A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Já sloužím krátce ale tohle co se děje u Policie, kam se hrabou Černý Baroni. Teď jsme se přestěhovali na nové OO PČR v rámci P1000, že nám nešlo ETŘ ani Bedrunka nikoho nezajímalo ale když se přišel podívat okresní ředitel tak ho nejvíc zajímalo, že je špinavý koberec na recepci a kolega ze stálý nepodal hlášení dle jeho představ. Takže na tomhle dnes stojí POLICIE ČR:

To je styl " řidička ". Tu také zajímá hlavně barva vozidla ( zda se hodí k šatům ). Ale co je pod kapotou a zda to stojí za to, to je vedleší.
Jo, jo. Nahoře si hrajou na parádičky, vymýšlí hovadiny a lidi dole mají dost tohodlen pozlátka, za kterým se skrývají neřešené, ale o to tíživější problémy.

U nás už taky na oddělení začala akce P1000. Sebrali kancelář, že se musíme uskromnit. 6 lidí na dvě malé kanceláře. Nábytek, že bych si ho ani nedal do stodoly, 50 let starý. Prý nám stačí jeden stůl na dva lidi. V kanceláři se už ani nehnem To jsou ty lepší podmínky pro policisty, co slíbil p Langer v dnešním tisku? Super. I se zvířaty se zachází lépe. Chtěl jsem to ještě nějaký rok vydržet, ale to se už nedá. Jednají s námi, jak s nějakou věcí na hraní. Mám něco odslouženo, ale takovou atmosféru co je teď u policie jsem ještě nezažil. A oni se diví, že policisté pořád odcházejí do civilu. A kdo asi za to může?

for zatím ještě polda : z toho si nelam hlavu . Nás je 15 na dvě kanceláře. Alespoň ztmelíme kolektiv.

Buznám se to určitě líbí takové stmelování.

Pro xyz. Pohár prostě přetekl. Pracovat se nebojím ale potřebuji k práci důstojné podmínky a ne jenom buzeraci a nevděk. První slovo od vedoucího ve dveřích při příchodu do práce je, kolik bylo na noční pokut, je to normální? Když řekneme že nic tak pak začne řvát, že na noční hovno děláme a chrápeme. Pracuji za necelých 18000 čistého. Nedělám tuto práci abych po 15 letech shrábl výsluhu a šel pryč ale bohužel situace mě přinutila. Marně pátrám v paměti kdy jsme měl volný víkend a jelikož žijeme v tržní ekonomice existuje zde nabídka a poptávka po zaměstnancích, tak zde je otázka co nabízí PČR tak jak se propaguje v náboru POMÁHAT A CHRÁNIT?. 30 Kč stravenku na směnu, kdy na stravenku si připlatím 12 Kč, takže dotace 18 Kč = směšné, příspěvek na penzijní připojištění=ano ale až po odpracování 10 let, 6 týdnů dovolené= ano ale svátky se nepočítají do fondu odpracovaných hodin=loni bylo 10 dnů na pracovní týden , 150 hodin odpracovat zdarma a takto bych mohl pokračovat. To tzv. POSLÁNÍ mé práce co stále slyším, nezaplatí za mě účty, mě a mou rodinu neuživí. Pokud dostanu nabídku, že za stejně odvedenou práci v civilu dostanu 20000,- hrubého + 13. plat, služební auto a mobil k soukromím účelům, příspěvek na penz. připojištění, 5 týdnů dovolené + svátky doma, jen ranní a víkendy volné, stravenky ve výši 75,- Kč na den bez doplatku, tak pro mě není co řešit a není na co čekat protože bude v PČR hůř. Vám co zůstávají ve sboru přeji lepší zítřky

co dodat, jen pokrčit rameny a popřát ti dobrou práci, ale jak čtu tvůj příspěvek a tvé vyjadřování, neztratíš se.

..U nás to samý, po ránu přijde vedoucí do práce a řeší kraviny, bezdůvodně řve a dělá pakec...to je všude stejný

Policisté přicházejí, ale co to je za zboží které není pořádně prověřené. Zájem o službu moc nejeví, spíš to vypadá že tu dlouho stejně nevydrží.

Náborová kampaň NAJDI HLUPÁKA pozvedne prestiž této složky na bod mrazu. Snad už polevili údajně i ve fyzických testech na minimum !

