Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  09.02.2007 18:27 dědek <dedek@dedkovo.com>
 
A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
„§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
„§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
„§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
„§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
„§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.
  23.02.2008 20:01 Civil
 
No, pěkně jste se projevili, jeden závistivec vedle druhého. Jsem z jižních Čech, ale to, že v Praze jsou platy policajtů podhodnoceny, s tím souhlasím. U nás bych to naopak o 30% snížil a přidal to do té Prahy, severních Čech, severní Moravy, protože ani v Budějcích nemají šajn o nápadu v těchto lokalitách. (Pro rejpaly: 20 let u PČR, z toho jen 2 v Praze, jinak Jč)
  23.02.2008 18:13 Pepa
 
Pro všechny burany z venkova:
PRAŽŠTÍ POLICISTÉ MUSÍ MÍT NEJMÉNĚ O 50% VYŠŠÍ PLAT NEŽ VENKOVANI, VĚTŠINA Z VÁS SE FLÁKÁ, DOKONCE JSEM SLYŠEL, ŽE MORAVÁCI VE SLUŽBĚ MAKAJÍ NA SVÝCH VINOHRADECH.
  23.02.2008 18:25 souhlas
 
Pepíku :-))))
  23.02.2008 19:32 Pro burana z Pha
 
hlavo vypatlaná, přeji Ti reorganizaci, kterou chystá vedení PP nejen zde na SJmK Brno. Oni totiž ty ceny bytů a ostatních služeb se až tak neodlišují od těch pepíkovských a pokud jsi si při své inteligenci všiml tak většina moraváků utekla do Prahy protože bakšiš na Václaváu od taxálů a štětek je pořád lepší než lůza od vinařů prodělávajícíh našim vstupem do EU ... tak čau pepíku
  23.02.2008 20:21 Ronin
 
Pro Pepana
Najednou je na tom Praha nejhůře, ale před měsícem byl nejnebezpečnějším městem nad 25.000 tisíc obyvatel Chomutov a na druhém místě byl Most. Pro neznalé zeměpisu naší vlasti tyto města se nacházejí v Severních Čechách a jsou od sebe vzdálená 25 Km.
Dále musím uvést, že nejnebezpečnějším městem do 25.000 obyvatel je Jirkov, který se nachází u Chomutova.
Máme srovnatelný nápad TČ jako Praha, ale s daleko vyšší objasněností a kvalitou zpracovávání spisů. A než tady budeš někoho urážet a povyšovat se nad něho tak si uvědom, že polovinu průserů co se u PČR stane mají na svědomí poldové z Prahy a Středních Čech.
  23.02.2008 20:39 Ronin
 
Jinak si myslím, že by se mimopražským kolegům co musí do práce dojíždět měl proplácet cesťák, ubytovna by měla být bezplatná a dále by měli mít také nárok na diety. Toto určitě nikomu nebude vadit oproti faktu zvýšení třeba rizikového příplatku oproti zbytku republiky.
  23.02.2008 21:31 Nespokojený Policista
 
Ronine, trefil jsi přímo hlavičku hřebíku. Jinak, než tak jak popisuješ, do Prahy více dojíždějících kolegů nedostanou. Když můžou poslanci a kdejaká hovada placená podle zák.č. 236/1995 Sb. pobírat paušální náhrady na cestovné ve výši 20 až 40 tisíc měsíčně, které ani nemusí prokazovat, proč by nemohli příslušníci BS přiměřené cestovní náhrady mít také.
  23.02.2008 21:40 Praha
 
je státem ve státě, je specifická v mnoha směrech a prostě se s tím budou muset ostatní smířit. Je hlavním městem země a ty rozdíly jsou nutné. Kdo to chápat nechce, ať si hudruje, kdo vyzkoušel obojí službu, ať vyjádří své názory a vysvětlí rozdíly, kdo závidí, jiný nebude, čau.
  23.02.2008 21:53 polda
 
Pepo ! Ty jsi právě ten zářný příklad jak velké blbce lze k policii znáborovat.
  23.02.2008 21:55 poldo,
 
Pepa ale není polda. Je to pražský Pepík z diskuzí novinek. P.S.: a všichni ho mají rádi :-))))
  24.02.2008 18:44 x
 
Kolegové vždyť je to tak jednoduché. Vykašlete se na pražáky a utečte jim. Pak můžou něco vykládat. Bez policistů nejen z Moravy ale i z ostatních částí Čech a Slezka by si tam ani neprdli. Takže pojďme všichni sloužit jinam než do Prahy a padne i slavný (Ne)ministr I.L a se svými přisluhovači na PP. Nemusíme ani organizovat žádnou demonstraci.
  24.02.2008 19:30 pro x
 
a ty jsi kolego další z těch naivních, který si myslí, že z Prahy někoho pustí? Jediná cesta je civil.
  24.02.2008 22:32 x
 
A V ČEM JE PROBLÉM???????????
  25.02.2008 00:01 včem?
 
