Zajímavé zhodnocení průběhu novelizací a celého zvěrstva našich poslanců od JUDr. Mühlfeta, předsedy HZS



Rescue report, časopis pro záchranáře,hasiče a krizové managery 4/2006
Celé znění článku předsedy OSH pro časopis Rescue report, který byl dnes distribuován čtenářům :

POLITIKA A INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Nedělní úvaha, aneb mám prý napsat něco o politice a vlivu na záchranáře (3.12.2006)

Nový zákon o služebním poměru
Nechci komentovat situaci u jiných složek IZS, i když např. téma „rychlá“ a linka 112 je lákavé. Nebo policie, zatahovaná do politického boje tak, že policisté vtipkují o překvalifikování prvomájového zásahu Čermáka ze zneužití pravomoci na pomoc ve volební kampani. Budu mluvit jen o příslušnících a zaměstnancích HZS ČR. I na ně dopadá nový zákon o služebním poměru, politizovaný a 10 x novelizovaný, než se po 3 letech dočkal účinnosti a nový zákoník práce, o který se politici hádají také již několik let. Podle důvodové zprávy k zákonu o služebnímu poměru z roku 2003 měl narůst průměrný plat v r. 2005, na který byla plánována účinnost, oproti r.2003 o 45%.
Démon Kalousek, nebo zákulisní dohoda o platech zákonodárců ?
V r.2004 ovšem Ing. Kalousek varoval před údajnou rozpočtovou pastí našich vysokých platů a statisícových částek odstupného a navrhl odložit účinnost zákona na r.2006. Zabodoval u většiny novinářů i veřejnosti tak, až se policisté i hasiči pomalu začínali bát jít mezi lidi. Většina zákonodárců nakonec přílepkem novely zákona o služebním poměru k zákonu o ověřování pravosti listin ( !)účinnost zákona o služebním poměru odložila a zároveň si „dočasně“zvedli platy. Říkali, že odčerpáváním desítek milionů ze státního rozpočtu na zvýšení svých platů ochrání daňové poplatníky před neopravitelnou pastí zvýšení našich platů a že to vzhledem k časové tísni nelze učinit jinak . Zamlčeli, že tu tíseň způsobili sami (proč asi). Slíbili také, že po novém roce si platy opět sníží. To se samozřejmě nestalo. Takže zapomenutá a neopravená past funguje, ale ne naše. Co na tom, že tehdy nešlo o naše odstupné, jak říkal Ing. Kalousek, nýbrž o odchodné a že na statisícové částky si nepřijde hasič, ale naopak právě poslanec, kterému za pouhé čtyři roky náleží odchodné skoro čtvrt milionu Kč ? Co na tom, že pokud poslanec končí, je to zpravidla proto, že již nezískal důvěru a že jde tedy u většiny loučících se o zlatý padák za špatně vykonanou práci? Co na tom, že hasič dostane odchodné ve výši šestinásobku svého platu, tedy zdaleka ne nějaké mnohasettisícové částky, až po 21 letech služby, kdy končí zpravidla ze zdravotních důvodů? Šlo přece o zviditelnění a politické body, ne o fakta, tak se prostě „občasů hraje v politice. Pana Ing. Kalouska jsem aspoň chytil za slovo, když slíbil svoje nechtěné „přebytky“ platu až do znovuzmrazení odvádět na charitu. Slovo drží a věnoval již naší Nadaci hasičů a policistů vzájemná pomoc v tísni, starající se o děti po zahynulých hasičích a policistech, 100.000,- Kč. Shrnuto, systém odměňování byl novelami přes náš nesouhlas postupně „vylepšen“ tak, že nyní budeme rádi, dojde-li meziročně k nárůstu průměrného platu o 2,5 % vyššímu, než u ostatních zaměstnanců, tedy celkem o 7,5%. Tak bude nakonec ohodnoceno riziko práce příslušníků.
Co chtěli ministři vnitra
Z deseti novelizací nutno zmínit ještě aspoň návrhy tehdejšího stínového ministra vnitra MUDr.Mgr. Langera. Nepřesvědčili jsme jej o změkčení nároků na vzdělání u nižších funkcí, a tak např. strojník musí mít maturitu, ale nebude-li mít řidičskou praxi, asi nebude pro Sbor zrovna přínosem. Fakt je, že ti, kteří vzdělání nesplňují, dostávají až šestiletou šanci si jej doplnit, ale i to, že po tu dobu mohou, nikoliv musí zůstat na dosavadních funkcích. V čem jsme se tehdy s dnešním ministrem vnitra zásadně neshodli, byl jeho názor, že by plat příslušníka měl zahrnovat veškerou práci přesčas. Ani jeho ústup na 150 hodin přesčasů ročně „zdarma“ pro denní a 300 hodin pro směnové příslušníky nebyl podle nás žádný kompromis, nýbrž diskriminace směnařů. Do další novely jsme proto prosadili aspoň sjednocení na 150 hodin. Naším konečným cílem je ovšem úprava odměňování, ctící zásadu, že každá odsloužená hodina má být řádně zaplacena, ale to bude běh na hodně dlouhou míli. Podíl na čtyřletých tahanicích o podobu nového služebního poměru měli nejenom již zmínění lidovci a ODS, ale i ČSSD. Ta zejména nejednotným přístupem poslanců k