A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

MÁM KONEČNĚ JEDNU POZITIVNÍ ZPRÁVU. NA JIHU ČECH BUDE ZVÝŠENA HODNOTA STRAVENKY. NYNÍ BYLA ZA 25,-Kč A POLICISTA SI DOPLÁCEL 16,-Kč A PO NOVU TO BUDE ZA 30,-Kč TAKŽE VŠICHNI VIDÍTE JAKÁ POZITIVA U PČR JSOU.

U nás stravenka 30,-Kč, doplatek 21,-Kč. Za 24 hod. službu nárok jen na dvě stravenky, v noci není zdravé jíst.

A taky z gastarbeiterů z Turecka, Alžírska, Kosova , kteří jsou sice občany Něměcka potažmo "západu" ale jinak nechtění chudáci. U nás si za svoje ojra budou vyskakovat a sem tam si u nás "přivydělávat" jinak. Jak? To se brzo dozvíme...

Podle bavorského ministra je otevření hranic na východ předčasné

Mnichov 25. listopadu (ČTK) - Odstranění hraničních kontrol na pomezí Německa s Českem a Polskem po blížícím se rozšíření schengenského prostoru k 21. prosinci je podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna předčasné. Neškodilo by ještě předtím uskutečnit některá bezpečnostní opatření, například rozšířit identifikaci osob podle DNA do všech států schengenského systému, řekl ministr pro list Bild am Sonntag.

"Jeden, dva roky navíc by nám docela pomohly, abychom do našeho společného evropského domu zabudovali to či ono varovné zařízení navíc," uvedl Herrmann. Srovnávací identifikace podle DNA a výměna těchto dat by podle něj měla být mezi všemi státy systému na stejné úrovni, jako má již nyní Německo s Rakouskem nebo Španělskem.

Mnoho německých občanů má prý nepříjemný pocit, když myslí na blížící se otevření hranic s Polskem a Českem. "Když se nechávají otevřené domovní dveře, hrozí nebezpečí, že vejdou nejen přátelé, ale i nechtění hosté," připomněl.

V bezpečnosti příhraničních oblastí ale nedojde k žádným škrtům. "Neexperimentujeme s bezpečností našich občanů. Nehledě na otevření hranice nestáhneme v Bavorsku ani jednoho z policistů z příhraničních oblastí s Českem," zdůraznil Herrmann.

Za důležitý prostředek k trestnímu stíhání označil také automatické snímání registračních značek automobilů. "Pachatelé trestních činů si nesmějí být jisti, že budou moct s autem nepozorovaně utéct přes hranice," řekl.

O rozšíření Schengenu a z toho vyplývajících úkolech jednal v pátek v Německu český ministr vnitra Ivan Langer. Se svým spolkovým protějškem Wolfgangem Schäublem se sešel v Pirně se saskými představiteli a ve Schwandorfu s bavorskými, včetně Herrmanna. Langer i Schäuble místní politiky ujišťovali, že přítomnost policistů v příhraničních oblastech bude viditelná. "Odstranění stálých hraničních kontrol přinese stejnou měrou více svobody i bezpečnosti," ubezpečil Schäuble; místní němečtí politici však více odrážejí obavy prostých občanů z příhraničí bez ohledu na to, nakolik jsou oprávněné.

Kontroly na pozemních česko-německých hranicích by měly skončit o půlnoci z 20. na 21. prosince. Schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích EU se rozšíří o devět zemí z deseti, o které se Evropská unie rozrostla 1. května 2004. Německo a Česko mají společnou hranici o délce 811 kilometrů.

Mnoho německých občanů má prý nepříjemný pocit, když myslí na blížící se otevření hranic s Polskem a Českem. "Když se nechávají otevřené domovní dveře, hrozí nebezpečí, že vejdou nejen přátelé, ale i nechtění hosté," připomněl.
Také máme nepříjemný pocit hlavně z pedofilně smýšlejících občanů západní Evropy a z teroristů, kterým bude u vás hořet koudel u pr--le.

příspěvek výše patří sem - sorry.

"Jeden, dva roky navíc by nám docela pomohly, abychom do našeho společného evropského domu zabudovali to či ono varovné zařízení navíc," uvedl Herrmann. Srovnávací identifikace podle DNA a výměna těchto dat by podle něj měla být mezi všemi státy systému na stejné úrovni, jako má již nyní Německo s Rakouskem nebo Španělskem.

