Ministerstvo spravedlnosti dluží miliony korun
11.06.2007 - 07:38, autor: ČTK.

Praha - Ministerstvu spravedlnosti se nedostávají peníze na to, aby platilo firmám, které od něj v minulosti dostaly zakázky za stamiliony korun. Vše došlo až tak daleko, že jedna ze stavebních společností prodala šedesátimilionový dluh zahraniční bance. Píšou to Hospodářské noviny (HN) s tím, že velkorysé investice do oprav soudů nebo stavby Justičního paláce v Brně zahajoval bývalý ministr Pavel Němec (US-DEU), který už dříve čelil nařčení, že v úřadu plýtval penězi.

Pohledávka vznikla během opravy budovy olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě. Akce za 380 milionů korun se dostala do problémů loni na podzim. Firmě Tchas, která soud rekonstruovala, ministerstvo ke konci dubna dlužilo 112 milionů. Část pohledávky, asi 58 milionů, proto společnost prodala rakouské Dexia Kommunalkredit Bank AG, která se na podobné obchody zaměřuje.

Když nový ministr Jiří Pospíšil (ODS) a jeho tým lidí nastoupili v září na ministerstvo, chyběla v rozpočtu podle HN miliarda pro justici a 300 milionů na vězeňství. "Být to soukromá firma, tak je zralá na konkurz pro předlužení," řekl HN ekonomický náměstek František Steiner. Exministr Němec to ale odmítá. Všechny investice podle něj schválilo ministerstvo financí, takže na to musely být peníze.





Na základě těchto článků si Vám dovoluji napsat problémy s firmou Tchas která naší firmě nezaplatila za provedené práce.

pozor na Tchas
Napsal Vladislav Kladivo
Středa, 28. listopad 2007, 17:40
KDO NEKLADE ZLU ODPOR,
STÁVÁ SE JEHO OBĚTÍ!

Dobrý den,

rádi bychom Vás požádali o přečtení tohoto článku, jedná se o spor mezi firmou Tchas a naší firmou Hammer.


TCHAS, s r. o. , Ostrava, Mariánské Hory, Novoveská 1139/22, PSČ 709 06

IC: 15504158

DIC: CZ 15504158


V roce 1992 jsem začal podnikat jako fyzická osoba na živnostenský list v oboru dopravy. V roce 1996 jsem rozšířil podnikání v oblasti stavebních, speciálních „výškové práce“ a úklidových prací. Mezi naše významné odběratele patří tyto firmy:Sklárny Chudeřice, a. s. ; Papírna Štětí, a. s. ; Norske Skog, a. s. ; Agrostav, a. s. ; Betonstav, a. s. ; Skanska, a. s. ;

Nord stav, a. s. a další……..

Naše firma se bohužel občas setkala s firmou, která nebyla vůči svým závazkům solventní a několikrát se nám stalo, že jsme byli nuceni vyfakturovat nižší částku než byla skutečná cena za dílo. Ponížená částka dělala cca 15% z celkové fakturační částky. Převážně se jednalo o firmy,s.r.o. a částky nebyly tak vysoké, aby ohrozily chod firmy.

Do problému, který nejde jinak nazvat než krach nejen firmy, ale i mojí osoby, nás dostala firma Tchas Ostrava, která naší firmě nezaplatila provedené práce a poskytnutý materiály na jejich stavbu. Hlavní vinu na celé kauze má p. Ing. Kašpar


Naše firma začala provádět stavební práce pro firmu Tchas Ostrava od ledna roku 2006 na stavbě Praha, bytový dům Prosek, kde firma Tchas stavěla pro firmu Finep Praha tři bytové domy. Naše firma prováděla odborné stavební práce v hodinové sazbě 140,-/1hod po dobu dvou měsíců leden - únor. Fakturace proběhla bez zbytečně dlouhých splatností a v pořádku. V průběhu stavebních prací nám stavbyvedoucí nabídnul účastnit se výběrového řízení na dodávku obkladů a dlažeb včetně jejich montáže. Náš rozpočtář vypracoval cenovou nabídku dle požadovaného zadání. Naše firma byla vybrána na kompletní dodávku a montáž jednoho ze tří objektů. Smlouvu o dílo obě strany podepsali a potvrdili termín nástupu.

