Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Tohle jsem napsal vážení kolegové a kolegyně panu ministrovi, v sekci volné, tak jsem zvědav na jeho odpověď:
Michal Stánek

Dobrý den pane ministře, píše vám hodně rozhořčený policista, který v začátku věřil, že když budete kormidlovat loď jménem Ministerstvo vnitra, tak se postaráte o ty bez kterých normální dění ve společnosti nemůže fungovat, aby jste to pochopil pro vás jsou to příslušníci bezpečnostních sborů, kteří pomáhají likvidovat následky dopravních nehod, potírají trestnou činnost, hlídají zločince a vrahy ve věznicích, odhalují závažné trestné činny, ať jsou to policisté, hasiči, věz. služba, celníci, zkrátka ti co jsou dnes a denně ve skyku s realitou na rozdíl od vás tzv. vyšších lidí, kteří vůbec nevíte nic o problémech těch co jsou tím základním článkem ve všech složkách bezp. sborů a bez kterých to ani nůmuže fungovat, a na kterých závisí všechno ostatní.
Jinak by jste ani nemohl mluvit o zkrácení pracovní doby v tůdnu o 2,5 hodiny, pro nás co pracujeme v 12 hod. pracovních směnnách se nám může o zkrácené pracovní době pouze zdát v hodně vzdálencýh snech, a to máme navíc odpracovat státní svátky, kdy jsou ostatní doma, bez nároku na mzdu.
Dále je to ten váš týden dovolené navíc, to už je pro normálního četníka taktéž pracujícího v 12 hod. pracovní směně pouhá utopie, ve městě kde pracuji v policejních řadách si musíme ten váš týden navíc naplánovat do dní svého volna, aby nás nemohl někdo třeba zavolat do služby když si vzpomene, takže jaký pak týden navíc.
A taky který chytrák vymyslel pro lidi pracujíví v 12 hod. prac směnách dny dovolé, za které nám počítají jen 7,5 hodiny. Ona je i celá ta dovolená pouze nahradní volno za nesmyslných 150 hod. zdarma, které se mají využívat jen v mimořádných případech a né na pokrytí hokejových či fotbalových utkání, o jejichž času a mistu konání se ví minimáln půl roku ne-li rok dopředu,
Tak už se proboha zamyslete jaké pro mne jsou toto výhody, když je s vypnutými prsy tak rád a stále dokola prezentujete pane ministře. Poslední ránu, kterou jste zasadil bezp. složkám byla vaše neúčast na našem setkání v Praze dne 27.2.2007, kterou jste vyjádřil co je pro vás důležitější a čí práva hájíte přednostně. Nejednalo se o akci, která se koná každý týden, takže vaši neúčast beru jako účelovou a vaše hájení a vystoupení v televizi dne 27.2.2007 beru jako výsměch všem slušným členům bezp. složek.
Pro mne není problém napsat vám na sebe kontakt, aby jsme mohli vše probrat, ale asi bude problém z vaší strany v neochotě s někým jednat a obhájit si svoje názory jako opravdový chlap a neustále se z něčeho vymlouvat. Tak by jste si měl dál pozor, aby se vám ta loď nakonec nepotopila celá.
S pozdravem Staněk Michal, policista

Už vidím jak se ten SLIZOUN zase usmívá!!!! Fuj, potvora jeden!!!!

Ahoj Michale,

nejsem ministr (bohudík), ale Tvůj příspěvek mě donutil k reakci - především to Tvé počítání. Je přeci úplně jedno jestli sloužíš sedmapůlky, dvanáctky, šestnácky nebo čtyřiadvacítky - vždy Tě počet služeb, resp. odsloužený čas musí dát fond pracovní doby, což je počet pracovních dní - kalendářních - krát 7,5. Čili pokud sloužíš sedmapůlky, musíš do práce tolikrát, kolik je pracovních dní v daném měsíci, poud sloužíš dvanáctky, tak půjdeš 11-14x (podle toho, kolik máš dalších akcí - školení, porady, kursy, služební cesty apod.) a při čtyřiadvacítkách budeš mít 7-8 služeb.
Nemohu souhlasit ani s Tvým tvrzením o týdnu dovolené navíc - počítej se mnou - podle 186-ky bylo 37 dní a pro sloužící policisty s pracovní dobou 37,5 hodiny týdně (kancelářští = 40 hodin) to bylo přepočítáváno na ony slavné dny volna a dny pracovní, přičemž neděle byla Tvým dnem pracovním a naopak středa byla Tvým dnem volna. Ale zpět k dovolené - dnes je 42 dní, tzn. +5 dní, od toho odečti jednu sobotu a jednu neděli a dostáváš se k číslu 3. Vzhledem k tomu, že program EKIS počítá od 1. ledna pouze tzv. "pracovní dny" = kalendářní, takže z pohledu EKISu máš 30 dní pracovních (kalendářních) a 6 víkendů (sobot a nedělí = 12 dní), dohromady tedy 42 dní.

