A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

policajti to maj fakt nejhorší na celým světě a hlavně v ČR!!!

Na Vaše nemístní narážky Vám odpovím. Dneska, co se děje, není žádná demokracie. Já jsem před cc 20 lety necinkal klíčemi na Václavském náměstí. Znám jich mnoho co cinkali, drtivá většina je dneska bez práce. Jinak , jestli jste postřehli, odešel jsem do civilu z vlastní vůle po letech služby. Mnoha lidem jsem pomohl, viděl hodně neštěstí, dělal jsem práci ve výkonu na úkor zdraví, rodiny.Ničeho nelituji. Nevím, kdo jste, přečtete si znovu, co jsem napsal. Já se za práci pro společnost nestydím, nepracoval jsem jenom u policie ČR. Urážet, hanit dělá jenom ubožák a to anonymně, S pozdravem pánové.

je to pořád dokola a kdo něco dá horníkům, co makaj celej život, je to už ubohé!!!! Znám že u PČR je vevětšině veget, stačí se podívat na vytíženost menších oddělení. Zrušil bych stavy tak o 20%.

cinkal jsem klíčema, protože jsem chtěl žít v normálním státě (i přes veškerou špínu a výhrady, které k timuto státu také mám) - když končil socialismus (i když vím, že o žádný socialismus nešlo, že šlo pouze o jeho karikaturu a korytáři a rozdíly mezi lidmi byly, a pořádné, i tehdy), bylo mi 18 let (byl jsem po střední škole, rok jsem makal na překladovém nádraží, protože jsem se nedostal na VŠ, a hrozilo mi 2 roky vojny) - hranice byly zašpérované jak v lágru, u nás směšná přestavba s lidmi ve vedení, kteří už si s ničím nevěděli rady, naše zboží (snad kromě zbraní, mlýnků na maso, petrolejek a dřeva) nechtěli ani v CCCP (v Rusku), takže jsme na sekeru dodávali holoprdelníkům, od kterých jsme zpět nedostali nic, ty tzv. jistoty byly takové, že jsme z ruky do huby kromě papalášů (všimněte si, že nepíši komunistů, protože znám i komunisty, kteří rudou knížku nezneužívali) a lidí, co se uměli a budou umět otáčet v každém režimu (veksláci, pumpaři, zelináři, podšéfové byťáků, pasáci) žili skoro všichni, ano mám k dnešnímu systému výhrady (tenhle systém dokáže být také krutý, i tenhle systém dokáže pouze odsouvat problémy, aby na ně nebylo vidět a nemusel je řešit, nebo je musel řešit někdo jiný), ale srovnání se socíkem - v tom systému jsem vyrůstal (a dělali ze mne blbce v pincku - PO SSM, svazu mládeže - SSM, účastnil se souěží o Partyzánský samopal, Dukelský závod branné zdatnosti, soutěže o Zemi, kde zítra již znamená včera, tzn. a v našem městě byly ruské kasárny, podepisoval jsem resoluce v prvním zaměstnání proti všelijakejm těm živlům, o kterých jsem nic nevěděl a ani vědět nemohl, takže to stejně nikdo nemohl brát vážně, včetně papalášů, zkrátka musel jsem dělat a pak i dělal dobrovolně povinně spoustu kompromisů) není na místě - stálo to za hovno
pro rentiére -už se zde opakuji - s braním renty nemám problém - při vší úctě k práci horníků ( a bratr dělal štajgra na Kooh-i-nooru v severních Čechách), srovnánat tuto práci nelze, horník po své těžké práci může skončit a může, samozřejmě na stejné úrovni a pokud bude obostranný zájem, nastoupit prkaticky kamkoli, budu mluvit za sebe - dělal jsem ve svě praxi i nějaký čas v utajení, nasazený v bance, kde byl člověk, který dělal neplechu, nechci konkretisovat, hádejte jakou mám šanci nastoupit ve stejné branži, když skončím u P ČR - všichni víme, že tenhle stát je malý, a třeba bankovní branže dost malá - co bude následovat - hele na toho si dejte pozor, ten tam a tam dělal tohle a tohle, to bude pěkná svině, a už si neškrtnu, dále jakémkoli nepodnikání (ne tedy jen, že můžu podnikat pouze se souhlasem zaměstnavatele) nebo zákazu možnosti legálního přívydělku, jinak vyhazov (a věřte, že nejsem neschopný člověk, a před P ČR jsem u makléřské firmy dělal), někdy mám pocit, že jde o naprosté nepochopení problému a divím se, že je někdo schopen se nad tím pozastavovat - dost jsem pro stát udělal (a také vydělal a zachránil), takže mi stát něco dluží (čili, jak to tady tak čtu a poslouchám nové papaláše, tak se na mne vy..re

