A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Zdecimovali a zdevastovali tento sbor neuvěřielným způsobem. Až budou top manažéři ochotni naslouchat problémům a nedostatkům, kterými trpí lidé ve výkonu pak se teprve něco změní.

Tak jsem dnes naposledy za sebou zabouch dveře a je mne nějak divně, asi smutno. Za 10 měsíců z plného stavu na OOP zbylo 9 lidí. To je jediná utěcha, že mne není smutno samotnýmu. Aspoň od nás z odd. A co ostatní co dnes končili?

Já jsem dnes také ukončil po 13 letech sl. poměr, mám z toho takové smíšené pocity a v pondělí jdu hned do práce. Tak jsem na to zvědavý. U nás je na oddělení podstav 9 lidí a za měsíc odchází další 3 do civilu. Zbývajícím přeji mnoho úspěchů u PČR a odcházejícím štěstí v civilním sektoru. Tyto stránky budu průběžně sledovat. Nejtěžší je udělat ten první krok ( podání výpovědi) a poté jsem začal hledat zaměstnání. Bydlím ve velkém městě ( ne v Praze) a zde je práce dostatek, sehnal jsem ji během týdne (myslím tím rozumnou práci). Takže se všichni mějte. Dnes už bývalý prap. Petr XXX.

Přeji ti v dalším profesním životě hodně štěstí a spokojenosti. Já sloužím 17 rok a před 7 měsíci jsem po 16 letech odešel ke specializovanému útvaru do Prahy. Chtěl jsem profesní růst, to se mi podařilo, jsem spokojený, ale ještě dnes vzpomínám na obvodní oddělení a mohu říct, že jenom v dobrém. A tak, jak jsem se těžko srovnával s odchodem z OOP vím, že se jednou budu muset srovnat s odchodem od policie jako takové. Být policistou je pro mne srdeční záležitost ( je fakt, že zadarmo bych to skutečně nedělal, ale příslušnost k policii je pro mne ještě stále čest). Na novém pracovišti máme super šéfa, je velice přátelský, nepovyšuje se a je hodně slušný. A možná to je ten důvod, že jsem chytil druhý policejní dech. Je škoda že odchází spoustu skvělých kluků, co nastupovali tak jako já ještě v době, kdy o nějaké výsluze nebylo ani slechu. Tak se drž kolego, ještě jednou hodně štěstí.

4 jihočech To ti s tím vedoucím rozumím. Já mám taky skvělého šéfa a jen kvůli němu vytrvávám u toho spolku. Těm nahoře nedochází, že by stačilo, kdyby se k nám chovali jako k lidem a většina by zůstala.

odchody budou určitě záležet hodně na vedení sloužím v okrese KA a tolik sexu jsem nezažil v osobním životě co za 13 let u PCR, jinak prosba pro XXX napiš mi prosím na soukromý meil kolik ti vyšlo odchodné a renta jsem v 5TT

Zůstaňtě, budou odměny k prosincové výplatě a dostanou je i ti, kteří uvažují dát výpověď. Management si tak chce udržet část lidí, kteří chtějí vzít po Novém roce roha. Ale to je pak vše.

U nás je to opačně. Dostávaj odměny ti, kteří odcházej ...

Návrhem rozpočtu pro ministerstvo se už zabýval parlamentní výbor pro bezpečnost. Bodem sporu byly hlavně výdaje za platy policistů. Na ty potřebuje ministerstvo částku 21,8 miliardy korun. Proti letošním sedmnácti je to o 26 procent víc, což zní jako dobrá zpráva pro policisty. Jejich výplaty ale příští rok porostou jen o 1,5 procenta.

http://www.denik.cz/z_domova/policie_mzdy20071126.html

Kam budou směřovány finanční prostředky navýšené pro rozpočty PČR - platy, když se platy zvedají pouze o 1,5%?

Děkuji za odpověď.

Zase jeden... Takže, prosím Vás, člověče, ani neděkujte, neboť zde menistr neodpovídá. Toto je sekce "Diskuse", do které I.L. nezasahuje. Dotazy na ministra, na které jednou za čas odpoví, směřujte např. do sekce "Policie ČR, hasiči"...

Ahoj pánové víte že od Nového roku nemáte placeny první 3dny nemoci?Prošlo to ani to nikdo neví...máme obavy aby neprošlo takhle i zrušení výsluh...

Ale ví, musíš se víc zajímat o události kolem sebe.

