Jak jsem dostal, prodávám, co je na tom pravdy nevím...

Bída české policie

02.02.2007



Ze zpovědi jednoho obyčejného policisty

Bída české policie

V Haló novinách z 13. 1. 2007 jsem našel článek o pochybné reorganizaci policejních složek.

Jsem také policista, tak mě moc zaujal. Mně se zdá reorganizace také pochybná, ale jinak. Možná se jedná i o vyhození několika starších policistů na vedoucích funkcích. Může jich ale být jen pár. Už byly troje prověrky, tak jich moc nezbývá. Podle mého názoru už to mohou být jen čistí lidé, kteří se dalšího výmyslu nemusí bát. Mají slušné vzdělání, postavení a zkušenosti. Po 16 letech od převratu se dovedou hájit.

Já jsem ale na dolním konci žebříčku a nemám kam couvnout, nemám ani vliv, ani dobrý plat těch, o kterých se psalo. Je smutné, že se na ně takhle tlačí, ale mohou odejít na výsluhu za pěkné odstupné a díky vzdělání a známostem ještě najít slušný pracovní poměr. Já jsem 25 let u policie, ale protože jsem nebyl v KSČ, nedostal jsem důstojnickou hodnost. Pak jsem ji nedostal proto, že jsem nevstoupil do ODS ani OF. Komunistům jsem nic neprovedl, jen si dělal svou práci. Jak jsem přísahal, sloužil jsem lidem, ne nějaké straně nebo pánům. Za můj názor jsem nebyl nikdy povýšen, ale ani vyhozen, natož ve vězení, jak se dnes chlubí mnozí poslanci a herci. Byl jsem perzekvován, ale protože jsem nezapálil žádný stoh, kravín, továrnu, ani nezabil žádného pošťáka nebo hasiče jako bratři Mašínové, tak mi po sametové, nebo krvavé, dodnes nevím, který termín platí, protože může platit jen jeden, OF nepřiznalo žádné zásluhy ani odškodnění za sabotáže proti státu.

Údajně zlí komunisté si za celá ta léta mé služby nedovolili mě bezdůvodně potrestat, ale teď za údajného práva, lidskosti a demokracie jsem byl 1. 1. 2007 degradován, a to hned o tři stupně, bylo mi sebráno osobní hodnocení. Dle § 51, který teď platí, jde o trest. Já se ale ničeho nedopustil, jen té hlouposti, že jsem nic neprivatizoval ani neukradl, a na rozdíl od premiéra jsem pořád poctivě ženatý.

Veřejnosti se v novinách i televizi tvrdí, že jsme dostali přidáno. Formálně je to pravda, v globálu jsme dostali 10 %. Nikdo už ale neví, že nám v tom slavném tržním hospodářství přestali platit příplatky za práci v sobotu, neděli, noci i svátek. Abych dostal zaplacenou jedinou hodinu přesčasu, musím jich zadarmo nejdřív odpracovat 150. Rád bych viděl nějakého manažera nebo poslance, aby za to něco dělal. Vedoucí, i ti, co píše paní Dubničková, o nic nepřišli. I podle nových tarifů mají skoro stejné hodnosti a teď navýšené platy. Letos jsem sloužil na svátky. Lidé se veselili s rodinami a já je chránil. Byl jsem odtržen od nejbližších v takovou chvíli. Aspoň jsem jim ale za to mohl něco koupit. Od letoška to bude zadarmo. Poslanci si asi myslí, že jsem nějaký úchyl a sloužím z rozmaru. Po změně hodnot v r. 1989 já ale pracuji pro peníze. Žádné kecy mi neuživí rodinu. Za vše se tvrdě platí. Mně ty příplatky činily velkou část platu. Těch 10 % navíc možná nahradí jen inflaci, která vesele roste, zatímco se nový zákon odkládal čtyři roky a s ním dorovnávání platů. Zato poslanci, také státní zaměstnanci jako já, si při platech okolo 70 000 vždycky přidali, prý omylem. Ale ani když jsou prý vláda odborníků, už to nikdy nedokázali napravit. Podle mne lhali. A kdo lže, ten i krade. Mně připadá jako nechutný výsměch poslanců, že právě na Nový rok místo slibovaného přidání peněz a kariérních jistot přišel Etický kodex policisty, kde se píše, že policisté mají vzorně plnit své povinnosti, chodit ustrojeni, reprezentovat policii, ba i ve volném čase být poctiví, slušní, i k zlodějům a vrahům, být dokonalí jako supermani, nikdy nebýt unaveni. Výše platu, soustavné snižování vážnosti policistů i jejich pravomocí je ale k tomuto v příkrém rozporu. Já to tedy dělal poctivě celá léta, nikdo mi nemusel kázat morálku. Důkazem je, jak dlouho jsem vydržel u tohoto poslání.