Ano, učím děti odejmout DNA při útoku pedofila, a to z oka, krku a podbřišku. Mají k tomuto upraven klíč FAB, který je dostatečně naostřen a provrtán, má několik drážek a velké množství zubů. Lze však použít i šídlo, trokar, jehla inj., nebo na huštění míčů.

Zrovna na těchto stránkách bych jako policista nediskutoval.. Nebudem si nic nalhávat spousta provokatérů se bude vydávat za policisty, takže diskuze k ničemu. Nadruhou stranu p. ministr moc neodpovídá, tak proč si nezabrečet, byť na špatném hrobě:-) Mám odslouženo 13 let na základním útvaru a za tu dobu jsem viděl spoustu nově nastoupivších policistů vysokoškoláků a byla to hrůza. Pokud si někdo myslí, že praxi nahradí VŠ je úplně mimo. Celý služební zákon je paskvil já osobně bych VŠ, jako požadavek na kariérní postup, zrušil. VŠ, pouze právnického směru, bych byl ochoten pochopit jako požadavek od krajského ředitele a v podobných vedoucích funkcích. Pro ostatní bych zavedl dlouhodobé kurzy. Chceš na SKPV? Tak na kurz, kde ale bude výuka jen v oblastech potřebných policejních činností, k čemu je policistovi VŠ na zemědělské fakultě? Jsou to zbytečně vyhozené peníze. V současné době je dokonce trend mezi policisty zapisovat se na tzv. kurzy celoživotního vzdělávání, tři semestry na VŠ platí a pak jsou přijati do řádného studia.... Učí se rigionalistiku, základy zemědělské výroby apod. Co takové vzdělání přinese mi je záhadou. Krom toho neschopný policista takto vystuduje VŠ a protože na SKPV jsou v současné době volné tabulky tak nastoupí k SKPV byť s několika lety praxe. Znám spoustu policistů na vynikající profesní úrovni, ale mají rodinu, děti a nemají peníze na studium, takže ti zůstanou na základních útvarech a mnozí neschopní budou mít funkce.
Současný nábor k PČR psychologové volají neúspěšným uchazečům a nabízejí jim nové řízení.. Co k tomu dodat. Jsou přijati uchazeči s vývojovými vadami. Jsou příjimáni uchazeči, kteří nesplnili fyzická kriteria, byly sníženy počty bodů za fyzické testy, tak aby mohli být příjmuti i fyzicky méně zdatní. Má chybět kolem 5 500policistů a obávám se, že noví policisté zdaleka nebudou dosahovat kvalit dříve přijatých. Dávám PČR rok maximálně dva a její kredit už nebude žádný. Těch pár nadšenců a idealistů, kteří se hlásí celou PČR bezachrání.
Služební příprava je další věc, která je naprosto zanedbávaná. Jeden výcvik měsíčně na policistu, směšné a přiznejme si ti, kteří mají rodinu a manželku na mateřské dovolené nemají peníze nebo čas, případně obojí aby ve svém volnu cvičili a stříleli...
P 1000 služebny podobné recepcím, odstraňování mříží. Kde je bezpečnost. Jsou útvary kde slouží jen jeden policista, když příjdou dva "oznamovatelé" třeba pod vlivem alkoholu je o problém postaráno o tom nikdo nepřemýšlí. V současné době je příjmán tzv. Holandský model( očesaný P1000) jenže v Holandsku mají policisté místnost na denní odpočinek, po 15h se služebny zavírají a oznámení se přijímají jen do 15h. Pak jsou pouze hlídky venku, pokud nemají přestávku. Když je nějaký problém hlídka zavolá, přijede policejní dodávka s policisty určenými na služební zákroky(přirovnal bych je k PMJ v Praze) útočníky naházejí do aut a pak do cel. Další úkony se s nimi provádějí až v běžné pracovní době. Evidování Pk a Tč provádí Policie pouze pokud je znám pachatel. Na služebnách mají policisté zdarma k dispozici teplé a studené nápoje, potraviny z automatů. Ve společnosti jsou vysoce ceněni a žádný politik si nedovolí používat policii jako zdůvodnění svých neúspěchů. Platy policisté zvysoka převyšují běžnou populaci, ne v průměru s funkcionáři, ale policista sloužící na ulici je vysoce oceněn. Za takových podmínek si dokáži představit výběr k PČR pak se budou hlásit i kvalitní uchazeči. Za současného stavu mám pocit, že se budem podobat bezpečnostní agentuře, která hlídá vjezd o objektů. O kvalitě pracovníků ve firmě rozhodují příjmy pracovníků, to je naprosto neoddiskutovatelný fakt.