Jo Kalouskovci usoudili, že již bylo dost nespravedlnosti a nadpožitků, kterými jsme byli zahrnuti a těch našich 100 % marodního v prvním měsíci, které jak to já vidím kolem sebe většina z nás nezneužívala / já jsem marodil maximálně jednou za rok 7-10 dnů / a rozhodnuli se to zrušit. Je to ale již známé minimálně půl roku.
Perla je v tom, že u sebe měřili opět jinak a jejich 100 % marodění, které mají tušim 1/2 roku si ponechali. Co k tomu dodat inu ne každý si může být roven. Zajímavé by bylo si poslechnout důvodou zprávu, proč jsme měli do současné doby jedem měsíc marodění za 100 %, proč se to nyní ruší a dále důvodou zprávu proč měli těch 100 % marodění pod dobu 1/2 roku poslanci a proč ji při rušení " jiným " sobě ponechávají. Schopný je ten člověk Kalousek, co všechno nezruší, neuškrtí. Společnost se rozvíjí a nějak je čím dál hůře, škrty, škrty a zase škrty.
Co bude škrtnuto příště ?

pro F1

myslím, že nemáš pravdu - všichni jsme si rovni, jenomže někteří jsou si rovnější.....

Kam spěje česká policie-do pr............

..........dele?
..........ůšvihu?
..........avěku?
..........kvančic?

Já bych to poopravil. Pod vedením NEministra policie I.Langera spěje k destabilizaci!!!

doporučuji Vám si zapnout ČT 4 fotbal Sparta - Spartak a řádění fanoušků, abyste měl trošku ponětí o tom, jak to na rizikových utkáních a nejen fotbalových vypadá a pak zjistit, kolik za to Sparta dostala flastr od UEFA, když chcete stáhnout policisty ze stadionů. Děkuji.

A co má částka, kterou Sparta zaplatí do pokladny UEFA, společného s tím, že se tam velí hafo lidí do zelenejch? Jen ať si Sparta (i jiné kluby) zaplatí kvalitní pořadatelskou službu místo toho, aby jim ji zdarma nahrazovala policie. Nebo jsme snad armáda spásy? Když kluby nezvládají zajistit bezpečnost na stadionech, tak jim ji zadarmo zajistí stát? Prdlajs - ať si tedy hrají bez diváků.

do jakých zelených? Na tato opatření je rozhodnutí velitele opatření o B.O.a nařízena služební pohotovost. Takže o žádné zelené nejde. Jestli si myslíte, že pořadatelská služba zajistí pořádek v ulicích, kolem stadionu, tak jste naivní. Pořadatelská služba zajišťuje pořádek uvnitř stadionu a když přerůstá násilí nad mez, kterou dokáží zvládnout, stejně volají policii. O tom, jestli budou tato utkání bez diváků, nerozhoduje ministr ani nikdo jiný z vlády a parlamentu.

--- i hmm
mají částečně pravdu, i dokonce NEministr Policie.
Uvnitř stadionu vše na náklady klubu, mimo stadion na veřejném prostranství, to je záležitostí Policie. Není možné do nekonečna, aby Policie suplovala pořadatelskou službu!!!

4 ---
Přesně tak. Sparta je normální soukromý podnik, tak co se do toho policie tak aktivně se..e? Až si zaplatí veškeré výdaje s tím spojené policii, pak by se tam dalo jít. Jinak zasáhnout až tehdy až nastane důvod a na oznámení. Pokud se bude policie chovat jak ta Armáda spásy, pak to půjde do ....

Dnes jsem v našem středně velkém městě potkal tři nové policisty, ty co nahrazují "generační špunty" neoblíbené panem ministrem a jeho zdatnými odborníky z PP. Chlapci vypadali jako ze škatulky, a dohromady mohli mít tak 57 let a 195 kilo, možná. Hned jsem se cítil bezpečněji.

Však se neboj, že tito tři nepochopí brzo, že " v jednotě je síla, sám nejseš nic ".

Nemyslíte vážený doktore ty 3 usoplený ucha, v "hodnosti" vrchní referent? Potkal jsem je ten den také, řekl bych jedním slovem děti. Opravdu děti. Jestli si takto Ivánek představuje výměnu generačního špuntu, jak si nalhává sám sobě, pánbůh s námi.

To víte, ke sboru musí brát takové nezralé děti - ty totiž může zblbnout tak, že budou držet ústa a krok, a nebudou schopni samostatně myslet. A to je přece účelem tzv.reformy (čili destrukce) policie. Pán Bůh s námi a zlé pryč...

