Konopí očima policisty
Zařazeno v rubrikách: Nezařazené

Již deset let se věnuji preventivním besedám na školách. Snažím se děti zaujmout a získat jejich důvěru. V nejednom případě se mi to vyplatilo při odhalení skutečně závažné trestné činnosti, kterou jsem následně (někdy i se jménem podezřelého) předal kolegům z SKPV (Služba kriminální policie a vyšetřování – pozn. redakce). Základem je hrát fér!



Poslední dobou při besedách o sociálně patologických jevech společnosti zjišťuji, že i někteří žáci speciálních základních škol, kteří nemají příliš kladný vztah k učení, mají kromě praktických zkušeností i nemalé teoretické znalosti o konopí. Mnohdy toho vědí více než jejich pedagogové a rodiče. Osobně tuto skutečnost připisuji dostupnosti internetu. Vzhledem ke znalostem angličtiny a webovým překladačům mají děti a mládež prakticky neomezený přístup k informacím z celého světa.

O to více mě mrzí, že se setkávám se dvěma zcela odlišnými, zato účelově zkreslenými typy informací o konopí. Na jedné straně jsou to informace od výrobců a prodejců drog, kteří z toho mají nemalý profit. Pro vlastní zisky nemají prakticky žádné morální zábrany a drogu prodají komukoli, hlavně že z toho mají peníze. Informace o drogách produkované těmito lidmi bývají záměrně zlehčující; ve stylu „neboj, je to naprosto bezpečné“, „nemůže se ti nic stát“ či „toto dneska frčí, to je in“ a podobně.

Z druhé strany barikády, od tzv. prevence a drogové osvěty státu, pocházejí jiné, ale opět zkreslené informace, které jsou navíc záměrně dramatizovány. Stát zde vynakládá nemalé prostředky na účelové, „vědecké“ studie, které svým lhaním degradují stát na úroveň narkomafie. Jak chceme vychovávat novou generaci? Lhaním? A tady je jádro pudla! Když chceme lhát, musíme o konopí vědět více než naše děti! Nedají se tak snadno opít rohlíkem. Nachytají-li nás při lži, ztrácíme přirozenou autoritu. „No jo, zase je chytrej, zakazuje, přikazuje, straší, kecá.“ Kolik zákazů a příkazů mladí lidé denně slyší a už je ani nevnímají?

Sám jsem rodič a doma máme dva rošťáky. Jako každý rodič se bojím jejich kravských let či puberty, chcete-li. Je to období, kdy názory rodičů zapadají daleko za názory party. A právě vliv party bych nepodceňoval. Můžeme se rozčilovat, zakazovat, přikazovat, strašit, ale prvnímu experimentování s drogou jen těžko zabráníme. Můžeme ale ovlivnit zodpovědný přístup našich dětí, dokud to jde (tedy dokud poslouchají). Vzpomeňme si na naši pubertu. Dnešní mládež není horší, má jen jiné možnosti.

Ve třetí třídě jsem s kamarádem Bartošem kradl tátovi cigarety, kouřili jsme je, bylo nám špatně, ale byli jsme „in“. Na internátě jsme svoji dospělost kromě kouření dokazovali počtem vypitých piv. Na vojně jsem se poprvé „zhulil“ trávou. Tvrdé drogy se mi naštěstí vyhnuly. Dnes jsou však všude!

V žádném případě nechci zneužívání konopí ospravedlňovat. Můj osobní názor, který ovšem nikomu nevnucuji, je, že konopí na rozdíl od alkoholu, tabáku a kávy nikoho nezabilo, ani nikomu nezničilo zdraví. To ale neznamená, že když se někdo zhulí denně několika jointy, neprojeví se to na jeho psychice. Nic se nemá přehánět! Pohleďme na zničené životy a zdraví alkoholiků a silných kuřáků. Sám jsem kouřil 10 cigaret denně 10 let. Dnes již více jak 6 let nekouřím. Rád zajdu s přáteli na dobré pivo, ale neopíjím se. Piji 2 až 3 kávy denně. Nehulím! Uvědomujeme si, jaké procento národa zneužívá drogy? Alkohol, tabák, kávu, léky… Proč tak puritánsky odsuzujeme i rekreační uživatele konopí? V čem jsou horší? Máme to tak nějak v podvědomí. S opilými agresory a uživateli tvrdých drog jsem se ve své práci setkal mnohokrát. Nikdy jsem však nezažil útok zkouřené osoby (pozor však na kombinaci s alkoholem)! Na druhou stranu znám několik velmi vážených i vysokoškolsky vzdělaných osob (lékař, právník, kriminalista, politik, novinář,…), kteří konopí užívali nebo ještě užívají, aniž by to mělo jakýkoliv negativní dopad na společnost. Znám ovšem i případy, kdy byla tráva pouze přestupní drogou. Nejde to ovšem paušalizovat.

