ŘEKL JSI TO ZA MNE!

NIC SI Z TOHO NEDĚLEJ JÁ UŽ O RODINU PŘIŠEL, PRESTIŽ TÉTO SLOŽKY JE NA NULE A MATERIÁLNÍ STRÁNKA TAKTÉŽ.

for: poctivý polda + rodina???
Naprosto a plně souhlasím, nebudu opakovat to jste oba vystihli naprosto detailně. Jen mám obavy, že takovýchto životních příběhů plných pravdy, by dalo na celou kroniku. A kdo to ještě nepoznal, jde jen a pouze o čas...:-(
Za podmínek, které nyní máme jako nůž na krku, se podobné situace budou moc a moc množit.

Kluci je to tragedie, když to všechno čtu tak musím uznat, že máte všichni pravdu, ale to snad do nekonečna nejde, aby s námi takto vyje....... Ale asi to prostě v tomto státě jde. Myslím, že v tomto státě nám nikdo nepomůže spíše naopak, snad by to zlepšení mohlo být na základě nespokojenosti z venku, ale kdo ví. Kolego "poctivý policisto" musím uznat, že to co píšeš, tak jako bych to napsal já. Když tvůj příspěvek četla manželka, tak mi řekla, to si náhodou nepsal ty. Já jí říkal ne, je to další člověk, který je se svou rodinou a ve stejném věku na tom stejně jako my.

Zajímalo by mě k čemu jsou vlastně odbory v práci po přihlášení do počítače mi tam pořád skáče že proběhla schůzka odborů s panem Langrem a že je vlastně všechno v pořádku, že peníze se jenom přerozdělily od těch co nic nedělali a nedělají (policistě na OO PČR a kriminálka) do tzv. managmentu. Nevím jestli si z nás už dělaj srandu nebo jestli nám chtěj úplně vymejt mozky. Ještě když mě pak vedení řekne, že je vlastně vše v pořádku, že oni vlastně taky neměli příplatky za noční , so, ne a svátky (když si byli v klidu doma odpočívali, nebo spinkali), tak to už je na mě docela dost. Chtěl jsem do odboru vstoupit, ale vlastně jsem zjistil, že jsem udělal dobře, že jsem to udělal. Myslím si, že je to pravá ruka pana ministra.

neudělal

Naše "nezávislé" odbory jsou s prominutím k hovnu