A na závěr Tvoje poznámka - dovolenou si musím naplánovat na dny volna, aby ... to je nehoráznost, pokud to na vás požaduje váš šéfík. Takový by se měl vrátit zpět na ulici (pokud tam vůbec kdy byl) a nebo měl být nadřízeným "zcivilněn" - to je protizákoné.

Jinak s Tebou v podstatě souhlasím a máš můj obdiv, já se rozhodně nepodepíši.
S pozdravem kolega sloužící již předlouho.

Musím reagovat na dvojku i p. Staňka co se týče pracovní doby. Ke zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně skutečně došlo, ale toto se netýká policistů, kteří pracovali normálně v nepřetžitém provozu. Týká se to vedení a policistů, kteří měli pracovní dobu pondělí-pátek od 07.00 do 15.15 hod. (kdysi od 07.00-15,30). Komu se tím zkrátila pracovní doba o 2,5 hod. týdně si jistě domyslíte sami.

Pánové, zdá se mi, že pláčete na špatném hrobě. Nicméně Vám fandím. Ale nesmíte se osočovat navzájem. Musíte táhnout za jeden provaz. A co se týče Vašeho vedení: Jednoho Husáka už jsme tu měli a jak to dopadlo ? A nepřípomíná Vám vizáž Vašeho ministra trochu Mussoliniho? Z pozdravem.

A já pořád tvrdila, že jsem jej už někde viděla, hajzlíka.

Je to holt taková legrace nad kterou se chce brečet.

Dotaz v sekci Policie ČR, Hasiči
Pane ministře,
byl jsem přítomen na Manifestu 361 a chtěl jsem Vám tam položit otázku, nebo spíše podnět k zamyšlení. Vy jste se ale nedostavil z důvodu údajně nutné návštěvy Slovenska, proto jsem ani nevystoupil a nepřednesl svůj příspěvek, který měl být adresován Vám. Nyní toho sice lituji, že jsem nevystoupil v diskusi, ale alespoň zde, na Vašich stránkách Vám napíšu svůj příspěvek a budu očekávat, že mi snad odpovíte.

Moje žena pracuje v soukromém sektoru a do konce loňského roku nikdy neměla příplatky za soboty, neděle a svátky. Nyní, od 1.1.2007 tyto příplatky má a jsou jí zaměstnavatelem řádně propláceny! Naopak já, policista sloužící čtrnáctým rokem, jsem do konce roku 2006 na tyto příplatky měl nárok a vždy mi tyto příplatky byly řádně propláceny, ale s účinností zákona č.361/2003 Sb. na tyto příplatky nárok nemám. Nechápu, proč se stát ke svým státním zaměstnancům takto zachoval.
Druhým takovým paradoxem je to, že ve městě, v němž bydlím, máme několik nepřizpůsobivých občanů, kteří páchají trestnou činnost. Jeden z těchto občanů dostal za svůj delikt trest ve výši 100 hodin veřejně prospěšných prací a musí ZDARMA tyto hodiny odpracovat pro stát. To je zajisté správné, že byl takto "ohodnocen" za svoji nezákonnou činnost. Vysvětlete mi, velice Vás o to žádám a PROSÍM, jak je ale možné, že když jsem nespáchal žádný protizákonný delikt, tak mám přímo zákonem č.361/2003 Sb. určeno, že musím ZDARMA odpracovat pro stát 150 hodin přesčasů, což se s nadsázkou dá i nazvat 150 hodin veřejně prospěšných prací!!!