Mohu doufat, že se jakékoli drogy mým dětem vyhnou, ale jsem realista. Kdybych si však mohl vybrat mezi alkoholem, cigaretami, jointem, pervitinem, extází a vaporizací konopí, mám jasno. Budu rád, když si se mnou přijdou mí kluci popovídat o drogách. Budu rád, když si nesednou s kamarády do auta pod vlivem alkoholu a drog, budu rád, když přežijí pubertu bez úhony.

Žijeme v uspěchané době s pokřivenými morálním hodnotami. Lidé jsou čím dál více vystavováni stresu. Jsou podráždění, neurotičtí, agresivní… Počet uživatelů antidepresiv, antipsychotik a jiných chemických léčiv rychle roste. Zeptejte se feťáka, ale i lékaře na účinky a závislosti např. benzodiazepamu, bromazepamu a dalších léčiv.

Trvám na tom, že jakékoli drogy nepatří do rukou dětem, nezodpovědným lidem a řidičům! Trvám na tom, že pěstování konopí za účelem zisku ze zneužívání drogy musí být co nejpřísněji trestáno! Trvám na tom, že dá-li někdo drogu mým dětem, budu se chovat jako otec spíše než jako strážník! Trvám na tom, že konopí není jenom droga, ale i léčivá bylina, lék na ty nejhorší nemoci bez vedlejších účinků, a všestranně využitelný a ekologický zdroj surovin. Trvám na tom, že kriminalizovat vážně nemocné a zejména staré lidi za to, že si vypěstují na zahrádce 2 nebo 3 kytky konopí pro vlastní léčbu, je nemorální a trestuhodné.

Nejsem příznivcem pěstování konopí pod lampami, chemického hnojení a další alchymie spojené s pěstováním za účelem zvýšení obsahu THC. Jsem zastáncem přírodního konopí, užívám výrobky z tzv. technického konopí (olej, semínka, mýdla, masti). Je špatné a smutné tuto úžasnou rostlinu, která nás provází již několik tisíciletí, degradovat pouze na drogu!

Je důležité mluvit o této nedoceněné a tolik zatracované rostlině! Mlčením se problému nezbavíme!

Jsem za své názory pro společnost nebezpečný? Jsem feťák? Mám mandát hovořit s mládeží o drogách?



Děkuji za podporu, ale i za věcnou kritiku.



Jiří Stuna

POVÍDKA ZE ŽIVOTA POLICISTŮ - určeno zejména pro běžné občany
( Policista je člověk jako každý jiný, má cit, má problémy a specifickou práci, která z něj dělá policistu )

