A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

A třešničkou na dortu bylo, když pan dozorčí v Rožnově p. Radhoštěm sděloval panu nadřízenému dozorčímu, že má tady nějakého oznamovatele, který má IQ tykve. Z takového jenání jsem byl tak nadšen, že ještě nyní se z toho nemohu vzpamatovat.

Chudák tykev!!!!!

Opět jsem zhnusen postupem policistů a opět se stydím za to, že jsem kdy byl policistou.
Včerejšího dne jsem byl hlídkou Mě. Policie Rožnov pod Radhoštěm vyzván k prokázání totožnosti, kdy jsem vzhledem k podnapilosti nebyl schopen tuto totožnost prokázat. Nicméně panáčci v černých montérkách se rozhodli, že by mohli zažít nějaký akční film, tak se rozhodli, že použijí k donucení prokázání mé totožnosti donucovací prostředek ve formě přiložení pout na mé zápěstí a poté se mnou začali mlátiti o zdivo.
Dnešního dne jsem obdržel jeden dopis od dvou služebních funkcionářů, přičemž vlastně nakonec nevím kdo ten dopis nakonec psal, protože jsou pod ním popdepsáni dva lidé pan plk. RNDr. Jaroslav Skříčil a pan z r mjr. Bc. Josef Dworok. Dle tohoto sdělení a dopisu se mne snaží příslušníci bezpečenostního sboru přesvědčit o tom, že dne 8. 11. 2007 vydali potvrzení o zaměstnání podle zrušeného zákona č. 186/1992 Sb. a že vše je takto v pořádku i když toto potvrzení o zaměstnání vydal člověk, který vůbec nebyl služební funkcionář a že tento člověk byl ustanoven do funkce služebního funkcionáře rozkazem ředitele Správy Sm. kraje Ostrava č. 139 ze dne 15. 11. 2006. Z tohoto plyne, že kdykoliv můžete udělat z uklízečky příslušníka bezpečenostního sboru a vše bude v souladu se zákonem.

Chtělo by si to poslechnout ještě verzi té hlídky, jestli jsi třeba nebyl hustej.... Aby si člověk udělal objektivní názor.

Tak to jsi byl určitě ožralý jak to hovado, když jsi vzhledem k podnapilosti nebyl ani schopen prokázat totožnost a tím se chlubíš?

Nějak Tvému článku nerozumím

je nalitej ještě teď.

Napřed si pořádně nafackuj,pak se zakopej alespoň 2 metry do země a styď se. Jsi obyčejný trouba a ještě se tím chlubíš. Naopak já jsem smutný z toho, že u policie pracovali takoví jako ty, ale na druhou strany jsem rád, že jsi již pryč a ostudu neděláš policii, ale jen sobě.

Hej Ty chytrý z Nitry - Ty se skutečně styď, ale pouze za Ty Tvé výplody. A kluci z MP Rožnov pod Radhoštěm Ti měli do hlavy vtlouct, to co jsi asi v činné službě nevěděl. Nebo jsi vůbec u PČR nebyl? Proč Tě asi vyhodili, někde asi zjistili, že na "TO" nemáš. OSTUDO.

VRAH ZŮSTANE VRAHEM

AHOJ

Chtěl bych poděkovat tomu, kdo vymyslel heslo pomáhat a chránit a ještě to dal nalepit na naše služební vozidla. Némůžu si pomoc, ale skoro každý z toho má legraci a jsme zase cílem narážek a posměšků, kdy není pomalu dne, kdy bych se s tím nesetkal. Kdyby se radši někdo zamyslel proč se těm klukům na obvodech i jinde u PČR nelíbí udělal by lépe. Pro všechny kolegy hezký den.

Nevím jak ty, ale zaznamenal jsem, že pokud někdo kritizuje tento nápis, tak u PČR nemá co dělat. Zapomeň na to, že by se někdo zajímal o to, zda-li se ti u PČR líbí nebo nelíbí. Mají jenom jednu odpověď. Pokud se ti nelíbí, tak můžeš odejít.

Napsal pouze svůj názor což je v pořádku, ale proč takto polepovat auta-řidiči už nyní jezdí s nálepkami pomáhejte mi a ochraňujte mne a bude z toho pouze šaškárna.