přiznáváš : "cinkal jsem klíčema, protože jsem chtěl žít v normálním státě". No a co jsi si nejen pro sebe vycinkal? Takové Langry, Topolánky, Dalíky, a spousty dalších.... věříš tomu že jsou jiní než byli ti před cinkáním, věříš tomu že teď žiješ v tom "normálním státě" který jsi si vycinkal? Já necinkal,ale věřím, že je to v mnoha oblastech o moc horší než to bylo.

Ke zmíněným Langrům, Topolánkům, Dalíkům je nutno přidat i jim podobné Paroubky, Grosse, Tvrdíky, ................
Problém této společnosti je, že jsme onu demokratizaci nedotáhli do konce. Veškerá moc z rukou KSČ přešla po revoluci do rukou nových politických uskupení, ale k rukám občanů se nedostala žádná. Máme sice ony tři demokratické pilíře, moc soudní, zákonodárnou a výkonnou. Ty, ale mají i země jako Rusko, Irán, Turecko a možná i Kuba. Jediná možnost pro občana, jak dnes může ovlivnit něco ve státě, je jednou za čas přijít k volbám, a kdyby bylo hodně krušno, tak je tu ještě právo na stávku či demonstraci.
Ve skutečně demokratických zemích má občan, ale mnohem více možností jak ovlivňovat politiku a dění ve státě. Na pár z nich bych tu poukázal.
Volba starosty přímo občany. My jsme snad jediným státem v Evropě, kde si občané nesmí zvolit svého starostu. Můžeme volit jen zastupitele a ti si pak po utvoření vládnoucí kliky ze svého středu starostu vyberou. Je samozřejmé, že jeho vděk a odpovědnost nesměřuje k občanům, nýbrž k jeho "voličům".
Přímá volba prezidenta. Je celkem jedno jaké by měl v tomto případě pravomoci. Hlava státu má být ustanovena vůlí lidu.
Přímá volba městského nebo okresního soudce. Umíte si představit, že by se soudci na stole válely kauzy dvacet let, pokud by byl volen občany města.
Přímá volba státních zástupců. Demokratický stát jsou především občané. Proto také ve skutečných demokraciích mají právo si svého státního zástupce zvolit.
Občany zvolený šerif ( šéf městské policie ).
Místní a celostátní referendum. Pokud má být tento nástroj účinným, musí mít podobu zákona. Ne jako u nás, kde má pouze doporučující charakter a politici ho nemusí respektovat.
Zákon upravující princip - co je za veřejné peníze, podléhá veřejné kontrole. Na tomto poli se dějí skutečná zvěrstva. Jako příklad uvedu investici města Hradce Králové ve výši asi 1,5 miliardy, kdy se ani opoziční zastupitelé po několikaletých soudních sporech nedomohli možnosti nahlédnout do smluv uzavřených se stavebními firmami, odbyti výmluvou na obchodní tajemství. Je zde jednoznačně nadřazen obchodní zájem jednotlivců nad informovanost občanů, jak je zacházeno s jejich daněmi.
Výběr daní. U nás je výběr daní organizován centrálně a teprve poté jsou prostředky poukazovány nižším samosprávným jednotkám, neveřejným a úmyslně zamlženým způsobem. Mnohem průhlednějším, levnějším a méně zkorumpovaným způsobem, je výběr daní nejnižší samosprávnou jednotkou - obcí, která si určité procento ponechá a ostatní poukáže výš - na kraj, spolkovou zemi, stát, federaci a pod..
To je jen část principů, kterými bychom tento stát mohli posunout k větší svobodě a demokracii. Bohužel, zřejmě proti vůli zmiňovaných politiků.
St.

