A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

.... a protože najíst se sám z důvodu nápadu nemáš čas, tak místo jít si koupit jídlo pro sebe jdeš za "svoje" koupit něco k jídlu "drbanovi", aby si nestěžoval, že jsi nedodrřel dobu kdy má nárok se najíst a opět neměl problém ty sám,....

smát se či pokynout hlavou nad našimi zkušenostmi a narovnat ten pokřivený tvar tváře?

Volej charitu, at se postará. Peníze chtěli na účet a tobě nikdo poplatek za výběr z účtu, na žrádlo pro vnější zákazniky policie, neproplatí. U nás charita takto funguje v poho.

Nikde nemáš povinnost, že musíš koupit drbanovi stravu za svoje peníze. Po mě to šef chtěl taky a když jsem mu řekl, že nedám na drbana ani halíř, tak šáhl do svých a zaplatil to sám. Samozřejmě, že to dostane proplacené zpět, jde ale o princip. Dříve byla tzv.provozní záloha a z toho se vše kupovalo a ekonomické pak peníze opět doplnili.

... ano máš pravdu, ale pořád to platí někdo ze svých, je jedno zda já, či do té kapsy sáhne vedoucí,... a potom se "doprošuješ" o těch pár korun na finančním,.... Spíš to mělo poukázat na skutečnost, že POLICISTA se kvůli drbanovi nemá mnohdy možnost sám najíst (ovšem přestávku na jídlo kterou neměl si stejně nadpracuje), ale "DRBANOVI" se jídlo zajistit musí. A díky tomu, že pravda provozní zálohy na OOP nejsou, tak se bohužel musí sáhnout do "osobní policejní kapsy",....

XXX

Nevím jak u Vás, ale u nás na obvodě jsou provozní zálohy a pokud je drban CPZ má nárok na stravu, která se mu z toho koupí. Musí být ovšem stvrzenka od prodavajícího na přesnou částku. není pravda, že jídlo pro drbany platíme ze svého!!

... provozní záloha - asi jak kde, na našem OOP není, a CPZ máme trochu z ruky. Pravda není to každodenní záležitost, že by práce s "naším klientem" převyšovala dobu 6-ti hodin, ale občas se to stává,.... takže nemíním paušalizovat a navíc původní článek byl reakcí na psané na straně 2 a reakce byla již správně vložena tam kde měla původní smysl,...

Vážení kolegové, nějak jste v zápalu pro výkon služby zapoměli, že již delší dobu nejsou cely předběžného zadržení, ale pouze PLICEJNÍ CELY.

V TV proběhla zpráva, že zaměstnancům MV (ne ve sl. poměru) bude zvýšen plat o 7%, kdy odůvodnění bylo, že jich bylo v loňském roce 200 propuštěno a tak zbývá více na platy ostatních. To bych chtěl vidět to zvýšení u PČR, když nyní dle serveru PP je volných cca 7500 míst u PČR.Jsem "rád", že dali 1,5% na pohyblivé složky, alespoň těm kamarádičkům se pomůže. Tomu říkám neministře správná a pravá volba pro všechny.

Pro zápaďáka.
Kolego napiš taky kdy tato zpráva proběhla, tedy který den a ve kterém pořadu. Ne všichni máme možnost sedět u TV celé dny. Občas musíme také Pomáhat a Chránit nemyslíš? Děkuji.

pro XXX
vzhledem k tomu, že také pomáhám a chráním, tak také rozhodně nemám čas sedět pořád u TV. Dle mého to bylo o jedněch víkendových zprávách - od 1.2. do 3.2.2008, přesně bohužel nevím.Jinak, přítelkyně to četla také na netu. Navíc o tomto způsobu a možnosti navyšování platů hovořil před cca 3měsíci i ministr práce a soc. věcí Nečas.

jsem kdysi vítal s tím, že bude motivační pro lidi, kteří makají. Navýšení dostali vlezdozadkové a ti, kteří sice nic neměli (žádné nebo min.osobní, ale díky tomu se na práci již dříve vykašlali a ty 200,-je po 15 letech nedonutí dělat víc). Takže tímto přehodnocuji svůj názor na navyšování pohyblivých složek platu při současném managementu bezpečnostních složek a zároveň přestávám dělat nad rámec svých povinností, amen B.

