A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Na zamyšlení :

Příslušníci policie hlídají okolí hotelu Corinthia Towers v pražských Nuslích. Na místě jsou zřejmě i policisté ozbrojení samopaly. Důvodem je podezření z možného bombového útoku islámských teroristů. Nebezpečí však bylo vyhodnoceno jako středně malé.

Policie zpřísnila v minulých dnech bezpečnostní opatření na pražském ruzyňském letišti kvůli zvýšené hrozbě teroristického útoku. Podle ministra vnitra Ivana Langera nebyla hrozba vyhodnocena jako vážná. Nejde však ani o běžný anonymní telefonát. Podle mluvčího BIS Jana Šuberta policii varovala senzibilka.

Najednou nám hrozí útok nebo to je od pana ministra elegantní způsob jak mnoha kolegům v Praze zabránit v účasti na možné demonstraci ? Jakému dalšímu strategickému objektu bude dále hrozit možný teroristický útok ?

Na tento stát serou všichni, včetne teroristů.

Další hrozba je na plánu....27.2......

V noci jsem měl taky vidění, taky hodně konkrétní, jako ta senzibilka, že Husákovi, Langerovi a Kalouskovi někdo brzy nakope p*del.... Měli by je někam uklidit. Daleko a na dlouho.

Víte co je největší psina? že všichni tři pánové spoléhají právě na polici, že jim tu jejich .... ochrání.

Už máte výplatu?Tak se podělte s ostatními jak jste na tom?
Já - 1000,-kč

Já jsem mínus 2500Kč a to nepočítám ještě těch 150 hodin zadarmo

To by mě zajímalo, jak PP vysvětlí veřejnosti, že na základě vidění senzibilky je letiště Ruzyně posíleno dalšími policisty se samopaly a obrněným transportérem ( alesppoń že dojel a nebyla další ostuda ).

Pro Míšu:
Myslím, že tento tvůj Re: příspěvek byl určen mně, a velmi rád bych poznal uváděnou tzv. Iniciativu, resp. její zástupce. Neumlčuj však nikoho předem ve smyslu „přednes na místě své názory a požadavky nebo mlč a zůstaň doma“. Raději by také Iniciativa měla užít formu oficielního opběžníkového „dotazníku, resp. petice“ k vyjádření názoru všech policistů, kteří se na akci nedostanou, a to učinit formou skutečně nezpochybnitelnou, a jako takovou a nezpochybnitelnou listinu s vyjádřeními a podpisy respondentů, listinu to předložit předložit ministrovi, vládě a současně médiím.
PS pro přispivatele :
- prosím pokud možno v RE: zprávě „REAGOVAT“ uvádějte v záhlaví na čí příspěvek reagujete, neboť bez tohoto již je v tom již dost velký zmatek.

Proč není jako VOŠ uznána důstojnická škola, kde se vyučovaly osborné předměty související přímo s policejní prací. V současné době jsou policisté, kteří absolvovali důstojnickou školu, nuceni nastoupit na jakoukoli VOŠ, třeba i zemědělskou, dřevařskou nebo rybářskou, jenom aby splnili kritéria pro 7 PT. Nikoho nezajímá, že práci dělají 20 let a té práci rozumí. Je to svinstvo, které nemá obdoby - styďte se pánové !!!

Oni se nestydí, oni mají koryta jistá a hlavně pro ně ušit zákon na míru. HNUS VELEBNOSTI.

Policie a zákony:
polda Alfons

KOUŘENÍ NA PRACOVIŠTÍCH MV

Dobrý den, moje připomínka se týká celého vnitra - jedná se o tolerované kouření, ke kterému dochází na mnohých pracovištích i přes deklarovaný zákaz. Sám se pohybuji jak v budovách Policie, tak v civilních objektech vnitra a jen člověk zcela zbavený čichu a zraku si nemůže nevšimnout, že na pracovištích MV se prostě více či méně skrytě kouří. Řadový pracovník se často může jen těžko ohradit, když si na pracovišti vykuřuje třeba zástupce ředitele atp. Kuřáci si drze zapalují v pravidelných intervalech v pracovní době buď přímo v kancelářích, na schodištích nebo v málo využívaných prostorách, v lepším případě vycházejí před budovu. Nemyslíte, že by stačilo pár rychlých, "přepadových" NEOHLÁŠENÝCH kontrol na pracovištích (zápach spáleného tabáku opravdu nejde nerozpoznat) a důrazné potrestání padni komu padni? Možná by také nebylo od věci prodloužit kuřákům pracovní dobu alespoň o hodinu jako kompenzaci za část jejich prokouřené pracovní doby.

