Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

V jihoafrickém Johannesburgu pokračuje v pondělí soudní proces, ve kterém se rozhoduje o propuštění uprchlého českého podnikatele Radovana Krejčíře na kauci. Podle medií vyjádřil soudce pochybnosti o délce trvání Krejčířova vyšetřování v České republice.

Soudce vedouci kauzu Krejčíře prohlásil, že se mu nelíbí, že vyšetřování v ČR se táhne dlouho. To podle něj může znamenat, že česká policie nemá proti Krejčířovi dost důkazů..." S rychlostí, jakou ČR případ vyšetřuje, to vypadá na dalších deset let"..., řekl soudce na adresu českých vyšetřovatelů. Soudce navíc kritizoval výpověď českého policisty Jiřího Nováka. Řekl, že Novák toho příliš nevěděl ani o svých vlastních případech.

Kauza Krejčíř stála český stát více než mandatorní výdaje pro nezaměstnané. Asi to s tím státním dluhem nebude až tak žhavé, když na mezistátní tragikomedii padnou takový mergle a všichni zainteresovaní jsou nevinní a hlavně naprosto spokojeni.

...a soudruh Langer významně mlčí. :-))

Sparta a komunisti je největší zlo na světě a tady je další důkaz, bože jak plno fanoušků věří ve spravedlnost a čistou hru jedněch i těch druhých!!!!!!!!! Fuj hanba!

Tohle je pravé ořechové. Opisuju:
Spíš by jej měli zajímat ti, co odejdou s koncem roku s "mega" příspěvky (30, 40 a víc tisíc měsíčně do smrti, samozřejmě že spravedlivě, dle dosud platného zákona) z vyšších a vysokých policejních postů.
Jestli toto uplatí?

Pánbůh českých bafuňářů Košťál Košťálovič na adresu statečných zástupců zákona, který pochopili, že bozi se netrestaj, páč sami jsou zákon: ...Po politickém řešení Odeesáckého Sarajeva a uličníka Luxe Mackem mě práce české policie začala prostě nudit... hutná úvaha, snad z přemíry bublinek a pořádný perdy, která zaváněla kerchovem a přivedla soudruha k nebojácným filozofickým úvahám o jeho brzkém mrzkém konci...

A že ho mohli postavit mimo službu - mohli. Na to asi měl "nahoře" moc kamarádů.

Nevím přesně, jak to bylo s tím Mihálovým lustračním osvědčením - zda-li on to předložil nebo to přišlo nadřízenému, ale pokud spolupracoval s rozvědkou, tak asi se shodneme, že vědomě. Kopíruju rozhodnutí NS v obdobné věci

Soubor NS sv. 25, č. T 604.

Jestliže pachatel svému zaměstnavateli předložil padělané potvrzení o zahájení studia a o řádném pokračování v něm, aby tak dosáhl zařazení do vyšší platové třídy, ač pro to nesplňoval požadavek potřebného vzdělání, tak zaměstnavatele uvedl v omyl, že splňuje potřebné požadavky pro zařazení do příslušné platové třídy.

Bylo-li pachateli na základě toho a podle příslušného předpisu upravujícího jeho platové poměry (např. nařízení vlády č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) přiznáno vyšší platové zařazení, než jaké by mu správně náleželo, pak je zřejmé, že pobíral neoprávněně vyšší plat, než který mu skutečně náležel, a tím se ke škodě svého zaměstnavatele obohatil.

Za splnění dalších předpokladů lze v takovém jednání spatřovat zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 TrZ. Okolnost, zda a jakým způsobem pachatel vykonával práci ve funkci, do níž byl za těchto okolností neprávem zařazen, je z hlediska naplnění formálních znaků tohoto trestného činu irelevantní.

(usnesení ze dne 14. 5. 2003, sp. zn. 7 Tdo 417/2003)

To ti nevyvracím, ale jistě má vnitro své právníky a budem se o tom bavit až po rozhodnutí, pravomocném, soudu. Do té doby je to, a ty to víš, pouhopouhá spekulace.

A že ho mohli postavit mimo službu - mohli. Na to asi měl "nahoře" moc kamarádů.