Proboha v čem asi? Zeptej se lidí, co si roky psali XXX zádostí o přeložení ven z Prahy. Oni ti vysvětlí, v čem byl problém a proč se domů nedostali....
  01.03.2008 00:08 PRO pro x
 
Znám jednu pohádku o tem jak pustili poliša z Prahe na Moravu. Vydržel tam ani né rok bo tam byla buzerace a vrátil se do Prahe. Tady pak vydržál ještě rok a pol a šel.
  23.02.2008 16:45 EX
 
Ty PRAŽSKÝ PEPÍKU, já už jsem dávno venku ! Na rozdíl od Tebe. A zpět bych nešel vůbec. Služ dál a měj se :-))
  23.02.2008 17:22 to je dobře...
 
a nejsem pražský pepík, jsem z Moravy, ty EXperte....
  23.02.2008 15:37 ...
 
petr apofis

včera jsem si přečetl na teletextu ČT1 , že vedení policie v Praze v čele s panem Želáskem uvažuje o tom, že policistům v Praze bude navýšena výplata o 40% . Jestli pánové vážně chcete vrazit klín mezi policisty, tak to tedy udělejte. Argumet , že v Praze je nejhorší bezpečností situace z celé ČR je jen alibismus vedení policie. Myslíte si, že jinde se nasazuje život míň . Že policisti v jiných krajích neriskují stejně , že se z práce už taky nemusí vrátit ??!!! To,že je u policie v současné době málo lidí,je pánové z ministerstva a prezídia především vaše zásluha a nesvádějte to na generační špunt . To jaký podmínky jste nám svojí lajdáckostí při prosazování zákona 361 připravili ,teď nazýváte generační výměnou . Ostuda !!!!!


tak pojď do Prahy ty klíne, uvidíš, jak se tu lidi válí v penězích....práci ne, prachy ano co? To by se ti líbilo. Nic než závist. Jestli něco podobného udělají, bude konečně v Praze plno a budou si moci vybírat kvalitu na d kvantitou a klást mnohem vyšší nároky.
  23.02.2008 14:25 EX
 
Cajzlům v Cajzlově se vždy nadržovalo !!! A blbci z Moravy a odjinud si utřou usoplený rypák do rukávu.
  23.02.2008 12:47 podraz
 
Pan Želázko a podobná verbež ve vedení policie prý uvažuje o 40% navýšení platů policistům sloužícím v Praze. Že by se na Moravě nebo na jihu Čech sloužilo lehčeji?
Oni opravdu ten rezort chtějí úplně rozložit a zničit.
  23.02.2008 13:46 4 podraz
 
To nebude tak horké,to by nejdřív musel někdo novelizovat 361.Preferák a tabulky jsou tam jasně dané od-do,ale zbývá ještě osobní a to o 8000 tisíc určitě nikdo nezvedne.Podle mě je to jen další náborová kachna, už jim docházejí lidi.
  23.02.2008 15:08 Nespokojený Policista
 
No, já bych to nezveličoval! V poslední době se objevily zaručené "fámy" o snížení rizikového příplatku na některých správách, viz některé předešlé příspěvky do diskuse. Pokládám si otázku, proč tak najednou? Co za tím vším je? Co zase na nás kujou za pikle? Má to něco společného se včerejším textem na teletextu?
  23.02.2008 15:47 a ty jsi co
 
za hovado, že urážíš a napadáš ostatní a chrlíš ze sebe závist? Pojď si pro ty prachy (které beztak nepřidají) do Prahy, ale budeš tu muset makat, jestli máš přehled, co to je.
  23.02.2008 15:55 a vůbec
 
bych se nedivil, že jsi jeden z těch, který tu sáhodlouze píší o mizérii, co přichází po náboru k firmě, že nejsi zaplacen, že se nabírá kvantita a ne kvalita apod. Ale jak nepřidají zrovna tobě na venkovské faře, tak to je oheň na střeše.... no comment. Ti chlapi, co dělají v Praze, mají o pár (1-2.000,-Kč) víc na rizikáči a mnohem víc (80% mimopražských) zaplatí za cestovném a ubytovny. Tak zvedni svůj zadek a podej žádost o přeložení, dojížděj do Praglu a služ tu, frajere. Podobných exotů, jako jsi ty už mám u firmy plné zuby. Funguje to a bude fungovat jako v soukromé sféře, nabídka x poptávka
  23.02.2008 16:29 mirek
 