V průběhu stavby se zjistilo, že požadovaný rozsah prací není úplný a při stavebních pracích nám nebyla odsouhlasena cena za více práce. Tyto více práce bylo nutné provést v průběhu realizace „ zabudování vanových dvířek, rohových a ukončovacích lišt, atd….“ .

Na daný termín jsme připravili několik subdodavatelů, brigádníků a stavbyvedoucího pro danou akci „celkový počet se pohyboval cca 30 lidí“. Týden před nástupem na danou zakázku jsem volal stavbyvedoucímu a ten mi sdělil, že nástup bude o několik dní posunut. Pokud by se jednalo řádově o pár dní „ 5 až 10 dní „ nic by se nestalo, ale čekání na zahájení prací trvalo cca 2 měsíce, tím dohodnuté subdodávky už na daný termín nebyly volné. V průběhu čekání na zahájení nás požádal stavbyvedoucí, abychom objednali materiály na stavbu. Objednali jsme materiály, které se složily na stavbě a od této doby nám běžela splatnost faktury. Materiály byly uskladněny po dobu třech týdnů bez možnosti využití.

Na danou akci jsme nastoupili dne 3. 5. 2006 a zjistili jsme nepřipravenost stavby z důvodu nerovnosti omítek a jejich následnou vlhkost. Provedli jsme hydroizolace na omítky, které byly nepřipravené a vlhkost omítek byla vyšší než je předepsaná norma při montáži. Předepsaná vlhkost je 8% a vlhkost omítek byla nad 35%. Na vady a překážky v řádném plnění zakázky jsme poukázali ve stavebním deníku. V průběhu stavby nám byla poničena provedená práce, a to díky koordinaci ze strany Tchasu. Odběratel prací do stavebního deníku napsal, že poničené práce budou přeúčtovány firmě Ross, která způsobila poničení prací.

Na tak velké stavbě firma Tchas neprováděla koordinační dny, které jsou standardní na každé větší stavbě.

Po měsíci prací jsme chtěli vyfakturovat provedené práce, ale stavbyvedoucí p. Sztefek nám sdělil, cituji: „ to hovno co jste udělali chcete zaplatit “, ale rozsah prací dělal přes 350 000,-. Naše firma musela začít financovat stavbu z jiných staveb, které jsme současně prováděli. Měli jsme spočítáno, že pokud nám bude umožněno vyfakturovat další měsíc ustojíme to z jiných zdrojů a upozornili jsme na to vedení stavby.

Bez dodatku ke smlouvě o dílo objednatel část naší zakázky předal další firmě, která odebírala náš materiál. Materiály odebírala nová firma bez žádné dohody.

Na stavbě se jednalo hlavně o špatnou koordinaci stavebních prací, komunikaci mezi techniky od objednatele a neustálé opravy stavebních prací ( viz stavební deník ). Neumožnění prací dle potřeb zhotovitele a někdy až úmyslné bránění v přípravách pokračujících prací.

Firma Tchas obcházela naše subdodavatele a informovala se na smluvní vztahy s naší firmou a snažila se přetáhnout naše dodavatele na svoji stranu ( viz. dodavatel obkladů a dlažeb a firma Zemostav ). Díky tomu několik našich dodavatelů ukončili s naší firmou smluvní vztah a nové firmy na tak špatně připravenou stavbu ani nenastoupili. Jedna firma z Ostravska mi při příjezdu na stavbu řekla, že firma Tchas neplatí a odjela zpátky.

Po těchto problémech na stavbě a neumožnění vyfakturovat provedené práce jsme museli ukončit činnost na této stavbě. Na stavbu jsme nastoupili 3. 5. 06 a skončili jsme 15. 7. 06 z důvodu neplacení prací a materiálů. Toto ukončení jsme museli provést i na ostatních stavbách z důvodu finančního krachu. Na druhé stavbě jsme měli zakázku cca 1 000 000,- na stavební práce. Na této stavbě nám firma poskytla mimořádnou zálohu ve výši 90 000,- , kterou jsme použili z části i na financování stavby pro firmu Tchas. Tuto zakázku jsme taktéž museli přerušit v polovině prací z důvodu finanční krize. Na třetí stavbu, která byla před podpisem smlouvy jsme ani nenastoupili a museli zakázku odmítnout.

