A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Není lepší těch 10% dát raději všem, nebo se to tady rozhádá a už to nikdo nezachrání. Kriminalisté sice chodí s rypáky nahoru ale občas něco vytvoří plo blaho společnosti.

Dát všem nebo nedat nikomu - to už je vcelku jedno, ne? A co asi bude pro erár levnější?

Větší blbost jsem neslyšel!

pro 10% a devastace policie:

Oba jste jenom ubozí závistivci, nic víc.

Šetříme pro PP

Klobáso asi nikdy nepochopíš, že to není závist, ale jen touha po spravedlivém odměňování. Já nevím jaké máš zkušenosti ze svého okolí, ale moji bývalí kolegové, kteří jsou na kriminálce si rozhodně nestěžují na to, že jsou prakticky každou sobotu a neděli doma, svátky jim nadělají nějaké to volno, které tráví s rodinou, noční jim nic neříkají krom měsíčního výjezdu operativce, takže beru jako naprosto samozřejmé, že za tyto " časy " služeb je nějaká "satisfakce ", která je i jasně vyjádřena zakoníkem práce pro civilní zaměstnance. Naprosto ale nechápu, že někoho pobuřuje, že se o právo mít příplatek za tyto směny, někoho negativně dotýká a takřka jej to pobuřuje. Jinak se všeobecně ví dle lékařských pramenů, že noční práce vykonávaná celý život znamená takovou zvýšenou zátěž na mozek, který je nucen proti zákonitostem přírody
fungovat v noční době, že dochází dle lékařských odhadů ke zkrácení lidského života až o 5 let. Za sebe mohu říci, že po nočních mě bolí palice. Noční dělám 22 let. Kdo tohle zná, tak ty kecy o zrušení příplatků pro směnaře chápe úplně jinak. Takže žádná závist, jen nespravedlnost, kterou by někteří chtěli ještě udělat nespravedlnější. Pouč se a podívej se do slovenského zákona o služ. poměru. Každý prd je zaplacen. Co je tedy v ČR na směnném systému jiného ?

Neobhajuji tady to, že se sebrat příplatek za směnnost lidem sloužícím ve směnném provozu. Mě se nelíbí ta řevnivost mezi jednotlivými složkami, mezi vysokoškoláky a nevysokoškoláky, řadovými a managementem, atd. Je hrozně jednoduchý paušalizovat a říct, že kriminalisté nosí rypáky nahoru, někde nedělají ani do tří, manažeři jsou vepři nenažraný, atd. Zamyslete se, sakra, trošku nad sebou. Na všech postech sloužej lidi normální a debilní, tak si to laskavě uvědomte a přestaňte se napadat mezi sebou.

oprava: ..že se má sebrat...

Ty raději drž rypák, tvoje příspěvky jsou na úrovni malého spratka ( zřejmě někde na SKPV). Makej a vyser se na příspěvky magore.

další zamindrákovanej chudák, co víc k tobě dodat?

petruna: Srovnání nesrovnatelného
Také mám pár slov pro občana a jemu podobné.
Policisté a podnikatelé jsou si v jistém směru dosti podobní. Tím, že po několikaleté trvdé práci končí většinou s psychickými problémy, buď v ordinaci lékaře, nebo s provazem kolem krku.
Policisté, kteří okusili neskutečný tlak na osobnost člověka zejména v zátěžových situacích, kdy se denně "vtělují" do role jiných zaměstnání - soudce, když musí rozhodnout při rodinných hádkách a bitkách, který většinou přihlížejí děti, poradce, kdy musí vysvětit veškeré možnosti pro řešení vzniklých jakýchkoliv situací, lékaře, kdy musí poskytnout první pomoc, ač je sám zraněn, psychologa, když musí jít vyrozumět rodiče, že se jim právě zabil syn v autě....o každodenním nadáváním řidičů o buzeraci nemluvě.
Pak taky striktně dodržovat pravidla jemu daná, což znamená - v uniformě nesmí jíst, pít a kouřit, nesmí policii znevážit tím, že by v uniformě někde čůral za stromem a byl viděn, třeba při dopravní akci, kam je velen na několik hodin bez možnosti vykonání běžných lidských potřeb v lidských podmínkách, není mu zima, déšť a sníh, slunce, ani vedro mu taky nevadí, má přeci mít snížený práh bolesti a emočního cítění. Vlastně ani jíst ani pít nemusí, vydrží to.....Musí.
Podnikatel maká, až se z něho kouří, protože jeho píle a snaha je mu finanční jistotou. Je pánem svého času, může si dělat co kdy chce, ale i tak je posedlý nekonečnou touhou po větším bohatství, která jej časem odtrhne od rodiny, od pravých přátel, ztratí osobnost, neboť peníze ho pohltí....Nemusí.
Šel by takový podnikatel dělat policajta?

