POVÍDKA ZE ŽIVOTA POLICISTŮ - určeno zejména pro běžné občany
( Policista je člověk jako každý jiný, má cit, má problémy a specifickou práci, která z něj dělá policistu )

Jednoho dne na jednom nejmenovaném policejním oddělení je oznámeno vkročení osoby do kolejiště a jeho sražení vlakem na jednom nejmenovaném úseku železniční trati. Na místo je ihned poslána hlídka dvou policistů z obvodního oddělení. Hlídka přijíždí asi za 10 minut na oznámené místo, kde již stojí v oblouku železniční tratě lokomotiva s osobními vágóny, ze kterých tu a tam vykukují zvědavě lidé pozorujíc, co se to stalo. Při příchodu k lokomotivě se zde nachází strojvedoucí, který sděluje hlídce policie, že při vjetí do oblouku železniční trati, vystoupil 50 metru před lokomotivou z křoví najednou nějaký muž, který si stoupnul do cesty lokomotivě a on, jako strojvedoucí již nemohl nic dělat. Jak řekl, jezdí již dlouho, ale taková věc se mu stala poprvé. Hlídka jej lidsky povzbuzuje, aby si to nebral osobně, že této tragedii nemohl žádným způsobem zabránit , což sám dobře jistě ví vzhledem k nemožnosti zabrzdit na krátké vzdálenosti vlak
Následně policisté procházejí kolem vlaku a v určité vzdálenosti za vlakem nalézají lidské tělo, které je v nepřirozeném tvaru po zlomení páteře a je shoulené zády k zadní části stehen. Mrtvola muže má obličej vražený do vnitřní části lebky a nelze ani zhodnotit podobiznu tohoto muže. Z celkového pohledu je jasné, že je toto lidská tragedie nějakého člověka, který se rozhodnul, že na světe již nechce byt.
Na místo doráží policejní výjezd, který provádí ohledání mrtvoly muže, kdy v místě je nalezena igelitová taška s doklady, které zřejmě patří mrtvému muži. Přítomná hlídka je požádána, aby proveřila dle dokladů zda se jedná o mrtvého muže. Nálezem dalších písemností v igelitové tašce je zjištěn určitý zaměstnavatel a na nalezené telefonní číslo je voláno, kdy v jeho zaměstnání je zjištěno, že muž na nalezných dokladech byl v den jeho ukončení života propuštěn ze zaměstnání. Dále je v jeho zaměstnání ověřen popis jeho oblečení, který se shoduje se zemřelým mužem a jako další informace k jeho osobě je zjišťováno, že se jednalo muže, který žije ve společné domácnosti se svou ženou, přičemž se jedná o osoby, které by měly mít i nějaké nezaplacené dluhy, tedy by se mělo jednat o osoby, které mají větší finační problémy.
Po těchto zjištěních odjíždí hlídka do bydliště, které je uvedeno na dokladu muže, kde je ale zjištěno, že manželé na této adrese již delší dobu nebydlí a obyvateli byla hlídce předána pravděpodobná další adresa pobytu, kam ihned hlídka odjíždí a zde není zjištěna jmenovka, kdy šetřením po domě se nakonec hlídka dozvídá, že manželé již nebydlí ani zde a je jasné, že se jedná o manžele, kteří jsou sociálně u dna. Ochotný člověk po náznacích policie, že se jedná o velmi vážnou věc nasedá do policejního vozidla a s hlídkou jede na další místo, které tento člověk zná a kde měli manželé bydlet. Informace je ale hrubého rázu a pouze k pravděpodobnému vchodu. Hlídka tedy ochotného člověka odváží zpět k jeho bydlišti a vrací se hledat mnaželku mrtvého muže. V pravděpodobném vchodě se ptá v přízemí, zda někdo nezná jméto této ženy, kdy ji neznají. Dále hlídka vyhledala v domě domovníka, který připouští, že by tam někdo takový měl bydlet, ale již se měli odstěhovat. Po této informaci není již mnoho přesvědčení, že se podaří ženu dohledat. Hlídka ale jako poslední pokus jde poctivě od nejhornějšího patra směrem dolů po jednotlivých bytových jednotkách a ve 2 patře nachází ženu, která pláče na shodech, kdy žena sděluje, že jsou s manželem v pronájmu a že majitel bytu pro nezaplacení nájemného vyměnil vložku zámku a ona se nemůže dostat do bytu, kde má své věci, kdy neví co má dělat a zda by ji hlídka poradila co má dělat, kdy nemá ani kam jít neboť příbuzné má daleko několik stovek