A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

na ten civil!

Včera jsem viděl u silnice bilboard s ODSkou a mottem " Vy umíte pracovat, My umíme vydělávat!" Jak trefné...

taky jsem se včera dobře za volantem zasmál... málem jsem sjel do příkopy ! Tento slogan mi připomíná hlášku" dejte mi lidi a já to udělám"...:-)

a kde byl ten billboard? Je to jen nějaká legrácka?

Myslím, že jikch bude víc, tenhle jsem viděl v Pardubicích :-)

taky tady je možný náhled multimedia.ctk.cz/cs/foto/hledani?keywords[]=%22Dal%C3%ADk%22

se langer s bublanem opravdu diví,jak je to možné,že jim od uvedení z.361 uteklo skoro 9,000 lidí,a že odchází i přes ne dobré vyhlídky a přes krizi.z mé zkušenosti mohu jenom dodat,že každý rok musím odmakat 150hodin a to hlavně víkendy,svátky a to na úkor koníčků a hlavně rodiny!!!tento zákon nás samozřejmě připravil o příplatky za noční,soboty,neděle,svátky,samozřejmě jsme na tom tak vydělali,že mám o 4,000míň.Na závěr bych chtěl napsat,že pro mnohé jsem asi uplakánek,tak se na konci roku balím a táhnu,ono totiž za tu hromadu času a nervy si vydělám i jinde.

Přesně tak.Od nás jde ke konci roku do C poslední vlna "uplakánků",kteří mají přes 10 let a zůstávají jen mlaďoši před ZOPKOU a důchodci,ale asi to tak chtěli:-)))

Kvůli současné ekonomické situaci zastaví policie příští rok nábor nováčků, mzdy určené pro nenaplněná tabulková místa chce využít k financování svého provozu. Novinářům to ve středu řekl ministr vnitra Martin Pecina, který dříve upozornil, že letos policii chybí na provoz a investice 900 milionů korun. Zprávu přinesl on-line deník tyden.cz.
Pecinův předchůdce Ivan Langer (ODS) loni spustil náborovou kampaň "Pomáhat a chránit", která stála desítky milionů korun. Chtěl tak pro policii získat chybějící muže a ženy."Já naopak udělám to, že ke konci letošního roku uděláme stop stav a v příštím roce další policisty nabírat nebudeme," prohlásil Pecina. "Nebudeme dále zvyšovat stavy policistů, byť se to za mého předchůdce plánovalo a já nejsem proti, aby se navyšovaly, ale situace nám to nedovoluje," doplnil.více na www.policista.cz/clanky/reportaz/tyden-cz-policie-zastavi-nabor- novacku-nema-penize-571/
No a dál..?

...pokud se nepletu každý se dá koupit, vždyť i politiku dělají peníze ať ze strany levice či pravice a mnohdy je původ peněz velice zajímavý. Proto věřit v dnešní době na něčí čestnost, nezlobte se, ale je holý nesmysl. Ukažde kdo v tomto státě je idol a nebo čestná modla ? Nikdo, protože ze soudních spisů i farář zhreší... a proto nejlepší prevencí byla na policisty výsluha, vždyť kdo by o ni chtěl přijít po xx letech služby...

Když u policie pracuje cca 45.000 příslušníků a v průměru odslouží 15 let, kolik se jich musí každý rok vyměnit ? No přece 3.000 . A jestli před účinností mnoho příslušníků čekalo, co bude, tak myslím, že celkem 9.000 policistů co odešlo není nic mimořádného.

ale počítej s obměnou těch kolem 30 let věku,nezdravá obměna.

Langrův záměrný kariérní řád...schopní odejdou a ty blbé nacpem do funkcí, vždyť to tak může fungovat a ty nahoře to neohrozí, protože loajalita je to hlavní co každá vládnoucí garnitura u MV potřebuje...přece.

A zase naše renty.Mám takové tušení,že 361 dlouho nevydrží,protože se okolo začíná nějak moc mluvit:


http://www.iprima.cz/index.php/plain_site/content/view/full/1023 95/(name)/date


http://www.novinky.cz/domaci/175735-hromadny-uprk-policistu-stoj i-stat-rocne-tri-miliardy.html

výsluhový příspěvek je jediný "bubák" na policisty, aby odolali korupci, takže ať ji zkusí sebrat :-). Jinak o odchodu policistů s nástupem nového zákona přece zákonodárce počítal, tak co se diví ... nebo neumí počítat ?

