Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  09.02.2007 18:27 dědek <dedek@dedkovo.com>
 
A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
„§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
„§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
„§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
„§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
„§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.
  11.02.2007 15:24 Filcka
 
No tak mi něgdo napiště, je mi smutno.
  11.02.2007 15:23 Filcka
 
Víte, já jsem prošel těškým časem, když jsem byl malý, narodil jsemse předčasně ve 2 měsíci a ten handicap už jsem nedohnal. Gdybyjste viděli, jak byl ten titul drahý. Musel jsem po večerech uklízet na Hlaváku WC, abych to zaplatil. Tam jsem získal kladný vstah k filckám. Ještě mám v zásobě nicka Muňka.
  11.02.2007 15:19 Filcka
 
Jo, jsem slabej v pravopisu, vým to a je mi to líto. Ale na podňikáňí mi to ztačí.
  11.02.2007 15:16 Filcka
 
Jsem jen ta nejmenší filcka, ze všech filcek nejfilckovatější. Sice mám JUDra, ale toho jsem si koupil za komárů, kyškyš. Studoval jsem s vaším ministrem.
  11.02.2007 15:15 Karel
 
Pro FILCKU:

Velkými písmeny mezi uvozovkami naznačím hrubé pravopisné chyby, které jsi na těch pár řádcích napsal:

11.02.2007 14:54 Karel
Kájo povídej m"Ě" o tom kdo koho vysává. Kdo nemá nikdy dost? Za to co děláte, máte až příli"Ž". Parazit je ten kdo žije na úkor druhých. Já si na sebe v"I"dělám, já se uživím i s rodinou. Já nepotřebuju být záv"Y"slej na tom co m"Ě" zaplatí či nezaplatí vnitro. "Staň se svobodným, odejdi od policie a "S"kus se živit sám. Třeba zkus podnikání. To je přece tak jednoduché. Celé dny nic neděláš, vozíš se v luxusní" " autě, drbeš podřízené, odrbáváš na daních, chodíš do sauny, na tenis, bowling, samozřejmě v pracovní době, večer do bordelu, do kasína. Nadáváš slušným policistům, kteří tě napomínají za dopravní přestupky, no prostě pohoda". A ty se zahazuješ u policie a dřeš 24 hod de"N"ě. To ti za to nestojí. Změň to!

A to jsem Ti tam nedoplňoval chybějící čárky mezi větami.
  11.02.2007 14:54 Karel
 
Pro Filcku.

Ale aspoň se neschovávám pod cizí jméno.
Ostatně Tvůj nick asi svědčí i o Tvé povaze. Jen takový parazit, který jen vysává ostatní, ale nic jim za to na oplátku nedává. Jen otravuje. Prostě FILCKA
  11.02.2007 15:04 Filcka <standa@standa.cz>
 
11.02.2007 14:54 Karel
Kájo povídej mě o tom kdo koho vysává. Kdo nemá nikdy dost? Za to co děláte, máte až příliž. Parazit je ten kdo žije na úkor druhých. Já si na sebe vidělám, já se uživím i s rodinou. Já nepotřebuju být závyslej na tom co mě zaplatí či nezaplatí vnitro. "Staň se svobodným, odejdi od policie a skus se živit sám. Třeba zkus podnikání. To je přece tak jednoduché. Celé dny nic neděláš, vozíš se v luxusní autě, drbeš podřízené, odrbáváš na daních, chodíš do sauny, na tenis, bowling, samozřejmě v pracovní době, večer do bordelu, do kasína. Nadáváš slušným policistům, kteří tě napomínají za dopravní přestupky, no prostě pohoda". A ty se zahazuješ u policie a dřeš 24 hod deně. To ti za to nestojí. Změň to!
  11.02.2007 15:11 asdf
 
Filcko, já v soukromém sektrou dělal, byl jsem OSVČ při práci. Tato další práce neměla ani nejmenší vliv na práci příslušníka a přesto mi to dle zákona zakázali. Proč tu neustále všechny nabádáš k tomu, aby odešli???? Oni nestudovali několik škola a nevěnovali se studiu odborných předmětů a sebevzdělávání obecně, aby tyto zkušenosti nevyužili a jestli ti vadí, že je už dost velké množství lidí u bezpečnostního sboru, kteří chtějí moderní a fungující policii, tak to bude nejspíše z toho důvodu, že se toho sám bojíš....jinak to nevidím, pokud jsi slušný, poctivý a řádný občan naší země, jejich nesouhlas musíš chápat a podpořit a stejně jako ty je jejich právem se svobodně vyjadřovat a upozorňovat na chyby případně věci, které jim brání jejich práci dělat lépe. Navíc ti nevěřím ani toho tvého JUDr., protože neznám doktora práv, který neumí česky. Dál už na tebe nebudu reagovat, je to zbytečná ztráta času.....
  11.02.2007 15:47 Honza
 
pro filcku ...závyslej, vidělám, deně.....no správná čecha, tak si to užívej ten tvůj velesvět...Honza
  11.02.2007 14:29 Adam <Adam.Synek@seznam.cz>
 
