Vypíchni tý bílý svini oči! Aneb rasismus v Čechách.
Maticní ulice. Stejne mrize jsou kolem detského hriste v Karlíne. Ty mríže chrání cikánské deti pred bílými, nebo naopak?

Romští i neromští bloggeři, redaktoři i zahraniční politici píší a hovoří o rasismu v Čechách. O tom, že jsou cikáni jeho obětmi. O diskriminaci cikánů v Čechách. O té druhé diskriminaci však všichni mlčí.

Jak je to tedy doopravdy? Pokud je někde pochod vyholených lebek, jsou toho plné noviny a televize. Pokud starosta vystěhuje cikánské neplatiče z rozpadajícího se domu do luxusních plně vybavených buněk, je obviněn z rasismu. Pokud radnice vystěhuje z bytu neplatiče bez toho, aby mu poskytla náhradní bydlení, je vše v pořádku. Dluží a je nepřizpůsobivý. A bílý. Pokud je ale cikán, pak je to rasismus. Přitom jsou důvody vystěhování stejné. Nehrajme si na nerasismus tím, že o cikánech píšeme jako o Romech. Cikán je cikán. Leckdy tak o sobě hovoří oni sami. Kdo není cikán, je gadžo. Nebo bílej. Nebo bílá svině. Případným moralistům doporučuji návštěvu Chánova, Teplic, Karlína, lépe však několikaletý pobyt v uvedených lokalitách. Návštěvu některé z hospod na „konfliktním“ území, nebo návštěvu diskotéky Harlem v Karlíně. Pokud přežijete bez úhony (v lepším případě té slovní), pochopíte. Nehrajme si na nerasismus tím, že nebudeme psát o příčinách, nebo tím, že nebudeme psát o projevech rasismu ze strany cikýánů.


Když majiteli obchodu dovnitř vstoupí bezdomovec či člověk, o němž lze od pohledu předpokládat, že se zaobírá drobnými krádežemi, vystartuje ochranka nebo další personál a z metru dotyčného budou hlídat a sledovat. Pokud vstoupí banda cikánských dětí, z nichž většina bude odvádět pozornost, aby jedno mohlo (ne vždy) krást a a majitel se zachová stejně, pak půjde o projev rasismu. Proč? Proč najednou majitel obchodu není opatrný, ale je rasista?


Bydlel jsem nějakou dobu v Karlíně. Větší kumulace cikánského obyvatelstva a enormní kumulace zastaváren. Abnormálně vyšší počty vykradených aut a „drobných“ krádeží než v jiných pražských čtvrtích. Kdo nosil do zastaváren rádia, z nichž ještě visely vytržené zbytky drátů, ví každý, kdo jen Karlínem prošel a nahlédl do některé ze zastaváren výlohou. Před Karlínem jsem jsem žil přes deset let v severočeské Kadani (18 % romského obyvatelstva). Několikrát jsem se byl podívat i v Chánově u Mostu. V Kadani bylo plno hospod. Plno pracovitých a poctivých cikánů, ale i plno těch druhých. Ti pracovití cikáni chodili do kterékoli z těchto hospod a nikdy neměli problém, nikdo jim nikdy neřekl „černej“ a neseděli u izolovaného stolu. Ti ostatní cikáni chodili do té své hospody. Pokud tam omylem vkročil člověk, který nebyl cikán, nebo chcete-li Rom, v lepším případě slyšel „tahni bílej“.


V Karlíně jsem se s rasismem setkal. K mému překvapení s jeho docela fyzicky brutální formou a navíc ze strany dětí. Cikánských dětí. detsky_rasismus.jpgNejen vůči bílým dětem, ale i vůči důchodcům, kteří neměli šanci na obranu.... V Karlíně na náměstí bylo dětské hřiště a mělo svého hlídače. Jak se na hřiště začaly stahovat cikánské děti, tak to hlídač i lavičky a prolézačky přestávaly zvládat. Po čase se objevilo nové, železobetonové vybavení, zmizel hlídač a hřiště bylo obehnáno železným plotem. Prý pro blízkost rušné silnice. Plot ale připomíná vězeňskou klec. Na hřiště se vrátili děti. Cikánské. Bílé nemají nárok. Pokud nevěříte, vezměte své bílé dítě a zkuste na hřiště vstoupit. Na vlastní nebezpečí. V lepším případě uslyšíte táhni bílej. To není rasismus?


