A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Praha 15. června (ČTK) - Lidé, kteří jsou bez práce déle než rok, budou možná už od ledna muset vyžít jen z existenčního minima. Změnu se do vládního balíku reforem chystá zařadit ministr práce Petr Nečas. Chce tak vyjít vstříc bývalým sociálním demokratům Miloši Melčákovi a Michalovi Pohankovi, kteří navrhují ušetřit peníze právě zpřísněním sociálních dávek, řekl Nečas v rozhovoru v Hospodářských novinách (HN)."Člověk, který je více než 12 měsíců bez práce, bude automaticky dostávat jen existenční minimum," uvedl. Citelné snížení životní úrovně by postihlo přes 200.000 dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud návrh projde, bude muset samostatně žijící nezaměstnaný po roce vyjít s částkou 2020 korun měsíčně. Rodina se dvěma dětmi do šesti let, kde ani jeden z partnerů nepracuje, by od státu dostala 7240 korun měsíčně.

To,už mělo být u nás dávno.Něco podobného je na Slovensku už několik let. Jen jsem zvědav,jak chtějí politici v Praze vyřešit velké nepokoje,krádeže............. když tisíce policistů v přímém výkonu od vás utíká do civilu a kancelářské nedostane nikdo do terénu.Tak co s tím?

Ještě doplním. Tak to vypadalo začátkem roku na Slovensku:

http://romove.radio.cz/cz/clanek/19779
http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360
http://www.romea.cz/index.php?id=slovensko

To už mě naštěstí nezajímá v tu dobu už budu dávno v civilu , ať si ty nepokoje vyřeší modré straky,jak chtějí.

Mě nejvíc vytočila tady ta věta:
"Uvedené finance byly použity na příplatky vojákům za noční služby, cestovní náklady, stravu a povinné sociální odvody"

http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2004_0360

A policista PČR bude zasahovat do zelených a bez příplatků!!! No, tak o tom si nechte zdát !!!

no zmena u PCR zadna. MV je tragickej. Na postu PP clovek ktery na mezinarodnich vztazich opravdu nemel co podelat ale hlavne ze ma ty managerske zkusenosti. krasna komedie na pokracovani. jooo a kdyz ted ta PCR nesmeruje do australie tak do ktere prdele ted ????

Proč policie není schopna svým zaměstnancům, převážně lidem ve výkonu, kteří tráví čas v neklimatizovaných vozidlech zajistit pitný režim v těchto náročných a extrémních vedrech? Nebo snad stravenka za 25,-Kč na 24 h je dostačující?

No neblbni, copak Tě bude zaměstnavatel ještě mimo platu živit a napájet?

Šetřit se musí všude.

zdravím jak to tu čtu tak je mi Vás líto hoši/ženy/ taky jsem sloužil 10 let na jaře jsem vzal kramle bylo mi řečeno systém je špatný ale ono to půjde i bez vás, takže jsem řekl sbohem a teď dělám na sebe a peníze mám teď 20 tis. týdně a svůj klídek + rentičku

Ferdo, nedělej to. Já už tu přemíru demagogie, lží, neserióznosti ze strany zaměstnavatele i médii ovlivněné veřejnosti nesu velmi těžce a během léta, maximálně podzimu odejdu do "C". Platy se skutečně propadly ať Ivánek říká co chce a komu chce (pokud mu to ještě někdo věří). Situace se měsíc od měsíce zhoršuje. Natoupíš-li, absolvuješ ZOTku a poté půjdeš k útvaru. Nikoli tam, kde si vybereš, ale vzhledem ke katastrofálním odchodům tam, kde to nejvíce hoří. Tedy Praha a severní okresy ČR. Dostaneš 3, maximálně 4 TT, což bude cca. 17k čistého. Nedělej si iluze, budou ti slibovat něco jiného, ale tohle je pravda. V práci budeš imrvére, chybí lidi a služby se musí obsadit. Nedostaneš to zaplaceno, na to je těch 150 hodin. Materiální vybavení nemá cenu komentovat, kde a jak se najíš nikoho nezajímá. Budeš se přetahovat s ožraly a feťáky, čelit nikoli slušným lidem, těch za službu moc nepotkáš, do styku příjdeš jenom těmi druhými. Nebudeš moc usnout, ten hnůj budeš mít v hlavě stále. Budeš zavalen administrativou, plnou skříň spisů kterým běží lhůty, ale státního zástupce nezajímá, že to stihnout nejde. Takto si budeš žít a aby toho nebylo dost, budou tě neustále kontrolovat, zda máš kravatu, vyplněné idiotské pátrací pomůcky a tisíce jiných nesmyslů. Osobně říkám - již nikdy bych do této řeky nevstoupil. Nikomu to ale také nerozmlouvám, jsme dospělí lidé a rozhodujeme o sobě sami. (Tedy alespoň se to domníváme) Rozhodni se sám.