Nešel, protože nemusí. Ale policajt by taky nešel dělat podnikatele, protože na to nemá. Alespoň ti zde diskutující. A když jde, tak končí záhy s tím provazem kolem krku.

Každý dělá a bude dělat co umí a na co stačí. Nelíbí se někomu? Nechceš, nedělej! Běž jinam, hledej, makej aby jsi se užívil. Toť každého správa.

Tak dneska jsem se dozvěděl, že snad údajně se bude asi rušit příplatek 10 %, aby hoši z kriminálky nebyly ke škodě. Ale nikdo nevidí jaké to je sloužit v noci , svátky neděle. Nic proti kriminálce, ale přece jenom pěkně v civilu a pěkně od pondělí do pátku. Hmmm jestli to udělají, tak si myslím, že uteče i ten poslední zbytek těch dobráckých policajtů v uniformě. Tohle všechno co se děje v poslední době u Policie je na pováženou. Jediný náznak a nečekám na nic a mizím jako pára nad hrncem

Já myslel, že kriminalista pracuje i odpoledne, v noci, soboty neděle atd. Nebo se pachatelé nemusí od 15.00 hod. ničeho obávat ? Vzpamatujte se, co tu píšete za bludy....

no jak kde! Někde nedělaj ani do 15h

Kriminalisté ti arogantní hošíci si nic jiného nezaslouží než 10% dolů

Pro Niance,
to co jsi zde napsal, na to se nedá ani reagovat, pouze Ti dám jednu radu do života, starej se sám o sebe a makej jako Ti kriminalisti, neboť je patrno, že nemáš ani ponětí, co ta práce obnáší a jestli se u Vás flákají, to je problém jejich nadřízeného a můžeš jít žalovat třeba svému řediteli, ale neurážej zde ostatní poctivé policisty.

Nežaluji, starám se o sebe, pracuji poctivě a pouze konstatuji jaká je situace mezi jednotlivými složkami.

pro 1 a Niance:

Další závistiví idioti...

Klobása: Nikomu nezávidím, dobře si přečti, co jsem napsal. Říkám někde!! Neházím všechny do jednoho pytle. Tam kde makaj, tak ať mají klidně peněz jako šlupek! A neurážej laskavě ostatní za jejich názor!

1:
S tim idiotem jsem to přehnal, uznávám a omlouvám se. Ale mě prostě vždycky řeči typu: kriminalisti jsou cháska arogantních nemakačenků, nebo management je banda vepřů , nasere!

Došlo na moje slova. Z oddělení 3 a 4 typu udělají stanice bez vedoucích a je vymalováno.

http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610

jedině dobře

Keců, keců, keců. Je pátek člověče. Nerozčiluj se. Víkend pře náma, pohoda džééééés. :-).

Tady už to bez rozčilování nejde, tady to jde ke dnu a zpívat se u toho nedá.

http://www.iprima.cz/zpravodajstviasport/?460e=1610

Když jsem tady nedávno dal příspěvek,že je u nás náčelníků,jak u indiánů a vysokoškoláci padají z oken i když v přímém výkonu nemá kdo sloužit.To bylo keců co?

Velitel 1 : 8 policistů přímé bezpečnostní povahy výkonu služby.
Policista nepřímé bezpečnostní povahy výkonu služby 1 : 3.8
policistům přímé bezpečnostní povahy výkonu služby.

Děkuji za případnou opravu mého příspěvku

Jinak ta spodní třetina krajů není špatná, né ? Ale ten vršek už tak slavný není. Jinak sloužím v Ústeckém a je to u nás samý pervitiňák a nebo nepřizpůsobivej.

