A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Současnému ministru vnitra Martinu Pecinovi nabízeli před šesti roky, když se stal náměstkem ministra průmyslu a obchodu, aby za podezřelých podmínek studoval na plzeňské právnické fakultě. Pecina to uvedl v rozhovoru pro pondělní Euro s tím, že už je to dávno a nepamatuje si, od koho nabídku dostal.

lepo

pesimiztický ne, raději pesimistický!!! Jinak jestli tě to nebaví, tak běž do civilu. Tam teprve poznáš pravej kapitalismus. Bereš pravidelnej příjem a není podprůměrný, tak nebreč, protože tě 4% nemůžou porazit. Jestli ano, předveď se v civilním sektoru a vydělej si víc, ono to jde samo!!!!! p.s.: dobrá rada, raději sem nepiš, jsou to hlouposti, někomu vezmou 30% a i třeba rovnou na ÚP

Pro lepu.

Je fajn, že umíš česky, tak by jsi měl vědět, že psát se to dá tak i tak. Stejně jako gymnázium nebo gymnásium. To pro začátek.
Jestli jsi se zamyslel nad tím co jsem napsal tak víš, že nebrečím pro nějaké procenta nebo prachy. Těch mám přeci nad hlavu. Uvádím pouze ten fakt, že stát rozděluje jeden sektor (statní zaměstnance) na několik skupin, což považuji za dost nefér. K policii jsem nešel jako nějaké ucho hned po vojně a pracoval jsem jak v soukromém sektoru ve firmách jiných, tak časem ve firmě vlastní, takže pokud chceš, mohu Ti tady udělat analýzu problematiky. To proč jsem skončil s podnikáním, nebylo krachem, ale podrazem státu v roce 96, změnou jistých zákonů, a po čase chcaní proti proudu člověk zjistil, že i když maká 16 hod. denně a stát nechce, může makat klidně 24 a prostě to nepůjde. Šlo by to, ale musel bych obcházet zákony. Takže o hovně. Asi Tě zklamu, ale zůstávám, už jenom proto, že jsem zvědavý, kam se to celé požene. Neutíkám z boje, na to nemám povahu. Ty asi neděláš u PČR viď? Hájíš si své. To je vpořádku, ale nezapomeň, že všichni co jsou někam někým poslaný, aby pomáhali a chránili, jsou vždycky jednou nohou v průseru a druhou v hrobě. Je jenom hodně málo podobného v soukromém sektoru. Vážím si všech co dneska makaj ve všech možných sektorech a dokážou využít jakékoliv příležitosti, jen aby nebyli závislý na státní podpoře. A jelikož sám nejsem, mohu si dovolit kritizovat. Nekritizuju ovšem jiný sektor, ale pouze ten, ve kterém sám makám. Jenže jak sám vidíš, jiní z jiných sektorů kritizují a otírají se o ten můj. A tím, že napíšu co se mi nelíbí, ještě přeci nepláču.

ok!

Pesimistický se dá psát opravdu různě, třeba:
pesymyztycký
pezimyztický
atd.
Správně je ale bohužel jen jedna varianta. S gymnáziem, -izmem, prezidentem, to nemá nic společného. Základní škola - český jazyk.

Pořád mi nešlo do hlavy, proč na ty zastydlý puberťáky poslal ten Paroubkův prdelvyliž Pecina přepadový komando. Ale možná ví co dělá, kdyby poslal poldy z ulice, tak se mu mezi sebou při akci postřílej. Já vím, jsem provokatér. St.

Podvodníci z policejního prezidia!
Zkratku k vysokoškolskému titulu pro desítky policistů na vedoucích funkcích domlouval před pěti lety na plzeňské právnické fakultě s vedením školy tehdejší náměstek policejního prezidenta Jan Brázda. Sám přitom patří k tzv. rychlostudentům, kteří si z plzeňské právnické fakulty odnesli diplom v rekordně krátké době a jejichž dizertační práce v knihovně chyběla. Brázda si v uplynulých dnech požádal o odchod do civilu, u policie skončí ke konci roku.

