A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Vážený pane ministře, rád bych vědel, kdo podle vás půjde bručet????
A co EURO, kdo to vyhraje??? Vy přece víte všechno, ne??? pan j.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=129917&238p=TNOVINY&238d=20.02 .2008&238o=

A co jsi tímto odkazem chtěl říct. Podle mě udělali dobře i když ten co střílel asi bude mít problémy aby střelbu obhájil. Jestli má člověk čisté svědomí, tak nemusí před policií utíkat a to i když byl varovný výstřel. Jak někde psali,že to byl cikán a již několikrát trestaný, tak to je mi jedno.Každý ať je to černý, žlutý, zelený nebo bílý musí počítat s tím, že ty pistole nenosíme na parádu nebo jako závaží proti větru. Nás kdysi učili oficiálně střílet na spodní část těla, ale neoficiálně nám hned říkali, že darebák po kterém vystřelím nesmí promluvit, protože situace je taková, že se bude věřit darebákovi a ne policistovi (toto dne platí dvojnásob).

Naprostý souhlas s XXX

Souhlas s XXX, nám to stejné říkali taky a je to pravda.

Asi vzal zrovna nohy na ramena a přestože se trefil do černýho tak to přežil. No ale nebezpečnej to asi nebyl takže problém.

Z toho plyne zásadní věc, že pokladní v lepším marketu má stejný plat jako nastupující policista. Děkujeme našemu vedení a ministru Hurvínkovi.

To je panečku názor!!!!!! Neblázni brachu.

Má pravdu je to tady o žebrotě.

Pro ty, kteří se chystají k PČR posílám pár řádek z náboru. Průměrná mzda policistů a policistek je nad průměrem republikovým, dosahuje 30 000 Kč. Služební příjem je tvořen základním tarifem, který je doplněn o osobní příplatek, zvláštní příplatek, příplatek za vedení a také o odměny. Policisté a policistky mají nárok na 6 týdnů dovolené. Mohou využívat rekreační zařízení Policie ČR, dostávají příspěvky na stravování, na penzijní připojištění, nabídku finančně zvýhodněných zájezdů, vstupenek na kulturní a sportovní akce.
P.S: NEVĚŘTE VŠEMU CO ČTETE !!!!!

4 Jirka.
Kolego nepiš v hádankách a rovnou napiš, že nastupující policista má ve 3TT/1 stupeň =17.710,-Kč hrubého a k tomu rizikový podle místa kde slouží a osobní (to ale asi žádný nováček nemá, musel by to být hodně velký řitní alpinista aby ho měl) a možná nějaká ta odměna. V průměru to dělá +/- =20.000,-Kč hrubého měsíčně. Každý si dokáže lehce spočítat kolik to dělá čistého - JE TO POD REPUBLIKOVÝM PRÚMĚREM. Když má tolik kolega bez dětí, tak jeho čistý příjem činí +/- =15.480,-Kč, když má jedno dítě tak to dělá čistého +/- =15.980,-Kč a když má dvě děti tak to dělá +/- =16.480,-Kč
Potom při nějakém povedeném zákroku šlápneš někomu vlivnému na kuří oko a nebo do sračky a je vymalováno (nechcí být sprostý, ale jseš v p....i, tedy v civilu s § na krku.

pro XXX
realita je krutá a doufám, že než se někdo přihlásí k PČR, tak si to ověří :)) Jinak škola v Brně prý praská návalem nováčků :) Máme se na co těšit, berou každýho :(

4 XXX: nastupující policista je zařazen do 2 TT :-)

Tak ohledne toho Brna, jak jsem se od nastupivsich (novacku na obvode) dozvedel, uz se dokonce prijmaji i lide, kteri byli na opacne strane zakona. V tom lepsim prestupci v doprave (mysleno alkohol) a v tom horsim lidi co maji na krku kradeze (jenom doufam ze orestupkove). A takovy lidi se budou producirovat po satne, budou mit bloky, zbran........

Jirka to napsal pěkně, podle něho soužím asi tak 2 roky, ale skutečost je taková, že mám odsloženo 21 let jsem na OOP a teď to přesně opíši z výplatní pásky 5 TT/8, tarifní plat 26990, zvl. příplatek 2000, osobní 1600, tj. celkem 30590,--.Kč. hrubého a to mám jeden z největších osobních příplatků na oddělení a ty odměny maximálne dvě do roka po 1500,--Kč. Příspěvek na stravování je 9 Kč a na ten jim kašlu, Jirka zapoměl napsat jednou za dva roky příspěvek na rekreaci 10000,--.Kč. ale z toho se odečítá částka kterou dostanu za ty dva roky na penzijní připojištění. To je asi vše.

