Komunisté chtěli Havla
před listopadem do své vlády!
Šéf KSČ Milouš Jakeš odhalil
největší tajemství dnešního
(post) komunistického režimu:
Sametovou "revoluci" provedlo
komunistické Gestapo StB!


Praha - Mohl se stát disident Václav Havel ministrem kultury v předlistopadové komunistické vládě? Jakkoliv absurdní otázka to dnes je, tehdejší generální tajemník KSČ Milouš Jakeš se jí jeden čas podle svých slov vážně zabýval.

„Diskutovali jsme o tom, jak zastavit nástup kontrarevoluce například i tím, že bychom posílili ve vládě tu bezpartijní a jinopartajní část. V rozhovorech mezi sebou jsme si o Havlovi říkali, že kdyby, tak ať se zabývá kulturou,“ říká dnešní důchodce Jakeš. Fakt, že zůstalo jen u úvah, hodnotí někdejší nejmocnější muž v zemi jako chybu.

Unikátní svědectví předlistopadové elity přináší rozsáhlý výzkum Akademie věd s názvem Vítězové a poražení, jehož výsledky budou zveřejněny dnes poprvé. „V dvaceti rozhovorech si mohou lidé zkonfrontovat osobní zkušenosti a vzpomínky z doby pádu komunismu s názory někdejších vůdců této země,“ říká vedoucí výzkumného projektu Miroslav Vaněk. K dalším třiceti rozhovorům pak vědec získal disidenty z období komunistické normalizace. Ti naopak podle Vaňka nabízejí pohledy z „druhé strany barikády“.

K množství překvapivých - často vůbec poprvé zveřejněných - informací patří i ta, že Československo mělo několik svých Gorbačovů. A údajně prý mnohem schopnějších než Sověti. Tuto roli na sebe bere třeba někdejší šéf pražských komunistů Miroslav Štěpán či člen ÚV KSČ Rudolf Hegenbart. Za Hegenbartem údajně přišel šéf slušovického agrokombinátu František Čuba s plánem na svržení Jakeše.

Jakeš: Za Listopad může StB

Nebýt 17. listopadu, ocitl by se nicméně v čele „státostrany“ téměř jistě ambiciózní Štěpán, jehož Jakeš vychovával jako nástupce. „Byla v něm rozhodnost, nebál se zodpovědnosti,“ chválí ho Jakeš.

Škrt přes rozpočet mu ale udělal všemocný šéf tajné policie Aloiz Lorenc, který podle Jakeše naplánoval masakr studentů na Národní třídě. „O tom jsem přesvědčen. Poněvadž z nás udělal úplné hlupáky, když nás informoval o tom, že na Národní třídě se nic nestalo. Šlo o promyšlenou akci StB. Navíc jsem vydal výslovný pokyn, že nesmí být použito síly,“ tvrdí Jakeš.

Tajná policie dělala podle něj vše pro to, aby přispěla k „výměně stráží v čele komunistické strany“.

Diskusi na téma, nakolik jsou výpovědi bývalých komunistických vůdců pravdivé, Vaněk zatím odmítá. „Ale dočkáte se. Příští roky vydáme konfrontaci rozhovorů s archivními prameny a analýzami historiků.“

Jakešovu výpověď považuje za věrohodnou proto, že bývalý generální tajemník KSČ nešetří ani sebe a již patnáct let nemění názory. „Ptáte se na zásah milicí proti demonstracím? Bylo to celé zvorané. V noci mne probudil telefon a já tam v pyžamu u toho telefonu přemýšlím, co dělat. Tak jsem rozhodl, kdo je na cestě, ať dojede do Prahy, kdo není, ať nejezdí,“ popisuje Jakeš rozklad mocenských struktur. „Stále častěji bylo na jejich jednání patrné stáří,“ míní Miroslav Štěpán.