Kolego je třeba se podívat na Policejní školu v Brně a poslechnout si ty co končí. Nový nábor je opravdu skvělý. Je to jako u Černých baronů - samý Kyslík žádný Kefalín.

Já jsed k tomu přistoupil s rozhodností své vlastní, náležitým uvědoměním, jsa porozumění důležitosti přilákat nedůvěřivé jedince do řad prořídlé Policie ČR, kteří si bláhově myslí, že by snad mohli býti zavaleni papíry s neplacenou službou 150 hodin a spousty jiných věcí, jakoby velice negativních u Policie ČR, které jsou vypouštěny ostatními policisty na obranu udržení svého teplého místečka.
Proto jsem se rozhodnul rozbít tyto některými policisty vypouštěné " kachny " o vnitřní krizi u Policie ČR.

A co dělám ? Iniciativou, která je mi vlastní a která byla ještě nastartována nebo lépe řečeno doslova vyprovokována heslem " Pomáhat chránit " ( Líbilo by se mě i " Chránit a bránit " ) a také vydáním skvělých vizitek, jsem se ihned zůčastnil akce " oslov koho můžeš " Myslím, že je jedno zda je pleti bílé, tmavé, vietnamec či róm, podnikatel, dělník, zkrátka i ten podnikatel by se nám hodil, a i ten Ferko by mohl býti dobrým poldou. Potřebujem všechny, vždyť nás už něco chybí.
Dostal jsem tedy vizitky a jak jsem již uvedl, naprosto mě uchvátily, protože jsem nikdy žádné neměl. Tak jsem si nabral spousty dalších do kapes a že jich máme a při službě venku ( když zrovna nepapírujem ) při výjezdu na případ, výjezdu pro pachatele, např. v prodejně Kaufland, případně u jiných " kratochvil " rozdávám kolemjdoucím za burácného a rozhodného jednání, které je mi vlastní a vždy jsem budil dle " zpětné odezvy " respekt. Kolega se stydí a dává mě najevo, že už takhlen si v tomhle státě připadá jako " popelka ", " děvka pro všechny, semílaná politiky a i kriminálníky " , písařka na sepsání čehokoliv z té útrpné povinnosti zabývat se kdejakým nesmyslem.
Já mu ale vysvětluji, že je třeba mít v sobě pozitivního ducha, že když už za to dají 22 miliónů, tak ať to stojí za to. Proto vizitky poctivě rozdávám kudy chodím. Podstatná je koncentrace lidí, tam je možno oslovit a nabídnout nejvíce vizitek. Uspěl jsem tedy i u východu z Kauflandu. Co já jsem tam jen těch vizitek rozdal. Jsem ale slušný a s předanou vizitkou i oslovím a vyzvu k nastoupení k Policii ČR " pojďte nám pomoci, hledáme muže i ženy ". Možná to působí stylem " pouliční prodavač novin ". Ale lidi konečně musí pochopit, že jsou bláhoví, když se k nám nehrnou. A tak, zatímco se parťák stydí, já vím, že Polici ČR pomáhám, tak jako ona pomáhá mě, zdokonalit se ve službě při 150 neplacených hodinách, nerozlišovat zda jsi ve svátek na pracovišti či doma a ........ No prostě nikdo mě nemůže upřít iniciativu a až uvidím nějakého nového policistu, mohu si říci, že i já jsem k tomu přispěl svým malým skromným já a snad i někdy dostanu za tuto iniciativu hodnocení " velmi dobré " neb, jak propaguje náš pan Ministr nepolicie " Ti kteří pocitivě pracují ( rozuměj slouží ), sklidí jablka a hrušky ( rozuměj výhody a prestiž u společnosti )

zpravy.idnes.cz - trapi-me-arogance-nadrizenych-rika-langer-o-policii. A co arogance a samolibost vlastní - na tu si uděláme patent a obklolpíme se lidmi, kteří budou mladší (protože ke stáří úctu nemám). a hlavně se kterými si budu moci orat jak chci.