Přesně tak.Ať volíš koho chceš,vždy volíš komunistu

Pro pana xyz: Jste pěkný provokatér. Policistům se přidalo několik stovek korun hrubého na platě.Přidalo se též hasičům, bachařům, justičce a dalším, kteří spadají pod uvedený zákon č. 361/2003 Sb. Že se neotíráte, nenavážíte do dalších uváděných skupin občanů. Doporučuji Vám, běžte dělat uváděná povolání a já se Vás za 25 let služby zeptát, jak jste na to psychicky, fyzicky. O zvýšení platu jmenovaní nerozhodovali. Sám byste po nich hrábl. Jinak za posledních 4 roky, plat zůstal stejný.Někdo dle odloužených let poskočit o finanční tabulku výše, ale žádný zázrak. Ale peníze, jsou peníze.Je pochopitelné, že se bývalých kolegů,nejen jich ,zastávám, ale až něco dokážete, sdělte to všem zde.Dále nepočítám zajímavou inflaci za 5 let. Policisté nejsou sami, tento propad pociťujeme všichni, kdo pracovali , pracují na tento bordel, viz připravovaný , vypracovaný Janotův balíček. S pozdravem rentiér.

vy jste nepoznal pravou demokracii, kdy vám ze dne na den seberou ne 10%, ale 30% a nebo vás pro změnu vyhoděj. Mají dost peněz a kdo říká že ne- lže. MP má kolikrát větší hajzlové na řešení včetně bezdomovců. Nemluvím o rychlé!!!

ať jdou teda do toho vysněného civilu, když tam je tak fajn, ty máš prostě myndrák a chtěl by jsi moc zpátky.

kolego, pořád si tu píšeš s jedním a tím samým provokatérem (mění nicky jak ponožky), kterého jsme probrali na stránkách UBS, tímto ho zdravím :-)

na to zase kápnul. Ha ha

Sniper jde na noční se vyspat za prachy daňových poplatníků!!!!

Zdravím. Toto můžou praktikovat zákonodárci třeba 5 let. Pak je ještě otázka, zda se dožijeme nějakého důchodu. Poplatky ve zdravotnictví se neshodily, stačí si přečíst Janotův balíček. Mám nemocného syna od narození do smrti, takže mu při schválení balíčku klesně II stupeň závislosti z 4000,-Kč na 3.200,-Kč,. I stupeň z 2000,-Kč na 1000,Kč.Tento stupeň se týká maminky. Takto postižených jsou tisíce, kdy celý život dřeli na tento bordel. Mne nevadí nepřidání usmolených 130,-Kč, ale vadí mne to u bezbranných, mých rodičů, ostatních důchodců, invalidů . Jsem zvědav, o kolik procent si sníží platy a benefity zákonodárci. Pani Talmanová dle servu by měla dostat půl milionu na odchodném. Nevím proč, za tu nekvalitní práci, viz uvedený záporný deficit. Proti tomu, co dostane za odchodné třeba policista v přímém výkonu po 20 ti více let, je to nepoměr.Mohl bych dále pokračovat, ale v této situaci jsou tisíce, tisíce obyčejných rodin. Přečetl jsem si kolegy/klokan, fekete/, souhlasím, také jsem to prožil, tomu porozumí jenom kolega nebo rentiéři. Je mne líto kolegy z Prahy, vyjádřil jsem rodině a býval. kolegům úpřimnou soustrast na www.policista.cz. V této situaci jsem se jako mladý nadstrážmistr v Praze za komunistů ocitl také, nedošlo k úmrtí. V té době jsme měli škorpiony , každý jako osobní zbraň. Kdo s ním umí zacházet, je to velice účinná zbraň. Měli jej nechat ve výbavě. Vždy jsem bývalým kolegům psal, dejte na sebe ve službě pozor, nikdo Vám nic nedá, dneska mně není dobře na duši. Jinak příjemný večer přeje rentiér Ladislav Marek. Nikomu názory zde na webu neberu, ale měli by si provokatéři odpustit nemístné poznámky.

