Protože se ve velké míře debatuje na téma úrovně platů, pokusím se vysvětlit, jaké jsou historické kořeny současného stavu a jak to s tím stanovováním platových složek vlastně je:
V prvé řadě se musím vrátit do historie, kdy se začal koncipovat z. č. 361/2003 Sb. Tehdy padlo jedno z osudových rozhodnutí, týkající se struktury platu - a sice že nový platový řád bude minimalizovat počet nadtarifních složek (úplně původně je vlastně měl eliminovat), tj. že dojde ke zrušení příplatků za SO-NE-svátky-noční služby. Důvodů pro toto rozhodnutí bylo několik:
model, vyplývající z dosavadní právní úpravy (z. č. 143/1992 Sb.) je vhodný pro civilní organizaci, v níž je nepřetržitý provoz víceméně výjimečný, případně byl vhodný pro policii PŘED rozsáhlým zcivilněním, kterým prošla. Tehdy bylo třeba výrazně rozlišit tzv. kancelářské a výkonné profese. V současnosti lze možná 95% policie označit za "výkonnou" a příplatky z tohoto pohledu ztrácejí smysl. Mohly být zahrnuty formou urč. paušálu do tarifní složky mzdy zcela, nakonec se objevily ve formě 10% navýšení;
před rokem 1992 existoval v policii (SNB) fixní plat, což bylo považováno za přežité a nespravedlivé. Zavedení příplatkového systému sice odpovídalo tehdy aktuálnímu pojetí "spravedlivé odměny za práci", nicméně se ukázalo, že tento model neumožňuje zavést "kariérní řád" (zde zdůrazňuji, že komu tento pojem připadá jako zprofanované klišé, může si místo něj dosadit "model normálně fungující organizace"). Příplatky sice správně navyšovaly příjem příslušníků, kteří směny vykonávali, navyšovaly je však způsobem, který eliminoval rozdíly v platových třídách. Pak reálně docházelo k situacím, kdy policista v nižší třídě s příplatky v celkovém příjmu přeskakoval svého vedoucího (např. OOP). I tento stav byl jednou z příčin celkového stavu managementu, kdy se do vyšších funkcí kvalitní příslušníci prostě nehrnuli, neboť posun o jeden stupeň (funkci, třídu) nahoru pro ně mohl znamenat propad příjmů. Toto je stav, který neexistuje v žádné fungující civilní organizaci;
lze jistě namítat, že pokud je pro kariérní řád a fungování organizace rozhodující celkový plat a nikoliv jeho jednotlivé složky, bylo možné příplatky zachovat a navýšit tarifní platy (resp. zvýraznit rozdíly mezi nimi). To však možné nebylo - ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipustilo jako garant odměňování ve státní správě odlišný model odměňování (a tehdejší MV Gross se prostě rozhodl tento model neprosazovat).
Rozhodnutí o zrušení systému příplatků bylo "vyrovnáváno" celkovým uvažovaným navýšením příjmů (rok cca 1999/2001) o 66%!!! To by znamenalo výrazné navýšení příjmů každého policisty. Samozřejmě, ne každé kategorii příslušníků stejně. Kariérní (platová) křivka se měla stát podstatně strmější. Tento záměr dostal tři osudové rány:
první bylo odsouvání schvalování zákona, kompromisy a vnesení "sociálního" hlediska - tj. máme málo peněz, nesmíme dopustit propad nejnižších platových tříd a přílišný nárůst vyšších tříd (vnímalo se to jako téměř neslušné), tudíž "zploštíme" křivku platů, což bude znamenat zavedení malých rozdílů mezi tarifními třídami a "kariérními stupni" = bude omezena funkčnost kariérního řádu,
druhou ranou bylo první odložení účinnosti zákona a následné napumpování výrazné části peněz na něj rezervovaných do valorizace stávajícího systému. Tyto peníze díky struktuře platů znamenaly významné navýšení úrovně platů zejména u policistů, pobírajících výraznou část mzdy ve formě příplatků. Bylo sice prohlašováno, že peníze jsou poskytnuty jaksi "zálohově" (tj. že každý policista musí počítat s tím, že s novým zákonem dostane navýšení o to menší, resp. může dojít i k propadu jeho platu), toto prohlášení však bylo ze samé podstaty nesmyslné,