Jen ať si život policisty každý vyzkouší, ať všichni ví co to je chodit na noční, ve svátek, soboty a neděle. Jaké to je pracovat pod tlakem a strachem s nepravidelnou stravou a rozhozeným biorytmem. Pracovat pod lidmi, kteří se chovají jako vepři, neví co to je tolerance a kompromis akorát je zajímají výsledky a čárky. Bohužel ty podmínky jsou poslední dobou nedobré a vše co je ještě dobré a osvědčené tak se ubíjí a nahrazuje neskutečnými věcmi zatěžující policisty.

Když jsem odcházel od policie, bylo mi to líto, ale už jsem prostě dál neviděl perspektivu setrvat dál u této složky. Snažil jsem se svojí práci dělat dobře jenže už sem si řekl, to ne! Teď už vím, že jsem se rozhodl dobře. Odešel jsem jinam a dělám skoro stejnou práci jako důkaz toho, že mi tato nikdy nevadila a nebyla důvodem k odchodu a že jsem odešel na protest proti novému sl. zákonu a všem "langrům" a lidem, kteří PČR dostávají pomálu ke dnu. Vám všem kteří ještě držíte zbytky praporu PČR držím pěstě i když už patřím jen mezi lidi, kteří tak mohou činit pouze zvenčí.

Tomu rozumí spousta lidí, kteří již odešli, jsou v " režimu odchodu " , nebo každý den ve službě přemýšlejí jestli už to pověsit na hřebíček - bez jasné vize a stolika neřešenými problémy se slouží špatně a kdo to " nahoře " nachápe bebo nechce chápat, nese vinu za tento stav, který tady rozhodně v tomto měřitku nepanoval.

Odešel jsi jinam a děláš skoro stejnou práci - takže to vypadá, že jsi šel z OHS k Městské, v obou případech někoho chytíš a vezeš ho na obvod, ať si to tam užijou, je to tak? Jinými slovy děláš furt to samé, jenom sis spočetl, že bude výhodnější si rentu nechat spočítat z roku 2006. Takže Ti vlastně Langer finančně pomohl tím, že Tě nakopl k odchodu.

Nevšiml jsem si, že by někdo někoho u policie držel. A komu se nelíbí, tak ať jde do civilu. Většinou se ale jedná o policisty, kteří to mají moc dobře spočitané a déle ani nechtěli pracovat u policie. A při svém hloupém odchodu aby se plitovali tady o tom píší, aby byiy důležití.A až všichni ti vyčuránkové odejdou tak nám bude všem lépe....

JsPe! I ty máš částečně pravdu, ale lépe už fakt bylo.

JsPe myslím, že lépe bylo a nic dobrého tady policisty nečeká. Nevím kdo je vyčuraný, ale rozhodně poslední měsíce nehodnotím v dobrém světle. Takže souhlas s odchodem a přeji mu to.

Možná to zní blbě, ale já když jsem nastupoval k policii, volil jsem si tohle zaměstnání jako celoživotní práci a nehodlal jsem se ani na stáří zašít do kanclu. Nový služební zákon však přede mě postavil volbu buď spoléhat na zdraví až do důchodového věku a blbnout v tělocvičně při testech jako 18nácti letý, nebo jít jinam dokud o mě byl jinde zájem. Copak jste nikdo nežil nebo nežijete prací policisty tak, aby renta nebyla na prvním místě, když se rozhodujete jak dál? K sakru lidi co je to s některými z Vás? To je jako závist? Za co? Za ty tisíce hodin mrznutí venku, rvačky, zákroky, překonávání strachu, za maxímální odpovědnost a boj s častou blbostí? Své dřívější práci jsem obětoval rodinu i část svého zdraví (proto jsem na tenhle paragraf v novém sl. zákoně taky naštván - není to nic hrozného ale jen do doby než se to zhorší, pak bych to neutajil..ale s "béčkem" bych sloužit nemohl). Ano, hned mi předhodíte, že to byla moje volba. Máte pravdu a mohu jasně říct, že jí nelituju. Vše má své pro a proti. Renta je věc dobrá, ale chytit grázla a stisknutí ruky od poškozeného s poděkováním za pomoc byl pocit, který byl víc než peníze, ale to pochopí jen někdo. Někteří z Vás vidí holt na prvním místě jen ty prachy. Ta naše povaha česká, že?

