Vypíchni tý bílý svini oči! Aneb rasismus v Čechách.
Maticní ulice. Stejne mrize jsou kolem detského hriste v Karlíne. Ty mríže chrání cikánské deti pred bílými, nebo naopak?

Romští i neromští bloggeři, redaktoři i zahraniční politici píší a hovoří o rasismu v Čechách. O tom, že jsou cikáni jeho obětmi. O diskriminaci cikánů v Čechách. O té druhé diskriminaci však všichni mlčí.

Jak je to tedy doopravdy? Pokud je někde pochod vyholených lebek, jsou toho plné noviny a televize. Pokud starosta vystěhuje cikánské neplatiče z rozpadajícího se domu do luxusních plně vybavených buněk, je obviněn z rasismu. Pokud radnice vystěhuje z bytu neplatiče bez toho, aby mu poskytla náhradní bydlení, je vše v pořádku. Dluží a je nepřizpůsobivý. A bílý. Pokud je ale cikán, pak je to rasismus. Přitom jsou důvody vystěhování stejné. Nehrajme si na nerasismus tím, že o cikánech píšeme jako o Romech. Cikán je cikán. Leckdy tak o sobě hovoří oni sami. Kdo není cikán, je gadžo. Nebo bílej. Nebo bílá svině. Případným moralistům doporučuji návštěvu Chánova, Teplic, Karlína, lépe však několikaletý pobyt v uvedených lokalitách. Návštěvu některé z hospod na „konfliktním“ území, nebo návštěvu diskotéky Harlem v Karlíně. Pokud přežijete bez úhony (v lepším případě té slovní), pochopíte. Nehrajme si na nerasismus tím, že nebudeme psát o příčinách, nebo tím, že nebudeme psát o projevech rasismu ze strany cikýánů.


Když majiteli obchodu dovnitř vstoupí bezdomovec či člověk, o němž lze od pohledu předpokládat, že se zaobírá drobnými krádežemi, vystartuje ochranka nebo další personál a z metru dotyčného budou hlídat a sledovat. Pokud vstoupí banda cikánských dětí, z nichž většina bude odvádět pozornost, aby jedno mohlo (ne vždy) krást a a majitel se zachová stejně, pak půjde o projev rasismu. Proč? Proč najednou majitel obchodu není opatrný, ale je rasista?


Bydlel jsem nějakou dobu v Karlíně. Větší kumulace cikánského obyvatelstva a enormní kumulace zastaváren. Abnormálně vyšší počty vykradených aut a „drobných“ krádeží než v jiných pražských čtvrtích. Kdo nosil do zastaváren rádia, z nichž ještě visely vytržené zbytky drátů, ví každý, kdo jen Karlínem prošel a nahlédl do některé ze zastaváren výlohou. Před Karlínem jsem jsem žil přes deset let v severočeské Kadani (18 % romského obyvatelstva). Několikrát jsem se byl podívat i v Chánově u Mostu. V Kadani bylo plno hospod. Plno pracovitých a poctivých cikánů, ale i plno těch druhých. Ti pracovití cikáni chodili do kterékoli z těchto hospod a nikdy neměli problém, nikdo jim nikdy neřekl „černej“ a neseděli u izolovaného stolu. Ti ostatní cikáni chodili do té své hospody. Pokud tam omylem vkročil člověk, který nebyl cikán, nebo chcete-li Rom, v lepším případě slyšel „tahni bílej“.


V Karlíně jsem se s rasismem setkal. K mému překvapení s jeho docela fyzicky brutální formou a navíc ze strany dětí. Cikánských dětí. detsky_rasismus.jpgNejen vůči bílým dětem, ale i vůči důchodcům, kteří neměli šanci na obranu.... V Karlíně na náměstí bylo dětské hřiště a mělo svého hlídače. Jak se na hřiště začaly stahovat cikánské děti, tak to hlídač i lavičky a prolézačky přestávaly zvládat. Po čase se objevilo nové, železobetonové vybavení, zmizel hlídač a hřiště bylo obehnáno železným plotem. Prý pro blízkost rušné silnice. Plot ale připomíná vězeňskou klec. Na hřiště se vrátili děti. Cikánské. Bílé nemají nárok. Pokud nevěříte, vezměte své bílé dítě a zkuste na hřiště vstoupit. Na vlastní nebezpečí. V lepším případě uslyšíte táhni bílej. To není rasismus?