Napsal si to dobře, ale pochybuji, že po škole bude mít 17000,-Kč. čistého, podle mne, když půjde do 4. třídy se směností, tak bude mít tak 16.000,-Kč.

A když se dostaneš po škole na dopravku do 3TT bez 10 %směnnosti a odečteš hodinový průměr ze 150 hodin,tak jseš na 13.000,- čistého. To má víc soused,který je "jen" vyučen a dělá u soustruhu.Nemám nic proti dělnickým profesím,byl to jen příklad.

V kostce si to napsal výstižně. Naivní pohled na policejní práci, jako na velmi dobře oceněnou pohodovou práci je naprosto mimo realitu. Je třeba se poptat policistů samých ( ale ne těch co slouží měsíc, případně jsou ještě na škola - ti vědí ještě prd o čem to je ).

Tohle by měl být text náborového letáku k PČR. Holá fakta,
ne růžové brýle pana ministra.

Chlapi, výstižněji, než to napsal Yirka, to ani napsat nejde!

Ještě jste ferdovi zapoměli napsat že bude mít při vstupu k PČR tři roky zkušební lhůtu. Nikdo mu nedá půjčku, hypotéku, prostě nic. Jestli je mladý a plánuje popřípadě založit rodinu a pořídit si bydlení, tak na to může z policejního platu zapomenout. Takže si ferdo přečti všechny příspevky pořádně a dobře to zvaž. Já už jsem od spolku naštěstí pryč a rozhodně nelituji.

Jednu radu: má to cenu chodit ke státní policii? díky

Doporučuji přečíst si příspěvky zpětně a obrázek si udělejte sám. Pokud by se toto rozhodování týkalo mne, velice bych to nyní zvažovala.
Budete mít nad míru povinností, ale daleko méně práv oproti jiným povoláním. Nebude pro vás platit presumpce neviny jako pro jiné občany. Ač budete hájit a prosazovat
zákony vymyšlené jinými, ten otloukánek na posledním článku budete vy, protože ať policie udělá co udělá, je to vždycky špatně. Pravděpodobně se vám rozpadne rodina, protože být manželkou policisty může být jen "svatá" ženská. Díky médiím se na vás vaše okolí bude dívat jako na potencionálního lumpa, který bere úplatky, mlátí a střílí nevinné lidi. Nikdy se od nikoho nedočkáte slůvka "děkuji".A za to všechno přísaháte, že v případě potřeby položíte život.
Jestli tohle všechno překousnete, pak ano, má cenu jít ke
státní policii. Je to krásné poslání.

ne

To je to nejhorší rozhodnutí , které můžeš udělat!!!!!!!!!!!!!

Ale jistě, žádné jiné zaměstnání není tak SEXY!!

Zastavme zbidačování a diskriminování policistů na ulici. Zastavme nerovnoprávné odměnování u policejní složky.

Zatím jsem se zařazením v 5PT (původně 9PT) s 6 stupněm celkově po 4 sečtených výplatách v plusu " krásných " 100,- Kč oproti výplatám za rok 2006, ale již s pátou výplatou budu v součtu v mínusu 1.000,- Kč. Pečlivě si výplatní pásky střádám a vyhodnocuji a přes to je to propad ať kecají co kecají a to i přes navýšení rizikového příplatku o 1.000,- neboť do současné doby jsem zdarma odvedl 100 hodin ( poctivě ), tedy nějakých nezaplacených 14.000,- Kč a pokud těchto 14.000,- Kč odečtu, jsem sakra v mínusu. Dělají to dobře - nasírat lidi umějí a přál bych jim slyšet těch nadávek co běží mezi obyčejnými policisty. To je nová vize, prestiž, motivace a pod. ???

