Proč demonstrovali slovenští policisté ? no protože s nimi chtěli zamést a znevýhodnit oproti vojákům - to co zde v ČR trvá již 7 let a ještě to zhoršili - zde pro zajímavost jak se perou slovenské odbory s nespravedlností :


Aj policajti sú zastrašovaní....
21.01.2007


Milan Litva, predseda Odborového zväzu polície

Väčšina ľudí donedávna ani nevedela, že aj policajti majú svoj odborový zväz. A možno ho poriadne necítili ani mnohí policajti. Teraz sa však dostali pod tlak, ktorý už viac nie sú ochotní znášať. Historicky prvý verejný protest policajtov vzbudil pozornosť, a najmä následná histerická reakcia ministra vnútra Vladimíra Palka otvorila problémy, na ktoré pôvodne nemysleli ani odborári. Ich prirodzenou reakciou je druhý protestný míting, ktorý sa uskutoční 3. decembra opäť v Bratislave na Námestí slobody.


Povedzte nám najskôr, prečo vôbec došlo k októbrovému protestu policajtov pred úradom vlády. Doteraz bolo úplné ticho a zrazu, z ničoho nič, demonštrácia policajtov. Na niečo také rozhodne nie sme zvyknutí. Policajti bývajú na druhej strane pomyselnej barikády pri demonštráciách.
- Prečo hovoríte z ničoho nič? Náš protest nevznikol z večera do rána, bolo to vyvrcholenie istého sporu, ktorý dozrieval dlhší čas.

Ale doteraz na Slovensku takáto manifestácia policajtov nebola.
- To je pravda, nebola.

Takže čo predchádzalo tomu nezvyčajne otvorenému protestu?
- Náš protest sa nezačal zhromaždením, to bolo len vyvrcholenie dlhšie trvajúceho sporu. Samozrejme, pán minister nám vyčítal, že sme
zhromaždenie zorganizovali na 25. októbra, keď sa mu podarilo na vláde dohodnúť tie veľmi dobré výsledky.

Teda prečo?
- Spúšťacím mechanizmom bolo predloženie novely Zákona č. 328/2002 o sociálnom zabezpečení policajtov a vojakov do parlamentu.

To bol poslanecký návrh?
- Nie, vládny. 25. októbra sa uskutočnilo prvé čítanie novely v Národnej rade. A my sme už v tej chvíli nemali v rukách žiadny iný nástroj, ako naozaj dôrazne upozorniť na naše pripomienky a výhrady k tomuto zákonu.

Kým sa však vládny návrh zákona dostane do parlamentu, prebieha pomerne dlhé pripomienkové konanie. Nezúčastnili ste sa na
ňom?
- Samozrejme, my sme už dlhší čas vedeli o tejto novele, ale vo chvíli, keď sa zákon dostal do parlamentu, sme vyčerpali všetky možnosti, ako dosiahnuť jeho zmenu. Dovtedy sme ho pripomienkovali, upozorňovali sme na jeho chyby z nášho pohľadu, vysvetľovali sme svoje postoje, argumentovali sme. Ale nič zásadné sme nedosiahli. Takže iná možnosť ako neprehliadnuteľne upozorniť na náš nesúhlas sme v polovici októbra už nemali.

Čo vám na zákone tak veľmi prekáža?
- Prekáža nám, že policajtov dostáva do nerovného postavenia s vojakmi a vytvára aj vnútornú diskrimináciu v policajnom zbore.

V čom to spočíva?
- V roku 2002 bol schválený zákon, ktorý zjednocoval podmienky pre policajtov a vojakov
v oblasti sociálneho zabezpečenia. Táto novela ich vojakom ponecháva, ale policajtom sa podmienky pritvrdzujú, takže dochádza k redukcii nášho sociálneho zabezpečenia.

Prečo si myslíte, že to nie je správne?
- Pretože naša služba určite nie je ľahšia než služba v armáde, dokonca by som povedal, že je to naopak. Zjednodušene povedané, my sme nasadzovaní do boja s kriminalitou alebo do jej prevencie každý deň, vojaci sa na boj „len“ pripravujú.

A čo tí, ktorí naozaj bojujú?
- Kde?

V zahraničných misiách.
- Po prvé, títo vojaci dostávajú extra peniaze okrem svojho normálneho platu a platia im aj zákonom stanovené sociálne výhody. Nehovoriac o výške príplatkov za účasť na zahraničných misiách. To sa už vôbec nedá porovnať s nami. A po druhé, povedzme si na rovinu, čo ľudí trápi viac. Či ich vlastná každodenná bezpečnosť na ulici alebo úspech amerického útoku na Iraku. Nechcem špekulovať o tomto politickom rozhodnutí, ale dnes nepochybujem, že vláda týmto krokom naštartovala čosi, čo si mnoho ľudí ani neuvedomuje, a tí, ktorí vedia, o čo naozaj ide, to povedať nechcú.

Vráťme sa k redukcii sociálneho zabezpečenia policajtov. Priblížte nám jej podstatu.
- Podľa teraz platného zákona vzniká policajtovi po odslúžení piatich rokov nárok na odchodné vo výške jedného mesačného platu a tento nárok sa zvyšuje s pribúdajúcimi rokmi, rovnako je to u vojakov.

Odchodné, to je jednorazová dávka?
- Áno. Je to jeden plat navyše pri odchode zo služby.