4 sniper

Měl jsem na mysli policistu, který je už tzv "svéprávný" a je zařazen v přímém výkonu a ne ve škole. Nepotkal jsem policistu v přímém výkonu, který by byl ve 2TT.

4 Petr.

Kolego zavři oči a mysli na to jak bývalo dobře, protože líp už nebude.
Na druhou stranu ber to tak, že takoví policisti, kteří stáli na druhé straně zákona budou mít proti tobě výhodu, že budou znát prostředí a to je to pozitivní ne? I.L.se zdá drží hesla "Čím huře, tím lépe" musíš si už přebrat pro koho.

Odpověď pro -Petr- 20.02.2008 20:24
Výňatek z 361/2003 Sb.
§ 14 Bezúhonnost

(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje občan, který byl

a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky,

b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,

c) pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, nebo

d) v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje též občan,

a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 10 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

c) který byl v posledních 5 letech pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jiného správního deliktu, je-li jednání, kterým spáchal přestupek nebo jiný správní delikt, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo

d) který vykazuje znaky závislosti na alkoholu či jiných psychotropních látkách nebo činnostech.

(3) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na občana hledí, jako by odsouzen nebyl.

-----------------------------
Myslím, že takoví, co popisuješ, u Policie sloužit nemohou, i když
NYNÍ UŽ JE VŠE MOŽNÉ

... "Myslím, že takoví, co popisuješ, u Policie sloužit nemohou, i když NYNÍ UŽ JE VŠE MOŽNÉ",....no a dnes je už opravdu vše možné,...a o to pravděpodobně jde,....

pro xxx
ve 2TT jsou např. řidiči, třeba u výjezdu SKPV. a to je přímý výkon

... a kdeže na SKPV jsou takoví řidiči ?? co mám zkušenost "u nás", tak řidiči OŘ jsou civilové a na SKPV si k případům jede výjezd a řídí jeden pracovník (řidič- referent, který samozřejmě má ve výjezdu i své další odborné místo)... a že by u vás byli tito odborní pracovníci SKPV zařazeni ve 2 TT??? no pravda, dnes je všechno možné,...

jo jo, ten zakon uz jsem taky cetl, akorat nevim jestli se na to mam u vedeni rovnou zeptat :-). Ted je u nas stejne veselo az dost, ale jinak to asi nezjistim. Kazdopadne §14/2c je vec pekna, ale jestli funguje v praxi je vec druha. Jestli neco zjistim, dam vedet. Uvidime.

Před pár lety v Praze nabízeli třeba zájezdy typu 27000 Kč do Egypta 23000 Kč do Chorvatska pravda vše letecky. Ale i po max příspěvku 10 tis. bych se 2 dětma musel vyhrát v bingu. Asi to vybírali podle toho kde vedení ještě nebylo. A docela rád bych takovou cestovku provozoval. Ti co to schválili tak určitě neplatili nic.

Situace je vážná nikoli však zoufalá, proto je třeba se sebrat a hledat práci. Žít ve stresu a presu se nedá pořád.

SJmk Brno
Ze strany pana ředitele nám bylo řečeno že od 1.3.2008 nám bude sníženo rizikové na 2.000,- Kč a to pro celý okres. Dále nás ještě upozornil, že kdo by se chtěl proti tomuto rozhodnutí odvolat tak s ním "zatočí". Takže to nejsou žádné chodbové řeči, ale je to potvrzeno. Takže v současné době činíme kroky které by tohle zvrátili. Dle mého názoru uvedené nelze provést, jelikož zákon č. 361 o služebním poměru řeší pouze dva druhy rizikového a to pro přímý výkon 3.000-6.000,- Kč a nepřímý výkon 1.000-4.000,- Kč. Takže se uvidí. !!!????

Sice nejsem ze SJmk , ale myslím , že Vás můžu alespoň slovem podpořit. Nenechte se zastrašit a pan ředitel ať klidně točí. Myslím , dokonce jsem o tom přesvědčen , že snížit osobní není až tak úplně jednoduché. 1) musí mít důvod , 2) s tím musíš souhlasit. Na konci roku se dělalo na každého průběžné hodnocení a pokud se toto nezměnilo tak není důvod Vám odebrat osobní ohodnocení.

kolega se ale baví o rizikovém, ne o osobním.

Jestli to pan ředitel řekl (o možnosti odvolání) na veřejnosti, co to je víte páni policisté, tak s ním zatočte vy!