Dojíždění a ubytování sem netahejte, když už jde někdo pracovat daleko od svého bydliště, musí s tím počítat! Ať už dojíždí do Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce nebo kamkoliv jinam... A s tím pražským rizikem: Jen se pochlubte, kolik se tam sjede motohlídek třeba na rvačku! A kolik se nás sjede na tutéž věc někde na venkově??? Někdy tam jedu i sám!!!
  23.02.2008 16:34 .
 
nabídka x poptávka, zaměstnanost x nezaměstnanost aj. Hlavní město a nenaděláš nic. A hádat se tu s tebou o tom, že jedeš 1 za měsíc na rvačku sám nebudu. Odbočujeme stejně mimo. Kriminalita je v Praze největší, to je bez debat a je tak velká, že se zbytek republiky může poskládat dohromady, aby jí stíhal. Tak chci argumenty, proč nezaplatit, proč tímto způsobem nedocílit konečně plných stavů v hl.m.po už XX desítkách let.
  23.02.2008 18:08 Pavel
 
Ale pánové klídek.Přece by jste jim neskočili na takový špek o 40% navýšení platů.Uvažujte logicky,co zvednou z výplaty? Opravdu můžou podle zákona nyní zvednout,jen to osobní.
Nedávno mě volal kamarád,který sloužil v Praze na nehodovce,kde byl vždy největší podstav a koncem roku jim tam odešlo do "C" skoro 50 !!! a další se chystají. A tak to vypadá skoro všude v Praze mimo SPJ.
Vedení už muselo něco pustit mezi řadové,aby se jim to nerozuteklo všechno.

SLIBEM NEURAZÍŠ a on to není ani slib,ale uvažuje se o tom !
  23.02.2008 18:28 Pavle,
 
mimo SPJ? A kde jsi k tomuto přišel? Jen za loňský rok odešlo ze jednoho oddělení (ze 4) 20 lidí. To, že nejsou podstavy, je logické, kdo může, jde z obvodu do výběrovky a chce o třídu výš. Proto ten posun, nikdo tu už ale nenapíše, co na to SPJ chodí (bez tvrdých přijímaček, jako dřív, bez psychotestů apod.).
  23.02.2008 18:31 pro Pavla
 
já osobně nevím o nikom, kdo by z lidí do cca 6-7TT měl osobní nad 5%. Maximum je 60%. Takže možnost navýšení tu je. Rizikové taky nemají v Praze 6.000,-, tedy na maximu (snad jen URNa). Prostor tady je.
  23.02.2008 18:53 Pavel
 
"já osobně nevím o nikom, kdo by z lidí do cca 6-7TT měl osobní nad 5%. Maximum je 60%. Takže možnost navýšení tu je. Rizikové taky nemají v Praze 6.000,-, tedy na maximu (snad jen URNa). Prostor tady je."

No dobře,ať je klidně po tvém mě je to víceméně jedno. Ale po dlouholetých zkušenostech u policie moc dobře vím,jak to dopadne,ale možná se taky pletu.Jen čas ukaže,jak to dopadne. A o ten čas jde manažerům v Praze především.
  23.02.2008 19:55 Argument pro tečku
 
Je to také o letoucí nadřazenosti Prahy nad vším a nad všemi, o pupkatosti pupkatého, který se myslí, že se musí vše točit jen kolem něj.
Ale kolegové sloužící v v tom obhajovaném pupku problémů, tedy v té Praze.
Prosím opatrně s tím, že nej a znovu nej musí být jen v Praze, opatrně s tím. Jsou totiž i jiná místa, než jen ta " Praha " , kde jsou jedny z největších sraček a možná i větší než v té Praze. Posuďte sami :

Chomutov je nejnebezpečnější město v ČR

Informace vyplynula z tabulky rizikovosti, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra * Druhý je Most