Začetl jsem se do diskuzních příspěvků a nevím. Chápu některé z vás, ale nevím. Nevím, co si mám myslet. Peníze byly, jest a boudou vždy citlivou věcí. Po nástupní škole jsem v polovině 80. let sloužil jako hlídkař na ulici středně velkého města za 2.200,- Kč čistého (navíc jsem to nesměl nikde říkat, protože příjem byl tajný . Kolega sloužící o 5 let déle měl jako starší inspektor 3.000,- Kč - tedy skoro o třetinu vyšší plat!!!! Nezaviděl jsem mu, sloužili jsme za paušál, mnohdy od nevidím do nevidím. Napamatuji, že by se počítaly hodiny. Je pravda, že bylo přesně stanoveno, kdy, za jakých podmínek a o kolik se každému plat zvýší. S novým zákonem bylo paušální odměňování zrušeno a otevřel se prostor pro "chytračení". Už ani mnohým těm dole nešlo o principy, o věc, o ideály služby jako takové. Začalo se myslet na výplatu, máme přece tržní hospodářství. Logické, peníze jsou potřeba za každého režimu. Většina našeho nynějšího sboru za paušál nikdy nesloužila a řeči o "poslání" jsou k jí k smíchu. Určitě je bolestné pro současného hlídkaře, který díky směsi příplatků získal peníze většinou převyšující výplatu zkušeného kriminalisty (nebo se jí aspoň blížil) a nyní je platem o onu takřka třetinu níže. Na druhou stranu, kdyby ten minulýstav setrval, co by jej motivovalo se z chodníku dostat na další vyšší příčku. Jak postrčit nadaného, ale někdy s prominutím líného a díky systému trošku vychytralého hocha a na další stupínek. Kdo z vás do této diskuze přispívajících chce opravdu stoupat v policejní hierarchii pro ideál sloužit lidem, právu, téhle zemi (byť mnohdy hanebně reprezentované)? Nejde vám opravdu jen o ty peníze a vidiny pohodlnějšího života ?

Plně s vámi souhlasím. Také jsem začínal před víc jak čtvrt stoletím na ulici. Když jsem pak z obvodního odd. po řadě let přecházel na na vyšetřovačku, tak jsem šel s výplatou dolů, ale netížilo mě to, protože jsem měl v první řadě zájem o práci. A také jsem chápal, že nemohu mít stejné peníze, jako kolegové, kteří vyšetřují již řadu let. A to byl v té době finanční rozdíl 50,- Kč! Na OO jsem měl funkční 3.000,- Kčs, na vyšetřovačce 2.950,-. V každém případě jsem na sobě neustále pracoval, abych něčeho dosáhl, něco věděl a znal a ve vyšetřování se neztratil. Dnes mi připadá, že nové generaci jde skutečně jen o ty peníze, ale kvalita odvedené práce, odbornost, profesionalita, jí nic neříká. Čtu často spisy, které "vyrobili" na OO. A pláču. Že jim nic neříká skutková podstata trestného činu, je asi věcí zcestného školského systému MV. Ale že nejsou schopni ani pořádně používat svůj rodný jazyk? To je smutné. A tak po 27 letech velmi vážně přemýšlím o odchodu do civilu. Ať nám to nová generace předvede. Snad jen na dokreslení jeden případ za všechny: Při výjezdu jsem byl na "mrtvole" v maringotce, a to v letošních vedrech. Ten muž tam nebyl den ani dva, ale evidentně delší dobu. Lékař nezjistil cizí zavinění, totožnost byla zjištěna. Věc patřila MO. Při manipulaci s mrtvolou tato "praskla". Policisté z MO odmítli do maringotky vůbec vstoupit, po prasknutí odmítli dělat OMTČ. Nic nepomohlo, že na místo byl povolán zástupce ředitele OŘ. Ani ten s nimi nehnul. Kdo tedy ohledání provedl, nevím. Když to úpůjde takto dál, tak za pár let se dám na cestu nájemního vraha a nikdo na nic nepřijde, protože v PČR nebude nikdo, kdo by řádně provedl ohledání. Je to smutné, ale je to tak.

