Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Tohle sem taky patří:Souhlas
(Hubert, 27. 02. 2007 17:32)Nejsem příslušník policie, ale souhlasím s Vaším protestem. To, co s Vámi dělá vedení této země, je nedůstojné a ponižující. Děláte nevděčnou práci za mizerné peníze a často jste ještě v ohrožení života parchanty, kteří jsou navíc často lépe odměňováni než Vy. Vydržte ve svém protestu, držím Vám palce a necouvněte před výhružkami. Vedení tohoto státu si musí uvědomit, že Vás tato země a její obyvatelé potřebují a podle toho musíte být také adekvátně odměňováni! Snad se jednou dočkáme toho, že ve vedení této země budou slušní a schopní lidé a ne všehoschopní parchanti, kteří myslí jen na svoje koryta!

_________________________________________________

Díky Huberte!

Díky za podoru, máte objektivní cit pro posouzení problémů i nepopulárních profesí jako je policie.

k příspěvku "PODRAZ OD 1.7."
mohu pouze uvést to, že k mému osobnímu dotazu na MV p. Langer sdělil - (v plném znění odpovědi)
"""
Dobrý den, děkuji za důvěru, se kterou se na mne obracíte a svěřujete se se svými zkušenostmi. Pokud Vaše vzdělání nesplňuje charakter vzdělání vyžadovaného zákonem, tak opravdu bude nutné, abyste si v zákonem stanoveném přechodném období potřebné vzdělání doplnil, pokud i nadále chcete zastávat současnou pozici. Jsem přesvědčen, že zákon poskytuje dostatečnou lhůtu a pokud Vás Váš vedoucí zařadil do této třídy, tak Vám pravděpodobně vyjadřuje důvěru, že toho jste schopen a Vaší práce si váží. Pokud byste studovat již nechtěl, zkuste s Vaším nadřízeným probrat, zda by Vám nemohl nabídnout jiné služební místo, kde byste podmínku vzdělání splňoval.
Musím důrazně odmítnout, že bych chystal nějaké úpravy ve výsluhách a nevím ani o tom, že by to připravoval někdo jiný (alespoň to se mnou zatím nikdo nekonzultoval). Můj názor na výsluhy je takový, že se jedná o velmi důležitý prvek, který má jak charakter motivační, tak sociální a proto trvám na jejich zachování. S pozdravem a přáním všeho dobrého a případně mnoha studijních úspěchů, Ivan Langer.
"""

Je vidět, že sám ministr neví, jak paskvil funguje. Zařazením do příslušné třídy od začátku roku nebyl projev důvěry vedoucího toho kolegy, ale prosté překlopení. Jak může nabízet vedoucí jiné služební místo, když o obsažení dle paskvilu rozhoduje výběrové řízení, nebo tomu tak není?

pro dennis cleanis
... pokud půjdeš na nižší TT, tak žádné výběrové řízení neúpotřebuješ, a je to jen skutečně o dohodě a ev. volné tabulce. Pan MV ví o čem hovoří i s tím jeho ev. naplněním přísl. vzdělání pro přísl. TT v dané době. Bohužel dosud zapoměl(li) na přísl., kteří by ev. splnili vzdělání např. DŠ (bylo-li by bráno jako VOV) a nevymýšlet pro strarší přísl. nějaké kličky např., že po operativním kursu si ještě odstudují Xměsíců na nově zřízené škole (k čemu, když toto již vše mají nastudováno a praxí uplatněno z minuklosti). Tedy v zásadě jsem PRO VYJÍMKY ve vzdělání. když již jedou (dříve) přísl. dostatečné vzdělání pro přísl. fci. a hodnost naplnil, tak k čemu další (snad jen z plesiru zák. č. 361).