Autor: JAN GAZDÍK

Ruský státní organizovaný zločin
horší než Cosa Nostra
Americká policie je šokována
brutalitou ruských mafiánů
Motto: "Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun."
Pottsville (USA) - Odpovědnost za smrt pěti lidí, jejichž těla byla na sklonku loňského roku vylovena z vodní nádrže nad Los Angeles, připsal Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ruské zločinecké síti. Ve zprávě, o níž nyní informoval americký tisk, američtí vyšetřovatelé uvádějí, že brutalita ruské mafie předčí vše, na co byla Amerika zvyklá v dobách italské Cosy Nostry.

Mrtvé se podařilo identifikovat jako Alexandra Umanského, prezidenta společnosti Advanced Mobile Technologies v Hollywoodu, Georgie Safjojava, prezidenta filmové společnosti Matador Media, šéfproducenta Matadoru Nikolaje Charabadzeho, účetní Ritu Peklerovou a obchodníka Mijera Muskatela. Všichni přišli do Los Angeles z bývalého Sovětského svazu. Ze svých domovů byli uneseni pro výkupné. Krátce poté však byli zavražděni a odklizeni do vod nádrže.

Policie zadržela čtyři podezřelé, rovněž někdejší občany SSSR. Žaloba je viní z vraždy. Miliónové výkupné, které pachatelé vybrali, obětem život nezachránilo.

Případ vzbudil v Los Angeles velký rozruch a místní úřadovna FBI dokonce ustavila zvláštní oddělení pro boj s ruským organizovaným zločinem , který se v Kalifornii nebývale rozmohl.

Prokurátor Anthony Colannino, vedoucí tohoto oddělení, uvedl, že každoročně vstupují do Spojených států ilegálně desítky tisíc ruských zločinců. Mnozí mají za sebou kariéru v komunistické tajné policii, armádě či zvláštních jednotkách ministerstva vnitra. Jsou mezi nimi i bývalí komunističtí aparátčíci. Nejčastěji se specializují na vykrádání bankovních kont a na zpronevěry, pojišťovací podvody, obchod s narkotiky a vydírání.

"Gangsteři ruského původu se snaží násilí vyhnout, ale když už zabíjejí, udělají to bez váhání," řekl Colannino. "Stará italská mafie vás zabila a vdově pak poslala kytici. Tihle lidé, krutí a bezohlední, jsou schopni zabít vás, vaši ženu, děti, sourozence, rodiče i sousedy. Nemusí zbýt nikdo, komu by se kytice dala zaslat." Dále viz http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2004011502

Ruská mafie dnes představuje největší etnickou skupinu organizovaného zločinu v USA - má více členů a působí na rozlehlejším území než mafie asijské a latinsko-americké.


Ruský prezident Vladimír Putin
čelí obvinění z podpory zločinců
NEW YORK/MOSKVA - Němečtí šéfové rusko-německé firmy SPAG jsou vyšetřováni kvůli praní špinavých peněz. Členem dozorčí rady přitom byl od samého počátku nynější ruský prezident. Podivné kontakty ruského prezidenta Vladimira Putina s firmami spojenými s organizovaným zločinem se již loni staly důvodem, proč Washington prosadil zařazení Ruska na černý seznam států napojených na praní špinavých peněz.

Jde o další ze série odhalení, které pronásledují Putina od okamžiku, kdy po roce 1991 začal řídit zahraniční ekonomické aktivity Petrohradu v éře starosty Anatolije Sobčaka . S odvoláním na vysokého představitele administrativy bývalého prezidenta Billa Clintona to tvrdí poslední číslo amerického časopisu Newsweek.

Nynější prezident v té době inicioval, případně schvaloval projekty, které pak realizovaly firmy spojené s organizovaným zločinem. Putin se stal Sobčakovým pomocníkem především díky tomu, že byl spojen s tajnou službou FSB a dalšími strukturami, které byly nástupkyněmi sovětské KGB. "Potřebuji pomocníka. Já se dokonce bojím vycházet z kanceláře. Vůbec nevím, co jsou všichni tito lidé zač," postěžoval si tehdy starosta na aktivní byznysmeny.





Německá stopa vede do Kremlu


Jednou z Putinových zásluh o rozvoj rodného města se stalo spojení s německými podnikateli. Známé Dresdner Bank například pomáhal zajistit kanceláře v budově bývalého německého velvyslanectví . V dalších případech aktivní Sobčakův zástupce dohodl odprodej nemovitostí v rámci privatizace městského majetku.