No vždyť přeci náborová kampaň již plní řady policie, na jednotlivých ředitelstvíc se dveře u personalistů div netrhnou. Je pravda, že sppousta policistů je přetížena administrativou, ale ti na prezidiu a krajských správách to nejsou.Co třeba je třeba rozpustit místo nesmyslného slučování, kde se ušetří pouze pár ředitelů a náměstků.

do pohyblivých složek platu jsem kdysi vítal s tím, že bude motivační pro lidi, kteří makají. Práce se nebojím a výsledky mám díky tomu nadprůměrné. Navýšení dostali vlezdozadkové a ti, kteří sice nic neměli (žádné nebo min.osobní, ale díky tomu se na práci již dříve vykašlali a ty 200,-je po 15 letech nedonutí dělat víc). Takže tímto přehodnocuji svůj názor na navyšování pohyblivých složek platu při současném managementu bezpečnostních složek a zároveň přestávám dělat nad rámec svých povinností, amen B.

jsem si říkal, že se slušností a pracovitostí nejdál dojdu, ho..o. Musím se naučit prodávat cizí práci a vyhledávat ta správná místa k zašívání, k zalíbení se, jinak mohu studovat 10 VŠ a být odborníkem na jakoukoliv problematiku a bude mi to na 2 věci. Říká se tomu ostré lokty???? Ne, křivý hřbet......

Sere mě taky dost věcí, ale spousta známých v civilu je na tom hůř než já po pár letech služby. Krize je všude kolem nás. Nejvíc ufňukaný jsou ale buzny z cizinecký, který musely začít po novým roku makat a to dělali za větší peníz než my na pořádkový. Tak teď do mě, šengenisti leniví!

Musím ti dát za pravdu, měli stejný peníze za 10% práce co odvoďáci.

Ty nemůžeš být obvoďák, ty musíš být kolego pěkné hov--o. Jen dál rozeštvávej už tak napjatou atmosféru.

Kolegové z ciziny opravdu té práce moc nenadělali a nenadělají a takové osobní, které mají nemá žádný na OOP.

další magor na obzoru, to nestačí jak to v téhle s.r.o vypadá? Měls nastoupit taky na ciz. a pak bys takhle nekecal.

Když tak píšeš, tak proč jich většina z těch zrušených míst nepřešla na obvody a raději daleko dojíždí? To o něčem svědčí né?

To jako kam daleko dojíždí? Raděj jdou do civilu. A ani se nedivím, když tady a na intranetu čtou takové nenávistné kecy. Ten kdo je kritizuje taky mohl svobodně jít dělat k CP. A ten co tam nikdy nedělal, tak nemá co kritizovat, protože o té práci ví pendrek...

Pro obvoďáka.

Kdo je u tebe buzna ty čuraku. Já jsem od nového roku nastoupil z ciziny na obvod a nefňukám. Nebyl jsem rektální sportovec. Uvědom si že každá práce má své specifikum. Co se týká peněz nebude chyba ve tvé vrchnosti? Jediný rozdíl v penězích bude v osobním. Mám 1000 Kč,- ale o ty příjdu do půl roku a nevím jak to bude s TT. Asi jsem si ty peníze zasloužil nemyslíš. Asi dobře nepracuješ, když si stěžuješ

Pro obvoďáka
Sice si nemusel kolegy s cizinecké titulovat slengovým výrazem homosexuálů, ale jinak máš pravdu. U nás v okrese kolegové z ciziny a pohraniční než jít na OHS, SDH a OOP raději odešli do Prahy na letiště. Proč asi, protože by museli jak jsi psal makat.

Bruce Dickinson

Pro tvojí informovanost kluci já osobně jsem byl při náboru zařazen k pořádkové policii i když jsem žádal o zařazení k pohraniční. Na toto mi bylo sděleno, že kV tu dobu jsem , kdy jsem chtěl k pohraniční, ale bylo mi sděleno, žena se

Pro Polda 33

Pokud má někdo možnost jit jinám proč né. Všude jinde to je rozhodně lepší než na obvodě. Řekněme si to upřímně OOP je poslední štace u PČR. Níž už spadnout nemůžeš a pokud nemáš tlačenku tak se z OOP nikdy nedostaneš. tak se nediv že z ciziny šli raději na letiště a jinde.

Pro polda 33
Koukám, že se tady někomu zalíbil můj nick ! Tak víš co, když se ti tak líbí a neumíš si vymyslet svůj já ti klidně přenechám. Jinak tu kritiku, že jsi použil jiný nick tedy polda 33 a ne Polda 33 si prosím tě odpusť.

