A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

ŽÁDNÝ POLITIK NEMÁ V PROGRAMU LÁSKU A TOLERANCI !
Politika je ovládací program ještě rafinovanější než média, neboť vytváří dojem v lidech, že je nezbytná a že bez ní by zde nic nefungovalo. Není tomu tak.Více na našem webu(www.andele-svetla.cz)-sdělení 2634, 2270 .Každý politik myslí především na sebe a nikoli na lidi. Toto je důležitá pravda. Proto je zde tolik zla a podvodů. Vytvořme společnost, kde platí jen ZÁKONY LÁSKY. POLITIK NEPRACUJE S LÁSKOU !)

BRZY LIDÉ OBRŽÍ ČIP NA TĚLO (ČELO A RUKA) A NIKDO ANI NEMUKNE, NIKDO SE NEBRÁNÍ, JAKO PŘIPITOMĚLÍ KRÁLÍČCI, CO CHROUMAJÍ TRAVIČKU - JAK SNADNO OVLADATELNÍ JSOU LOUTKOLIDÉ ! TOMU TOPOLÁNEK ŘÍKÁ CIVILIZACE ! – více sdělení 1622 - PETICE PROTI ČIPOVÉ TOTALITĚ – najdete na přední straně našeho webu a 2759.

Ten samolibý pán je dobrý akorát, tak na teorii. Praxe mu nic neříká. Experimenty, který provádí na policistech v přímém výkonu se nazývá + LANGERPARTE 2007 +.
Jak by mohl takový študovaný člověk přijít s nápadem doplnit POLICII ČR pomocnou stráží ??? Jak může souhlasit s tím, že si SOUKROMÉ SUBJEKTY nebo FIRMY mohou pořídit radary a další příslušenství, aby mohli "pomáhat" vybírat pokuty a mít z toho samozřejmě profit - ze státního. S tím může souhlasit jedině protistátní diletant, který nechal rozpustit finančnní policii, která se mu také nehodila do krámu.
Tento samolibý pán přednáší prosím na Universitě Karlově a to prosím ti chudáci studenti musejí strávit hodně. Jinak by mu nemohlo projít, když jim tlačí do hlavy, že se proti terorismu bojuje Ústavou České republiky a usnesením o vyhlášení Listiny základních práv a svobod ! Viz následující - obrázek si každý o tom ...gogovi, může udělat sám.

„Svoboda a terorismus“ – přednáška Ivana Langera na právnické fakultě Univerzity Karlovy

- z 21.dubna 2004 - výňatek z toho, co Ivan Langer přednáší a sám nedodržuje !!!

V rámci druhé části definice, popis, ukotvení kategorie svobody v rámci ústavního pořádku České republiky jsem nemohl udělat nic, než si vzít tuto moudrou knížku, se kterou občas spávám pod polštářem, která se jmenuje Ústava České republiky a usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod. Říkám to s úsměvem, s vysokou dávkou nadsázky, ale vzhledem k tomu, že Na konkurenční právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Přednáším mimo jiné také problematiku zákonodárného procesu, Vždycky každému ze svých studentů říkám:„De fuckto k tomu,aby Jste mohli absolvovat kolokvium nebo zkoušku u mne potřebujete Dvě věci. Potřebujete tuto knížku, resp. Znalosti z klíčových principů, které se týkají problematiky zákonodárného procesu a potřebujete zdravý rozum, resp.schopnost ze všeho co tady je obsaženo dovodit něco konkrétního.“

Stačí číst samotnou preambuly Ústavy, která říká: „My občané České republiky, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsme od Hodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu Nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody. “Zdůrazňuji přívlastek nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody. Následně potom článek I odst.1 Ústavy říká: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, Založený na úctě k právům a svobodám člověka. “Domnívám se, Že z toho co jsem řekl, jasně vyplývá, jaký význam má svoboda Jako obecná kategorie o jejíž definici jsem se svými slovy raději ani sám nepokoušel a použil jsem definici jiných.