Teď jsem byl degradován na pouhého asistenta, v překladu - pomocníka. Tak potřebuji mít příklad. Začnu od hlavy. Jaký si mám vzít příklad, když náš první porevoluční prezident pan Havel kázal veřejně o vítězství pravdy, lásky a demokracie. Nahrabal si peníze za divadelní hry, co skončily v trezoru, protože se na ně nedá dívat, zabavil Lucernu, pustil z vězení policií pracně pochytaných 20 000 zlodějů a příživníků, a najednou někam zmizel, asi na svou haciendu v cizině. Další, prý ekonom, nám tvrdí, že nejlepší podnikatel, a tedy základ státu, je pan Kožený. Poctivě přišel k miliardám. Jen připravil Československou republiku o loďstvo, její lid o 1,7 miliardy korun. Pan Klaus zavedl 500 000 nezaměstnaných, prý rezervoár pracovních sil. Bohužel je ale musíme živit ze svých daní a oni nikdy pracovat nebudou. Zato já mám pracovat až do smrti, protože odchod do důchodu se oddaluje na 62 let. Těch se žádný policista na ulici nedožije. Generální prokurátor, nejvyšší světský spravedlivý, pan Šetina, podváděl s byty, zneužil své postavení, a když se mohl ospravedlnit před televizí, cpal se, až se mu roztrhla košile a rozeply kalhoty. Biskup pan Graubner, nejvyšší božská spravedlnost, okradl firmu, kterou měl propagovat, o mešní víno. Pan Macek dluží za svou neschopnost podnikat 300 000 000 , ale nesplatil ani korunu. Ať to zaplatí blbí dělníci. Ministr obrany a navíc neomylný věštec sestřelil letadlo, ve kterém sám letěl. Tak nevím, jak takový odborník neumí zacházet se zbraní a věštec neví, že to spadne? Podle mě to bylo nejméně obecné ohrožení, ale opět se nic nestalo. Pan ministr vnitra Ruml haněl čestné doktoráty komunistů, ale jeho VŠ udělal jeho služební řidič v Plzni. Vzal si mercedes od Helbigů, tučné odchodné a zmizel. Další pan ministr vnitra Langoš, místo aby prosazoval bezpečnost lidu, úctu k policii, podporoval vzpoury lidských hyen ve věznicích. Tak dlouho porušoval dopravní předpisy a pravidla silničního provozu, ohrožoval ostatní účastníky, až se zabil. Tak bych mohl pokračovat ještě dlouho, ale ve vězení je jen pan Svoboda. To jsou ty zářné příklady morálky?

Noví ministři vnitra i poslanci nám 16 let slibovali, že posílí výkon služby na ulicích a bezpečnost, ale kriminalita několikrát stoupla. Přibyly jen úřady, kolky, formuláře. Vedoucí nepřenesli přes srdce, že policista v terénu, který denně nasazuje zdraví, ba i život, jako teď ten hasič, že si za přesčasy a odloučení od rodin vysloužil víc peněz, než sice vyšší funkce nebo hodnost, kteří ale dělají práci jen v teplé místnosti od 7.00 do 15.30, ve všední dny a riskují jen, že si spálí prsty od kafe nebo polijí kalhoty. Takoví vydrží do 62 let klidně sedět u počítače.