Nakopat ti koule šmejde

PANE KOLEGO, přešel jsem také na obvod z ciziny a můžu ti říct, že jsem se adaptoval velice rychle a polovinu OBVOĎÁKŮ schovám do kapsy....

Kdyby jsi se lépe učil, také jsi mohl sloužit na cizině.

Vídím, že policie je v totálním marasmu a rozkladu. Opravdu to vypadá, že chtějí vyhnat všechny policisty do civilu. Takové nařízení, rozkazy, nové evidence t.č. a přestupků které policistům práci jenom ztěžují nepovedou k ničemu dobrému.

Ale to by snad mělo být to odpapírování, přebujelé byrokracie u PČR, jako etapa k řádné službě venku. Vždyť na přelomu roku 2006-2007 jasně dali z PP signál, že pro výkon služby na ulicích, se musí splnit zásadní podmínka a tou je odstranění neskutečné papíroviny. Jaksi i nějaký pokyn se o to snažil, který měl trochu ulehčit obvodům, ale nějak dlouhého trvání neměl a zase vrátili zpět. Model Holandské " málopapírové policie " se jim asi nezamlouvá, tak co chtějí ? Asi nějaký hybrid s recepcí jako v Holadsku, s koutkem pro děti, ale stejně nedokážou říci dost byrokracii a stejně budem, jako oslíkové prošetřovat kdejaký " prd " a psát hromadu papírů - tady se už od toho papírového modelu neoprostí.

Jak je to s nemocenskou -např.když někdo slouží pouze 24 hod.službu.(3 dny zdarma a pak kolik procent a jak dlouho,děkuji)

Mělo by to být 3 dny zadarmo a do 1 měsíce 100%, pak míň, ale nevim přesne... asi 70%

Ministerstvo vnitra
odbor personální
oddělení metodiky, kontroly a odměňování
Č.j.: SP?955/ PR?2007
Praha 28. prosince 2007
Počet listů: 1
Příloha: 1/1
Odbor informatizace ekonomických procesů MV
Praha

Stanovisko k aplikaci tzv. ?karenční doby? v režimu zákona č. 361/2003 Sb.

Dnem 1.1.2008 nabývá účinnosti ustanovení čl. XLIV zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, které novelizuje ustanovení § 124 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, (dále jen ?zákon?).

Při řešení uvedeného problému Ministerstvo vnitra vychází ze stanoviska Ministerstva práce a sociálních věcí prezentovaného JUDr. Přibem z oddělení sociální legislativy MPSV, tj. že krácení služebního příjmu se provede o alikvotní část odpovídající 7,5 hodinám (tj. jeden den výkonu služby podle § 52 odst. 2 zákona) za každý den (v rámci prvních tří kalendářních dnů) neschopnosti ke službě, kdy měl příslušník konat službu. Zohledňovat přitom lze jen ty dny, na které je výkon služby plánován.

Tento postup vyžaduje v případě, že plánovaná doba služby v některém z prvních tří dnů neschopnosti ke službě je jiná než 7,5 hod., vstoupit do plánovaného fondu doby služby (přeplánovat službu v příslušných dnech na 7,5 hod. a případně zkrátit i plánovaný měsíční fond o dobu, která přesahuje 1 den výkonu služby, pokud tuto dobu nelze přesunout na 4. či následující dny neschopnosti ke službě). V dalších dnech se (s výjimkou přesunu doby podle předchozí věty) do plánovaného fondu nevstupuje, náleží služební příjem za dobu podle plánovaných směn.

Vzhledem k tomu, že předmětná novela zákona nabývá účinnosti 1.1.2008, žádám Vás o nastavení systému EKIS tak, aby vyúčtování služebních příjmů za leden proběhlo v souladu s platnými právními předpisy.

vedoucí oddělení

JUDr. Vlasta Šimerková

Příloha č. 1

Postup při vymezení dnů výkonu služby, které připadnou na první tři kalendářní dny neschopnosti ke službě nebo karantény, za které se služební příjem neposkytuje:

S ohledem na vymezení jednoho dne výkonu služby v § 52 odst. 2 zákona se služební příjem v prvních třech kalendářních dnech této neschopnosti neposkytne za dny, kdy měl příslušník plánovanou službu a v to v rozsahu 7,5 hod. za den. U příslušníka s nerovnoměrným rozvržením doby služby se změní rozvržení směn v těchto dnech na směny v délce 7,5 hod. na každý den, kdy měl konat službu, s tím že zbývající doba v případě delších směn se doplánuje na 4. resp. další den neschopnosti, případně se upraví celkový plánovaný fond doby služby v příslušném kalendářním měsíci.