Když jsi kuřák a máš čtyřiadvacítku, tak to prostě nejde. Nemůžeš opustit pracoviště a jít hulit ven. Zrovna tak jako jsou a byli nesnesitelní někteří kuřáci, je to teď obráceně a ještě bonzujou. Žalovat se nemá, ale hlásit to musím. Tak žaluj a posílej přepadovky, třeba se vyšplháš po zádech kuřáků na vedoucí místo a budeš špiclovat sám. A hlavně trestat, aby měla tvá dušička pokoj. Jestliže je kuřák na uzavřeném pracovišti a jsou zde kuřáci, je toto nařízení stupidní a ty tam nemusíš lézt.

Alfons, máš pravdu. Nedávno jsem slyšel jednu sekretářku jak říkala drohé, že jí od kouření bolí celá sanice /čelist/.

Raději cítím cigaretu, něž pot, moč, stolici a blitky bezdomáčů, běženců a podobných. Kde asi pracuješ, toť otázka?

Kolegyně, nebo kolega se správně vyjádřil, přijďte na přepadovou kontrola, když tam budou výše v příspěvku uvedení a budete blít s námi společně. Možná si odnesete i dáreček v podobě vší, blech, žloutenky různého typu, a TBC. Kdo se bojí nemá z uvedeného nic.

Všechno jde, ale musí se chtít u nás všichni kuřáci chodí kouřit před oddělení a i dozorčí služba, kdy to za ně na těch deset minut vezme nějaký nekuřák. Záleží pouze na vás jak se mezi sebou dokážete domluvit.

pro Alfonz. ..nech kuřáky bejt, jsou teď důležitější věci a ne nějaké kouření...

Kuřáci jsou bezohledný závislý individua, který nerespektují právo normálních lidí na čistý vzduch ani zákony. Když nemůže chudák kuřák vydržet čtyřiadvacítku bez svýho jkedu, je to jeho problém. Já zas těžko vydržím tak dlouho bez sexu a taky ho neprovozuju na pracovišti v přítomnosti kolegů.

Doutníček?

Dej si nicku bonzáček, vystihne tvou osobnost na sto procent.

pro ja13 a obecně všem
- S výplatou máš skutečně pravdu. Nyní v únoru jsem si pčítal výplatu za lednu, kdy jsem měl 2 dny ŘD a divil jsem se jak se podle „výplatní pásky“ nemohu dopočítat. Dříve do bylo o fixním platu (vč.ŘD a nemoci). S účinností od l..l.2007 jsme podepisovali platový rozkaz (výměr). Dříve si to člověk spočítal lehce součtem základních složek příjmu +ev. přesčasy ap. a dopočítal se hrubé mzdy. Nyní ale musí počítat kolik % činí jeho ŘD z fondu pracvovní doby na daný měsíc a tyto násobky pak odečítat od jednotlivých současných základních složek příjnu (dle platového výměru) u každé jednotlivě, pak k tomu přičíst náhradu za ŘD (vypočtenou nyní z průměru 4.čtvrtletí r. 2006), a poté se dostane na hrubou mzdu (odpracovaný plat), od které pak odečte SP, ZP a daň, a tak se konečně dopočte k tomu co dostane jako mzdu k výplatě na ruku (resp. na účet). Já jestliže jsem měl loňský průměr nižší, tak pochopitelně na rozdílu ve výpočtu platby za letošní ŘD na tom tratím. Nedej Bože abych si vzal celý měsíc dovolenou (nebo byl nemocen), tak bych se asi divil dvakrát, neboť podle mne bych jako odpracovaný plat měl „0“ a ve výpočtu náhrady za dovolenou dle fondu pracovní doby bych byl krácen na zákl. náležitostech složek sl. příjnu dle minulého „průměrného hod. platu“. TO JE TO CO NÁM NIKDO TAKÉ DŘÍVE NEŘEKL, když jsme podepisovali platební výměry, a mysleli si, že to co je tam součtem základních složek platu napsáno je nedotknutelné. HAA - HAA - HAA.