Jsme celník a sloužil jsme u vězeňské stráže Praha Pankrác... Tak můžu jen říct těm zamindrákovanejm blbečkům co tady nasazují na příslušníky ,že si sami nemou přiznat ,že na to nemaj a tak raději na příslušníky nadávaj. Jen si to zkuste těma testama projít-minimum co tu nadává by je udělalo.. A vy idioti nedokážete pochopit ,že příslušníci narozdíl od civilů složí lidem a v případě ohrožení Vám pomůžou i s nasazením života ,ale to je rozdíl od civilů a to nemůžou blbci pochopit!!! Zkuste si přečíst služební přísahu.. Držim palce kolegové!!!
  11.02.2007 14:33 Čeština
 
No, ty jsi se tedy předvedl... Ten písemný projev, to je odraz inteligence...
  11.02.2007 15:02 Nechápající
 
Jak může takovýto člověk někde sloužit, když neovládá ani svoji mateřskou řeč.
  03.09.2007 18:37 Bára <Barbora.pa@seznam.cz>
 
tady je docela dobrá diskuze to co jsi adame fakt napsal je dobrý!!!!!!!!!!!!!! :-)
  11.02.2007 13:25 ..
 
Filcko, chlapáku, JÁ jsem tečka!!! Jestli najdeš v mých příspěvcích nějaké hrubé výrazy, tak jsi borec. (Zralý na vyšetření u očního) :-) . Možná že by bylo pro tebe dobré vzít si pravidla pravopisu a máknout na sobě. Ty hrubky ti nesluší. Taková moudra tu pouštíš a takhle se jen shazuješ. :-)
  11.02.2007 13:32 Filcka <standa@standa.cz>
 
tečko napčíklad toto je tvůj text a máš to tam i s datem

10.02.2007 18:26 .
Mě nevytočíš čuráčku.Na to ty prostě nemáš

Na hrubky se vys... tvoji kolegové hrubky taky neřeší a mají vysokoškolské vzdělání.
  11.02.2007 13:36 Karel
 
Pokud zapátráte na internetu, tak osoba s nickem FILCKA - e-mail standa@standa.cz má na webové adrese www.standa.cz pan JUDr. Stanislav Blažka, Komenského 24, Jihlava, telefon 567 310 700, fax 567 303 178.

Co to je za JUDr-a ?
  11.02.2007 13:50 asdf
 
Jesltli je Filcka doktor práv, tak potěš.....s právem se tu moc nepředvedl....
  11.02.2007 13:52 Filcka
 
11.02.2007 13:36 Karel
Zdravím tě šerloku, to budeš pátrat po všech co vyloženě nevychvalují policii až do nebe? A co třeba civil, xyxy a další, taky mají webovky? A co takhle jít okamžitě pana doktora zatknou za to že píše na tomto webu! Co takhle napadení veřejného činitele, to by šlo, ne? Vždyť vy jste jako poslanci a snátoři.... nedotknutelní.
  11.02.2007 13:52 Karel <karel@karel.cz>
 
Chudák Blažka, ty jsi mu dal. Copak ti není jasné, že nick a e-mail si může každý napsat podle svého? Viz tento příspěvek.
  11.02.2007 13:55 Karel
 
Právě že mi to jasné je. Chtěl jsem poukázat na to, že tito ubožáčci se pořád jen za někoho schovávají a to nejen tady. Přinášejí si to ze svého života mimo internet. Když říkají své "názory" tak místo aby třeba zůstali v úplné anonymitě, tak ještě uvedou cizí konkrétní jméno a ještě jej poškodí.
  11.02.2007 14:02 Filcka
 
11.02.2007 13:55 Karel
hlavně že vy policajti sem uvádíte svá celá jména včetně adres a telefonů.
  11.02.2007 14:25 gesvik
 