S tím přehnaným vzděláváním máš naprostou pravdu. Toto už tady bylo v 80. tých letech, kdy Langrovi podobný MV (soudruh Obzina) chtěl ze všech policajtů vysoskoškoláky. Dnes všichni ti co dělají VŠ těch divných směrů nepokrytě dávají najevo, že jak jim něco nebude po chuti, jsou do C.To je nějaká politika? To chtějí udržet lidi u sboru? Ha ha ha.

V podstatě to tak je. Jenže na západ od našich hranic, je také silná odborová účast policistů. Co se týká podmínek pro práci, vybavení pracovistě, občerstvení, nápoje a pod., tak to mají takové, jaké si to zařídí a zejména silné odbory mají na to velký vliv-Německo až 80%. U nás je odborová organizovanost něco mezi 10 - 15%, což není moc, ale postupně se to zlepšuje. Odbory jsou jednou z možností, jak prosazovat opravněné zájmy všech policistů a to efektivněji, než jednotlivci.

mohu s Tebou souhlasit. Sloužím 15-tý rok a prošel jsem si vše od OOP až po kriminálku. Bohužel dnes je trend ve vzdělávání opačný a na praxi se nehledí. Pan ministr má zřejmě mindrák a proto má vystudované dvě VŠ. Já osobně jsem taky vysokoškolák, ale to tě inteligenci a chování stejně nenaučí. Pokud se podívám, že dnes se právě odborné kurzy a ZOP-ky zkracují tak je mi z toho zle. Stejně tak jako kritéria k přijetí - psycholog a tělesná ani nemluvím. Dnes vím, že je to záměrné - zničit vše co funguje, rozvrátit systém. Vždyť aféra Čuněk tomu přeci napovídá ... Bohužel tam nahoře těží z toho, že jsme nejednotní

Pro Michala. co je špatného na zkracování ZOP ?, v minulosti byla pro středoškoláky pět 5 !!! měsíců a myslím,
že to bylo až, až, tak jak říkáte, že VŠ je k ničemu, tak k čemu jsou zdlouhavé kurzy, kde se učí vše stále od začátku
a dlouhá ZOP ? Než ji dokončí je vše zase jinak .

Kolegové nebudeme problém v tom, že dnešním nováčkům velmi chybí ZVS ? Jinak souhlasím s vámi, že snižování fyzických požadavků na nové kolegy je nerozum, který se projevuje na plné čáře. V našem okrese bylo přijmuto asi 15 nováčku a pouze 2 splňuji požadavky do PJ, což je výška nad 170 cm a váha přes 70 Kg.

A kdo na to vše doplatí? Přeci my, řadoví občané. "Už se opravdu nemůžu dočkat, až mne na cestě zastaví nějaký nově náborovaný trotl a bude na mne zkoušet své pravomoci nebo až budu potřebovat pomoc profesionální policie, kterou budou tvořit většinou tito noví narychlo přijatí policisté." Zcela živě si to dokážu představit!

je to tak. Základní nástupní kurzy se v dnešním právním chaosu razantně snižují. Vzdělání je bohužel potřebné, ale každý si musí uvědomit, že na běžné VŠ se policejné práci nikdo nenaučí. Proto je potřebné vzdělání resortní v nastaveném rozsahu. Proto souhlas s Michalem

Tohle se zákonitě za čas projeví a je to tzv. " skrytá vada ", kterou ale nepůjde reklamovat.
Některé neznačkové zboží, také vypadá zprvu jako výhodná koupě, ale nakonec je z toho " danajský dar ". Smutné na tom je, že nyní se přemýšlí " hlavně nabrat " a zacelit díry a vyhnout se kritice za vzniklý stav, kdy u pana I.L. je to z důvodu, aby neutrpěla jeho domnělá vážnost a u funkcinonářů je to aby nebyli ze shora kritizováni za neschopnost poradit si personálním stavem, jak jasně avizoval pan I.L.
Stačí se jen podívat do zahraničí, kde vidí člověk spoustu starších policistů v hlídkových vozech, tedy na ulici a tedy neodcházejících ze sboru tak jakjo u nás. V ČR mě už OHS a některá oddělení připadají jak mateřské školky. Kde jsou ti zkušení ostřílení praktici vyzrálí stovkami řešených případů a létemi nabytých zkušeností ?
Horizont příštích 10 let bude u PČR taková, jaksi černá doba omylů, průserů, jako nikdy před tím a to zákonitě pro spousty nově nabraných nezkušených lidí a často pochyných kvalit nabíráním se sníženými kriteriemi. Jsem si na 100 % jist, že se to významně negativně projeví a to čistě logicky ze znalosti téhle práce, která se do krve dostává dlouho a v právním prostředí ČR není vůbec jednoduchá.
Zákonitě to odnesem všichni, co zatím zůstáváme a kdo jsme s kriminalitou v přední linii. Ti nahoře budou zase stranou a z povzdálí jen kritizovat, vymýšlet stupidní předpisy komplikující naši práci. Škoda že jsem ateista, mohl bych se alespoň pomodlit za lepší zítřky.