Hrabalovi hrabe nebo neví jak jsou velké ve vyšších sférách odměny.
Když je tak chytrý ať sem napíše ředitelovu tabulku
+ jeho stupeň za 35 let i víc s vojnou odsloužených a to celé x 2 (+ 100% osobního, to pro ty co mají 500,- Kč osobního a proto to nechápou)
+ velké velitelské za vedení
+ k tomu jeho časté velké odměny,
sečte to
a vydělí 2 (50 % výsluha).
Doufám, že nejsme v totáči, nic neslušného v tom není, takže to zde můžete vypočítat ať neblbneme lidi.
Když to má spravedlivě, tak to snad není tajné jako za komančů.
A má to ze zákona, tak ať se nemusí stydět, je to chlap!
Tak kolik má ten říďa v.v. výsluhu?

jsi tak slaboduchý ty, nebo se tu někdo baví tím, že čas od času okopíruje starší příspěvek a hodí ho sem znovu? Ať je to tak a nebo onak, nemá to pražádnou úroveň.

ANO ŠÉFÍČKU, PRDOLEZNÍČKU NEBO ŽE BY OBR ŠÉFE?!

Že to pořád řešíš....

už jseš s tím trapnej, Jobíku

Trapnej, netrapnej, prostě nás to KOLIK? zajímá. Tak to sem napiš a nás se zbavíš. Nebo ne a bude to tu stále!

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/vlasimska-kauza-ticho-po -pesine-165/

Tady je ministrovo heslo POMÁHAT A CHRÁNIT opravdu zřetelné. Aktérce pomáhá možná tak do hrobu......pan ředitel...tak to je mazec!!

tak to je silná káva i na mě! A to nejsem žádný posera! Jsem zvědavý, jak tohle dopadne. Držím Ti stále palce.

Každá strana má dvě mince. Pokud chci znát "A", musím se rovněž zajímat i o "B". Na jedné straně je tu Policie (jednání hlídky, nasazení znalostí, potlačení vlastního strachu a podpora víry ve spravedlnost) a na druhé straně "drobeček" jeho jednání, kterým ohrožoval nejprve někoho a na tento popud byla na místo zavolána ona hlídka, od které naše společnost očakává, že problém vyřeší - hned. S čím jede na místo hlídka policie? S vírou, že proběhne vše v pohodě, v rychlosti se problém vyřeší a že bude možnost vyrazit na další "problém" a ve finále bude moci jít domů za svou rodinou. Při cestě tam se nejprve mlčí, každý si v hlavě přehrává všemožné scény z všemožných zákroků, kterými si ve svých službách každý prošel a na co si má dát pozor, dále listuje ve všech možných ZPPP, NMV a zákonech, aby nic neporušil, když ten problémista na místě udělá to či ono. No a pak se diskutuje, co kdo udělá, kdo koho pojistí, kdo bude mluvit, kdo si více věří a to vše s cílem nedat šanci problémistovi a hlavně inspekci. Proč? Protože v případě, že hlídka na místě věc vyřeší, je tady ještě jeden okamžik a to ten kdy problémista nepřenese přes srdce to, že byl zahanben, že ho nějaký ... od policie skrotil jako koně a místo aby zalezl do svého kutlochu a posypal si popel na hlavu začína kolem sebe kopat. No a na stůl Policie se dostane stížnost na zákrok policistů. Teď se ukáže kdo jakýho má za sebou šéfa, kdo komu věří, kdo se chce koho sbavit. Většinou se zaujme stanovisko, že hlídka na místě určitě něco zanedbala a začně se pod mikroskopem studovat ten před týdnem hlídkou napsaný Ú

ÚZ. Jsem zahenben tím co se v řadách Policie děje ze strany vedení. Porušování základních práv a svobod, potupa lidí, ruka ruku atd. Tímto dostává mince i třetí nesmyslnou stranu. Boj hlídky s vedením. S vedením, která za nikým nestojí a pokud ano, tak za těmi neproblémisty, těmi, kteří musejí být svými kolegy do prace motivovány a skoro až nuceny. Vedení jaksi nedochází, že kdo nic nedělá nic nezkazí a z toho vypývá, že ten kdo něco dělá zvyšuje pravděpodobnost toho, že si na něj po tom co naše Policie získala tak skvělý kredit u veřejnost někdo hodí stížnost. Proč ne? Třeba jen tak pro legraci. Nemusím za to platit, jako sociál na to mám dost času a pokud se neprokáže vina Policie mě se nic nestane. To co se stalo ve Vlašimi hraničí. Neznám sice přesně co se stalo a to nikdo mimo akterů a rád bych vzkázal onomu vedení, vinu toho či onoho uznají odborníci, právnici, soudci a ne bývalý traktoristi, kteří stále ještě dnes velice dobře vedou své lidi na OOP.

pro nováčky: nástupní plat v 2.tt 14 800 + 1000 rizikový příplatek ve škole = 15 800 HRUBÉHO!!! Tak pojďte " POMÁHAT A CHRÁNIT"

A to je Vám pane asistente málo, za chození do školy? Navíc zde máte ubytování a stravu zdarma.