to co se stalo je skutečnou tragedií

Z netu : Předseda ODS Mirek Topolánek ve středu připustil, že platy ve veřejné sféře by měly klesnout o tři až deset procent. Podle Topolánka by se měly úspory dělat ze dvou třetin na výdajové stránce rozpočtu.

V lednu zjistíte, že jste nedosáhli loňského průměru dle evidenčního listu důchodového pojištění (-5až7%). Naplnění výše uvedeného scénáře p. Topolánka o až 10% a padáte s výsluhou o 2500 - 3000 Kč. Možno nechat vypočítat za poslední 3 roky, ale finančně padáte také. Na těžké rozhodnutí máme již jen pár dní.

Na rozhodnutí máte ještě celý rok, protože případné snížení platů se má týkat až příštího roku . Nebo se letos nepřidalo ? Většině určitě, zvýšení tarifů atd. A neříkejte, že to není pravda...

Jedna paní povídala pane xyz, zatím to není mé tvrzení.
Pracovní zdaněné odměny přesunuty do vyšších sfér, aby se tam udržela výše výsluh. Kázeňské odměny pro řadovky, tam není třeba zamezit poklesu výsluh. Zatím neověřeno a bráno jako FÁMA. Ale nikdy neříkej nikdy, protože na každém šprochu pravdy trochu.

Příští rok vláda policistům přidá 10 procent k platu, a místo 150 hodin do balíčku jich bude 500. To prý aby se policisté zbytečně neváleli doma s rodinou. Proto nikdo neodcházejte, je krize a 10 procent je 10 procent.

pro všechny závistivce
Každý z Vás tady závidi poldům zvýšení platu po 4 letech a neustále se tady omýlá krize. Díky krizi máme aspoň na našem oddělení více práce, kdy narůstá kriminalita a zhoršují se vztahy mezi lidmi, kteří jsou schopní se porvat kvůli kdejaké prkotině. Tento nárůst bude určitě v celé ČR, ale to nikoho z Vás nezajímá nebo si to nechcete přiznat! Není snad logické, že za více práce je logické brát více peněz ?

asi není výmysl,aspoň vidíme,co se děje v tomto státě...

Jojo, taky vidím:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=601785

Krakatice je odpískaná - bojí se jí všichni.

Íčko to tu maže jako o závod...Posílal jsem sem cca tři stejné příspěvky: Strana Svobodných Občanů - www.svobodni.cz a Íčko všechny smazalo. Zřejmě strach z konkurence...

co pořád dáváš nějaký svobodní. Jestli chceš kampaň, tak to dělej jako ty ostatní a běž se s těma svobodnýma vycpat. Ty tuhle republiku nezachráněj, dopadnete stejně jako zelení, rozhádaní a boj o koryta.

No, když myslíš...

Hele, m.bendo, nemáš náhodou něco společného s ódésáckým křovákem Markem Bendou?

Tak vidíš, Bendo, tvoji Svobodní jsou v hajzlu. Z utracených peněz se už těžko vzpamatují. Co s tím, Svobodní svobodně uděláte?

Nazdar Fekete. Tak jsem si myslel jak si prostřednictví těchto stránek "popovídáme" a ono se nám to jaksi ztratilo. Nemyslím, že by se jednalo o cenzuru, spíš nějaká technická závada (tedy doufám). Posledně si psal, že buď ještě sloužím, nebo jsem sloužil nedávno. Tak si to trefil, stále sloužím a doufám, že ještě dlouho budu.