Podle údajů polského listu Rzeczpospolita se do paměti zapsal především prodej hotelů Astoria a Europa. Největší problémy působilo a dosud ruskému prezidentovi působí spojení s německo-ruskou firmou SPAG .

Spoluzakladatel této firmy, se kterým dojednal nesčetně obchodů, německý právník Rudolf Ritter, je právě nyní vyšetřován v lichtenštejnskou a rakouskou prokuraturou. Obviněn je z praní špinavých peněz - v tom nejméně jednoho milionu dolarů pro kolumbijský drogový kartel. Newsweek, podobně jako o něco dříve italský list La Repubblica, tvrdí, že Putin byl členem dozorčí rady SPAG. Figurovat v ní měl dokonce až do 7. května 2000 - tedy do své prezidentské inaugurace . Mluvčí Kremlu to ovšem popírají.

Jiné ruské zdroje trvají na tom, že jeho role byla čestná a neplacená - měl pouze svou účastí zvyšovat důvěryhodnost firmy v očích zahraničních partnerů. Proti Putinovi naopak svědčí jeho úzké vztahy s aktivním činitelem SPAG, jistým Vladimirem Smirnovem. Toho si dokonce později vzal i do hospodářské správy prezidentské administrace.





Přátelství rozvědčíka,
byznysmena a mafiána


Podivné spojení Vladimirů, rozvědčíka a podnikatele, dovršil kontakt s třetím údajným mafiánem Vladimirem Barsukovem (Kumarinem). Ten byl velkým bossem petrohradských kasin a restaurací a je pokládán za hlavu tzv. tambovské mafie. Důvěryhodné ruské zdroje potvrdily, že Putin a Smirnov jsou do dnešního dne spolumajiteli luxusního "městečka" víkendových rezidencí ruských i zahraničních boháčů u Petrohradu .

Informace západních novinářů kupodivu nechaly většinu ruských politiků v klidu. Pouze Sergej Juščenkov, člen parlamentní frakce strany Svaz pravých sil, vyjádřil zklamání nad tím, že Kreml k celé sérii obvinění Putina stále mlčí. "Podle mého názoru je nutné obrátit se k soudu. Informaci tentokrát přinesl respektovaný časopis, a může tak být zasazen těžký úder celé zemi," řekl poslanec.

Nejbližší posuzování důvěryhodnosti Ruska se uskuteční na zářijovém mezinárodním jednání v Paříži, kde budou představitelé z bezmála třiceti států rozhodovat, zda mají zavést sankce proti Rusku jako zemi umožňující praní peněz zločinných syndikátů . Putin si ovšem již připravil svůj argument - na poslední chvíli prosadil schválení zákona, který by měl zúžit prostor pro podobné nelegální transakce.





Vraždy na státní objednávku


O tom, jak v Rusku již dlouhou dobu srůstají ruské tajné služby a organizovaný zločin do jednoho organismu, tento týden vypověděl i skandální text publikovaný pravicovým listem Novaja gazeta. V úryvcích z připravované knihy dlouholetého pracovníka FSB Alexandra Litviněnka se podrobně líčí, jak ruská kontrarozvědka cílevědomě řídila činnost mnohých zločineckých struktur. Viz: http://www.maidan.org.ua/static/mai/1109731267.html

Litviněnko, který letos v květnu získal politický azyl v Británii, je spojencem protiputinovského magnáta Borise Berezovského. Jeho tvrzení jsou ale podle znalců přesná. Putinovi kolegové, a to i v době, kdy Vladimír Putin sám od roku 1998 FSB řídil, měli jednak od soukromých firem získávat peníze pro vlastní potřebu, ale současně je využívat i k plnění "delikátních úkolů" - k vraždám.