třetí a poslední ranou je konkrétní struktura mzdové tabulky, schválené nedávno vládou. Ta nejenže kopíruje dosavadní "socialistické pojetí" oceňování služby, ale zcela mimořádně je prohlubuje. Místo výrazných rozdílů v tarifních třídách totiž značnou část prostředků fixuje na tzv. "platový automat", tj. nárůsty platových stupňů (což zdůrazňuji - má to význam pro další vysvětlování!).
A nyní už k aktuální situaci, tedy jak se stanovuje rozpočet, ovlivňující vaše konečné platy:
V prvé řadě vláda v rámci "státnického rozhodnutí" určila výši procentuálního navýšení mzdových prostředků v policii a ostatních bezpečnostních sborech (tuším, že je to nějakých 8% - srovnejte s původními 66%). Toto rozhodnutí je politické a nemá žádnou souvislost s požadavky kariérního systému apod. Následně byly přiděleny prostředky do kapitoly MV, resp. pro policii a bylo vydáno příslušné nařízení vlády (platová tabulka, o níž jsem již psal).
Policejní prezídium si pořídilo jakousi analýzu rozpočtových nároků jednotlivých krajských správ, vyplývající z nasazení tzv. "ostré" systemizace služebních míst. Ta však byla do určité míry ovlivněna subjektivním přístupem krajských ředitelů, neboť současná vzorová systemizace služebních míst umožňuje daleko volněji než dosud pracovat se strukturou tarifních tříd (dvě a více TT na jednom pracovišti bez stanovených poměrů či "maxů". Díky tomu je průměrná tarifní třída na jednotlivých správách krajů rozdílná.
Policejní prezídium dále vložilo do rozpočtování faktor "náročnosti služby a zatíženosti". Výsledkem je, že průměrné platy jednotlivých správ krajů jsou rozdílné v řádu několika stokorun (vynásobte např. 5,5 tis. policisty a 12 měsíci).
Správa JmK (A VÝHRADNĚ O NÍ PÍŠI DÁLE!) tedy disponuje platovým průměrem 30,2 tis. Kč, což je o (pouhé!) cca 2 tis. Kč více, než dosud.
V rámci správy byly propočteny limity pro jednotlivá OŘ/MŘ, do nichž se rovněž promítla filozofie "náročnosti a zatíženosti". Paradoxem přitom je, že díky struktuře dosavadních platových tříd a stupňů byly nejvyšší průměrné platy u nejmenších a nejméně zatížených OŘ (BK-VY-TR - důsledek vyšší průměrné platové třídy díky poměru vedení a servis proti výkonu a díky průměrně staršímu složení policistů).
Každý okresní ředitel obdržel limit průměrného platu s tím, že nejprve musí pokrýt systemizací nastavené tarifní platy (využil-li tedy volnosti vzorové SPM a nastavil samé vysoké tarifní třídy, ubírá mu to více peněz). Dále vytvořit rezervu 4,5% na přesčasy, pohotovosti a náhrady mzdy. Dále pokrýt 10% navýšení tarifů za směnnost (opět-čím větší rozsah, tím větší čerpání z platového průměru). A teprve v poslední řadě může zbytek použít dle vlastní úvahy do systému zvláštních a osobních příplatků.
Díky tomu, co jsem uvedl v předchozích odstavcích, jsou platové rozdíly stávajícího a nového systému na různých útvarech různé (nejmenší budou u nejméně zatížených "starších" útvarů, nejvíce peněz přibude u zatížených "mladších" - zde ovšem hovořím o přerozdělovacím mechanismu; je třeba si uvědomit, že největší "obligatorní" navýšení mají nejstarší kategorie policistů).
Výsledkem je tedy stav, kdy policisté zejména mladších služebních kategorií, pobírající v minulosti 2-6 tis. Kč na příplatcích za služby, musejí jít (alespoň v prvních měsících roku) s platy dolů, neboť tarifní navýšení jim nemůže tyto příplatky kompenzovat. Na některých útvarech, kde dochází k výraznějšímu navýšení v tarifních třídách, ale zejména tarifních stupních, musí být nedostatek prostředků kompenzován snížením jiných složek platu (správa JmK-nikoliv její OŘ jde na osobním příplatku dolů v průměru o 35%!).
Neočekávám samozřejmě, že vám toto vysvětlení rozjasní tváře, nicméně máte alespoň informaci o tam, jak se problém narodil.