Lustrační osvědčení nezasílají nadřízenémuá, ale osobě, které se týká. Je čistě na té osobě, jestli jej předloží a na základě toho splní podmínku pro ustanovení do funkce.
A tohle snad znáte všichni:
§ 250
Podvod
(1) Kdo ke škodě cizího majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Nechtěl by jsi toto zopakovat poslancům atd.?

to civil

No potom už není co řešit. A to ještě kdyby jste věděli komu byl přidělen dozor Čunkova trestňáku. -:(

Převzato z teletextu na ČT 1
-----------------------------

MIHÁL DOSTANE TUČNÉ ODSTUPNÉ
PRAHA - Policie vyplatí bývalému šéfovi Interpolu Pavolu Mihálovi na odchodném a výsluze zhruba 2 miliony korun. V pátek to uvedl Český rozhlas. Mihál policii opustil před čtyřmi měsíci na svoji žádost, když se zjistilo, že byl od roku 1983
spolupracovníkem rozvědky.

Policejní prezidium podle rozhlasu tají,kolik přesně Mihál dostane. Ze strohých údajů, které mu prezidium poskytlo, vyplývá, že Mihál dostal jako
odstupné 200 000 Kč a přes 1,7 milionu mu policie vyplatí do odchodu do důchodu.

"Nesouhlasím s tím, nelíbí se mi to,ale musím respektovat platný zákon," řekl ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Všem stejným metrem - ANI NÁHODOU!!!

Které trdlo to sem dalo. Je Vám snad každému jasné, že pokud jmenovaný pán odešel na příspěvek, nějakou kačku (zde uvedeno 200 000,- Kč) podle zákona, jeho platu a odsloužených roků dostane odchodné a pokud je mu např. 45 let, bude 20 let, do důchodu, dostávat ze stejných důvodů (podle zákona, jeho platu a odsloužených roků) příspěvek. Nu a pokud bude např dostávat 8,5 tisíce příspěvku 20 let , tak to každému, s alespoň s odkroucený 5. stupněm základní školy vyjde přes 2 mega. Mohl to napsat jen novinářský negramot navíc proti policejně zaměřený. Spíš by jej měli zajímat ti, co odejdou s koncem roku s "mega" příspěvky (30, 40 a víc tisíc měsíčně do smrti, samozřejmě že spravedlivě dle dosud platného zákona) z vysokých policejních postů. Nebo poslanci na konci období.

Vůbec mi nejde o výsluhu a odchodné jako takové, jde o to, že pan Pavol Mihál je podezřelý z trestného činu a když se na jeho podvod přišlo, nebyl postaven mimo službu jako běžný polda z ulice, kterému se to může stát za každou hovadinu, ale měl možnost odejít na vlastní žádost a ani proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

Také si myslím, že na jedné straně dopravák nedá dýchnout a je postaven mimo službu a tento na vysoké funkci je nějak mimo těchto postupů

A to je jen jedna z tisíců křiváren na řadového poldu. To jsou hotový raz dva a ještě vyřvávaj do médií jak s ním zatočí a tvrdě budou trestat. Stačí se podívat jak se trestají poldové z těch "lepších" útvarů a ti dole například za ztracený služebák či dopravní nehody. Tyhle nerovnosti a nepravosti pak působí na rozklad policie uvnitř jako mor. Že by to, ale někdo chtěl narovnat jsem nikde neslyšel. Jen snůška všeobecných blábolů, které stejně nikam nepovedou.

Cituji:"Ze stro-
hých údajů, které mu prezidium poskyt-
lo, vyplývá, že Mihál dostal jako od-
stupné 200 000 Kč a přes 1,7 milionu mu
policie vyplatí do odchodu do důchodu."


Ale,ale kolegové snad nejste tak naivní,jak ti naši novináři,kteří skočí těm našim "manažerům" na kdejaký špek.Nebo mi snad chcete říct,že šéf interpolu v ČR bral 33.333,33,- hrubého měsíčně? (200 000:6 max.odchodných platů)to má dnes kdejaký šéf OOP.A výsluhu 8,5tisíce no nenechte se vysmát!!!!!