kilometrů. Na to je ženě poskytnuta rada, aby věc oznámila na policii, ale že hlídka nyní hledá jednu ženu a tak ji nemůže více pomoci. Potom ale vznikne v mysli nepříjemné tušení : “ To je asi ta žena co ji hledáme “. Dalším hovorem s touto ženou, aniž by věděla o trágédii se hlídka dozvídá, že se to snad s tím bytem vyřeší, neboť ona zde čeká na svého manžela, který přinese peníze, přičemž měl manžel již dávno přijít a přinést ty peníze, kterými by zaplatili nájem majiteli bytu. Za okolností, kdy žena pláče a je psychicky na dně ze ztráty bydlení si hlídka od ženy vyžádá doklady, ze kterých je již jasné, že je to ta žena, kterou hlídka hledá. Zároveň je to ale hrozné zjištění, že této ženě, která je ve velmi špatném psychickém stavu musí hlídka sdělit zprávu o tom, že manžel skočil pod vlak a již nikdy nepřijde, peníze za podnájem nezaplatí a zůstala sama. Hlídka se dále ještě při rozhovoru se ženou opatrně ptá jaké má manžel na sobě věci v případě, že by se nedostali do bytu, kdy dostává odpověď oblečení, které se shoduje s mrtvým mužem sraženým vlakem. Policisté, kteří těchto nepříjemných sdělení mají za sebou již více jdou stranou a domlouvají se, jak budou dál postupovat, kdy se naprosto shodnou, že to není běžný případ, kdy se tyto věci sdělují osobám, které tuto zprávu nějakým způsobem po psychiscké stránce “ ustojí “. Této ženě ale tuto tragedii sdělit nyní ještě nemohou z obavy totálního duševního kolapsu.
Domlouvají se, že se ženou zajedou do nemocnice pod nějakou záminkou a zde ji v blízkosti lékařů s možností okamžitého podání tlumích léků pomalu připraví na „ špatnou “ zprávu a potom ji sdělí hroznou zprávu.
Následně tedy hlídka odjiždí do nemocnice, kde vyhledá lékaře kterému vylíčí situaci a psychický stav ženy, kdy je domluveno, že paní počká na interně a zde se ji ujme lékařka. Na interně tedy hlídka sedí se ženou a čeká až budou odbaveni předchozí pacienti, kdy hlídka se ženou vede hovor a uklidňuje ji, že se všcehno nějak vyřeší, ale při tom ví, jak bude těžké říci této ženě tu hnusnou pravdu a udělat posla této zprávy, kterou nikdo nechce slyšet. Asi po hodině sezení a promlouvání se ženou se nám začíná věnovat lékařka, kdy této je situace znovu vysvětlena a je domluveno, že by ji píchla injekci na uklidnění a že hlídka vezme ženu stranou ven před internu do soukromí mimo okolní pacienty a zde ji tuto tregedii sdělí s tím, že případně za lékařkou doběhne jeden z policistů, pokud bude situace skutečně problémová a bude zapotřebí užití injekce ke zklidnění.
Hlídka odchází se ženou ven do služebního vozidla, kde si žena sedne a hlídka se sní dále baví, kdy ji již naznačuje, že má pro ni špatnou zprávu, kdy to není náhoda, že ji vyhledali - potom to přijde, když jeden z policistů sděluje ženě, že se její muž již domů nevrátí. Na to žena nechápavě kouká na policisty, kdy je jí již sděleno, že manžel je mrtvý. Žena na to nijak zvlášť nereaguje, až znejistí hlídku, zda to není jen projev vzápětí nastoupivšího záchvatu depresivního stavu, ale žena je jakoby opilá a asi vnitřně unavená, není schopna si v této chvíli asi uvědomit plný rozsah této zprávy. Dalším hovorem vyplývá, že žena měla trochu tušení „ něčeho špatného “. Dalším hovorem se ženou a vyzvídání co bude teď dělat a kam půjde, odpověděla, že by mohla jít k její známé a ta by ji snad nechala přespat a trochu by ji pomohla se jí z toho nějak dostat. Jeden z policistů odchází za lékařkou, kdy ji sděluje, že asi nebude potřeba injekce na zklidnění. O situaci podává zprávu hlídka na své oddělení odkud ostává pokyn, aby ženu odvezla předběžně k vyšetřovateli, který bude případ zpracovávat, kdy po odvozu k vyšetřovateli byly ženě ukázány svršky zemřelého manžela k ujištění se, že je skutečně mrtvý muž hodnověrně ztotožněn a po krátké domluvě o dalších úkonech k zemřelému policií, je žena odvezena ke své známé.