Pokud bych byl svobodný a žil u rodičů, tak ne. Ale je mi 28,
doma mám manželku bez práce a 2 děti 5 a 6 let. A budete se divit, nechtějí bydlet pod stromem, peří na nich neroste a kupodivu chtějí i občas jíst. Stačí?

A za kolik myslíš ty debile, že žije průměrnej člověk v ČR, když 2/3 rodičů nedosáhne na průměrnou mzdu 20000 Kč a nikdo tátům v těchto rodinách neplatí stravu, ubytování (teplá voda, elektřina v...), cesťák do práce, částečně i oblečení...

Jo a ještě rada, pošli ženskou makat...

Pane asistente, za současného stavu jen truhlík nastupuje k PČR. A pro truhlíka 15.800 Kč je až dost.

Nezlobte se na mne, ale ten útok na asistenta je naprosto zbytečný. Pouze upozornil na nástupní plat u PČR, tedy u jedné ze složek, na kterých by také měla stát demokratická společnost.Navíc se ten plat po 1,5roku školy v přímém výkonu nezvýší.A hlavně peníze nejsou to, co je největším problémem práce u PČR.A srovnávat platy u nesrovnatelných zaměstnání je opět zbytečné.

Pro .

debil jsi možná Ty. Možná pracuješ od pondělka do pátku, nepracuješ v noci, o víkendech a svátcích. Uvědom si že zatím co ty spíš a jsi imrvere nalitý a nasratý nasazujeme svůj kejhák proti drbanům, ozbrojeným pachatelům a nasazujeme každý den v práci svůj život a zdraví. jestli zácidíš, sekni se svojí práci a pojď k nám. Do roka budeš mít hlavu jak pátrací balón.

nevím proč nadáváš někomu debile, podívej se do zrcadla a dej si facku, on má pravdu, ty mu vyčítáš, že má dos ale co je to proti pánům nahoře, proč nenadáváš poslancům soudcům, senátorům, vymýšlí pro nás dole jak nás odrbat a ty kolegovi nadáváš, jsi hovado a radím ti vzpamatuj se..

Vážený soudruhu, ještě jednou a opravdu naposledy. Jestli mi chceš říct, že jsem hlupák, řekni mi to klidně do očí, od Tebe to unesu, ale prosímŤě neschovávej se za odborné názvy. Ale to jsem nechtěl, protože né já neporozuměl psanému textu, ale asi jsi to byl Ty, protože jinak by jsi svoje problémy a neschopnost neházel na nás z MP. Pokud jsem sledoval tuto debatu, nikdo mimo Tebe - Ty funkční gramoto - do tohoto problému nezatahoval ostatní, jenom nějaký uplakánek, kterému někdo ubližuje a on se nyní může projevit na bezejmenných stránkách net, kde hází rameny. Končím, proto jedna rada k Tobě. Běž k zrcedlu, dobře se do něj podívej a vraž si jednu pořádnou facku. Nebo víš co, dej si zrovna dvě. Měj se soudruhu.

pro Karlose

To, že jsem ve svém příspěvku zmínil MP (postavení MP, pravomoc jejích zaměstnanců, výhody plynoucích ze zaměstnaneckého poměru) ještě neznamená, že jakkoliv útočím na MP a na její jednotlivé zaměstnance. Právě proto, žes to nepochopil, poukazuji na Tvoji funkční negramotnost. Svými neadekvátními reakcemi shazuješ pouze sám sebe.

Proč se tak hloupě hádáte.

Já mám pohled z obou rovin ( byl jsem u MP a přešel jsem k PČR ) a můžu to zhodnotit i jinak :
Díky nebyrokratickému " stylu u MP ( zatím ) mají čas být venku a výrazně pomoci s problémy, které jsou mimo " záběr " PČR, to je jisté. Na druhou stranu málokterý str. MP si dokáže představit to administrativní zatížení u PČR a i když si myslí, že ví tak prostě neví, jako jsem to nevěděl ani já, než jsem do toho zabřednul u PČR po přestupu z MP.