Ze zdevastovaného Chánova jsem v roce 1991 udělal rozsáhlou fotoreportáž a chanov_res.jpgvypracoval několikastránkové podklady a předal ministru práce a sociálních věcí s požadavkem, aby se řešením cikánské otázky vláda zabývala. Neučinila tak a neučinila tak ani žádná jiná za 19 let od listopadu 1989. Takto vypadal Chánov v roce 1991 a vypadá i dnes. chanov1_res.jpgchanov1_res.jpg Haldy odpadků kolem domů, v nich hejna krys. A v tomto prostředí si hrají cikánské děti. Jiné podmínky než luxusní dětské hřiště v Karlíně, že? Vytrhané kuchyňské linky, vany a záchodové mísy a následně prodané v bazarech. Město Chánov opakovaně opravilo. Z našich daní. Nikdo v Chánově nájemné neplatil... chanov2_res.jpg

Kousek za Kadaní jsem v letech 1988 – 90 pracoval jako stavbyvedoucí na melioracích. V partě jsem měl minipartu cikánů z Rohozce. Nikdo nemakal tak jako oni. Tak dobře a tak poctivě. Nedal jsem na ně dopustit. Když jsem v terénu jednou ztratil peněženku, za chvíli s ní jeden z nich přiběhl a nechyběla ani koruna. Přitom tenkrát, v roce 1988 , bydleli ve stejných podmínkách, jako cikáni v ghettu na Slovensku, jehož fotky jsou u tohoto blogu. Prostě u cikánů je to stejné jako u nás. Jedna část chce pracovat a nekrade, druhá nechce pracovat, případně krade. Monitoruje se kriminalita mladistvých, mužů, žen, recidivistů. Podle toho se více méně přizpůsobují preventivní a profylaktická opatření. Monitorovat kriminalitu romského etnika je ale sporné. Mohlo by se jednat o projev rasismu.


V Karlíně jsem měl oblíbenou hospůdku. Často jsem tam sedával s Pavlem u jednoho stolu. Byl Rom. I když Rom a cikán je jedno a to samé, sám říkal o sobě, že je Rom a že do těch karlínských zastaváren chodí cigoši co kradou. Pavel celý život dřel jako soumar a perfektně vychoval děti. Dvě děti. Všichni pracovali. Před dvěma roky umřel na rakovinu. Půl roku před zaslouženým důchodem. Bylo mi z toho smutno, byl to dobrej chlap.


Když někde dostane cikán facku, jsou toho plné noviny. Nebo když nedostane práci. Je to přece „in“, boj proti rasismu. Když ale dva cikáni téměř ulučou gadža k smrti jen proto, že je bílý a chtějí mu vypíchat oči a pak je cikánský policista kryje a vyhrožuje postiženému smrtí, pak se v tisku objeví minizprávička a redaktor dodnes hrůzou nespí, zda nedostane předvolání k soudu za propagaci rasismu. To je populismus a zastírání neschopnosti vlád od roku 1989 tento problém řešit. Za devatenáct let neměla ani jedna z vlád jediné zasedání, na kterém by tuto problematiku řešila. A alespoň zčásti vyřešila.Ta zpráva o napadení "bílého cikány" vyšla malinká v jediném mediu a ostatní ji nepřevzala. Oběť byla napadena jen pro bílou barvu pleti. Cikáni ji brutálně stkoukli, zkopali a snažili se jí vypíchnout oči. Fakticky šlo o lynčování. Ptal jsem se na okolnosti pár známých kriminalistů. Ze strachu, aby je pak někdo neobvinil z rasové nesnášenlivosti odmítali hovořit. Jen mi řekli, že od listopadu 1989 nezaznamenali tak brutální útok, který by byl veden proti cikánovi. Proti bělochovi k němu došlo a nebylo to asi poprvé. Psát se o tom ale nesmí.