Tímto končí služba dvou policistů v jeden den nejmenovaného roku a nejmenovaného oddělení, kdy oba se vracejí domů ke svým rodinám, ale při tom mají v hlavě živě zapsanou tragedii, kterou byli zčásti nuceni prožívat s ženou, které se zhroutil život.
Život policisty je, ale spousta podobných neštěstí a rizik, které jsou zase z jiného soudku, který jsem zde neotevřel.

TOTO JE PRO VŠECHNY SLUŠNÉ OBČANY, KTEŘÍ NÁM FANDÍ V NAŠI PRÁCI A UVĚDOMUJÍ SI ŽE TO NENÍ O JEŽDĚNÍ AUTEM SE ZELENÝM PRUHEM - TI CO MÁLO CHÁPOU VČETNĚ JURŮ, NOVÁKŮ A DALŠÍCH, OCENĚNÍ TÉTO PRÁCE NEČEKÁME, NEB JEJICH ZPŮSOB PŘEMÝŠLENÍ TOTO VYLUČUJE.

Sranda číst o policistech bývalé StB a o tom jak pan ministr nechává prověřovat jejich lustráky ad. nesmysly. Znám jednoho pilného co si loni na přesčasech vydělal 300 tis. Kč (to byl asi bonus za spolehlivé služby). Zarážející je, že mu velí jeho kamarád a tak se není čemu divit. Ti dole si tyto prachy nevydělají ani na běžném platě. Vskutku spravedlivý a motivující systém pane Langere. Řada lidí jen kroutí hlavou.

Kdse to prosím bylo, součást, pracovní místo, chci tam také.

Do diskuse v této rubrice Ivan Langer nezasahuje... zní titulek a já odpovím. Bodejť by zasahoval, má teď jiné starosti,jak odpoutat pozornost od skutečného viníka úniků tajných informací z Kubiceho zprávy, úniků z vyšetřovní, BIS aj. Je to lump a darebák.

hoši jak to zde čtu sám se divím, že zde tolik lidí naříká a stěžuje si, já jsem byl u sboru 10 let a teď mám zaměstnání dvě jedno na HPP a druhé na IČO a plat nechci Vás nasrat ale to co jsem měl za měsíc mám teď za týden a to je ten týden slabý x 5 týdnů, kupecké počty, hoši nebát se zkusit to i jinde práce je všude plno a kdo se nebojí makat ten se uživí hravě měl jsem také obavy ale kdo se snaží nemá se čeho bát. Nikde se k mě nikdo nechoval tak špatně jako u policie, teď pravidelný spánek, pravidelná strava a klidné víkendy s rodinou, no prostě balzám pro duši, každý strůjcem svýho štěstí,

Mluvíš mi z duše, není co dodat...

