Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

na ten civil!

Včera jsem viděl u silnice bilboard s ODSkou a mottem " Vy umíte pracovat, My umíme vydělávat!" Jak trefné...

taky jsem se včera dobře za volantem zasmál... málem jsem sjel do příkopy ! Tento slogan mi připomíná hlášku" dejte mi lidi a já to udělám"...:-)

a kde byl ten billboard? Je to jen nějaká legrácka?

Myslím, že jikch bude víc, tenhle jsem viděl v Pardubicích :-)

taky tady je možný náhled multimedia.ctk.cz/cs/foto/hledani?keywords[]=%22Dal%C3%ADk%22

se langer s bublanem opravdu diví,jak je to možné,že jim od uvedení z.361 uteklo skoro 9,000 lidí,a že odchází i přes ne dobré vyhlídky a přes krizi.z mé zkušenosti mohu jenom dodat,že každý rok musím odmakat 150hodin a to hlavně víkendy,svátky a to na úkor koníčků a hlavně rodiny!!!tento zákon nás samozřejmě připravil o příplatky za noční,soboty,neděle,svátky,samozřejmě jsme na tom tak vydělali,že mám o 4,000míň.Na závěr bych chtěl napsat,že pro mnohé jsem asi uplakánek,tak se na konci roku balím a táhnu,ono totiž za tu hromadu času a nervy si vydělám i jinde.

Přesně tak.Od nás jde ke konci roku do C poslední vlna "uplakánků",kteří mají přes 10 let a zůstávají jen mlaďoši před ZOPKOU a důchodci,ale asi to tak chtěli:-)))

Kvůli současné ekonomické situaci zastaví policie příští rok nábor nováčků, mzdy určené pro nenaplněná tabulková místa chce využít k financování svého provozu. Novinářům to ve středu řekl ministr vnitra Martin Pecina, který dříve upozornil, že letos policii chybí na provoz a investice 900 milionů korun. Zprávu přinesl on-line deník tyden.cz.
Pecinův předchůdce Ivan Langer (ODS) loni spustil náborovou kampaň "Pomáhat a chránit", která stála desítky milionů korun. Chtěl tak pro policii získat chybějící muže a ženy."Já naopak udělám to, že ke konci letošního roku uděláme stop stav a v příštím roce další policisty nabírat nebudeme," prohlásil Pecina. "Nebudeme dále zvyšovat stavy policistů, byť se to za mého předchůdce plánovalo a já nejsem proti, aby se navyšovaly, ale situace nám to nedovoluje," doplnil.více na www.policista.cz/clanky/reportaz/tyden-cz-policie-zastavi-nabor- novacku-nema-penize-571/
No a dál..?

...pokud se nepletu každý se dá koupit, vždyť i politiku dělají peníze ať ze strany levice či pravice a mnohdy je původ peněz velice zajímavý. Proto věřit v dnešní době na něčí čestnost, nezlobte se, ale je holý nesmysl. Ukažde kdo v tomto státě je idol a nebo čestná modla ? Nikdo, protože ze soudních spisů i farář zhreší... a proto nejlepší prevencí byla na policisty výsluha, vždyť kdo by o ni chtěl přijít po xx letech služby...

Když u policie pracuje cca 45.000 příslušníků a v průměru odslouží 15 let, kolik se jich musí každý rok vyměnit ? No přece 3.000 . A jestli před účinností mnoho příslušníků čekalo, co bude, tak myslím, že celkem 9.000 policistů co odešlo není nic mimořádného.

ale počítej s obměnou těch kolem 30 let věku,nezdravá obměna.

Langrův záměrný kariérní řád...schopní odejdou a ty blbé nacpem do funkcí, vždyť to tak může fungovat a ty nahoře to neohrozí, protože loajalita je to hlavní co každá vládnoucí garnitura u MV potřebuje...přece.

A zase naše renty.Mám takové tušení,že 361 dlouho nevydrží,protože se okolo začíná nějak moc mluvit:


http://www.iprima.cz/index.php/plain_site/content/view/full/1023 95/(name)/date


http://www.novinky.cz/domaci/175735-hromadny-uprk-policistu-stoj i-stat-rocne-tri-miliardy.html

výsluhový příspěvek je jediný "bubák" na policisty, aby odolali korupci, takže ať ji zkusí sebrat :-). Jinak o odchodu policistů s nástupem nového zákona přece zákonodárce počítal, tak co se diví ... nebo neumí počítat ?