No tak to nechápu vždyť říkali,že pokud marodím první měsíc mám plnou palbu jako když chodím do práce.

pro Mirrok

nejsem sice už polda, ale pořád kluky zastupuju a tohoto jsem si v zákoně všimnul. Tak si jenom tak představ, že neštěstí nechodí po horách,ale po lidech. Třeba si přivodíš pracovní úraz...... problém ve mzdové oblasti, zlomíš si nohu - ruku ve volnu...... problém s platem....; dovolenou si možná užiješ,ale další měsíc - čtvrtletí jdeš s platem...... Budete se totiž pánové ještě v průběhu roku setkávat s mnohými překvapeními,ale bohužel v tom negativnímslova smyslu. Nechci Vás strašit, ale na takotvouto alternativu musíte být připraveni!!! BOHUŽEL!!!

kutenberg polizist

Tento prispevek zde umistuji proto, aby laicka verejnost byla informovan o skutecne stavu, ktery panuje v Policii CR a pripadne se mohla k problemu vyjadrit ci prispet radou, jak se obdobna situace treba resi mimo resort tedy tzv. v civilu. Text byl zaslan i p. ministrovi.

Vazeny pane ministre,

jako policista delsi dobu sleduji Vase ruzna medialni vystoupeni tykajici se problematiky Policie CR. Soucasne v posledni dobe pozorne ctu diskusni prispevky a Vase odpovedi na Vasich webovych strankach. Zaujala mne jiz v preducinnostni dobe noveho sluzebniho zakona Vase nektera vyjadreni vysvetlujici nektera ustanoveni zakona. Dost policistu vkladalo velke nadeje ve vysluhovy prispevek a do aplikace tzv. karierniho radu vyplyvajiciho ze zakona a z nich vyplyvajici moznosti odchodu starych ci starsich policistu z vedoucich funkci.
Sam na svych webovych strankach jste ve vyjadreni k diskusnimu prispevku ze dne 18. 1. 2007 nicka Stenly Dubinatorowskeho uvedl, ze toto jsou faktory cituji „naopak po dosažení delší doby služby podporující generační obměnu sboru“. A i tato Vase slova mne vyprovokovala k tomuto kroku.
Jak pak mame my policiste v soucasne dobe vnimat na vysokych funkcnich postech funkcionare, kteri jiz vekem o nekolik let presahli vznik naroku na starobni duchod, ktery pritom jiz pobiraji soubezne s platem policisty a pritom ani jejich odbornost ani prace ani oni sami nejsou pro policii rozhodne prinosem?
Vime o tom, ze s takovymi funkcionari budou provedeny pohovory, ktere je maji motivovat k odchodu do zajiste zaslouzeneho duchodu. Ale je takovyto pohovor skutecne motivujici k odchodu?
Proc by tito funkcionari s vysokym platem sami ze svych vetsinou teplych kancelari odchazeli?
Proc tedy obecne po dosazeni naroku na starobni duchod takovemuto funkcionari neni nabidnuto bezne radove pracovni misto? Myslim, ze by tech tzv. deleslouzicich bylo hodne moc malo!!!
Rozhodne bez osobnich antipatii bych Vam nyni jednoho z takovychto spickovych funkcionaru predstavil. Je jim pplk. Havranek, zastupce reditelky OR PCR v Kutne Hore pro trestni rizeni. Tento policista se do teto spickove funkce dostal fatalnim rizenim osudu. Bohuzel byt je zastupcem pro trestni rizeni, jedna se o cloveka pravem a natozpak trestnim temer nedotceneho a proto po celou dobu vykonu teto funkce temer vyhradne se stara o chod ekonomickeho oddeleni OR a jine cinnosti jen ne o trestni rizeni. Jeho nektere vyroky a rozhodnuti ucinena v souvislosti s trestnim rizenim jen vyvolavaji u nas jeho podrizenych usmev, smich, povyrazeni a udiv, jak vyssi funkcionari tento fakticky stav trpi ci toleruji jiz nekolik let?
Pritom mu je jiz kolem 58 let, narok na starobni duchod mu vznikl zrejme v jeho 55 letech a zajiste pobira starobni duchod spolu s platem policisty a pokud se k tomu pripoctou naklady na denni dojizdeni sluzebnim automobilem z benesovska, tak naklady na takovouto temer zbytecnou pracovni silu u Policie CR jsou skutecne astronomicke ve srovnani s naklady na pracovni sily, ktere vlastne delaji tzv. na nej, tedy mam na mysli nas jeho podrizene.
No a zajiste pokud bychom se podivali na vetsinu okresnich a krajskych reditelstvi v republice, bude stavajici stav zrejme misty obdobny. Rozhodne ale bude urcite rozdil oproti shora uvedene situaci v Kutne Hore v kompetentnosti a erudici techto funkcionaru oproti pplk. Havrankovi.
Je jasne, ze stav u Policie CR se bude menit pomalu a obtizne, ale myslim, ze jako ministr vnitra CR byste mohl dat proverit mnou uvadene skutecnosti a nechat se informovat o zjistenem stavu a pripadne prijatych opatrenich. Rozhodne ale zde Vam nechci a ani nemuzu radit Vase rozhodnuti a kroky.
Nas radove policisty rozhodne zajima, jaci lide nam veli a vlastne rozhoduji o nasich pracovnich zalezitostech a osudech. Domnivame se, ze svych velitelu bychom si meli vazit a obdivovat je pro jejich znalosti a erudici a pristup k nam, jejich podrizenym. A proto by meli byt nasimi veliteli!!!
Bohuzel musime konstatovat, ze v soucasne dobe tomu tak u OR Kutna Hora PCR bohuzel neni.
Verime, pane ministre, ze v brzke dobe pozname Vas zasah v teto veci ci oblasti.
Predpokladam, ze vsichni ctenari pochopi mou nechut se podepsat pravym jmenem. Ale diskuse je mozna na zdejsich webovych strankach.


