A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Štěpán Janiss, Nejdek
Pátek, 7.srpna 2009, 09:10:21 | Souhlasím | Nesouhlasím | +8

Hromadný utěk policistů do civilu je jenom důsledek činnosti pana Langera. Díky jeho působení ve funkci ministra vnitra došlo k tomu, že policisté v ulicích berou menší platy než v minulosti, nejsou jim propláceny přesčasy a na vedoucí ( a lépe placená )místa jsou dosazováni mladíčci s vysokou školou ale bez praxe.
Kdo z vás řadových zaměstnanců dělá přesčasy zadarmo ?

Souhlasím s tímto názorem. Nejhorší a černou můrou pro mě je to, že se chce Langer v případě vyhraných voleb vrátit zpět do svého křesla. Jedná se opravdu o velmi VŠEHOschopného politika www.youtube.com/watch?v=O-8VCjGInwA
jakým je i taťka ODS www.youtube.com/watch?v=IQ8AqFYv_kU
:-)

Jan Vojta, Bor
Pátek, 7.srpna 2009, 09:08:46 | Souhlasím | Nesouhlasím | +5

Zdravím, pročítám Vaše názory a musím se připojit. Sloužím u PČR a jsem jeden z těch, co si na rentu "sáhnou" po 15 letech. A řeknu Vám, ani jí nechci. Mě by stačilo, kdyby se stát postaral o mou rodinu, kdyby se mi něco stalo. A ne, abych si musel platit odbory a pojištění, aby po mé případné smrti měla rodina alespoň nějaké finanční zabezpečení. Stačilo by mi nepracovat pro tento nenapravitelný národ 150 hodin zdarma, netrávit osobní volno na soudech nebo přestupkových komisích. Nebát se, že když se "zákazníka" dotknu, že si odnesu písmenka na celý život (HIV, žloutenka typu C") - samozřejmě bez jakékoli kompenzace. Rentu nemám, pracovní podmínky mizerné a po 4,5 letech výkonu služby "pro lidi" na ulici beru 19.526,- Kč. Takže možná mi uniká realita, ale nějak jsem nepostřehl, že bych se měl jako prase v žitě. Mimochodem, "POMÁHAT A CHRÁNIT" - ať to zkusí ten b.l.b.e.c, co to logo vymyslel. S přátelským pozdravem David Vojta

Monika Nováková, Praha
Pátek, 7.srpna 2009, 09:07:54 | Souhlasím | Nesouhlasím | +2

Nechci se jich zastávat - mám i pár negativních zkušeností, i když spíše skrze mé příbuzné a známé, kteří narazili na pár arogantních jedinců v řadách PČR

...na druhou stranu - když mě srazilo auto, ležela jsem na silnici a upadala do šoku - byl to policista kdo u mě byl, kdo mi první pomohl, držel za ruku a celou dobu na mě mluvil a uklidňoval...a i později, při vyšetřování (byla to má vina, chtěla jsem doběhnout tramvaj a přehlédla jsem auto), byli velmi vstřícní a ohleduplní,i když pokuta mě samozřejmě neminula. Taky to byla policistka, která mě kus cesty doprovodila, když jsem se zamotala večer v části města, kde jsem to moc neznala - taky mi mohla jen ukázat směr a nechat mě jít samotnou...Prostě si nemyslím, že by to byli jen budižkničemové, které by tu polovina lidí nejraději zrušila. Jsou to JEN lidi.

řekl bych,že renty v dnešní podobě do švestek nevydrží:

http://www.novinky.cz/domaci/175735-hromadny-uprk-policistu-stoj i-stat-rocne-tri-miliardy.html

Do švestek určitě vydrží, protože někde již začínají zrát. Současná podoba však končí dnem 31.12.2009, kdy končí tzv. přechodné období a nebude tedy stačit deset let vč ZVS. Největší chybou byla velmi dlouhá doba přechodného období.
A v novém možná začátek již po 15 letech...

o tom náměstkovi. Mohl by se někdo podívat na jeho aktivitu v případě tr. stíhání jeho povedeného brášky, které záhadně skončilo zproštěním obžaloby.

věc řešil OS PT

Podle Langera porušuje Houbovo odvolání služební zákon
5. 8. 2009 15:21, autor: ČT24

Praha - Místopředseda ODS a bývalý ministr vnitra Ivan Langer má za to, že policejní prezident Oldřich Martinů porušil služební zákon, když nechal nahradit svého náměstka Jiřího Houbu. Novinářům řekl, že jde o další politicky motivované rozhodnutí ministerstva vnitra pod vedením Martina Peciny. Podle Langra Pecina i jeho náměstek Jiří Komorous vyvíjeli od počátku svého působení v úřadu enormní nátlak na Houbovo odvolání.