Příklad :

- strážník zadrží pachatele vloupání do vozidla a jeho úkony, které provede ?

1. Přes radiostanici a svou stálou službu zavolá na PČR, sdělí problém.
2. Napíše 1 ks úřední záznam ve kterém popíše situaci předcházející zadržení a při zadržení a do tohoto záznamu napíše, že osobu zadržel dle § 76/2 tr. řádu a osobu předal Policii ČR. Tím skončil a po cca 1,5 hodiny je zpět na ulici.

Činnost v tomto případě u PČR :

1 převezme na místě poškozené vozidlo z vloupání a má za něj již odpovědnost a povinnost zabezpečit majetek.
2. Převezme pachatele a po předcházejícícím omezení na osobní svobodě MP dle § 76/2 tr. ř. jej zadrží dle § 76/1 tr. ř. s převezením na OOP.
3. Provede lustraci vozidla a buď ustanoví majitele či nikoliv. ( sežene majitele vozidla či nikoliv )
4. Pokud v noční době nesežene majitele, což není v noci nic výjimečného, tak si zavolá odtahovou službu a čeká kolem 45 minut až 1 hodiny na odtahovku.
5. Mezitím si u vozidla " objedná " hlídka policejního technika, který za cirka 20-30 minut / někdy také za 2 hodiny / přijede a s technikem je provedeno ohledání vozidla, což trvá kolem 15 -30 minut podle toho co všechno se ohledává a jak pečlivě.
6. přijíždí odtahovka, která za cirka 10-15 minut vozidlo odváží na odtahové parkoviště.
7. Hlídka odjíždí na obvod, kde je zadržený pachatel a začíná se mu konečně věnovat, kdy jej předběžně vytěžuje k jeho skutku, provádí lustrace jeho osoby ve všech policejních evidencích. Samozřejmě je to šmejd se spustou záznamů, že se člověk jako vždy diví, jak to že je vůbec venku, že není zavřený.
8. Začíná administrativa, takže se zadává skutek do počítače, tedy do takové obsáhlé chobotnice jménem ETŘ ( Evidence trestního řízení ), před který člověk vysedí neskutečně dlouhý čas, kde se o skutku vypisuje spousta údajů včetně jestli se stal na chodníku, jakého druhu byla odcizená věc, zda zahradní nábytek, elektronika, průmyslové zboží, sexuální pomůcka ( i takové jsou v seznamu )
9. Po zadání skutku do ETŘ se vypisuje první papír, což je protokol o zadržení, kde se vypisuji věci, které měl zadržený u sebe. Šmejd nemá žádné pořádné bydliště, takže je obava, že jej jen tak někdo nedohledá, tak se bude věc zpracovávat ve zkráceném přípravném řízení, což znamená pospíchat a pospíchat ( na soudě již pospíchat nemusejí )
10. mezitím se zjišťuje, že pachatel je pod vlivem alkoholu, takže se v ETŘ vypisuje tzv. krvák, tedy lejstro na prohlídku u doktora a odběr krve pro stanovení množství alkoholu v krvi.
11. Dále se v ETŘ vyplňuje lejstro na vyúčtování práce pana doktora - doktorky, které se musí vzít do nemocnice
12. Dále se v ETŘ vyplňuje lejstro k poučení osoby podezřelé v trestním řízení ( k možnosti odmítnutí prohlídky u doktora, odmítnutí odběru krve a moči po pohrůžkou pokuty 50.000,- Kč, šmejd by to stejně nezaplatil )
13. Protože se šmejd poveze do cely, jelikož se bude muset shánět dál majitel, neví se škoda, pachatel je ovlivněn alkohlolem, atd., tak se vyplňuje lejstro nazvané eskorta, což je lejstro na přepravu z bodu "A" do bodu "B"
14. Dále se vyplňuje lejstro v ETŘ na umístění osoby do policejní cely
15. Pachatel se tedy přepravuje k lékaři, kde je pan doktor-doktorka během 15 minut vyšetří, šmejd udělá pár kroku po čáře, odebere se mu krev, případně moč. a nasedá se a jede do policejní cely, kde si osobu převezme kolega v celách a to jak osobně s prohlídkou zadrženého, tak administrativně, což trvá kolem 20 minut.
16. hlídka se vrátila na OOP, kde píše do ETŘ úřední záznam o výjezdu na místo oznámení, činnosti, které provedla na místě po převzetí od MP ( odtah, lustrace podezřelého, lustrace vozidla. Vytěžení strážníků, protože ti přesto, že sepíší svůj úřední záznam, nemají procesní místo v trestním řízení ( nejsou orgán činný v tr. řízení ), museji být de facto vyslechnuti a jsou někdy vyslýcháni i zcela běžným výslechem na OOP.
17. Další vyplněné lejstro v ETŘ Zahájení úkonů v trestním řízení. Tedy oficiální lejstro o zahájení úkonů v trestním řízení, které ale již začalo zadržením pachatele dle § 76/1 tr. ř. na místě PČR ( převzetím omezené osoby na svobodě ).
18. Další činnost k sehnání majitele napadeného vozidla a po jeho sehnání předvolání k neprodlenému výslechu z důvodu zadrženého pachatele, omezeného na svobodě.
19. Zástupce poškozené firmy se dostavuje, je proveden jeho výslech na protokol o trestní oznámení do ETŘ. Dále je vyplněn formulář poučení poškozeného, který je přílohou k trestnímu oznámení
20. Vzhledem k tomu, že se pospíchá, tak již při domluvě se zástupcem poškozené firmy je nastíněna otázka výše škody, která je naštěstí nekomlikovaná jako v jiných případech a tak je škoda jasně formulována ze strany pooškozeného a protože by se na vyčíslení škody dlouho od firmy čekalo, tak je napsáno na oddělení a necháno podepsat zástupce poškozené firmy.
21. Zástupci firmy je napsáno potvrzení k vyzvednutí zajištěného vozidla na odtahovém parkovišti a zástupce firmy odchází.
22. Dále odjíždí policista do policejní cely, kdy v ETŘ vyplňuje formulář k předání osoby z policejní cely a po vydání osoby je v ETŘ vyplněn formulář " Sdělení podezření ", se kterým je pachatel seznámen, tedy s jeho obsahem, to znamená skutkem, kterého se dopustil a jeho paragrafovým zněním.
23. Po seznámení se sdělením podezření, je proveden výslech pachatele, kde se buď doznává a popisuje co vlastně prováděl, nebo využije svého práva se k věci nevyjdařovat.
24. Ukončení výslechu, propuštění osoby ze zadržení
25. Návrat na obvod, kde je v ETŘ vyplněno lejstro na vyúčtování rozboru odebrané krve pachateli, která bude zaslána na rozbor.
26. Vyžádání rejstříku trestů a případně rozsudků pokud je pachatel v podmínce, nebo byl v posledních třech letech potrestán.
27. Naskenování všech materiálů, které došly na OOP do souboru v ETŘ ( ÚZ Mětské policie, rejstříky, rozsudky )
28. Ukončení spisu závěrečnou zprávou a předáním na příslušné státní zastupitelství