Chtěl bych vidět vás - všechny ty chytráky, co napadaj všechny nově příchozí policisty bez rozdílu, jak jste vypadali, když jste nastupovali. Určitě jste byli všichni velcí borci překypující vědomostma. Už se proboha na to osočování mladejch vyserte, je to trapný a nedůstojný a hlavně všichni takoví určitě nejsou.

Pro Miras
Máš pravdu, že nejsou všichni nováčci stejný, ale p. Langer sliboval jen ty nejlepší z nejlepších, ale realita je trochu jiná. A nezlob se na mě některé nováčky co dneska přijímají by před 8 lety co jsem nastupoval třeba já nevzali. Většina kritiky z řad pisatelů je na ně ohledně fyzických předpokladů a řekl bych i oprávněně. U nás v okrese tento rok přijali 15 nováčku nepočítám 8 kolegyň, ale pouze kolegy. Z těchto 15 pouze 2 splňují fyzické podmínky pro PJ a to je výška nad 170 cm a váha nad 70 Kg. Díky tomu jsem byl opětovně zařazen do PJ a budou mě následovat i další kolegové věkově i nad 40 let.

Bývaly doby, kdy uniforma a policejní práce byla prestižní a perpektivní práce, dnes je to bída a utrpení pod taktovkou modré vlády spějící k úpadku.

Jo dneska člověk sleduje jak se.ou neskutečný peníze do Městských policií. Jak například utvoří u Městské policie v Mostě " Zásahovou jednotku ", která má vybavení dle zhlédnuté reportáže na úrovni útvaru URNA ( kevlarové helmy a pod. ), ale bohužel již nemá potřebné pravomoci k takovým zákrokům a zajímavé by bylo sledovat koordinaci této jednotky na místě s ozbrojeným pachatelem za přítomnosti Policie ČR, která by asi byla poslána na " přestávku ", aby nezacláněla.

A my nemáme na oddělení ani pořádné neprůstřelné vesty. Nějak se ty MP zvrhly v něco jiného, než na co byly půvpdně vytvořeny ( uliční pomněnky). Že by nás zrušili a převzala by to Městská policie ? Když už, tak ale kompletně i s těmi papíry, které jsou za těmi vysoce odbornými zákroky. Takže je vidět kam jdou peníze na bezpečnost. Stačí se zeptat, kolik stály zimní boty strážníků a něco k jeiich kvalitě, zatímco ty naše jsou po roce nošení v ohybech popraskané - nekvalitní materiál, to se mě dříve u těchto zimních bot nikdy nestávalo. Jen tak dál.

Jo, to máte těžké. Městská policie na pokutách vybere pro město neskutečné prachy. Město se o ně s městskou policií podělí jak odměnami, tak výstrojí. Policie ČR vybere pro stát rovněž neskutečné prachy. Ale stát se s ní nepodělí. Naopak, těm co ty prachy vyberou jejich plat sníží a sobě zvýší. V matematice jde o přímou a nepřímou úměru.
U Policie ČR o neskutečné svinstvo.

Šmarjá, co sem motáte městskou? Ta je přeci placená z rozpočtu města, tedy z úplně jiných peněz než my, takže to je nádhernej, přímo výstavní pláč, ale na úplně špatným hrobě. Kdo měšťákům závidí vybavení, ať si to dá do "C" a může se k nim nechat nalejt. On je všude chleba o dvou kůrkách.

To mě nemusíš sdělovat, že je MP placená z jiného soudku, jen jsem vyjadřoval, že je to nějak postavené na hlavu, když základní bezpečnostní složka státu je na tom s vybavením v jistých směrech často hůře než MP, která má trochu jiné zaměření a nemá rozhodně suplovat PČR v zákrocích proti nebezpečným pachatelům. Jinak jsem u té MP byl kdysi 3 roky a pro případné rýpaly z MP nejsem jejím nepřítelem, ale jsou jisté mantinely. Zdar.
F1

Re: F 1
Ale já s tebou úplně souhlasím. Měl jsem použít uvozovky, aby bylo jasné, že jde o ironii. Vím dokonce o případu strážníka z Mostu, který, ač dobře vybaven, se bojí v noci projít hřbitov u kremace.

Tak policisté na odchodu od tohoto ústavu rozprodávají výstrojní součástky a snaží se zlepšit životní úroveň.
Kampak tato země dospěje to ví bůh, nábory to je hotová tragédie a výsledky budou za dveřmi za pár měsíců.

Jo to máš pravdu že se rozprodávají, ale to už je věc toho kdo ty věci nafasuje. Když ti nic neproplatí, tak si to nafasuješ a prodáš to je normální. Je to asi pro PČR lepší, když bude spousta civilních lidí chodit v policejních věcech než aby nějakou korunu proplatili. Dneska není problém si koupit celou uniformu.