Exstarosta Čunek drive1.jpg drive2.JPGvystěhoval cikány devastující dům do komfortně vybavených buněk. Na prvních dvou fotografiích vidíte, jak bydleli cikáni ve Vsetíně dříve a jak zdevastovali majetek města. Na dalších 3 fotografiích vidíte, kam je pan Čunek přestěhoval. Přesto čelil obvinění z rasové diskriminace!

nyni1.jpg nyni2.JPG nyni3.jpgVysloužil si ostrou kritiku demagogických bojovníků proti rasismu. Jak tento problém řeší naši sousedé na Slovensku, jsem měl možnost vidět před několika týdny na vlastní oči – viz fotografie v příloze blogu. Zacvičilo to se mnou, protože podmínky, ve kterých tam cikáni bydlí, jsou otřesné. Rozpadající se chatrče bez vodovodu a kanalizace, byť na každé je satelit. Pokud si fotky prohlédnete detailněji, zjistíte, že obyvateli nejsou jen cikáni (i když jich je většina), ale i bílí.


Ten samý večer po návratu z bezpečné vzdálenosti ghetta na našem hotelu hrála v kolibě cikánská kapela. Byli hrozně fajn a seděli a povídali jsme si nimi se ženou přes hodinu u jednoho stolu. Neměl jsem nejmenší obavu o foťák nebo o peněženku, i když jsem se u ghetta pár hodin před tím zamkl v autě. Z opatrnosti, nikoli z rasismu. Ptal jsem se jich, jak je možné, že na Slovensku taková ghetta existují. Smáli se, že je to normální a že čím víc na východ, tím je jich víc. kapela_res.JPGKapelník mi řekl, že je ženatý a má tři děti, víc by prý neuživil. Aby uživil ženu a studium jeho tří dětí, přes den maká a po večerech hraje. Řekl, že těm v ghettu to tak prostě vyhovuje. Mají deset dětí a žijí z dávek. Z dávek, na které ostatní vydělávají. Smál se, že v Čechách jen mluvíme a oni si umějí udělat pořádek a nikdo si nestěžuje. Ani v ghettu, ani v zahraničí. O nás se ale píše po celém světě kvůli jedné zdi v Matiční ulici.


Ptal jsem se, jak je něco takového jako toto ghetto možné. Odpověděl mi, že tam jsou ti, co kradou a nechtějí pracovat. Cikán necikán. Ale nejvíc prý kradou cikáni. Přístupová cesta k tomuto „ghettu“ začínala na hlavní silnici dvěma moderními a dobře zařízenými rodinými domy. Ty dva domy patří také cikánům. Realitním makléřům daného ghetta. Vlevo od těch domů byl „konzum“, vpravo radnice. Obyvatelé ghetta podle místních zajdou jednou za měsíc na radnici, vyinkasují sociální dávky, v těch dvou domech odevzdají „nájemné za ghetto“ a zbytek utratí v konzumu. Cikán necikán. Je to rasismus?


Neměl jsem sebemenší problém uprostřed vesnice plné domorodců v Keni. Neměl jsem problém v Karlíně ani v Kadani, kde jsem měl souseda cikána (moc fér chlapa) a často k němu domů chodil „na pokec“. Nemám problém, když jsem v obchodě s manželkou a nahrne se tam banda cikánských dětí. Jen si stoupnu za manželku a hlídám ji kabelku. Kdyby přišlo pět černochů, nemám pocit, že bych měl něco podobného udělat. Jsem opatrný, nebo rasista?


Neházím cikány, nebo Romy, chcete-li do jednoho pytle. Poznal jsem, že jsou to lidé emotivnější než my, a že jsou mezi nimi stejně jako mezi bílými dobří a špatní. Proč se ale píše o rasismu gádžů vůči cikánům a o rasismu vůči gádžům se nepíše? To se nesmí? Redaktor by přišel v rámci populistického boje proti rasismu o místo?