Navrhuji, aby šel pan ministr příkladem a na své služební vozidlo si nechal dát nápis POMÁHAT A CHRÁNIT - zkráceně PACH

pro darka je to pouze můj názor a nevím proč bych proto opouštěl policii, ale jestli se Ti to tak zamlová, tak si to našij třeba na bundu a třeba se budeš cítit ještě líp

a sedíš vůbec v autě s takovými nápisy? Vidíš kolem sebe lidi, jak se jim smějí? Asi ne, z kanceláře ty pošklebky jen těžko uvidíš, tak zvedni zadek a běž se podívat.... a pak ty, co s tím nesouhlasí vyhazuj od PČR....

Dobrý krásný večer, pro papaláše už noc !
Po dlouhé době jsem se rozhodl napsat něco na podporu policistů ve výkonu služby. Myslím tím řadové policisty od OO PČR do OO PČR. Za těch posledních pár měsíců, co jsem nepsal, se mi podařilo převést z řad poctivých policistů sloužících déle než 13 let cca 6 bývalých kolegů do řad naší soukromé firmy.
Všichni jsou spokojeni, nechápou, že existuje zákoník práce a že mají placené so-ne, noční , svátky a přesčasy. Pokud jsou schopní a poctivě pracující, což si myslím jsou většina policistů , nemohli již dále pracovat pod politickýma hovadama tohoto státu.
A malý příklad ? Recepce na OO PCR " někde " vyjde jen základní deska na 16.000,-Kč !! Každá solidní firma jí udělá za 2.000-5.000,-Kč !!
Kde se pak ztrácí peníze, pro Vás obyčejné " poldy " ? Teď se ozvěte, pokud víte, co tím myslím.
Všem Vám přeji klidnou službu.

O tomto rozhodují prasata nahoře, kteří tento resort likvidují.

Ceny recepcí se pohybovaly v průměru okolo 3 mega. Ta naše 3,5 mega. Ten, kdo se právě pohybuje ve stavebninách může si ověřit ceny dodaných stavebních prvků na recepci. Započítám práci a jsem někde na 0,5 mega ať nežeru. Já osobně bych za 3,5 mega postavil luxusní vilu s komletní zahradou. .....to si zase někdo namastil kapsičku.

...nám udělali na oddělení 2 sprchové kouty a firma za to vzala 700 000 kč, za to by měl jít někdo sedět, né?

nezbývá než plakat...za 3,5mega opravdu postavím luxusní barák a mám ho i s pozemkem. Když si vezmu, že tato cena je za sádrokarton v modré barvě, pár nápisů, pár monitorů, které v dnešní době seženeš za pár tisíc....k tomu nové kachličky u umyvadla nalepené na starých....chce se mi opravdu plakat......

Tohle je motivující -

Cikánka ve věku 23 až 26 let, svobodná nebo rozvedená, popřípadě manžel
v kriminále, tři děti, ona sama na mateřské dovolené nebo bez práce. V tu
chvíli dostává od nás všech, z našich kapes:

7.400 Kč příspěvek na bydlení
8.700 Kč sociální dávky
1.700 Kč přídavky na děti - pokud má "pouze" 3 děti
7.600 Kč rodičovský příspěvek do 3 let věku dítěte

K tomu můžeme pro pořádek přičíst 13.000 Kč příspěvek při narození
dítěte a jednorázové podpory na nákup "potravin" ve výši cca 6.000 Kč při každé
návštěvě cikánské famílie s hordou uřvaných děcek v prostorách úřadu.

Rodičovský příspěvek se vyplácí pouze do čtyř let věku dítěte, ale je
nastaven na tři "rychlosti vyplácení" a může být vyplácen se do dvou,
tří nebo čtyř let dítěte. Pokud si je "Rómka" jistá, že bude mít za dva roky
další děcko, může si vybrat vysokorychlostní nastavení příspěvků a v
tom případě od nás dostane měsíčně 11.400 Kč. Pokud bude mít další dítě až
za tři roky, bude pobírat výše kalkulovaných 7.600 Kč a pokud trpí u Cikánů
nevídaně nízkou plodností, pak si může pobírání příspěvku rozvrhnout na čtyři roky a pobírat 3.800 Kč měsíčně. Ať tak nebo tak, má po dobu výchovy dětí od nás všech zajištěn solidní měsíční příjem jen za to, že vychová dalšího pouličního zlodějíčka, flákače a kriminálníka v horším případě, v lepším případě pak kopáče kanálů nebo přidavače na stavbě.
Celková suma, kolik nás stojí jedna "Rómka" každý měsíc, se tedy vyšplhá na asi 25.400 Kč v závislosti na počtu dětí a jejím zařazení v tabulkách, ale může to být taky třeba 30.000 Kč nebo i víc, záleží na vychytralosti, hlučnosti a sprostotě konkrétní žadatelky. Tuto sumu dostává většina u nás žijících Cikánů, ať už formou podpor v nezaměstnanosti, invalidních důchodů, sociálních dávek nebo dávek v pracovní neschopnosti.
Jak dlouho na tento finanční obnos pracujete právě vy?