kutenbergsky polizist
reagovat
31.01.2007 16:50 p

Náhodou akce se stěhováním SKPV v jeho podání byla super:-), ale jedno mi vrtá hlavou proč si ho nevzal K. na Prahu-venkov, když tam je teď plno logistické práce se scelováním Prahy-východ a Prahy-západ.

Psal jsi to ty Honzo?

herdek kdo tady o mně šíří ty děsný lži.... dyť já sem takovej pracant a inteligent jak se říká až na půdu!!!!!! no a kdo mi to tak závidí ten můj těžkej služební život??? vždyť sem na takový teplounký a krásně placený mýstečko v Kutný Hoře čekal 47 let službi v Benešově. a když už mně tam pro pytomost mně úplně vlastní nechtěly, vislali mně na pracovní vízvědy k vám do Kutný Hory........

Pane kolego, je zvykem, že když někoho konkrétně jmenuji a mám proti němu výhrady a jak je vidět podstatné, je slušností se také představit plným jménem, případně funkcí a místem zařazení. Takhle to zavání mstou a křivárnou.

Manifest 361 v únoru
14.02.2007

12 lidí

Policisté dosud hrozili demonstrací, ale minulý týden se dohodli na veřejné diskusi s vedením ministerstva vnitra a policejního prezidia.

"Chceme pod střechou a korektně dojít k dohodě o nápravě zákona. Na toto fórum jsou zváni všichni předsedové odborů z řad hasičů, vězeňské služby, justiční stráže a celníků i tisíce příslušníků bezpečnostních složek," sdělil Miloš Plechatý z Iniciativy, která protest organizuje spolu s Nezávislým odborovým svazem policie.

Možnosti svolání pouličních protestů se však policisté stále nevzdali. "Pokud zde nedojde k závěrům o nápravě zákona, demonstraci svoláme," zdůraznil.

Své požadavky na změny v zákoně sepsali v petici, která se bude na akci podepisovat. Text má celkem 14 bodů a týká se mimo jiné hrazení služeb o svátcích či prodloužení zkušební doby na tři roky. - petici čtěte zde

Organizátoři očekávají tisíce lidí
Podle něj má akce také zmapovat, kolik lidí ve skutečnosti se zákonem nesouhlasí. Náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar totiž už dříve pro iDNES.cz uvedl, že Iniciativa zastupuje jen "pár nespokojených".

"Nevěřím, že je nás jen hrstka, jak tvrdí náměstek Salivar. Jsem přesvědčen, že nás jsou tisíce a všichni na fórum dorazí," uvedl Plechatý.

Pronájem možná budou platit sami policisté
Akce je naplánována na 27. února od 13:30. Organizátoři mají přislíbené prostory Policejní akademie v Praze 4.

Pokud však vedení policie fórum v akademii nakonec nepovolí, mají organizátoři v záloze ještě jiný objekt. Ten by si ale museli pronajmout. To by pak platili sami policisté včetně svých odborů, protože odboráři vězeňské služby se na akci zatím odmítli finančně podílet.

"Vyzýváme příslušníky všech bezpečnostních sborů, aby se nenechali zastrašit a na toto setkání přišli. Akce je první a poslední tohoto druhu," dodal Plechatý