Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Pane ministře, nevím, nevím co si mám o Vás myslet. Vaše arogantní vystoupení před médii k případu kladenských policistům - to byl vrchol. Co si to zrovna vy dovolujete? Vy, který jste zodpovědný za resort! Ale JÁ NIC - JÁ MUZIKANT! Co Kubiceho zpráva - to Vám nic neříká? Nemyslíte, že máte také máslo na hlavě? Na řadové policisty plivete jedovatou slinou, ale uznání jejich dobré práce to vám moc nevoní. Velice dobře jsem si všiml s jakým gustem o neúspěších Policie ČR hovoříte do médií. Co takhle vyzdvihnout úspěchy? Ale asi by toho bylo k zamyšlení více, viďte? Je mi srdečně jedno, zda je u moci Vaše rodná strana, ale ministr by měl pro svůj resort být příkladem, ale hlavně si ho hýčkat, chránit, brát se za něj. Vy děláte pravý opak. Já pevně doufám, že se vám to všechno vrátí. Buďte čestný a raději dělejte něco jiného. Jako ministr nestojíte za nic. Raději čestně ODSTUPTE. Za tento postoj si Vás budu moc, moc VÁŽIT.

Tak nám to dnes, v otázkách Václava Moravce na ČT-1, řekl pan Bém jasně! V otázkách mandatorních výdajů je potřeba ušetřit! Navíc upustil poznámku o tom, že pro příští rok navrhuje vláda zmrazit platy učitelům, policistům atd.. Každý ať si domyslí své! Pravděpodobně tato informace neměla být nyní zveřejněná a pan Bém se takříkajíc ukecnul. Ten to asi schytal od vedení ODS!!! Pokud je to pravda, a je velmi pravděpodobné, že to tak bude, tak bych si dovolil předpovídat nejdřív mírné a později silné nepokoje!!!

K otázce demonstrace bezpečnostních složek ještě tento rok jsem měl doposud postoj mírnější, ale pokud je výše popsané pravda, tak je demonstrace v tomto roce NEODVRATITELNÁ a NEZBYTNÁ

Pane ministře, máte založeno na kardinální průůůser!!!

Právě jsem si pustil na netu znovu celý pořad Otázky Václava Moravce. Pro upřesnění: Zmínku o záměru vlády zmrazit v příštím roce nárůst platů učitelům, hasičům a policistům neřekl Pavel Bém (ODS), nýbrž Bohuslav Sobotka (ČSSD), který je přirozeně obeznámen se záměry vlády. Každopádně Pavel Bém to nevyvrátil, naopak to potvrdil svými bláboly o tom, že ti dobří dostanou přidáno a ti horší zase ne. Takže skutečný záměr této vlády, tak jak jsme jej tušili, je venku a každý dobrý policista, který nedostal přidáno ani letos a naopak mu bylo ubráno si z toho tedy musí udělat závěr sám.....

JEDINĚ DEMONSTRACE V MNOHATISÍCOVÉM POČTU MŮŽE OTEVŘÍT OČI VŠEM, KTEŘÍ SI MYSLÍ, ŽE JSOU POLICISTÉ A HASIČI V NEJNIŽŠÍCH TŘÍDÁCH DOBŘE PLACENI. ODEBRÁNÍ HODNOSTÍ ZA MIMOŘÁDNÉ POVÝŠENÍ, NASTOLENÍ 150 HODIN, PŘIDĚLENÉ REHABILITACE DO VŠECH KOUTŮ REPUBLIKY A DALŠÍ PARADOXY A SVINSTVA NOVÉHO ZÁKONA.

Zabíjačka, květiny, stovky, pětistovky tisícovky - pánové to jste nezvládli. Kdyby jste totiž kradli milióny a miliardy nic by se Vám nestalo. Ale zase můžete být v klidu, soud už proběhl a dostali jste jen podmínky. Čágo belo šílenci.

11 jich muselo odejít s ostudou a další stovky a tisíce odejdou dobrovolně a s radostí do konce roku, aby se nemuseli na diskriminační zákon dívat.

Můj kamarád uzavírá stavební spoření a různé hypotéční smlouvy a když vidí přijmy dopraváků nebo hasičů tak tomu ani nemůže věřit jestli je něco podobného možné.
Opravdu kvalitní nový zákon udělal z chudáků ještě větší nuzáky. Mnoho policistů se nedokáže vyrovnat ani s degradací a ponížením, které nový zákon přinesl pro řadové příslušníky a hasiče.