odkládání zákona, viz např. zmíněný Kalouskův návrh odložit zákon kvůli údajné rozpočtové pasti našich platů, kdy ministr Bublan chtěl Kalouskovi po odložení vyhovět nad očekávání, když v pracovním návrhu novely nejen vypustil valorizační automat, ale ještě navrhoval některá další zhoršení. Např. aby se doba pro dosažení maxima výsluhového příspěvku při skončení služebního poměru prodloužila z 29 na 35 let. Bylo to neospravedlnitelné a dodnes bych rád věděl, který rošťák ta různá zhoršení, kterými by se nic podstatného neušetřilo, ale hodně lidem by se ublížilo, panu Bublanovi radil. Že to neměl z vlastní hlavy, o tom jsem přesvědčen, protože pan Bublan sám se k nám choval sice někdy „poněkud pomaleji“, ale vždy otevřeně a slušně. Byl to každopádně veliký tlak a byli jsme nakonec rádi, že se většinu navrhovaných zhoršení podařilo eliminovat a jiná aspoň podstatně zmírnit, viz např. zmíněná výsluhová doba pro maximum „výsluhy“, kterou se podařilo uhrát „jen“ na 30 let. V očesávání a odkládání účinnosti zákona měly máslo na hlavě všechny tři již zmíněné strany. Odložení muselo být přece vždy předem dohodnuto v jejich vedení i navzájem mezi nimi, na opakované náhody nevěřím. A dostáváme se k současné situaci: minulá vláda navrhla do státního rozpočtu na to, aby příslušníci všech šesti sborů pocítili s novým zákonem když ne výrazné, tedy alespoň slušné navýšení platu, 1,5 mld. Kč. Byl to i výsledek několika kol složitých jednání, která jsme s ministry i s premiérem vedli. Nakonec ale do sněmovny dala nová vláda návrh o půl mld. hubenější, což znamená , že se základní otázka hasiče i policisty „mírně“ mění z „o kolik dostanu přidáno“ na „nesníží se mi plat?“ Nevybojují-li si resorty, zastřešující bezpečnostní sbory, seškrtaných 500 mil. Kč zpět, budeme se muset spolehnout na slib ministra Langera, že event. platové propady v 1. čtvrtletí budou vyrovnávány později v průběhu roku nadtarifními složkami mzdy tak, aby meziročně k žádným platovým propadům nedošlo. Jak to chce udělat, když mu ve vládě ministr Tlustý hodil vidle do propočtů mezd o výše zmíněné zkrácení původního vládního návrhu, mi ale není úplně jasné. Může se mu to snad podařit díky počtu volných míst u policie a s větším rizikem u našeho Sboru, protože volná místa sice nemáme, ale patříme pod vnitro a v jeho rámci by snad mohl uskutečnit ještě nějaké vnitřní přesuny, pak ovšem zákonitě nezbude na jiné plánované věci..
Státní rozpočet a bezpečnostní sbory
Nejkrizověji se může nový zákon, zůstane-li podtržen v objemu mzdových prostředků, projevit na platech v nejmenších sborech, ať půjde o vězeňskou službu, celníky, nebo zpravodajce. Že by se kompenzace nové skladby platu, ve které mizí většina příplatků a snižuje se odměna za služební pohotovost ( celkem mínus 25%) měla vedle tarifů (plus 8,5%) řešit především důstojným rizikovým příplatkem, se kterým se v našem Sboru zachází úsporněji, než u policie, o tom se snažíme přesvědčit generálního ředitele HZS ČR. On zařadí hasiče do 2 skupin v rozmezí 1.000 – 4.000 Kč, nebo 3.000 – 6.000,- Kč a zatím chce skoro všechny zařadit do té nižší . Doufáme, že se v případě potřeby hasiči projeví stejně nebojácně, jako u požáru a že nás podpoří i veřejnost. Nový zákon přináší tedy nakonec určité obavy z propadu platů příslušníků (celoročně, resp. meziročně by k tomu u nás nemělo dojít, v 1. čtvrtletí ovšem určité zhoupnutí hrozí), zpřísnění služby, prodloužení některých výsluhových dob, zavedení novelami zdeformovaného kariérního řádu a zvýšení možného maxima výsluhového příspěvku. Sluší se dodat, že ministr vnitra měl pro lobování za návrat seškrtaných 500 mil. ve sněmovně obtížnou pozici, protože byl samozřejmě vázán usnesením vlády . Odbory mají sice pro lobování obecně těžší pozici, ale také volnější ruce, čehož jsme se snažili využít. Čtenáři na rozdíl ode mne výsledek složité šachové partie o peníze nejen na platy příslušníků, ale třeba i na novou techniku pro dobrovolné hasiče znají. A jsme opět u politiky. Návrh bezpečnostního výboru, aby se na zajištění dopadu nového zákona o služebním poměru posílil státní rozpočet na r.2007, dopadl v rozpočtovém výboru v podstatě stejně patově, jako je už půl roku rozdělena politická scéna. I když asi ve 2. čtení někteří poslanci (kdyby nikdo, tak snad aspoň Mgr.Bublan) podají tento návrh znovu, obávám se, že chybějící půl miliarda pro příslušníky a naděje na její navrácení do rozpočtu bude nakonec jednou z věcí, které padnou za oběť právě půl roku trvajícím tahanicím o podobu vlády a že budeme rádi, projde-li aspoň 50 mil. Kč na techniku pro dobrovolné hasiče. Rád bych se samozřejmě mýlil, naděje umírá poslední.