V té době jsme měli obchod s kanceláří v Praze na Palmovce, kde díky firmě Tchas vzniknul dluh a naše mobilní telefonní čísla, které jsme měli od roku 1996 nám byly odpojeny. Dále máme dluh v KB bance, která na nás podala žalobu.

Firma Tchas na naše výzvy ohledně vyrovnání závazků reagovala neadekvátně a úmyslně protahovala vyúčtování s naší firmou.

Vyúčtování provedl náš rozpočtář dle smlouvy o dílo. Toto vyúčtování jsme předložili firmě Tchas, která nesouhlasila s vyúčtováním. Vyúčtování prováděl p. Kašpar, který se snažil ponížit ceny u jednotlivých prací a materiálů. Ceny za provedené práce byly oceněny bez materiálů, ale p. Kašpar provedl vyúčtování tak, že z cen za práce odečetl materiály, i když tyto materiály byly oceněny zvlášť. Z tohoto důvodu jsme nemohli souhlasit s výslednou cenou. Například na ceně za práce dle smlouvy o dílo:

Montáž obkladu cena dle SoD ……… 289,50 byla ponížena na cenu 204,50

Montáž dlažby cena dle SoD ……….. 295,00 byla ponížena na cenu 126,50

Po několika měsíční urgenci a bez výchozí situace jsme napsali dopis směřovaný na stavební firmy, aby si dali pozor na firmu Tchas. Díky tomuto dopisu nás oslovil p. Paclt, který je generální ředitel ve věcech stavebních a domluvil si s námi jednání. Na jednání jsme se dohodli, že naše firma napíše omluvný dopis na základě vyrovnání a zaplacení dluhu. Vyrovnání ze strany Tchasu nedošlo a naše firma omluvný dopis neposlala, toto se mělo uskutečnit do 4. 10. 06 . Jednání probíhalo v Ostravě. Naopak firma Tchas na moji osobu podala žalobu za pomluvu. Do 23. 10. 07 nám nikdo z Firmy Tchas nezvedal telefon ani nereagovali na e-maily.

Vzhledem k tomu, že na mojí osobu byla uvalena exekuce a již jsme přišli o nemovitost byli jsme nuceni několikrát denně volat řediteli p. Varmužovi, který je podepsán pod SoD a urgovat vyrovnání vzniklého sporu. Pan Varmuža po několika dnech usilovného volání a předávání telefonu sekretářce nám telefon zvednul a navrhnul jednání, které se nakonec ze strany p. Varmuži nekonalo.

V dnešní době jsem bez příjmů a díky firmě Tchas se mi zhroutilo manželství, majetek a chuť do podnikání. Momentálně na mou osobu jsou uvaleny exekuce:

1. exekuce za materiály

2. exekuce za obchod a kancelář

3. exekuce za ossz

4. exekuce na vzp

5. ušlí zisk

6. nedokončená druhá stavba

7. psychická újma

Veškeré průtahy, neadekvátní jednání a úmyslné ponižování cen a likvidaci firmy naše firma připisuje na vrub p. Kašpara. Při jednání na stavbě udeřil do stolu a prohlásil, že půjde klidně přes mrtvoly a že si můžeme stěžovat, kde chceme, protože firma Tchas má roční obrat více než 7 miliard a díky obratu si může zaplatit kvalitní právníky. Na základě našich e-mailů se nám ozvalo několik firem, že měli stejné problémy na stavbách. Máme informace ohledně neprůhledných výběrových řízení s městem, na státních zakázkách v několikanásobném předražením. Na jmenované stavbě nám byl odcizen materiál a poskytnut na jiný objekt, který jsme neměli v SoD, aniž by byl písemně veden ( tento přesun materiálu nařídil p. Kašpar) . Několik subdodavatelů bylo poníženo na fakturaci a v případě potřeby jsou nakloněny svědčit u případného soudu.