Dnes jsem již civilista a odešel jsem po mnoha letech a dlouhém zvažování a nyní jsem velmi rád, že jsem se rozhodl. Důvody by byly zajímavé, ale to není to podstatné. Hovoříte zde o ne-potřebě VŠ. Domnívám se, že v minulosti, za éry úřadů vyšetřování a procesní samostatnosti vyšetřovatelů, bylo velmi žádoucí,aby vyšeřovatelé měli vysokoškolské právnické vzdělání. I když dnes je tehdejší VŠ SNB zprofanovaná, mohu hodnotit fakultu vyšetřování v Bratislavě, kterou jsem absolvoval a mohu ji dokonce srovnat s UK Praha, kterou jsem po revoluci rovněž absolvoval. Řekl bych, že pro vyšetřovatele - policistu měla fakulta vyšetřování daleko větší rozsah a náročnost než PF UK Praha. Tehdy bylo nepsané pravidlo, že vyšetřovatel musel mít 5 let praxe, aby byl brán za vyšetřovatele. Nemusel tedy mít hned VŠ, ale praxí a zkušenostmi vše dohnal. Pochopitelně aby byl brán a uznávám prokurátorem a později státními zástupci, bylo potřeba, aby měl VŠ, aby byl na jejich úrovni. Dnes, kdy místo procesně samostatných vyšetřovatelů jsou komisaři SKPV, kteří jsou i procesně vázáni názorem svého nadřízeného, by v každém případě tento jeho nadřízený, počínaje vedoucím oddělení, měl mít magiosterské právnické vzdělání. Nerozhoduje za sebe, ale za jiné a jak to vypadá dnes všichni víme. Radí a rozhodují všici ale odpovědnost hází na chudáka vyšetřovatele. Pak zavedli ETŘ, které šéfové využívají hlavně proto, aby měli přehled o podrobnostech v kauzách, kdo co řekl. Proč asi? Zkrátka já jsem rád, že jsem v civilu, kde jsem uznáván, kdežto u PČR mi nadřízení házeli klacky pod nohy, neboť se obávali, abych je v jejich funkci s mou civilní VŠ neohrozil. Víte ono je rozdíl dělat všestranně náročný a dlouhý výslech a mnohdy za přítomnosti i 5 advokátů, někdy i za přítomnosti státního zástupce, dělat úkon za přítomnosti soudce a nemít příslušný právní rozhled - věřte tomu, není to jednoduché, obhájci dokáží vám tyto chvíle znepříjemnit a udělat z policisty vola, mnohdy stačí to, že neumí psát v potřebném rozsahu na stroji a to dnes, kdy všichni chtějí zapisovatelky, není nic neobvyklého. Ono je také snažší říkat, že VŠ není potřebná než aby si každý přiznal, proč nešel studovat, proč se nikomu nechtělo na 4 roky od rodiny na Slovensko a dnes v pokročilém věku běduje, že přece mu stačí praxe. Některým se ani po revoluci nechtělo studovat, a to z různých důvodů. I v civilu jsou místa, kde bez VŠ si ani neškrtnete. Tak to zkrátka je. Faktem je i to, že vysokoškolák bez praxe je vesměs horší než praktik bez VŠ. Bývalým kolegům přeji jen vše dobré a dobrý vítr shora.

On každý, kdo je zhnilý nebo neschopný mluví o zbytečnosti vzdělání. To je stará známá pravda. Každý tu mudruje o právnických fakultách, ale já bych mimo tyto právnické fakulty uvítal u funkcionářů hlavně management, ekonomické vzdělání a spoustu dalších, které jim např. otevřou oči, jak komunikovat s podřízeným a jak jej správným přístupem a chováním motivovat k práci. V dnešní době se každý honí za penězi (bez kterých to také nejde), ale uběhne nějaký čas a lidé si uvědomí, že důležitější je pro ně správný kolektiv a šéf, který je umí podpořit a podržet, když mají potíže. To ovšem u policie fungovat zřejmě nikdy nebude....