Zpět na článek

Diskuse
V diskusi je 93 příspěvků

Zobrazit: ohodnocení 5 a více ohodnocení 0 a více ohodnocení -5 a více všechny



8
Jeseter, 6. 8. 2009 00:36 .Langer je gauner
Tak to je hustý, ten LANGER je opravdu GAUNER.Policii dovedl ke kolapsu a ještě si bude otvírat "pusu".Ten člověk by měl jít sedět, za to co provedl.
5
honza, 6. 8. 2009 11:53 .RE: Langer je gauner
Máte pravdu, snaží.kryje Topolánka, Dalíka , Hřebíčka a ostatní členy.Jen vyjímečně člen ODS není gauner. Ale hlavně kryje sebe, aby nepraskly jeho podvody.Je příšerný gauner. .. 10
Jan, 6. 8. 2009 00:22 .Íčkovi zřejmě otrnulo
nedivím se, že má íčko obavy, protože policajti snad konečně začnou šetřit jeho aktivity a on skončí ne na vnitru jak touží, ale na Borech kam patří.
1
ach, 6. 8. 2009 14:22 .RE: Íčkovi zřejmě otrnulo
Také bych si to přál, ale myslíš, že bude potrestanej, já tomu moc nevěřím. Jeho hoši ho budou bránit, protože by na ně práskal. .. 9
Karel, 5. 8. 2009 23:21 .nevěrohodný bývalý ministr vnitra
Co si myslí pan Železný v komentářích, že nikoho ze zátupců ČSSD nenechá domluvit, pořád mu skáče do řeči a myslí si jako pan Langer, že má patent na rozum. Pan Langer dokáže pouze obhajovat problémy ve kterých se nachází pan Topolánek a pořád před lidmi mlží svojí za nic nestojící činnost na ministerstvu vnitra.To co u policie zavedl a tloukl se při tom do prsou tak nemají v souzčasné době ani vyspělé demokratické země. Stači se přesvědčit když oznámíte trestnou činnost , která byla na vás spáchána v těchto zemích. Proto co jsem viděl dne 5.8.2009 na událostech komentářích tak pokud lidé neprokouknou lži pana Langera tak opět ODS vyhrají volby.
6
Svatopluk Beran, 6. 8. 2009 01:18 .RE: nevěrohodný bývalý ministr vnitra
Řekl bych že tohle pan Železný nezvládl. Proč se přešlo ke Komorousovi, když řeč byla o Houbovi. Pan Bublan jasně řekl že umístění pana Houby na pozici mohl pouze policejní president a to byl pana Martinů. Jak je tedy možné, že ho do pozice prosadil Ivan Langer jakožto ministr. Proč se pan Železný nezeptal pana Langera jakto že ho do dané pozice dosadil on a to ještě bez výběru, když je to pouze provomoc policejního presidenta? Pan Langer je veliký vřed na naší demokracii. Viz. například americká víza a tajný dokument o zavedení protiteroristického střediska u nás za pomoci USA a tím i CIA. Po letech snažení se USA pod podmínkou zrušení vízové povinnosti pro Čechy podařilo přimět českou vládu k vytvoření speciálního protiteroristického centra. Má se nacházet v budově, kde sídlí Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a běžný daňový poplatník se o tom, jak je nakládáno s jeho penězi v této oblasti nic nedoví. Praha (INT) Utajena bude i konkrétní podoba, způsob a výsledky práce centra - nedovíme se tedy vůbec nic. Zůstává pouze možnost spekulovat a jelikož podmínky vyplývají z česko-amerických smluv, je nanejvýš pravděpodobné, že vzor činnosti této služby bude v USA. Analytické pracoviště tohoto centra začne pracovat v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku. Mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták uvedl, že hlavní náplní tohoto pracoviště bude „sběr, vyhodnocování, analýza a zpracování informací o teroristech a osobách důvodně podezřelých z napojení na teroristické organizace. Toto pracoviště bude zároveň za policii vyhodnocovat hrozby plynoucí z terorismu vůči zájmům České republiky." Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá ujišťuje, že s informováním o vznikajícím centru se nepočítá ani do budoucna a že „jediné, co lze obecně o mechanismu spolupráce zveřejnit, je skutečnost, že plně podléhá vnitrostátnímu právu České republiky včetně povinností policie a práv našich občanů zaručených zákonem." O mezinárodním právu zmínka nepadla a vzhledem k Akčnímu (protiteroristickému) plánu, se kterým vláda přišla, se nejeví, že by pravomoci bezpečnostních složek byly omezeny svobodami občanů. A jaká je praxe ve světě? Americká praxe Pokud by se české služby skutečně inspirovaly v USA - a i bez znalostí podmínek je evidentní, že spolupráce je nevyhnutelná - můžeme předpokládat důsledky. Americké bezpečnostní složky mohou například bez rozhodnutí soudu zadržovat kohokoli pro podezření z terorismu ve své věznici Guantánamo, odposlouchávat telefony a číst elektronickou korespondenci. Bez souhlasu cílových států mohou na jejich území podnikat tajné - i vojenské - operace. V Evropských státech si pak už dříve vymohli zavedení tzv.černých listin. Do těch jsou uváděny osoby, podezřelé z terorismu či jeho podpory, kterým jsou podle závažnosti domnělého zločinu blokována konta, zamezen přístup k lékaři atd. Samotné osoby o zařazení do listiny nemusí vědět a de facto není možnost se bránit ani - v případě prokázání neviny - zajistit vyškrtnutí. Britská praxe Nejsilnější omezení v souvislosti s terorismem má v Evropě Velká Británie. Policista zde může po libovolném člověku na ulici požadovat odpovědi na cíl a účel cesty, činnost před cestou. Zároveň může každému prohledat věci, stejně jako jakékoli auto i bez přítomnosti majitele. Ve vazbě může podezřelému bez souhlasu vzít otisky prstů, bot a vzorek slin (poté zanesený do genetické databáze). Podezřelá osoba může být držena ve vazbě (se souhlasem soudce) bez důkazů až 28 dní a i při zproštění obvinění jsou všechny údaje a vzorky uchovány. Ministerstvo vnitra pak na svých stránkách uvádí statistiky zatčení na základě podezření z terorismu v období 11. září 2001 až 31. březen 2007. Z těch vyplývá, že z terorismu a těžkých zločinů bylo obviněno 27 procent zadržených. 54 procent podezřelých nebylo obviněno z žádného zločinu a zbytek překročil zákon v méně závažných věcech. 73 procent osob tedy nebylo z terorismu či těžkých zločinů vůbec obviněno a z toho vyplývá že minimálně v 73 procentech případů jsou tyto pravomoci zneužity. Česká vize v EU Pro období českého předsednictví EU již experti vytvořili program bezpečnostních iniciativ. Hlavními body je blokování internetových stránek a mobilních sítí ve zvláštních případech. Dalším závažným bodem bude migrace. Česká cizinecká policie platí v Evropě i západních zemích mezi nejhorší a nejzkorumpovanější, je tedy s očekáváním, jak se jí podaří moderovat diskusi o padělaných dokladech. V plánu je také téma zavádění biometrických údajů - už i k povolení k pobytu - to je velmi kritizováno organizacemi, chránícími lidská práva a soukromí nejen v Evropě. Ať už se jedná o současnou vládu či opozici, zdá se, že jsou strany připraveny „z bezpečnostních důvodů" dohled pouze utužovat. Není však sjednocování světa proti islámskému terorismu po 11. září pouze obdobou sjednocování Německa proti terorismu „žido-komunistickému", „odhalenému" po vypálení Reichstagu roku 1933?
10