Zkus číst i zpětně! 16.2. - 18:43 :-((
Možná pak nebudeš kopírovat kopírované...:-)čusík....

Opakování je matka moudrosti a jak zde čteš je to móc, móc potřebné!

KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.
reagovat
17.02.2008 21:39 LIVIC

Jane nic proti paní Bobošíkové, ale co mohla od komunistů čekat. Všichni dobře věděli, že právo na funkci prezidenta má jedině pan Václav Klaus a je úplně jedno co říkala paní Bobošíková, nebo pan profesor Švejnar. Já osobně jsem rád tomu, že to tak dopadlo a že prezidentem je pan Václav Klaus. Jsem také rád že rudí socani dostali na zadek a že zelení utřeli nos. Chlapci od socanů a od zelených se musí ještě hodně učit.
17.02.2008 22:59 bezbarvý

Soudě podle výroků a gest pana Topolánka tuším, v jakém období naší historie čerpají inspiraci ti tví modří. Ale nejde o barvy , ale o moc. Tu prý nemá smysl mít, když jí nezneužíváš. A v tom jsou naší politici všichni stejně dobří. Na tom se asi shodneme.
18.02.2008 17:25 Jolana

To víte
ženská na to jde s citem pro věc, pro život, tak jak to má být.

Bez politiky a jejich mantinelů.

Jenže to se těm, kteří presidenta volili krajně nelíbí.

Jen více Bobošíkových, jen více žen, které to s celou českou populací myslí dobře, ne jen pro zbohatlíky modře!

BOBOBO.

Degradace policejní práce pokračuje vesele dál, nejistoty pomalu přibývá a z kdysi zajímavého zaměstnání se stává pochybovačný podnik.

Je pravda, že o nějakém navýšení nemůže být řeč. Lidé zůstávají převážně na stejných financích již od roku 2006. Jediné zvýšení pociťují pouze topmanažéři, ale z těch je otrávená převážná většina policistů a často bývají i příčinou odchodů od tohoto rozpadajícího spolku.

kolegové ve služebním poměru, co říkáte na výplatní pásky za leden 2008? co Vám přinesla jednotná daň z příjmů? mně osobně 200,- Kč čistého navíc....:-), inflaci v lednu 7,5 % to rozhodně nepokryje. Říkám si, jestli je vůbec morální odvádět dań z příjmů ze superhrubé mzdy, tj i z dávek sociálního a zdravotního pojištění, vždyť to přece není můj příjem, jakožto příjem fyzické osoby, tyto peníze přeci nikdy nedostanu, tak proč daň z příjmu fyz. osob. Nějak tomu nemůžu porozumět. Co tak výsluhový příspěvek ze superhrubé mzdy?, když jde daň z příjmů z této částky, mohlo by jít i to druhé, ne?

A ti, kteří mohli uplatnit společné zdanění, jsou ve výsledku v mínusu ...

Ještě, kdyby se z té tzv. super mzdy počítalo odchodné co?