Koukám, že služba u policie je to už jenom o ( špinavých) penězích a pokud možno bez námahy a práce, ano, ano, máte soudruzi příslušnici pravdu, i samotný nejvyšší místní neokomunistické zemičky Klaus jasně soudruhům novinářům při jednom interviu jasně řekl: ...sakra, neptejte se mně jaký jsem člověk, ale ptejte se kolik mám peněz!... :-)

Jan Malenovský

Pane ministře
jsem u policie již více jak 10 let vidím v poslední době zhoršující se personální situaci která se samozřejmě projevuje i na nižší kvalitě práce. Ptala se mně znám á která právě ukončila právnickou fakultu na možnost nastoupení k policii. Volal jsem tedy na personální oddělení a tam mi sdělili že jí mohou nabídnout druhou platovou třídu a obvodní oddělení s platem asi 16.000,- hrubého. Pokud se domníváte že takto přilíkáte lidi k policii tak se domnívám že pouze naprosté zoufalce a nebo někoho kdo zblbnul z detektivek ale toho na obvodě vyléčí do měsíce a uteče. Proto bych rád věděl jestli máte vůbec zájem o lidi s právnickým vzděláním když jim nejste schopni nabídnout alespoň o něco lepší podmínky. Další řeči personalistky o rychlejším postupu jsou alespoň dle mých zkušeností nesmysl protože takzvaný karierní řád je absolutně závislý na tom jak se zachová nadřízený policisty a pokud bude chtít může veškerý karierní postup zarazit tak jako se to v mnoha případech stává.

Jelikož mě odpověď na tuto otázku velmi zajímá a také mě zájímá Váš názor, dovolil jsem se ji zkopírovat ze sekce dotazy na MV. Vy diskutující, umožňili byste rychlejší služební postup nebo rovnou ustanovení na odpovídající služební místo absolventům právnických fakult (myslím kvalitních-takže veřejnoprávních) a civilním absolventům Akademie PČR? Ano nebo ne? Případně, proč ne?

Ne a ne. Proč ? Protože mne baví říkat ne. Protože je jednodušší říkat ne a konečně, protože mohu říkat ne.

Je sice pravdou, že předpoklady k tomu, aby člověk s právnickým vzděláním měl větší přehled, tu jsou, ALE!!! Už jste někdy, někde i v civilním sektoru viděli, aby někomu dali 50tisíc jen za VŠ vzdělání? Věříte, že člověk po ukončení studií je po praktické stránkce odborníkem? Já ne, takže je třeba spojení teorie s praxí a začít se má právě od běžné policejní práce a postupně krůček po krůčku nahoru (o výběrovém řízení a hodnocení raději pomlčím, to je kapitola sama pro sebe - bohužel). Jinak sám mám VŠ vzdělání, jsem na tabulce praporčické a zkušeností mám za 12 let dostatek a tenhle skok by byl i vůči mně podobným nespravedlivý a považoval bych to za odhození rovných šancí pro všechny. Tento můj názor ovšem nesouvisí s další věcí a to 16.000,-hrubého při nástupu.... to je samo o sobě k zamyšlení...a právníci se jistě nepohrnou.....

to můj názor

Děkuji za názor.
Ale v této chvíli musím oponovat, za profesní kariéru jsem poznal desítky policistů, ale skutečně do týmu bych si vzal tři, čtyři (především z hlediska odborného, lidského a přístupu k práci). Otázka byla kladena s vědomím, že by právníci měli zájem o místa vyšetřováků (sedmá platová). Za současného stavu se může právník po škole dostat na SKPV po šesti letech v uniformě, takže po šesti letech o ničem. Nezlob se na mě, ale ikdyž máš 12 let odslouženo, tak můj názor je takový, že právník (pokud má o práci skutečně zájem), Tě i s tvými zkušenostmi strčí po půl roce u cajtů hravě do kapsy.

to personální politika PČR

Ne a ne. Proč ? Protože mne baví říkat ne. Protože je jednodušší říkat ne a konečně, protože mohu říkat ne.

Celkem vtipný.

Ono je to jaksi ještě trochu jinak.