Projev učitelky
(přepis záznamu projevu paní Kriglové na Manifestu 361 v Praze u Křižíkovy fontány)

Dobrý den,
Jmenuji se Ivana Kriglová, jsem matka 4 dětí,učitelka. Přišla jsem podpořit váš Manifest, jelikož jsem přesvědčena, že podpora veřejnosti v tomto případě je velmi důležitá.
Nemohu se smířit s tím, že média nás více informují o pochybeních jednotlivců z řad policie, než o úspěších policie jako celku. Zacházejí tak daleko, že hovoří o selháních i bývalých policistů. Vyvolává to ve mně pocit záměrného poškozování pověsti policie.Mě jako občana, mámu a učitelku zároveň, zajímají informace právě tak o pozitivních jako o negativních výsledcích.
Máme plná vězení, denně se na ulicích potírá zločin,denně řadoví policisté nasazují životy pro naši ochranu. Proč o tom není slyšet?
Naše děti by měly vědět co obnáší povolání řadového policisty, hasiče, celníka, vězeňské služby. Měly by si uvědomovat jejich rizika. A to vše je v silách našich politiků. Nezneužívat policii k politickým šarvátkám, ale zajistit pravomoci a podmínky, aby své ne zaměstnání, ale poslání mohli plnit podle svých idejí.
Zásadně nesouhlasím s tím, jak ministerstvo vnitra prezentuje policii navenek.Musím říct, že zlehčování vašich požadavků a zastiňování hlavních bodů vaší petice z úst pana náměstka Salivara je na pováženou. Dne 22.února 2007 jsem shlédla pořad Události na ČT 2 a byla jsem jako stálý volič ODS zklamána.
Místo toho, aby pánové z ministerstva vyslyšeli připomínky, které vychází z denní praxe, sdělovali divákům s úsměvem, že odchody policistů ze služby jsou normální, ba snad i vítané. Pochopila bych to v případě, že by snad sami tito pánové chtěli opustit teplé židle a vyjít na mráz.
Mě, narozdíl od pana Salivara, silně znepokojuje situace policistů zapříčiňující jejich odchody. Když se zeptáme dětí v mateřské škole, čím chtějí být, většina odpoví, že policistou.
Ano, děti věří ve spravedlnost a komu tato vlastnost zůstává do dospělosti, vybírá si povolání se službou ostatním. K těmto patří i policie. Proto každý, kdo se rozhodne opustit tuto službu, má nezanedbatelný důvod. Bývá jím i ztráta ideálů.
Pokud policisté necítí oporu ve svých nadřízených, jsou stále zesměšňováni a káráni, ztrácí motivaci a chuť k práci. To je zničující nejen pro jednotlivce, ale pro celou společnost.
Proto bychom jako občané měli podpořit Manifest a pánům na ministerstvu připomenout, že policie je tým. A zásadou týmové práce je podporovat se navzájem a nepřipustit rozklad celku kvůli jednání nemorálních jednotlivců, kteří se vyskytují v každém lidském seskupení.

Držím vám palce a přeji podporu médií.
_________________________________________________

Děkujeme paní Kriglová, takovým LIDEM jako Vy, stojí za to sloužit !

Bez komentáře
----------------------------------------

www.legalnivrazda.cz
www.jirikajinek.cz
www.sinagl.cz
www.hucin.com
www.policejnistat.cz
www.policista.com
www.ivanroubal.blog.cz

Toto není reklama na naše webové stránky jak se někteří policisté mylně domnívají. Toto je reklama na práci některých policistů. Samozřejmě je to zároveň ostuda celé policie. Tuto reklamu sponzorují občané ČR na své náklady, tzv. sponzorský dar pro PČR.

bez komentáře
____________

www.rambo.cz

Navštivte stránky našeho postiženeho kamaráda, uděláte mu tím radost.

POZOR- výsluhy se od 1.7. 2007 budou vyplácet pouze 5 let poté je konečná. Je to z více zdrojů!

Co to je za blbost, vdyť pan ministr sliboval, že nic takového nepřipravují, modří ptáčci jarabáčci.

A kde jsi vzal tyto informace i "z více zdrojů".

Nešiř fámy, je to nesmysl!!!!!!! Nejdřív by se to muselo projednat v parlamentu a pak je dlouhý schvalovací proces. Mezitím by bylo možné "prásknout do bot".

Kolegové na toto ( i když v tomto státě je všechno možné )doporučuji nereagovat, nevzrušovat se, nicméně - hlídat návrhy v PS. Výsluha je výsluha, a tady se zřejmě jedná o provokaci kdoví jakého ptáčka. Možná bychom se divili, kdo zde tuto "šumivku" umístil.