Podíváme-li se do preambule Listiny základních práva svobod, nalezneme tam formulaci „Uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona, pamětlivost trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány.“ Tuto pasáž jsem si vybral k tomuto témata zejména pro ten dovětek.Vím, že tady mohu působit téměř jako vetchý stařec, vzhledem k mému věku a ve srovnání s tím, co máte za sebou a před sebou vy. Právě proto na rozdíl od vás si docela dobře pamatuji, co takováto formulace znamená, resp. Proč je obsažena a dokonce Přímo v preambuli Listiny základních práva svobod. Zmiňuji to pro to, že základní svobody byly skutečně v naší zemi potlačovány vědomě, cíleně, na základě jakési ideologie. Byli-li jsme v minulosti svědky potlačování základních svobod občanů, potom v této době čelíme úplně jinému fenoménu. Na základě toho, jakým způsobem se mnozí z nás – a bojím se, Že výrazná většina společnosti – dívají na význam hodnoty svobody v našem životě, dochází k tomu, že se sami dobrovolně své svobody vzdáváme!
A nyní zpět ke svobodě v rámci ústavního pořádku České republiky:
Článek I Listiny základních práv a svobod dále říká: „Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelně a nezrušitelné.“ Článek IV odst. 1 Listiny základních práv a svobod říká: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“ Poslední výňatek z Listiny základních práv a svobod, který považuji za rovněž velmi důležitý, je to článek IV odst. 4 Listiny základních práv a svobod, který říká: ‚Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod, musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“ Zkuste si, prosím, tuto část Listiny uchovat v paměti. Zejména v kontextu s citátem, kterým zakončím své dnešní vystoupení. Zkuste si zapamatovat, že při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod při jejich používání, musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
„Svoboda a terorismus“ – přednáška Ivana Langera na právnické fakultě Univerzity Karlovy

- z 21.dubna 2004

Náborová akce NAJDI HLUPÁKA právě začíná. Nástupní plat je alarmující, práce u policie stresující, zdravotní problémy za mnoho let obrovské.

Ten samolibý pán, který je naším ministrem, si nejspíše myslí, že resort policie pod jeho vedením vzkvétá! Bohužel je to úplně naopak... Na obvodních odděleních na našem okrese je nedostatek policistů, a proto jsou služebny třeba přes noc zavřeny. Opravdu výborná služba veřejnosti. Do jejich rajónů tak dojíždí hlídky z jiných obvodů. Myslím, že tato situace netrápí pouze náš okres... Ke konci roku se má prý situace ještě zhoršovat! Tento stav velmi náhrává těm, ktěří jsou na tzv. "druhém břehu". Být zloděj, tak si pískám... Nejhorší na tom všem je, že občané za svůj např. vykradený automobil viní právě nás, protože nedokážeme jejich majetek uchránit. Pan ministr a další, kteří jsou za tento stav odpovědni, jsou stále v klidu...

To chce těm postiženým občanům vysvětlovat a radit, aby se obraceli se stížnostmi na stav v PČR na poslaneckou sněmovnu a PP. A říkat jim natvrdo, o co jde, nejsou hloupí.

...já začnu trochu věřit české policii až když zatknou v prvé řadě Langra...

...do kamene vytesat.

Kolaps policie pokračuje, po novém roce naprostá destrukce a překvapení od p. Kalouska a spol.

Pro nedostatek policistů a nezájem o tyto služby budou upraveny vstupní přijímací testy k policii-pane ministře a nejvyšší vedení policie ČR-spěje to tady ke všem čertům.

Ať je zrušej úplně a nedělaj z toho komedii, stejně to tak myslej, že vezmou každýho, kdo bude jen trochu způsobilej. V zákoně mají 3 letou zkušební dobu, tak nevim co řeší. Je to dokonalý rozklad - bravo. Velká pochybení vysoce postavených osob procházejí, malá pochybení těch dole jsou tvrdě trestána. To je pravý cukr a bič.

Vypadá to, že situace se stává zoufalou a to není ještě konec roku. A myslím si, že ani upravené vstupní testy situaci nezmění. Už vidím, jak za současného rozkladu bezpečnostních složek státu, se na nás v Schengenu přímo třesou. Díky pane Langře.