Na SKPV ( nemyslím kriminalisty ) je to jen o papírech, samozřejmě lepších teoretických znalostech práva ( bylo by špatné kdy by je neměli ) a také velmi často o lidech ( ne o všech ), kteří by ani na tom základním útvaru dělat nemohli, protože jaksi zkrátka to denní honění se po případech a jejich zpracování, tedy právě vyjíždění na několik oznámení současně a neustálého zhodnocování co nejříve, co potom, aby nebyl půser, že se nezajistilo místo činu - to s pravidelnými obědy na SKPV nemá nic společného a to jistě každý déle sloužící polda ví jak to je. Prostě na oddělení OOP, MOP je to denodenní chlebíček nestíhání přijímání oznámení, honění se a k tomuto srovnání jsou vyšetřováci dosti často nervozní, když při výjezdu jednou za měsíc nestíhají, protože se vyvrbily dva případy, které jsou věcně jejich. Tak to prostě je.

Někdo prostě zase není na to, aby byl den co den zavřený v kanceláři a při tom nápadu na základním útvaru se člověk alespoň trochu dostane ven.

Takže dle mého názoru je člověk s právnickým vzděláním na obvodě jen mrháním " lidského potenciálu " a je to nesmysl, takže jeho místo je okamžitě SKPV. Něco jiného jsou ale vysokoškoláci bez právního zaměření. Tam je VŠ úplně k ničemu. Mít VŠ není vůbec žádný předoklad k tomu, že si osvojil policejní práci za 1/10 doby co nevysokoškolák - to je o zkušenostech, zejména při práci s pachateli, jejich osobní znalost a pod.
Řada vyšetřováků co prošla od píky, tedy přes obvodní oddělení moc dobře ví, že to na tom oddělení není žádný med a že to je taková všehochuť práce - práce s drbanama, neustálé sepisování a přijímaní oznámení atd.. Přefiltrované ( něco ) potom odchází na SKPV, kde se to stává objektem zjednodušené kritiky, ale zase zasvěcení vědí, že se někdy dostat k výslechu podezřelých nebo i dalších poškozených je na obvodních odděleních k vůli neustálému přijímání nápadu trestné činnosti časově těžko zvládnutelné, tak jak si někdo naivně myslí, zejména ti vyšetřováci co nikdy na oddělení nebyli a nepoznali to " množství všechochuťi " a jsou schopni psát stěžovatelské romány na oddělení, jak nebylo " dostatečně " pracováno na spisu a proč nebylo uděláno tohle nebo onohle a kdyby jen věděli, jak se na tom oddělení nestíhá, tak by takové kraviny nepsali.

Takže tím jsem chtěl jen říci - právník a jeho odborné pravní kvality šupem na SKPV, ale bohužel to bude člověk, který nikdy nepozná ten frmol na odděleních a tedy to, že nad těmito lidmi není třeba ofrňovat nos. Každé má prostě svoje

Jinak jsem velmi zvědav, jak se v rámci kariérního řádu budou a hlavně kým naplňovat místa na OHK SKPV. Mám pocit, že do budoucna se v rámci těchto oddělení budou jen a pouze dělat c..... na úvěráky.

Je to vlastně problém věcné příslušnosti, ale proč se vlastně výživy prověřují na obvodech, když každé trestní oznámení na výživu je prakticky dneska už sděleno. Mám pocit, že je to vlastně ztráta času, když obvod nabere, prověří a postoupí na SKPV, kde se s tím vyšetřovák seznámí a sdělí - někdy to zabere i půl roku, přičemž v některých případech by šlo výživu udělat i ve "zkracáku".
Ale k našemu tématu, boční vstup existuje :-)

to, kdo by mě během půl roku strčil do kapsy s právnickým vzděláním, necháme koňovi....:-) určitě je nezbytná praxe a státní závěrečnou zkoušku z práva mám taky. Vše je o lidech, přístupu a schopnostech a je jedno, jaké má kdo vzdělání, praxí doženeš během "pár měsíců" (jsi-li schopný) i to, co ti studia nedala...hezký den

Ať už jdou ti 14 letí k šípku. Renty by měli dát ihned po 20 létech služby a byl by pokoj sakra. Takovejch vykutálenejch je většina. Zobani jedni!

někdo je vykutálený a někdo zase vylízaný, že fixo

Nevím kam tím míříš hele, ale tohle se nedělá se takhle vyjadřovat o vých kolezích

Tak už ten vegáč cizinecké policii skončí.Konečně budou muset taky něco dělat.