...a to pracuješ v České republice?

Vážený p. ministře,
u policie pracuji čtyři roky a to na malém obvodním oddělení na Teplicku, kde zpracovávám přestupku a v rámci nápadu trestné činnosti také dílčí úkonů v trestním řízení. Asi před deseti dny mi byla zjištěna nemoc zvaná cukrovka. Jedná se o cukrovku 1. typu, což je na celý život. Musím si píchat inzulín, po týden, který jsem strávil v místní nemocnici, mne všichni přesvědčovali, že život jde dál. Po dodržení diety a řádném užití inzulinu nejsem nijak omezen, mohu dle specialisty na tuto chorubu dělat prakticky cokoliv včetně řízení vozidel a nočních směn. Uvěřil jsem tedy tomu a nemoc jsem chtěl zvládnout, s tím, že se s ní poperu. Stalo se však to, že mi policie potažmo Váš nový služební zákon, smetl veškeré moje iluze o normálním životě s touto nemocí. Dle tohoto zákona nemohu svou práci vykonávat a to ani na ranní směny. Je to pro mne velký šok, jsem teď sražen na kolena. Hledat si novou práci, co moje půjčky, rodina, poplatky? Moje práce byla pro mne posláním, bavila mne. Nevím tedy proč nemohu vykonávat alespoň ranní směny, třeba na spisovém materiálu. Jsem velmi znechucen, za tuto mou nemoc já nemohu, není vrozená ani dědičná, je to prý asi ze stresu. Je tedy dost možné, že jsem tuto nomoc dostal právě z mé práce a takhle se mi policie odvděčila? Nečekám Vaší odpověď, ale Vaše zamyšlení. S pozdravem zatím ještě marodící policista.

Dopadl jsem úplně stejně jenom s tím rozdílem, že aspoň beru nějakou výsluhu. Odcházel jsem za starýho zákona, protože bylo jasný, jak nový zákon se mnou díky cukrovce zamete. Vykašli se na to, práce u policie není jediná a rozhodně se uživíš i jinde. Nezapomeň na svůj zdravotní stav, ten je nejdůležitější. Pamatuj, žádný MV se o tebe nepostará, makej sám. Je to možná tvrdý, ale já jsem si to už taky prožil - myslím to zklamání. Dneska to považuji za ukončenou etapu, ke které se nechci nostalgicky vracet. Hodně štěstí.

Je mi líto všech slušných policistů na nejnižších patrech kariérního řádu. Tento zákon nebyl stanoven pro tyto lidi, ale pro špičky a management.

Nezoufej a věř na lepší zítřky. Myslým to upřímně.

Proč Vám odchází neznámá data z počítače?

(Vzhledem k délce článku a těmto roztaženým stránkám doporučuji zkopírovat a přečíst v textovém editoru.)