Ministr vnitra Ivan Langer dnes, ve středu 28. listopadu 2007, slavnostně předal zástupcům Policie ČR deset pojízdných pracovišť, která byla zakoupena v rámci projektu P1000.

„Zlepšení podmínek pro práci policistů patří mezi mé hlavní priority. Prvním krokem v tomto ohledu bylo zahájení projektu P1000. Projekt P1000 znáte jako projekt modernizace policejních služeben. Dnes vám představím jeho další součást, kterou jsou „pojízdné kanceláře“. Tyto „kanceláře“ zjednoduší práci jak dopravní, tak pořádkové policii. Již nebudou běhat občané za policií, ale policie přijede za nimi,“ řekl při slavnostním předávání ministr vnitra Ivan Langer.

Pojízdná pracoviště jsou dodávková vozidla, plně vybavena jako standardní kancelář. Vybavení těchto vozidel nabízí policistům veškerý potřebný komfort pro urychlení a zjednodušení jejich práce. Zvýšení komfortu se díky těmto pojízdným služebnám dočkají také občané. V případě nutnosti totiž na nimi tato „kancelář“ přijede až na místo, kam bude třeba.

„V budoucnu počítáme s tím, že přinejmenším každý okres v ČR bude mít k dispozici minimálně jednu až dvě tyto pojízdné služebny. Plánujeme to v rámci projektu P1000, v rámci reformy policie,“ dodal ministr vnitra. V roce 2006 bylo zakoupeno celkem 33 vozidel tohoto typu, v letošním roce dalších 30. 11 vozidel je vybaveno speciálními mobilními váhami, určenými k vážení kamionů.

V současné době se dané automobily používají převážně při vyšetřování dopravních nehod. Jejich další možné využití je např. v případě živelných či technologických katastrof. Využívání pojízdných pracovišť je dalším krokem ke zlepšení pracovních podmínek pro policisty. Pojízdná pracoviště nabídnou policistům odpovídající pracovní prostředí a větší možnost pohybu v terénu. Veškeré potřebné zdroje informací totiž bude mít policista k dispozici přímo ve vozidle a vyřídí tak elektronicky vše potřebné tak, jako kdyby seděl na služebně v kanceláři.

Problém bude v tom, že nehodovka se rozpadá a nemá u ní ani kdo jezdit, takže si ty vozidla zakonzervujte.....

Ten pán nevidí zásadní problémy u policie a celý jeho kabinet má klapky na očích.

Místo toho, aby se zjednodušila administrativa třeba jednoduchými tiskopisy, které občan vyplní za pár minut, tak se nakoupí dodávky s drahým počítačovým vybavením. Proč to dělat jednoduše a efektivně, když je to asi lepší dělat složitě a draze.

Ví ten pán nebo někdo na prezídiu o tom, že Policie pracuje v systému elektronického tr.spisu (tzv.ETŘ), který běhá pouze na počítačích na síti a že jaksi tu do auta nedá? Máme staré monitory a práce na nich je hazard se zdravím, staré pomalé počítače pořízené jako vyřazené od různých firem, pracuji u firmy přes 20 let, ale ještě NIKDY jsem neměl štěstí abych dostal zánovní či dokonce nový počítač, a to na něm dělám denně. Škody Felicie na nichž je najeto ke 300 tis. km, atd. atd. atd. Jsem pro změny k lepšímu jak pro policii a pro občany. Občan mnohdy nechápe, proč a co všechno musí absolvovat, abych se dopracoval k obdržení potvrzení pro pojišťovnu, že mu někdo ukradl kolo u hospody nebo domu.
Pánové zaměřte se na změny trestního řádu a zjednodušte práci Policie. Proč na bagatelní trestné činy a přestupky nestačí vyplnit jeden formulář s podepsaným poučením, že vše občan oznámil pravdivě, jehož kopii mu policista potvrdí a předá? Například odcizení jízdního kola u hospody v hodnotě vyšší než 5 tis. Kč - nutno sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, protokol o trestním oznámení, poučení poškozeného v trestním řízení, ohledán místa činu, úřední záznam o provedeném šetření na místě činu, usnesení o odložení věci, poté obsah spisu, statistiku, desky na spis, poté do archivu,kde se musí archivovat několik let, vyplnit zprávu pro pojišťovnu. Neskutečné...

pro Bohumila
Se vším s tebou souhlasím, ale jenom bych opravil, že vyřazené PC jsou od státních institucí a to Úřadů práce a Správ sociálního zabezpečení. U nás máme také ETŘ a nebýt PC, které zaplatila EU tak nemáme pomalu s čím dělat, ale to nikoho nezajímá.

pro Bohumila

Máš pravdu neskutečné, protože jsem se ve výčtu tvých úkonů nikde nedočetl o nějakém pátrání po pachateli....