Takže tímto jsem jen chtěl trochu poukázat na rozdílnost a hlavně obsah služby u PČR a práce strážníka, kterou jsem dříve vykonával a moc dobře ji znám.
Je třeba si uvědomit, že je na oddělení případ, jak jsem shora uvedl a do toho mají v Kauflandu zloděje, kam musíme také zajet. Pak telefonuje paní, že má problémy se sousedy a nadávají jí do ......... Pak zavolá pán, že má poškrábané auto na parkovišti u PENNY a člověk má chuť z toho oddělení někam utéct pryč a už se nevrátit. Případů hodně, lidí málo a byrokracie kolem každého případu až neskutečně. ( U městské je to o 1 ks úředního záznamu + parkrát cvaknout )

Nemá ale cenu dělat zlou krev. Mockrát je člověk rád, když ta MP vyřeší to a zase onohle, ale to zatížení na PČR je oproti MP tak neskutečné, že to již víc rozvádět nebudu, kdo pochopí tak pochopí, kdo nepochopí jeho věc, třeba ani pochopit nechce, tak je to pro něj jednodušší.

F1 souhlas, ale schází eskorta, vy to v ETŘ nemáte? Jinak co zkrácenka?OMČ fotodokumentace-sken do ETŘ?Vy nemůžete objednávat odtahovku pouze přes Operačního?