Víte, když už se to motá jen kolem těch peněz, chtěl bych taky přispět. Nejde o peníze, jde hlavně o nesmyslné hodiny zdarma a o to, že nejsou lidi se svýma rodinama. O vybavení a pracovním prostředí se raději nevyjadřuji, stejně jako o systému vzdělávání ve výkonu a další odborné přípravě. To trápí nejvíc starší poldy. Spousta z nás podnikala, další mínus. A když už hovoříte o tom zkušeném kriminalistovi, tak si pořádně pročtěte tabulku platových tarifů. Ten kriminalista nesloužící ve směnném provozu na tom není nijak slavně a hodiny zdarma platí i pro něj. Zaplatit za odvedenou práci a dát funkcionářům možnost, aby mohli motivovat schopné, ne paušál sem paušál tam. Už sám paušál je demotivující. Proč by se jeden měl snažit a dřít od rána do večera, když bude mít stejný plat jako ten, co to má na háku.....hezký den přeji

Pánové souhlasím s vámi, ale jen částečně. Zapomněli jste napsat to "B". Jaký objem práce jste tehdy odváděli ve srovnání s nároky na příslušníka v současné době. Ty vtipy na policajty za komunismu měly něco do sebe. Vše bylo zpomalené asi tak 3x oproti dnešku, takže se příslušník v klidu dožil důchodu. Dnes to není pomalu reálné. A m.j. taky již žijeme v jiné společnosti - kapitalismu, kde je pravidlem, že se za odvedenou práci platí. To platí dnes všude, akorát u policie napadlo nějakého chytráka uplatnit principy ze "starých" časů". Samozřejmě, že je potřeba nastavit určitou hirearchii, aby ten hlídkař neměl pocit, že je na tom lépe, než třeba kriminalista. Měli to, ale nastavit tak, aby nešel s penězi oproti minulosti dolů, když jdou všude platy nahoru. Prostě někteří lidé odvedli velmi špatnou práci a poškodili policii na dlouhá léta a ať si každý říká co chce, je to tak.

Taky jsem nastupoval za 2.800,- Kč měsíčně. Na druhou stranu co všechno sis za tyto peníze koupil. Měl jsi respekt, byl jsi vážený občan, vylezl jsi na ulici, každej tě zval na kafe, řezník na svačinku, hospodskej na oběd, sousedí na zabiječku. Kolik jsi za službu utratil peněz? A hrozilo tě tenkrát nějaké nebezpečí. Moc ho nebylo. Když tě viděl nějakej kriminálník, obrátil se a raději utekl. Nadával tě někdo v tej době?Plivali na tebe?Prali se s tebou?To by s nima rodná strana zatočila, viď. Tak prosím tě nesrovnávej minulou a dnešní dobu. A ještě k tej vejpltě. Kolik jsi v tej době zaplatil za nájemné. Jestli 10 procent, tak je to moc. Zbytek jsi měl na ostatní věci a jítlo. Sám víš, že jsi nakoupil na víkend za 100,- Kč pro celou rodinu a ještě si nadával kolik jsi utratil peněz. Stačí tě dneska tisícikoruna?Mohl bych pokračovat vstahy mezi podřízenejma a nadřízenejma, který jsou nesrovnatelný. Administrativní zátěží. Víš že jsi nepamatuji, že by jsme v té době něco psali. Myslím tím nějaký kvanta zbytečných papírů. A ten nápad. Menší oddělení 2 TČ za tejdem, ty větší 3 kusy. To byl fofr a za lepšího personálního obsazení. Dál nebudu pokračovat. V klidu si vyšetřuj. Já už jsem taky v klidu. Po 20 letech jsem opustil tenhkle šílenej ansábl. A to když jsem nastoupil, jsem si nedoved představit, že někdy půjdu do důchodu, jak se mi služba líbila. Tak bývalý kolegove, držim palce, aby se služba a peníze vrátily alespoň na minulou úroveň a vám pane vyšetřovateli přeju, aby když jste na sobě tak zapracoval, se na vás Lenger nevyspal. Mějte se.

Jo a ještě něco. Myslim si, že jsi si případ měl převzít na místě a tu ohledačku udělat sám. Nevěřím, že by lékař jednoznačně vyvrátil cizí zavinění, když se dle tvého sdělení jednalo o tak starou mrtvolu. Třeba jsi nemohl, protože jsi zvracel za rohem. A nebo vyšetřovačky pracujou všude stejně. Všechno hodit na ty nejposlednější v nejnižších třídách a já mám čisté ruce.