Nepopírám, že se v této zemi občas nevyskytne projev rasismu. Ale těch projevů je mnohonásobně méně, než v USA či Anglii, kterých jsme terčem kritiky. A jsou oboustranné, ne jenom proti cikánům, ale i proti bílým. Proč když radnice vystěhuje neplatiče, je vše v pořádku a když je neplatič cikán, nebo chcete-li Rom, jde o rasismus? Proč jsem byl jen jednou a naposledy v cikánské hospodě v Chánově a proč jsem neměl problém jít opakovaně na černošskou diskotéku v Keni? Proč bych neměl problém jít na pivo (pokud by šel) s bloggerem Patrikem Bangou, či Pavlem z Karlína, pokud by byl naživu, ale na diskoteku Harlem bych nešel? Protože přistupuji k lidem podle toho, co jejich chování, oblečení a to, jak působí vyzařuje a ne podle barvy pleti.


Jsem opatrný, nebo rasista?



Přikládám serii fotografií o tom, jak se s touto problematikou vypořádali na Slovensku. Většinu těch fotek nechávám bez komentáře. Přiznám se, že když jsem viděl v jakých podmínkách bydlí cikáni na Slovensku, měl jsem sladko v ústech. I na mě to bylo moc. Na druhou stranu ale nemohu souhlasit s tím, jak mnozí cikáni beztrestně devastují městský majetek. Nemohu souhlasit s tím, že se demagogicky píše o diskriminaci cikánů ale o tom, že mnohdy daleko brutálnější projevy rasismu jsou ze strany cikánů vůči "bílým" spoluobčanům se nesmí psát.

DSC_0131.JPG

Vlevo "konzum" a hned za ním hospoda, vpravo bydlí dva cikánští realitní makléři, kteří oblast "spravují" a padesát metrů od nich je radnice, kam se chodí pro "dávky"



DSC_0133.JPG



DSC_0135.JPG



DSC_0137.JPG



DSC_0140.JPG



DSC_0145.JPG



DSC_0146.JPG



DSC_0147.JPG



DSC_0148.JPG

Byli jsem prozrazeni, protože pohledy nenaznačovaly nic dobrého, zamkl jsem se v autě a pak se pro jistotu přemístil na "bezpečnější" místo. Omlouvám kvalitu některých fotografií, byly pořízeny "z bezpečí" 1000 mm teleobjektivem za zhoršených světelných podmínek a navíc bez stativu, tedy "z ruky".

DSC_0150.JPG

A jde se nakupovat. Co asi a za co? Jinak, hospoda je za rohem.


DSC_0152.JPG



DSC_0155.JPG

Není voda, plyn, ale satelit nikde nechybí.



DSC_0158.JPG

Prostředí dělá své. Co myslíte, jak a kde budou tyto děti žít až dospějí??



DSC_0168.JPG

Když není okno a na okno,řešením jsou kameny nebo tvárnice.....





DSC_0169.JPG



DSC_0170.JPG

Jak jsem psal, hospoda je za rohem. A jako mýtná brána 2 domy realitních makléřů (také cikáni). Trochu rozdílné podmínky bydlení, že?



DSC_0172.JPG

DSC_0178.JPG



DSC_0182.JPG

Když je to tak jak to je, pak se tady nikdo netrápí ekologií spalování tuhých paliv. Ostatně, topí se tu vším, co hoří......



DSC_0183.JPG

Takto žijí cikáni na Slovensku z dávek. Tedyz peněz daňových poplatníků...........





DSC_0187.JPG

No a takto, 200 metrů vedle žijí cikáni, kteří pracují. Žijí za své vydělané......





DSC_0199.JPG

Latrín je dost. Jak je vidět, často slouží jako diskusní fórum.