TOJEFUCK - mluvíž mne z duše. Plně s tebou souhlasím. Taky jsem při nástupu říkal,že umřu jako policista.ale skutečnosti mne donutili odejít. Všichni kdo zůstali, tak jim držím palce. Kolega který odešel již po revoluci říkal,že člověk se policajtem rodí, tj. i po odchodu je policajt a bude jím i dále. Jinak odchod u něj byl jak nemoc, trvalo to 1/6 roku než si srovnal s civilem. Ještě dneska však se o policii zajímá a policistům pomáhá a fandí. Bohužel stále menšímu počtu. I já jsem za "8". Nejhorší rozhodnutí je odejít. Pak už to jde.

Pro tojefuck
Prosím tě, že si něco děláš z keců JsPe, protože každý normální polda co slouží delší dobu je z práce u PČR otrávený.

Nenech se vůbec vyprovokovat od těch rádoby kritiků. Docela chápu proč takhlen kritizují. Totiž u PČR jsou tak propastné rozdíly v zatížení jednotlivých policistů, že na jedné straně se polda na zatíženém oddělení ani v klidu nenají a zase někde ( nebudu říkat kde ) se ve službě nudí a jaksi šichta neutíká a každá hodina ve službě se vleče a služba je neskutečně dlouhá. U nás když se nastoupí služba, tak už člověk řeší nějaké to vloupání, pak se člověk modlí aby se alespoň stačil najíst a nejel z nedojezeného oběda pro nějakého pachatele v marketu a pod., oznámení za oznámením a hle najednou je večer a člověk by potřeboval nějak prodloužit ten den, aby ty podělaný papíry vůbec dopsal. Na druhé straně se někde dloubou v nose a vím co mluvím neb nějakou tu dobu sloužím. Zkrátka obvody pořádkový v nějakých městech a samozřejmě v každém případě v Praze jsou zaměstnaný dost často nad hlavu.
Takže ty co odcházejí naprosto chápu, protože abych každou službu proseděl u počítače u jednoho oznámení za druhým s rozostřeným monitorem až člověka na konci směny z toho pálí oči za neustálé směšných nicotných kritik nadřízených a vůbec dovolit si jít na dovolenou, kdy řada lidí na takových odděleních chodí ještě dodělávat spisy.
A nahoře chytráci furt vymýšlí další předpisy, které často s realitou nemají nic společného. Kdysi jsem šel dělat policajta a ne směnu prosedět za počítačem, takže teď mají ti chytráci nahoře možnost místo těch svých byrokratických předpisů vymyslet něco co pomůže policii nebýt furt v kanceláři u těch papírů - můžou si vzít příklad v Nizozemí, kde trestné činy od počátku bez známého pachatele vůbec nevyšetřují a což je 80-90 % času stráveného v kanceláři u českého policajta

Jinak zatížení a tedy, jak kdo a kde se musí poprat s problémy je jasně definovatelné - počet TČ na 1000 obyvatel :

- Praha 57
- Ústecký kraj 30
- Liberecký 26
- Středočeský 24
- Karlovarský 23
- Jihomoravský 21
- Jihočeský 20
- Plzeňský 19
- Moravskoslezský 16,5
- Olomoucký 16
- Královehradecký 15
- Pardubický 14
- Zlínský 12,2
- Vysočina 11,7

Kdos:
To je v pořádku, že odcházíš, s tvým pravopisem si dělal policii stejně jenom ostudu.

Je škoda, že odchází, ale ty jsi měl být už dávno někde jinde a né u Policie. Zřejmě jseš nějaká kancelářská krysa, buď tak hodnej a nepiš do této diskuze, nasíráš akorát policisty v přímém výkoně, zřejmě ani nevíš co to je.

Všichni brečíte jak odcházíte, jak jste byli okolnostmi donuceni, atd. Vždyť běžte, ono to nějak dopadne a půjde to i bez vás!

Nebojte, už ten megazmrd dlouho vládnout nebude.