Je jasné, že musí být mohutná demonstrace policistů, hasičů, bachařů, justička. Nebyl jsem týden na internetu, nic se nezměnilo, jenom stoupá rapidně počet odchodů do civilu, ani se nedivím. Plukovníci rok vydrží, pak civil, je jim to přáno, je to přirozené, pohoda, kdo má nárok na rentu, tak odejde dokud je mladý, v civilu kolem 35 let se dá najít slušná práce, připlácnout dva platy, jakoby, je to pořád více než potupných 15,000,-Kč plus mínus u hlídkaře, okrskáře a podobně. Pro civilisty, stačí si stáhnoust platové tabulky, kolik mají plukovníci, a kolik pěšáci. Je to v platě propastný rozdíl, tam jsou peníze pro policisty na ulici. Dále nechápu, když zaměstnavatel drží policisty z Moravy v Praze, ženaté, že se jim neplatí ubytovna, odlučné, jízdní výlohy, tyto mne byly placeny , když jsem sloužil,. tedy svobodnému ubytovna. Bylo zde sděleno, že po odečtu ubytovny, stravy, jízdného přiveze řadový policista z Prahy domů na Moravu cccc 8,000-9000,-Kč, asi na něj žena koukala jako z jara. Prostě hnus. U soukromníka se toto platí. Také neplatit příplatky v současné době, prostě hnus. Jestli se nezmění tento paskvil, aspoň na úroveň minulého zákona a zvýšit plat, tak je to nesmysl pro řadové policisty sloužit, ztráta času, stát si neváží práci řadového policisty. Nás rentiéry též okradli, poloviční valorizace, za několik let je to na lepší nákup, souběh nemocenské s rentou další hnus, tohoto se týká každého z nás. Šáhnout na platy, sociální jistoty, to se může stát jenom v tomto státě. Dle mého názoru mocipány p. Langra, Kalouska nezajímáme, spočítat kolik policistů přišlo o peníze, bachaři, justička, hasiči, ccc 25000 lidí, můj názor, ccc3000,-Kč x 12 měsíců, pěkných miliard, stejně ty ušetřené peníze jakoby se rozkradou, jak má policista dělat svoji práci, když nemá sociální jistoty, peníze na úrovni chudáka, občan druhé kategorie, kde kdo si na něj může beztrestně stěžovat a při podezření mu zaměstnavatel zničí život, pak se soudit o požitky, ale již bez této práce, další hnus, jít k polici , do přímého výkonu sebevražda, k rentám, kdo se dožije ccc 17 let v přímém výkonu, většina civil, stát ušetří, všude ve světe kratší doba a daleko vyšší renty, jak to, že to tam jde. Prostě levná kvalifikovaná pracovní síla, 10 plukovníků velí a strážmistr pracuje, poměr musí být opačný, tam jsou peníze. Nesmyslné budoby KŘP, PP,MV, zeštíhlit a zaplatit policistu na ulici, slova p. Langera, ale skutek utekl. V civilu to také není med, ale bez stresu, buzerace, jenom pro civilisty, zde není nářek, ale holá pravda, skutečný stav věci u těchto složek, byl jsem 24 let v přímém výkonu, nechápal jsem, jak to jde pořád s kopce. Držím palce bývalý kolega por Marek z OOP Česká Lípa.

Vážení páni kolegové, tak jsem náhodou narazil na tyto stránky a pročítám si zde ty vaše diskuze...No popravdě řečeno, pracoval jsem sem pět let ve fabrice na třísměnný provoz a nyní jsem již pátým rokem u HZS a musím říct, že Ti kdo nepoznali dřinu ve fabrice budou nadávat pořád..Ano te´d si možná říkáte, nějaký pan moralista co nastoupil k HZS jako úřada, ale omyl jsem výjezdový hasič a máme průměrně jeden až tři výjezdy za den, do toho práce na technice, školení, výcviky a pořád něco, někdy se zastavím až v deset večer. Vidím co se u HZS děje a vím jaké vychází občas nelogické rozkazy a pokyny v organizační řízení, vidím jak se myslí spíš na vedení HZS než na ti co riskují denně své životy,ale to co vy tady pořád kritizujete je skutečně někdy na pováženou. Vím na sto procent, že ani u hasučů, ani u policistů nikdy není a nebude taková pakárna jako ve fabrice, kde se na písknutí můžete jít vyčůrat a podobně, kde ráno končíte noční a oni vám řeknou ať ten samý den přijdete ještě na odpolední, kde vás nazývyjí partou hovad a cvičených opic a nadávají vám do čůráku, když se pan mistr zrovna špatně vyspí a podobně a kde pokud se vám to nelíbí, můžete jít jinam..Takže zkuste se někdy zamyslet jak to chodí jinde...Vím že policistů šáhli v důsledku nového zákona na peníze a některým příslušníkům HZS také a je dobře že se v tomto ohledu někdo ozval, ale stežovat si na to, že vám nepřispějí o pět korun víc na stravenky, to mi přijde malicherné a zavádějící...V civilní sféře si celý oběd budete platit sami...A když vidím jak dnes některé složky PČR fungují a s jaký nadšením a elánem svoji práci vykonávají, tak jsem rád, že pracuji jako hasič, protože bych se musel stydět - vlastní zkušenost !!! neříkám, že jsou všichni policisté špatní, ale .... ??? !!! A pokud se nám služební poměr nelíbí, můžeme přeci odejít jinam, kde budeme vydělávat více peněz...Nechci se zastávat pana Ministra a jeho poradců a generality našich složek, ale měli bychom více přemýšlět a kritizovat věci, které opravdu hraničí s lidkým rozumem a né si vymýšlet a chtít postel s nebesi...
A jestli si myslíte, že vaši přímý nadřízení jsou Ti hovad, co nechápou vaše mnohdy přehnané požadavky, tak si to někdy zkuste dělat velitele a zodpovídat za vše a být jebaný ze zhora i spoda...Já bych to dělat nechtěl...