Bohužel jsem odpověď nechtěně "překlopil" do samostatného úpříspěvku, a tak shlédni "MirroK" (Mir.I.roK@seznam.cz) ze dne 1.3.2007 - 22.43 hod.

Tak po 14 letech jsem se dočkal DEGRADACE, ponižující 3 TT, odejmutí mimořádného povýšení a hromadu nechuti a ztráty motivace-to je výsledek zákona 361 na řadového policistu. Rehabilitaci na příděl, 150 h automaticky a dále jen bič a bič.

Jenom pro ty, co na můj podnět reagovali. Nedá se takto uvažovat ani ve 2O ti letech, žít chce slušně každý, nic jsem zadarmo nedostal, můžete omarodit, mít úraz a podobně. Můžete mít např. velký výdělek, ale toto není pořád jistota, pak z Vás mohou být opravdu žebráci, říkám to ironicky, zákon je o sociálních jistotách, pochopitelně o penězích, názor Vám neberu, ale věřte že mám pravdu, vzpomenete si na mne za 2O , 3O let, s podravem kolegové por Marek Ladislav, bývalý kolega z přímého výkonu. Jina jsemprošel hlídkovou službou, okrskář a zpracovatel, vím o čem mluvím, chci pro nás spravedlivý zákon, rentiéři byli též poškozeni, souběh nemocenské s rentou, poloviční valorizace, a další chuťovky. Jinak já jsem odešel podle starého zákona, nový byl pro mne nevýhodný, nemám dojem, že jsem se vyhříval na židli, největší zlo u policie je hádat se mezi sebou a to řadoví, plukovníci se smějí, za dobro věci.

To jsou má slova a není co k tomu dodat, jen to, zdali nebudou podmínky takové, že po 31 sl. nebudu litovat, že jsem měl odejít podle starého zákona, nebo podle 361, nebo nyní čekat jak to dopadne s ev. novelu 361 (popř. jeho zrušením), a to bych se na to mohl tedy vykašlat rovnou a jít rovnou na pracák.

Nevím to zcela na 100%, ale ten souběh nemocenské a výsluhy by se měl týkat kolegů, kteří odešli a jsou v tvz. ochranné době. Možná se pletu, ale v tom případě bych neviděl jediný důvod, proč bych si měl platit sociální pojištění. Jestli je toto pravda měl jsem se dát na dráhu KZO hned po ZVS. Jinak jsem policejní asociál.

For Clusoue
Tos mě teda odhalil, fakt si dobrej. Nemá smysl něco ti tu vysvětlovat, nic jsi nepochopil, Ivánku, ty hlavo medvědí. Já jsem si odšlapal na ulici poctivých 15 let, nevozil jsem si zadek v autě, jako většina policistů teď (tím ale v žádném případě nechci zlehčovat práci jak ty říkáš řadových dělníků ulice). Já jsem na té ulici byl taky, tak vím, jak to chutná. Žádnou tláču jsem neměl, červenou knížku taky ne a nic jsem nedostal zadarmo. Opakovat se tu nebudu, ty jsi odvahu nenašel, abys napsal na můj @ a tohle DF není od toho, aby každý civil viděl, jak se poliši hádají. Tak se měj fajn a buduj tenhle systém líp než já ten minulý, aby ti za pár let nějaký kolega nevyčítal něco, za co nemůžeš.

Kolego ... ty si ale neuvědomuješ jednu podstatnou věc ... a to, že z.č. 361 pouze nasypal od vedoucích výše a z těch co tvoří práci policie a jsou vidět, tak těm ubral !!! Možná, že bych byl stejný, kdybych seděl na teplém místě a počítal si o kolik jsem si polepšil ( je to lidská povaha ), ale kamenem je to, že ti co nejsou vidět si "pocukrovali" zatímco ty na ulici dostali "bodlo". Stačila jedna jednoduchá věc - kdyby místo těch nesmyslů co udělali, tak měli zachovat příplatky za noční, směnnost, atd. a k tomu měli dát těch 10% ... já osobně bych byl spokojenej !!!