No, pokud je pro vás výsluhový příspěvek jediným "bubákem" proti korupci policistů...
Podle mne vždycky platilo, platí a platit bude, že lidé se dělí na dvě skupiny. Ty, kteří "berou" a ty kteří "brát nebudou" za žádných okolností. A tyto dvě skupiny jsou v každém povolání, které braní umožňuje.
Jinak s vámi souhlasím, šlo přeci o vytažení "generačního špuntu". Jen jim jaksi nedošlo, že onen generační špunt začíná pomalu v "policejních jeslích".
Podivovat se nad následkem je poněkud zpozdilé. Zjišťovat by měli především příčinu a urychleně ji řešit.

Pokud se chci nechat uplatit, tak musím počítat následovně: Výše úplatku musí odpovídat výši mého ročního platu krát roky, které mi zbývají do oficiální penze, krát počet členů mé rodiny, krát počet let, které za přijímání úplatku mohu dostat jako veřejný činitel od soudu. To vše znásobím momentálním kurzem eura či dolaru, a to podle toho, do které země chci po přijetí úplatku sebe a svoji rodinu odstěhovat. Jinak nemá cenu úplatek brát. A když si to propočítáte, tak zjistíte, že je skutečně lepší úplatky nebrat, protože tu výslednou částku vám stejně nikdo jako úplatek nedá.

teď jste mě potěšil. Před několika lety se zeptal řidič při dopravním přestupku "tak za kolik to uděláme"? Když jsem mu řekl "požadovanou částku", protočil panenky a řekl, že jsem se asi zbláznil. Následně jsem mu sumu vypočítal přesně stejným způsobem jako vy a zeptal se ho: Tak jak to uděláme? Tak, aby se to vyplatilo mě a nebo tak, aby se to vyplatilo vám? Bez dalších řečí vysolil udělenou pokutu a sebral si bloček.

jako jeden z dalších rentiérů musím říci, resp. napsat, že p. Markovi velmi dobře rozumím

Jenomže L. Marek má alespoň něco odslouženo (píše tuším okolo 25 let ve výkonu), takže si tu rentu skutečně zaslouží. Renta po deseti letech byla veliká chyba předchozího zákona, protože mladíci, kteří se něco naučili a vybudovali si jakous takous síť důvěrníků, odkráčeli na rentu v době, kdy mohli doopravdy efektivně začít makat. Na jejich místo přišli další, kteří poté, co se něco naučili a vybudovali si jakous takous síť důvěrníků, odkráčeli na rentu v době . . . . . Prostě pes jitrničku sežral pořád dokola do omrzení. Renty ano, ale až tak po 15 - 20 letech služby. Po deseti to bylo mrhání státními penězi do kapes třicátníků.

pro nefekete: mám přece jen už odstup, takže můžu říct (napsat), ano je to tak, nicméně - bližší košile než kabát a tak jsem raději odešel, i když mě ta práce bavila (měl jsem na OHK SKPV poměrně úzkou specializaci a předtím jsem měl šéfa, který o práci něco věděl a nehonil si ego dupáním po lidech), jenže slušný šéf odešel, a snad si můžeme přiznat, že u P ČR (a nejen tam) se do šéfovských křesel dostanou kolikrát taková hovada, že jsem raději neriskoval ty čtyři plonkové roky (bez nároku na výsluhu) a jsem pryč, doufám, že není tak těžké nebo nelidské to pochopit - a ještě si dovoluji napsat, že jsem si svoje peníze zasloužil a nemám problém ani s braním renty (vidím sám, co mých spolužáků z VŠ vedle svých pracovních úvazků podniká, nebo pracuje mimo obor - pojišťovnictví, makléři, resp. shánění klientů pro makléře - já tu možnost neměl nebo jen se sevřeným zadkem načerno)

íčko,komu zvoní hrana§§§§§§§

K anonymu "No tě bůh". Nevím, kdo jste, ale je slušností se představit. Anonymně někoho urážet může jenom chudák. Co se týče spisů, za léta policejního řemesla jsem měl jenom několik vrácených spisů z OSZ České Lípy. Většinou nedodělky po těch, co odešli do civilu. Za nešťastného se nepovažuji, ale viděl jsem hodně neštěstí a nešťastných lidí za ty leta u policie, byla to moje práce. S pozdravem příjemného večera.

V příspěvku uvedeném "no tě bůh" vás někdo uráží? Tak si přečtěte těch necelých padesát řádek, na které reaguje. Jestli takhle vypadaly spisy, které šly od vás na OSZ a k soudu, pak se k "no tě bůh" připojuji. Vždyť to nemá hlavu ani patu.