To je pravda a chce se mi z toho blejt pane Lager.

K této částce peněz můžeš připočíst ještě 36.000,- korun měsíčně,která nás stojí za každého,který je v kriminále

Zaměstnavatelé motivují zaměstnance příspěvky

---------------------------------------------------------------- ----------------
zpět na rubriku přeposlat e-mailem tisknout článek zobrazit komentáře přidat komentář

---------------------------------------------------------------- ----------------

[PRAHA, 27. února 2008] - Mezi hojně využívané zaměstnanecké výhody patří příspěvky zaměstnavatele placené zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění. Jaké novinky v této oblasti přinesl rok 2008?

Převzato ze serveru Finance.cz

Poslední statistiky ukazují, že nezaměstnaných stále ubývá. Pro mnoho zaměstnavatelů začíná být shánění vhodných zaměstnanců černou můrou. Stále více profesí se dostává na seznam těch povolání, o které je mezi zaměstnavateli zájem, ale na pracovním trhu chybí.

Jedním z řešení, jak přilákat nové zaměstnance může být zvýšení mzdy. Existují i jiné možnosti, kterými zaměstnavatelé mohou získat nové zaměstnance a co víc, své současné zaměstnance si udržet a zajistit si jejich loajálnost. Jednou z využívaných zaměstnaneckých výhod, které zaměstnavatelé svým zaměstnancům nabízí jsou příspěvky na finanční produkty. V současné době mohou takto zaměstnavatelé přispívat na soukromé životní pojištění a na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Především penzijní připojištění, ale částečně také životní pojištění, patří mezi produkty, které klient může v budoucnu, po odchodu do důchodového věku, využít ke zlepšení své životní úrovně po ukončení produktivního života. Již z tohoto pohledu je tedy příspěvek zaměstnavatele více než vítaným.

Zaměstnavatelé v současné době raději využívají možnosti příspěvku na tyto produkty, než navyšování mzdy. Výhoda oproti navýšení mzdy je zřejmá, zatímco v případě, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci například 500 Kč měsíčně na penzijní připojištění, je tato částka pro něj daňově uznatelná a pro zaměstnance představuje čistý příjem, pokud by zaměstnavatel zaměstnanci zvýšil mzdu zaplatí z tohoto navýšení zaměstnanec sociální a zdravotní pojištění a také daň. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodne-li se zaměstnavatel přispívat svým zaměstnancům v rámci životního pojištění nebo penzijního připojištění dostane zaměstnanec plnou výši příspěvku.

V příspěvcích zaměstnavatele od roku 2008 změna
Rok 2008 přišel s řadou změn. Jednou z nich je také změna ve výši přispívaní na životní pojištění a penzijní připojištění. U penzijního připojištění byl do konce roku 2007 osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění u zaměstnance do limitu 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení, tj. zjednodušeně z hrubé mzdy. Pro zaměstnavatele byl přípěvek, který hradí na penzijní připojištění zaměstnance automaticky považován za daňový náklad, maximálně však do limitu 3% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení za zdaňovací období nebo jeho část. U životního pojištění byl osvobozen příspěvek zaměstnavatele, který platí pojištění svým zaměstnancům, až do výše 8000 korun za zdaňovací období nebo jeho část.
Od nového roku, díky reformě veřejných financí došlo ke změně. Maximální výše limitu příjmu z příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění je stanoven na 24.000 korun ročně. Je zcela na zaměstnavateli v jakém poměru se rozhodne svým zaměstnancům na oba produkty přispívat. Je tedy stanoven pouze jeden limit a je pouze na zaměstnavateli, jak s ním naloží. Nově tak může zaměstnanci zaplatit třeba celých 24 tisíc na penzijní připojištění, nebo celých 24 tisíc jako pojistné na soukromé životní pojištění a nebo do třetice tuto sumu rozdělit v jakémkoli poměru mezi tyto dva produkty.