No, pokud je pro vás výsluhový příspěvek jediným "bubákem" proti korupci policistů...
Podle mne vždycky platilo, platí a platit bude, že lidé se dělí na dvě skupiny. Ty, kteří "berou" a ty kteří "brát nebudou" za žádných okolností. A tyto dvě skupiny jsou v každém povolání, které braní umožňuje.
Jinak s vámi souhlasím, šlo přeci o vytažení "generačního špuntu". Jen jim jaksi nedošlo, že onen generační špunt začíná pomalu v "policejních jeslích".
Podivovat se nad následkem je poněkud zpozdilé. Zjišťovat by měli především příčinu a urychleně ji řešit.

Pokud se chci nechat uplatit, tak musím počítat následovně: Výše úplatku musí odpovídat výši mého ročního platu krát roky, které mi zbývají do oficiální penze, krát počet členů mé rodiny, krát počet let, které za přijímání úplatku mohu dostat jako veřejný činitel od soudu. To vše znásobím momentálním kurzem eura či dolaru, a to podle toho, do které země chci po přijetí úplatku sebe a svoji rodinu odstěhovat. Jinak nemá cenu úplatek brát. A když si to propočítáte, tak zjistíte, že je skutečně lepší úplatky nebrat, protože tu výslednou částku vám stejně nikdo jako úplatek nedá.

teď jste mě potěšil. Před několika lety se zeptal řidič při dopravním přestupku "tak za kolik to uděláme"? Když jsem mu řekl "požadovanou částku", protočil panenky a řekl, že jsem se asi zbláznil. Následně jsem mu sumu vypočítal přesně stejným způsobem jako vy a zeptal se ho: Tak jak to uděláme? Tak, aby se to vyplatilo mě a nebo tak, aby se to vyplatilo vám? Bez dalších řečí vysolil udělenou pokutu a sebral si bloček.

jako jeden z dalších rentiérů musím říci, resp. napsat, že p. Markovi velmi dobře rozumím

Jenomže L. Marek má alespoň něco odslouženo (píše tuším okolo 25 let ve výkonu), takže si tu rentu skutečně zaslouží. Renta po deseti letech byla veliká chyba předchozího zákona, protože mladíci, kteří se něco naučili a vybudovali si jakous takous síť důvěrníků, odkráčeli na rentu v době, kdy mohli doopravdy efektivně začít makat. Na jejich místo přišli další, kteří poté, co se něco naučili a vybudovali si jakous takous síť důvěrníků, odkráčeli na rentu v době . . . . . Prostě pes jitrničku sežral pořád dokola do omrzení. Renty ano, ale až tak po 15 - 20 letech služby. Po deseti to bylo mrhání státními penězi do kapes třicátníků.

pro nefekete: mám přece jen už odstup, takže můžu říct (napsat), ano je to tak, nicméně - bližší košile než kabát a tak jsem raději odešel, i když mě ta práce bavila (měl jsem na OHK SKPV poměrně úzkou specializaci a předtím jsem měl šéfa, který o práci něco věděl a nehonil si ego dupáním po lidech), jenže slušný šéf odešel, a snad si můžeme přiznat, že u P ČR (a nejen tam) se do šéfovských křesel dostanou kolikrát taková hovada, že jsem raději neriskoval ty čtyři plonkové roky (bez nároku na výsluhu) a jsem pryč, doufám, že není tak těžké nebo nelidské to pochopit - a ještě si dovoluji napsat, že jsem si svoje peníze zasloužil a nemám problém ani s braním renty (vidím sám, co mých spolužáků z VŠ vedle svých pracovních úvazků podniká, nebo pracuje mimo obor - pojišťovnictví, makléři, resp. shánění klientů pro makléře - já tu možnost neměl nebo jen se sevřeným zadkem načerno)

íčko,komu zvoní hrana§§§§§§§

K anonymu "No tě bůh". Nevím, kdo jste, ale je slušností se představit. Anonymně někoho urážet může jenom chudák. Co se týče spisů, za léta policejního řemesla jsem měl jenom několik vrácených spisů z OSZ České Lípy. Většinou nedodělky po těch, co odešli do civilu. Za nešťastného se nepovažuji, ale viděl jsem hodně neštěstí a nešťastných lidí za ty leta u policie, byla to moje práce. S pozdravem příjemného večera.

V příspěvku uvedeném "no tě bůh" vás někdo uráží? Tak si přečtěte těch necelých padesát řádek, na které reaguje. Jestli takhle vypadaly spisy, které šly od vás na OSZ a k soudu, pak se k "no tě bůh" připojuji. Vždyť to nemá hlavu ani patu.