Se mnou to ale brzy v noci někde sekne, zvlášť teď, když mrzne a klouže to. Asi se vůbec penze nedožiji. Odkládá se stále déle, tak nevím, nač ten rezervoár pracovních sil.

My na základních útvarech přišli o hodnosti, úctu lidí a průměrně o 1000 Kč. Neznám nikoho, kdo by byl vyhozen nebo dobrovolně odešel z ředitelství, ale z motorizované jednotky jich odchází šest, od nás tři. Obdobně je to i jinde a já o tom také uvažuji. Jsem už ale příliš starý na to, abych začínal jinde znova, po letech obětovaných polici a lidu.

Poslední pan ministr vnitra Langer se sebejistě usmívá, prý se nic vážného neděje. Jemu ne. Ale až my dole dostaneme ty očesané výplaty, odejde nás ještě víc. Zůstane nás málo a nevím, zda budu chtít za takové jednání aktivně pracovat. Pro lháře a lidi, co si z nás dělají srandu, nebudu nasazovat život. Podle nového řádu mohu být vyhozen i za přestupek nebo pár vylhaných stížností. Přitom musím každého zloděje a lumpa, proti kterému zakročuji, poučit o jeho právech. Pořád se mele, že neznalost zákona neomlouvá. Přitom když je někdo 15x v base, měl by to znát. Každého občana musím poučit, že si může stěžovat. Nic se za to neplatí, tak by byl vůl, kdyby to neudělal. Občas to vyjde, i když to není pravda.

Lidé nám vyčítají, že málo děláme a bereme moc peněz, jsme zlí a líní. Není to tak, ale lidi nás k tomu nutí, ba i soudy, poslanci a tisk. Nemůžeme každého lumpa chytit, protože na rozdíl od pana Havla a Baudyše nejsme vševědoucí a všudypřítomní. Nikdo nechce vidět, že policie sice občas, ale přece někoho chytí. Policie ale o případu nerozhoduje. Stačí slib 10x soudně trestaného lumpa, ale s čistým štítem, protože platí, že když má odsezeno, hledí se na něj, jako by nebyl trestán. Pěkná blbost. Soudce ho pustí. Když se to stane podesáté, necháme ty zbytečnosti, protože se honíme pořád dokola. Lidé nevidí, že za to nemůžeme. A když je něco většího, soudy se táhnou 10 let, policisté zapomínají a právníci tloustnou. A když už se konečně někdo zavře, má se tam jako v ráji. I když prý nic neděláme, věznice jsou přeplněné. Lupiči, vrazi a příživníci se válí v pokojích hotelového typu, bez práce mají byt, teplo, jídlo, televizi, tělocvičnu, návštěvní místnost. Policisté se o vše postarají. Já chráním bezpečnost lidu i státu, ale za vše musím tvrdě platit, vzdělávat se a starat o rodinu, vychovávat děti. O jejich potomky se stará stát. Romové se místo trestu vyučí, nejlépe zámečníkem, aby mohl lépe krást. Všechno platí - dělníci.

Nějak jste všichni zapomněli, že v hrůze z toho, aby někdo náhodou nedostal omylem pokutu, nebo, nedej bože, dal policista facku poslanci, který se mu v opilosti směje, uráží ho a napadá, sebrali všechny pravomoci a respekt? Třeba jste už zapomněli na pana Rumla. Já ne. Že policista, vyučený cukrář nebo zedník, nezná tolik o strojařině jako student strojárny, tak je blbec?

Nevšimli jste si, že mezi těmi agresivními policisty a těmi, co se dopustili krádeží i jiného protiprávního jednání, jsou převážně mladí policisté? Už to není ta stará poctivá dělnická třída. K policii nastupují lidé, kteří nemají práci, myslí si, že je u nás lehárna, nebo si léčí komplexy. Čekají spoustu peněz, ale omyl. Tak zneužívají dobré jméno policie. A lidi nás narozdíl od vojáků hází do jednoho pytle.

