KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.
reagovat
17.02.2008 21:39 LIVIC

Jane nic proti paní Bobošíkové, ale co mohla od komunistů čekat. Všichni dobře věděli, že právo na funkci prezidenta má jedině pan Václav Klaus a je úplně jedno co říkala paní Bobošíková, nebo pan profesor Švejnar. Já osobně jsem rád tomu, že to tak dopadlo a že prezidentem je pan Václav Klaus. Jsem také rád že rudí socani dostali na zadek a že zelení utřeli nos. Chlapci od socanů a od zelených se musí ještě hodně učit.
17.02.2008 22:59 bezbarvý

Soudě podle výroků a gest pana Topolánka tuším, v jakém období naší historie čerpají inspiraci ti tví modří. Ale nejde o barvy , ale o moc. Tu prý nemá smysl mít, když jí nezneužíváš. A v tom jsou naší politici všichni stejně dobří. Na tom se asi shodneme.
18.02.2008 17:25 Jolana

To víte
ženská na to jde s citem pro věc, pro život, tak jak to má být.

Bez politiky a jejich mantinelů.

Jenže to se těm, kteří presidenta volili krajně nelíbí.

Jen více Bobošíkových, jen více žen, které to s celou českou populací myslí dobře, ne jen pro zbohatlíky modře!

Projev Jany Glivické na demonstraci za demokracii
17.11.2007 v Praze


Zdravím vás všechny, kteří jste dneska přišli sem na Václavské náměstí,

říká se, že právě tady se před osmnácti lety začala rodit demokracie. Získali jsme možnost se scházet bez obav, že budeme pronásledováni, získali jsme možnost se svobodně vyjadřovat. Těch možností jsme se dnes rozhodli využít a vyjádřit, že tohle ještě nestačí, že to je jenom první krok ke skutečné demokracii.

Naše politická demokracie je zmrzačená. Sociální a hospodářská demokracie je mrtvá. Karel Kryl to vyjádřil výstižně: „Král Václav jedna parta je se šmelinářským šmejdem; pod střechou jedné partaje se u koryta sejdem.“ My jsme se sešli na náměstí, abychom těm pod střechou vyslali jasný vzkaz – nejsme spokojeni.

Vytváří se termíny jako „konstruktivní poslanci“, které mají zakrýt skutečnost, že současná vláda nemá mandát o nás rozhodovat, protože se rozhodla ignorovat rozložení sil, které vzešlo z voleb. Nesouhlas většiny občanů s umístěním cizí vojenské základny na našem území je ignorován s poukazem na to, že lidé prostě nejsou schopni o takové otázce rozhodnout. Jenže demokracie znamená, že lidé mají právo rozhodovat.

Požadujeme, aby byl konečně přijat zákon o obecném referendu, aby o závažných otázkách mohli rozhodovat sami občané, ne parlamentní koalice vzniklé na základě neprůhledných zákulisních jednání, v nichž zájmy občanů ustupují partikulárním mocenským zájmům.

Máme zastupitelskou demokracii, ale to, že pravomoc rozhodovat svěříme malé skupině lidí, by nemělo znamenat, že si onu pravomoc nemůžeme vyžádat zpět. Požadujeme referendum o plánovaném umístění cizí vojenské základny na našem území. Není pravda, že k bezpečnostním otázkám se referenda nevypisují. V Maďarsku a Slovinsku lidé rozhodovali o vstupu do NATO, v roce 2004 proběhlo na Tchajwanu referendum přímo o otázce protiraketové obrany.

Nemluvím tady dnes za studenty obecně. Studenti nejsou jednolitá masa, je to skupina názorově velmi pestrá a je to dobře. To, že se na něčem neshodneme, nám umožňuje vést zajímavé diskuze, které v důsledku demokracii prospívají. Důvod, proč jsme tady je ten, že naše vláda diskuzi s občany vést odmítá. Takovou diskuzi ale musíme sami vyžadovat. Pouhé posilování prvků přímé demokracie – ať už jde o referendum či přímou volbu prezidenta - totiž samo o sobě nestačí. Demokracie může fungovat jen tehdy, když se my všichni budeme zajímat o to, co se kolem nás děje, když nebudeme lhostejní k tomu, s čím nesouhlasíme, a když se nebudeme ostýchat říkat své názory veřejně.