Ze zdevastovaného Chánova jsem v roce 1991 udělal rozsáhlou fotoreportáž a chanov_res.jpgvypracoval několikastránkové podklady a předal ministru práce a sociálních věcí s požadavkem, aby se řešením cikánské otázky vláda zabývala. Neučinila tak a neučinila tak ani žádná jiná za 19 let od listopadu 1989. Takto vypadal Chánov v roce 1991 a vypadá i dnes. chanov1_res.jpgchanov1_res.jpg Haldy odpadků kolem domů, v nich hejna krys. A v tomto prostředí si hrají cikánské děti. Jiné podmínky než luxusní dětské hřiště v Karlíně, že? Vytrhané kuchyňské linky, vany a záchodové mísy a následně prodané v bazarech. Město Chánov opakovaně opravilo. Z našich daní. Nikdo v Chánově nájemné neplatil... chanov2_res.jpg

Kousek za Kadaní jsem v letech 1988 – 90 pracoval jako stavbyvedoucí na melioracích. V partě jsem měl minipartu cikánů z Rohozce. Nikdo nemakal tak jako oni. Tak dobře a tak poctivě. Nedal jsem na ně dopustit. Když jsem v terénu jednou ztratil peněženku, za chvíli s ní jeden z nich přiběhl a nechyběla ani koruna. Přitom tenkrát, v roce 1988 , bydleli ve stejných podmínkách, jako cikáni v ghettu na Slovensku, jehož fotky jsou u tohoto blogu. Prostě u cikánů je to stejné jako u nás. Jedna část chce pracovat a nekrade, druhá nechce pracovat, případně krade. Monitoruje se kriminalita mladistvých, mužů, žen, recidivistů. Podle toho se více méně přizpůsobují preventivní a profylaktická opatření. Monitorovat kriminalitu romského etnika je ale sporné. Mohlo by se jednat o projev rasismu.


V Karlíně jsem měl oblíbenou hospůdku. Často jsem tam sedával s Pavlem u jednoho stolu. Byl Rom. I když Rom a cikán je jedno a to samé, sám říkal o sobě, že je Rom a že do těch karlínských zastaváren chodí cigoši co kradou. Pavel celý život dřel jako soumar a perfektně vychoval děti. Dvě děti. Všichni pracovali. Před dvěma roky umřel na rakovinu. Půl roku před zaslouženým důchodem. Bylo mi z toho smutno, byl to dobrej chlap.


Když někde dostane cikán facku, jsou toho plné noviny. Nebo když nedostane práci. Je to přece „in“, boj proti rasismu. Když ale dva cikáni téměř ulučou gadža k smrti jen proto, že je bílý a chtějí mu vypíchat oči a pak je cikánský policista kryje a vyhrožuje postiženému smrtí, pak se v tisku objeví minizprávička a redaktor dodnes hrůzou nespí, zda nedostane předvolání k soudu za propagaci rasismu. To je populismus a zastírání neschopnosti vlád od roku 1989 tento problém řešit. Za devatenáct let neměla ani jedna z vlád jediné zasedání, na kterém by tuto problematiku řešila. A alespoň zčásti vyřešila.Ta zpráva o napadení "bílého cikány" vyšla malinká v jediném mediu a ostatní ji nepřevzala. Oběť byla napadena jen pro bílou barvu pleti. Cikáni ji brutálně stkoukli, zkopali a snažili se jí vypíchnout oči. Fakticky šlo o lynčování. Ptal jsem se na okolnosti pár známých kriminalistů. Ze strachu, aby je pak někdo neobvinil z rasové nesnášenlivosti odmítali hovořit. Jen mi řekli, že od listopadu 1989 nezaznamenali tak brutální útok, který by byl veden proti cikánovi. Proti bělochovi k němu došlo a nebylo to asi poprvé. Psát se o tom ale nesmí.