JUDr. a taková ubohá filcka
  11.02.2007 14:51 Filcka
 
11.02.2007 14:25 gesvik
ty za to nemůžeš, ty jseš jenom 11.02.2007 14:25 gesvik.
  11.02.2007 18:19 gesvik
 
ty víš moc dobře ubožáčku
  11.02.2007 13:10 asdf
 
Co říkáte na státní svátky? Pokud jsem správně pochopil program EKIS, tak ve vícesměnném provozu jsem na rozdíl od jednosměnného povinen si svátky nadsloužit.....tohle není diskriminace?
  11.02.2007 13:20 Hodiny
 
V roce 2007 je 225 pracovních dnů. 6 týdnů dovolené, 2 týdny rehabilitace, zbývá 185 dnů. Každý den 0,5 hodiny k dobru je 92,5 hodin ročně. 2 týdny dovolené a 2 týdny rehabilitace proti zákoníku práce je 160 hodin. Celkem 252,5 hodin volna navíc proti normálním lidem. To je měsíc a půl. Diskriminace ano, ale normálních lidí.
  11.02.2007 13:25 pro Hodiny
 
Ptal jsem se na svátky, u kterých mají všichni občané našeho státu nárok na volno nebo na jejich zaplacení, pokud musí být v práci. Tvé nesmysly mě nezajímají, nejsou ani pravdivé.

1) 6 týdnů dovolené je v nepřetržitém provozu 24 dní
2) 2 týdny rehabilitace je pro příslušníky nad 15 let praxe
3) 2 týdny dovolené jsi vzal kde?
4) 0,5 hodiny k dobru - to je co? Jestli máš na mysli přestávku na oddech a jídlo, tak ta není započítávána do fondu pracovní doby, takže ikdyž jsi ve službě, jsi tam zadarmo
5) Ptal jsem se na státní svátky, kde jsou povinni příslušníci nadsluhovat, případně si brát dovolenou i na tento den,

takže děkuji za názor, ale je mimo mísu.....
  11.02.2007 13:27 Jessy
 
4 Hodiny: je to trošku jinak!Na rehabilitace má nárok policista po odsloužení 15 ti let. Nevím jestli si někdo z ostatních občanů musil vybírat dovolenou o sobatách a nedělích. Policisté ano. Kolik má zaměstnanec dovolené a jestli má třeba příspěvek na dovolenou. Záleží na kolektivní smlouvě a na zaměstnavateli! Jsou firmy, kde mají zaměstnanci určité finance na dovolenou. Takže pokud něco napíšete, zjistěte si fakta a přečtěte si zákon č 361/2003 Sb. Zde máte vše popsané!
  11.02.2007 13:49 Hodiny
 
Hochu, já ho mám přečtený dobře. To co jsem psal je pravda, to neoddiskutuješ
  11.02.2007 13:53 asdf
 
Nejsem žádný hoch, fond pracovní doby není u PČR na hodiny, protože je zde rozdílný systém služeb a ten nelze vykládat pracovními dny a ve zbytku jsem tvé tvrzení doplnil, to jsi určitě pochopil. O 2 týdnech jsi mluvil nevím pro které specializované složky a těm byla tato dovolená resp.rehabilitace zrušeny a 0,5hodiny je která pravda? Co to je půl hodiny? Pokud mluvíš o 150hodinách zdarma, tak k nim přičti dalších 80 hodin svátků, které musíme nadsloužit, takže už je to na 230hod.....můžeš pokračovat dál ve vysvětlování, třeba se nečemu přiučím, díky...:-)
  11.02.2007 13:54 oprava
 
fond pracovní doby není na dny, ale hodiny
  11.02.2007 13:59 Hodiny
 
Bohužel, ty se nepřiučíš, když nevíš, kolik je pracovní doba a dovolená podle zákoníku práce. To je marný, realita mimo PČR ti uniká. Končím.
  11.02.2007 14:12 asdf
 
Tobě uniká realita u příslušníků bezpeč.sborů, kde to, co uvádíš, není pravda...:-)
  11.02.2007 14:59 asdf
 
a ještě bych dodal, že já tu nesrovnávám zákoník práce a zákon o služebním poměru. Ty ano a ještě minimálně jeden z nich neznáš........
  11.02.2007 15:26 Civil
 
pro asdf
Jak to čtu, tak Hodiny má pravdu. Zákony neznáš ty. Nebo jestli ano, tak napiš jedinou věc, ve které se pletl.
  11.02.2007 15:35 asdf
 
přečti si "pro Hodiny", máš tam 4 body, ve kterých jsem napsal vše podstatné. On se vyjadřoval o zák.o služebním poměru.....já o zákoníku práce nikoliv....
  11.02.2007 16:00 Civil
 