Z těchto důvodů hledáme vhodný právní subjekt, který mojí osobu bude zastupovat nejen ve věci Tchasu, ale i následné exekuce.

dne 19. 11. 2007 Praha

Vladislav Kladivo

Hammer

IC: 48314501

DIC CZ7103092766

Kontakt:
Vladislav Kladivo

Javorová 3026

415 01 Teplice

GPRS: +420604545246

e-mail: hammer1@volny.cz

P.S.

Dva vlastníci této společnosti p. Lasák a p. Daněk jsou na seznamech STB, proč jsme tenkrát stáli na letné a cinkali klíčema když stejní lidé nadále likvidují osoby, firmy.

Jsem rád, že končí SOUDRUH Brázda. Jediné, co ho zajímalo bylo, aby policisté nenosili čerňáky, bejzbolky a jakým vchodem se bude chodit na prezidiu. Policie potřebuje ve vedení někoho, kdo zná policejní práci a potřeby policistů (ne hasiče či bachaře)

Takových Brázdů tam sedí tisíce a berou nekřesťanské peníze na úkor lidí ve výkonu.

pane MV. tak jste s uspechem odprodal veskery majetek MV. pripadne jej prevedl na nejvetsi tunelarskou firmu pod nazvem Zarizeni sluzeb pro MV. co takhle udelat audit v teto ""firme"?? to by jste cucel rozhodne vic nez ted

tak by me zajimalo kampak ze to uklidi pan MV nynejsi namestky z PP??? ktere teple flicky cekaji na tyto radoby experty a zkusene specialisty??? uz jich moc po praze neni :-)))

prej do prahy na PMJ už přišel rozkaz o povolení nosit čerňáky, konečně je to pravda?dik

nechapu jak ten co furt jeci jak neni ministrem policie tak najednou v televizi se vychlouba tim ze policie zatkla toho a toho a v jakem stavu je vysetrovani.

jojo tento pán co si říká ministr vnitra se považuje najednou za velikého borce co všechno zná a o všem ví. přitom tento pan ministr Langer je úplně mimo mísu a z takového šaška jako je on si obyčejný policajt akorát bude dělat prdel jako vrata

Jezinko, pro přesnost:

http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=214&CT1=0

Pane, paní Jezinko. Bylo skopírováno vše, co mají kamarádi hasiči přes PS!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Přehodnocení systemizace, mimořádně povýšení policisté a další neduhy spojené s lidmi v přímém výkonu!

Seru na ně tady je konečná.

Když kopírovat, tak všechno!

Vpřed na navigaci

---------------------------------------------------------------- ----------------


---------------------------------------------------------------- ----------------
Na vlastní text
Související odkazy:
Originál dokumentu
Word 97 (47.1kB)

---------------------------------------------------------------- ----------------


Přílohy
Následující text je vygenerován z orginálního dokumentu pomocí HTML konvertoru a nemusí být věrnou podobou originálního textu (odlišnosti ve formátování textu, poznámek pod čarou, přeškrtnutí textu, tabulkách, atd.) a slouží pouze pro náhled.


---------------------------------------------------------------- ----------------








PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.




























Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn


§ 54

Služba přesčas

(1) Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

(2) Jestliže bude vyhlášen krizový stav podle zvláštního právního předpisu 29) nebo ve výjimečných případech ve veřejném zájmu, lze příslušníkovi nařídit po dobu krizového stavu a nebo po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 1.

(3) Za službu přesčas se podle odstavců 1 a 2 považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.





ČÁST OSMÁ

SLUŽEBNÍ PŘÍJEM A ODMĚNA ZA SLUŽEBNÍ POHOTOVOST

HLAVA I

OBECNÉ USTANOVENÍ

§ 112

(1) Příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.

(2) Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Ve služebním příjmu ředitele bezpečnostního sboru a jeho zástupce je přihlédnuto k veškeré službě přesčas.