DSC_0205.JPG



DSC_0208.JPG



DSC_0210.JPG



DSC_0213.JPG



DSC_0220.JPG



DSC_0248.JPG





DSC_0151.JPG



DSC_0252.JPG



DSC_0253.JPG

Pana Čunka pro jeho kauzy stran financí a spol nemusím. Nicméně, za přestehování cikánů ze Vsetína by zasloužil cenu za humanitu a ne kritiku. Ostatně, nejen ze Žatce, ale i z ostatních měst republiky spustili cikáni "povyk" že chtějí být přestěhováni za stejných podmínek. Za peníze státu. Tedy za naše.... To, že USA majípresidenta mulata neznamená, že u nich není rasismus. Naopak. To, že někteří u nás poukazují na rasistický útlak cikánů či jejich diskriminaci neznamená, že tomu tak je. Nebo že neexistuje obrácená diskriminace. Nicméně to, že problém neřeší ani vlády ani romští aktivisté znamená dvě věci - dále budeme platit devastatci městského majetku a její opravy z našich daní. Problematika bude narůstat geometriskou řadou, protože bez ohledu na barvu pleti, rodiny, které poctivě pracují mají jedno až tři děti, protože víc neuživí. Ti, kteří žijí z populistických darů pana Paroubka či Ratha, tedy z přídavků a dávek mají dětí 6 - 8. ale abych byl spravedlivý, tento problém ignorovaly všechny polistopadové vlády, tedy i vláda ODS a pravicových koalic. Pokud si vezmete kalkulačku, pak zjistíte, že za 40 let bude polovina obyvatel ČR žít z dětských přídavků a sociálních dávek....... JE VÁM TO JEDNO?Pak ale budou sociální dávky z platu 80%..... a polovina z těch, kteří budou pracovat budou policisté, aby tu bylo bezpečno....


Michal Malý|pondělí 10. listopad 2008 09:04|karma článku: 49,86|přečteno: 557375 x

POVÍDKA ZE ŽIVOTA POLICISTŮ - určeno zejména pro běžné občany
( Policista je člověk jako každý jiný, má cit, má problémy a specifickou práci, která z něj dělá policistu )

