Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  09.02.2007 18:27 dědek <dedek@dedkovo.com>
 
A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
„§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
„§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
„§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
„§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
„§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.
  07.09.2009 21:36 for rentiér
 
je to pořád dokola, jen se jich tolik nezastávejte, protože jak může 40 ti letý policajt splnit testy to nechápu, když má sto kilo. Policie je k breku a spousta se jich veze a těch nemakačenků v menších městech, co vyšetří možná tak jenom průjem paní Blažkové!!!
  08.09.2009 12:06 x
 
A o co jde?Když policie vyšetří a pošle to někam, státní zastupitelství tradičně rozdává max. podmínky, penežité tresty eventuleně obecně prospěšné práce.Pokud se na státním zastupitelství někdo už opravdu namíchne nebo podezřelý nesouhlasí s výší trestu, pošle se to k soudu, kde obžalovaný dostane "20kliků a pár dřepů" za trest, nebo to skončí se stejnými tresty popsanými shora :-/ Takže jaká je motivace? Navíc např. hlídka policie sepíše záznam (3členové, každý za sebe), že se stal přestupek, který se postoupí na Magistrát, jelikož přestupce nesouhlasil.Úředník magistrátu rozhodne, že se skutek stal, tak, jak jej popsali policisté a přestupce potrestá.Přestupce se odvolá na kraj, že všichni tři(policisté)lžou.Odvolací orgán kraje nařídí věc znovu prošetřit, vyslechnout a prozkoumat důvěryhodnost svědků(policistů)!To je ze života, tak kde to jsme?!A pokud jde o těch sto kilo, takže jste spíš zastáncem toho, aby ze služebního auta vystoupila kolegyně v lodičkách, ve věku 19ti let(máme jich nyní přebytek), která není schopná natáhnout pistoli, protože to prostě nedokáže, ale podstatou věci je, že nemá 100kilo :-) Pokud budete volat na tísňovou linku, přejte si u operátora, že chcete, aby přijela ta 19ctiletá-pomáhat...:-)
  10.09.2009 00:19 haha
 
nechápu tu poznámku o policajtovi kterému je 40 let a váží sto kilo. Trochu se mě to dotklo, protože to jsem přesně já!Dnešní fyzické testy jsou k smíchu musí je udělat každý kdo chce, oproti tomu co bylo kdysi. Nevím, ale myslím ,že jsou situace a není jich málo, kdy občan uvidí při řešení agresivních konfliktních situcích raději mne, než moje některé kolegyně měřící 160 cm a o váze raději nemluvě. Ony mají zase jiné přednosti a jinde než na ulici, třeba v noci. A jinak, citím , že jsem podle tebe už asi starý (40), ale věř ,že 50 kliků dám jako nic, na lavici už jen těch 120 kg a ramena v sedě 70 kg. Takže takového jako jsi TY podělám pořád,já dědek. Až Ti bude 40, tak uvidíš, že do šrotu ještě patřit nebudeš, pokud se budeš o sebe starat a to jako polda musíš! Hezký den...
  10.09.2009 12:35 sniper
 
... přesně tak, znám spoustu padesátníků, kteří po fyzické stránce hravě strčí do kapsy tu dnešní mládež, odchovanou vysedáváním u PC, v multikinech a v MC Donaldech. A jestli je někomu 40? Např. letos boxoval 47 letý Evander Hollyfield o profi titul mistra světa s Nikolaem Valuevem (214 cm, 154 kg) a prohrál jen těsně (a sporně) na body. A podotýkám, že to bylo na 12 kol. Jo a včera jste někteří jistě ve zprávách viděli 99 letýho japonskýho dědulu, jak běhá stovku :-)
  07.09.2009 21:32 No
 
Tak nevím, jestli je ještě 3000 volných míst, co jsi tu chytračil. Mimojiné Liberec a policejní story s KM Prona (viz. TN Nova) stojí za vše. Názor většiny občanů této země je zeštíhlit policii, protože když už mají zakročit, tak nechají tajný závod v klidu projet a až páni v sousední zemi si s tím vědí rady. Bohužel některá úroveň policejních far je k breku, neboli zadarmo drahý.