Náčelník policie přijímá nováčky: "Tak vy se hlásíte k policii?"
"Ano."
"A umíte číst a psát?"
"Ano."
"A naučíte mě to?"

OOOO zase jeden ftipálek co ho nevzali k Policii

Chudáku....

Kdo používáte firefox můžete si stáhnout kontrolu pravopisu zde : http://www.czilla.cz/doplnky/kontrola-pravopisu/

Omlouvám se za chybu a opravuji E.mail. viz výše

Vážený pane ministře!
Chtěl bych protestovat proti Vašemu výroku v televizi, kdy jste uvedl, že 90% policistů je spokojených a jen 10 % částečně nespokojených. Nevím kde jste k těmto číslům a výrazu "částečně nespokojených" přišel, ale při pohledu na příspěvky do diskusního fóra na policejním intranetu to vidím jinak. Spokojený je vysoký management, který kritizujete za to, jak proplácel přesčasy, a proto došlo ke snížení platů řadových policistů. Já osobně jsem s aplikací nového zákona č. 361/2003 Sb., kterému říkám "Zákon o služebním nepoměru" hrubě nespokojen. O skupině nespokojených jste však neříkal v televizi nic. Já se ptám proč? Jestli Vám informace o spokojenosti či nespokojenosti policistů podávají Vaši podřízení z vysokého managementu Policie ČR, tak by jste měl rychle uvažovat o jejich výměně, protože Vám úmyslně lžou. Na závěr bych se chtěl ještě vyjádřit k Vaší kritice minulého vedení MV s odkazy na nesystémovost. Myslíte si, že dorovnávat platy v nejnižších platových třídách zvýšením osobního příplatku je systémové? Jestli ano, tak musím bohužel konstatovat, že by měli vyměnit i Vás, ale k tomu bohužel dojít nemůže, protože to by musel udělat pan premiér a to je systematik sám o sobě. Ne že bych čekal na vyjádření ke svým podnětům, ale je mi lépe, když se mohu k věci alespoň částečně vyjádřit. A úplně na závěr jednu dobrou radu! Pokud chcete umlčet davy policistů, kteří si připadají degradovaní snížením hodnosti, tak vysvětlete managerům na PP PČR, že se mají používat pouze hodnosti služební, kterými se budou všichni podepisovat a oslovovat, a že označení vojenskými hodnostmi je jen vyjádřením této hodnosti služební. Tím budete mít jeden z argumentů z krku. Ono to tak totiž bylo původně předkladateli zákona zamýšleno, ale TOP management PP PČR byl zase papežštější než papež. Jestli si můj příspěvek alespoň přečtete tak děkuji.

No myslím, že pan ministr logicky po vzoru ODS odvodil, že ti co se neodvolali do 15. ledna proti rozkazům o platových výměrech, tak jsou v podstatě spokojení. Tímto velmi náročným algoritmem mu skutečně vyšel výsledek spokojených a nespokojených policistů 9 ku 1. Já osobně jsem se neodvolával, protože 15. ledna jsem ještě nedokázal přesně posoudit dopady nového platového výměru, přesto se zřadím mezi velmi nespokojené. Je nutné konstatovat a k tomu bohužel nikdo z kompetentních nebude mít odvahu, že celý zákon o služebním poměru v současném znění je prostě absolutní paskvil už jen proto, že jeho hlavním účelem mělo být především ušetření finančních prostředků ze státního rozpočtu. Napravování jeho důsledků pak bude stát společnost mnohem větší prostředky. Prostě šetření na nepravém místě. Osobně se domnívám, že jediným okamžitým řešením je přiznat chybu, zákon v současném znění úplně zrušit, nechat dále platit původní a zodpovědně s posouzením všech možných dopadů vytvořit zákon zcela nový. Myslím, že by bohatě stačilo platové a sociální parametry zákona sladit s Armádou ČR. Už jsem jednou na této diskusi napsal, že nechápu, proč existuje tak propastný rozdíl mezi platy a sociálním zázemím řadových vojáků Armády ČR a příslušníků Policie ČR. Při vší úctě k armádě ( i když jí nemám podle čeho posoudit ) se domnívám, že policisté si jakékoliv výhody zaslouží mnohem více. Protože policisté jsou ve skutečné válce každý den a neví dne ani hodiny.