Čím to je, že se tahle práce tak odcizila? Bývala to zajímavá a různorodá práce s mnoha klady i zápory, ale nějak to padá za poslední měsíce na držku.

Souhlas s civilem. Standa Huml byl Pan policista. Narozdíl od většiny ostatních funkcionářů mu i po letech služby funguje zdravý rozum. Což je v dnešní době u managementu P ČR jev spíše výjimečný. A proti větru se ch*át vážně nedá...

jen mít pro strach uděláno....:-))))

http://www.ct24.cz/vysilani/2008/02/19/208452801290218-05:31-pre d-pulnoci/
Dokud takoví lidé jako pan Huml budou odcházet od policie, tak nebudeme patřit na západ, ale na východ (ne Evropy, ale snad i Asie). Než Červíček, Martinů a Langer dorostou jeho formátu, tak budeme mít všichni vousy až na zem.

Civile nevykopávej pravěk, každý je nahraditelný, ono to je myslím jak s tím panem Kubicem, jestli si včera koukal na bednu, tak poslední traktorista musel pochopit, že to s tím Peťou a spol. a váženým panem architektem nebylo až tak podle práva a pokud to tak bylo, jak to vyznělo v televizi, tak bych si ty neustále ječící a zakuklené hochy od čtyř písmen pěkně vychutnal. A on pan Huml, po pravdě, taky uměl pěkné kousky.

Takových nenahraditelných Humlů už bylo..Je vidět, že jsi k policajtštině asi nepřičuchl, jinak bys nepsal takovné srandičky Civiile.

Vy jste ale troubové. Sere vás, že člověk, který je profesionál to zabalil u neschopné firmy a dokáže se živit jinde a určitě lépe. To vy totiž nedokážete, tak tady jen fňukáte, jak vám ubližují. Jinak k "policajtštině" jsem čuchal 20 let, ale právě kvůli takovým jako jste vy dva ji nyní nemůžu ani cítit.

Civile, Civile. Nadarmo se neříká "Jednou policajt, navždy policajt". Myslím si, že jestli jsi k "Policajtštině" čuchal 20 let, jak píšeš, tak nemluvíš pravdu v tom, že tu praci dnes nemůžeš ani cítit. Co se týká pana Humla, tak jsem psal již dříve, že ten se jako jeden z mála z vyššího vedení nebál vystoupit a odejít od firmy, která se pod vedením našeho (Ne) ministra vnitra a jeho přisluhovačů docela rychle potápí. Sloužím taky již delší dobu, tak vím o čem mluvím. Máš pravdu v tom, že někteří kolegové a kolegyně zde jen fňukají a stěžují si, jak je všechno špatné. Pravdou ale je, že z toho dobrého u Policie už nezůstalo skoro nic "LÉPE UŽ BYLO".

Nechci se Tě, XXX, dotknout, ale pokud vím, p.Huml neodcházel kvůli Langerovi, ale kvůli svému postoji v cause "policejní Mondea", v níž se zastal kolegů, kteří si dovolili říci otevřeně svůj názor, za což byl "odměněn" snížením hodnosti. To ale bylo ještě za Bublana...

Pan Kubice byl za totáče taxikář a jak se vypracoval, i volbami hýbal.

To byla ta správná předpříprava.

taky by me to zajímalo

chlapi máml. kontakt na kompetentní odbor v Praze...jsou zavalení odchodami poliocistů..jsou tam přijemní lidé a odbor soc.věcí a zabezpečeníé vám napoví..viz net...

Být Vámi, tak bych se s něma vůbec nerdil a vše byhc si dobře nastudoval v paskvilu 361/2003 Sb. Na odboru soc. zabezpečení MV mají zřízenou informační linku a tam vám budou velice příjemně a přátelsky lhát, až se budou hory zelenat. Až odejdete, tak Vás budou chtít co nejvíce okrást, neboť po odchodu budete ten, kdo užírá z jejich chlebíčku.