jaký je rozdíl mezi tvojí nickou, to radši nepíši nic. Nezatracuj zákon jako celek, jednou až budeš sloužit delší dobu budeš rád, že některá ustanovení využiješ. A věř tomu na každého jednou dojde a když tě nová mladá generace takhle odkopne tak bych ti to jen přál, protože vy to děláte také. Já si naopaK i starších zkušených kolegů vážím a nikdy bych je takto neurážel.
Zákon samozřejmě změnu chce. Pár stovek vám nestačí vy chcete hned desetitisíce a nejradši by jste je vzali svým kolegům. Nikdo nechce aby jste měli méně ale vy nadáváte od ministra na všechny, urážíte, všichni nic nedělají, jen vy jste ti nejdůležitější u policie. Tak jak vy prosazujete své zájmy je nedůstojné příslušníka policie.

Také mám takový názor, lidi jako Clusoue také zmoudří, až budou starší a budou mít odslouženo víc let. Zákon celkově není špatný, jen jsou tam některé věci, které je třeba změnit. A rozhodně je pro nás průchodnější takové změny prosadit, než jej rušit úplně. Jestli Clusoue zná legislativní proces a naší politickou scénu, tak mu to musí být jasné. Jestli ovšem nechce na nový zákon čekat opět nějakých pár let.

konečně příspěvky na úrovni

Co ty jsi za "hajzla" to svět neviděl ... jak mě říkal známý podplukovník z Prahy ... mě už to je jedno, ale ty hajzlové od vedoucích až po OŘ ty se jen klepou, aby se vám "dole" nepodařilo zvrátit zákon !!! Takže pro tebe ... doufám, že se nám komplet z.č. 361 podaří zrušit ... peníze mají dostat ti co odvádějí tu nejdůležitější a nejnebezpečnější práci a né "povaleči" na OŘ, kteří ze svých přeplněných kanceláří div nepadají z oken !!!

Nemám zas tak moc odlouženo, ale kompletně zrušit zákon č. 361 je pěkná hovadina. Přemejšlej trochu. "... peníze mají dostat ti co odvádějí tu nejdůležitější a nejnebezpečnější práci ", ale od toho jsou příplatky, kde toto má být zohledněno. A jak určit, která práce je nejdůležitější. Každá práce pro slušné lidi tohoto státu je nejdůležitější, aspoň z pohledu nás policistů a že práce policisty je nejnebezpečnější je snad jasné. Všude platí, že vedoucí pracovník bere víc než řadový dělník. Tady jde ale o to, aby i ten řadový nebral almužnu. Takže plně souhlasím s příspěvkem pro clusouea a věř, že nebudu sám. Mám sice odslouženo jen šest let, ale nemohu s tebou souhlasit. Jsem pro tvou informaci člen OHS a snížení platu a třídy se mě také týká. Pokud jsi policista, tak si jistě dovedeš představit, že to není procházka růžovým sadem.

for rebel
Jinak doma všechno zdrávo?

For rebel
Tak jestli tě zajímá, jaký jsem hajzl, tak čti, jestli to umíš. Mám odslouženo cca 30 let. Nikdy jsem nebyl v KSČ, do revoluce jsem byl vždy jen na základních funkcích, potom jsem měl 10-15 podřízených a nyní jsem opět na základní funkci. Nikdy jsem nedostal nic zadarmo a ani nedostanu, nemám žádnou tláču. Ale co mám, je zdravý rozum, narozdíl od tebe a tak dokážu posoudit, co je dobré a co ne. A buď trochu na zemi, jestli si myslíš, že ta tvoje práce je ta nejnebezpečnější a nejdůležitější. Hrdino.

i když nemám tolik odslouženo jako ty tak s tebou plně souhlasím, moc mě mrzí arogantní výstupy těch nejdůležitějších u policie z ulice, jen oni jsou ty nejdůležitější, hoši bez vás se policie obejde to si uvědomte a už konečně přestaňte napadat kolegy kteří určitě dělají odpovědnější práci a jsou podle Vás jen v kanceláři. Ano bez takových lidí by policie nemohla být, ale vaši práci klidně zastane městská policie

