A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Myslím, že by odcházelo mnohem více lidí, vše je závislé na zaměstnanosti v regionu, pracovních příležitostech v daných lokalitách a především úlohou v rodině.
Policie již dávno nemá co nabídnout a čím motivovat mladé nastupující policisty.

V pořádku, každý má právo a možnost odejít, je to věc každého. Současná situace je více než na ručník.

Pro fňukny:
20 let u PČR (SKPV a OOP - vedoucí). Myslím, že vím o čem mluvím. S tím materiálem se ale fakt nedalo pracovat a jak tak čtu, tak pořád nedá. Proto Civil. Nyní jsem v pohodě.

a teď si myslíš, že nám spadne brada... Když už nadáváš na ten materiál, určitě máš v paměti všechno, co jsi pro něj udělal, jaké jsi jim jako vedoucí vytvořil podmínky, jak jsi schopné motivoval, že? Tak se předveď. Pokud si v současné době myslíš (už jako civil), že zákon 361/2003Sb.a úprk od sboru včetně pochybných náborových akcí ten materiál zlepší, tak jsi naivní a napadáš tu ostatní, kteří chtějí fungující firmu. Jinak bylo na čase, abys odešel a je vás málo, těch funkcionářů jsou mraky a na ulici nikdo....

Udělal dobře, že odešel, asi to stálo za hovno na rozdíl od tvé předvedené "práce".

a ty víš, jakou já odvedl a odvádím práci? Víš prd, tak se vrať tam, odkud jsi přišel. Kecat o tom, že je někdo uplakánek, když upozorňuje na věci, které nejsou v pořádku mi normální nepřijde. Taky tu o něm neříkám, že byl neschopný vedoucí a srab, když raději vzal roha a odešel do civilu. Přesně tohle totiž "páni" vedoucí dělají, urážejí a podceňují své podřízené. To jim jde dobře a pak se diví, že musí kontrolovat i to, jak se kdo vyspal. Na nic víc, než řešení prkotin stejně nemají a myslí si, jací jsou nadlidi, když jsou na funkci....

Pro civila,
Je opravdu dobre, ze takovi vedouci jako si byl ty odchazi. Uzijte si krasne vysluhy chlapci. Skoda jen ze vas z tech funkci neodchazi zas tak moc. Proc? Me by se taky libilo za tu praci brat dneska pres 40 cistyho. Nezapomen, ze my civilove nejsme a do prace nadrizenych vidime. Zastavam nazor Poldy33, takovy servis jaky poskytuje PCR v EU nenajdete. Mimochodem vite o tom, ze jsme jediny stat EU, kde nesjou priplatky za nocni, svatky atd. no a samozrejme prescasy? Civile, co ted delas ty? Vysluhu ti typuju kolem 12 mesicne, tak to ti staci nekde drepet u soukrome bezpecnostni a delat jim operacniho. Nerikej ze po 20 letech si se vratil delat automechanika, nebo co jsi vyucenej?

Čekal jsem i horší útoky, nějak měknete hoši.

tak tomu říkám reakce...na víc nemáš?

To víš, že na víc mám. Ředitel firmy s 50-lidmi. 60 hrubého není moc, ale prémie 100% jsem zatím měl vždy. Oktávka 4x4 i pro osobní potřebu mi stačí, zas tolik toho nenajezdím. Notesa jsem nechal klukovi, protože kdo by se s ním tahal sem a tam, když všechno přeneseš na flešce a PC mám doma i na chalupě. Hoši klidně si tam hnijte dál. Lituji jen toho, že jsem neodešel dřív.

materialista, ty ses na funkci k ostatním hodil, na víc jsi opravdu neměl....

Až tě nějaký Ivan, Rumun, Bulhar, nakrmí košickým teploměrem, pouze s povzdechem řeknu zase jeden mrtvej, ale bohatej. čekám na tebe v mém městě, v mém rajonu.

Až když vás člověk popíchne, tak ukážete co jste vlastně zač...

civilista je zřejmě erudovaný psychologi, že po pár řádcích zjistí, kdo je co zač.....:-)))))) hodně štěstí v civilu a přestaň se navážet do poldů, ty jsi jím nikdy nebyl, nemáš srdce poldy, sbohem...