Sorry . Blbě jsem četl. Ale stejně : hlavu vzhůru.

Pane kolego, je třeba si přečíst řádně ZP PP, číslo si přesně nepamatuji, který uvádí výši ryzikového. V žádném případě
zde není, že pro přímý výkon je 3- 6 tis. a nepřímý 1 - 4 tis,
ale útvary jsou rozděleny do kategorií a tak např. Praha je 3 - 6 tis., většina policistů běžného okresu je 1 - 4 tis.. Vím, že nepřesné informace jako zde, uváděl i předseda NOS ing. Burda a to je chyba. Není třeba mást lidi. A že se míra ryzika vyvíjí je určitě pravda, ale záleží od úhlu pohledu, kterýn směrem ...

Kolego, ryziko se píše s měkkým i, jako riziko, jinak jsi to napsal pěkně.

Kolego, v přímém výkonu v okrese ČB je rizikové 2.000,-Kč. Vtipné je, že není rozlišeno, jestli sloužíš na OOP "vesnice" (nic ve zlém proti venkovským kolegům), kde máš max. dvě události denně, nebo v krajském městě, kde máš na obvodě běžně i 10x větší nápad. Vivat Ivan a jeho spolupracovníci! :-(

milý pražáci a hlavy pomazaný, tak jak to vypadá se změnou zákona 361 (výsluhy atd.). I.L měl v těchto dnech předložit nějakou 80 stránkovu zprávu (asi nějaké změny), ale nic jsem zatím neviděl.

Tvůj pravopis je také mylí...

Pane prap,
až to bude aktuální, dozvíš se to z projednávání v Parlamentu ČR

http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw

pak ze Senátu ČR a pak ti to musí podepsat pan president.
Takže žij v klidu a sleduj internet a ČT 24.

Taky jde o to,že přílepky k zákonům jsou ÚS zrušeny,ale ještě nyní se,sem tam používají.Ne sice,tak často,ale POUŽÍVAJÍ.Není nic jednouduššího pro zákonodárce,když ho někde použije.A,když jim o něco jde,tak to mají přes "víkend" hotové.
Je to možná půr roku,když jeden zákon na kterém jim opravdu záleželo měl Klaus na stole už za týden od schválení v PS.S účinností v den podpisu prezidentem.

A věř tomu,když se bude jednat o bezpečnost státu a to se jim bude hodit (ohromná odchodovost,podstav a okleštění výhod ),tak to bude ,ještě větší fofr.

Když budou chtít,tak to možná nestačíš ani podat !!!!!
NEPODCEŃUJ JE

Účinnost nelze podpisem prezidenta, ale nejdříve vyhlášením ve sbírce zákonů. Obdobně proces schvalování zákonů ve sněmovně není otázkou víkendu, ale má jasná pravidla. Vyjímkou je stav legislativní nouze, ale ten v tomto případě jen těžko někdo obhájí. Po splnění všech výše uvedených skutečností nezbytných ke schválení zákona do jeho účinnosti trvá nejméně 45 dní. Určitě nejde o víkend a současnou situaci sleduje takové množství lidí a média k tomu, že by se změna ani přílepkem neututlala....

pro Jobíčka: tak doufám, že se to neututlá a dozvíme se to co nejdříve, jakmile to bude aktuální

No,mezi podpisem prezidenta a vyhlášením ve sbírce zákonů není zase taková prodleva,jen pár dnů.A co je ti to platné,když to sledují media a plno kolegů a ty stejně nemůžeš odejít na dohodu,protože i těch tvých 45 dnů je pro tebe málo.Na dohodu stihnout odejít jen manažéři s tebou se nikdo párat nebude.Ty tady ztvrdneš 2 měsíce ve výpovědní lhůtě.Tak to vidím já.