pro ...
Celý příspěvek je dobře napsaný, nezbývá než souhlasit.
Zvlášť bombónek je poslední věta!!! Naprosto s ní souhlasím

Maximální souhlas s ***

Ono je také snažší říkat, že VŠ není potřebná než aby si každý přiznal, proč nešel studovat, proč se nikomu nechtělo na 4 roky od rodiny na Slovensko a dnes v pokročilém věku běduje, že přece mu stačí praxe. Některým se ani po revoluci nechtělo studovat, a to z různých důvodů. Toť tvé vyjádření.
Ne všem bylo studium rozhodnutím strany a vlády, potažmo cestou nadřízených umožněno a to trvá dodnes. Důstojnické školy, které byly vždy směřovány k problematice příslušné problematiky byly zašlapány do popela. Jinak co jste za 4 roky studia na Slovensku dal výkonu služby, měla by se tato vůbec započítávat do výsluhových nároků. Někdo za vás práci odvádět musel, nebo ne?

Jde vidět, že nemáš přehled, jak vypadá studijní resp.služební volno. Ale je to jen tvá neznalost. Ze zákona máš max.14 dní za akademický rok + zkoušky, takže toho volna, aby za něj někdo musel dřít jak mezek je minimum. A drtivá většina např. v mém okolí studovala a studuje ze svých dovolených, stejně jako já. Takže se navážejte zase do někoho jiného pro vaši lenivost a omlouvejte dál to, že jste se na vyšší vzdělání nepřinutili a nechtěli tomu věnovat čas, nervy a to po několik let.

Pro ty kterých se dotklo to, že považuji VŠ za zbytečnou- Zcela chápu, že si to berete osobně, když jste investovali 15tis za semestr, nebo několik tisíc za studia. Ale o tom, já nemluvím, myslím naprostou zbytečnost VŠ na základních útvarech. Argumenty že policista bez VŠ není schopen vést výslech jsou nesprávné. Pokud by policista absolvoval kurz při zaměstnání, nenepodobný Dis., který by byl zaměřen jen na policejní činnosti a byl specializovaný na konkrétní funkci, tak si jsem jistý, že by VŠ nahradil víc než dostatečně. Trvám na tom, že vysokoškolák s titulem ze zemědělské, nebo nedejbože filozofické fakulty není přínosem pro naší práci, pokud není zkušený policista a obráceně, zkušený policista se bez VŠ obejde. Věřte mi znám spoustu policistů bez VŠ, kteří vedou procesní úkony mnohem lépe než nějaký vysokoškolák. Spousta policistů, kteří VŠ vystudovali a měli dlouhodobou policejní praxi Vám řekne to samé, ta škola jim nic nedala. Samozřejmě, kdo vystudoval práva tak má zcela jistě větší rozhled, ale to neznamená, že bude zvládat proc. úkony v praxi.

1) nevím, proč by se mě mělo dotknout, že považuješ VŠ za zbytečnou - je to tvoje věc
2) za semestr jsem zaplatil pouze za literaturu, nestudoval jsem na placené škole, ale na státní Univerzitě
3) kde uvádím, že je nezbytná VŠ na základních útvarech a kde tomutak je? Nevšiml jsem si.
4) Nikde tu nikdo netvrdí, že policista bez VŠ není schopen vést výslech.
5) Kolik jsi jako policista po ukončení ZOP příp.VOP absolvoval kurzů? Předpokládám, že žádný, protože na to není čas a ani žádné realizované vzdělváací projekty.

asi ano. Měl jsem zájem studovat - řekli NE. Opakovaně jsem žádal - řekli zase NE. Tak jsem si sám vystudoval. Pak jsem chtěl jít na zdokonalovací kurzy a zase NE NE NE NE....
Nyní jsem se přihlásil do výběrového řízení. Přitom se mě zeptali - máš ten a ten kurz - a tentokrát jsem já musil říci NE!

..Pro...§...Možná se ti nechce pracovat..myslím rukama .nebo mozečkem..protože u PČR..no nevím?????

Takže k PČR podle tohoto Tvého příspěvku nastupují pouze líní hlupáci? Máš nějaký rozumný argument na podporu takového tvrzení? A k předchozí nabídce na výměnu adres - mám rád své soukromí, takže mi vyhovuje tato diskuse. Když někomu v práci šlápnu na kuří oko, taky mu nenechávám svou adresu, abychom jeho problém mohli dál probírat po skončení služby.

napiš tvou adresu,,ať tady nezatěžujeme ostatní, rád si s tebou popovídám.zatím Ahoj

Tvoje rodina nikoho nezajímá. Sám jsi si vybral, tak se starej. A nekvič tady. Když tak hledej prachy jinde.