A ako to mení novela?
- Policajtom sa doba na vznik nároku na odchodné zvyšuje na 10 rokov, ale vojakom nie. Po odslúžení 15 rokov máme zasa nárok na výsluhový dôchodok. Jeho výška je 30 percent platu za odslúžené obdobie, pomerne sa zvyšuje do doby 30 odslúžených rokov, za touto hranicou sa už výška výsluhového dôchodku nemení. Novela zavádza iba pre policajtov, nie pre vojakov, ďalšiu podmienku, a to dovŕšenie 50 rokov fyzického veku.

A čo ak odíde po vyše 15 odslúžených rokoch ešte pred päťdesiatkou?
- Výsluhový dôchodok sa mu začne vyplácať až po dovŕšení päťdesiatky. Argumentom sú 35-roční „policajní dôchodcovia“. Ale treba si uvedomiť, že väčšinu tejto doby odslúži väčšina policajtov na ulici. Je to 15 a viac rokov na ulici za nie vysoký plat a služba v rôznych poveternostných podmienkach zanechá na človeku stopy. Fyzické i psychické. A myslím si, že policajta by mal človek robiť, kým sa na to cíti. Keď v tom pokračuje, aj keď jeho sily a schopnosti slabnú, automaticky sa začne vyhýbať rizikovým situáciám, čo je v neprospech občanov, ktorých máme chrániť. A zasa musím porovnať: kto je opotrebovaný po 15 rokoch služby viac, policajt alebo vojak? Nepoznám vojaka, ktorý by 15 rokov bojoval, čím sa nechcem dotknúť náležitostí vojakov, ale chcem brániť naše.

Kto vlastne vláde navrhol túto novelu?
- Minister vnútra Vladimír Palko.

To je dosť zvláštne, lebo ministri sa zväčša usilujú získať výhody pre svoj rezort. Čím to zdôvodnil?
- Tvrdí, že je to jeho spôsob stabilizácie policajného zboru. Ale ja by som to nazval násilnou stabilizáciou, zatiaľ čo vojaci zvolili cestu zvyšovania lukratívnosti služby v armáde.

Vy si stabilizáciu predstavujete ako?
- Podobne ako v prípade vojakov. Tí napríklad majú od roku 2002 príspevok na bývanie, policajti nie. Navrhovali sme ho, argumentovali a vedenie ministerstva sa s tým stotožnilo ako s dobrým nápadom. Príspevok však dodnes nemáme, lebo nie sú peniaze. Takže je tu rozpor medzi ministrovými deklaráciami a praxou. Pre armádu peniaze sú, pre policajtov nie sú.

Hovorili ste, že váš odborový zväz návrh novely pripomienkoval. Takže minister poznal vaše návrhy?
- Samozrejme, že ich poznal, veď sme okrem iného absolvovali aj osobnú diskusiu na túto tému.

Aká bola jeho reakcia?
- Zotrval na svojich názoroch a predstavách.

A ako je to vlastne s tými platmi, o ktorých ste sa sporili s ministerstvom a ktoré boli vlastne oficiálnym dôvodom na vaše preloženie?
- Od prvého septembra začínajú vojaci s nástupným platom 15 380 korún. Policajt v prvom roku služby, hoci má ešte obmedzené možnosti zakročovania, ale je používaný aj v konkrétnych akciách, napríklad v Trebišove, má 8 600 korún. Hovorím o hrubom plate. Zdá sa vám to ako premrštená suma?

Nie, navyše ak z týchto peňazí treba živiť rodinu, zabezpečiť jej bývanie a podobne.
- Vojakovi patrí k spomínanej mzde aj riešenie bývania, rieši sa stravovanie, stabilizačný príspevok vo výške 12-tisíc korún ročne. V žiadnej z členských krajín Európskej únie – a to sme členmi EUROCOP-u od roku 1992 – nemajú policajti nižšie platy ako vojaci.

Ale vedenie ministerstva vnútra tvrdí niečo iné.
- Viem.

Ako je to možné?
- Buď je to neznalosť alebo zámerná dezinformácia, akoby si nedokázali preveriť skutočnosť, a ak použili informácie, ktoré sú ďaleko od pravdy, tak si myslím, že sú to dezinformácie. Čo však považujem za oveľa dôležitejšie, je fakt, že pre vojakov sú určené jasné, hoci možno prísne pravidlá kariérneho postupu. Inými slovami, vojak presne vie, za akých podmienok bude v akom čase stúpať na rebríčku.

V policajnom zbore také čosi neexistuje?
- Nie, hoci už dlhší čas požadujeme, aby boli transparentne určené pravidlá pre kariérny postup policajta. A ešte jeden dôležitý moment, možno najzávažnejší: o kariérnom postupe vojakov sa nielen že rozhoduje podľa presne stanovených pravidiel, ale ešte aj v komisiách. Nerozhoduje podľa vlastnej vôle jediný človek.

Chodíme tak trochu okolo horúcej kaše, tak povedzte na rovinu, ako to vyzerá u policajtov, čím si vlastne môžu byť z hľadiska kariéry istí?
- Vrátim sa k tej novele zákona č. 328/2002. Doteraz ak minister policajta prepustil na „éčko“ (paragraf 192, ods. 1 písm. 5 Zák. č. 73/1998 Z. z.), čiže okamžite za zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy, prepustený prišiel o odchodné. Podľa novely by v takom prípade policajti mali prísť aj o výsluhový dôchodok a nárok na jeho poberanie im vznikne až v 62. roku veku.