bere jen stredocesky kraj

tak dneska jsem byl na prezentacce a bylo nam receno,ze uz ani Praha nenabira,pouze stredoceskej kraj,ve kterym vam nezaruci ubytovani.po ctyrech letech vam nebudou branit v prestupu do jinyho kraje.a silne pochybuju,ze nekoho pusti driv.takze panove,ja koncim,pac vychytat nakou diru na konci sveta....vsem ostatnim preju stesti
  07.09.2009 22:02 for no
 
souhlasím se slovy je to v prdeli a do prdele to spěje a manegement tě kárá,podvádí a do huby se ti směje!!!
  08.09.2009 09:58 jura
 
a to se úplně zapomnělo, že měl grázl Dvořák bezplatně zapůjčené vozidlo od tehdejší firmy Autostar Velimex a že neoprávněně obýval nebytové prostory tuším v Arbesově ulici v České Lípě.
  08.09.2009 12:13 .
 
a tak mi teda řekněte, když to všechno víte, proč jste pro to něco neudělali? Existují přece anonymní linky inspekce ministra vnitra, podání podnětu prostřednictvím e-mailu, na stránkách policie jsou rovněž schránky pro sběr takových podnětů etc.Já nesmím ze zákona podnikat a zjistit někdo, že tak činím, letím na hodinu a bez renty.Takže má máslo na hlavě i ten, který věděl, že se tak děje a neoznámil to a proto to může dojít vždy až tak daleko!
  07.09.2009 21:19 for Sniper
 
nám asi usnul???? Zase!!!
  06.09.2009 21:43 rentiér <Ladislav.marek@volny.cz>
 
Pro pana Pavla. Máte pravdu, když odcházíte po 25 letech do civilu, tak to není nic příjemného. Stát nezajímá policista na ulici. Mne nevadilo, hafo hodin za dáčo, služba, soboty, neděle. Dělal jsem to leta. Mám těžce nemocné rodiče, postiženého syna.Nikdy jsem to neměl lehké a nejsem sám. Dneska vím, že sociální dávka je stejná, možná že bych si pohoršil, kdybych dneska odešel. Nešlo mne ani o výslužky, když jsem nastupoval, renta mne nezajímala. Vůbec kolegům nezávidím dnešní pres, nejistotu. Zákon č. 361/2003 Sb byl výhodný pro pohlaváře. Stát mne dle paskvilu č. 361/2003 Sb direktivně nařídil pracovat nejméně 150 hodin za dáčo, nadělávat svátky, když jsem jej sloužíl též zadarmo, bez příplatků a další zvěrstva. Před paskvilem jsem byl na třech povodních několik měsíců, mnoha lidem jsme jako policisté pomohli.Brali jsme to jako samozřejmost. Nikdo z Vás, kdo se navážíte do policistů,tak bez příplatků byste nemakali. Vím, jak to v civilu funguje, záleží u jaké firmy pracujete. Je ale dosti velký rozdíl v civilní práci, nenasazuje život a zdraví. Je pravdou, že za to je rizikový příplatek. Znám mnoho kolegů, co sloužili cc 35 - 38 let, rok, dva v důchodu a pak konečná,. Jedná se o psychiku. Každé povolání, má pozitiva, negativa. Jak je možné , že odešlo zbytečně cc 18 000 zkušených policistů během 5 let dod civilu. Mohli leta dále sloužit, ušetřily by se miliardy korun za výcvik, ujm, zkušenosti,školy a podobně.Je vidět, že stát nezajímáme. Asi jsme velmi bohatý stát. Co se týče sociální dávky, je to kompenzace za ztížené pracovní uplatnění. Několikrát jsem to zde podrobně popsal, každý si tuto práci může zkusit.Pro provokatéry, pro pana " Ale " zas tak to není dřina." Nevím, kdo jste, ale kritizovat umí každý. Pojďte rozšířit řady policistů a já se Vám po 25 letech služby v přímém výkonu zeptám, jak se Vám sloužilo. V republice je bordel, ale to policista nezavinil. Nikdo mne v civilním životě , nebo v práci nenaznačil, vyžírka. Lidé Vás hodnotí , co znáte, co umíte. Pro provokazéry." Ve světě jsou výsluhy samozřejmostí, nikdo se nad tímto nepozastavuje " S pozdravem jenom občan Ladislav Marek. Přeji příjemnou noc, pro bývalé kolegy, dejte na sebe pozor.
  07.09.2009 18:21 Klokan
 