Pro kolegu s hlavičkou PLEPA : Plně s tebou souhlasím, dělal jsem spisy 19 let jako zpracovatel na OOP Česká Lípa.Stačí odejít na ŠPO 1 x ročně, pak si dovolit jít na 14 dní na dovolenou. Vždy, když jsem otevřel 3 kaslíky, byla to velká stěna s čísly, tak se to na mne vyvalilo. Trvalo pak 14 dní, než jsem si pozval lidi, odepsal na urgence z OSZ Č.Lípa a podobně. Minulý režim byly přečiny , bylo tzv vyhledávání. Pak přišla novela, šetření 158/1 tr.ř., filtr pro vyšetřovatele ČR nebo § 158/3 tr řádu ZÚTŘ, přibírat znalce, pol. orgán též prováděl neodkladné úkony, rekonstrukci, rekognici. Zavalen spisy. Když jsem si pozval lidi k výslechu, tak nějaký blb dal poplašný telefonát, a další spisy, šíření poplašné zprávy, nebo dopravní akce a podobně. Takže na to byl okrskář na obvodě lépe, než zpracovatel. Pak vymysleli ZPŘ, abych se nenudil. Takže dokumentraci,důkazy prováděl pol. orgán, vyšetřovatel dostal vše se spisem, s podrobným obsahem a vysvětlením. Byl v uvozovkách vysmátý. Jednalo se o spisy se sazdbou do dvou let. Nejlepší byli nezletilci, k tomu patřičné zprávy, pohovory a úchvatná na hodinu statistika. Dělala se elektronicky a papírově. Takže, aby policejní orgán dělal práci na ulici, tak suploval vyšetřovatele.To nemluvím o OMČ a podobně. Toto ještě chápu. Měl jsem dobré vztahy s kriminálkou, s operativou, tak si přebírali některá složitější zvěrstva, ale spis byl psán na mne. Nejlepší šetřit dle § 158/1 tr řádu, poškozený si pochopitelně ztěžoval a pak pimponk s OSZ Č.Lípa. Poté si spis ofotil zadáčo a použil spis pro občanskoprávní spor. Takže pol. orgán děvečka pro všechny. To vše na úkor hodin, zdraví, rodiny. Odešel jsem dle starého zákona, na nový jsem nečekal, dělat 150 hodin zadarmo, nadělávat svátky, když je sloužit zadarmo, bez příplatků. Pak se jedná o práci, nasazení života a zdraví. Je to naše práce, ale ,když jsem zjistil a stále doufal po letech, že zákonodárce si neváží policisty, tak jsem po 25 letech vyhořel. Kdo z mladíků měl opravdu zájem o práci, tak jsem mu předal šanon, jak se co dokumentuje. Je zde problém mladí a starší, tedy služebně, ne ale vždycky. Není to dobré, ještě policisté jdou s penězi dolů, mně sebrali usmolených 130,-Kč na výslužce, valorizace. To zkousnu, ale šáhlo se na moje těžce nemocné rodiče, peníze na plně invalidnímu synovi, tzv úchvatný Janotův balíček. Je přechodné období, na www.policista.cz v položká přechodné období ,již astronomické číslo shlédnutí celkém 12000, to něco svědčí. Všude je chleba o dvou kúrkách, ale žádný stát si nedovolí pustit ccc 20000 zkušených policistů během 5 let do civilu, Asi jsme bohatý stát.Co chceme, když se mocipáni v parlamentu častují xxxxx. co x tak sprosté slově. Jinak ti přeji pevné nervy, hodně zdraví, dej na sebe ve službě pozor s pozdravem rentiér Ladislav Marek. Čtou to zde i civilisté, ale je to pravda. Také provokatéři, ale nevědí, o co se jedná.Já se mám dobře, ale již bych se nevracel.Nejsem sám. Hlídat 18 ti leté kluky je dosti o hubu.

No co si budeme povídat ten pán vpravo nahoře sliboval reformu PČR a to zejména snížení funkcionářů tedy managerů a co se stalo většina z nich si nahrabala a teďka jako p. Brázda odejdou do civilu s bohatou výslužkou. Díky odchodům balík peněz na renty narostl o miliardu a podle odhadů jestli skutečně odejde tolik lidí tak v příštím roce bude stát vyplácení rent státní kasu 3 miliardy. Na co nějaký audit a přehodnocení zbytečných lidí jak to funguje v soukromém sektoru, to je moc složité, vždyť je přece jednoduší všem plošně snížit plat o x procent. K čemu jsou nějaké statistiky, které sledují i počet napsaných ÚZ, když není vůle něco změnit.

Kolego nemáš tak docela pravdu, případy ve ZPŘ se nepostupovaly vyšetřovateli, nýbrž na příslušné OSZ. Dále šlo a stále ještě jde o případy s horním hranicí sazby do 3 roků, toto platí od počátku. A co se týká statistiky, nepamatuji že by se kdy dělala elektronicky, vždy byla v papírové podobě, teprve až nyní v rámci ETŘ je tato zpracovávána elektronicky.

