Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Hlupáci - udělejte si nejdříve vysoké školy a pak se dostanete postupně s léty praxe na posty, na kterých budete mít více peněz!!! Jak se chce srovnávat "maturant" s 10-ti lety praxe s vysokoškolsky vzdělaným policistou co má 20 a více let odslouženo??? Přestaňte tu brečet a snažte se !!!

Armáda ČR má také lidi bez většího vzdělání a jak si stojí proti policii. Kolik je nástupní plat tam a kolik u tohoto spolku, kterému vévodí parazitující policejní prezidium.

Pracuji u VSČR. Ještě že tak! Uf. Jestli mají u Policie takové pitomce jako si ty? V jeden den všichni výpovědi na stůl a hned nás začnou prosit a přidávat.

Co ty jsi za osla.....u nás má VŠ vzdělání víc než 15 lidí a ve vedení je 9z10 lidí bez VŠ, to je ten tvůj kariérní postup? Jdi se vysmát.... Navíc kvůli tomu, abych měl slušný plat se musím drápat po zádech druhých a lézt někomu do......a cpát se na funkce? Jestliže je někdo na ulici a má VŠ vzdělání, tak jej má vedení MV a PP motivovat, aby si takové lidi udrželi a ne tím, že se musí snažit dostat na funkce.....nový zákon sebral těm lidem (s VŠ) i ten vyšší příplatek za vzdělání a důstojnickou hodnost

Už mě nebaví poslouchat takové inteligenty, jako jseš ty. A slušnosti už bylo dost. V praxi to vypadá tak, že i kdyby si měl třeba Sorbonu a přitom nemáš nějakého vlivného kamarádíčka, pak jsi stejně v pr..li.
Nehledě k tomu, kdo ti dal právo nazývat lidi bez VŠ hlupáky. To si oparavdu myslíš, že VŠ je automaticky lék na všechno ?
K čemu by tito lidé při své každodenní práci na ulici VŠ potřebovali ? Nebo ty si myslíš, že je potřeba VŠ na všech pozicích u policie ? To by pak nechtěl na té ulici se svým vzděláním sloužit, a celkem oprávněně, už vůbec nikdo.
Takžre než zase něco vybleješ, zkus vzít rozum do hrsti a používej tu hmotu, co snad máš v hlavě.

Ty jsi zajímavý týpek, napiš mi na policista158@seznam.cz, zajdeme na pivo a dáme řeč, Tebe si vážně rád poslechnu.

Jestli se v tomto případě jedná názor opravdového pplk. není se co divit, že věci jedou směrem jakým jdou. Můžu Ti pplk. sdělit, že když jsem já snažil po ix letech abych něčeho dosáhl, kromě další speciální praxe, jsem absovolval k tomuto příslušnou školu. Když jsem si podal žádost o změnu místa (samozřejmě lepšího a pro mě velmi zajímavé - jednalo se o kr. technika) tak mi to jeden z funkcionářů na okrese nepodepsal a bylo hotovo. Takže ideály v prdeli, hodnost nyní s New zákonem v prdeli a se třídou jakbysmet. A dělat si vysokou školu - s tím, že to může být bůvíjaká VŠ a která s oborem nemá vůbec nic společného mě neinteresuje. Znám hodně VŠ, mezi nimiž ti, kteří jsou v civilu v praxi neschopní, tak jdou k policii. Zde následuje akcelerovaný postup a když se ještě daří tak rovnou na nějaké teplé místečko na OŘ, KŘ, PP apod. a je vyděláno. A protože k policejní práci přišli takovouto "bleskovkou", tak si neváží práce těch kolegů, kteří dejme tomu takové štěstí neměli a podle toho se k nim tak i chovají. Viz výše netaktní hláška pplk.