Chomutov je nejnebezpečnější město v zemi. Smutné prvenství mu udělilo ministerstvo vnitra, které shrnulo rizikovost sídel s více než 25 tisíci obyvatel do tabulky se 47 položkami. Přestože v absolutních počtech krádeží a násilností Chomutov předstihla jiná města, v poměru k počtu obyvatel jasně zvítězil. Na paty mu šlape sousední Most, následuje Příbram, Ostrava a Orlová. „Zcela jistě to souvisí se sociální a vzdělanostní strukturou obyvatelstva,“ usoudila chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS).
Chomutov dostal index nebezpečnosti 579, druhému Mostu patří 453. Například sedminásobně početnější Brno skončilo na jedenáctém místě a jeho index nebezpečnosti přesáhl stěží dvě stovky. Z tabulky, která doplňuje usnesení vlády o změně přístupu k programu prevence kriminality, také vyplývá, že v Chomutově se sice hodně krade, ale například v Ostravě se lidé víc perou a loupí.

Čtyři v první desítce

V první desítce nejnebezpečnějších lokalit je Ústecký kraj zastoupen čtyřikrát, žádný jiný region tak silné zastoupení nemá. I problémové Ostravsko má jen dvě pozice.

Takže opatrně s tím názorem, že všechno musí dostat Praha. To je jen čistá sobeckost, nabubřelost velikášství, nadřazenost stylu Burani z " vesnic " kdo je víc.

Na našem oddělení byl před krátkým časem kolega sloužící před tím v Praze na PMJ ( z našeho oddělení tam také slouží bývalí kolegové ). Když zjistil, že si bude muset u nás v konfliktech vystačit bez " síly několika sjetých hlídek na místo rvačky " jak je to běžné v Praze, nemohl se z toho vzpamatovat. Při jeho prvním zákroku
na našem obvodě, mě pobavil, když se ptal kolik že tam přijede hlídek a já jsem mu odpověděl, že nikdo jiný tam již nejede, tak na mě nevěřícně koukal, doslova v údivu se spadlou čelistí. Výsledek ? Vrátil se do Prahy.

Takže znovu !!! Pozor s tou Prahou. Mohou být i horší místa bez podpory, která je v Praze samozřejmá.
  23.02.2008 21:17 .
 
a je v té studii MV započítán počet policistů na Prahu, podstavy a počet obyvatel Prahy a dojíždějících za prací apod.? Pokud ne, tak je to zase jen nic nevypovídající statistika a v těch si libují kteří? Hádej. Taky máte na severu 20 let podstavy? Nebo tam máte vysokou nezaměstnanost a více lidí se hlásí ke sboru, jsou "jemnější kritéria pro výběr - expersonální pražák, máte-li tam takového by ti mohl povídat", rozdíl platu mezi poldou a ostatními lidmi ze soukromého sektoru je odlišný od Prahy atd. Nebudu se tu rozepisovat, nechtěl jsem svým příspěvkem upozornit na to, že vy nemáte nic dostat. Nechtěl jsem příspěvkem upozornit na to, že jedině Praha si zaslouží, reaguji na toho expoldu, kterému strašně vadí, že mají v Praze dostat "možná" přidáno, což já osobně považuji za dosti motivující prvek pro většinu lidí (i praháčů, aby nastoupili). Nic víc, nic méně. Když chtějí někteří srovnávat, srovnávejte srovnatelné, zatím tak nečiníte....
  23.02.2008 21:35 Nespokojený Policista
 
hlavně nesrovnávat hrušky s jablkama, jak prohlašuje s oblibou náš NEministr Policie
  23.02.2008 21:41 Kdyby MV
 
srovnával 186 s 361, tak polovinu z těch jeho věcí ani nevysloví. To ví lidí z výkonu i on, ale média a civilisté nikoliv, tak toho jednoduše využívá.
  23.02.2008 12:31 ExWilax
 
Je to vyplatanej jézéďák, jeho jednání s lidmi musí být opravdu na úrovni. Ale bude tam asi nějaká ochranná ručka.
  23.02.2008 08:10 EX
 
To je zvláštní, že se jedná o Jižní Moravu. Vím o několika případech kdy se zloděj a vloupač stal policistou. Dokonce v JM kraji byl jeden vloupač do vozidel příslušníkem StB. V tomtéž kraji jeden policista, zařazen jako velitel služby, má zajímavé zkušenosti s krádežemi peněz na pracovišti. Ale vyhozen byl někdo jiný. Jak vlastně funguje nábor ? Úplatky vyšších funkcionářů jen sviští, těm se ale v podstatě nic nestane. Navíc mají prsty v různých podnikatelských činnostech, no proč si nepřilepšit. Kde je morálka a přesvědčení ? NIKDE ! Řešení - Langra kopnout do prdele, včetně celé ODS !
  22.02.2008 21:10 polda
 