Pro 22

- eskorta pod bodem 13
- fotodokumentace ve zmiňovaném případě technik OŘ, jinak samozřejmě OOP a pak sken OOP
- sken pod bodem 27
- zmíňka o ZPŘ v bodě 9 a dále v bodě 22 sdělení podezření

ještě jsi zapoměl, že ti 2x u výslechů spadla síť a čekáš a čekáš a znovu...nedej bože, že pachatel pod vlivem drog a Bůh ví čeho začal skákat hlavou do zdi a voláš záchranku, přijíždí inspekce, musíš vyrozumět osoby blízké a respektovat hromadu dalších práv, které zadržený má, do toho už uběhla nějaká doba, takže se musíš postarat o jídlo pro zadrženého atd...... V lepším případě je v klidu, neplive po zdech, nemočí na zem v místnosti pro zadržené (která byla nedávno zrušena a musel ho hlídat policista, který nebyl...) a spousta dalších chuťovek... No a když sloužíš např. v Praze, tak máš už plnou čekárnu dost nervózních lidí, co chtějí nahlásit různé kapesní krádeže, vloupání do vozidel, krádeže vozidel, dokladů, platebních karet apod. No a když máš štěstí na šéfa, tak po tomhle všem přijde vyspinkaný do práce a hned ze dveří tě seřve, že jsi zapoměl do jedné z 1000 knih vypsat nějakou blbost. To už je ale součást psychologického výcviku, díky čemuž se držíš, abys po něm neskočil a ve zprávách neviděl ministra, jak se postaral o tvé odvolání dle § 42 odst. 1 písm.d), pro podezření ze zavrženíhodného chování a napadení nadřízeného, u čehož s radostí uvítáš, že tistátní zástupce nenapálí trestňák. No a to vše po 20 letech služby, když jsi s nervama i fyzicky na dně a letíš ze dne na den na dlažbu.... Mj., to jsem v náborovém letáku nezahlédl? NEvíte proč?

zasmáli a šup zpět do práce, nikdo ji za nás neudělá. Naopak musíme ji dělat za chybějící.....

Já už budu dělat za chybějící,jen 57 dní.

pro F1

K bodu 26 (pokusím se věcně argumentovat a předestřít vlastní názo).
Domnívám se, že vyžadovat rozsudky, pokud je pachatel v podmínce je naprosto zbytečné (RT-ano, rozsudky za krádež nebo loupež pro éčkovou krádež-ano). Např. Ke skutku, který Ty řešíš (krádež) je pro Tebe naprosto zbytečné vědět, že je v podmínce pro výživu, resp. mít k dispozici rozsudek za výživu. Éčko za to nedostane ani náhodou a co potřebuješ vědět k posouzení osoby pachatele (jednu složku materiální stránky TČ) máš v RT.

- patřilo sem jako doplněk pro "pěkné F1"

.... a protože najíst se sám z důvodu nápadu nemáš čas, tak místo jít si koupit jídlo pro sebe jdeš za "svoje" koupit něco k jídlu "drbanovi", aby si nestěžoval, že jsi nedodrřel dobu kdy má nárok se najíst a opět neměl problém ty sám,....

Asi tak. Doufám, že aspoň část zájemců o službu u PČR je zvídavá a proleze si internet, včetně této diskuze na stránkách (papírového) ministra vnitra... Vítejte v realitě!

pro Karlose, Alfréda a Lukáše

Sebekriticky musím přiznat, že můj třetí příspěvek, který byl spouštečem netolerance a napadání, měl zůstat pouze ve věcné rovině a konstatování, že Karlos neporozuměl psanému textu. Informace o TŘ ve vztahu k MP byla zbytečná. Nicméně moje jednání neomlouvá Vaši netoleranci a Váš fanatismus. A označit někoho za funkčně negramotného neznamená nic dehonestujícího, prostě každý člověk má své limity.

Ještě že je tady jeden, který těm limitovaným negramotům občas otevře oči,viď, UK!

POMÁHAT a CHRÁNIT - Pane Bože pomoz nám a ochraňuj nás od takových policajtů! Amen.

Bože, Bože, co Ty jsi za tupouna a trotla. Kde sis to přečetl - funkčně negramotní - vždyť nevíš vůbec o čem točíš? Je mi Tě líto soudruhu.

pro Alfréda a Lukáše

Takže další dva, kteří nerozumějí psanému textu (tzn. další dva funkčně negramotní).

Souhlas vyslovuji Alfrédovi. Prosím Tě už nic nepiš, uděláš líp. Ty funkční gramoto.....cha cha cha. Ještě, že už mám dospělé děti, jinak bych Tě požádal o fotku, aby mi děti nechodily na cukr.