Exstarosta Čunek drive1.jpg drive2.JPGvystěhoval cikány devastující dům do komfortně vybavených buněk. Na prvních dvou fotografiích vidíte, jak bydleli cikáni ve Vsetíně dříve a jak zdevastovali majetek města. Na dalších 3 fotografiích vidíte, kam je pan Čunek přestěhoval. Přesto čelil obvinění z rasové diskriminace!

nyni1.jpg nyni2.JPG nyni3.jpgVysloužil si ostrou kritiku demagogických bojovníků proti rasismu. Jak tento problém řeší naši sousedé na Slovensku, jsem měl možnost vidět před několika týdny na vlastní oči – viz fotografie v příloze blogu. Zacvičilo to se mnou, protože podmínky, ve kterých tam cikáni bydlí, jsou otřesné. Rozpadající se chatrče bez vodovodu a kanalizace, byť na každé je satelit. Pokud si fotky prohlédnete detailněji, zjistíte, že obyvateli nejsou jen cikáni (i když jich je většina), ale i bílí.


Ten samý večer po návratu z bezpečné vzdálenosti ghetta na našem hotelu hrála v kolibě cikánská kapela. Byli hrozně fajn a seděli a povídali jsme si nimi se ženou přes hodinu u jednoho stolu. Neměl jsem nejmenší obavu o foťák nebo o peněženku, i když jsem se u ghetta pár hodin před tím zamkl v autě. Z opatrnosti, nikoli z rasismu. Ptal jsem se jich, jak je možné, že na Slovensku taková ghetta existují. Smáli se, že je to normální a že čím víc na východ, tím je jich víc. kapela_res.JPGKapelník mi řekl, že je ženatý a má tři děti, víc by prý neuživil. Aby uživil ženu a studium jeho tří dětí, přes den maká a po večerech hraje. Řekl, že těm v ghettu to tak prostě vyhovuje. Mají deset dětí a žijí z dávek. Z dávek, na které ostatní vydělávají. Smál se, že v Čechách jen mluvíme a oni si umějí udělat pořádek a nikdo si nestěžuje. Ani v ghettu, ani v zahraničí. O nás se ale píše po celém světě kvůli jedné zdi v Matiční ulici.


Ptal jsem se, jak je něco takového jako toto ghetto možné. Odpověděl mi, že tam jsou ti, co kradou a nechtějí pracovat. Cikán necikán. Ale nejvíc prý kradou cikáni. Přístupová cesta k tomuto „ghettu“ začínala na hlavní silnici dvěma moderními a dobře zařízenými rodinými domy. Ty dva domy patří také cikánům. Realitním makléřům daného ghetta. Vlevo od těch domů byl „konzum“, vpravo radnice. Obyvatelé ghetta podle místních zajdou jednou za měsíc na radnici, vyinkasují sociální dávky, v těch dvou domech odevzdají „nájemné za ghetto“ a zbytek utratí v konzumu. Cikán necikán. Je to rasismus?


Neměl jsem sebemenší problém uprostřed vesnice plné domorodců v Keni. Neměl jsem problém v Karlíně ani v Kadani, kde jsem měl souseda cikána (moc fér chlapa) a často k němu domů chodil „na pokec“. Nemám problém, když jsem v obchodě s manželkou a nahrne se tam banda cikánských dětí. Jen si stoupnu za manželku a hlídám ji kabelku. Kdyby přišlo pět černochů, nemám pocit, že bych měl něco podobného udělat. Jsem opatrný, nebo rasista?