No tak jsem zvědavý, na kolika procentech se to snižování platu nakonec zastaví? Jsem ovšem jako policista potěšen, že se pro občanské zaměstnance u policie, které mimochodem také považuji za státní zaměsntance, peníze našli a proto se jim nic z platu odebírat nebude. No toto ale vedeme. Čekám, jak se vedení policie připravuje na odliv cca. 3,5 tis. stávajících policistů po novém roce. Někdo prostě nevydrží, jen tak sedět na horké židly svého zaměstnání a raději hledá jiné, někdy platově horší jistoty. K vysokoškolským otázkám u PČR se raději vyjadřovat nebudu. Je mi z toho blivno už od té doby, co se upřednostňuje vzdělání nad praxí. Tzn. "jseš velice dobrej, rozumíš problematice, 15 let už šplapeš chodník a zároveň děláš spisy, ale nemáš vejšku a tak prostě a jednoduše na Tvé místo potencionálního postupu přijde někdo s Ing. hnojárna bez praxe a bude řešit ty závažnější, samozřejmě pro něj naprosto přehledné případy." Takový si pak nechávají říkat veliteli či dokonce publikují jedny ze v součásné době platných cca. 4 tis. závazných pokynů, ve kterých se musí a hlavně podle kterých se musí ty "policejní lopaty" na ulicích dnes a denně řídit. Mimochodem, naštěstí je zde dnes "Community policing" a policejní práce se díky této složce z 10 pilířů nové Reformy rozšířila o poněkud úzkoprsé "hraní si na četníky a zloděje", což je nám přeci veřejností výtýkáno, na vyhledávání bezúhoných občanů a pohodovou usměvavou komunikaci s nimi. Proto dnes spisy, které mi díky tomuto leží ve fochu dělám nad rámec pracovní doby a i nad rámec 150 hodin. Prostě jako koníčka. No a k tomu příjdu o pár kaček po novém roce, takže to doma vypadá tak, že si moje žena vezme oblečení ve stylu "oblečená-neoblečená" a půjde nám takto po večerech přivydělat na E55, kterou máme za panelákem. Já bych šel klidně s ní, ale mám strach, že bych mohl porušit neco málo ze zákonů a nařízeních, a mohl bych být tímto "odejit" ze "zaměstnání", tak raději po večerech půjdu něco málo napsat do spisů.
Nějak se nemůžu zbyvit toho rčení, že ryba vždy smrdí od hlavy, ale nejdéle vydrží. Chodí se za mnou ptát spousty mladých, že by měli chuť pracovat u PČR, a já v poslední době hledám, alespoň dva dobrý argumenty, proč by k nám bez vysokoškolského vzdělání měli vůbec chodit. Může mi někdo z Vás v této otázce trochu poradit, protože já jsem již díky praxi, asi trochu pesimiztický nebo realistický.

pesimiztický ne, raději pesimistický!!! Jinak jestli tě to nebaví, tak běž do civilu. Tam teprve poznáš pravej kapitalismus. Bereš pravidelnej příjem a není podprůměrný, tak nebreč, protože tě 4% nemůžou porazit. Jestli ano, předveď se v civilním sektoru a vydělej si víc, ono to jde samo!!!!! p.s.: dobrá rada, raději sem nepiš, jsou to hlouposti, někomu vezmou 30% a i třeba rovnou na ÚP

Hlavně pane Langere ať již nikdy nejste ministr vnitra. Raději jděte bručet.

Takovou demokracii, to by byla úleva:
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/182393-okradala-jste-pra cujici-zeny-musi-to-prestat-rekl-britsky-soudce-cesce.html

NEDOSTANETE ANI FLOKA
Víte, že vůbec nemusíme platit pokuty za "přiměřeně" rychlou jízdu? Taky
jsem se to dozvěděla nedávno a řeknu Vám, ze mě mrzí, že jsem těm
bídákům modrým dala peníze za něco na co vůbec nemají ze zákona právo.
V zákoně č.361/2000 o pozemních komunikacích je sice napsáno, ze máme
povinnost jezdit v obci 50km/hod., na okresce 90 km/hod. a na dálnici
max 130 km/hod.. Jenže kluci zelení nás můžou pokutovat jen za
přestupek. A v přestupkovém zákoně č. 200/1990 je
přestupek definován jako překročeni rychlosti v obci o 30 km/hod a mimo
obec o 50 km/hod.
Jo jo, to je ta naše legislativa. Takže, když se fakt budete mírnit a v
obci pojedete do 79km/hod, na okresce do 119km/hod a na dálnici do 179
km/hod, tak jim nemusíte dávat nic a místo peněz vyhozených za pokutu
zajít radši na zmrzlinu. Ověřovala jsem si to u naší
právničky a je to skutečně tak. Opět zase stát spoléhá na to, že
neznáme dobře zákony. Jo a kdyby Vám chtěli argumentovat tím, že celá
tato věc je ošetřena v nějaké vyhlášce, tak to klidně může být,
ale zákon je vyhlášce nadřazen. Tak a mají smůlu. Teď už jen
připravit lékárničky, technický stav vozidla, aby si rozčilení
"neléčili" na něčem jiném. Tak a hurá na rychlejší, ale stále bezpečnou
jízdu