Jednoho dne na jednom nejmenovaném policejním oddělení je oznámeno vkročení osoby do kolejiště a jeho sražení vlakem na jednom nejmenovaném úseku železniční trati. Na místo je ihned poslána hlídka dvou policistů z obvodního oddělení. Hlídka přijíždí asi za 10 minut na oznámené místo, kde již stojí v oblouku železniční tratě lokomotiva s osobními vágóny, ze kterých tu a tam vykukují zvědavě lidé pozorujíc, co se to stalo. Při příchodu k lokomotivě se zde nachází strojvedoucí, který sděluje hlídce policie, že při vjetí do oblouku železniční trati, vystoupil 50 metru před lokomotivou z křoví najednou nějaký muž, který si stoupnul do cesty lokomotivě a on, jako strojvedoucí již nemohl nic dělat. Jak řekl, jezdí již dlouho, ale taková věc se mu stala poprvé. Hlídka jej lidsky povzbuzuje, aby si to nebral osobně, že této tragedii nemohl žádným způsobem zabránit , což sám dobře jistě ví vzhledem k nemožnosti zabrzdit na krátké vzdálenosti vlak
Následně policisté procházejí kolem vlaku a v určité vzdálenosti za vlakem nalézají lidské tělo, které je v nepřirozeném tvaru po zlomení páteře a je shoulené zády k zadní části stehen. Mrtvola muže má obličej vražený do vnitřní části lebky a nelze ani zhodnotit podobiznu tohoto muže. Z celkového pohledu je jasné, že je toto lidská tragedie nějakého člověka, který se rozhodnul, že na světe již nechce byt.
Na místo doráží policejní výjezd, který provádí ohledání mrtvoly muže, kdy v místě je nalezena igelitová taška s doklady, které zřejmě patří mrtvému muži. Přítomná hlídka je požádána, aby proveřila dle dokladů zda se jedná o mrtvého muže. Nálezem dalších písemností v igelitové tašce je zjištěn určitý zaměstnavatel a na nalezené telefonní číslo je voláno, kdy v jeho zaměstnání je zjištěno, že muž na nalezných dokladech byl v den jeho ukončení života propuštěn ze zaměstnání. Dále je v jeho zaměstnání ověřen popis jeho oblečení, který se shoduje se zemřelým mužem a jako další informace k jeho osobě je zjišťováno, že se jednalo muže, který žije ve společné domácnosti se svou ženou, přičemž se jedná o osoby, které by měly mít i nějaké nezaplacené dluhy, tedy by se mělo jednat o osoby, které mají větší finační problémy.
Po těchto zjištěních odjíždí hlídka do bydliště, které je uvedeno na dokladu muže, kde je ale zjištěno, že manželé na této adrese již delší dobu nebydlí a obyvateli byla hlídce předána pravděpodobná další adresa pobytu, kam ihned hlídka odjíždí a zde není zjištěna jmenovka, kdy šetřením po domě se nakonec hlídka dozvídá, že manželé již nebydlí ani zde a je jasné, že se jedná o manžele, kteří jsou sociálně u dna. Ochotný člověk po náznacích policie, že se jedná o velmi vážnou věc nasedá do policejního vozidla a s hlídkou jede na další místo, které tento člověk zná a kde měli manželé bydlet. Informace je ale hrubého rázu a pouze k pravděpodobnému vchodu. Hlídka tedy ochotného člověka odváží zpět k jeho bydlišti a vrací se hledat mnaželku mrtvého muže. V pravděpodobném vchodě se ptá v přízemí, zda někdo nezná jméto této ženy, kdy ji neznají. Dále hlídka vyhledala v domě domovníka, který připouští, že by tam někdo takový měl bydlet, ale již se měli odstěhovat. Po této informaci není již mnoho přesvědčení, že se podaří ženu dohledat. Hlídka ale jako poslední pokus jde poctivě od nejhornějšího patra směrem dolů po jednotlivých bytových jednotkách a ve 2 patře nachází ženu, která pláče na shodech, kdy žena sděluje, že jsou s manželem v pronájmu a že majitel bytu pro nezaplacení nájemného vyměnil vložku zámku a ona se nemůže dostat do bytu, kde má své věci, kdy neví co má dělat a zda by ji hlídka poradila co má dělat, kdy nemá ani kam jít neboť příbuzné má daleko několik stovek kilometrů. Na to je ženě poskytnuta rada, aby věc oznámila na policii, ale že hlídka nyní hledá jednu ženu a tak ji nemůže více pomoci. Potom ale vznikne v mysli nepříjemné tušení : “ To je asi ta žena co ji hledáme “. Dalším hovorem s touto ženou, aniž by věděla o trágédii se hlídka dozvídá, že se to snad s tím bytem vyřeší, neboť ona zde čeká na svého manžela, který přinese peníze, přičemž měl manžel již dávno přijít a přinést ty peníze, kterými by zaplatili nájem majiteli bytu. Za okolností, kdy žena pláče a je psychicky na dně ze ztráty bydlení si hlídka od ženy vyžádá doklady, ze kterých je již jasné, že je to ta žena, kterou hlídka hledá. Zároveň je to ale hrozné zjištění, že této ženě, která je ve velmi špatném psychickém stavu musí hlídka sdělit zprávu o tom, že manžel skočil pod vlak a již nikdy nepřijde, peníze za podnájem nezaplatí a zůstala sama. Hlídka se dále ještě při rozhovoru se ženou opatrně ptá jaké má manžel na sobě věci v případě, že by se nedostali do bytu, kdy dostává odpověď oblečení, které se shoduje s mrtvým mužem sraženým vlakem. Policisté, kteří těchto nepříjemných sdělení mají za sebou již více jdou stranou a domlouvají se, jak budou dál postupovat, kdy se naprosto shodnou, že to není běžný případ, kdy se tyto věci sdělují osobám, které tuto zprávu nějakým způsobem po psychiscké stránce “ ustojí “. Této ženě ale tuto tragedii sdělit nyní ještě nemohou z obavy totálního duševního kolapsu.
Domlouvají se, že se ženou zajedou do nemocnice pod nějakou záminkou a zde ji v blízkosti lékařů s možností okamžitého podání tlumích léků pomalu připraví na „ špatnou “ zprávu a potom ji sdělí hroznou zprávu.
Následně tedy hlídka odjiždí do nemocnice, kde vyhledá lékaře kterému vylíčí situaci a psychický stav ženy, kdy je domluveno, že paní počká na interně a zde se ji ujme lékařka. Na interně tedy hlídka sedí se ženou a čeká až budou odbaveni předchozí pacienti, kdy hlídka se ženou vede hovor a uklidňuje ji, že se všcehno nějak vyřeší, ale při tom ví, jak bude těžké říci této ženě tu hnusnou pravdu a udělat posla této zprávy, kterou nikdo nechce slyšet. Asi po hodině sezení a promlouvání se ženou se nám začíná věnovat lékařka, kdy této je situace znovu vysvětlena a je domluveno, že by ji píchla injekci na uklidnění a že hlídka vezme ženu stranou ven před internu do soukromí mimo okolní pacienty a zde ji tuto tregedii sdělí s tím, že případně za lékařkou doběhne jeden z policistů, pokud bude situace skutečně problémová a bude zapotřebí užití injekce ke zklidnění.
Hlídka odchází se ženou ven do služebního vozidla, kde si žena sedne a hlídka se sní dále baví, kdy ji již naznačuje, že má pro ni špatnou zprávu, kdy to není náhoda, že ji vyhledali - potom to přijde, když jeden z policistů sděluje ženě, že se její muž již domů nevrátí. Na to žena nechápavě kouká na policisty, kdy je jí již sděleno, že manžel je mrtvý. Žena na to nijak zvlášť nereaguje, až znejistí hlídku, zda to není jen projev vzápětí nastoupivšího záchvatu depresivního stavu, ale žena je jakoby opilá a asi vnitřně unavená, není schopna si v této chvíli asi uvědomit plný rozsah této zprávy. Dalším hovorem vyplývá, že žena měla trochu tušení „ něčeho špatného “. Dalším hovorem se ženou a vyzvídání co bude teď dělat a kam půjde, odpověděla, že by mohla jít k její známé a ta by ji snad nechala přespat a trochu by ji pomohla se jí z toho nějak dostat. Jeden z policistů odchází za lékařkou, kdy ji sděluje, že asi nebude potřeba injekce na zklidnění. O situaci podává zprávu hlídka na své oddělení odkud ostává pokyn, aby ženu odvezla předběžně k vyšetřovateli, který bude případ zpracovávat, kdy po odvozu k vyšetřovateli byly ženě ukázány svršky zemřelého manžela k ujištění se, že je skutečně mrtvý muž hodnověrně ztotožněn a po krátké domluvě o dalších úkonech k zemřelému policií, je žena odvezena ke své známé.