(3) (2) Příslušník a příslušnice mají nárok na stejný služební příjem za stejnou službu nebo za službu stejné hodnoty. Za stejnou službu nebo službu stejné hodnoty se považuje služba stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která je konána ve stejných nebo srovnatelných podmínkách služby, při stejných nebo srovnatelných schopnostech a způsobilosti k výkonu služby, při stejné nebo srovnatelné služební výkonnosti a výsledcích ve výkonu služby.

(4) (3) Příslušníkovi, který nevykonával službu proto, že na jeho obvyklý den výkonu služby připadl svátek, se služební příjem nekrátí.




HLAVA II

SLOŽKY SLUŽEBNÍHO PŘÍJMU

§ 113

Služební příjem příslušníka tvoří:

a) základní tarif

b) příplatek za vedení,

c) příplatek za službu v zahraničí,

d) zvláštní příplatek,

e) služební příjem za službu přesčas

f) osobní příplatek a

g) odměna.



§ 125

Náhradní volno a služební příjem za službu přesčas

(1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, v němž službu koná.

(2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2007
V. volební období
___________________________________________________________




214



Návrh


poslanců Františka Bublana, Vojtěcha Filipa, Jeronýma Tejce,
Zdeňka Maršíčka, Vlastimila Aubrechta, Pavla Kováčika, Miroslava Svobody,
Petra Braného, Josefa Smýkala, Zuzky Bebarové-Rujbrové a dalších



na vydání


zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů



Z Á K O N
ze dne ...
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru
příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. § 54 nově zní:

"§ 54

Služba přesčas

Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas. Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. U příslušníka s kratší dobou služby v týdnu se za službu přesčas nepovažuje služba, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.".


2. V § 112 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

3. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

"e) služební příjem za službu přesčas,".

Dosavadní písmeno e) a f) se označují jako písmena f) a g).

4. V § 125 odst. 1 se ve větě první zrušují slova "nad 150 hodin v kalendářním roce".

5. V § 125 odst. 1 se ve větě druhé zrušují slova "nebo v jinak dohodnuté době".


Čl. II

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnost 1. ledna 2008.



Důvodová zpráva


Obecná část

Ustanovení § 112 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoví, že příslušníkovi služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Uvedené ustanovení je nejen v rozporu s dikcí věty první odstavce 1 téhož ustanovení, které stanoví obecnou zásadu, že příslušník má nárok na služební příjem za výkon služby, ale také s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, podle níž mají zaměstnanci (příslušníci) právo na spravedlivou odměnu za práci (službu). Vzhledem k tomu, že návrh předložené novely harmonizuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, s ústavním pořádkem navrhujeme v souladu s ustanovením § 90 odst.2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, aby Poslanecká sněmovna návrhem zákona vyslovila souhlas již v 1. čtení.
Současné znění zákona je rovněž v rozporu s ustanovením části II čl. 4 bod 2 Evropské sociální charty, která zavazuje státy "uznat právo pracovníků na vyšší odměnu za přesčasovou práci, s výhradou výjimek ve zvláštních případech".
Z rozboru předmětného ustanovení § 112 odst. 2 zákona o služebním poměru je rozpor s uvedenými ustanoveními zcela zjevný. Konstatuje-li, že služební příjem je stanoven s přihlédnutím k případné službě přesčas, mělo by také být stanoveno, jakým způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jaká složka služebního příjmu je k takové kompenzaci určena. Tak tomu ovšem není. Každá ze složek služebního příjmu uvedených v § 113 zákona je jednoznačně definována. Je jednoznačně stanoveno, za co je poskytována.
Zásadním problémem daného ustanovení je však skutečnost, že je ve služebním příjmu přihlédnuto k "případné" službě přesčas. To znamená, že se výše služebního příjmu stanoví shodně příslušníkovi, který 150 hodin služby přesčas vykoná stejně jako příslušníkovi, který tuto službu nekoná vůbec. To jistě nelze považovat za spravedlivé. Nelze přehlédnout, že vykonání 150 hodin služby přesčas se rovná rozsahu téměř celého fondu základní doby služby na jeden kalendářní měsíc. Lze proto učinit závěr, že příslušníkovi, který v důležitém zájmu služby vykonal 150 hodin služby přesčas bez nároku na služební příjem, bylo v kalendářním roce vyplaceno za 13 měsíců služby pouze 12 měsíčních služebních příjmů.
Pro úplnost je nutno dodat, že povinnost vykonat službu v rozsahu 150 hodin bez nároku na odměnu nebo na náhradní volno byla zakotvena i v § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, podle něhož byli příslušníci odměňováni do konce minulého roku. I tehdejší úprava byla nesmyslná, když tato povinnost byla vázána na existenci hodnostního příplatku (pochopitelně bez ohledu na rozdílnou výši tohoto příplatku pro hodnost nejvyšší a nejnižší) nebo na existenci příplatku za vedení (s praktickým využitím pouze pro zaměstnance v pracovním poměru). Vzhledem k tomu, že nový zákon o služebním poměru tyto hodnostní příplatky zrušil, a že zákon ve schválené podobě byl pozměňovacími návrhy z druhého čtení výrazně upraven v neprospěch příslušníků, je nutné kompenzovat zrušení hodnotních příplatků i zrušením bezplatné práce příslušníků v rozsahu 150 hodin.
Tuto úpravu je nutné provést i s ohledem na fakt, že současně platná právní úprava způsobuje značnou nerovnoměrnost příjmů příslušníků v průběhu roku - zejména snížení celkových platů příslušníků v 1. čtvrtletí, kdy příslušníci slouží většinu bezplatných přesčasových hodin. Tato úprava zákona by měla odstranit pokles příjmů příslušníků zařazených "do výkonu", kterým poklesly příjmy v důsledku nevhodného zařazení do platových tříd.