Neházím cikány, nebo Romy, chcete-li do jednoho pytle. Poznal jsem, že jsou to lidé emotivnější než my, a že jsou mezi nimi stejně jako mezi bílými dobří a špatní. Proč se ale píše o rasismu gádžů vůči cikánům a o rasismu vůči gádžům se nepíše? To se nesmí? Redaktor by přišel v rámci populistického boje proti rasismu o místo?


Nepopírám, že se v této zemi občas nevyskytne projev rasismu. Ale těch projevů je mnohonásobně méně, než v USA či Anglii, kterých jsme terčem kritiky. A jsou oboustranné, ne jenom proti cikánům, ale i proti bílým. Proč když radnice vystěhuje neplatiče, je vše v pořádku a když je neplatič cikán, nebo chcete-li Rom, jde o rasismus? Proč jsem byl jen jednou a naposledy v cikánské hospodě v Chánově a proč jsem neměl problém jít opakovaně na černošskou diskotéku v Keni? Proč bych neměl problém jít na pivo (pokud by šel) s bloggerem Patrikem Bangou, či Pavlem z Karlína, pokud by byl naživu, ale na diskoteku Harlem bych nešel? Protože přistupuji k lidem podle toho, co jejich chování, oblečení a to, jak působí vyzařuje a ne podle barvy pleti.


Jsem opatrný, nebo rasista?



Přikládám serii fotografií o tom, jak se s touto problematikou vypořádali na Slovensku. Většinu těch fotek nechávám bez komentáře. Přiznám se, že když jsem viděl v jakých podmínkách bydlí cikáni na Slovensku, měl jsem sladko v ústech. I na mě to bylo moc. Na druhou stranu ale nemohu souhlasit s tím, jak mnozí cikáni beztrestně devastují městský majetek. Nemohu souhlasit s tím, že se demagogicky píše o diskriminaci cikánů ale o tom, že mnohdy daleko brutálnější projevy rasismu jsou ze strany cikánů vůči "bílým" spoluobčanům se nesmí psát.

DSC_0131.JPG

Vlevo "konzum" a hned za ním hospoda, vpravo bydlí dva cikánští realitní makléři, kteří oblast "spravují" a padesát metrů od nich je radnice, kam se chodí pro "dávky"



DSC_0133.JPG



DSC_0135.JPG



DSC_0137.JPG



DSC_0140.JPG



DSC_0145.JPG



DSC_0146.JPG



DSC_0147.JPG



DSC_0148.JPG

Byli jsem prozrazeni, protože pohledy nenaznačovaly nic dobrého, zamkl jsem se v autě a pak se pro jistotu přemístil na "bezpečnější" místo. Omlouvám kvalitu některých fotografií, byly pořízeny "z bezpečí" 1000 mm teleobjektivem za zhoršených světelných podmínek a navíc bez stativu, tedy "z ruky".

DSC_0150.JPG

A jde se nakupovat. Co asi a za co? Jinak, hospoda je za rohem.


DSC_0152.JPG



DSC_0155.JPG

Není voda, plyn, ale satelit nikde nechybí.



DSC_0158.JPG

Prostředí dělá své. Co myslíte, jak a kde budou tyto děti žít až dospějí??



DSC_0168.JPG

Když není okno a na okno,řešením jsou kameny nebo tvárnice.....





DSC_0169.JPG



DSC_0170.JPG

Jak jsem psal, hospoda je za rohem. A jako mýtná brána 2 domy realitních makléřů (také cikáni). Trochu rozdílné podmínky bydlení, že?



DSC_0172.JPG

DSC_0178.JPG



DSC_0182.JPG

Když je to tak jak to je, pak se tady nikdo netrápí ekologií spalování tuhých paliv. Ostatně, topí se tu vším, co hoří......



DSC_0183.JPG

Takto žijí cikáni na Slovensku z dávek. Tedyz peněz daňových poplatníků...........





DSC_0187.JPG

No a takto, 200 metrů vedle žijí cikáni, kteří pracují. Žijí za své vydělané......