Ten pán se neusmívá ale vysmívá, nám všem. Podívej se na ten poťouchlý úsměv pořádně.

To je člověk, který zametá schody odspodu nahoru.

To je pán, který konkrétně u policie zametl ty nejspodnější schody. A to tak, že si teď všici nabijí ústa.

Néééé ten pán je prostě dementní

Proč by se neměl usmívat, když mu patří většina Olomouce(pozemky a nemovitosti), to by jste se taky smáli pořád!!! Vás policisty bere jako svého koníčka, bohužel:

Sivčo je gay!!

Kdy už někdy ten pán, co se na nás stále tak "hezky" usmívá, začně dělat pro policii opravdu něco pořádného! Zatím se mi zdá, že si chce "přes nás" pouze udělat kariéru... Tak třeba policejní školství. Vzhledem k tomu, že jsem chtěl nastoupit k dopravní policii, byl jsem odeslán na ZOP do SPŠ MV v Jihlavě. Včetně praxe to byl docela příjemně strávený rok ve službě. Celá třída, do které jsem chodil, byla soustavně připravována pro výkon služby na I. sk. DI. Abych řekl pravdu.. pouze samá teorie a připravenost do výkonu nulová. Poté, co jsem byl pro výkon své funkce "vyškolen", jsem nenastoupil na I. skupinu DI, ale udělali ze mě nehodáře. Pro tuto práci byly moje znalosti téměř nulové. Hned první službu jsem si "nabíral" velké dopravní nehody. Velitelem hlídky byla kolegyně, která nastoupila ihned po ZOP také na SDN tři měsíce přede mnou. Tímto obdobím, kdy jsem se vše učil, jsem se nějak "prokousal" a byla to velmi dobrá škola, to uznávám. Prostě mě a spoustu jiných kolegů takříkajíc do toho "hodili". Teď se již snad mohu považovat za zkušeného nehodáře, a proto snad i mohu svoje znalosti předat dalším. Ale to je právě kámen úrazu. Nebaví mě stále někoho "zaučovat", když sám mám spisů nad hlavu!! Ze ZOP chodí stále noví kolegové na nehodařinu nepřipraveni. Stejně tak, jako kdysi já.. Pánové tam "nahoře", kteří to, že spousta zkušených kolegů od policie odešla zavinili, tyto naše téměř každodenní problémy neřeší. Je jim úplně jedno, že nás tím uvádějí do stresových situací a "my" si tím ničíme své zdraví! Práce mě baví, takže o změně zatím neuvažuji, ale jednou se budu taky chtít asi někam "zašít" a mít klid... Tak co, pane ministře, začnete se konečně zabívat prací na ministerstvu a ne prací na svojí kariéře?!

zabívat - oúúúú.

Bude líp - vize pana Ministra Langera, jak zastavit odchod policistů a nové lépe využít viz. :

Pomoci má náborová akce :
Policie chce do svých řad jednorázově přilákat nové lidi také pomocí náborové akce. Nový policejní prezident Martinů řekl, že se nebudou snižovat kritéria pro přijetí k policii. Zejména ne psychologické testy, na nichž nyní ztroskotá každý druhý uchazeč.

Nově by se zkoušky měly více zaměřit na dispozice budoucích policistů, aby je policie co nejlépe využila na místech, která jim budou nejvíce odpovídat.

Individuálním dispozicím budou odpovídat i fyzické testy. Obéznímu člověku, který nezvládne předepsané disciplíny, by se tak v budoucnu nemusela práce u policie automaticky uzavřít.

Vedení policie zvažuje dvě možnosti: buď takového přijme na dobu určitou, v níž na sobě bude muset zapracovat, anebo mu dá čas, aby si testy zopakoval, až se lépe připraví.
---------------------------------------------------------------- ----

Takže dle výše uvedeného budou na místech, která jim " budou nejvíce odpovídat " - stačí si jen vybrat - alá samopalčík, či motorový člun, nebo koňmo, případně dobrodružný motorkář. Takže ty problémy výše popisované už nebudou.