Ale vždyť já mám úplně stejný názor jako ty, nechápu, proč mají na tarifech sedět lidi, kteří nevystrčí zadek z tepla své kanceláře a jediné riziko, které jim hrozí je to, že si v klimbu píchnou tužku do oka. Já jsem s platem dolu nešel ale nebrání mi to v tom, abych otevřeně neřekl, že je to silně nespravedlivé právě ke klukům, kteří jsou na ulici a každou službu nastrkují svoje krky. Rozhodně souhlasím s body petice a to, co vylezlo z našich managerů po lednu neberu. Rozdělení do TT tak jak si to dělají okresáci a krajánci je odpor na druhou. Příplatky, které nám všem vzali, to je jen jedna z věcí, které se musí změnit. To jsou ale všechno nám dobře známé věci, je zbytečné to znovu psát.

Už mě nebaví na to reagovat! Styl této debaty k ničemu dobrému nevede.

Jenom pro bývalé kolegy, mladší, co zde píší dle mého názoru nesmysly, ale jejich názor jim neberu,v případě, že v přímém výkonu odsloužíte 30 let, tak pak jste opotřebovaní, pro zaměstnavatele jste nezajímaví. Znám mnoho kolegů, co dle starého zákona odešli v 55 letech, důchody ccc 8500. asi tak 2 roky dozadu, takže žádné vítězství, většina se ani 60 let nedožila.. Kdyby nebyly renty, tak ve věku cc 50 let můžete být socky, bezdomáči, nemusíte najít práci, jinak renta je tzvaný příspěvek pro ztížené pracovní uplatnění,!!!!!!!!! takže dle nového zákona pro řadové policisty to řeší tak, že to je na slušný život. Každý z Vás mladších ví, kolik bere hrubého obvoďák, hlídkař, nehodovák, technik, dopravák, děleno dvěmi, je to dosti velký nepoměr v rentách proti plukovníkům, až budete v našem věku, budete též stejně uvažovat, neurážejte své starší kolegy, je to hnusné, sloužil jsem sice jenom 24 let na OOP Česká Lípa, kde byl jeden z největších nápadů v ČR, kolotoč, držme spolu, nedávajte zbraň nesmysly darebákům, co mohou číst zde tento web, bývalý kolega por Marek Ladislav.

Svou rentu si strč někam ... mě zajímá co je teď a né co bude za 30-let ... to taky tímhle způsobem nemusí být nic, protože ty vaše renty vyplívající z 361 stát neutáhne !!! Pro mě jako jednoho z "mladších" bych raději uvítal zvýšení platu o "příplatek na bydlení" jako mají vojáci a rentu ať si strčí někam ... nebudu přeci žít jak socka do 60-ti let, abych celý život čekal na rentu !!! Chci slušně žít teď, když mám život před sebou a né čekat na stáří !!!

To sem ale blbec, co? Já někdy nevím, co píšu. Sou to takové kraviny, že se až divím. Tak sorry.

01.03.2007 21:04 --- Blbcem jsi se nazval ty, tak asi budeš ... každopádně jsi SOBEC

Vážený nepodepsaný ev. kolego s příspěvkem Téma Mirok-držme při spolu
... Zdali jde o reakci na mé příspěvky (neboť můj nick není Mirok, ale "MirrocK" a vždy uvádím pro autentičnost i přímý kontakt na e-mail adresu Mir.I.roK@seznam.cz) tak s Vámi souhlasím, a není co dodat. Jinak mj. asi mohu konstatovat, že zřejmě asi bude chvíli trvat přechodné období, kdy si zákl. pol. org. uvědomí, že když my z profesí SKPV odejdeme, a oni půjdou na SKPV, nikdo jim skušenosti nepředá (a tak se v tom budou chvíli plácat) což bude sice pro PČR přínosné z hlediaska, že odeli ti "staří (opotřebovaní a tzv. nepotřební), ale nepřínosné z hlediska, že ti co přijdou "nebudou nic umět" a "nebude kdo je to naučit". TAK JSEM NA TO DÄLE SÄM ZVĚDAVŸ, jak to dopadne.

DRŽME PŘI SOBĚ A VYMETEM SPOLEČNĚ ZRNO OD PLEV !