Ale ako nástroj boja proti korupcii či zneužívaniu postavenia policajta je takáto prísnosť namieste, nie?
- Lenže nikde nie sú bližšie stanovené pravidlá pre posudzovanie toho, či išlo, respektíve v akom prípade ide o zvlášť hrubé porušenie povinností či prísahy. Takže si myslím, že tu ide o veľmi subjektívne hodnotenie a je to v tejto chvíli úžasný bič v rukách jediného človeka, o ktorého schopnosti sebareflexie sa máte možnosť presviedčať aj vy, novinári. Povedal by som to takto: treba aj v policajnom zbore zabezpečiť demokratické pomery.

Majú teda podľa vás policajti plné právo na takýto spôsob protestu?
- V demokratickej spoločnosti o tom pochybovať nemožno.

Nie sú takéto vyjadrenia práve tým politikárčením, z ktorého vás obviňuje minister vnútra Vladimír Palko?
- Nie, pretože my v skutočnosti nezasahujeme do politiky, nemáme tendenciu vymieňať politikov, ako je nám to často vkladané do úst. Ale nikto mi nemôže brániť, aby som opustil svoje presvedčenie, že každý človek a tobôž každý politik platený z daní občanov by mal mať takú moc, akú dokáže zvládnuť. Ak v štandardných západných demokraciách politik nezvláda svoju moc, znamená to jeho odchod z funkcie, často jeho definitívny odchod z politiky. U nás by sme mali voliť model zodpovedajúci Slovensku.

To je aký?
- Taký, aby každý politik mal moc primeranú svojim schopnostiam a spôsobom myslenia, najmä pokiaľ ide o akceptovanie základných demokratických pravidiel a metód riadenia štátu.

Nech už to je politikárčenie alebo nie, je to veľmi zaujímavý a inšpiratívny pohľad, ale viete aj bližšie vysvetliť, v čom by mala spočívať tá primeraná moc?
- Ale ja nehovorím vo všeobecnosti. Mám teraz na mysli pomery v rezorte vnútra.

Veď v poriadku, tak to povedzte na pomery rezortu vnútra.
Tá primeraná moc by mala v prípade ministra vnútra spočívať v tom, aby nemohol priamo ovplyvňovať prácu policajného zboru.

A ako by to podľa vás malo vyzerať?
- Ministrov priamy a prvý podriadený vo vzťahu k policajnému zboru je jeho prezident. Ak je minister nespokojný s prácou alebo s čímkoľvek v policajnom zbore, tak by to mal riešiť prostredníctvom jeho prezidenta. Veď tento človek má zasa svojich priamych podriadených, ktorých si vyberá, trebárs aj po konzultácii s ministrom a títo podriadení môžu ministrove výhrady zasa nepriamo tlmočiť o riadiacu úroveň nižšie až po úsek, na ktorom sa stala alebo na ktorom sa deje chyba. A napokon, buď ten konkrétny policajt urobil chybu a treba zabezpečiť nápravu, alebo sa po objektívnom prešetrení urobí iný záver.

Nemáte obavu o objektívnosť prípadného vnútorného prešetrenia?
- Nemám, ak zasa bude musieť aj vnútorná kontrola postupovať podľa jasných a najmä transparetných pravidiel. Potom ju všetci budeme môcť nepriamo kontrolovať, sledovať jej postup a výsledky. Veď to je predsa neudržateľné, aby sa chyby konkrétneho človeka alebo konkrétnych ľudí riešili plošnými opatreniami. Alebo sa celá vrchná časť hierarchie zboru hrá na mŕtveho chrobáka, akoby sa nič nestalo, a o všetkom, o každom policajtovi priamo rozhoduje samotný minister. Však dobre, len potom nepotrebujeme celú tú riadiacu hierarchiu a nech celý policajný zbor priamo riadi minister sám.

Veď to dnes občas aj tak vyzerá. A dokonca by som povedal, že v personálnej oblasti to je skoro pravidlo.
- Skutočne to tak niekedy vyzerá, preto si myslíme, že policajt má byť poctivý, čestný a rovný, ale pre toto musí mať aj vytvorené riadne podmienky zo strany zamestnávateľa a teraz nehovorím ani tak o sociálnom programe, ako o jasných pravidlách hry. Treba využívať také inštitúty ako pozbavenie výkonu služby v prípade, že je policajt podozrivý z trestnej činnosti, napokon, ak je dôvodné podozrenie, že by to pre riadne vyšetrenie nestačilo, je možné na policajta uvaliť vyšetrovaciu väzbu a to všetko naňho môže doľahnúť ešte tvrdšie, než na bežného občana, lebo tu napokon máme trestný čin zneužívanie právomocí verejného činiteľa.