Pěkný nesmysl, který mi přišel e-mailem cca. před rokem a je zcela scestný.Kdo chce, může to podle návodu zkusit, ale zcela zbytečně...

Na Vašem místě bych vyměnila právničku, pokud Vám dala skutečně radu, kterou uvádíte. Buď právnička vycházela jen z Vámi předložených neúplných materiálů (což by správný právník neudělal bez znalosti všech souvislostí), nebo nezná sama přestupkový zákon 200/90 Sb. § 22, přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (což je též chyba, pokud někomu dle tohoto § a zákona podává právní rady). Přestupkem dle § 22 zák.č.200/90 Sb. je každé jednání, které je v rozporu se zákonem č.361/2000 Sb.a každý přestupek ve smyslu zákona 200/90 Sb. může být řešen kromě dalšího i blokovou pokutou. Uvádíte, že v obci "bez potrestání" můžete jet rychlostí 79 km/hod, mimo obec 119 km/hod. a na dálnici 179 km/hod., avšak není tomu tak. Dle § 22 odst.1) Přestupku se dopustí ten, kdo v provozu na pozemních komunikacích... dle písm.f) bod 4.) překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem (myšleno zákon 361/2000 Sb.) nebo dopravní značkou v obci o méně než 20km/hod. nebo mimo obec o méně než 30km/hod.,..... a dále jsou zde specifikovány další konkrétně vyjmenované přestupky, které mají danou též konkrétní sankci. Mnou výše uvedené řeší § 22, odst.9, zák.č.200/90 Sb. pokutou. Z výše uvedeného je patrné, že na neznalost zákonů spoléháte Vy, nikoliv stát a na zmrzlinu můžete se svými dětmi jít, ale nikoliv za "ušetřenou" pokutu, ale za nezaplacení pokuty, protože budete respektovat a dodržovat platné zákony ČR. A Vámi uvedenou právničku?? radši bych si zjednala chytřejší a za peníze, které bych za takového právníka - neználka ušetřila bych šla nejen na zmrzlinu, ale třeba na větší hostinu. Doufám, že Vaší mystifikaci nepodlehnou další, Vám podobní, a dodržováním zákona 361/2000Sb. se zasadí o bezpečnost na silnicích.
... a ještě dodatek ,... nevím kdy jste absolvovala autoškolu, ale občas oprášit dnes platný zákon 361/2000 Sb. (v platném znění), by Vám (a jistě i dalším), určitě jen prospělo,... možná by na silnicích ubylo i dopravních nehod,... tak šťastnou cestu přeje Vlasta

Já se Vám omlouvám, já jsem studovala práva v Plzni u profesora Ksindla

Tak to je jiná.

Datové schránky

Budoucnost mám nulovou,
nechci schránku datovou.
Pane Langře smějte se mi,
ostudou jsem v naší zemi....
...Ale nikde v cizině
nemaj schránky povinně:-)


Papír skončí natotata,
potomkům předáme data....
V muzeích maj na ukázku
děrný štítek nebo pásku.:-)
Kdo mi garantuje k dnešku,
za sto let, že přečtou flešku?


Naše data skvěle chrání,
podpisy a šifrování...
Všichni trochu pochybují,
klíče stále prodlužují..
Když to praskne, končí hned
bezpečných dat dnešní svět.
Nový Einstein když se zrodí,
závislosti neodvodí???


Reklama mi říká zas,
schránka šetří prachy, čas...
Je to blbost! Budu platit,
pokud nechci data ztratit.
Drahý archiv datový
bude brzo hotový.


Úřad píše že jsem v právu,
- datovou posílá zprávu...
Na CzechPOINT poputuji,
tam si zprávu "zkonvertuji".
Ne zadarmo Ivánku,
chtěj tři pětky za stránku.:-(


...Já, ač je to k nevíře,
chci mít vše na papíře!
Svých práv domohu se hned,
i když smlouvu sepsal děd....
Zkus to jinde Ivánku,
já nežádám o schránku!!!
:-)))