Litviněnko v této souvislosti uvádí dlouhý seznam zemí (mimo jiné Jugoslávii, Ukrajinu, Irák), kde najatí vrazi likvidovali lidi, kteří se tam pokoušeli před FSB skrýt. Marně. Viz

http://www.cibulka.net/petr/view.php?cisloclanku=2003092402


RUDÁ MAFIE V NEW YORKU
Rusové zatím nejsou schopni úspěšně se zapojit do světové ekonomiky, a tak vedle nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Tímto způsobem vysávají celý svět.
Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská státní mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.
Náhodný objev

Před dvěma lety začala britská Národní služba pro potírání zločinu (NCIS) sledovat aktivity společnosti YBM Magnex se sídlem nedaleko americké Filadelfie. Tuto firmu založil významný představitel ruského podsvětí Semjon Mogilevič (viz článek na straně 46). Britové měli podezření, že podnik pere v Londýně a v Kanadě špinavé peníze. Vyšetřování případu přivedlo pracovníky NCIS ke společnosti Benex Worldwide, která měla svůj účet vedený u londýnské pobočky Bank of New York. Od října 1998 do března 1999 vyšetřovatelé na tomto kontě zaznamenali zhruba deset tisíc bankovních převodů. Celkovou částku vypočítali na 4,2 miliardy dolarů. Okamžitě jim došlo, že zřejmě narazili na Mogilevičovu pračku špinavých peněz a upozornili své americké kolegy. Banka ihned odvolala své dvě klíčové zaměstnankyně - Natašu Kagalovskou a Lucy Edwardsovou. Obě ženy se narodily v Rusku a pracovaly ve východoevropské divizi Bank of New York. Manžel Kagalovské (Konstantin) zastával v letech 1992 až 1995 post ruského zástupce v Mezinárodním měnovém fondu . Edwardsová se do Spojených států provdala v osmdesátých letech, aby se později rozvedla a znovu se provdala za ruského podnikatele Petera Berlina. Berlin je podle dostupných informací získaných deníkem The New York Times jediným majitelem a zároveň ředitelem společnosti Benex Worldwide.





Peníze na pomoc Rusku?


Minulý týden zabavily americké bezpečnostní orgány ze dvou účtů vedených u Bank of New York asi dvacet milionů dolarů. Obě konta patřily společnosti Benex. Speciální jednotka pro potírání ruského organizovaného zločinu, kterou spolu s FBI založila newyorská policie, však podle zprávy deníku The New York Times prověřuje i další konta.

Oficiálně zatím FBI žádné vyšetřování nepotvrdila, nicméně Bank of New York ve svém prohlášení z minulého týdne sdělila, že spolupracuje s bezpečnostními orgány na "vyšetřování pohybů peněz pocházejících z Ruska" . Ve čtvrtek byla o případu velice podrobně informována americká ministryně spravedlnosti Janet Renová.

Také ruská generální prokuratura minulý týden oznámila, že hodlá zahájit vlastní vyšetřování případu. Ruské úřady zároveň ujistily, že s praním špinavých peněz ve Spojených státech nemají nic společného.

Minulý pátek ovšem deník The New York Times zveřejnil informace, podle kterých procházely bankou špinavé peníze celý půlrok bez toho, aby je Bank of New York zaznamenala. Celkem devět účtů společnosti Benex Worldwide bylo totiž založeno mnohem dříve než v březnu 1998, jak se do minulého čtvrtka americké bezpečnostní orgány domnívaly.

The New York Times také v pátek informovaly o tom, že část vypraných peněz mohla pocházet z Mezinárodního měnového fondu, který v roce 1998 poskytl Rusku finanční pomoc ve snaze zastavit řetězové pády ruských bank a posílit rubl. Ministerstvo spravedlnosti se však podle důvěrných zdrojů amerického deníku zatím nedomnívá, že by skandál jakkoli souvisel s aktivitami Mezinárodního měnového fondu.





"Noví" Rusové...