Pane Ladislave, je vidět, že Vám popsaná situace skutečně leží v žaludku, neboť jak zde čtu, jste pravidelným přispěvatelem na tomto diskuzním fóru. V mnohém s Vámi musím souhlasit, zéjmena v tom, že by jakýsi horní strop výsluh měl být, protože je asi skutečně dost těžké obhajovat výsluhu ve výši cca 40000 Kč. Samozřejmě by měla být odvislá od výše platu, ale co je moc, to je příliš. Také asi není zrovna nevhodnější, aby se do výsluhy počítal plat i s příspěvkem za službu v zahraničí, protože pak výše výsluhy roste do opravdu neskutečných čísel. Rovněž si myslím, že by výsluhy měly být posunuty po více letech, minimum tak 20 let. Co takhle po 20 letech 25 %, 20 až 25 let nárůst každý rok o 4 % a 25 až 30 let nárůst o 3 %. Policisté by měli motivaci mít toto povolání jako celoživotní, sice by jejich maximální výše výsluhy byla 60 %, ale stát by ušetřil neskutečné peníze na to, že by policisté sloužili mnohem delší dobu. Asi nebudou mladší kolegové souhlasit, ale nevadí. Jen pro upřesnění, patřím do střední generace tj. sloužící 19 rok. I já jsme šel k policii v době, kdy jsem neměl o nějaké výsluze vůbec tuchy.
  07.09.2009 20:18 For Klokan
 
...pane kolego, pokud sloužíte více než 19 let, tak výsluhový příspěvek (dnes lidově renta) byl rovněž v sl. zákoně uznán i před rokem 89. Dovětkem mohu dodat, že mne mrzí, že jako policista jste uvedené nevěděl...
  08.09.2009 11:47 .
 
Musím se zastat Klokana, protože při nástupu před 18ti lety ani mně o žádné rentě nikdo nic neříkal a popravdě mě to v tu chvíli ani nezajímalo!Až populista Kalousek otevřel tohle téma v době předvolebního boje a sbíral za ně body a sbírá do dnes! Právě až v tuto chvíli jsem o nějaké rentě vůbec začal přemýšlet.Pokud se renty upraví tak, aby se jednalo o celoživotní povolání, bude to lepší pro obě strany.Policie bude mít zkušené policisty, kteří nebudou mít tendence odejít, ale stát by se o ně měl na konci kariéry za stížení společenského uplatnění postarat.Takže by mi nevadilo ani zvýšení doby pro výplatu renty, i když dnešních 15let stejně jako AČR už je vcelku dobře nastaveno a ani to, že bude nějaký strop, aby kdejaký "manager" nebral 6ti i více násobek renty řadového policisty z ulice, což mě osobně teda vážně irituje!!!
A na závěr odbočím, proč vám více nevadí např. každoroční porcování medvěda? Tradičním vítězem boje o dotace se stala tělovýchovná jednota Orel Brno. Jejím starostou je místopředseda výboru Ladislav Šustr (KDU-ČSL). Letošních 23 milionů je ovšem pouze polovina oproti loňské dotaci, i když se dělil stejně velký medvěd. To dokumentuje, že poslanci raději dávali málo, ovšem více žadatelům.
Langerova pevnost
Mezi krajskými městy dominují Karlovy Vary, kterým člen výboru Miloš Patera (ODS) poslal 20 milionů na dům seniorů a ještě přidal poloviční částku na opravu lázeňské promenády.
Hůře na tom nejsou v Olomouci. Pro tamní Muzeum olomoucké pevnosti zajistil ministr vnitra Ivan Langer (ODS) 18 milionů. Langer je vedle Doktora jedním z politiků, kteří se svými schopnostmi získat dotace chlubí v regionálním tisku.
Stát nemá peníze a opět lidovci a odeesáci rozhazují, kde se dá!!!
  06.09.2009 13:38 for civil
 
záááávidíš co????
  06.09.2009 10:09 for Sniper
 
Kdy jdeš na noční, aby jsi se konečně vychrápal za naše prachy???
  06.09.2009 11:37 civil
 
sniper je vychrápaný do důchodu.Už,aby vám ty renty někdo sebral
  07.09.2009 07:34 pro civil
 