Myslíte si, že tieto nástroje stačia na to, aby bol v policajnom zbore poriadok?
- Myslím si, že sú to jednoznačné a demokratické nástroje, ktoré možno využívať efektívne. Ak tu niekomu chýbajú také, nazval by som ich, kráľovské nástroje, možnosť takpovediac zoťať hlavu, komu ju zoťať chcem bez pravidiel, tak to je už čosi iné. V marci 2004 sme za podpory poslancov NR SR, ktorých presvedčili naše argumenty presadili do zákona o štátnej službe v paragrafe 192 odsek 5, podľa ktorého ministerstvo vnútra musí vydať všeobecný predpis, ktorý bude presne definovať, čo je to zvlášť hrubé porušenie služobných povinností alebo služobnej prísahy. Do dnešného dňa to minister nesplnil.

Viete, prečo to neurobil?
- Jeho stanovisko je také, že to sa vlastne ani nedá všeobecne definovať, to sa musí posudzovať prípad po prípade. Neviem si predstaviť, že by u nás trestné právo fungovalo na princípe, že sudca bude sám posudzovať porušenie zákona prípad po prípade podľa vlastného uváženia bez existencie všeobecne platného trestného zákona. Lenže dnes takéto niečo naozaj funguje v policajnom zbore. Myslím si, že toto je potrebné urýchlene zmeniť, ale problém nie je v tom, že by si minister tento nedostatok neuvedomoval, že by o ňom nevedel. On ho jednoducho ignoruje.

Porovnávali ste Slovensko so zahraničím, pokiaľ ide o platové podmienky vojakov a policajtov? Je v týchto krajinách riešená aj otázka kariérneho postupu?
- Samozrejme, že áno, a ten postup je, nazval by som to, objektivizovaný, čiže nezávisí len od subjektívnej vole jedného človeka. Príkladom môže byť Rakúsko, Veľká Británia, Francúzsko.

A ako je to s prijímaním do policajného zboru? Robí sa dosť pre to, aby sa stavy naplnili? Stále sa hovorí o chýbajúcich policajtoch.
- To je ďalší problém a opäť súvisí s motiváciou. Pozrite sa, tento problém môžete riešiť dvoma spôsobmi: buď policajnú službu zatraktívnite a potom si vyberáte, alebo znižujete kritériá a robíte nábor. Pán minister povedal, že nie je možné nenaplniť policajný zbor v čase takej vysokej nezamestnanosti. Odborné útvary argumentovali, že je problém naplniť stanovené kritériá zo strany uchádzačov. Ak sa napriek tomu darí prijímať nových policajtov, odpoveď je jasná: museli sa znížiť požiadavky. Ale ak znížite požiadavky, musí sa to prejaviť v nižšej kvalite policajného zboru, to sa odrazí v kvalite jeho činnosti.

Takže znižovanie nenaplnenosti policajného zboru má takéto negatívne dôsledky?
- A ešte ďalšie. Už nám neodchádzajú len policajti, ktorí dosiahli nárok na výsluhový dôchodok, ale odchádzajú šikovní ľudia aj bez dôchodku, pretože tu nevidia žiadnu osobnú perspektívu. A to je zasa len na škodu občanov.

Aké boli doteraz vzťahy medzi ministrom a policajným odborovým zväzom?
- Rokovali sme. S každým doterajším ministrom, aj s pánom Palkom sme sa vždy usilovali komunikovať a spoločne hľadať riešenia problémov, ktoré sme nastoľovali, resp. ktoré vznikali v policajnom zbore. Lenže teraz sme pritlačení k múru, pretože názory o nerovnakom postavení vojakov a policajtov neboli ani len zohľadnené. Odpoveďou pána ministra bolo, že jeho vojaci nezaujímajú, jeho zaujímajú policajti. Iba preto sme museli zvoliť razantnejšie formy, aby sme urpozornili, že ten návrh nie je dobrý.

A neberiete ani jeho argument, že finančne je terajší stav udržateľný?
- Ak by to aj bola pravda, potom nech politici otvorene voličom povedia, že majú iné priority a neostávajú peniaze na ich bezpečnosť a boj s kriminalitou. Lenže ja som technik a mám rozhodne bližšie k číslam než k paragrafom. A vždy som sa držal zásady: nekritizuj, ak nemáš lepší návrh. Takže my sme aj v tomto smere predložili návrhy, ale ak zostanú bez pozitívnej odozvy, za to už my nemôžeme.

Je terajšia atmosféra medzi policajtmi len výsledkom návrhu na okresanie ich sociálnych istôt, alebo je to aj reakcia na neprofesionálne vedenie rezortu?
- Je prirodzené, že politik, ktorý neprešiel policajnou praxou, ju nemôže detailne ovládať. Ale to ani netreba. Mal by len definovať strategické ciele a cesty k ich naplneniu. A vytvoriť takpovediac politické podmienky. Rozhodne by nemal riadiť policajný zbor a už vôbec nie operatívne v konkrétnych prípadoch. Ak sa pustí touto cestou, je to chyba.

Môžete potvrdiť, že predstavitelia EUROCOP-u prídu tento víkend na Slovensko?
- Môžem potvrdiť, že nás prídu podporiť na manifestáciu, môžem potvrdiť, že tu budú mať mimoriadne zasadanie, ktoré bude celé otvorené aj pre novinárov, a dokonca prezidenta európskej odborovej centrály policajtov prijme aj pán minister Palko. Keď sme do Bruselu poslali oficiálny preklad rozhovoru ministra v denníku Sme, spôsobilo to tam šok. Neverili, že toto je možné v členskej krajine EÚ.