Jak máme mít vážnost u lidí, když se národním sportem stalo kradení čepic starším policistům na ulicích? Mladý fracek, synáček snadno a podvodně zbohatlého podnikatele, poslance či právníka, stylu pana Koženého, se nudí. Nemá zájem o kroužky, na sport je líný. Chlastá a fetuje, má spoustu peněz, ani neví, jak je utratit. Fláká se po městě a vytahuje před dívkami. Je mu 20, má džíny, sportovní boty Adidas. Jde si klidně na červenou. Chytí ho starší policista bez protekce. Chce doklady a pokutu. Fracek se směje, na co doklady, když je demokracie a on si může dělat, co chce. Vždyť pan biskup Malý prohlásil, že pro něj byla největší zábava porušovat předpisy a smát se esenbákům. V policistovi to vře, ale jen trochu zvýší hlas. To ale začne hulákat i fracek, co si to na něj, slušného člověka, policista dovoluje. Když policista trvá na svém, strhne mu fracek čepici a utíká. Poldovi může být podle nových zákonů až 62 let, 12 hodin ve službě a je ověšen pouty, těžkým opaskem, pistolí, obuškem, brašnou na spisy, má zimní boty. I když se mine, jak se policista rozběhne, zákonitě mu stejně spadne čepice. Pro všechny je to hrozná sranda, zvlášť když mladý fracek lehce uteče. Už se ale stalo, že polda dělal poctivě prověrky z tělocviku a fracka doběhl. Hodil mu háka, fracek se natáhl a odřel hubu i drahé kvádro. Najednou je po srandě. Synáček se dovolává tisku i tatínka, že se dopustil urážky veřejného činitele na veřejnosti není pravda, byla to přece jen klukovina. Polda ale z toho mohl mít i infarkt, když pomineme tu ostudu, kdyby mu utekl. V každém případě je policista propadající, protože i když provedl zákrok podle předpisu, nebyl ustrojen. Neměl, no přece čepici. Tak se nedivte, když radši policisté nic nevidí, stojí jen na kontrolních bodech a drží si čepici. Teď vyšly i zkoušky z tělocviku, kde se vůbec nebere v úvahu věk policisty, i když každý ví, že výkon po 35 letech věku klesá. Chtějí se na nás úplné nesmysly a nemožnosti. Zamyslete se nad tím, co chcete. Pořádnou, poctivou policii nebo bandu krásně ustrojených, ale opatrných policistů?

POVÍDKA ZE ŽIVOTA POLICISTŮ - určeno zejména pro běžné občany
( Policista je člověk jako každý jiný, má cit, má problémy a specifickou práci, která z něj dělá policistu )