Jak se chce srovnávat vysokoškolák s roční praxí s maturantem s 15ti letou praxí?

pane pplk., nevím kde sloužíš, ale jsi asi mimo realitu běžného OOP. Platí a v poslední době čím dál více, že na studium, které ti podpoří vedoucí OOP i OŘP, jsou vybíráni a doporučováni jen vlezdoprdelisti a tlučhubové, v praxi nepoužitelní. Obyčejný polda - praktik se na toto studium nedostane ani omylem. I po tom, co vešel v platnost 361 zase vymysleli naši páni ŠVINDLKURS pro ty, co vzdělání nezbytně pro svou funkci potřebují, mají studijní volna, my děláme za ně, studium si buď neplatí vůbec nebo jen minimum. Já se na studium můžu z vysoka ..., jelikož bych si to musel platiti sám, vybírat na to svou řádnou dovolenou , to tu radši ještě chvilku vydržím a pak tradá pryč - třeba k lopatě, ruce mám zatím zdravé, a hlavu snad dosud ještě taky ( toto by se ale během několika let v tomto bordelu mohlo změnit k horšímu, a toho se chci vyvarovat). Takže p. pplk. - probuď se a uvědom si, komu tady nadáváš naprosto bezdůvodně a ještě hulvátsky.

V tomto případě znamená, že protipól nás hlupáků je obyčejný vychcan, protože zde jsou policajti, kteří mají oslouženo 15-20 let, jsou to praktici z ulice a z činnosti, která se leckterému " rádoby praktikovi " s VŠ jaksi vytratila z pod kůže a nebo se mu tam při rychlém a vychcaném řešení ani nedostala právě z důvodu superrychlého postupu.
Sami víme co je na SKPV vysokoškoláků - bývalých učitelů, zemědělců, lesníků, stavebních inženýrů a pod, kteří neprošli ani klasickým ZOP, nikdy nebyli na oddělení, neznají vůbec zatížení klasických oddělení a jejich pochybný, neznalý náhled práce poldy na ulici je vyautuje z pohledu všestranosti.Tito lidé umí vyslýchat a nořit se do problematiky spisové práce - to umíme na odděleních také, ale také musíme zvládat spoustu jiné práce a je to práce o všestranosti - tito lidé by byli při zákrocích naprosto vedle ( vyjma bývalých starých kofrů, kteří začínali kdysi na odděleních - těm patří naprostá kolegialita v měřítku hodnocení zkušeností všeho směru ).
Takže tito a jiní VŠ jsou mi známí, jejich hodnocení ve stylu jak hovoří - hlupáci a pod. znám velmi dobře, jejich vnitřní namyšlené já je jejich osobnostní stránkou zabírající 90 % mozkovny.

4 pplk. řekni mi kolego, kde sloužíš, klidně se tam nechám přeložit, pokud mi ti VŠ umožníš studovat, u nás to dost dobře nejde. :-)
Možná si potom udělám i druhou.
PS. stačí mi i dálkově, denní studium oželím.

Debile!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

pplk
Proto jsme tam kde jsme, protože nahoře nahoře jsou takoví pplk jako ty!!!!! Kdyby byla hodnost nadplukovník, tak ty si pro ni žhavým kandidátem!!!!!! S tebou ani s tvým platem se určitě nikdo nechce srovnávat. Chcem pouze zpátky to co jsme měli doposud.