Tímto končí služba dvou policistů v jeden den nejmenovaného roku a nejmenovaného oddělení, kdy oba se vracejí domů ke svým rodinám, ale při tom mají v hlavě živě zapsanou tragedii, kterou byli zčásti nuceni prožívat s ženou, které se zhroutil život.
Život policisty je, ale spousta podobných neštěstí a rizik, které jsou zase z jiného soudku, který jsem zde neotevřel.

TOTO JE PRO VŠECHNY SLUŠNÉ OBČANY, KTEŘÍ NÁM FANDÍ V NAŠI PRÁCI A UVĚDOMUJÍ SI ŽE TO NENÍ O JEŽDĚNÍ AUTEM SE ZELENÝM PRUHEM - TI CO MÁLO CHÁPOU VČETNĚ JURŮ, NOVÁKŮ A DALŠÍCH, OCENĚNÍ TÉTO PRÁCE NEČEKÁME, NEB JEJICH ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ TOTO VYLUČUJE.

jdi do prdele se výma románkama prožil jsi tak setinu, taky jsem sloužil, jdi, pracovat pro NOVU, tam ti to budou žrát

To je ze života obyčejných lidí a policajtů na ulici - románky vypadají jinak.

to těžko!nevěřím tomu

Proslýchá se že chcou zrušit výsluhy, je to pŕavda?Nebo spíš nárok po 20 letech na výsluhu 5 tis. po době 5 let, je to pravda?