Prečo ste sa rozhodli zorganizovať po dvoch mesiacoch ďalšiu demonštráciu?
- Teraz už ide o postavenie odborov, ide o to, aby sme si vydobili, čo nám patrí na základe zákona, a nevieme už inak konať, aby bol konečne zákon rešpektovaný. To je dosť závažná otázka vymožiteľnosti zákona v demokratickej spoločnosti. Nechápem, že špičkový politik nemá ani minimálne právne vedomie, že nedokáže rešpektovať ústavu, zákony, medzinárodné dohovory. Prekvapuje ma aj postup prokuratúry, na ktorú som sa obrátil pre porušenie zákona zo strany ministerstva vnútra, a ona môj podnet postúpila práve ministerstvu na riešenie. Bol by som nerád, keby som musel konštatovať, že na Slovensku je politika už znovu nadradená právu.

Aké sú reakcie radových policajtov na razantnejšie kroky vedenia odborového zväzu?
- Vedenie nerozhoduje, iba vykonáva rozhodnutia. Najvyšším orgánom medzi zjazdami je rada predsedov základných organizácií, ktorú tvorí asi 80 ľudí. Oni rozhodli o konaní druhého protestného zhromaždenia. Keďže ma minister obvinil, že klamem policajtov, požiadal som radu o vyjadrenie dôvery a dostal som jednomyseľnú dôveru.

A čo hovoríte na vyjadrenie, že ste klamstvom o platoch policajtov vylákali 2 000 ľudí na námestie pred úrad vlády?
- Policajtov som vylákal klamstvom o ich platoch? A čo sú oni sprostí alebo nevedia čítať svoje výplatné pásky? Veď je to nezmysel. Policajti sú nahnevaní a nespokojní, ale aj zastrašovaní, aby si nedovolili takto otvorene protestovať.

Máte takéto informácie z okresov?
- Nepotreboval by som ani informácie z okresov. Odcitujem vám jednu vetu z vyjadrenia ministra pre denník Sme: Jasne som im dal najavo, že to, ako sa niektorí správali, je porušením etického kódexu policajta, že ide o politizáciu Policajného zboru a že to v žiadnom prípade nepripustím. Keby sa také niečo opakovalo, policajti by boli prepustení. To je jeho vyjadrenie po prvom protestnom zhromaždení. Je to podľa vás vyhrážanie sa?

Podľa mňa je.
- A pod takýmto tlakom teraz pracujeme. Pritom náš etický kódex vychádza z európskeho, v ktorom je priamo uvedené, že sa vzťahu k služobnej činnosti policajta. Inak požívajú ústavné práva ako ostatní ľudia. Viete, ja to beriem tak, že každý človek sa môže pomýliť. O veľkosti človeka však potom svedčí, či si dokáže priznať chybu, alebo tvrdohlavo zortváva na svojom omyle.

S hosťom Slova sa zhováral Braňo Ondruš

Už tady zase blbne Jura z Brna, Rambo či y ?

Kopíruj si to dál ty Magore a nedělej ze sebe někoho jiného

To je pro tebe IDIOTE: debilita - je to prvni (nejlehci) stupen oligofrenie (mentalni retardace, slabomyslnosti). Druhy stupen je imbecil a nejtezsi - idiot. Kazdopadne to neni nadavka ale diagnoza.....

Plačete dobře, ale na špatním hrobě pánové. Jen jsem chtěl poukázat kdo asi tady tak řádí. Takže děkuju za vaše ocenění. Fakt si už dejte prášek na uklidnění, jste nějaký podrážděný.

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer

To je pro tebe IDIOTE: debilita - je to prvni (nejlehci) stupen oligofrenie (mentalni retardace, slabomyslnosti). Druhy stupen je imbecil a nejtezsi - idiot. Kazdopadne to neni nadavka ale diagnoza.....

Je mi na zvracení pane ministře z toho, jakou úctu máte k řadovým policistům a jakým způsobem jste" profinancovali" nový zákon určený jen bačkorářům a lidem na pozicích.

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer

Spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím, říká Ivan Langer


* Pane ministře, doufal jsem – určitě ne sám – že se nedožiju toho, že opravdu budete mým ministrem vnitra. Leč stalo se. Tak zkuste nás, nečleny vašeho fanklubu, přesvědčit, že to není taková tragédie. Pochlubte se, co jste za ten první půlrok v té funkci udělal dobrého.

Napřed vám musím poděkovat za to vyznání na mou adresu, pane Kramere. Pokud jde o to chlubení – půl roku je dost krátká doba na to, aby byly vidět nějaké konkrétní výsledky, ale budiž: Za prvé, zahájili jsme proces změn ve struktuře samotného ministerstva. Za druhé, v oblasti veřejné správy jsme přišli s ucelenou koncepcí tzv. e-governmentu (elektronizace výkonu veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií – pozn. A. K.). Tu už schválila vláda. Za třetí, vláda schválila i další strategický dokument, který jsme vypracovali: novou koncepci boje proti korupci. Za čtvrté jsem spustil jeden z klíčových projektů pro práci policie, tzv. Projekt 1000. A konečně za páté: zahájili jsme přípravu reformy Policie České republiky. Stačí vám tenhle stručný a neúplný výčet?

* Určitě by stačil na několik samostatných rozhovorů, tak se zkusím ptát konkrétněji. Například: Je součástí té nové koncepce boje proti korupci váš odpor proti tomu, aby byl novelizován zákon o střetu zájmů – tak, aby umožňoval zveřejňovat majetková přiznání politiků?