DSC_0199.JPG

Latrín je dost. Jak je vidět, často slouží jako diskusní fórum.

DSC_0205.JPG



DSC_0208.JPG



DSC_0210.JPG



DSC_0213.JPG



DSC_0220.JPG



DSC_0248.JPG





DSC_0151.JPG



DSC_0252.JPG



DSC_0253.JPG

Pana Čunka pro jeho kauzy stran financí a spol nemusím. Nicméně, za přestehování cikánů ze Vsetína by zasloužil cenu za humanitu a ne kritiku. Ostatně, nejen ze Žatce, ale i z ostatních měst republiky spustili cikáni "povyk" že chtějí být přestěhováni za stejných podmínek. Za peníze státu. Tedy za naše.... To, že USA majípresidenta mulata neznamená, že u nich není rasismus. Naopak. To, že někteří u nás poukazují na rasistický útlak cikánů či jejich diskriminaci neznamená, že tomu tak je. Nebo že neexistuje obrácená diskriminace. Nicméně to, že problém neřeší ani vlády ani romští aktivisté znamená dvě věci - dále budeme platit devastatci městského majetku a její opravy z našich daní. Problematika bude narůstat geometriskou řadou, protože bez ohledu na barvu pleti, rodiny, které poctivě pracují mají jedno až tři děti, protože víc neuživí. Ti, kteří žijí z populistických darů pana Paroubka či Ratha, tedy z přídavků a dávek mají dětí 6 - 8. ale abych byl spravedlivý, tento problém ignorovaly všechny polistopadové vlády, tedy i vláda ODS a pravicových koalic. Pokud si vezmete kalkulačku, pak zjistíte, že za 40 let bude polovina obyvatel ČR žít z dětských přídavků a sociálních dávek....... JE VÁM TO JEDNO?Pak ale budou sociální dávky z platu 80%..... a polovina z těch, kteří budou pracovat budou policisté, aby tu bylo bezpečno....


Michal Malý|pondělí 10. listopad 2008 09:04|karma článku: 49,86|přečteno: 557375 x

Jsem rád, že končí SOUDRUH Brázda. Jediné, co ho zajímalo bylo, aby policisté nenosili čerňáky, bejzbolky a jakým vchodem se bude chodit na prezidiu. Policie potřebuje ve vedení někoho, kdo zná policejní práci a potřeby policistů (ne hasiče či bachaře)

Takových Brázdů tam sedí tisíce a berou nekřesťanské peníze na úkor lidí ve výkonu.

pane MV. tak jste s uspechem odprodal veskery majetek MV. pripadne jej prevedl na nejvetsi tunelarskou firmu pod nazvem Zarizeni sluzeb pro MV. co takhle udelat audit v teto ""firme"?? to by jste cucel rozhodne vic nez ted

tak by me zajimalo kampak ze to uklidi pan MV nynejsi namestky z PP??? ktere teple flicky cekaji na tyto radoby experty a zkusene specialisty??? uz jich moc po praze neni :-)))

prej do prahy na PMJ už přišel rozkaz o povolení nosit čerňáky, konečně je to pravda?dik

nechapu jak ten co furt jeci jak neni ministrem policie tak najednou v televizi se vychlouba tim ze policie zatkla toho a toho a v jakem stavu je vysetrovani.

jojo tento pán co si říká ministr vnitra se považuje najednou za velikého borce co všechno zná a o všem ví. přitom tento pan ministr Langer je úplně mimo mísu a z takového šaška jako je on si obyčejný policajt akorát bude dělat prdel jako vrata

Jezinko, pro přesnost:

http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=214&CT1=0

Pane, paní Jezinko. Bylo skopírováno vše, co mají kamarádi hasiči přes PS!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Přehodnocení systemizace, mimořádně povýšení policisté a další neduhy spojené s lidmi v přímém výkonu!

Seru na ně tady je konečná.

Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.