Jaký je kapitán, takové je mužstvo. Noví kolegové pracují, tak jak je v nástupní škole naučili a jak to vidí kolem sebe. Za vzory jim slouží jejich bezprostřední nadřízení. Nikdo nemůže být o 100% lepší než jeho okolí...

Pro Jardu. Představuješ klasického vyšetřovatele, který nezažil práci na obvodním oddělení po revoluci. Myslím, že se ti s léty trochu vymazala paměť jak to tehdy chodilo. Jaký policajti dělali zpracovatele v minulosti a jaký dnes. Jsou to kluci, kteří slouží pár měsíců a už musejí dělat spisy ze vším všudy. V tvé době bylo na všechno hafo času a trestní řízení dělali jen ti nejstarší a nejzkušenější, ti mladí na ně několik let koukali a pomalu se to učili, což dnes vůbec nefunguje, kdy nejstarší policajt třeba slouží jen pár let. A nakonec sloužil jsem na na obvodě tak i SKPV takže můžu posoudit jak se, kde pracuje, takže prosím tě nepiš, že se na obvodě někomu do něčeho nechtělo, toto jednání je ukázkové pro složku, kde pracuješ. Proč na obvodě nikdo nechce pracovat mluví za vše.

Plnej s o u h l a s se STARŠÍM. Já jsem v polovině 1980 sloužil tehdy SNB OO-VB v okr. městě a měl jsem 2850,-Kč. Jenže tehdy člověk sloužil proto , že ho to bavilo. Měl nějakou radost z výkonu práce. V životě bych si nedovolil to co dnes ti mladí!
Co se týče jejich práv tak to všichni vědí na co mají nárok. Ale co se týče jejich povinnosti, tak to je jiné, snaží se obejít co se jen dá. Mysleli si , že když půjdou k policii, tak nebudou nic dělat a na výplatu budou chudit s krosnou. Opak je pravdou. Práce jim moc nevoní. Pak se vůbec nedivím, že ve sdělovacích prostředcích slyším takové nesmyslné blbosti jako , že každý před revolucí musel být komunista a že STB byla komunistická tajná policie?! Předpokládám, že nový policejní prezident už udělá konečně pořádek. Moc mě udivuje, že skupinka poslanců, kteří si asi chtějí uvařit svou předvolební polivčičku se jako snaží zrušit 150 hod. zadarmo. A proč jí tedy předloni schválili ? Tak mám pocit, že někteří porevoluční policisté by potřebovali přidat práce ,aby neměli čas na nesmyslné bludné řeči.

Moje poslední reakce v této diskuzi. Milý Martine, z tvého projevu dovozuji, že buď jsi za komunistů sloužil na opravdu malém oddělení někde v na jichu čech, nebo jsi v té dobe vůbec nesloužil. Je pravda, že nápad byl výrazně menší proti konci 80. let . Jenže v současné době je trend kriminality v mnohých a pro tehdejší dobu charakteristických kritériích rovněž výrazně menší - mám na mysli zejména majetkovou kriminalitu. Myslíšli-si, že tehdejší policista neměl v podstatě co práci, žiješ v omylu. Každy územář na základním útvaru vedl územní a objektový svazek daného území, k tomu jednotku PSVB, navštěvoval povinně schůze samosprávy (a nemělo to nic společného s případnou stranickou příslušností) a významných průmyslových celků, vykonával a vedl dokumentaci osob s nařízeným ochranným dohledem, zpracovávaval veškerou agendu žádosti o nový občanský průkaz, spojoval při stále službě telefony, vyslýchal, zahajpoval trestní stíhání ve věci jak u naznámé trestné činnosti, tak i proti známým pachatelům (většina tehdejší tr. činnosti byla vedena a zrpacovávána na základních útvarech), kontroloval a na základě zákona o všeobecném dozoru prokuratury nad zákonností upozorňoval na závady zajištěníá továrních objektů, škol, státní institucí, silnic..... a tak bych mohl pokračoat ještě dlouho. Jak jistě víš, veškerá tato činnost má nějaký písemný výstup. Do toho musel sloužit veškerá možná i nemožná opatření k různým "výročím" (okupací v srpnu 1968 počínaje, vítezným Únorem 48 pokračujíc až po Silvestra konče. A jestli si myslíš, žes přišel v uniformě do hospody na rvačku a měsl vyhráno, jseš rovněž na omylu. Prali jsme se stejněn jako dnes, navíc jsme byli v myslích většiny nenáviděni jako ti, co slouží komunistickému režimu, byť to vždy byla služba právu (chceš-li boj proti kriminalitě). Právu, které se v otázkách zločinnosti nijak výrazně a zásadně nezměnilo v porovnání s dneškem. Jediné, co tehdy fungovalo, byl trest za fyzický útok na policistu, případně za jeho zranění pachatelem. Tam si myslím, že soud a žalobce postupoval mnohem důrazněji s vědomím, že útok nebyl veden na pouhého policistu, ale na princip právního státu (byť tehdy socialistického). Dívám-li se okolo ve státech Evropy, tento pricip zastávají, ať je politika taková či maková. Takové nasazení opravdu vyžadovalo policistu tělem i duší, policistu na 24 hodin (přeci někde bydlíš, s někým žiješ, máš sousedy, znáš starostu ap. -jsou policistou, jako on je farářem, starostou, lékařem,...). Mnoho z toho, co jsem nastínil, dnes z přípěvků kolegů postrádám.