To víš, civile, tady je to samej virtuální hrdina. A některý z nich už se i přestali v noci pochcávat - dokážou si už říct na nočník.

Takže až tady bude výše uvedený systém o čemž pochybuji, protože ti nahoře mají tu byrokracii tak zalezlou pod kůží, že takový systém by již nebylo schopni " naladit ", tak hurá snižme stavy na standart v jiných zemích, kde nemají ten český systém.

3,8 policisty v přímém povaze výkonu služby na 1 policistu v nepřímé povaze výkonu služby je trochu přepych, nemyslíš civile.

ža na něj reaguješ, kecá do věcí, kterým nerozumí a chytrý je jak včela. Pročpak si to nejde vyzkoušet, aby mu trklo, že v této firmě to nefunguje jak má a desítky let se jen slibuje....

Ještě jednou pro Civila
Víš proč je u nás více poldů jak jinde kromě velké administrativy se v ČR také hrozně krade a bourá oproti EU. V počtu krádeží v prodejnách na počet obyvatel jsme v Evropě 1 a počtu dopravních nehod na počet obyvatel jsme na 6 místě. Takže tady neplácej, že policajti v ČR nic nedělají, protože takový servis jaký PČR poskytuje oznamovatelům, státním i nestátním institucím nikde ve světě nedělají

tak jsem zjistil že platový propad je i po navýšení osobního skoro 21 tis/ proti minulému roku. Jsem zvědav jak se ktomu postavite až Vám zašlu podklady z mzdovky.

Podklady k platovému propadu také předej mediím. Nebudeš sám, je třeba dokázat, že je někdo lhář. Komunista, nebo pseudodemokrat, každý jenom sliboval, nebo slibuje. První z výše uvedených kolektivizoval a znárodňovalt, druhý ten zase šel po penězích, hodnostech a době započítávané pro výsluhový příspěvek, odebráním započítávané mateřské a základní voj služby, ve skutečnosti kradli oba dva.

Já teda nechápu,o čem je tady řeč. Přece když se mně to u nějaké firmy nelíbí,tak jdu jinam.

Drahý možná kolego.
1)Každý holt jinam jít nemůže. Jestlipak víč proč asi. No přeci proto, že jiná práce není a co si budem povídat, to co jsme uměli, tak jsme již po letech služby u PČR zapoměli. A to se pak práce těžko hledá.
2)Někdo odejít nechce, protože tuto práci bere jako poslání a chce pro tuto prohnilou společnost něco udělat "zbavit ji vředů" jak to řekl jeden politik.
3)Další má odslouženo již tolik let, že si říká do důchodu už to nějak vydržím, třeba "i s bodákem v prdeli" jak se říká u AČR.
Přeji všem pěkný večer a zvláště pak našemu Ne ministrovi policie našemu drahému MUDr.JUDr.Mgr.I. L.

Člověk, který není schopen začít dělat jinou práci a naučit se kvůli tomu něco nového je lempl. A nevím proč bychom si takové měli platit.

To také děláme. Jen jsem zvědav, co budete dělat vy, až za posledním z nás zaklapnou dveře.

Jen se neboj, ještě dost jich tam po vašich odchodech zůstane. Na ten výkon co PČR předvádí je to až kam. Vzpomínám si na brekot jednotných zemědělských družstev a jejich soudruhů předsedů po roce 89. A jak je to nyní? Zůstali u toho jen ti schopní a je jich desetina. A jde to. Takže i když dalších 5000 ufňukánků odejde, stále ještě zbyte víc policajtů, než je evropský průměr.

Civile máte pravdu. Zůstane jich dost. Budete mít plné kanceláře, ulice bude skoro prázdná.

Civile vůbec nevíš o čem plkáš. Ve finále ten ufňukánek budeš ty, až se ti něco stane a bude čekat třeba den dva než někdo přijede... Srovnávat počty jinde a u nás nejde, mj. protože jinde nemaj takovou administrativu jako tady, takže klíííííd.