Pro §...ty asi bydlíš v regionu, kde je asi velká nezaměstnanost. Myslíš, že s tímto platem uživíš manželku s dítětem?

Jen pro Tvou informaci - když jsem nastupoval, bylo mi 32, měl jsem dvě děti a manželku na mateřské a můj hrubý příjem činil 15.150,-. A nebylo to zrovna před deseti lety - zdaleka ještě nemám nárok na rentu ani podle starého zákona. Přežili jsme to a teď nosím domů měsíčně přes 20 tis. čistého v 5. PT na OOP. Takže na Tvou otázku ohledně uživení manželky s dítětem jasně odpovídám - já si to nemyslím, já to VÍM - i se dvěma dětmi uživit jde. A když vidím dnešní nastupující, v drtivé většině jde o děti těsně po matuře, pro které vzhledem k jejich použitelnosti je Tebou zmiňovaných cca 18.000 hrubého tak akorát.

Tvoje rodina nikoho nezajímá. Sám jsi si vybral, tak se starej. A nekvič tady. Když tak hledej prachy jinde.

Tak proč leze v 35 k PČR. V 35-ti už má mít u PČR 10-15 let odslouženo a koukat po místě v civilu. Jenže tam se asi moc nechytá, proto hledá štěstí jinde a jde kopat zlato k policii. Co umí z policejní práce? Za co by chtěl nadprůměrný plat? Tihle ti hošánci byli u policie vždycky největší vyčuránci.

Civile, jsi vůl

Nastupující policista bez praxe nebo do 3 let praxe, se středním vzděláním s maturitou pobírá hrubý služební příjem 14 840 Kč + zvláštní příplatek 1 000 až 3 000 Kč (Praha).
Tak to je opravdu sociální jistota!!!...Ivanku..poraď jak uživit rodinu? Tak to je opravdu pilíř nové POLICIE.

Na druhou stranu kdo a kde dá takové peníze začátečníkovi bez jakékoli praxe. Chce to trochu objektivity - a to rozhodně nejsem fandou p. Langera.

Tvoje rodina nikoho nezajímá. Sám jsi si vybral, tak se starej. A nekvič tady. Když tak hledej prachy jinde.

A to je Vám pane málo ? Takový plat nemají mnozí lidé i po třiceti letech praxe a nedělají podřadnou práci a rodinu mají také .

asi žere kaviárový tousty a zapíjí to cinzanem

zapomínáte, že k policii nastupují i lidé, kteří nemají čerstvě po matuře, ale mají už něco za sebou... když někdo nastoupí v 35 letech a má rodinu, tak 15 000 hrubého je opravdu výsměch! Nezapomeňte, že tento člověk už 15 let někde pracoval a platil daně, odměnou je mu stejný plat, jaký má nastupující 19 leté dítě! Tohle funguje jen u nás, jinde to je vše zohledněno!

I ten 35-letý je stejný začátečník jako 19-letý maturant. Plat by měl brát za to, jakou odvádí práci, ne za to, kolik lidí živí. Těžko by se někomu např. 30-letému bezdětnému s desetiletou praxí vysvětlovalo, že ten 35-letý nováček má dvě děti a proto musí brát víc, nemyslíš? Takže tohle nepovažuji za dostatečný argument.

souhlas s §, to by se mi vůbec nelíbilo. Hydromene, máš zvrácené myšlení o spravedlivém odměňování !