Jinak Langrův nápad se mi líbí, ale šlo by to vylepšit. JEDNOTA má určitě ještě někde vyřazené "erťáky", ve kterých byly pojízdné prodejny. Kdyby se to trošku stříklo na bílou se zeleným pruhem, tak by to určitě moc nestálo. No a do míst, kde budou zrušena oddělení III. a IV. typu by jste jednou týdně zajeli, lidem by jste potvrdili papíry pro pojišťovnu na to co jim za ten týden ukradli a bylo by to... Ani by jste nepotřebovali ETŘ a připojení na síť. Stačil by jeden psací stůl, dvě židle, jeden mechanickej Consul a razítko.

Souhlas s Civilem. Také mě napadl ten styl, který někteří pamatují z dob, kdy jezdila vozidla vykupující kožky z králíků ( asi tak před 30 lety ) a dlouze znělo z tlampačů těchto vozidel " Kůůůžééé, Kůůůžééé ". Takže stačí, aby tato vozidla Policie ČR ve stanovený čas - dle harmonogramu projela ulicemi a do tlampačů křičela " Příííjééém oznááámenííí " a lidé se k vozidlu jen pohrnou. Ukradnou ti kolo a na co trmácet a čekat na služebně. Člověk si počká například na úterý a až dorazí vůz Policie ČR do předmětné ulice, tak vyběhnout a nahlásit problém, prostě paráda, všechno moderní, automatizované, krásné ...... Tomu říkám služba občanovi. Teď nechápu proč všichni na I. Langera nadávají, však on to má zmáklé.
F1

Můžu tě ujistit, že "hadry, kosti, kůže" jezdí leckdes po vesnicích dodnes - nejde jen o záležitost pamětníků.

Pravda civile, ve výčtu úkonů jsem "zapoměl" na pátrání po pachateli, to by měla být hlavní pracovní náplň policie, ale mám čím dál silnější pocit, že to nikoho ve vyšších sférách policie nezajímá... než to policajt všechno sepíše, tak už na něj na oddělení čekají tak dva až tři další oznamovatelé a celé se to opakuje dokola. Právě v tom případě, kdyby stačil jeden jednoduchý výstižný formulář s popisem odcizené věci a okolnostmi odcizení, tak by ten policajt měl čas to na to honit zloděje. Takhle může honit leda papíry na stole...

Bohumile píšeš to naprosto výstižně. Zřejmě celá republika se baví o českých policistech, jako o papírových krysách, které jsou zalezlé v kancelářích a nevytáhnou prdel ven a nikdo z těch nejvyšších kompetetních není schopen říci tu pravdu pravdoucí o té naší byrokracii ohledávání a dokumentování odcizených registračních značkách případně spousty dalších věcí včetně bagatelních TČ, jak tomu sami politici říkají " bagatelní trestné činy " a také tu pravdu, že český polda má toho sedění v kanceláři a té byrokracie už nad hlavu, že by rád jednodušší systém a vyměnil by svou roli " zapisovatelky " za roli do které původně bláhově nastupoval.
F1

Plně s tebou souhlasím, v severních Čechách to takhle přesně funguje. Jen bych doplnil, že bych ten nabranej spis zrovna odložil bez nějakého alibistického šetření, poněvadž kolikrát když koukneš do šuplíku se psisy tak zjištíš, že se to množí a množí a za 2 měsíce zjistíš, že na tom stejně není pro nedostatek času ani čárka a rychle to doložíš. Ono by se šetřilo, ale do toho ti vedení vrzne samé výjezdy, fotbaly, DBA, akce a jiné chujoviny a prostě nestíháš i kdyby ses posral, ale to nikoho nezajímá.

Co se týče PC, tak by na hodně oddělení mohli chodit návštěvy ze škol,a by děti viděli jak počítačový pravěk v praxi. A pokud by chtěli vidět jaké to bylo před velkým třeskem, tak se určitě ještě najde pár oddělení na kterých vše klepou na psacích strojích a pravěký pc je jen u vedoucího. No, hlavně, že pan ministr má za 19 miliónů Kč zrenovovanou kancelář a přilehlé prostory.