Bydlíme se ženou na mateřské a malým dítětem v menším okresním městě 120 km od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno jsem pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával jsem na náš region slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně jsme si žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3 630, za 18 630 korun se u nás dá slušně žít. Shodou různých okolností můj zaměstnavatel zkrachoval. Nepříjemné...Slušnou práci u nás neseženu a tak jsem se rozhodl hledat v Praze. Našel jsem si práci hned, jsem profík v oboru, plat je slušný - 38 tisíc. Na denní dojíždění to ovšem není, takže si musím pronajmout byt a domů jezdit jen na víkendy a jedenkrát v průběhu týdne, když je třeba ženě pomoci, a taky aby nebyla pořád s dítětem sama. Samozřejmě něco stojí stravování v Praze, máme sice stravenky a žena mi dává jídlo sebou, ale stejně se nevyhnu občas nějaké restauraci. Ale práce mě baví, mám skvělé výsledky, firma je se mnou velmi spokojená a daří se nám. Pracuji v Praze už měsíc a půl a přišla první výplata - 26 600 korun na dlaň. Z toho okamžitě vypláznu 10 000 korun za pronájem garsonky na Jižním městě. Ještě za vodu, plyn, internet (tedy výpalné Telecomu) 2000. Soukromě najedu domů a zpět 1 920km, což mně stojí jen na benzínu 4 800. Za různé další nutné pražské poplatky, které bych doma neměl, vydám asi tisícovku. Počítám, počítám...jsem blázen, abych tady makal celý týden bez rodiny za 8 800? Moje žena bere mateřskou 3 630, náš společný příjem je tedy 12 430 korun. Jak s tím vyžít? Naše životní úroveň upadá. Dávám výpověď, odjíždím domů a přihlašuji se na Úřad práce. Moje odměna činí 10 800 korun za celodenní hraní s dcerou. Protože se večer nudím, skládám známým pécéčka. Udělám tak jeden týdně, Na každém vydělám asi 2 000, tedy 8 000 měsíčně na ruku. Uvažoval jsem, že si zřídím ŽL a začnu se tím živit. Tak jsem zašel na úřad. Paní mi vysvětlila, že musím platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, dohromady asi 3 000 za měsíc. Minimální daň mi ukousne minimálně 840 korun měsíčně. Počítám,počítám...Z mých vydělaných 8 000 mi tedy zůstane 4 160. Polovina? Pani, nechejte si ten formulář... Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš celkový příjem do rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně zvedla, letos v létě si konečně dovolíme dovolenou u moře a v zimě lyžování v Alpách.
Minulý měsíc jsme si vyřídili sociální příplatek na bydlení a na dopravu MHD, dcera má atopický ekzém a manželka ji musí vozit k lékaři. To udělá 3 000 měsíčně, vyděláváme už 25 430 čistého a koupili jsme si hezkou Fabii na leasing. A hodná paní na úřadě slíbila, že nám příplatek doplatí za rok nazpět. Potřebuji nové lyže a manželka si vyhlédla kožíšek. Těšíme se, až manželce zvednou mateřskou na 7 000, možná bychom si pořídili druhé dítě a koupili nové, lepší, zahraniční auto, ten leasing lehce z těch 35 800 čistého utáhneme. Jednou za půl roku se nechám na chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na ÚP. No, nějak ten měsíc vždycky přežiju...to víte, už jsem si zvykl na svůj denní režim: v 10 ráno žena zajde pro rohlíčky do pekárny, po cestě mi koupí noviny (samé potěšitelné zprávy!), pak si chvíli hraji s dcerou a vyrazíme někam na výlet, podle počasí - do přírody, na koupaliště, na běžky, do akvaparku. Jen mně občas přepadá splín a pak mne trochu mrzí, že moje dvě vysoké školy, inteligence i schopnosti nejsou využity. Nemělo by to mrzet i tu paní na Úřadě? Ale brzy mě to přejde, vždyť se máme tak dobře a já jsem nevděčný! Když se vrátíme z výletu, potkám občas kluky z bývalé práce a pozvu je na pivo. Jsou furt nespokojení, což nechápu. Makají a stále jim nestačí peníze. A přitom je to tak jednoduché...
Díky státe, díky vládo!

Přijede David Copperfield na celnici a celník mu říká: "Pane Copperfield, nemůžete nám ukázat nějaké kouzlo?"
A Copperfield mávne nad celníkovým šálkem kávy a najednou celý šálek i s lžičkou i podšálkem zmizel.
Celníci na to koukají a jeden řekne: "A to je všechno?"
"No ano!" říká Copperfield.
"Tak hele, Davide, teď koukej ty, jo? Vidíš tam venku ty tři kamiony plné lihu?"
"Vidím!"
A celník vzal do ruky papíry a razítko, třikrát jím bouchnul a povídá: "Tak a už je v nich hrášek!"

Už sis vzal prášek?

Dobrý, ale nevím proč se opakuješ. Došel ti humor?

Chlap stojí na břehu rybníka, na krku provaz a na něm obrovský kámen. Už se připravuje ke skoku, když k němu přijde policajt a povídá: "Člověče, stůjte! Co blázníte? Co vás to napadlo? Když tam skočíte, budu tam muset skočit pro vás. Než vás vytáhnu, tak se oba promočíme a v týhle zimě dostaneme oba zápal plic. Tak neblázněte, jděte domů a tam se oběste!"

Už sis vzal prášek?

Policajt zastaví řidiče: "Tak, pane řidiči, váš řidičský průkaz. Čeká vás pokuta." - "No počkejte, nejdřív mi řekněte, co jsem vlastně proved!" - "Nezastavil jste na stopce." - "Já jsem zpomalil! Copak je to zas takovej rozdíl?" - Policajt vytáhne pendrek, začne s ním mlátit řidiče přes hlavu a povídá: "Tak co, mám zastavit a nebo jenom zpomalit?"

Už sis vzal prášek?

dobrej návod na výchovů debilů za volanten

Jak poznáte falešného policistu?
Nebere úplatky...

Už sis vzal prášek?

Už sis vzal prášek?

Víte proč má policajt rovnou čepici? Každý hajzl má rovný dekl

Už sis vzal prášek?

Tvůj humor je asi tak kvalitní, jako když se snaží svými trapnými vejšplechty bavit národ uslintanci typu Petr Rychlý. nebo pan Novotný. Jinak si rád poslechnu hodně dobrej vtip , ať už je namířenej na kohokoliv.

Jde pan Kalianko po cestě a vidí kočího, jak háže pod koně ležícího na náledí písek. "Proč pod něj házíte písek?" - "Aby se postavil." - "To je výborný nápad, můžete pod mně hodit také pár lopat, možná se mi postaví taky!"

Už sis vzal prášek?

Policajt se dívá na oblohu a zůstanou mu oči od sebe. Náčelník říká:
"To znám. Dejte mu na špičku nosu vejce a za chvíli bude vidět normálně."
Za chvíli se na něj jde podívat: "Tak co, dali jste mu vejce na nos?"
- "Nedali. Šlo to nejvíc do půlky břicha...!"

Policista eskortuje vězně do vězení, když tu mu vítr odfoukne čepici. Vězeň se nabízí: "Já vám pro ni doběhnu!" - "Myslíš, že jsem pitomý, abych tě nechal běžet pryč? Půjdu si pro ni sám a ty tu na mně počkáš!"

Policajt říká své ženě: "Tak si představ Mařka, že mi doktor dal prášky na hlavu. Ale když se předkloním tak mi padají."