Jednoho dne na jednom nejmenovaném policejním oddělení je oznámeno vkročení osoby do kolejiště a jeho sražení vlakem na jednom nejmenovaném úseku železniční trati. Na místo je ihned poslána hlídka dvou policistů z obvodního oddělení. Hlídka přijíždí asi za 10 minut na oznámené místo, kde již stojí v oblouku železniční tratě lokomotiva s osobními vágóny, ze kterých tu a tam vykukují zvědavě lidé pozorujíc, co se to stalo. Při příchodu k lokomotivě se zde nachází strojvedoucí, který sděluje hlídce policie, že při vjetí do oblouku železniční trati, vystoupil 50 metru před lokomotivou z křoví najednou nějaký muž, který si stoupnul do cesty lokomotivě a on, jako strojvedoucí již nemohl nic dělat. Jak řekl, jezdí již dlouho, ale taková věc se mu stala poprvé. Hlídka jej lidsky povzbuzuje, aby si to nebral osobně, že této tragedii nemohl žádným způsobem zabránit , což sám dobře jistě ví vzhledem k nemožnosti zabrzdit na krátké vzdálenosti vlak
Následně policisté procházejí kolem vlaku a v určité vzdálenosti za vlakem nalézají lidské tělo, které je v nepřirozeném tvaru po zlomení páteře a je shoulené zády k zadní části stehen. Mrtvola muže má obličej vražený do vnitřní části lebky a nelze ani zhodnotit podobiznu tohoto muže. Z celkového pohledu je jasné, že je toto lidská tragedie nějakého člověka, který se rozhodnul, že na světe již nechce byt.
Na místo doráží policejní výjezd, který provádí ohledání mrtvoly muže, kdy v místě je nalezena igelitová taška s doklady, které zřejmě patří mrtvému muži. Přítomná hlídka je požádána, aby proveřila dle dokladů zda se jedná o mrtvého muže. Nálezem dalších písemností v igelitové tašce je zjištěn určitý zaměstnavatel a na nalezené telefonní číslo je voláno, kdy v jeho zaměstnání je zjištěno, že muž na nalezných dokladech byl v den jeho ukončení života propuštěn ze zaměstnání. Dále je v jeho zaměstnání ověřen popis jeho oblečení, který se shoduje se zemřelým mužem a jako další informace k jeho osobě je zjišťováno, že se jednalo muže, který žije ve společné domácnosti se svou ženou, přičemž se jedná o osoby, které by měly mít i nějaké nezaplacené dluhy, tedy by se mělo jednat o osoby, které mají větší finační problémy.
Po těchto zjištěních odjíždí hlídka do bydliště, které je uvedeno na dokladu muže, kde je ale zjištěno, že manželé na této adrese již delší dobu nebydlí a obyvateli byla hlídce předána pravděpodobná další adresa pobytu, kam ihned hlídka odjíždí a zde není zjištěna jmenovka, kdy šetřením po domě se nakonec hlídka dozvídá, že manželé již nebydlí ani zde a je jasné, že se jedná o manžele, kteří jsou sociálně u dna. Ochotný člověk po náznacích policie, že se jedná o velmi vážnou věc nasedá do policejního vozidla a s hlídkou jede na další místo, které tento člověk zná a kde měli manželé bydlet. Informace je ale hrubého rázu a pouze k pravděpodobnému vchodu. Hlídka tedy ochotného člověka odváží zpět k jeho bydlišti a vrací se hledat mnaželku mrtvého muže. V pravděpodobném vchodě se ptá v přízemí, zda někdo nezná jméto této ženy, kdy ji neznají. Dále hlídka vyhledala v domě domovníka, který připouští, že by tam někdo takový měl bydlet, ale již se měli odstěhovat. Po této informaci není již mnoho přesvědčení, že se podaří ženu dohledat. Hlídka ale jako poslední pokus jde poctivě od nejhornějšího patra směrem dolů po jednotlivých bytových jednotkách a ve 2 patře nachází ženu, která pláče na shodech, kdy žena sděluje, že jsou s manželem v pronájmu a že majitel bytu pro nezaplacení nájemného vyměnil vložku zámku a ona se nemůže dostat do bytu, kde má své věci, kdy neví co má dělat a zda by ji hlídka poradila co má dělat, kdy nemá ani kam jít neboť příbuzné má daleko několik stovek kilometrů. Na to je ženě poskytnuta rada, aby věc oznámila na policii, ale že hlídka