Žádné sbírání rent ty hňupe nebude, budou se totiž ještě letos valorizovat o 5 procent. A můžeš závidět.
  07.09.2009 12:59 David
 
Když tak 2,5% a to ještě možná.....??? Ty jsi u policie dobře
  04.09.2009 18:41 rentiér <Ladislav.marek@volny.cz>
 
Pro xyz. Pane, kdyby nebyl paskvil z.č. 361/2003 Sb pro řadodvé policisty, málo kdo by odešel do civilu. Státu je asi jedno vyhazovat obrovské peníze za výcvik, studie, hlavně pak za letitou praxi zkušených policistů. Když jsem šel do civilu, v roce 2005 odešlo přes 2000 zkušených policistů, v roce 2006 4000 policistů, za úřadování pana Langera, ccc 9500,-Kč. Nebudou to jenom tak výhodné renty, ale stav u policie a uvedený paskvil. Všichni platíme za tuto státní složku. Několikrát jsem během roku napsal na toto téma. Co je platné, že se naberou mladíky, policistky, když nemají vojenský výcvik. Dále je nemá kdo učit, bez zkušeností. Tedy NVS, nebo základní vojenskou službu měla něco do sebe. Vše je to jenom o penězích, jako daňový poplatníci vše zbytečně zaplatíme. Jsem sice v civilu, ale lhostejné mně to není. 3O ti letí mladíci se vždy/ kdo bude chtít pracovat / v civilu chytne./ Znám jich několik. Nikoho neposílejte do civilu, je to na každém svobodné rozhodnutí. Pro všechny provokatéry mám jenom jednu radu, rozšiřte řady policistů ČR a za 25 let si popovídáme, jak se slouží. Každá práce má svoje, urážet anonymně na veřejném webu není hrdinství. Dole pistatel to píše jasně. Všichni státní zaměstnaci křičí, ale bordel ve státě nezavinili obyčejní lidé. Ale vše se obrací ve zlosti na řadové policisty. Bez poctivé práce policistů, hasičů, bachařů, lékařů, učitelů a všech občanů tohoto malého státu by zde byla anarchie, to nikdo nechce. Provokatéři by spíše měli nadávat na nefunkční senát, poslaneckou sněmovnu, na miliardové zloděje,podvodníky a podobně. S pozdravem jenom občan z České Lípy.
  06.09.2009 10:10 Ale
 
Ono to zase není taková dřina!!!!
  06.09.2009 11:10 xyz
 
Proč jste tedy odcházel za účinnosti zákona 186/1992 Sb., když byl tak výborný a současný je špatný, četl jste někdy oba a myslíte, že jste jim rozumněl ? Vše je o lidech a stejně jako u všech zaměstnání lidé přicházejí a odcházejí a nemůžete nikoho nutit, aby pracoval v jedné profesi třeba třicet let ....
  06.09.2009 18:51 pavel
 
4 yxz: víš, kdo má všech pět po hromadě, dokázal si už před účinnosí novýho zákona spočítat, co mu tento přinese (sebere příplatky za noční a víkendy, 150 hodin zdarma, svátky zdarma, prodloužení nároku na rentu na 15 let a nezapočtení vojny atd.) , a prostě odešel podle starýho, takových bylo mnoho. Novej paskvil je výhodnej pouze pro "managery" nebo pro toho, kdo nemaká na směny!
  07.09.2009 07:04 xyz pro pavel
 