Investice z veřejných financí a špatná koordinace
K českému hospodaření s veřejnými financemi uvedu příklad. Hasiči v některých okresech pamatují, že se plánovala výstavba nové požární stanice, která by zahrnovala i prostory pro „rychlou“, někde i pro městskou policii a pod. Nakonec se postavila jen požární stanice, a to ještě tu očesaná o patro, jinde o pár garáží a o rok dva později vyrostla pár metrů vedle nová stanice rychlé záchranky. Rezorty, kraje, města, každý investoval „své“peníze, ale že jde vždy o veřejné finance a že jako celek se tyto investice do IZS prodražily a na odděleném provozu budou dražší navždy, zřejmě nikomu nevadí. Děje se tak proto, že je špatná legislativa, nebo že „jen“ skřípe koordinace, nebo jsou neschopní úředníci, nebo je v tom ještě něco jiného, např. čím více akcí, tím více provizí? Ať je to jak chce, politiky vzývaný daňový poplatník (hlavně před volbami) musí skřípat zuby.
Jaký vliv má politika na Sbor(y) ?
Zánlivě žádný, hasiči samozřejmě fungují volby nevolby, vláda nevláda. Pokud by ministr vnitra chtěl ve Sboru bez ohledu na to, zda obavy z dopadu nového zákona jsou oprávněné, či přehnané, zmírnit určitou nervozitu, která kolegům na klidu v práci rozhodně nepřidá, měl by se možná kromě boje za peníze pro svůj rezort také na některé věci více ptát generálního ředitele. Např. zda bylo nutné, aby v jednom kraji nebyla obsazena funkce krajského ředitele půl roku a zda snad v jiném kraji je takový nedostatek vysokoškoláků, že jeden z okresních ředitelů již 3 roky musí pendlovat mezi dvěma okresy. Pan ministr by si vzápětí asi měl položit otázku, zda se do Sboru, který má být řízen na základě odbornosti, právě takovýmito průtahy nezanášejí praktiky z politiky, nahrávající řečem o zákulisních manipulacích a pod. Nový zákon ukládá vypisovat na vedoucí funkce výběrové řízení, tak se snad situace při obsazování vedoucích postů zrychlí a zprůhlední. S generálním ředitelem HZS ČR jsme se bohudík v podstatě shodli alespoň na možnosti vedlejších činností některých příslušníků. Do nového zákona jsme právě tuto věc prosadili a při novelizacích obhájili. Zásadně proti „vedlejšákům“ bylo vždy policejní prezidium, což u policistů chápu a nelíbí se to ani některým členům legislativní rady vlády. Opatrně pro bylo naše generální ředitelství a většina ředitelů. Pouze my jsme za touto možností šli od počátku razantně a bez kličkování. Proč, na to vždy uvádím příklad obsluhy požární techniky. Odhlédnu-li od platového podhodnocení strojníků, považuji za nutné , aby právě oni měli možnost se vyjezdit i mimo službu, protože pár km měsíčně jim potřebnou praxi nepřinese.
Zachraňovat, nebo zabíjet ?
S odchody starší generace strojníků se totiž může stát, že budeme spoluobčany nejen zachraňovat, ale také občas na silnicích zabíjet. Nevyježděnost strojníků je časovaná bomba, praxi nelze nabýt rozkazem. Povolit jim tedy v celém HZS ČR interním aktem generálního ředitele „vedlejšák“ jsem považoval za nezbytné nikoliv proto, aby si mohli přivydělat, nýbrž v zájmu bezpečnosti. Mělo by ale následovat systémové řešení, koncepce školství ve Sboru by měla obsahovat např. systém jakýchsi vlastních zdokonalovacích autoškol, jako mívala armáda. Ta dnes mimochodem podle náborové reklamy neváhá sáhnout po vyježděných lidech z civilu, aniž by na ně kladla tak vysoké požadavky, jako je tomu u nás. Pokud pan generální ředitel bude komunikovat s odbory, nebude se zbavovat možnosti reflektovat podobné hlasy lidí z praxe a někteří jeho spolupracovníci se nebudou moci chovat, jako by na generálním ředitelství věděli vše nejlépe.
Čím budu příště
Co říci závěrem k politice a jejímu vlivu na Sbor? Snad jen tolik, že čím více a déle politiku sleduji a jsem nucen se v jejím prostředí i pohybovat, tím víc si říkám, že kdybych se znovu narodil, chtěl bych být opět hasičem a ne politikem. A že by se neměl ministr vnitra, ať je do ústavní funkce vyslán tou, či onou stranou, bát někdy i razantněji zasáhnout do řízení „svých“ Sborů, aby je více rozhýbal. Právní prostředky k tomu má. To není o politizaci Sborů, to je o politické odpovědnosti za jejich fungování. Do nového roku přeji čtenářům i redakci hodně štěstí.
JUDr. Vladimír Mühlfeit, předseda Odborového svazu hasičů