Pánové a dámy, když se účastníte diskusí a surfujete po internetu, měla by se dodržovat určitá pravidla bezpečnosti. Jde jen o to se tomu trochu věnovat, vše si nastavit a pak už jen bezpečně surfovat. V případě diskusních fór, chatů apod. doporučuji použít nějaký anonymiser. Na začátek postačí použít například tento : http://anonymouse.org/.. Je to zcela jednoduché, na těchto stránkách vložíte adresu stránek na kterých chcete surfovat a je to. Sice se zpomalí trochu načítání této konkrétní stránky a občas na vás vyskočí reklama, máte tak alespoň trochu jistoty, že se Vaše IP adresa neobjevuje přímo u administrátora příslušného serveru, kde se účastníte diskuse. Není to sice extra sofistikované řešení, jsou daleko propracovanější, ale určitě to ztíží identifikaci. Celou cestu si můžete uložit do oblíbených, takže příště již vůbec nemusíte celou operaci znovu provádět. Dále je dobré vypnout správu cookies pro dané stránky. Upozorňuji, že některé stránky či email bez toho však nefungují (lze jednoduše vypínat a zapínat či nastavit filtry). Vypnout cookies lze například u Mozilly Firefox takto : Nástroje/Možnosti/Povolit serverům nastavovat cookies. Dále a to již považuji za samozřejmost mít v počítači firewall, který kontroluje kromě příchozího provozu také ten odchozí. (Například Kerio či nově Sunbelt a mnoho dalších). To je ten důvod, že se divíte, co Vám odchází za data z počítače, aniž víte co to je. Mnoho programů totiž komunikuje z Vašeho počítače ze svými servery aniž by jste o tom věděli. Právě firewall zabudovaný ve Windows odchozí provoz vůbec nekontroluje a neblokuje. Je to takové poloviční řešení. No a nakonec aktualizovaný antivir a nějaký antispyware + aktualizovaný operační systém a prohlížeč. Vše je jednoduché až primitivní. Možná trochu složitější, je nastavení firewallu, ale když si s tím trochu pohrajete dá se to také zvládnout. Pokud máte nějaké jiné bezpečnostní tipy napište. Jinak přeji bezpečnou komunikaci a soukromí.

A ještě bych chtěl dodat, že se veškerý internetový a komunikační provoz na základě zákona monitoruje a ukládá po určitou dobu. (6 měsíců). Je to povinností každého providera. Je tak možné zjistit, kdo kam a s kým komunikoval. Nezjistitelné je to jen u těch sofistikovanějších řešení, kde se používá kryptování a další metody maskování. To, ale není případ většiny uživatelů PC.

Takhle to začíná a po čase tato diskuse bude zrušena úplně co?

To jsem rád, že to tak dobře dopadne! Zdravím p.Langra.

Pro pana administrátora já se divím že ty stránky třeba neroztáhneš od Aše až k Tatrám.Kdo se na to má koukat a jezdit s těma stránkama jako blbec.Asi to nařídil pan ministr viď?

To není vinou administrátora ale webmastera, který tY stránky tak naprogramoval a toho píčuse, který na konci této stránky vložil milion vykřičníků bez mezery. Nick Pavel

Zdravím všechny kolegyně a kolegy,kteří ještě setrvali u našeho spolku.V poslední době co se děje je už do nebe volající.Jo zametli s náma jako s kusem hadru.já když jsem před několika lety nastoupil na DI na 1.skupinu tak nás tam vylom 11 lidí a tabulkově nás tam mělo být 14.Jo a v dnešní době je to katastrofa zbyli tam 3 lidé.Já osobně jsem měl to štestí a dostal jsem se na nehodovku.Ale ty ostatní kluci co tam zbyli jsou chudáci odkázání na tu almužnu jako prase.Je to výsměch všem obyčejným policistům,kteří denně vykonávají náročné povolání.Jo hlavně že ti páni na policejním prezidiu se mají fajnově a nám se jenom chechtají.Já osobně ještě chvilku vydržím u tohohle spolku a vypadnu.Je to verbež jako vrata když se takhle chovají.Jenom samé sliby a skutek utekl.Hlavně mě zajimá kde chce pan ministr sehnat ty peníze aby žádný policista nebyl na konci roku v mínusu.Jenom lže a nejhorší je na tom to že on sám tomu snad věří,že tomu tak bude.Jenom aby na konci roku tady měl kdo sloužit

No já jsem si ničeho nevšiml,že by se mi něco ztrácelo z počítače,ale ani bych se nedivil ono totiž v dnešní době se dějou samé divné věci.Asi si nás pan ministr začal hlídat jako kdyby chom byli někde v USA a sledovalo nás FBI