2 starší ( 13.06.2007 18:01 ): Kolego. Sloužím pouhých cca 8 let. Nemyslím si zdaleka, že bych patřil mezi policisty, kteří nastoupili za účelem jednoduchého výdělku. Nastupoval jsem s vědomím, že budu i sloužit zdarma, že tato práce nebude žádný med, že moc respektován nebudu. Jaká byla ale realita mě doslova šokovalo. V současné době by mi nevadily ani ty přesčasy, kdyby byly smysluplné a viděl bych nějakou vizi. Bohužel ale služba pro jiné útvary, kde již lidé odešli a nemají jak postavit služby, nesmyslné papírování, kdy nikoho nenapadne přijít a zeptat se, co považujeme za nesmyslné a vlastní iniciativa skončí u vedoucího útvaru a další věci mě psychicky doslova drtí. Službu před r. 89 nemohu posoudit, ale když jsem jako civilista potkal příslušníka, sklopil jsem zrak a přemýšlel, jestli jsem se náhodou něčeho nedopustil. Když vidím, jak se k nám někteří občané nyní chovají, je mi smutno a nebaví mě to. Koneckonců se jim ani nedivím, když vidím, jak se do policie pouští politici, kteří by měli především ctít zákony a respektovat nezávislost policie ( viz. CZT, 1. Máj - paní auau ).

Pro Honzu: Možná představuji klasického vyšetřovatele. Ale pro upřesnění. Začínal jsem na Praze 1, šest let jsem dělal zpracovatele v MO Školská. Pokud ti to nic neříká, zeptej se pamětníků. V té době byl na tomto MO nápad tr. činnosti, jako v celém okrese České Budějovice. Po revoluci jsem pracoval na vyšetřovačce na Praze 4, kde byl nápad jako v celém tehdejším Jihočeském kraji. OO, kde, jak zmiňuje jiný kolega, byl nápad za týden 3 věci, jsem nezažil. V době služby na MO Školská jsem se "úspěšně" rozvedl, protože domů jsem se dostal tak jednou za dva dny. A to bez příplatků, placených přesčasů atd. To nebylo o penězích, víš?

Oldřich Martinů, policejní prezident

12. 6. 2007 14:30 - 15:30

V úterý jste mohli zpovídat nového policejního prezidenta Oldřicha Martinů, který do funkce nastoupil na začátku června.


ČTĚTE DALŠÍ PŘÍSPĚVKY:

mad.jit: Budou policistům zachovány výsluhové renty i v roce 2008 nebo uvažuje vlády o jejich zrušení případně snížení? Jaký je Váš postoj k této problematice? Děkuji
martinu: Jsem proti jakémukoliv snižování výsluhových příspěvků a novelizaci zákona o služebním poměru, který nedávno vstoupil v účinnost a ještě jsme se jej ani pořádně nenaučili aplikovat

TAKŽE CHLAPCI KE STROJŮM ČI NA PŘÍSPĚVEK. JINAK JIŽ TO NEBUDE. TO JAK JSTE KAŽDÝ NA TOM.