Jednoho dne na jednom nejmenovaném policejním oddělení je oznámeno vkročení osoby do kolejiště a jeho sražení vlakem na jednom nejmenovaném úseku železniční trati. Na místo je ihned poslána hlídka dvou policistů z obvodního oddělení. Hlídka přijíždí asi za 10 minut na oznámené místo, kde již stojí v oblouku železniční tratě lokomotiva s osobními vágóny, ze kterých tu a tam vykukují zvědavě lidé pozorujíc, co se to stalo. Při příchodu k lokomotivě se zde nachází strojvedoucí, který sděluje hlídce policie, že při vjetí do oblouku železniční trati, vystoupil 50 metru před lokomotivou z křoví najednou nějaký muž, který si stoupnul do cesty lokomotivě a on, jako strojvedoucí již nemohl nic dělat. Jak řekl, jezdí již dlouho, ale taková věc se mu stala poprvé. Hlídka jej lidsky povzbuzuje, aby si to nebral osobně, že této tragedii nemohl žádným způsobem zabránit , což sám dobře jistě ví vzhledem k nemožnosti zabrzdit na krátké vzdálenosti vlak
Následně policisté procházejí kolem vlaku a v určité vzdálenosti za vlakem nalézají lidské tělo, které je v nepřirozeném tvaru po zlomení páteře a je shoulené zády k zadní části stehen. Mrtvola muže má obličej vražený do vnitřní části lebky a nelze ani zhodnotit podobiznu tohoto muže. Z celkového pohledu je jasné, že je toto lidská tragedie nějakého člověka, který se rozhodnul, že na světe již nechce byt.
Na místo doráží policejní výjezd, který provádí ohledání mrtvoly muže, kdy v místě je nalezena igelitová taška s doklady, které zřejmě patří mrtvému muži. Přítomná hlídka je požádána, aby proveřila dle dokladů zda se jedná o mrtvého muže. Nálezem dalších písemností v igelitové tašce je zjištěn určitý zaměstnavatel a na nalezené telefonní číslo je voláno, kdy v jeho zaměstnání je zjištěno, že muž na nalezných dokladech byl v den jeho ukončení života propuštěn ze zaměstnání. Dále je v jeho zaměstnání ověřen popis jeho oblečení, který se shoduje se zemřelým mužem a jako další informace k jeho osobě je zjišťováno, že se jednalo muže, který žije ve společné domácnosti se svou ženou, přičemž se jedná o osoby, které by měly mít i nějaké nezaplacené dluhy, tedy by se mělo jednat o osoby, které mají větší finační problémy.
Po těchto zjištěních odjíždí hlídka do bydliště, které je uvedeno na dokladu muže, kde je ale zjištěno, že manželé na této adrese již delší dobu nebydlí a obyvateli byla hlídce předána pravděpodobná další adresa pobytu, kam ihned hlídka odjíždí a zde není zjištěna jmenovka, kdy šetřením po domě se nakonec hlídka dozvídá, že manželé již nebydlí ani zde a je jasné, že se jedná o manžele, kteří jsou sociálně u dna. Ochotný člověk po náznacích policie, že se jedná o velmi vážnou věc nasedá do policejního vozidla a s hlídkou jede na další místo, které tento člověk zná a kde měli manželé bydlet. Informace je ale hrubého rázu a pouze k pravděpodobnému vchodu. Hlídka tedy ochotného člověka odváží zpět k jeho bydlišti a vrací se hledat mnaželku mrtvého muže. V pravděpodobném vchodě se ptá v přízemí, zda někdo nezná jméto této ženy, kdy ji neznají. Dále hlídka vyhledala v domě domovníka, který připouští, že by tam někdo takový měl bydlet, ale již se měli odstěhovat. Po této informaci není již mnoho přesvědčení, že se podaří ženu dohledat. Hlídka ale jako poslední pokus jde poctivě od nejhornějšího patra směrem dolů po jednotlivých bytových jednotkách a ve 2 patře nachází ženu, která pláče na shodech, kdy žena sděluje, že jsou s manželem v pronájmu a že majitel bytu pro nezaplacení nájemného vyměnil vložku zámku a ona se nemůže dostat do bytu, kde má své věci, kdy neví co má dělat a zda by ji hlídka poradila co má dělat, kdy nemá ani kam jít neboť příbuzné má daleko několik stovek kilometrů. Na to je ženě poskytnuta rada, aby věc oznámila na policii, ale že hlídka