Tak koukám, že na Jižní Moravě mají etický kodex policisty pevně v rukou, když současný ředitel PČR MŘ Brno Vaněk byl kdysi " povoláním " zloděj. Tedy abych mu nekřivdil, když byl v dnešních zprávách tak obhajován. On vlastně nic nekradl, jen rozkrádal majetek v socialistickém vlastnictví. Dle něj by měl zřejmě za toto obdržet ještě medaili, že tím v podstatě podkopával komunistům režim, že jo ? No řeknu Vám, klici brněnští, že se asi po této reportáži musíte před slušnými občany na ulici hodně stydět za svého nadřízeného.
  22.02.2008 21:15 Jarda
 
Doporučuji všem při návštěvách ředitele Vaňka na podřízených útvarech si vždy řádně uzamknout skříně s osobními věcmi. Ono jeden nikdy neví, kdy se to v člověku opět probudí.
  22.02.2008 23:46 kk
 
To asi bude kůň ODS........, nebo ,že by šel BRUČET?
  23.02.2008 11:38 Pavel
 
Dost dobře si pamatuji,když v roce 92 k nám přišel nováček,který u nás vydržel max. 1/2 roku a šel na hodinu do C. Přišlo se na to,že v 80 letech,jako záklaďák prodával benzín lampasákům pod cenou a byl taky odsouzen.Jaká zajímavá shoda,až na ten konec a zase dvojí metr pro tažné a chovné.
Otázkou je,proč se na to přišlo až teď? Jak je možné,že se dostal k policii? A kdo to celou tu dobu kryl,než se to promlčelo a opravdu se to promlčelo i vůči etickému kodexu policisty,který je ještě k tomu ve vysoké manažerské funkci?
  23.02.2008 15:23 Nespokojený Policista
 
Pavle, ono se o tom vědělo už velmi dlouho, už i tehdy, když byl zástupcem ve Zlíně, jen tehdy asi někomu mocnějšímu nevadil, tak jako nyní. Je to boj o koryta a na to místo je asi více adeptů. Znáš to, špinavé prádlo se pere až těsně před volbama, a pro odstranění nepohodlné osoby (jakékoliv) se vytahuje špína na veřejnost vždy ve správný čas. Já bych tu jeho činnost kdysi dávno přirovnal k mladické nerozvážnosti, on tehdy určitě nepočítal s tím, že by mu to mohlo v budoucnu uškodit. Tímto ho nechci obhajovat, ale stále si stojím za svým, že je to boj o koryta, a MAFIE prorůstá do státní správy a nepohodlné osoby odstraňuje z vlivných postů! Potřebuje tam své loajální lidi a jsem si jistý, že napojení ministra na tyto struktury se jednou prokáže! Nic jiného za touto současnou destabilizací Policie si nedokážu představit!!!
  22.02.2008 19:51 inflace 7,5%
 
Opravdu znáborují kdejakého gaunera a výlupka. Kredit a prestiž nikomu nic neříká. Copak se s tímto sborem stane za takových 5 let?
  22.02.2008 20:02 vlasta
 
Teď jsem sledovala TV Nova a zde jsem se dozvěděla, že i policejní management bude složen z tzv. gaunerů, kdy v Jihomoravském kraji je v nejvyšším managementu, pan plukovník Vaněk, který byl před rokem 1990 zlodějem, ale byl to jenom chudák, který "kradl jenom benzin a bylo to ještě za komunistů",.... tak proč je mu to nyní vytýkáno, když trest již má zahlazen, takže vlastně "o co komu jde"?? Takže pánové a dámy, nechte zloděje krást, nevíte dnes, kdo vám za nějaký čas bude velet.,.... no kam ta policie spěje, potažmo ta naše banánová republika..... Odešla jsem do "C", myslím, v ten nejsprávnější čas,... Dobré nervy a nechť vás zloději nezničí,.... Vlasta
  27.02.2008 10:26 tony
 
Co to tady plácáš? V našem městě bylo 70 uchazečů k PČR a byl přijat pouze jeden. Asi u nás hledají supermany, jinak to nechápu.