jsem rád, že jsi se ozval Klokane, jinak já skončil v dubnu na OHK SKPV na krajské úrovni, takýe slušný plat, celkem slušné zacházení ( i když na policejní úrovni, jestli rozumíš), i ta práce mě bavila (operativní práce, když víš, co si můžeš a nemůžeš dovolit, a hlavně o té práci něco víš, je skvělá) - takže jsem s tím odchodem měl problém, ale přece jen - já jsem měl fakt strach - nicméně nyní dělám na Úřadu městské části v nejmenované Praze a na rovinu, chybí mi ta práce, tady se flákám tak, že jsem ani nevěřil, že je to tak možné, a hlavně, mám s tím fakt problém

No nevím, sice lepší vrabec v hrsti než-li holub na střeše, ale strachovat se, že přijdu o výsluhu a kvůli tomu odejít od práce, která mně baví, je myslím přinejmenším velká škoda. Já jsem u PČR již 19-tým rokem a ačkoliv také mám "jisté obavy" chci zůstat jen co to půjde.Dlouhou dobu jsem byl na obvodě, hezká práce, hodně prospěšná a důležitá, ale co si budem nalhávat, u PČR je to ten nejmenší post a když člověk slouží nějaký ten rok, začne také toužit po kariéře a tak po absolvování PA útvar s celostátní působností. Sice dojíždění, ale pěkná práce.

je to tak, opravdu s tím mám problém, ale pochop, Ty jsi v úplně jiné situaci (po 19 - ti letech služby), já z těch plonkových let měl strach (je mi jasné, že ty čtyři roky by mi to mohli dát sežrat a já bych nemohl prásknout dveřmi), ten pocit bezmoci, který jsem měl tak tři roky před vypršením doby pro nárok na výsluhu byl někdy k nepřečkání, zvláště v situacích, kdy jsem si připadal jako idiot (protežování lidí, kteří se uměli sotva podepsat, věčné šíbování s lidmi, nespravedlnost při odměňování - hlavně ta do očí bijící, jinak je to všude), a také mám velkou rodinu - 4 děti (kdo sem chodí z bývalých kolegů, tak hned musí vědět kdo je pod nickem fekete, protože 4 děti nemá dnes moc lidí), Klokane, a teď ruku na srdce, nevím na kterém republikovém útvaru sloužíš, ale nekopl by si vedení a metodiky a koordinátory do zadku za to, co kolikrát předvádějí ve vztahu k lidem

Ale jo, chápu Tě, je vidět že před sebou valíš ten velkej balvan odpovědnosti za svoji rodinu. Mně se také uvažovalo jinak, když jsem byl svobnodný a neměl za nikoho odpovědnost než dnes, kdy mám rodinu. A k Tvé otázce. Víš, že ani ne? Na tomto útvaru se chovají k lidem velmi slušně. Ředitel je na svém místě, asi po půl roce mi nabídl tykání, ačkoliv je o dost starší, prostě je to také jenom člověk a na nic si nehraje. Zato na obvodě jsem měl takové touhy velice často, ale to je už za mnou.

jo jo obvod, byl jsem tam jen rok a něco, tam jsem teprve získával k té práci nějaký vztah, jenže ... někdy až 30 spisů (a nadřízení se tvářili tak smrtelně vážně jako kdyby věřili, že to člověk mohl zvládnout ve všech termínech a hlavně pořádně, nejvíc mi dodalo, když jsme na velké poradě jdden po druhém dostali befélem, že musíme přinést každý měsíc 4 čárky - to kvůli statistice, myslím, že rok 2000), taky mi tam vadili, a dost, bývalí estébáci (nemám nic proti jejich minulosti) - dědkové, co byli naprosto neschopní a těžce chovní (tzv. na dožití a pořád s kalkulačkou v ruce a čekali na nový zákon), byl jsem i nahoře také na celorepublikovém útvaru, ale tam byly zase opravdu děsivé mezilidské vztahy, musím říci, že nejlepší to bylo pak na kraji (OHK SKPV hl. města Prahy), ale tam jsem měl skvělého šéfa, který o té práci něco věděl, byl tolerantní a nemusel si honit své ego vožením se po podřízených
kde sloužíš, myslím alespoň kraj