nyní hledá jednu ženu a tak ji nemůže více pomoci. Potom ale vznikne v mysli nepříjemné tušení : “ To je asi ta žena co ji hledáme “. Dalším hovorem s touto ženou, aniž by věděla o trágédii se hlídka dozvídá, že se to snad s tím bytem vyřeší, neboť ona zde čeká na svého manžela, který přinese peníze, přičemž měl manžel již dávno přijít a přinést ty peníze, kterými by zaplatili nájem majiteli bytu. Za okolností, kdy žena pláče a je psychicky na dně ze ztráty bydlení si hlídka od ženy vyžádá doklady, ze kterých je již jasné, že je to ta žena, kterou hlídka hledá. Zároveň je to ale hrozné zjištění, že této ženě, která je ve velmi špatném psychickém stavu musí hlídka sdělit zprávu o tom, že manžel skočil pod vlak a již nikdy nepřijde, peníze za podnájem nezaplatí a zůstala sama. Hlídka se dále ještě při rozhovoru se ženou opatrně ptá jaké má manžel na sobě věci v případě, že by se nedostali do bytu, kdy dostává odpověď oblečení, které se shoduje s mrtvým mužem sraženým vlakem. Policisté, kteří těchto nepříjemných sdělení mají za sebou již více jdou stranou a domlouvají se, jak budou dál postupovat, kdy se naprosto shodnou, že to není běžný případ, kdy se tyto věci sdělují osobám, které tuto zprávu nějakým způsobem po psychiscké stránce “ ustojí “. Této ženě ale tuto tragedii sdělit nyní ještě nemohou z obavy totálního duševního kolapsu.
Domlouvají se, že se ženou zajedou do nemocnice pod nějakou záminkou a zde ji v blízkosti lékařů s možností okamžitého podání tlumích léků pomalu připraví na „ špatnou “ zprávu a potom ji sdělí hroznou zprávu.
Následně tedy hlídka odjiždí do nemocnice, kde vyhledá lékaře kterému vylíčí situaci a psychický stav ženy, kdy je domluveno, že paní počká na interně a zde se ji ujme lékařka. Na interně tedy hlídka sedí se ženou a čeká až budou odbaveni předchozí pacienti, kdy hlídka se ženou vede hovor a uklidňuje ji, že se všcehno nějak vyřeší, ale při tom ví, jak bude těžké říci této ženě tu hnusnou pravdu a udělat posla této zprávy, kterou nikdo nechce slyšet. Asi po hodině sezení a promlouvání se ženou se nám začíná věnovat lékařka, kdy této je situace znovu vysvětlena a je domluveno, že by ji píchla injekci na uklidnění a že hlídka vezme ženu stranou ven před internu do soukromí mimo okolní pacienty a zde ji tuto tregedii sdělí s tím, že případně za lékařkou doběhne jeden z policistů, pokud bude situace skutečně problémová a bude zapotřebí užití injekce ke zklidnění.
Hlídka odchází se ženou ven do služebního vozidla, kde si žena sedne a hlídka se sní dále baví, kdy ji již naznačuje, že má pro ni špatnou zprávu, kdy to není náhoda, že ji vyhledali - potom to přijde, když jeden z policistů sděluje ženě, že se její muž již domů nevrátí. Na to žena nechápavě kouká na policisty, kdy je jí již sděleno, že manžel je mrtvý. Žena na to nijak zvlášť nereaguje, až znejistí hlídku, zda to není jen projev vzápětí nastoupivšího záchvatu depresivního stavu, ale žena je jakoby opilá a asi vnitřně unavená, není schopna si v této chvíli asi uvědomit plný rozsah této zprávy. Dalším hovorem vyplývá, že žena měla trochu tušení „ něčeho špatného “. Dalším hovorem se ženou a vyzvídání co bude teď dělat a kam půjde, odpověděla, že by mohla jít k její známé a ta by ji snad nechala přespat a trochu by ji pomohla se jí z toho nějak dostat. Jeden z policistů odchází za lékařkou, kdy ji sděluje, že asi nebude potřeba injekce na zklidnění. O situaci podává zprávu hlídka na své oddělení odkud ostává pokyn, aby ženu odvezla předběžně k vyšetřovateli, který bude případ zpracovávat, kdy po odvozu k vyšetřovateli byly ženě ukázány svršky zemřelého manžela k ujištění se, že je skutečně mrtvý muž hodnověrně ztotožněn a po krátké domluvě o dalších úkonech k zemřelému policií, je žena odvezena ke své známé.