Tady se podívej, jaký je například rozdíl u policie Nizozemí versus ČR. Jde o to, že já ze 100 % doby " vyseděné " v kanceláři, vysedím 70 % doby příjímáním trestních oznámení nebo jiných oznámení s neznámým pachatelem a nyní koukni, jak to dělají v Nizozemí. Nesrovnatelně jinak. Moc dobře vědí, že systém stylem všechno sepisovat a dělat každému zapisovatelku znamená " uvařit lidi v kancelářích ". Dopadli by stejně jako u nás, kdyby měli všechno sepisovat počínaje pitomými odcizenými registračními značkami.

---------------------------------------------------------------- -- Jak to dělají v Holandsku?

Zkušenosti a informace ze zahraničí jsou to, k čemu mají tuzemští policisté stále poměrně obtížný přístup. Přitom právě v zahraničí je možné zjistit, jak je možné policejní práci dělat jinak.

Community policing za hranicemi, aneb zajímavé postřehy ze služební cesty českých policistů v Holandsku.

S obrazem holandské policie, s jakým se autor seznámil během své zahraniční návštěvy, lze konstatovat, že bezpečnostní, sociální, a právní systém v Holandsku poskytuje policistům jistoty a společenskou ochranu (odpověď na případnou čtenářovou odpověď lze nalézt v následujících řádcích). Holandská policie preferuje bezpečnost v ulicích, veřejný pořádek a kontroluje systematický jeho dodržování, mohli bychom říci jako i v ČR. Nutno však poukázat na detaily, které však diferencují srovnání. Například uveďme na několika příkladech:

- Plánovaní služeb. „Základní policejní útvar“ funguje skutečně jako úřad, má úřední hodiny od pondělí do pátku jen v denní době, a mimo tyto stanovené úřední hodiny zajišťuje jen výkon hlídkové a dozorčí služby. V ulicích města (konkr. Tillburg – v době návštěvy) hlídkoví policisté obvodního oddělení zpravidla slouží každodenně denní služby, noční slouží jen čtyři noci v týdnu, od čtvrtku do neděle, v rámci prevence před případnými výtržnostmi páchanými cizinci, jenž vyhledávají víkendovou zábavu ve městě, a tímto zvyšují potencionální bezpečnostní riziko. Mimo obvodní oddělení funguje ve městě regionální policejní výjezdová základna s názvem 112 - viz. obr. 2, jenž zajišťuje naléhavé hlášení v podobě oznámení občana, zajišťuje pult centralizované ochrany, zadržení pachatele aj. V Holandsku dále slouží i policejní útvar s působnosti po celém Holandsku.

- Přijetí oznámení. Zajímavosti je, že holandská policie trestné činy, u kterých není od prvopočátku známá totožnost pachatele, pouze evidují a nikterak ho již nešetří (pravidlo neplatí pro závažné trestné činy). Občan na obvodním oddělení sepíše pod dohledem recepční pracovnice policie (školené občanské pracovnice - viz. obr. 3) dvoustránkový formulář pro pojišťovnu a po přidělení čísla jednacího spisu, odchází občan s formulářem na pojišťovnu uplatňovat škodu. Když budeme doslova citovat holandského policistu: „pokud občan hlásí krádež a nemá podezření na konkrétní osobu, policie nemusí do případu vstupovat, vždyť se jedná o právní vztah mezi občanem a pojišťovnou! Policie Vstupuje na do procesu až při uplatňování práva proti pachateli, je-li znám“.