Tak jsem se včera zúčastnil manifestu v Praze. Atmosféra super. Mohlo nás být více, ale i tak si myslím, že přes všechny naschvály ze strany některých funkcionářů, první akce tohoto druhu splnila naše očekávání.
Teď si pouze nesmíme nechat zalepit hubu pár stovkama a v našem úsilí pokračovat. Zákon musí být zrušen jako celek, jinak naše počínání nemělo smysl. Apeluji na ty, kteří se včera ještě báli zúčastnit. Vidíte nic se nám zatím nestalo, i když a to musím zdůraznit se na srazu pohybovali různí "nenápadní " pracovníci PP, kteří zde prováděli tajný monitorink. No ale, co má být ? Co nám chcete udělat ? My nemáme co ztratit !!!
Takže ještě snad díky organizátorům a hanba politikům za naprostý nezájem z jejich strany.

asi ses zbláznil viď, zajímá tě, že jsou také ostatní, kteří zákon zrušit nechtějí-nikdo nemá nic proti vašim požadavkům, pokud došlo ke snížení platu, ale kdo jsi že mluvíš za všechny

A kdo jsi ty ? Ptáš se na mne a ty sám nejsi schopen napsat ani svoji nicku.
Dle tvého projevu asi patříš na druhou stranu barikády a jestli ti nový zákon vyhovuje, pak tě šacuji nafunkci od ZVO výše, případně na pracovníka PP. Nevím jestli si byl včera na srazu, ale pokud bys tam byl určitě by si slyšel z úst pana Judr. Janečka, že zákon č.361 je jako celek je v přímém rozporu se základní listinou práv a svobod. Takže, kde je problém ? Sice si nedovoluji mluvit za všechny, ale spousta nespokojených zde již vyjádřila názor, že než-li sloužit podle z.č. 361, pak je již lepší sloužit dle zákona starého.
Pokud se ti líbí nový zákon, jak jsem již uvedl, asi nepatříš zrovna mezi nás, kteří se včera sešli, a tím vyjádřili nesouhlas s paskvilem v podobě z.č. 361.

nenech se otrávit-for..., máš úplnou pravdu, stojíma za tebou!

jaké barikády, a vyjádření pana Janečka - on ani neví, že zákon již u ústavního soudu byl a byl shledán v pořádku a ani neví, že o jednom zákonu nemůže ústavní soud rozhodnout jinak než rozhodl. Pokud vám některé věci uvedené v zákonu vadí snažte se o zákonnou změnu, ale tyto výkřiky do tmy z neznalosti práva jsou přinejmenším adekvátní znalostem pisatele

Znovu opakuji, že vúbec nevím, s kým se bavím. Mohl by si alespoň nastínit.
Máš pravdu, právníkem nejsem. Na to ale abych jaksi selským rozumem poznal to, že nový zákon vyhovuje jen a pouze paňákům v kanclech docházejících do zaměstnání pouze na ranní směnu, tak na to žádnou univerzitu nepotřebuji. Nový zákon je diskriminační pro lidi v podpalubí. A buď od té dobroty adekvátní znalost, či neznalost práva nech na klidu. Sloužím již hezky dlouho a stímto jsem nikdy neměl nejmenší problém. Ono kolikrát stačí používat selský rozum a cit a nejen nabiflované formulky. Znám plno teoretiků s kterými když jdeš náhodou na ulici, pak aby si
měl ještě oči vzadu, aby tě náhodou takový vůl ještě zezadu nezastřelil.

For Clusoe
To jsi trochu ulít, když chceš rušit celý zákon, viď? Přečti si ho pořádně a zjistíš, že tam jsou i dobré věci. Abys náhodou nevylil s vaničkou i dítě.

já bych vás všechny vyházel do civilu

A co bude jako potom, tam už tvůj rozum nesahá co !!Napsat každou blbost, která tě napadne není zas takový úspech, tvůj možná jo.

PLNĚ PODPORUJI KOMPLETNÍ ZRUŠENÍ ZÁKONA Č. 361 ... JEDINÉ KDO SE V NĚM VZHLÉDNUL JSOU FUNKCIONÁŘI ... takže už jen kvůli těm byrokratickým parazitům doufám, že ten zákon padne jako celek !!!

Taky jsem tam byl, ale ty blbosti co tady píšeš v žádném případě nepodporuju. Nejsem vedoucí pracovník, aby měla tvá dušička pokoj.