nyní hledá jednu ženu a tak ji nemůže více pomoci. Potom ale vznikne v mysli nepříjemné tušení : “ To je asi ta žena co ji hledáme “. Dalším hovorem s touto ženou, aniž by věděla o trágédii se hlídka dozvídá, že se to snad s tím bytem vyřeší, neboť ona zde čeká na svého manžela, který přinese peníze, přičemž měl manžel již dávno přijít a přinést ty peníze, kterými by zaplatili nájem majiteli bytu. Za okolností, kdy žena pláče a je psychicky na dně ze ztráty bydlení si hlídka od ženy vyžádá doklady, ze kterých je již jasné, že je to ta žena, kterou hlídka hledá. Zároveň je to ale hrozné zjištění, že této ženě, která je ve velmi špatném psychickém stavu musí hlídka sdělit zprávu o tom, že manžel skočil pod vlak a již nikdy nepřijde, peníze za podnájem nezaplatí a zůstala sama. Hlídka se dále ještě při rozhovoru se ženou opatrně ptá jaké má manžel na sobě věci v případě, že by se nedostali do bytu, kdy dostává odpověď oblečení, které se shoduje s mrtvým mužem sraženým vlakem. Policisté, kteří těchto nepříjemných sdělení mají za sebou již více jdou stranou a domlouvají se, jak budou dál postupovat, kdy se naprosto shodnou, že to není běžný případ, kdy se tyto věci sdělují osobám, které tuto zprávu nějakým způsobem po psychiscké stránce “ ustojí “. Této ženě ale tuto tragedii sdělit nyní ještě nemohou z obavy totálního duševního kolapsu.
Domlouvají se, že se ženou zajedou do nemocnice pod nějakou záminkou a zde ji v blízkosti lékařů s možností okamžitého podání tlumích léků pomalu připraví na „ špatnou “ zprávu a potom ji sdělí hroznou zprávu.
Následně tedy hlídka odjiždí do nemocnice, kde vyhledá lékaře kterému vylíčí situaci a psychický stav ženy, kdy je domluveno, že paní počká na interně a zde se ji ujme lékařka. Na interně tedy hlídka sedí se ženou a čeká až budou odbaveni předchozí pacienti, kdy hlídka se ženou vede hovor a uklidňuje ji, že se všcehno nějak vyřeší, ale při tom ví, jak bude těžké říci této ženě tu hnusnou pravdu a udělat posla této zprávy, kterou nikdo nechce slyšet. Asi po hodině sezení a promlouvání se ženou se nám začíná věnovat lékařka, kdy této je situace znovu vysvětlena a je domluveno, že by ji píchla injekci na uklidnění a že hlídka vezme ženu stranou ven před internu do soukromí mimo okolní pacienty a zde ji tuto tregedii sdělí s tím, že případně za lékařkou doběhne jeden z policistů, pokud bude situace skutečně problémová a bude zapotřebí užití injekce ke zklidnění.
Hlídka odchází se ženou ven do služebního vozidla, kde si žena sedne a hlídka se sní dále baví, kdy ji již naznačuje, že má pro ni špatnou zprávu, kdy to není náhoda, že ji vyhledali - potom to přijde, když jeden z policistů sděluje ženě, že se její muž již domů nevrátí. Na to žena nechápavě kouká na policisty, kdy je jí již sděleno, že manžel je mrtvý. Žena na to nijak zvlášť nereaguje, až znejistí hlídku, zda to není jen projev vzápětí nastoupivšího záchvatu depresivního stavu, ale žena je jakoby opilá a asi vnitřně unavená, není schopna si v této chvíli asi uvědomit plný rozsah této zprávy. Dalším hovorem vyplývá, že žena měla trochu tušení „ něčeho špatného “. Dalším hovorem se ženou a vyzvídání co bude teď dělat a kam půjde, odpověděla, že by mohla jít k její známé a ta by ji snad nechala přespat a trochu by ji pomohla se jí z toho nějak dostat. Jeden z policistů odchází za lékařkou, kdy ji sděluje, že asi nebude potřeba injekce na zklidnění. O situaci podává zprávu hlídka na své oddělení odkud ostává pokyn, aby ženu odvezla předběžně k vyšetřovateli, který bude případ zpracovávat, kdy po odvozu k vyšetřovateli byly ženě ukázány svršky zemřelého manžela k ujištění se, že je skutečně mrtvý muž hodnověrně ztotožněn a po krátké domluvě o dalších úkonech k zemřelému policií, je žena odvezena ke své známé.