Jak to tu čtu, mnoha lidem pan Langer nadzvedl žluč. Včera byla v televizi diskuse, pan Langer, pan Pecina, pan Bublan. Jednalo se , proč pan Komorous je tak na vysoké funkci u policie ČR. Pan Langer se navážel do pana Peciny, z jeho projevu byla nenávist proti levici, je jedno, zda komunisté, nebo socialisté. Nenávistně šel proti panu Komorousovi, leželo mu v žaludku, že byl tzv estébák. Pan Bublan jej hájil, že byl 3 měsíce na stáži jazykové školy patřící pod složku STB. Neznám pana Komorouse, ale dle mého názoru je to profesionál v policejní práci a to leta, pan Langer mu nesahá ani po kolena.Sloužil jsem jako policista PČR 25 let v přímém výkonu, tak že mně není jedno, kam spěje společnost, též policie ČR.Hlavně,že pan Langer nechal nakoupit velké množství policejních motorových vozidel, stačilo by jich polovina, dále nakoupené plazmové televize a další zbytečnosti. Jak mluvím s bývalými kolegy, není benzín do vozidel, tak že se všehna vozidla hospodárně nevyužijí. Utopily se zbytečně nemalé finanční prostředky na úkor výkonu služby. Mám dojem, že se pan Langer bojí, aby mu nesebrali jeho zajímavý majetek. ODS se stará jenom o zbohatlíky, republika se nadále vesele rozkrádá. Dole čtu, že i soukromník nadává na ODS, něco v tom bude. Všechny politické strany by měly začít řešit razantně krizi, na ni doplatili jenom mladí lidé, rodiče s malými dětmi, důchodci, nebo lidé cc 5-10 do důchodu. Kdo zaměstná občany ve věku 50 ti a výše let, a pracovali na tento bordel většinu života. Každou chvíli je u moci jiná strana, volby stojí zbytečně miliardy korun. Jsem levicově zaměřený volič, nerad bych, aby se výše uměvavý pán dostal znovu k moci. Z jeho projevů je vidět, jak se klepe znovu na uvedenou funkci ministra. Je v něj zloba, že byl sundán z koryta. Všem přeji spokojený den, hodně zdraví, jenom občan Ladislav Marek.Nechci zde jenom kritizovat, věřím v lepší zítřky.