Ano, máš pravdu. Nic se nestalo a nic se nestane. Nebo pamatuješ, že by někdy v tomto kapitalistickém státě dala vláda na hlas "s"prostého lidu ?? Myslím, že svým přístupem dali jasně najevo, co si o tom myslí. Na OOP je každý lehce nahraditelný, jak bylo řečeno. A nejhorší je, že oni tomu vážně věří. Už se těším, jak mě nahradí policista, který vyšel ZOP. Mám odslouženo 15 let na OOP, nejsem kariérista (krom toho nemůžou být všichni na SKPV, OŘ, PP, někdo musí být na nejnižším článku). Já jsem finančně zůstal na svém, ale v novém zákonu se mi hnusí oněch tolikrát zmiňovaných 150 hodin, presumpce viny a odebrání dalších "jistot". Dnes nebude problém za sebemenší pochybení přijít o zaměstnání. Ministrova metoda - cukr a bič je mírně ujetá, ale co dnes není. Pomalu každý zákon, který opustí sněmovnu je paskvil a navrhovatel zákona určitě nevěřícně kroutí hlavou ...

pro Clusoue
.... Skutečně by jsi se měl zamyslet nad tím co říkáš (píšeš). Zák. 361 v určitých směrech přinesl posun, vývoj a i pro některé PT (a v nich zařazené skupiny pol.) výhody s poukazem na hrubý plat, odchodné a výsluhy. Nehovořím zde o PPPČR a jeho suitě ap. na KS a OŘ, kterým by to min. z morálního hlediska nemělo příslušet, neboť si již dost "nasloužili a "nahrabali" dříve" a mohli odejít dle "starého" zákona, ale myslím lidi na "odchodu" v souč. době (po skutečně xxx letech odsloužených ve výkonu), kteří by skutečně a "důstojně mohli odejít" (a podřídít se tak tzv. "Langrovu řádu"). Se všemi body "Petice" souhlasím a jsem ochoten kdykoli ji podepsat, neboť z mjr. jsem opět por. na SKPV a v 7 TP nemám bez VŠ ev. VOŠ (ačkoli s DŠ, a nemám ve věku 50 let v úmyslu účelově nastoupit studium PA i když mám 3 roky VŠ) budoucnost. Mám sice zájem dále sloužit, ale 361 mi to vymezil jen do 31.12.2010, do kdy ale skutečně nemíním vytrvat. V té souvislosti jsem pro ev. valorizace výsluhy rovné valorizaci důchodu (mj. v běžných vyspělých zemích ke kteým se ČR chce hlási, je to běžné, neboť si tyto váží svých zaměstnanců). K širší informaci případně shlédni mé předešlé příspěvky na této stránce "langer-volná diskuse, Langer-názory).

Jste jedničky všichni jež jste se zúčastnili na prvním manifestu. Panové Langer, Husák, Salivar a další pouze ukázali to co jsme o nich dávno věděli, že nemají zájem o řadové příslušníky a hasiče.

POLICEJNÍ PREZÍDIUM JAKO NEJVĚTŠÍ NENAŽRANÁ OBLUDA ZRUŠIT A PENÍZE ROZPUSTIT MEZI ŘADOVÉ POLICISTY, KTEŘÍ SI JE ZASLOUŽÍ.

..lze nekde najit, kolik lidi z PP nam dela ten prumer mzdy nad 30 tisic mesicne?

Souhlas, a pro kolegu "m" pod Tebou, to není težké odhadnout, když si vezmeš, že nejsou v horším jak 10 PT a to nevíme jaké mají procentuální osobní ohodnocení. Možná by stálo za to podle zákona č. 106/1999 Sb. zažádat o tyto informace. Asi bychom se nestačili divit! Ti nám zvedají průměrné platy policistů.

A věřím, že jak pan ministr, tak celé policejní prezídium, chodí prvních 150 hodin v roce do práce bez nároku na mzdu, aby naplnili své rozkazy. Tak to dělají přece i "civilové". Že?

Páni diskutující. Uvědomte si , že na toto DF někdy zajdou i lidé, kteří právu rozumí.Tak nedělejde ze sebe hlupáky. Alespoň ne na veřejnosti.Protože jaký právní vztah má MV k zákonu č.631/2003 Sb. Jinak jak píše Civil, podle mě ti policsté mohly v autě i spát.V případě, že čerpali odpočinek? Je někde uvedeno, že během odpočinku se nesmí spát? Čus

Opravuji zák.č.361/2003 Sb.