Tímto končí služba dvou policistů v jeden den nejmenovaného roku a nejmenovaného oddělení, kdy oba se vracejí domů ke svým rodinám, ale při tom mají v hlavě živě zapsanou tragedii, kterou byli zčásti nuceni prožívat s ženou, které se zhroutil život.
Život policisty je, ale spousta podobných neštěstí a rizik, které jsou zase z jiného soudku, který jsem zde neotevřel.

TOTO JE PRO VŠECHNY SLUŠNÉ OBČANY, KTEŘÍ NÁM FANDÍ V NAŠI PRÁCI A UVĚDOMUJÍ SI ŽE TO NENÍ O JEŽDĚNÍ AUTEM SE ZELENÝM PRUHEM - TI CO MÁLO CHÁPOU VČETNĚ JURŮ, NOVÁKŮ A DALŠÍCH, OCENĚNÍ TÉTO PRÁCE NEČEKÁME, NEB JEJICH ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ TOTO VYLUČUJE.

jdi do prdele se výma románkama prožil jsi tak setinu, taky jsem sloužil, jdi, pracovat pro NOVU, tam ti to budou žrát

To je ze života obyčejných lidí a policajtů na ulici - románky vypadají jinak.

to těžko!nevěřím tomu

Proslýchá se že chcou zrušit výsluhy, je to pŕavda?Nebo spíš nárok po 20 letech na výsluhu 5 tis. po době 5 let, je to pravda?

Pokud by byly fámy na úpravu našeho sl. zákona jen trochu pravdivé, spíš než iniciativy poslanecké sněmovny by bylo nutno hlídat výtvory senátorů, neboť tito do zákona, který hladce prošel PSP, rádi přidávají pozměňovací návrhy tzv. přílepky, týkající se i jiného zákona, než v senátu projednávají. Již nám to několikrát předvedli. Pak do potřebného zákona, který má šanci i po vrácení ze senátu i s tzv. přílepky projít opětovným hlasováním PSP můžou zamaskovat nějaký přílepek, který by nám policistům uškodil. Profesor na hradě by to s lehkýým srdcem podepsal a pak už jen tisk ve Sbírce zákonů. Krátké, rychlé a účinné.

ty stranky na policista.cz, nebo ne??projev nespokojenoszi- co to je za přesměrování??

Je možné někde dohledat skutečné počty lidí, kteří dali výpověď. Doslechl jsem se, že 42lidí z Děčína a další desítky z různých oddělení letiště,ochraná služba a další. Náborová akce najdi hlupáka je zřejmně velice úspěšná, když se nařizuje řadovým poldům dělat nábor a toto dokladovat.

Tak už se rozkládá i "okres na severu". Řadových zatím 22,
z OŘ nevím přesný počet, ale jdou také. A hlupáci nejsou a nejsou. PP by si mělo s tím náborem sakra pospíšit.

POLICIE SE TÍMTO ROKEM ZŘEJMĚ ROZPADNE. PŘECE NENÍ MOŽNÉ ABY MINISTRSTVO ŠKOLSTVÍ SCHVÁLILO NĚJAKÉ POCHYBNÉ ŠKOLY PRO JĚŠTĚ POCHYBNĚJŠÍ FUNKCIONÁŘE.

Žiješ u nás. Možné je všechno. Ministerstvo školství se prostě domluvilo s ministerstvem vnitra. Je to přeci jedna a tatáž pakáž. Korytáři budou u nás dál a jen si lehce doplní vzdělání. A to pouze za účast.

na strankach policista.cz nejede řádne diskuse.Nejaký hekr se v tom rýpe a píše jak sfetovaneej

VŠICHNI POLICISTÉ V 3 TŘÍDÁCH BY SE MĚLI SEBRAT A ODEJÍT DO CIVILU NEŽ SI NECHAT KYDAT NA HLAVU OD TAKOVÝCH JAKO JE MINISTR A POLICEJNÍ PREZIDENT.

Bankrot policie

Pánové vždyť ti hulváti si mají pro své kamarády zřizovat jakési rychlokursy v podobě VOŠ, aby mohli do 7. tříd. Ministerstvo školství jim to posvětí. To je HNUS.

TAKŽE PRASÁRNY V POLICII POKRAČUJÍ DÁL, VLÁDNOUT TADY BUDOU PROTEKCE, NEKOMPETENTNOST A HULVÁTSTVÍ. PRO PANÁČKY CUKR, PRO ŘADOVÉ LIDI BIČ-TO JE NOVÝ ZÁKON.

...už teď je znám první úspěšný absolvent VOŠ zavedený korespondenčním magistrem podobného švindl kurzu - Kubice.

...no policie si asi vybrala cestu totálního propadu a ztráty posledního zbytku prestiže.

...prostě lidi, zapomeňte na prvorepublikový četníky a zavzpomínejte na nedávnou dobu kágebáků, stebáku a čekistů páč se v podobě Ivana vrací mílovými kroky..:-(