Právě v Mezinárodním měnovém fondu získával své zkušenosti se světovým bankovnictvím Konstantin Kagalovskij (42), který zřejmě pomáhal při transferu peněz na účty společnosti Benex Worldwide. Když se po dvou letech ve funkci ruského zástupce u MMF Kagalovskij loučil se svými kolegy ve Washingtonu, kde fond sídlí, řekl jim, že jeho nový zaměstnavatel - ruská banka Menatěp Bank - bude jedním z pilířů transformace z komunismu do kapitalismu. Deník The Wall Street Journal minulý týden citoval tehdejší Kagalovského slova v tom smyslu, že Menatěp Bank bude pomáhat generovat prestiž a sílu rodícího se ruského soukromého sektoru.

Na první pohled se jeho slova brzy začala naplňovat. Kagalovskij se nastěhoval do luxusního hotelového apartmá s výhledem na Kreml a byl jmenován prvním náměstkem ředitele Menatěp Bank. Počátkem roku řekl na valné hromadě akcionářů, že Menatěp Bank se brzy stane významnou světovou bankou. Svým způsobem měl pravdu. Banka sice loni zkrachovala, ale nyní se stala předmětem vyšetřování v souvislosti s jedním z největších případů praní špinavých peněz v historii USA.

Kagalovskij působí v současnosti ve funkci místopředsedy představenstva ropné společnosti Yukos, kterou v roce 1996 zprivatizovala za velmi nejasných okolností právě Menatěp Bank.

Zajímavý je i příběh Kagalovského manželky Nataši. Narodila se v roce 1954 v tehdejším Leningradu, kde vystudovala orientální vědy. V roce 1979 emigrovala (anebo byla vysazena na Západ sovětskými tajnými službami) do Spojených států a na Univerzitě v Princetonu vystudovala obor zaměřený na Blízký východ. V roce 1986 nastoupila do Irving Bank, kterou v roce 1988 pohltila právě Bank of New York. V Irving Bank se Kagalovská seznámila s Lucy Edwardsovou.

Před sedmi lety byla Nataša Kagalovská vyslána do Ruska, aby spolu s dalšími americkými bankéři pomohla v komunismem zdecimované zemi vytvořit bankovní systém západního střihu. Její šarm a schopnosti ohromily v Rusku nejen americké poradce. Krátce po návratu ze své mise povýšila v roce 1992 Nataša - tehdy ještě Gurfinkelová na šéfku východoevropské divize Bank of New York. Ve svých sedmatřiceti letech se zdála být ženou na svém místě. Nejenže plynně hovořila rusky, ale dokázala pro banku zajistit v Rusku i velice lukrativní obchody. Její "akcie posílily ještě tím, že za muže si vzala někdejšího prominentního kremelského reformátora a později bohatého ruského podnikatele Konstantina Kagalovského.

"Každý ji znal, řekl v rozhovoru pro The New York Times bývalý předseda jedné významné západní banky, která intenzivně obchoduje s Ruskem. " Byla to jednička, především díky svému manželovi , dodal.

Před deseti dny se však její hvězdná kariéra zhroutila. "Je to vážná věc. Řekli mi, abych s nikým o ničem nemluvila. Je mi to všechno moc líto, řekla Kagalovská minulý týden v krátkém telefonickém rozhovoru pro The New York Times.



Rusové kromě nerostných surovin vyvážejí to jediné, co umějí opravdu dobře - organizovaný zločin. Americký deník The New York Times 19. srpna 1999 zveřejnil zprávu, která otřásla celou zemí: ruská mafie vyprala prostřednictvím amerického finančního ústavu Bank of New York nejméně 4,2 miliardy dolarů (v přepočtu asi 147 miliard korun). Podle dosud zveřejněných, ale zatím neověřených informací se však tato částka bude blížit spíše deseti miliardám USD, což je asi 350 miliard korun.

A běž domů Ivane,dneska jsem se zase zasmál.Tebe mají fakt ráááádi íčko,už i malé dítě ví,co znamená íčko,kámoš mrázka.

Jágr volí modrou....hoši děkujem...psali novinky.cz :)

http://www.novinky.cz/domaci/201204-politici-bleskove-vyuzili-us pech-hokejistu.html

Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

S velikánskou radostí jsem si užíval při písničce Běž domů IVÁNKU ....paráda .. a klikal jsem dvakrát ...