Zdravím bývalé kolegy z PČR OOP Česká Lípa.Přečetl jsem si Vaše sdělení, měli jste ke mně několik otázek. Je pravdou, že jsem ke konci listopadu 2005 odešel cc po 25 letech od sboru. Měl jsem práci, ale dne 21.12.2005 měla maminka těžkou cévní příhodu. Takže pro mne rána. Učil jsem ji půl roku mluvil,byl jsem pak doma. Poté jsem nastoupil jako elektrikář do práce , ale po letech jsem z toho vypadnul a skončil ve zkušební době. Dále jsem pak 12 měsíců šel pracovat do světa, u bezpečnostní agentury,na úkor rodiny. Práce zajímavá, časově náročná, slušně zaplacená,ale maminka měla druhou těžkou cevní příhodu, tak jsem se musel vrátit domů k rodině. Mezi tím jsem si zde v České Lípě zajistil práci, skladník manipulat , výroba světel. Vykonával jsem fyzicky náročnou práci, soboty, neděle, přečasy dle výroby, na tři směny ve skladu, vykládka kamionů, práce v lakovně. Též vynucený pohyb na lince. Nikoho nezajímá, že jsem byl policista, ale,jak makáš a co umíš. Mladíci ve firmě stejnou práci nestíhali, nebo se jim to nelíbilo.Já jsem tyto problémy neměl. Po 19 měsících jsem dostal od zaměstnavatele, nebyl jsem sám, výpověď, doba určitá. Práce mne bavila, ale nebyly zakázky. Všechny příplatky, soboty, neděle, hafo přečasů, svátky jsem dostal proplaceny. Toto u policie ČR není, ještě nasluhovat svátky. Od 1.3.2009 jsem doma. Užívat si výslužku, je nesmysl, je mne 48 let, jsem zvyklý pracovat. Dva měsíce jsem bratrovi pomohl v rekonstrukci bytu, má ošetřovačku na prababičku. Dále mám do smrti jako táta postiženého syna v plně invalidním důchodě,tak jsem jej další dva měsíce připravoval na zkoušky. Podařilo se mu vyučit zahradníkem. Mezi tím měl můj otec úraz, další rána. Poté jsem v červenci 2009 sháněl práci ,do současné doby v několika případech, zatím bezúspěšně. Též si šetřím na důchod, penzijní fond, na stát nelze spoléhat. Mám našetřené peníze , nelze spoléhat na uvedenou sociální dávku, ale je milé po letech ji mít. Služebně starší pochopí, o co jde. Jenom chci zmínit to, pracoval jsem 25 let jako policista, kdo mne zná, ať posoudí, zda dobře nebo špatně. Vyhořel jsem, chtěl jsem změnu,pracovat fyzicky, nebo duševně, je to změna. Ničeho nelituji. Kolegové, co mají cc 20, 25, 30, let odslouženo se můžou ocitnout též v mém případě. V minulosti byl zákon o služebním poměru příslušníků SNB č 100/75 Sb, kdy po 2O ti letech byla výslužka, odchod do důchodu v 55 letech. Byl spravedlnější. Jak jsem uvedl, služba po 20,25,30 ,35 let u PČR v přímém výkonu, pak stejně je hrozná doba do důchodu.Beru nástup ve 20 ti letech. Po této době u sboru PČR, též hasiči, bachaři jsme opotřebovaní, nikdo nás neche. Toto je smysl sociální dávky/ příspěvek za ztíženého společenského uplatnění/. Všude v Evropě, též v Americe jsou výslužky, většinou po 15 let služby,nikdo se tam nad tím nepozastavuje. U nás vadí občanům výslužky u mladíků po 10 letech služby u PČR s vojnou a dále pohlaváři s rentami, kde není strop výsluh. Tak je bohužel nastavený zákon č. 361/ 2003 Sb.Jinak jsem se setkal většinou s kladným postojem ze strany občanů k policejní, hasičské , bachařské práci. Měl by se předělat paskvil z.č. 361/ 2003 Sb ,aby vyhovoval době. Vadí mne, že se pořád zhoršují podmínky pro službu řadovým policistům. Nebýt tohoto paskvilu, desetistisíce zkušených policistů, by nadále sloužilo a ušetřilo by to miliardy korun do rozpočtu státu. Vyplacené renty cc 3 000 000 000 Kč by byla směšná částka. Podrobnosti na webu ct 24 .Přečetl jsem si na tomto webu diskusi, část zkopíroval. Nikdo to nemá v této době lehké, dělník, intelektuál, přál bych si, aby se ne jenom policisté měli lépe za poctivě vykonanou práci. Na tomto webu končím, věřím v lepší zítřky, snad mne toto sdělení nebudou mít za zlé bývalí kolegové z PČR OOP Česká Lípa. Přeji jim vše nejlepší ve službě.Bývalý kolega Ladislav Marek z České Lípy. Napsal jsem jenom ze života svůj názor, ale život jde dál. Jsem si vědom, že se jedná o veřejný web, ale toto je jenom jeden příběh z mnoha .Jsou na to lidé hůře, bez peněz, bez zdraví.

nebreč okurko měl jsi u nich zůstat a měl by si se jako prase v žitě , asi si se málo učil

člověče nešťasná, to muselo bejt žrádlo číst po tobě spisy. To se museli na státním a u soudu pobavit. Ajajaj.