Mně obvod hrozně moc dal, opravdu bez nadsázky. Byly to opravdu krásné doby u policie. Celou dobu jsem dělal zpracovatele a nikdy na kluky z obvodu nedám dopustit. S těmi chovnými to znám, nejvíce lpěli na svých hodnostech, nadporučíci, ale spousta z nich byli velmi dobří policisté. Měli svá privilegia, ale budiž, bůh ví, jaký budu v jejich letech já. Nejvíce mi ale vadilo, že jsem musel znát všechno možné, obvod totiž prostě řeší vše, od sjeté pneu. až k té nezávažnější tr. činnosti. Bývá také hodně podceňován a určitě neprávem, protože když se někde něco stane, první vyráží obvoďáci. I přesto všechno se tam nechci vrátit, protože člověk hold prochází nějakým vývojem a má potřebu se dostat někam výš, alespoň něco málo dosáhnout. Tuto potřebu jsem měl i já a když z účinností nového zákona jsem byl "poslán" z důstojnické hodnosti zpět do praporčické, po těch letech a absolvování PA, řekl jsem si, že je třeba něco změnit. Sloužím v Praze, jak jsem uvedl již dřív a jsem rád. Ale přeci jenom ve mně to obvoďácké srdce stále bije, někdy mám pocit, že se toho asi nikdy nezbavím. A některá rozhodnutí našich velitelů? Jednou náš velitel šel v civilu do práce a snažil se umravnit cyklistu jedoucího po chodníku. Ten ho samozřejmě poslal do patřičného místa a náš šéf, hodně rozezlen, vyhlásil akci na cyklisty. Ale to je jenom prkotina. Také ty neustále dohady s vyšetřovačkou, jestli si případ převezme nebo ne, pan vyšetřovatel byl schopen po telefonu pravní kvalifikace a hned věděl, že to není pro něj, ale pro obvod a tak kolikrát bylo ve věci zahájeno pro něco, co to vůbec nemohlo být, neboť nebyly naplněny znaky SPTČ, ale ty byly naplněny u jiné SPTČ, kterou zase vyšetřovatel nechtěl dělat, takže stále dokola...

no ještě že jsi mi připomněl, vztahy s vyšetřovačkou, nakonec i po těch slavných reorganisacích to bylo vždy stejné - problém věc nacpat do vyšetřování (i když, já měl celkem štěstí na kolegu procesualistu - problémy byly spíš na obvodě a bývalém SPOK-u), jinak - obvoďáků si vážím - už jen kvůli tomu přetížení a hromadě věcí, které museli zvládnout - výš je ta práce přece jen více specialisovaná a pokud nenarazíš na blbce, tak i zajímavá (jestli jsi v Praze, tak můžeme skočit na jedno, rád zavzpomínám, třeba jak jsem sám, dobrovolně, pod cizím jménem - op. legenda - seděl ve směnárně a čekal na drbana nebo jak jsem v hotelu zařizoval fiktivní pobyt a v potom v recepci na pašíka, který sem měl přijet se zásilkou) - no a vidíš, když to tady pak člověk čte, tak se snad má stydět, že bere výsluhu - kdybych se v pár společnostech ještě teď objevil, tak mám při zdejší drbárně život jak špatně podřízlej krocan - a to jsem to dělal jen 10 let), bydlíš na ubytce? nezačíná na B.?

Díky, jsem rád, že se tady nechá s někým normálně nezaujatě hovořit. A k té výsluze, buď hrdý, že ji bereš, nebóť né každý z nás se jí dočká, stejně tak jako ten mladý kolega, který dnes položil život v boji se zločinem. Je to hrdina, konal a policista má konat. Čest jeho památce. Bohužel v poslední době je těch, co ve službě zemřeli až příliš. Zatím se měj co nejlépe, výsluhy si fakt užívej, zasloužíš si jí, máš jí podle zákona, tak žádný ostych. Klokan.

Čest jeho památce a upřímnou soustrast rodině.

s tím klukem je to opravdu smutná věc

Strana Svobodných Občanů - www.svobodni.cz