Tak tady koukám na toto diskuzní fórum a nestačím se divit, co dokáže lakota a závist s některými z vás učinit. Já sloužím už 22 let a v současné době na HK. Nikdy mne ani nenapadlo nadávat a kritizovat složky policie, u kterých právě nesloužím avyzdvihovat jakožto jedinou právě tu, u které právě jsem. Sloužil jsem dlouhou dobu na OOP, kam jsem nastoupil ještě za socialismu. Tehdy však byly vztahy ještě u SNB naprosto jiné. Všude vládla kolegialita, jeden druhému i mezi jednotlivými složkami pomáhal a vztahy byly tak nějak o 100% kamarádštější než dnes. Toto se následně po revoluci začalo tak nějak vytrácet a v současné době nevraživost a závist ne jen mezi jednotlivými složkami, ale, vlivem nového zákona o sl. poměru, už i mezi policisty sloužícími na stejné součásti, získává svou vládu mílovými kroky.Není v současné době jednoduchá doba, neboť , jak to vidím já, vrcholní představitelé Policie ČR nepřemýšlejí jak by měli, tedy zjednodušit policejní práci, zedefektivnit a dobře vykonanou řádně zaplatit, ale právě naopak, zatížit policisty mnohými nesmyslnými závaznými pokyny a mnohdy zbytečnou, především administrativní práci, která z těchto vyplývá a především je zde poslední dobou trend nevidět za každám z policistů i člověka, ale pouze jen jakýsi výrobní prostředek k zajištění a důslednému plnění mnohdy neefektivních a naprosto zbytečných úkolů, které objemově narůstají i za odchozí policisty. Další naprosto nepochopitelný trend v Policii ČR je ten, že se nehledají způsoby, jak každému z policistů za jeho poctivě odvedenou práci nad rámeč kvality a času zaplatit, ale hledají se pouze způsoby, jak mu tuto práci, kterou ykonává nad rámec pracovní doby, či nad množství práce mu obvyklé žádným způsobem neproplatit. Nový služební zákon na tomto nese obrovský podíl, neboť zaplatit dle jakéhosi pofiderního klíče pouze vybraným policistům pouze desetiprocentní paušální příplatek za nezaplacené přesčasy a víkendové, či noční příplatky je ustanovení zákona, které by se hodilo spíše do usnesení rady města Kocourkova. Rovněž tak ustanovení o výběrových řízeních zákona o sl. poměru kde je stanovena podmínka možnosti přihlásit se do výběrového řízení pouze s hodnocením velmi dobrý, je naprosto kontraproduktivní v situaci, kdy vedoucí jednotlivých součástí jsou hodnoceni za naplnění stavu tabulkových míst policistů na svých součástech. Jednoduše řečeno, kdo nechce být nadřízeným velitelem neustále tepán za neutěšený personální stav svého útvaru a nechce být bez odměn, pojistí si své podřízené způsobem, že i těm nejlepším, kteří službou žijí a mají vysoce nadstandartní výkony, napíše sl. hodnocení pouze dobré a tím pádem má jistotu, že mu nikdo neodejde. O tomto dobře ví i pánové z policejního prezidia, ale všem je to tak jaksi jedno. Já osobně se nedivím současným odchodům přdevším z OOP, neboť když se s těmito kolegy potkávám, musím přiznat, že sloužit pod mnohými arogantními veliteli, byl bych v civilu již dávno. Jak jsem uvedl, v současné době sloužím na SKPV, kde však situace rovněž není jednoduchá. Kdy jsem na kriminálku nastoupil, tak jsem skutečně vykonával práci kriminalisty, kterou jsem chtěl vždy vykonávat a myslím si že jsem ji vykonával dobře. Tehdy jsme měli s vyšetřovačkou jasně rozdělené kompetence a vyhledal jsem a zadokumentoval do stádia před sdělením obvinění za jediný měsíc tolik případů, že v současné době je nevyhledám za celý rok. Ne že bych pracoval méně, ale po sloučení operativy a vyšetřovačky do jakéhosi hybridu SKPV, po mně již vyhledávání trestné činnosti nikdo ani nepožaduje, spíše je toto na obtíž, neboť jsem zahlcen trestními oznámeními, které si již musím zpracovat až do stádia návrhu na podání obžaloby na OSZ. Takto jsem si práci kriminalisty skutečně nepředstavoval. Nechci se nijak vychloubat, ale pouze poukázat na další paradox zákona o sl. poměru, kdy přestože nemám na své místo v 7 platové třídě patřičné vzdělání, jsem prakticky neustále pracovně hodnocen na naší součásti do třetího místa, ale dle tohoto zákona od 1.1.2001 již budu, pokud si nedodělám jakoukoli vysokou školu, která vůbec nemusí být bezpečnostní povahy ( pro názornost zemědělskou, chemickou, teologickou ), pro své sl. místo naprosto neschopný nevzdělanec. Na délku praxe a pracovní výsledky jaksi netřeba brát ohled. A tak od 1.1.2011 mne na mém sl. místě dle dikce zákona o sl. poměru a přesdstavám ministra vnitra plně zastoupí kupř. farář, který může do řad policie vstoupit tzv. bočním vstupem. No když jsem si to tak laicky spočetl, tak přestože mám svou práci rád, přece jen do této chodím i z důvodu výdělku a kvůli rozdílu asi 9.000,-Kč, který mi zbude, po odečtení renty když od svého platu, si vysokou školu uritě dodělávat nebudu. Asi se policii vyplatí vyplácet mi, coby již zapracovanému policistovi rentu a dalšího policistu za další plný plat na tomtéž sluřžebním místě teprve zaučovat. No nějak jsem se rozepsal, ale nedalo mi to. Jedno bych chtěl všem sloužícím policistům vzkázat, ať je již doba jaká je, nikdo nemá v současné době u policie jistotu celoživotního zaměstnání, či nějakých sociálních výhod, jak tomu bylo kdysi, a tak si alespoň neztrpčujme život ještě tím, že se budeme mezi sebou napadat ať již mezi jednotlivými součástmi či navzájem mezi sebou. Každá ze složek policie a každý poctivě pracující policista jsou důležití a není přece vinou žádného z řadových policistů, že novým zákonem o sl. poměru byla nastolena situace která nyní je a která vede dle mého názoru k záměrnému ochromení činnosti Policie ČR.