S tou tvojí držkou křivou se ještě necháš fotit ??? A to jsi byl ministr vnitra. To nechápu, jsem jeden z davu a to co jsi způsobil jsem za svou službu nezažil. Doufám, že se nevrátíš, jinak je policii konec a budeš za to moci jenom ty !!!!!! Vyser se na to !!!! Ivánku !!!!

Ivane jdi do prdele, Policii jsi celou rozesral, co měla jsi prodal za hubičku svý starý a sereš se dál. Jdi se vysrat !!!!!

názor fízla!!!!!!!!!!

pravdivý !!!

Chcete změnu? Tak podpořte Standu Humla(dopraváka srdcem i duší) zakroužkováním preferenčního hlasu č.7 na kandidátce Věci veřejných ve Středních Čechách (č.4) Díky :)

zbláznil ne!!!!

vychcánka a karieristu srdcem i duší

Taky jsem na p.Humla změnil názor,toho bych nikdy nevolil.

Tak jsme bez benzinu a stanovené limity jsou likvidační.

budete šlapat pěšky a schodíte přebytečná kila

Tak si kup benzín svůj. Stejně auto používáš pro svoji potřebu.

a snižovat stavy, 30% je chovnejch a to jsem při zemi!!!! Hanba blít, co se v tomto státě podporuje!!!!

Už jsi trapnej, vymysli konečně něco nového a dobrého, hlavně aby to stálo za to.

a snižovat stavy, 30% je chovnejch a to jsem při zemi!!!! Hanba blít, co se v tomto státě podporuje!!!!

Blbečku jsi jak zaseknutej gramofon. Vymysli už konečně něco novýho.

Rachna kachna, to to letělo !!
Dnes mi ukápla slza. Skutečná, chlapská, hrdá. Tak moc jsem to těm klukům přál a když Vokoun chytil poslední nájezd, tak ta neskutečná radost musela nějak ven.

Nebylo to proto, že bych se najednou cítil být nějak víc Čech, nebo že bych to vyhrál já. Bylo to proto, že ti kluci mě totálně odvařili svým přístupem, jakým se k tomuto mistrovství postavili.

Po OH jsem si říkal, že se snad na letošní MS ani nebudu dívat, že vrchol sezony je za námi. Když byla známá (ne)nominace s 25 omluvenkami, tím spíš jsem byl ve svém názoru utvrzenej. Ale jako každej rok, tak i tento jsem nakonec k televizoru sednul a nevynechal jeden jediný náš zápas.

A to, co kluci začali předvádět v době, kdy spadli na úplné dno a kdy Jágr vypustil páru prohlášením, kdy lítala slova jako "zadnice" a "líbat", tak to mně vzalo dech. Žádné urážení, žádné odklouzání a hurá domů. Naopak. Totální srdíčko (a to slova o srdíčku a štěstíčku nemám rád), totální oddanost týmovému pojetí, snad jako vzdor všemu a všem.

To, co předvedli naši hokejisti v posledních dvou minutách se Švédy, to jsem dřív obdivoval u Kanaďanů. Klapky před očima a jediný cíl. Puk dostat do brány. Za každou cenu, jedno jak. A snad to ani nemohlo dopadnout jinak, protože když člověk opravdu moc chce, tak to dokáže.

A když puk po Rachůnkově bombě skotačil v síti a z TV se ozývalo" Rachna kachna, to to letělo!!", tak už jsem věděl, že dnes tato parta bojovníků nepadne.

Mají před sebou ještě jeden krok. Osobně bych to přirovnal malému Naganu, nebo Zázraku na ledě, kdyby tato parta bojovníků skolila ruského medvěda, který přijel v plné kondici a s týmem, který co se jmen týče převyšuje ostatní mančafty minimálně o jednu třídu. Ale po dnešku už věřím všemu. Tito kluci už vyhráli sami nad sebou a to je víc, než Ovečkin, Malkin, Dacjuk.....

KLUCI, DĚKUJI A DRŽÍM PALCE!

Edit: Radost v 60.minutě s komentářem Záruby: http://www.youtube.com/watch?v=J4j5g8WoFvQ