S tím odpočinkem bych souhlasil, než jet někam na oddělení, je lepší být v úseku a necestovat třeba přes půl Prahy. Taky je vozidlo připraveno v naléhavém případě vyjet. Ale co mě zaráží je to místo, kde je vozidlo odstaveno. To už ho mohli strčit přímo pod Vencu na place, bylo by méně nápadné.

Spát na veřejnosti je naprostá zhovadilost. Kdo to dělá dává zbraň do ruky těch co nás nemůžou ani cítit, a dělá ostudu všem poctivým pracovníkům. Jako občan bych taky řekl, že spaní v práci policajtům není třeba přidávat. A vůbec bych se nestaral o to, že měli pauzu. Policista v uniformě by se měl vždy chovat důstojně a ne spát na ulici, byť v autě jako nějakej bezdomáč. FUJ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jó znám různé názory, jako například, že ve službě nemáme jíst na veřejnosti, protože to není vhodné. Je třeba tedy zalézt někam do ústraní a tam někde v koutku ten svůj hamburger natlačit do hlavy, ale dávat si pozor, aby nás někdo neviděl, to by potom někdo mohl zjistit, že máme vnitřní schránku stejnou jako jiní a že potřebujeme jíst a pít.

Jako řidič z povolání si taky v pracovní době schrupnu, mám to dokonce nařízeno zákonem. Tak nač to opruzování. Jen to místo bylo zvoleno nešťastně.

Včera jsem na funkčnost vedení policie a reálný stav slyšel moc hezký názor. Pan ministr a pan policejní prezident by z Policie ČR měli udělat spol. s r.o. a šikovně to prodat nějakému dobře organizovanému gangu. Takhle přece to vypadalo v každé firmě, o které jsme se později dozvěděli, že byla "vytunelovaná".

Dlouho jsem nereagoval, ale dnes musím. Srovnejte vaše včerejší požadavky s následujícím článkem. A než zase začnete nadávat do debilů, zapřemýšlejte o náročnosti své práce a o svém chování. V civilu by ti hošani dnes už byli na pracáku. U jedné velké sociálky s názvem PČR je to ale normální chování, proto se ani tiskový mluvčí ničemu nediví...

http://zpravy.idnes.cz/auto-se-spicimi-policisty-parkovalo-na-pr echodu-fud-/krimi.asp?c=A070227_125335_krimi_pei

máš úplnou pravdu, takový to těm slušnejm policistům hodně moc kazí

no pánové s takovýma se musíte vypořádat taky sami mezi sebou a nekrýt se tak, že se nic nestalo!!! jinak je vaše snažení to tam a jakmile se na vaši stranu aspoň malá část přikloní, tímhle je hnedka ztratíte.

pardóóón, chyba se vloudila, mrška jedna. Pro Civila od civila.
28.02.2007 10:19 civil

S tím odpočinkem bych souhlasil, než jet někam na oddělení, je lepší být v úseku a necestovat třeba přes půl Prahy. Taky je vozidlo připraveno v naléhavém případě vyjet. Ale co mě zaráží je to místo, kde je vozidlo odstaveno. To už ho mohli strčit přímo pod Vencu na place, bylo by méně nápadné

Pane řešíme tu závažný služební zákon a dopady z něho na řadové příslušníky, takže nechápu co tady hledáte za štěstí?

Co to tady plácáš za blbosti. Je vidět, že jsi pouze zamindrákovanej mamlas, kterej se k tý sociálce nedostal. Včera jsem šel kolem zastávky autobusu a řidič spal uvnitř. Řidič kamiunu tak spí na odstavném parkovišti v nákladáku. Určítě je taky nikdo nevihodil. To že někdo chrápe v autě ještě neznamená, že něco porušuje. Raději sám napiš co děláš ty, abych ti mohl odepsat, co všechno se u tvého povolání děje a jaká jste banda flákačů.

..ja tvrdim, z v sluzebnich vozidlch se spat muze,tuhl jsem pri navratu z eskorty v 3,40h rano v rychlosti 100km/h otevrel oci az 1m od svodidel,tak verte ze muze

..spat na prechodu je brutal,uznavam

pro "pro civila"

Nevyhodil se píše po v tvrdé y, dál se píše kamion a ne kamiun, náklaďák (když už ne nákladní automobil) a ne nákladák. Jinak já dělám to, co ty se svou češtinou dělat nemůžeš a vydělávám tím na tvou výplatu.