To, že tady dneska stojíme společně se iniciativou Ne základnám, Ligou starostů, odbory a mnoha významnými osobnostmi ukazuje, že pocit nespokojenosti se současným stavem prostupuje napříč celou společností, že nejsme žádní věční kritikové, kteří nebudou nikdy spokojeni, ale že jsme součástí široké skupiny různých lidí, které spojuje společný cíl – touha po skutečné demokracii a víra, že jí můžeme dosáhnout.

Čím by takový psycholog vysvětlil vyhoření a nezájem policistů po 3 letech služby u tohoto sboru.
Čím chtějí nalákat nové lidi, penězi určitě ne, kolektivem a prostředím taky ne, žaludečními vředy a buzerací také ne, 150 hodinami a výsluhou po 15 letech určitě ne.

Bohužel je to smutné, poslední měsíce u policie je jedno velké utrpení, zánik konstruktivních dialogů, nadřazenost manažérů, nezájem o práci svých podřízených, čárkové běsnění, trestání a obavy ze sebemenšího porušení jakéhokoliv vybočení z lajny jménem služební zákon atd.
Odchody lidí jsou nevyhnutelné a přijde doba, kdy budou odcházet i policisté, kteří mají odslouženo pár let.

Jak již bylo řečeno, policisté jsou u sboru pouze v těch regionech kde je velká nezaměstnanost a malé pracovní příležitosti. Jinak by nebyli schopni udržet u policie žádného člověka, který je trochu v produktivním věku. Nástupní plat u policie je nezajímavý a nemotivující.

Dámy a panové, já se Vám divím, že u této firmy ještě trčíte. Z jakého důvodů, co Vás tam drží a kór v dnešní době. Neříkejte mi, že je to pro Vás poslání, to mě fakt zvednete ze židle. Sami tomu nevěříte, že se to změní k lepšímu za rok či dva. Když tak, je to velice naivní myšlenka, resp. touha. To bude ještě dlóooouho trvat, než to někdo pochopí a zda to vůbec pochopí a než to vezme do ruky pravý bezúhonný odborník.

Možná vás to překvapí, ale mnoho z nás je stále ještě u firmy proto, že naše práce nám přináší pocit uspokojení z toho, že zlo je přece jen občas potrestáno. A bez víry se nedá žít. Ti, kteří tu víru už ztratili odcházejí. Ne každý má stejnou výdrž.
Smutné je, že na tuto situaci zase doplatí občané, kterým to zatím nedochází.
A ti, kkteří to způsobili? Žádný strom neroste do nebe.

Vážený pane ministře,
reaguji na zprávu, která nedávno proběhla v médiích ve věci policisty, který se při pronásledování ujíždějícího vozu snažil zastavit vozidlo střelbou. Půjde k soudu za riskantní použití zbraně, protože při střelbě zranil spolujezdkyni atd... .( Každý, kdo někdy střílel z pistole ví, co to obnáší).
Připádám si opravdu jako v jiném světě. Nedávno jsem se vrátil po dva a půl letech pracovně z Turecka. Tam jsou jiné problémy, ale toto by si řidič v Turecku nikdy nedovolil. Jedině v případě, že hraje o všechno a počítá se všemi následky.
Navíc zpráva byla podána v duchu " policista zavinil trvalou invaliditu mladé ženy". Omyl!!! Pravý viník je řidič. Zabýval se někdo v reportáži tím, proč řidič nezastavil? Tato zpráva byla pojata pouze a opět jako pochybení policie. Mladé ženy je mi samozřejmě líto. Její rodina však může vinit z tohoto jen řidiče. Nikoho jiného.
Jsem zvědav, kolik policistů snažících se o dodržování práva zůstane u Policie za pár let.
A ještě něco. Žijeme v představě, že jsme Češi, středoevropani a jsme nad věcí. Omyl. Máme se opravdu co učit, v mnoha věcech i od Turků a ve zbytku věcí od všech ostatních. Vládne tady chaos a osobně pro mě je to obrovské zklamání. A pan ministr vnitra se stále usmívá. Doufám, že k tomu má důvod.
S pozdravem Radovan Kukla.

Pokud Radovane doufáte, že Vám p. Langer odpoví, doufáte marně. Chcete-li mít nějakou naději, pak svůj příspěvek přihoďte do sekce "Policie ČR, hasiči", popř. do sekce "Volné". Tohle tady je diskuse bez reakcí ministra.