Zdeněk Zajíček, Brno
Pátek, 7.srpna 2009, 09:26:40 | Souhlasím | Nesouhlasím | +4

Většina diskutujících příslušníkům ve služebním (zdůrazňuji ve služebním a nikoliv v pracovním) poměru výsluhový příspěvek závidí a hned by ho zrušilo. K tomu bych chtěl říci jen toto, že ve všech zemích světa a to i v opravdu chudých afrických státech jsou nějakým způsobem (ať finančně či jinými benefity) bývalí příslušníci armády či jiných ozbrojených složek ohodnoceni. A je to z jednoho prostého důvodu, že člověk, který slouží třeba 20 let v armádě se stane profesionálem pro použití v bojových operacích, ale praxe pro civilní zaměstnání je minimální (pokud třeba odstřelovač nebude dělat nájemního odstřelovače nepohodlných a bohatých podnikatelů či politiků). Navíc služba v ozbrojených složkách je po stránce psychické i fyzické opravdu náročnější než většina civilních zaměstnání a navíc tito lidé musí jít pracovat tam, kam a kdy je právě potřeba. Výsluhový příspěvek je určitá kompenzace těchto odlišností od běžného civilního zaměstnání a zároveň vyrovnává u odchozích příslušníků značný pokles v životní úrovni. Stačí se jen např. podívat kolik bývalých vysokoškolsky vzdělaných vojáků z povolání po svém odchpodu z Armády ČR pracuje na pozicích vrátných či manuálně pracujících dělníků bez speciální kvalifikace. Problém spíše vidím v tom, že opravdu dost funkcí v těchto složkách je zařazeno do služebního poměru, kdy drtivá většina funkcí v řídícím aparátu a podpůrných složkách by mohla být v pracovním poměru a ve služebním poměru by opravdu zůstaly pouze výkonné složky.

Markéta Pekařová, Most
Pátek, 7.srpna 2009, 09:15:56 | Souhlasím | Nesouhlasím | +5

Práce u policie je jednou z nejhorším prací, které dnes lze vůbec dělat...jít k policii znamená rozhodnout se, že získám do budoucna neuvěřitelnou nevýhodu na trhu práce (ano ano, nazvdory vzdělání bude každý možný budoucí zaměstnavatel přímo nadšený z Vašeho životopisu, kde bude sedm let praxe u PČR) ...jde o práci ve státní správě, která je tak často předmětem populismu politiků a člověk aby jen čekal, kdo si zase sedne tam nahoru a opět si vymyslí...v mnohých případech člověk prostě nemá dovolání, spousta věcí podléhá služebnímu rozkazu, je tedy služebním tajemstvím, na koho se potom dovolávat? Děláte - mnohdy velmi náročnou práci - a dostáváte za ní mizerné ocenění a to nejen finanční, ale také celospolečenské......předesílám, já nejsem policista...a tohle ani zdaleka nejsou všechny důvody, proč mnohým z nich fandím za to, co si vybrali za práci...a zvlášť potom těm, kteří jí i pod tíhou těhle okolností dovedou dělat dobře!

Mnoho civilistů nechápajících důvod vyplácení renty po určitém počtu odpracovaných let u PČR si neuvědomuje, že právě po těchto odpracovaných letech policista ztrácí svou původní kvalifikaci pro civilní zaměstnání. A lze si jen těžko představit, že po ukončení školy vydržím pracovat jako policista cca 40 let
až do důchodu.
Renta, a daleko vyšší, je vyplácena policistům ve všech státech EU.

Pokud dělá dejme tomu vyučený elektrikář 10-15 let např. závozníka, myslíte, že si uchoval znalosti a vědomosti z původního oboru? A že stihl pobrat všechny novinky a změny? A dá mu někdo nějakou rentu za ztížené uplatnění? Spíš by měli platit lidi za to, že něco dělají, než za to, že už to dělat přestali. To je trochu drahý špás.