Pokud by byly fámy na úpravu našeho sl. zákona jen trochu pravdivé, spíš než iniciativy poslanecké sněmovny by bylo nutno hlídat výtvory senátorů, neboť tito do zákona, který hladce prošel PSP, rádi přidávají pozměňovací návrhy tzv. přílepky, týkající se i jiného zákona, než v senátu projednávají. Již nám to několikrát předvedli. Pak do potřebného zákona, který má šanci i po vrácení ze senátu i s tzv. přílepky projít opětovným hlasováním PSP můžou zamaskovat nějaký přílepek, který by nám policistům uškodil. Profesor na hradě by to s lehkýým srdcem podepsal a pak už jen tisk ve Sbírce zákonů. Krátké, rychlé a účinné.

ty stranky na policista.cz, nebo ne??projev nespokojenoszi- co to je za přesměrování??

Je možné někde dohledat skutečné počty lidí, kteří dali výpověď. Doslechl jsem se, že 42lidí z Děčína a další desítky z různých oddělení letiště,ochraná služba a další. Náborová akce najdi hlupáka je zřejmně velice úspěšná, když se nařizuje řadovým poldům dělat nábor a toto dokladovat.

Tak už se rozkládá i "okres na severu". Řadových zatím 22,
z OŘ nevím přesný počet, ale jdou také. A hlupáci nejsou a nejsou. PP by si mělo s tím náborem sakra pospíšit.

POLICIE SE TÍMTO ROKEM ZŘEJMĚ ROZPADNE. PŘECE NENÍ MOŽNÉ ABY MINISTRSTVO ŠKOLSTVÍ SCHVÁLILO NĚJAKÉ POCHYBNÉ ŠKOLY PRO JĚŠTĚ POCHYBNĚJŠÍ FUNKCIONÁŘE.

Žiješ u nás. Možné je všechno. Ministerstvo školství se prostě domluvilo s ministerstvem vnitra. Je to přeci jedna a tatáž pakáž. Korytáři budou u nás dál a jen si lehce doplní vzdělání. A to pouze za účast.

na strankach policista.cz nejede řádne diskuse.Nejaký hekr se v tom rýpe a píše jak sfetovaneej

VŠICHNI POLICISTÉ V 3 TŘÍDÁCH BY SE MĚLI SEBRAT A ODEJÍT DO CIVILU NEŽ SI NECHAT KYDAT NA HLAVU OD TAKOVÝCH JAKO JE MINISTR A POLICEJNÍ PREZIDENT.

Bankrot policie

Pánové vždyť ti hulváti si mají pro své kamarády zřizovat jakési rychlokursy v podobě VOŠ, aby mohli do 7. tříd. Ministerstvo školství jim to posvětí. To je HNUS.

TAKŽE PRASÁRNY V POLICII POKRAČUJÍ DÁL, VLÁDNOUT TADY BUDOU PROTEKCE, NEKOMPETENTNOST A HULVÁTSTVÍ. PRO PANÁČKY CUKR, PRO ŘADOVÉ LIDI BIČ-TO JE NOVÝ ZÁKON.

...už teď je znám první úspěšný absolvent VOŠ zavedený korespondenčním magistrem podobného švindl kurzu - Kubice.

...no policie si asi vybrala cestu totálního propadu a ztráty posledního zbytku prestiže.

...prostě lidi, zapomeňte na prvorepublikový četníky a zavzpomínejte na nedávnou dobu kágebáků, stebáku a čekistů páč se v podobě Ivana vrací mílovými kroky..:-(