Připomínky k pozměňovacímu návrhu poslance Ivana Langera k předloženému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
K bodu 13: § 115 – Stupnice základních tarifů
Pozměňovací návrh je veden snahou snížit výdaje státního rozpočtu na odměňování příslušníků bezpečnostních sborů, a to především na úkor příslušníků zajišťujících přímý výkon služby. Stupnice základních tarifů se svou konstrukcí vrací k progresivnímu růstu tarifů mezi jednotlivými třídami, která je obsažena v dosud platné verzi zákona č.361/2003 Sb.. Důsledkem této skutečnosti by byl výrazný pokles platů příslušníků zařazených do nižších tarifních tříd. Ke snížení celkových služebních příjmů těchto skupin příslušníků by došlo v roce 2006 jak v porovnání se skutečností letošního roku, tak zejména v relacích k předloženému vládnímu návrhu novely zákona č. 361/2003 Sb.. Tvrzení, že případný propad služebního příjmu lze regulovat pomocí nadtarifních složek je nereálné, neumožňuje to stanovený limit prostředků na platy. Kromě toho nelze dopředu předjímat použití osobního příplatku jako dorovnávací složky celkového příjmu.
Použití progresivní stupnice a odbourání zvýšených tarifních stupnic, které kompenzují zrušení dosavadních nárokových příplatků (příplatky za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za směnnost a hodnostní příplatek) by mělo negativní dopad téměř na všechny příslušníky ve směnném provozu.. Z porovnání navrhovaných tabulek (stupnice základních tarifů v pozměňovacím návrhu a stupnice zvýšené o 10 % z vládního návrhu novely zákona č.361/2003 Sb.) vyplývá, že k poklesu základních tarifů by došlo v 1. až 9. tarifní třídě. Nejtvrdší dopad by navrhovaná změna měla na příslušníky zařazené do první až páté tarifní třídy, kde by snížení základních tarifů představovalo částku kolem 2000 Kč. Např. u příslušníka zařazeného do 5. tarifní třídy a 6. tarifního stupně by došlo ke snížení tarifního příjmu o 2 100 Kč, k výraznému snížení základního tarifu by však došlo i v 9. tarifní třídě (snížení o 570 až 870 Kč).
Z uvedených důvodů je přijetí tohoto pozměňovacího návrhu pro odbory naprosto nepřijatelné.

To je něco pro Vás pánové : http://www.rozzlobenimuzi.com/?linkid=7692

PRÝ 10% NESPOKOJENÝCH, TAK TO BUDE DALŠÍ LŽIVÁ DEZINFORMACE OD NÁMĚSTKŮ. KONCEM ROKU SKLIDÍTE TRPKÉ OVOCE ZA VAŠE OMYLY A ZKRESLENÉ INFORMACE.

Jim je to ale vážně zcela volný jaké bude koncem roku ovoce, to na čem skutečně a především záleží jsou jen jejich vlastní křesla a ty si budou chtít ochránit a o to jediné jde!

Proč by svoje křesla ochraňovali, když všichni co mají odslouženo od 25 let a více si v letošním roce navýší průmer odchodného a poté odejdou se zlatými padáky do civilu. Oni potřebují vydržet jen do konce roku a poté ať se děje co se děje s policii. Jim to bude fuk co se bude dál dít. Nejvíc na to doplatí ti, kteří chtějí sloužit a vedení jim to v současné době znepříjemňuje a nakonec zhnusí a odejdou do civilu v neposlední řadě poctiví občané, že je nebude mít kdo na ulicích hlídat. Management je neuhlída doma na gauči u televize.

for zoro.
Souhlas, ale nevěř tomu, že budou masivně hned odcházet, není proč. Není přece špatné zůstat na svých pohodlných židlích za velmi tučný plat a ktomu pobírat důchod do 65let věku. Tak proč by odcházeli jejich průměr se snižovat nebude. Jinak měl jsem také na mysli odpovědné na MV a PP.

Pane ministře otevřete už konečně oči a zajedte osobně mezi lidi ať vidíte na vlastní oči ten nedopracovaný zákon z ptačí perspektivy. Dost policistů v nejnižších třídách je důsledkem nového zákona považováno za sociální případy a hodně lidí je svými vedoucími taky zastrašováno a persekuováno. Myslím, že vaše odhady o 10% nespokojených policistů je opět zkreslený a další demonstrace vám určitě napoví více.

znovu bych vyzval policisty,že jsme na tom všichni dole byti.demonstrace byla myslím dost vidět,ale soudruh langer jí ani nevzal na vědomí.už jsem tady kdysi psal,že musíme omezovat v rámci zákona svoji práci na minimum.co takhle za dopravní přetupky nevybírat pokuty,ale vše řešit domluvozu.jenom by mne zajímal jak se na to budou ti na hoře tvářit,když nebudou žádné peníze z pokut.pokud máte nějaký nápad jak by Vám mohli v této věci pomoci i jiné složky tak napište.dík.