Pokud tedy některý z prvních tří dnů neschopnosti ke službě připadne na den, který je dobou nepřetržitého odpočinku v týdnu (případně dobou odpočinku mezi směnami u příslušníků s nerovnoměrným rozvržením doby služby), je zřejmé, že příslušník v těchto dnech neměl plánovanou službu - tedy dobu, za kterou by mu v případě výkonu služby náležel služební příjem, a proto mu nelze za tyto dny služební příjem krátit.

Pokud některý z prvních tří dnů neschopnosti ke službě připadne na den svátku, který by byl pro příslušníka s rovnoměrně rozvrženou dobou služby obvyklým dnem výkonu služby, neposkytne se služební příjem za dobu v rozsahu 7,5 hod.. U příslušníka s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby se služební příjem za dobu 7,5 hod. neposkytne pouze v případě, že na den svátku měl rozvrženou službu.

Postup v případě, že příslušník onemocní v den, kdy konal službu, po směně nebo v průběhu směny:

V případě, že příslušník onemocní po ukončení směny nebo v jejím průběhu, je tento den prvním kalendářním dnem neschopnosti ke službě, přičemž se mu za dobu výkonu služby poskytne služební příjem.

Pokud konal službu 7,5 hod. nebo déle, považuje se tato doba za odpracovaný plánovaný den výkonu služby a případnou zameškanou dobu do konce směny již nelze při výpočtu služebního příjmu zohlednit. Jednalo by se o další den výkonu služby, resp. jeho část v tomtéž kalendářním dni, kdy již jeden celý den výkonu služby naplnil. V tomto smyslu se upraví plánovaná délka směny na daný den na dobu skutečného výkonu služby (minimálně 7,5 hod.), zbývající doba se doplánuje na 4. nebo další den neschopnosti ke službě, případně se upraví plánovaný fond doby služby na příslušný měsíc.

Pokud konal službu pouze část směny po dobu kratší než 7,5 hod., neposkytne se mu služební příjem za zameškanou dobu v rozsahu doby zbývající do 7,5 hod. I v tomto případě, pokud původně plánovaná směna byla delší než 7,5 hod., se upraví délky směny na tento den na 7,5 hod. s dopadem na plánovaný fond doby služby na příslušný kalendářní měsíc.

Rozhodující pro stanovení prvního dne neschopnosti je potvrzení lékaře na příslušném tiskopise.

K přechodným ustanovením:

Na základě čl. XLV - Přechodná ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. se opatření vztahuje na neschopnosti ke službě, které začaly po 31.12.2007.

Napíšu akorát toto. Končím po roce v přímém výkonu tj. po 29 měsících od nástupu. Bylo nás co dokončilo ZOP 26 , nyní již složí jen 20 mých kolegů. To co předvádí bývalý JZĎák a traktorista VANĚK z MŘ Brno je do nebe volající. Myslím, že je to k zamyšlení. S pozdravem k 1.5.2008 civilista

A ty si myslíš, že jinde na OŘ PČR to je jiný? Je to totiž v hajzlu všude, všude to stojí za dvě věci. To nám nikomu při náboru neřekli, jaký to bude, to by k PČR nikdo nešel.

Při náboru vám hlavně neřekli, že se u policie musí také makat, že to není jen se vozit v pomalovaným autě a rozdávat pokuty nebo, že práce na SKPV není žádný por. Colombo .

To si ale myslí drtivá většina společnosti, že si vozíš zadek v autě. Smutné na tom je, že do těchto lidí se investují peníze, náborové kampaně, výcvik a vzdělání, vybavení, výstroj a po pár letech utečou.........

Krtku, takových vás bude víc!!! Nejsi první a ani nebudeš poslední, který odejde do třech let po nástupu k Policii, někteří ještě v průběhu ZOP. Určitě mi potvrdíš, že i u Tebe nyní platí rčení, že: pěkně nám zpívají, když ptáčka lapají!!! No a co Tě vede konkrétního k odchodu?