Pane Kramere, já jsem při projednávání tohoto zákona předložil řadu pozměňovacích návrhů, které významně rozšiřují okruh osob, na něž se tato povinnost vztahuje! Ale tady vedle sebe stojí dvě hodnoty: na jedné straně zájem na veřejné kontrole, na druhé straně ochrana soukromí těch osob. Uvědomme si, že drtivá většina z nich nejsou politici, ale policisté, státní zástupci, soudci a řada dalších. Právě rozšíření okruhu těch povinných osob bylo důvodem, proč nebyla zvolena filozofie zveřejňování, ale filozofie zpřístupnění. Vám přece tento zákon nijak nebrání, abyste si ty informace zjistil – a abyste v okamžiku, kdy se budete domnívat, že někdo něco zatajil nebo je v nějakém střetu zájmů, tu osobu zažaloval.

* Jako novinář bych dal přednost tomu, kdybych to, co zjistím, směl zveřejnit. Mimochodem, Hospodářské noviny si to „lajsly“, a díky tomu jsme se dozvěděli o vašem sedmimiliónovém dluhu. Takhle zadluženého ministra vnitra jsme ještě asi neměli, přiznám se, že mě to trošku znepokojuje…

Pokud máte obavy, že jsem se zadlužil nerozumně, tak vás mohu uklidnit. On totiž není dluh jako dluh. Mně tento dluh vznikl v souvislosti s rekonstrukcí domu, ve kterém bydlím a který mi na pronájmech vynáší dostatek finančních prostředků na to, abych byl schopen své závazky platit. Takže spěte klidně: nejsem sociální demokrat, své dvě děti určitě nezadlužím.

* Výborně, tak pojďme dál. Významnou součástí reformy policie, kterou chystáte, je nový služební zákon. Proti tomu tento týden v Praze demonstrovali policisté a hasiči… a z ministerstva vnitra se tam nikdo neukázal. Proč?

Mě přístup organizátorů toho protestu velmi mrzí. Absolvoval jsem mnoho schůzek se zástupci odborového svazu policie, svazu hasičů a svazu zaměstnanců v rozpočtové sféře – to jsou moji oficiální partneři a já v jednáních s nimi pokračuji. Organizátorům této akce jsem rovněž jasně sdělil, že jsem připraven s nimi jednat o tématech, která považují za důležitá, ale ta nabídka zůstala nevyslyšena. Jedná se u jednacího stolu – nikoli někde na náměstí nebo na pražském Výstavišti.

* Jenže vy jste v projevu, jímž jste se na kongresu ODS ucházel o funkci místopředsedy strany, řekl: „Se mnou si můžete být jistí, že mám statečné srdce.“ Nebyla tohle dobrá příležitost dokázat to?

Já to statečné srdce opravdu mám – kdybych ho neměl, tak bych tuto práci nemohl dělat, po všech těch podpásovkách, kopancích, faulech, útocích a plivancích.

* Skutečně vás někdo pokopal a poplival?

Samozřejmě to myslím obrazně. A jestliže organizátoři této akce tvrdí, že mě na ni pozvali, tak to prostě není pravda, stejně jako není pravda, že jsem v době jejího konání utekl; byl jsem na oficiální návštěvě Slovenska v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru.

* Zreformovat policii se snažil už nejeden z vašich předchůdců –

Žádný z nich nepřišel s takto ucelenou, konkrétní a časově rozvrženou představou!

* – tak uvidíme, zda budete první, komu se to opravdu podaří. Jeden primát už teď každopádně máte: jste první ministr vnitra, za kterého policie spustila na pražském letišti bezpečnostní akci na podnět senzibilky…

Pane Kramere, musím říct, že od vás bych nečekal, že budete přebírat hlouposti šířené politiky, kteří se snaží degradovat práci policistů. Ten postup byl zcela standardní, nebyla to žádná mimořádná akce a už vůbec to nebyl ten typ záležitostí, o kterých rozhoduje ministr vnitra.

* Vyrazila policie do té akce na podnět senzibilky, pane ministře – ano, nebo ne?

Když policie dostane oznámení o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, musí na něj zareagovat; současně probíhá proces vyhodnocování informací, detailů, osoby, která to oznámení učinila… Na základě toho se potom rozhodne, jestli se to opatření zpřísní nebo utlumí. Tady se to vyhodnotilo a to opatření bylo utlumeno.

* Odpovídáte mi v úředničině – já se vás česky ptám, zda příslušní policejní činitelé v okamžiku, kdy tu akci spustili, věděli, že osoba, která jim k tomu dala podnět, je vědma?

To je otázka pro policii, ne pro ministra vnitra.

* Vy to nevíte? Doteď jste se jich na to nezeptal?

Ten detailní časový průběh neznám. Říkám vám to, o čem jsem byl informován, že když policie obdržela tento podnět, tak na něj zareagovala a zároveň začala vyhodnocovat –

* Ano, to už jste řekl. Ale nepřipadá vám normální, že když od někoho dostanu takovouhle informaci, tak první, co udělám, je, že se toho člověka zeptám, odkud to ví? A že když ten člověk odpoví, že se mu o tom zdálo, tak žádnou takovou spektakulární akci nerozjedu?