V něčem máte možná pravdu, ale při odsloužení 25 let by bylo určitě výhodnější odcházet podle 361 .
  04.09.2009 08:05 feket
 
jsem klasický případ příslušníka, který odešel do C po odlosloužených 10 - ti letech, odešel jsem do C přesto, že je krize ( a je to znát i zde v Praze), měl jsem na úrovni, kde jsem sloužil vysoce nadprůměrný plat (39.000,-Kč hrubého, a to nechci provokovat, pouze konstatuji fakta) a mám velkou rodinu ( 4 děti, i přes můj nick raději hned upozorňuji, že nejsem Rom), problematika, kterou jsem děla, mě celkem bavila, ale ... ale strach, který jsem měl z přechodného období (tzn. ze čtyř plonkových let) byl přece jen silnější, a lidé, kteří slouží nebo sloužili, vědí, jak jednoduché je u P ČR uvrtat do maléru, popř. člověka vyštípat, takže jsem to raději zabalil - nevím, v jaké společnosti se pohybují ostatní pisatelé, ale ve společnosti, kde jsem se pohyboval já (třeba když jsem se setkal se spolužáky s vysoké), bylo normální, že mají nějaký přívydělek bokem (např. shánění klientů pro obchodování na burze, pro pojištovny), pokud bych to udělal já, tak mě vyrazí (a jistě by se nějaký dobrák, který na to příjde a splní svou povinnost a oznámí to, najde), takže mi příjde logické, že mi stát, kterému jsem něco odvedl a obětoval a teď nemám nutně na mysli jen věčné výjeby s přesčasy, chováním ve ztahu nadřízený a podřízený, nebo protežování tzv. chovných, také něco dluží, takže s braním renty (8.283,-Kč po deseti letech služby + rok vojny v 38 letech) nemám problém a divím se, že se nad tím vůbec někdo může pozastavovat
  04.09.2009 07:51 Morava
 
Dlouho tady nikdo nepsal, že by chtěl do civilu? Že by strach nebo neschopnost se prosadit. Loni to tu bylo neustále -civil.
  04.09.2009 09:26 Ronin
 
Jestli to nebude změnou osoby na postu ministra vnitra ?
  04.09.2009 12:23 xyz
 
určitě ne, důvod je jasný krize - najít v civilu místo obrovský problém...
  04.09.2009 16:00 .
 
a ty by jsi to v dnešní době řekl, že chceš jít do civilu? Zvlášť, když se dělá x-tý audit tabulkových míst, který je stejně k ničemu.Od nás právě odešel 1 kolega, další skončí do konce roku, další dva si hledají místo v civilu v místě svého bydliště a další 1 kolega na 100%končí příští rok.Jako výčet by to prozatím stačilo, ne?!A to si nevymýšlím!Spokojen?Tajně doufám,že všechny nabrané mladé policistky hromadně otěhotní(upozorňuji,že nic proti nim nemám-naopak, ale určitý poměr se měl zachovat!)a konečně začne být sranda :-)
  05.09.2009 09:42
 
jdu do civilu,ale nepotřebuji to ventilovat do éteru provokatérum,jako jsi ty,mimochodem,kdyby na těchto stránkách,které již skoro nikdo nečte se loučili policisté co odešli a odejdou letos,tak by to bylo několik stovek příspěvků,tak laskavě drž hubu a neser se do policajtů!!!!
  06.09.2009 09:22 Pavel
 
K nám přišlo loni 5 mladých policistek a 3 už jsou na mateřské :-).A poslední se podle jejich slov o to pokouší skoro každý den.
Ať žije Langrův nábor.
  06.09.2009 10:08 Franta
 
Jestli jste měli spolu noční, tak se ani nedivím! Kdyby jsi spal jako Sniper, bylo by vše v klidu!!!
  04.09.2009 07:42 Bez
 
bločků doufám,protože už Vám dlouho nepřidali a k těm třiceti papírkům se musíš prodrat stůj co stůj.
  04.09.2009 16:06 xxx
 
Moc nevěřím tomu,že se ještě v dnešní době setkáte s nepoctivými kolegy, kteří ukládají pokuty bez bloku.Pokud ano jsou to sebevrazi, kteří si neváží práce a uvnitř policie jsou dalšími kolegy odsuzováni, to mi věřte.
  05.09.2009 03:54 jarda
 
Pokud jste někdy dostal pokutu bez bločů, doufám, že jste to oznámil Inspekci MV. Jinak jste stejný hajzl, jako ten, kdo vám takovou pokutu dal. A pokud se to nestalo vám, ale jen "jedna paní povídala", práskněte t jednu paní. Jinak jsou to od vás jenom kecy.