"Taky jde o to,že přílepky k zákonům jsou ÚS zrušeny,ale ještě nyní se,sem tam používají.Ne sice,tak často,ale POUŽÍVAJÍ.Není nic jednouduššího pro zákonodárce,když ho někde použije.A,když jim o něco jde,tak to mají přes "víkend" hotové.
Je to možná půr roku,když jeden zákon na kterém jim opravdu záleželo měl Klaus na stole už za týden od schválení v PS.S účinností v den podpisu prezidentem.
A věř tomu,když se bude jednat o bezpečnost státu a to se jim
bude hodit (ohromná odchodovost,podstav a okleštění výhod ),tak to bude ,ještě větší fofr.
Když budou chtít,tak to možná nestačíš ani podat !!!!!"
"No,mezi podpisem prezidenta a vyhlášením ve sbírce zákonů není zase taková prodleva,jen pár dnů.A co je ti to platné,když to sledují media a plno kolegů a ty stejně nemůžeš odejít na dohodu,protože i těch tvých 45 dnů je pro tebe málo.Na dohodu stihnout odejít jen manažéři s tebou se nikdo párat nebude.Ty tady ztvrdneš 2 měsíce ve výpovědní lhůtě.Tak to vidím já."
K těmto dvěma podnětům bych chtěla uvést, že policistovi končí služební poměr za podmínek zákona, který je účinný k datu podání žádosti o propuštění ze služebního poměru. Vzhledem k tomu je, myslím, na podání žádosti skutečně dost času,.... Vlasta

pro Vlastu: tak doufám, Vlasto, že máš pravdu, jinak těch 45 dni je orpavdu na nic, když je výpovědní lhůtě 2 měsíce

.... no na 100% se na to spolehnout nedá, můžou vymyslet "nějakou kličku", něco podobného jako změna příspěvku za službu dle zákona 186 na výsluhový příspěvek dle zákona 361,... Tak nejlépe spoléhat jen na sebe,... Vlasta

Máš pravdu je jich dost a věřím tomu,že už dlouho na tom pracují,jak s náma vydrbat jen,aby měli pro sebe úspory.Nevěřím jim ani slovo a taky spoléhám jen a jen na sebe.Ale možná se mýlím a kormidelník to s náma myslí jen dobře :-) a ani by ho nenapadlo nám vzít nějakou výhodu :-) ba naopak

no tomu co jsi napsal : "kormidelník to s náma myslí jen dobře :-) a ani by ho nenapadlo nám vzít nějakou výhodu :-) ba naopak" ,...sice moc nevěřím, ale VĚŘ a VÍRA TVÁ TĚ UZDRAVÍ, tak uvidíš za nějaký čas jak se "věci vyvinou" zda k lepšímu či horšímu, no a .... za dva roky, budou volby,... změnit můžou všichni, pokud vydržíš, potom se uvidí,.....

Zdravím. Před několika dny jsme kontrolovali jednoho pána, který pracuje jako dělník v jednom konkrétním podniku na severu Čech. Říkal, že děljí 12-ky. Měsíčně má 16 čistého. V úkole je možné si vydělat běžně 20.000,-Kč. A když je potřeba můžou si v úkole i přivydělat více.

Ba se ptám: CO SI MŮŽOU PŘIVYDĚLAT POLICISTÉ ??? :-(

Zkuste těm dělníkům říct, když si budou chtít přivydělat, že si musejí nejdříve odpracovat 150 hod. !!!

Myslíte, že by v takovém podniku udržely dobré zaměstnance ???

Policista si může rovněž přivydělat.Musí mu to ovšem povolit jeho nadřízený, nesmí to být v rozporu s morálním kodexem policisty a rovněž přijde o 10 % navýšení základu. Možná by se to mohlo i někomu vyplatit.
Kdyby se 150-ti hodinama zadarmo přišli za dobrým dělníkem (nejen za dobrým, ale za každým), tak je pošle tam kde sluníčko nesvítí. Když chtějí práci tak musí platit, nic jiného nezbývá a jinak to ani v civilu nejde, protože dohra by byla u soudu.

běž pracovat jako dělník na sever Čech a nezkuhrej tady, ty pomahači a ochránce!

Na severu Moravy je to ještě horší jak na severu Čech, tak nevím o co ti jde, To není skuhrání nebo nějaké fňukání, to je holá a krutá skutečnost.

Kolik takových pánů potkáš za službu?

Rozkaz zněl jasně, zadržet muže s brašnou. Dvě dávky a bylo to...
http://zpravy.idnes.cz/policiste-pri-zatykani-postrelili-mladika -bojuje-o-zivot-pmb-/krimi.asp?c=A080219_190030_krimi_mad

Ó lidé český! Co sis do svého čela ve volbách v roce 2006 postavil, to tam nyní je. Já se nemám zač stydět, modré, černé ani zelené hajzlíky jsem nevolil, takže mé svědomí je čisté.

No jestli jsi volil rudé nebo oranžové hajzlíky, taky se nemáš čím chlubit. Nevybereš si.

Ale to proto, že ze 3 růžovek se stali modráci!!!!!!!!!!!
A pokud je dále povoleno modrání je houbeles platné volit růžovky.
V tom si nejdříve paroubci musí udělat jasno!