Jacku ty jsiu hasič nebo dopravák? Podle toho co píšeš, tak máš k obou daleko.

Pro Zálesáka.
Pokud jsi ze severní mor.,tak věř že se to bude týkat i tebe. A pokud vím velice brzy.
Přiznávám se ano, nebyl jsem v PRAZE. Protože opravdu nevím co bych tam dělal? Protože lidi, kteří vlastně 361/03 podporovali a jí teď zavrhujou. Bublan a spol…nemusím . Pokud někdo mluví za někoho, tak ať taky uvede za koho mluví. Rozhodně nemluví za mě a pokud vím za velice mnoho policistů. S těma koníkama plný souhlas. Jinak s tím padákem to bylo myšleno pro VO,ZVO a vyšší služební funkcionáře. Tedy mě se to netýká. Určité moudro, které by se mohlo předávat nově příchozím. Nemůžete mít všechno najednou. Važte si více práce, kterou vykonáváte. Ne každý má toto umožněno. Pokud jste si šly k polici vydělat, ta by jste museli mít mnoho škol a ještě více známých. Vydrže určitě budou lepší časy! Čau………….

Pro Frantu Š.
Mýlíš se a zásadně v tom, že Ti co do Prahy přijeli, zákon v této podobě nepodporovali nikdy, ale jejich hlas nebyl tehdy slyšet a není prozatím ani nyní. Dozvěděl by jsi se více konkrétních informací kolem zákonu kdybys přijel osobně. Mohl jsi pokládat vlastní dotazy, připomínky, nebo návrhy..... Příště přijeď.

pro pana hájka.jsem hasič a určitě vím o hasiščině mnohem víc než vy.jinak se nám taky představte.

jinak se omlouvám za pravopisné chyby,ale píši to ve spěchu.

jo jenom by mne zajímalo.jak mohlo dojít k jedné věci.jsem z ostarvy a dělám hasiče a mám dost kamarádů u policie.no najednou jim zvedly třídu na čtvrtou tak jsem se chtěl zeptat co se za ten měsíc u policie změnilo,protože u nás má pořád většina normálních hasičů 3 třídu,aby soudružky v kancelářích mohli dostat nějaké to osobní hodnocení za namáhavou práci.

Jsem z Prahy a o tom, že by najednou někdo dostal o třídu víc jsem od nikoho nic neslyšel.

Zatím lepí med kolem huby a management si dál připisuje královské platy na své účty.

já jsem psal,že jsem z ostravy a tady to je ralita,prý jim nějaké třídy zůstaly.jenom by nne zajímalo co by s těmi penězmi menežment dělal,kdyby se policisti neozvali.

Jo něco na tom je. U nás taky dávají vyšší třídy. Dokonce i pětky, ale jen některým. Ve směně je nás deset a děláme stejnou práci ale jen tři dostali pětky třídy a dva čtverky, zbytek zůstal ve trojkách. Chtějí nás oslabit tím že některým zacpou huby!

Řešení situaci viz videoklip, http://www.rozzlobenimuzi.com/?linkid=7744, mimochodem, moc pěkná písnička.

JA TI DÁM DESET PROCENT

Promiň Inteligente, když máš informace jak se co bude dělat tak je na veřejném vebu zveřejni. Takových informací jsem za těch 16 let co sloužím již slyšel a skutek utek. Chytráky jako jsi ty mám nejradši. Pokud ty informace máš a ověřené, tak uveď kdy, kde, jak, kolk, komu atd. Čau.