To je opravdu síla co to naše vedení pořád zkouší, už nevědí kudy kam, tak radši zmírní příjicí požadavky k PČR, než aby těm klukům co slouží na ulici přidali nějakou tu kačku na víc, aby se alespoň dostali na to, co měli loni. Letos to možná zaplácnou nějakou tou odměnou, ale příští rok to už nebude nikoho zajímat a skutek utekl. Každý pořád slibuje a nic se neděje, tak mám takové obavy, aby jim někdo u té policie vůbec zůstal, než si to pánové ujasní. Touto cestou bych chtěl ještě poděkovat tomu, kdo zrušil příplatky za noční, víkendy a svátky, jelikož to je ta největší podlost co může být. Někdo má za měsíc jednu nebo dvě noční a má stejný příplatek jako já co mám za měsíc tak 6 nočních a jeden volný víkend, ještě jednou díky vymysleli jste si to moc dobře.

Jsou to darebáci které práce řadových policistů.

..nezajímá

Předem upozorňuji, že jsem pravý Polda 33 a né ten oslík co se za mne vydával. Co se týká rent tak plně schvaluji rozhodnutí kolegů co odešli nebo chtějí odejít. Proč by se měli ohlížet na stát a společnost, která si jich neumí vážit ? Je to velký problém, že odchází a odejde mnoho kolegů, ale pro nic za nic přece neodchází ? K odchodů přece musí mít nějaké pádné důvody ? Tyto však nikoho z poslanců a ani veřejnosti moc nezajímají a budou se řešit až dojde k velkému personálnímu oslabení PČR. A vy služebně mladší kolegové co ještě nemáte nárok na rentu, buďte soudní a neodsuzujte ty kolegy co mají nárok na rentu a chtějí odejít. Upřimně zachovali byste se stejně.

Máš pravdu, kdo má nárok na rentu ten by odešel. Odchody policistů jsou z toho důvodu, že řadoví nemají důvěru ve své nadřízené od ZVO, VO víše. Když se dostaneš do plůseru, nikdo tě z toho nevyseká, nikdo tě nepodrží a tví trenéři tě jen potopí, aby si udrželi své koryta. Já jsem sloužil 13 let a vím, o čem mluvím. Za celou dobu jsem něměl žádný plůser ale přes to jsem odešel do " C " a nelituji toho. Bohužel dnes se razí to, aby měl policista vysokoškolské vzdělání, ale zapomíná se na skušenosti, které když policisté odejdou po 10 - 15 letech služby nověpřijatí policisté tak lechce nezískají. Na různych základních útvarech jsou lidi, kteří mají odslouženo 20 a více let a tito do platnosti nového zákona vysokoškolské vzdělání nepotřebovali a policie šlapala porfektně. Nechci podceňovat myšlení toho pana nahoře a jeho rádců, ale žene policie tam, odkuď se bude hodně dlouho zpamatovávat. Policisté odchází z důvodu jistoty aspoň něčeho co za odsloužené roky můžou mít do důchodu a hlavně z toho důvodu, že dnes nevěří svému managenantu a nadrřízeným, jelikož ten se stará jenom o své jistoty do konce roku a po nás potopa. Přeji heský den.

Také jsem se pokládal za pravého poldu, který svou prací žil, dal by za ní všechno, odsloužil jsem hodně pátků, dosáhl vysokého postavení ale přesto pracovat pod vedením .... a navíc pracovat za toto vedení, kdy mi odměnou bylo neustálého ponižování a nadřazování jak jsou nepostradatelní jsem řešil odchodem do civilu. A dobře jsem udělal. Vy co jste zůstali vyčkejte do příštího roku, kdy současné důchodové, přesluhující vedení, věku 60 a více let, které k 1.1.2007 snížilo platy řadovým policistům a naopak sobě několikanásobně navýšilo platy, odejde s vidinou doživotní renty, řádové čtyřicetitisícové. Přejme jim ji, snad si ji ve zdraví užijí a nebude je tížit svědomí.