Je vidět, že neznáte práci policie. Vy musíte zjistit, kde to oznámení bylo podáno, jak bylo zadáno do informačního systému, na co se zareagovalo, a teprve pak následuje ta zpětná reakce podle toho, co se zjistí na místě. Ta akce nebyla spektakulární, pane redaktore, nebyli tam lidé ze speciální jednotky, bylo tam 22 policistů –

* – a obrněný transportér.

Ten je na letišti už více než půl roku.

* Předpokládám, že je schovaný v nějaké garáži.

Při takovýchto informacích je aktivován a buď vyjede, nebo nevyjede, a pak se vrátí, nebo se nevrátí. Ti policisté prostě dělali svou práci – a mne velmi mrzí, že to pan Paroubek a pan Bublan karikují. Oba tím jen dokazují, že absolutně nerozumějí způsobu práce policie.

* Není to zvláštní, že pan Bublan po těch letech, kdy stál v čele ministerstva vnitra, neví o práci policie tolik, co vy za šest měsíců?

Ano – mě to taky velice překvapuje.

* Hmm, tak pojďme dál. Podobných planých poplachů bylo v tom posledním půlroce víc. Mě by nejvíc zajímalo, pane ministře, co to bylo za informaci, na jejímž základě jste na začátku října minulého roku oznámili, že hlavnímu městu – speciálně pražským židovským objektům – hrozí teroristický útok?

Víte, jsou věci, které bohužel nelze zveřejnit. Takováto opatření se často dělají na základě informací od partnerských zpravodajských služeb a zveřejněním té informace by mohl být ohrožen její zdroj. Ale mohu vás ujistit o jednom: v tomto případě jsme o detailech té záležitosti v maximální možné míře informovali i opozici.

* Čtenáři tohoto rozhovoru nejsou zasvěcení opoziční funkcionáři – ale jsou to daňoví poplatníci, za jejichž peníze jste tu rozsáhlou bezpečnostní akci uskutečnili. Proto si myslím, že jim dlužíte konkrétnější vysvětlení.

Pane redaktore, já vaše čtenáře mohu ujistit, že ta akce byla důvodná a že to nebezpečí bylo reálné. Nic konkrétnějšího vám k tomu neřeknu; to se raději od vás nechám takto kritizovat a zesměšňovat.

* Já vás teď nezesměšňuju – docela vážně vás podezírám, že za tím říjnovým poplachem byla v lepším případě snaha předvést se, jak občany chráníte před teroristy… a v horším případě záměr vyvolat těsně před hlasováním o důvěře vládě atmosféru ohrožení, v níž by nějaký opoziční poslanec upřednostnil „stabilitu“.

Jak to první, tak to druhé je hloupost. Vy samozřejmě máte na ty své pochybnosti právo, pane Kramere – ale nepropadejte v takové míře obsesi, že jsem skutečně takový, jak mě vykreslují někteří mí opoziční kolegové.

* Jak chcete, pane ministře, docílit toho, aby policie, která má občany chránit před zločinci, nebyla sama jednou z nejkriminálnějších profesních skupin?

To je nesmírně těžký úkol a každý ministr, který prohlásí, že ho zvládne během svého čtyřletého mandátu, buď neví, o čem mluví, nebo lže. Je to dlouhodobý proces a já mohu pouze nastolit jeho základní předpoklady. Jedním z těch předpokladů je právě služební zákon: když těm policistům jasně nastavíte pozitivní a negativní motivaci, aby se jim vyplatilo dělat svoji práci dobře a když budou vědět, že když selžou, tak u té policie končí. Tohle jsou pravidla – druhý předpoklad je, že ta pravidla nekompromisně uplatňujete v praxi. Třetí předpoklad je, že pracujete na posílení firemní kultury, aby ti policisté byli hrdí na to, že jsou policisty.

* Doufám, pane ministře, že se shodneme, že k firemní kultuře policie nepřispívá to, že někteří policisté rádi bijí lidi. Když jste byl v opozici, kritizoval jste ostře policejní zásah proti CzechTeku 2005. Co říkáte tomu, že policie i teď tvrdí, že tam z její strany nedošlo k žádným trestným činům?

To netvrdí policie, tvrdí to státní zástupce.

* Na základě –

– zjištění Inspekce ministra vnitra, ano. Já jsem k tomu jasně řekl, že mé výhrady vůči tomu zásahu přetrvávají, že nadále trvám na tom, že ten zásah vůbec neměl v té podobě proběhnout. Víc v tom bohužel udělat nemohu, protože z právního pohledu jsou ty věci teď již promlčeny.

* Odpovědnost za tu ukázku policejní brutality nesl i policejní prezident Husák – čím se vám zavděčil, že jste ho ponechal ve funkci?

Pan Husák se mi nemusí ničím zavděčovat, o tom to není. Je to o tom, jestli jsme schopni spolupracovat, jestli je náš vztah jasný, férový, otevřený, tvrdý a partnerský současně. A jestli jeho tým zvládne ty kroky, o nichž jsem přesvědčen, že jsou správné. Zatím ta spolupráce funguje, nicméně, jak pravili klasici, nikdy nic nelze míti za definitivní.