Ale on má pravdu, 6 týdnů dovolené je o dva víc než podle zákoníku práce a 37,5 hod. týdně je o půl hodiny méně než podle zákoníku práce. To se vše píše v těch dvou zákonech. Je to tak těžké pochopit? Zato jsem se tam nedočetl o nějakých 24 dnech dovolené v nepřetržitém provozu...Ty jseš fakt mimo. Jestli to bereš jako dovolenou za 12 a 24 hod. služby, tak máš za ty služby zase volno. Ty jseš opravdu hňup. Tobě bych chtěl velet...To musí být dřina ti něco vysvětlit. Chudák tvůj vedoucí.
  11.02.2007 16:18 asdf
 
6 týdnů není 6 týdnů, umíš číst a jistě vidíš 24 dní, které jsem napsal.... 37,5hod.týdně je pro jednosměnný provoz, vícesměnné toto měli i předtím, ale je to v průměru, tzn., že v týdnu složí mnohem víc. Dalším problémem je nedodržování zákona, nezapisují se uváděné hodiny (150hod.) zdarma, když je odsloužíš. Prostě ti nadřízený řekne, že jsi byl v práci navíc dobrovolně a nic ti do "zelených hodin" nezapíše a spoustu dalších. Prostě o praxi nic nevíte a srovnávat zákoník práce se zákonem o služebním poměru je stejné jako srovnávat různé druhy práce....prostě je to nesmysl.
  11.02.2007 16:24 asdf
 
o zákoníku práce jsem se nevyjadřoval, takže proč soudíš můj názor, já psal o ZoSP. Jestli zmiňuje tu půlhodinu, tak ti to přiblížím z praxe. Pokud má kdokoliv z vícesměnného provozu 12hodinou službu, z této doby se mu započítává do fondu 11hod.a je jedno, jestli měl čas na 2 x přestávku, navíc po pracovní době ve spoustě případů zůstávají na pracovišti ještě cca 0,5 - 1hod., kterou jim opět nikdo neproplatí. Pokud zůstanou i déle, šéf jim to nezapočítá ani do 150hod., už tomu rozumíš z tohoto pohledu? Takže jaké jsou ty výhody?
  11.02.2007 16:27 asdf
 
jo už ti rozumím, ty výhody jsou napsané v zákoně....to je ale tak všechno.....v praxi je to trochu jiné......a proto tu všichni reagují....každý si zákon vykládá po svém...
  11.02.2007 13:01 Past
 
Filcko, NOVÁKU, JURO BRNO, CIVIL, nejste náhodou z řad lidí, kterří jsou ctihodní, slušní, nekonfliktní jako třeba v tomto případě :

11.2. 2007 11:46

KARLOVY VARY - Policejní hlídka chtěla řidiče vozu značky BMW zastavit, protože bezohlednou, rychlou a riskantní jízdou a najížděním do protisměru vážně ohrožoval bezpečnost silničního provozu, uvedla mluvčí.

"Na to však muž nereagoval a začal policistům ujíždět. V obci Dolní Rychnov na Sokolovsku úmyslně naboural do služebního vozidla policie, které se ho snažilo předjet. Když oba vozy zastavily a policista vystoupil s cílem dokončit služební zákrok, řidič BMW se prudce rozjel proti služebnímu vozu a narazil do jeho přední části a do otevřených levých předních dveří," popsala situaci.

Policista se zachránil tím, že včas naskočil zpět do služebního vozu. Honička pak pokračovala směrem na Rudolec, kde pronásledovaný řidič zanechal odemčené vozidlo a utekl. Policistům se ho ale podařilo zadržet.
  11.02.2007 13:09 Civil
 
Ne
  11.02.2007 14:00 Filcka
 
11.02.2007 13:01 Past
Co by jste kluci dělali, kdyby včichni lidi byli slušní a nekonfliktní? Vždyť by jste se nudili. To by jste nedělali za ta love už vůbec nic. "Jasně, uhádnuls, jsme recividisti, 10xn soudně trestaní za ty nejtěžší zločiny. Za volantem jsme ti nejhorší piráti silnic. Patříme na šibenici!" Ty kašpárku, podívej se kolik % policajtů jak měšťáků, tak stáťáků je u skinheadů, neonacistů, fašistů a podobnejch uchylů. Podívej se taky kolik bastardů co dělají veřejně bordel jsou synáčci právě policajtů, st. zástupců, soudců, politiků, kontraverzních podnikatelů a pod.
  11.02.2007 14:28 Filcka
 
filcko malinká otravná, kašpárek sji tady pouze ty