Odešel jsem, protože vím že bude ještě hůř a situace se stabilizuje až za mnoho let.

Souhlasím s tebou býv.kolego. Neboť ještě jsem zatím neztratil přehled ani zájem o policii, jsem pryč teprve chvíli. Ale kdo tohle dá dohromady, to skutečně nevím. Co takhle dát rozkaz ve stylu "milujte se, množte se.." ať jsou lidi.. :-D . Trpký fór, vím..

ta renta tě může nemyle překvapit bacha kolego, již znám pol. valorizaci a nemám od těch hajzlů klid ani v C a tak bojujem s právem v ČR a je to hodně těžký.

kolego, takové výlevy jsou pod úrovní a neznám parťáka, který by se takto vyjadřoval o kolezích. Možná to není ani polda, to tu nezjistíme, ale jestli ano, je to k pláči. Na druhou stranu si představ poldu, který má za sebou 15 - 20 let poctivé práce v uniformě, ve směnném režimu. Za tu dobu např. na lince 158 pochytal stovky pachatelů nejrůznější trestné činnosti a nový zákon, resp. naši slavní zákonodárci mu novým zákonem za tuto práci bodli nůž do zad a zařadili jej do 3TT a v současné době se "expertní" skupina společně s odbory (což považuji za neuvěřitelné) snaží do novely prosadit zrušení příplatku za směnnost (i přesto, že zrušili příplatky za služby v sobotu, neděli, noční, svátky) oproti tomu, který má službu 7,5 hod. 5 dní v týdnu. Ano, jsou útvary a např. SKPV, kde se na hodiny nehledí, maká se do noci, o sobotách a nedělích, když je potřeba, ale opět oberou ty poldy v uniformě. Nazvali to opět šibalsky pracovní verzí k diskuzi a každému je jasné, že o žádnou diskuzi nepůjde, že je dávno rozhodnuto. Kdo z vás začínal stejně a každý druhý den oblékal uniformu, poznal, co tato práce obnáší a nemluvím o současném klimatu, zvýšení kriminality, agrese, arogance a drzosti, co si vůči poldům na ulici dovolí kdejaký drban. Nezáviděníhodná situace a povede k dalším odchodům ze služebního poměru i u těch, kteří tuhle práci dělat chtějí i po takových škrtech, které po 361 přišly. Nevěřím už tomu, že "nahoře" někdo dostane rozum a takovým zvěrstvům zamezí. Oblbovat v dnešní situaci lidi co pracují v několika směnných režimem tím, že je to v rozporu s kariérním řádem a nenutí to policisty jít na SKPV je hloupost. Jediné k čemu to povede budou opět odchody ze služebního poměru. Když má někdo schopný zájem pracovat u SKPV, tak mu to přes žebříček 15 nadřízených (podpisových položek) neprojde, ale diví se, že tam pak nikoho nemají. Čas ukáže, co bude dál, ale růžové brýle jsem shodil před mnoha lety....

Milý příteli, plně se s tebou ztotožňuji. Bohužel je nastaveno křivé zrcadlo. Je nás asi čím dál méně, co si je vědomo pravidla se Svatoplukovými pruty. Přeji ti hezký den a hodně štěstí.

Služební zákon je velká prasárna vůči převážné většině policistů. Zdravotní stav je opravdu synonymem žití a nežití u této potápějící se lidi. Neznám v okolí kolegu, který by si nový zákon nějak chválil. Spokojení jsou pouze členové vyššího managementu, kteří ztratili 1.1. svou soudnost a tvář a stali se z nich přes noc hyeny v 8-10 třídách. Škoda, že policie ztrácí pomalu ale jistě svou tvář a prestiž. Armáda dokázala pravý opak.