Také se zúčastnil části noční služby se dvěmi policistkami, které kupodivu tvořily jedinou dvoučlennou pěší hlídku obvodního oddělení ve městě Tillburg (přítomnost českých hostů byla pouze pozorovatelská, bez vlivu na počet členů a složení hlídky). Mladé policistky povinně vybavené balistickými vestami, vyrazily do ulic města. Na uniformě měly oblečeny reflexní policejní vesty, aby byly v nočních hodinách zřetelně vidět pod kamerami městského bezpečnostního systému pracovníky městského dispečinku, se kterými byly na rádiovém spojení. Hlídka směřovala nejprve napříč městem na městský dispečink a následně do první diskotékové restaurace. V České republice nebývá zvykem, že by jedinou noční dvoučlennou pěší hlídku tvořily ženy, autor proto očekával možný konflikt v prostorách diskotéky, kde byla díky pokročilé noční hodině bujará zábava, a omladina evidentně pod vlivem alkoholických nápojů již nebyla příliš zdrženlivá. Policejní hlídka pozdravila u vchodu dva muže – vyhazovače a s úsměvem vklouzla dovnitř. Nutno uznat, že z přítomných hostů si nikdo nedovolil být vůči hlídce jakkoliv uštěpačný. Odpověď na nabízející se dotaz, byla z úst policistek jednoduchá. Legislativa a důslednost policistů v Holandsku bezpochyby chrání postavení policisty natolik, že pokud by dle slov policistek, někdo z přítomných v sále diskotéky byť vztýčil proti policistkám prostředníček, nebo by došlo k verbálnímu útoku na policistu, jedná se podle tamní legislativy o závažný trestný čin (přeloženo překladatelkou – o zločin). Policistky by v tomto případě přivolali kolegy z již zmíněného oddílu 112, v tomto případě by tito přijeli zamřížovaným automobilem - viz. obr. 6, a označené osoby zadrží a převezou na služebnu 112 vč. jejich umístění do krátkodobé cely. Pachatelé zůstanou v cele až do následujícího pracovního dne, kdy na místně příslušném obvodním oddělení začínají úřední hodiny, a kde budou prováděny s pachateli další procesní úkony pracovníky kriminální služby ve spolupráci se státním zastupitelstvím.


- Pracovní podmínky, služby a základní vybavení. Policisté pořádkové služby jsou do služby standardně vybaveni balistickými vestami, které jsou upraveny pro nošení pod služební košili – viz. obr. 7. Kromě balistické vesty mají policisté k dispozici na opasku další donucovací prostředky – pistoli, pouta, kasr, obušek a halogenovou tužkovou svítilnu, kterou policista krátkodobě oslepí osobu, proti které zakročuje. Ve vozidle pak policisté mají další donucovací prostředky typu brokovnice, dlouhých obušků a štítů. Ke komunikaci používá policista radiostanici a dále služební mobilní telefon. Služební vozidla mají instalovaný GPS s navigací, lustrační počítačový systém, automobilní radiostanici. Dodávkové vozidla navíc disponují přepravním zamřížovaným prostorem pro zadržené osoby – viz. obr. 8. Co se týče stavebních úprav uvnitř policejní budovy, pracoviště dozorčího útvaru je odděleno od recepce s výhledem na čekárnu a recepční prostor. Malá výslechová místnost je diskrétního charakteru, vybavena potřebnými pracovními prostředky. Policisté používají k sepsání úředních záznamu a dalších hlášení společné místnosti s množstvím počítačových jednotek, přičemž si policista vybere počítač, který je v daný moment zrovna volný – viz. obr. 9. Speciální místnost je určena i pro předávání potřebných informací policistům před službou, při kterém velitel směny sdělí ústně a za doprovodu prezentace zpracované v PowerPointu základní úkoly hlídce a ukáže fotky osob, po kterých policie pátrá. Nutno podotknout, že všechny místnosti na policejním oddělení jsou klimatizovány. Dalším standardem policejních oddělení, je místnost pro odpočinek policistů, v této místnosti je jídelní koutek, kuchyňka s kávovarem a automatem s nealkoholickými chlazenými nápoji, samozřejmostí je výběr sáčkových polévek a čajů různých příchutí – samozřejmě zdarma a dle libosti. Dále je zde k nalezení kulečníkový stůl, čalouněné židle a zeleň – viz. obr. 10. Dalším pozitivním prvkem je služba pro vlastní policisty v podobě čistírny uniforem. Policista po službě vloží svou použitou uniformu do igelitu s vlastní značkou a pověší na určené místo – viz. obr. 11. Pracovník čistírny ji vyzvedne a uniformu vyčistí. Tato služba je hrazena zaměstnavatelem.


Obr. 9: Společná místnost pro policisty, kde lze psát záznamy a jiné administrativní úkony.
Obr. 10: Jídelní a odpočinkový prostor na obvodním oddělení
Obr. 11: Čisté uniformy policistů připravené k vyzvednutí před službou.

výňatek z článku autora: pplk. Ing. Martin Hrinko, Ph.D. ( z www.policista.cz)



Text vyšel v tištěné podobě v časopise Policista č. 5/2007 a náš server jej převzal s laskavým svolením autora.