Tímto končí služba dvou policistů v jeden den nejmenovaného roku a nejmenovaného oddělení, kdy oba se vracejí domů ke svým rodinám, ale při tom mají v hlavě živě zapsanou tragedii, kterou byli zčásti nuceni prožívat s ženou, které se zhroutil život.
Život policisty je, ale spousta podobných neštěstí a rizik, které jsou zase z jiného soudku, který jsem zde neotevřel.

TOTO JE PRO VŠECHNY SLUŠNÉ OBČANY, KTEŘÍ NÁM FANDÍ V NAŠI PRÁCI A UVĚDOMUJÍ SI ŽE TO NENÍ O JEŽDĚNÍ AUTEM SE ZELENÝM PRUHEM - TI CO MÁLO CHÁPOU VČETNĚ JURŮ, NOVÁKŮ A DALŠÍCH, OCENĚNÍ TÉTO PRÁCE NEČEKÁME, NEB JEJICH ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ TOTO VYLUČUJE.

jdi do prdele se výma románkama prožil jsi tak setinu, taky jsem sloužil, jdi, pracovat pro NOVU, tam ti to budou žrát

To je ze života obyčejných lidí a policajtů na ulici - románky vypadají jinak.

to těžko!nevěřím tomu

Proslýchá se že chcou zrušit výsluhy, je to pŕavda?Nebo spíš nárok po 20 letech na výsluhu 5 tis. po době 5 let, je to pravda?

Pokud by byly fámy na úpravu našeho sl. zákona jen trochu pravdivé, spíš než iniciativy poslanecké sněmovny by bylo nutno hlídat výtvory senátorů, neboť tito do zákona, který hladce prošel PSP, rádi přidávají pozměňovací návrhy tzv. přílepky, týkající se i jiného zákona, než v senátu projednávají. Již nám to několikrát předvedli. Pak do potřebného zákona, který má šanci i po vrácení ze senátu i s tzv. přílepky projít opětovným hlasováním PSP můžou zamaskovat nějaký přílepek, který by nám policistům uškodil. Profesor na hradě by to s lehkýým srdcem podepsal a pak už jen tisk ve Sbírce zákonů. Krátké, rychlé a účinné.

ty stranky na policista.cz, nebo ne??projev nespokojenoszi- co to je za přesměrování??

Je možné někde dohledat skutečné počty lidí, kteří dali výpověď. Doslechl jsem se, že 42lidí z Děčína a další desítky z různých oddělení letiště,ochraná služba a další. Náborová akce najdi hlupáka je zřejmně velice úspěšná, když se nařizuje řadovým poldům dělat nábor a toto dokladovat.

Tak už se rozkládá i "okres na severu". Řadových zatím 22,
z OŘ nevím přesný počet, ale jdou také. A hlupáci nejsou a nejsou. PP by si mělo s tím náborem sakra pospíšit.

POLICIE SE TÍMTO ROKEM ZŘEJMĚ ROZPADNE. PŘECE NENÍ MOŽNÉ ABY MINISTRSTVO ŠKOLSTVÍ SCHVÁLILO NĚJAKÉ POCHYBNÉ ŠKOLY PRO JĚŠTĚ POCHYBNĚJŠÍ FUNKCIONÁŘE.

Žiješ u nás. Možné je všechno. Ministerstvo školství se prostě domluvilo s ministerstvem vnitra. Je to přeci jedna a tatáž pakáž. Korytáři budou u nás dál a jen si lehce doplní vzdělání. A to pouze za účast.

na strankach policista.cz nejede řádne diskuse.Nejaký hekr se v tom rýpe a píše jak sfetovaneej

VŠICHNI POLICISTÉ V 3 TŘÍDÁCH BY SE MĚLI SEBRAT A ODEJÍT DO CIVILU NEŽ SI NECHAT KYDAT NA HLAVU OD TAKOVÝCH JAKO JE MINISTR A POLICEJNÍ PREZIDENT.

Bankrot policie

Pánové vždyť ti hulváti si mají pro své kamarády zřizovat jakési rychlokursy v podobě VOŠ, aby mohli do 7. tříd. Ministerstvo školství jim to posvětí. To je HNUS.

TAKŽE PRASÁRNY V POLICII POKRAČUJÍ DÁL, VLÁDNOUT TADY BUDOU PROTEKCE, NEKOMPETENTNOST A HULVÁTSTVÍ. PRO PANÁČKY CUKR, PRO ŘADOVÉ LIDI BIČ-TO JE NOVÝ ZÁKON.

...už teď je znám první úspěšný absolvent VOŠ zavedený korespondenčním magistrem podobného švindl kurzu - Kubice.

...no policie si asi vybrala cestu totálního propadu a ztráty posledního zbytku prestiže.

...prostě lidi, zapomeňte na prvorepublikový četníky a zavzpomínejte na nedávnou dobu kágebáků, stebáku a čekistů páč se v podobě Ivana vrací mílovými kroky..:-(