Vyčíslení dopadů do státního rozpočtu:

Aplikace tohoto zákona by vedla ke zvýšení výdajů státního rozpočtu o přibližně 300 až 350 milionů Kč ročně. Do rozpočtu krajů a obcí zákon nemá žádné dopady.

Soulad s ústavním pořádkem:
Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.
Návrh harmonizuje zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s Listinou základních práv a svobod.


Slučitelnost s právem ES:
Návrh není v rozporu s právem ES ani jinými mezinárodně právními závazky ČR.



Zvláštní část

K Čl. I: k bodu 1

Dosavadní stanovení omezující hranice pro službu přesčas není v praxi bezpečnostních sborů reálné. Proto se navrhuje toto omezení zrušit. Zrušují se také dosavadní případy, které odůvodňují překročení 150 hodin služby přesčas v kalendářním roce. Pro svou obecnost stejně nijak nebránily v překračování daného limitu služby přesčas.


K Čl. I: k bodu 2

Stanovení služebního příjmu příslušníka s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce odporuje ústavní zásadě, podle níž se odměna poskytuje za vykonanou práci (službu). Proto se navrhuje zrušit předmětné ustanovení § 112 odst. 2, který zakládá povinnost příslušníků odpracovat 150 přesčasových hodin "zdarma".


K Čl. I: k bodu 3

Pro odstranění pochybností o povaze služebního příjmu za službu přesčas se navrhuje doplnit ustanovení o složkách služebního příjmu o uvedenou složku.


K Čl. I: k bodům 4 a 5

Možnost sjednání jiné doby čerpání náhradního volna je zcela nevyhovující. Stávající znění také zavádí do právní úpravy služebního poměru nepřípustný smluvní prvek. Doba, na níž se mají služební funkcionář a příslušník dohodnout, není nijak omezena. Připouští tedy převedení náhradního volna do dalších let.


K Čl. II

Účinnost zákona je navržena k začátku nového kalendářního a tím i rozpočtového roku.
V Praze 4. května 2007

František Bublan v. r.
Vojtěch Filip v. r.
Jeroným Tejc v. r.
Pavel Kováčik v. r.
Jaroslav Krákora v. r.
Zuzka Bebarová - Rujbrová v. r.
Vlastimil Aubrecht v. r.
Petr Braný v. r.
Miroslav Svoboda v. r.
Josef Smýkal v. r.
Kateřina Konečná v. r.
Cyril Zapletal v. r.
Zdeněk Maršíček v. r.
Michal Hašek v. r.