Musíš to dát do sekce policie ČR. Tady Ti ten h... p neodpoví a možná, že ani tam :-)

Radovan:
Každýmu muselo bejt jasný už od samýho počátku, že to ten policajt prosere. Nemůžeš prostě střílet na auto když víš, že je tam spolujezdec a nevíš, co je zač.

Policista, který střílel měl vlastně dělat že se nic neděje a koukat jinam podle pravidel o přežití. Hezké zákony a pravidla.

Jste všichni vocasové, kteří ten zákrok obhajujete. Jestliže ten policajt věděl ( a on věděl ), že je ve vozidle spolujezdec, nesměl střílet. Je to tak těžký pochopit????

Tahle doba neustále prospívá a hraje pro top managery s Vumly a dalšími politickými tituly z dob totalitní moci. Myslím, že nemají o dnešní práci na ulici nejmenší potuchy, pracovali v dobách, kdy kriminalita byla jiného charakteru, skutků, jednání a myšlení pachatelů tč.

Kolego ani nevíš jak se pleteš. V tomo bordelu to nemá nic společného s VUMLem. Ti všichni naši šéfové mají hodně potuchy o tom co se děje dole a jak se to všechno spěje od 10-ti už ne k 5-ti, ale k 0. Kdybys byl na jejich místě, tak to budeš dělat taky, hlavně, že by Ti to sypalo a že to sype to ti je snad jasné. Není holt ale politická vůle pro nás policajty (nahoře i dole) cokoliv udělat. Nikomu nevadí se se krade ve velkém, protože ti nejvyšší sami kradou nejvíc - stačí se podívat do televize, pustit si radio, nebo přečíst noviny a víš všechno. Čemu se vlastně ještě divíš.

dnes za "12". Tak jsem myslem, že budu nějaký čas bez práce a tuto těžce hledat. A zase nic. Jak mne řekl náborář jedné firmy. Kde bych našel takovýho vola, který na zavolání přiběhne hned do práce a na peníze se ptá až to udělá? Jen u bývalého četníka. Buď vítán. A to mám 18 let odsloužených, kdyby dali jen část z toho co bylo slíbeno, dělám poloviční práci za větší peníze.

Taky bych rád našel poloviční praci za dvojnásobek peněz. Pochlub se kde ta fyrma sídlí a co je to zač. Možná má pobočku i v našem okresním městě. Díky.

Jméno firmy ti neřeknu, závist je mocná, ale jedná se o velkou stavební firmu a do kompetence mé osoby bude spadat příprava, projekt a realizace staveb. Samozřejmě ne jen na mne bude stát svět, ale na celém kolektivu. Práce je v Praze. Plat není dvojnásobný, ale 25 tis. čistýho, což je více něž u vnitra. Potom ještě prémie za včasnou realizaci stavby a pod. Tyto jsou jasně stanovený a žádný jako náborový příspěvek u PČR, že jej máš slíbený, neznám však nikoho kdo by jej dostal. Aspoň u nás.

Zdravím kolego, tedy asi už bývalý. Nevím jak Ty, ale já u PČR těch 25 tisíc mám taky a to jsem jako obyčejný polda na malém OOP. Tak kde máš ten dvojnásobek platu. Píšeš, že se jedná o velkou stavební firmu. Nevím jak dlouho tam již pracuješ, ale stavebnictví to je převážně práce ve světě nikoli doma u rodiny a má na ni vliv počasí, i když dnes již ne tolik jako kdysi. Každopádně Ti přeji aby jsi se měl lépe jako u PČR.

Generační špunty, regulace počtu okresních ředitelství, zrušení mnoha klíčových resortů, reformy a výsledkem bude 10000 policistů v civilu a další tisíce totálně nasraných lidí u sboru.

Kolego to už není generační špunt, to už je likvidace policie. Výsledek toho je, že se budou rušit oddělení 3 a 4 typu, aby měl kdo sloužit ve městech a na vesnicích ať si darebáci dělají co chcou a to tak dlouho než se to úplně po..re a nebo nastoupí soudce LINČ (možná je pravopisně špatně, ale jde o význam).

Lidem na vesnicích nezbyde nic jiného než zakládat domobrany, bravo pane ministře, rozklad policie se Vám opravdu daří.

VYKYDAT TEN MODRÝ HNŮJ, NEŽ TO ZNIČÍ CELOU POLICII.

Nenaříkej, většina z nás jsme si je tam zvolili. Slibovali modré z nebe, ale zatim jen pod oči. Vyřešit to může jedině opakovačka roku 1948 nebo 1968 a nebo další "sametová" revoluce.