Pozn. 1 – Community policing je způsob policejní práce založený na spolupráci mezi policií, samosprávou a občany. Vychází ze znalosti prostředí, ve kterém se policista pohybuje, a z otevřené komunikace mezi všemi těmito skupinami. Zatímco předmětem zájmu tradičních policejních strategií je protiprávní chování a jejich administrace, předmětem zájmu community policing je následkům takového chování a možným škodám spíše předejít. Community policing nenahrazuje standardní policejní postupy, ale doplňuje je a usnadňuje.







Publikováno: 14. 10. 2007


Komentáře k článku nevyjadřují názor redakce, jejich obsah není upravo

Takže až tady bude výše uvedený systém o čemž pochybuji, protože ti nahoře mají tu byrokracii tak zalezlou pod kůží, že takový systém by již nebylo schopni " naladit ", tak hurá snižme stavy na standart v jiných zemích, kde nemají ten český systém.

Pro Civila
Víš proč je u nás více poldů jak jinde kromě velké administrativy se v ČR také hrozně krade a bourá oproti EU. V počtu krádeží v prodejnách na počet obyvatel jsme v Evropě 1 a počtu dopravních nehod na počet obyvatel jsme na 6 místě. Takže tady neplácej, že policajti v ČR nic nedělají, protože takový servis jaký PČR poskytuje oznamovatelům, státním i nestátním institucím nikde ve světě nedělají.

Pro civila.
Promiň mi ten výraz civile, nemohu říct nic jiného než" CIVILE TY JSI ALE HŇUP".

Jak tak na to tak koukám, tak MV, Mgr. MUDr. Ivanek by měl navrhnout modrému ptáčku, maskáčům a kališníkům platby u PČR a MP jak ve zdravotnictví. Oznámení 3O,-Kč, výjezd 5O,-Kč, po 00.01 platba 90,-Kč , potvrzení pro pojišťovnu 1OO,-Kč,oznámení a následné prověření ptákoviny 1000,-Kč. Potom co by to prošlo tak stravenky v hodnotě 1OO,-Kč,doplatek 2O,-Kč, plné vystrojákya hlavně benzín.

Stravenkami to bohužel začíná, ono jít do restaurace s 30Kč stravenkou je poměrně ostuda pro lidi z této branže. Nepravidelná strava je u policie přece víc než známá a mnoho lidí skončí s vředy a dalšími nemocemi.

Bando jedna, jíst by se vám zachtělo. Utahovat opasky si budete ! Já nad vámi budu práskat bičem za slaďounkého cvrlikání modrého ptactva.

S pozdravem
vládnoucí třída.

abys nechytl jednu po čuni...

Hmmmm, tak na to všechno tak smutně koukám a zjistil, že je u Policie totální bída a lepší to opravdu už asi ani nebude.

Lidičky, co blbnete, chcete, aby se nám všichni vysmáli? Když se podívám na posledních -x- příspěvků, vypadá to, že největším a nejpalčivějším problémem u PČR je hodnota stravenek. Děláte tu ze sebe pěkné ubulené idioty!

Jestli jste to ještě nepostřehl, i polda na ulici mívá hlad a nemá zájem o žaludeční vředy.
30,- kaček dnes stačí na 4 housky a 20 dkg levného salámu.
Myslíte, že je to plnohodnotná strava na 12 směnu?

Největším a nejpalčivějším problémem u PČR je všechno. Ministrem Langerem počínaje a stravenkami konče.

Leckde nemají ani ty za 30,- a ani závodní jídelnu. Hádejte, jestli jsou o hladu nebo se postarají jinak. Tohle je jak pláč nesamostatných dětí, které co nedostanou naservírované až pod nos, to nemají. Jasně, je to nepříjemné, ale není to zásadní problém u PČR. Zatímco podle četnosti příspěvků na téma stravenky, jejich hodnota a výše doplatku to vypadá na pravý opak.

Že se divíš, tohle fórum je HLAVNĚ o brečení...