no a to si chce přečíst učebnice dějepisu pro základní a střední školy...co se tluče dětem do hlavy. Prý v roce 1989 studenti zvrátili totalitní režim ? Vždyť nedávno sám Landovský (signatář charty 77) prohlásil... když se Havlovi polámal Mercedes vezl jsem ho v Saabu po Václavském náměstí... a co Havlovi králikárny ? Hnus.... a nejvíce je mi líto mladých, kteří se snaží založit rodinu a jejich rodiče nejsou zrovna Ti, kteří něco po roce 89 .... Kožený, Mrázek aj.

Rentiére Marku ! Už se na to své hodnocení stavu v policii vykašli. Na rozdíl od těch dalších dopisovatelů, co občas reagují na tvé neustále stejné připomínky, tě my starší z oop čl známe. Když už chceš diskutovat, tak piš aspoň pravdu a nelži - jen si vzpomeň a po pravdě napiš kde všude po odchodu od policie jsi pracoval, jak dlouho a proč jsi tam ukončil své učinkování a taky napiš jak dlouho jsi v současné době bez PP a nelži tam že jsi manipulantem ve skladu, když nám je známo, že jsi opět bez pracovního zařazení cca. 6 měsíců, možná i déle a nikde se ti to na delší dobu nezamlouvá. My starší tě známe trochu víc a tak tě prosíme ty své "pravdy" resp. lži tam neuváděj - viz. třeba fráze dokud zdraví slouží dřiny se nebojím !!! Tos přece nemohl myslet vážně !!! Věříme že pro tebe je to změna, žádné stresy, nýbrž pravidelný příjem renty apod., takže kdo tě nezná, ten s tebou má soucit a přikyvuje ti, na rozdíl od nás. Buď soudný a sděl na tomto foru plnou pravdu o sobě anebo se na to opravdu vykašli ať zdejšímu oop zbytečně těmi svými moudry neubližuješ.

Pane Marku, na "kolektivu oop Česká Lípa" se mi líbí, že se za nikoho neschovává, že je ochoten se podepsat plným jménem. To je ale odvaha! Vážený kolektive oop Česká Lípa, nevím který trouba to z vás napsal, ale pokud zde sleduji příspěvky pana Marka, ta ve většině se musím s jejich obsahem ztotožnit. U PČR, předtím SNB, jsem sloužil 27 let, teď jsem v civilu a užívám si renty už druhý rok. Nemám žádnou potřebu se hrnout do nějakého pracovního poměru, když jsem to po svém odchodu od PČR zkoušel, tak jsem vždy narazil na pohled mezi prsty, když jsem řekl, že jsem byl policajt. Ono to totiž není tak jednoduché. V mnoha firmách se dějí nekalosti a nepravosti a vzít si tam někoho, kdo by jim mohl koukat pod ruce, to nechtějí. Osobně se jim ani nedivím, při své povaze bych při zjištění první lumpárny vzal někoho pod krkem (to myslím obrazně). Takže raději užívám svobody, cestování, zahradničení, odpočinku. A, pane Marku, i vám to doporučuji.

porodil ty zrůdo

pomalu, ale ty sejdeš jak zmrd

Langere zmiz z politiky

A ty zmiz ze světa mrdko