Zdravím bývalé kolegy z PČR OOP Česká Lípa.Přečetl jsem si Vaše sdělení, měli jste ke mně několik otázek. Je pravdou, že jsem ke konci listopadu 2005 odešel cc po 25 letech od sboru. Měl jsem práci, ale dne 21.12.2005 měla maminka těžkou cévní příhodu. Takže pro mne rána. Učil jsem ji půl roku mluvil,byl jsem pak doma. Poté jsem nastoupil jako elektrikář do práce , ale po letech jsem z toho vypadnul a skončil ve zkušební době. Dále jsem pak 12 měsíců šel pracovat do světa, u bezpečnostní agentury,na úkor rodiny. Práce zajímavá, časově náročná, slušně zaplacená,ale maminka měla druhou těžkou cevní příhodu, tak jsem se musel vrátit domů k rodině. Mezi tím jsem si zde v České Lípě zajistil práci, skladník manipulat , výroba světel. Vykonával jsem fyzicky náročnou práci, soboty, neděle, přečasy dle výroby, na tři směny ve skladu, vykládka kamionů, práce v lakovně. Též vynucený pohyb na lince. Nikoho nezajímá, že jsem byl policista, ale,jak makáš a co umíš. Mladíci ve firmě stejnou práci nestíhali, nebo se jim to nelíbilo.Já jsem tyto problémy neměl. Po 19 měsících jsem dostal od zaměstnavatele, nebyl jsem sám, výpověď, doba určitá. Práce mne bavila, ale nebyly zakázky. Všechny příplatky, soboty, neděle, hafo přečasů, svátky jsem dostal proplaceny. Toto u policie ČR není, ještě nasluhovat svátky. Od 1.3.2009 jsem doma. Užívat si výslužku, je nesmysl, je mne 48 let, jsem zvyklý pracovat. Dva měsíce jsem bratrovi pomohl v rekonstrukci bytu, má ošetřovačku na prababičku. Dále mám do smrti jako táta postiženého syna v plně invalidním důchodě,tak jsem jej další dva měsíce připravoval na zkoušky. Podařilo se mu vyučit zahradníkem. Mezi tím měl můj otec úraz, další rána. Poté jsem v červenci 2009 sháněl práci ,do současné doby v několika případech, zatím bezúspěšně. Též si šetřím na důchod, penzijní fond, na stát nelze spoléhat. Mám našetřené peníze , nelze spoléhat na uvedenou sociální dávku, ale je milé po letech ji mít. Služebně starší pochopí, o co jde. Jenom chci zmínit to, pracoval jsem 25 let jako policista, kdo mne zná, ať posoudí, zda dobře nebo špatně. Vyhořel jsem, chtěl jsem změnu,pracovat fyzicky, nebo duševně, je to změna. Ničeho nelituji. Kolegové, co mají cc 20, 25, 30, let odslouženo se můžou ocitnout též v mém případě. V minulosti byl zákon o služebním poměru příslušníků SNB č 100/75 Sb, kdy po 2O ti letech byla výslužka, odchod do důchodu v 55 letech. Byl spravedlnější. Jak jsem uvedl, služba po 20,25,30 ,35 let u PČR v přímém výkonu, pak stejně je hrozná doba do důchodu.Beru nástup ve 20 ti letech. Po této době u sboru PČR, též hasiči, bachaři jsme opotřebovaní, nikdo nás neche. Toto je smysl sociální dávky/ příspěvek za ztíženého společenského uplatnění/. Všude v Evropě, též v Americe jsou výslužky, většinou po 15 let služby,nikdo se tam nad tím nepozastavuje. U nás vadí občanům výslužky u mladíků po 10 letech služby u PČR s vojnou a dále pohlaváři s rentami, kde není strop výsluh. Tak je bohužel nastavený zákon č. 361/ 2003 Sb.Jinak jsem se setkal většinou s kladným postojem ze strany občanů k policejní, hasičské , bachařské práci. Měl by se předělat paskvil z.č. 361/ 2003 Sb ,aby vyhovoval době. Vadí mne, že se pořád zhoršují podmínky pro službu řadovým policistům. Nebýt tohoto paskvilu, desetistisíce zkušených policistů, by nadále sloužilo a ušetřilo by to miliardy korun do rozpočtu státu. Vyplacené renty cc 3 000 000 000 Kč by byla směšná částka. Podrobnosti na webu ct 24 .Přečetl jsem si na tomto webu diskusi, část zkopíroval. Nikdo to nemá v této době lehké, dělník, intelektuál, přál bych si, aby se ne jenom policisté měli lépe za poctivě vykonanou práci. Na tomto webu končím, věřím v lepší zítřky, snad mne toto sdělení nebudou mít za zlé bývalí kolegové z PČR OOP Česká Lípa. Přeji jim vše nejlepší ve službě.Bývalý kolega Ladislav Marek z České Lípy. Napsal jsem jenom ze života svůj názor, ale život jde dál. Jsem si vědom, že se jedná o veřejný web, ale toto je jenom jeden příběh z mnoha .Jsou na to lidé hůře, bez peněz, bez zdraví.

nebreč okurko měl jsi u nich zůstat a měl by si se jako prase v žitě , asi si se málo učil

člověče nešťasná, to muselo bejt žrádlo číst po tobě spisy. To se museli na státním a u soudu pobavit. Ajajaj.