27.12.2006



Zpět na přehled článků rubriky Články OSH

Jsem rád, že končí SOUDRUH Brázda. Jediné, co ho zajímalo bylo, aby policisté nenosili čerňáky, bejzbolky a jakým vchodem se bude chodit na prezidiu. Policie potřebuje ve vedení někoho, kdo zná policejní práci a potřeby policistů (ne hasiče či bachaře)

Takových Brázdů tam sedí tisíce a berou nekřesťanské peníze na úkor lidí ve výkonu.

pane MV. tak jste s uspechem odprodal veskery majetek MV. pripadne jej prevedl na nejvetsi tunelarskou firmu pod nazvem Zarizeni sluzeb pro MV. co takhle udelat audit v teto ""firme"?? to by jste cucel rozhodne vic nez ted

tak by me zajimalo kampak ze to uklidi pan MV nynejsi namestky z PP??? ktere teple flicky cekaji na tyto radoby experty a zkusene specialisty??? uz jich moc po praze neni :-)))

prej do prahy na PMJ už přišel rozkaz o povolení nosit čerňáky, konečně je to pravda?dik

nechapu jak ten co furt jeci jak neni ministrem policie tak najednou v televizi se vychlouba tim ze policie zatkla toho a toho a v jakem stavu je vysetrovani.

jojo tento pán co si říká ministr vnitra se považuje najednou za velikého borce co všechno zná a o všem ví. přitom tento pan ministr Langer je úplně mimo mísu a z takového šaška jako je on si obyčejný policajt akorát bude dělat prdel jako vrata

Jezinko, pro přesnost:

http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=214&CT1=0

Pane, paní Jezinko. Bylo skopírováno vše, co mají kamarádi hasiči přes PS!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Přehodnocení systemizace, mimořádně povýšení policisté a další neduhy spojené s lidmi v přímém výkonu!

Seru na ně tady je konečná.

Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.