* Z jiného soudku: v časopisu CEVRO Revue vyšel před týdnem váš článek Zakažme i komunistické symboly, v němž jsem si přečetl i myšlenkové perly jako: „Nacismus je nacionalistickou variantou socialismu. Nacismus a komunismus jsou jen rozdílné metody, jak dospět k témuž.“ Bohužel tady nemám dost místa k polemice, tak se jen ptám: které konkrétní komunistické symboly chcete zakázat?

Položme si otázku, pane Kramere: existuje rovnítko mezi nacismem a komunismem? Já jsem přesvědčen, že ano. Pokud toto rovnítko existuje a pokud platí, že nacismus a jeho projevy mají být postihovány, tak by to mělo stejně platit i v případě komunismu. Symbolem nacismu je hákový kříž – symboly komunismu jsou rudá hvězda, srp a kladivo.

* Srp a kladivo má ve svém státním znaku Rakousko – čeští komunisté místo nich mají ve svém logu třešničky. K rudé vlajce, jako k mezinárodnímu symbolu levice, se hlásím i já. Zavřete mě za to?

Ministr vnitra nikoho nezavírá. Já si myslím, že si lze vydefinovat, co je možné považovat za symboly nacismu a komunismu. A pokud bychom se na tom my dva neshodli, tak tady od toho máme soudní znalce na oblast extremismu.

* A myslíte si, že je v pořádku, když vysoký státní úředník veřejně vystupuje s návrhy tohoto typu?

Nevidím na tom nic nepatřičného – jsem přece také občan, který má nějaký názor.

* Jenže když občan Ivan Langer něco řekne, tak to zároveň říká ministr vnitra, že?

Pane Kramere, tohle je názor, na který mám právo a který mi nikdo nevezme!

* Tak jo. Jste, pane ministře, tajně hrdý na to, že jste spolu s panem Kubicem lvím dílem přispěl k vítězství své strany ve volbách?

Jak moc jsem k tomu vítězství ODS přispěl osobně já, to si netroufám posoudit – ale v žádném případě jsem se na něm nepodílel tak, jak to tou svou ironickou otázkou naznačujete. Po iksté opakuji, že se zveřejněním tzv. Kubiceho zprávy jsem neměl nic společného… a že se naopak v té zrůdné mašinérii, která se kolem toho rozjela, cítím jako osoba poškozená, protože s největší pravděpodobností bylo zasaženo nejen do mých ústavou garantovaných práv a svobod, ale i do práv a svobod mých blízkých.

* Co tedy říkáte slovům poslance ČSSD Davida Ratha v Nedělní partii na TV Prima: „Langer a Vidím to upekli s Kubicem. (…) Mám z Langra velký strach“? A že útvar pana Kubiceho nazval LangerStasi?

Říkám, že ta slova vypovídají dostatečně o jejich autorovi. Takže není třeba, abych je komentoval; každý soudný člověk si jistě udělá svůj závěr sám.

* Přiznám se, pane ministře, že mně to vaše nynější „já muzikant“ připadá asi tak stejně věrohodné, jako když jste v roce 2002 popíral, že jste se pokoušel ovlivňovat poměry v České televizi, ačkoliv jste si v průběhu té televizní krize 138krát telefonoval s tehdejším předsedou Rady ČT Miroslavem Marešem…

Pane Kramere, to je nádherný oslí můstek, co jste teď vytvořil! Každý, kdo tenkrát o tom měl víc informací, věděl, že s panem Marešem jsem si sice telefonoval, ale v žádném případě jsem nezasahoval do toho, kdo má být novým generálním ředitelem ČT!

* S panem Kubicem jste si taky telefonoval jen tak?

Jak víte, že jsem si s ním telefonoval?! Protože to tvrdí Jiří Paroubek a David Rath? Já vám říkám, že to je nesmysl, pomluva a lež! Stejně jako to, co tvrdil pan Bublan: že jsem se předtím s panem Kubicem scházel.

* Takže Inspekce ministra vnitra nemohla získat výpisy o těch telefonátech?

Já jsem ty výpisy na rozdíl od Jiřího Paroubka neviděl – což je samo o sobě velmi zvláštní, poskytovat někomu při vyšetřování podezření ze spáchání trestného činu pomluvy výpisy telefonních rozhovorů jiných osob… Nicméně znovu opakuji: je to lež!

* Dozvíme se někdy, jak to doopravdy bylo?

Já doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování toho případu úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!

* Který útvar ten únik vyšetřuje?

Ty policisty samotné vyšetřovala Inspekce ministra vnitra a pokud vím, bylo to ukončeno s tím, že tam nebyl spáchán trestný čin. Tu další část, která se týká civilních osob, převzal Útvar pro odhalování korupce a závažné trestné činnosti.

* Chcete, abych věřil tomu, že se nějaký policista odváží nezávisle vyšetřovat svého ministra?

To záleží na těch policistech. Pokud jsou to skuteční profesionálové, tak určitě ano. Nemluvě o tom, že já nejsem šéf policie. A ujišťuji vás, že ani nepřímo na nikoho žádný nátlak nevyvíjím.

***

Doufám, že v okamžiku, kdy bude vyšetřování úniku tzv. Kubiceho zprávy ukončeno, se všichni dozvědí, co to vyšetřování provázelo, jakým způsobem postupovala Inspekce ministra vnitra… A že to bude také odpověď na otázku, jestli to náhodou v této kauze nejsem já, kdo by měl nejvíc křičet!




Alexandr Kramer