Zdeněk Zajíček, Brno
Pátek, 7.srpna 2009, 09:26:40 | Souhlasím | Nesouhlasím | +4

Většina diskutujících příslušníkům ve služebním (zdůrazňuji ve služebním a nikoliv v pracovním) poměru výsluhový příspěvek závidí a hned by ho zrušilo. K tomu bych chtěl říci jen toto, že ve všech zemích světa a to i v opravdu chudých afrických státech jsou nějakým způsobem (ať finančně či jinými benefity) bývalí příslušníci armády či jiných ozbrojených složek ohodnoceni. A je to z jednoho prostého důvodu, že člověk, který slouží třeba 20 let v armádě se stane profesionálem pro použití v bojových operacích, ale praxe pro civilní zaměstnání je minimální (pokud třeba odstřelovač nebude dělat nájemního odstřelovače nepohodlných a bohatých podnikatelů či politiků). Navíc služba v ozbrojených složkách je po stránce psychické i fyzické opravdu náročnější než většina civilních zaměstnání a navíc tito lidé musí jít pracovat tam, kam a kdy je právě potřeba. Výsluhový příspěvek je určitá kompenzace těchto odlišností od běžného civilního zaměstnání a zároveň vyrovnává u odchozích příslušníků značný pokles v životní úrovni. Stačí se jen např. podívat kolik bývalých vysokoškolsky vzdělaných vojáků z povolání po svém odchpodu z Armády ČR pracuje na pozicích vrátných či manuálně pracujících dělníků bez speciální kvalifikace. Problém spíše vidím v tom, že opravdu dost funkcí v těchto složkách je zařazeno do služebního poměru, kdy drtivá většina funkcí v řídícím aparátu a podpůrných složkách by mohla být v pracovním poměru a ve služebním poměru by opravdu zůstaly pouze výkonné složky.

Markéta Pekařová, Most
Pátek, 7.srpna 2009, 09:15:56 | Souhlasím | Nesouhlasím | +5

Práce u policie je jednou z nejhorším prací, které dnes lze vůbec dělat...jít k policii znamená rozhodnout se, že získám do budoucna neuvěřitelnou nevýhodu na trhu práce (ano ano, nazvdory vzdělání bude každý možný budoucí zaměstnavatel přímo nadšený z Vašeho životopisu, kde bude sedm let praxe u PČR) ...jde o práci ve státní správě, která je tak často předmětem populismu politiků a člověk aby jen čekal, kdo si zase sedne tam nahoru a opět si vymyslí...v mnohých případech člověk prostě nemá dovolání, spousta věcí podléhá služebnímu rozkazu, je tedy služebním tajemstvím, na koho se potom dovolávat? Děláte - mnohdy velmi náročnou práci - a dostáváte za ní mizerné ocenění a to nejen finanční, ale také celospolečenské......předesílám, já nejsem policista...a tohle ani zdaleka nejsou všechny důvody, proč mnohým z nich fandím za to, co si vybrali za práci...a zvlášť potom těm, kteří jí i pod tíhou těhle okolností dovedou dělat dobře!

Mnoho civilistů nechápajících důvod vyplácení renty po určitém počtu odpracovaných let u PČR si neuvědomuje, že právě po těchto odpracovaných letech policista ztrácí svou původní kvalifikaci pro civilní zaměstnání. A lze si jen těžko představit, že po ukončení školy vydržím pracovat jako policista cca 40 let
až do důchodu.
Renta, a daleko vyšší, je vyplácena policistům ve všech státech EU.

Pokud dělá dejme tomu vyučený elektrikář 10-15 let např. závozníka, myslíte, že si uchoval znalosti a vědomosti z původního oboru? A že stihl pobrat všechny novinky a změny? A dá mu někdo nějakou rentu za ztížené uplatnění? Spíš by měli platit lidi za to, že něco dělají, než za to, že už to dělat přestali. To je trochu drahý špás.