Pokud bude zaměstnavatel přispívat více než 24.000 Kč, což může, nebude již tento příjem pro zaměstnance daňově osvobozen a bude podléhat i povinným odvodům.

Příspěvek je daňovým nákladem zaměstnavatele, ale…
Do konce roku 2007 byly v zákoně o daních z příjmů uvedeny limity příspěvků, a pokud zaměstnavatel přispíval v rámci jejich výše, byly tyto příspěvky automaticky považovány za daňově uznatelné. Reforma tyto ustanovení zrušila. Pokud v současné době chce i nadále zaměstnavatel přispívat a uplatnit si své příspěvky do daňových nákladů, může tak učinit s využitím § 24 odst. 2. písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů, tzn. že musí mít daňovou uznatelnost podloženu zakotvením nároku zaměstnance vyplývajícím z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy.

Včera jsem se se zájmem podíval na TV NOVA na tu nešťastnou ženu jak omámila toho svého údajně známého poldu. Ponechám stranou její příběh. Jako býv. policista jsem sledoval "zákrok" dřívějších "kolegů" a skutečně jsem nevyšel z údivu. Jako osobě znalé taktiky zákroku (22 roků pilované na ulici) se mi to vůbec nelíbilo a svědčí to o současném rozkladu policie. Policisté byli jak "váhající střelci", byť to lze přičíst současné nejistotě a z velké části i přítomným médiím. Když jsem ale viděl jak jeden z mladých policistů tam při používání donucovacích prostředků a poutání vykřikl ..podle paragrafu.. :-)) (naštěstí nedořekl, asi nevěděl) to jsem šel už "do kolen" a řval vzteky. Tohle je teď pane Langer učíte??? Místo jasné a stručné výzvy s konstatováním co bude, když osoba neuposlechne?? No a ten starší policista (možná jejich vedoucí) tam směšně poskakoval před nima a tou ženou v předklonu, s pouty v rukou a dle toho jak byl zjevně nerozhodný si musel říkat "poutat, nepoutat?".. Ten byl určitě z kanceláře, možná "kapacita" vysokoškolsky vykvašená a dosazená po půl roce praxe do velící pozice. Vrátím-li se kousek zpět, tak když ta žena neotevírala policistům dveře do bytu, už jsem očekával, že si tam dotyční u dveří kleknou a rozplakají se jen aby otevřela.. Zvláště potom, co měli informace od zdravotnického personálu, co se uvnitř děje. Proč nebyl hned zpočátku vyklizen prostor od médií, když to bylo místo závažného trestného činu?? Prostě bomba, takhle si nějak představuju boj o lepší jméno policie. Možná někdo řekne, že jsem po boji generál.. Na to chci říct, že nikoliv. Jen sem tam viděl nezkušenost mladých policistů, kteří nemohou za to, že jsou Langerem hozeni "do vody" a což dříve nebo později někdo z nich "odnese".. To co se tam dělo se okecat prostě nedá a já už sem rád, že jsem pryč, takovéto "nové a reorganizované" policie jsem se dočkat v uniformě rozhodně nechtěl. Pane Langer gratuluji, Vámi odstraněný generační špunt nese první výsledky. Bravo!

Bohužel Ivan nemá ani páru o tom, že současné složení běžného oddělení je 10% déle sloužících kolegů, 50% nováčků, a zbytek jsou volná místa (u celé PČR cca 6.500 volných míst). Mladí se nemají od koho učit, mnohdy ani nemají vztah k policejní práci. Už jsem od pár mladších slyšel "No a co, když mě vyhodí, tak v civilu tu práci za tyhle peníze taky seženu". Ale hlavně že na oko bude PČR vypadat dobře (auta, bundy, recepce).

Bohužel kluci už mají strach i oprávněně zakročit, jak to tady všechno propracovali panáčci z vedení.

tys tam byl?

sorry překlik jsem se. tak ještě jednou. tys tam byl?znáš situaci? znáš ty lidi na místě?já tam nebyl ale všechny zůčastněné znám a to moc dobře.a znám i situaci. takže za 1. ty chytrolíne.ano ten starší co dle tebe tam poskakoval je opravdu funkce a to ZVO pro TŘ a mimochodem slouží již o dost delší dobu než ty. a není to žádná VŠ rychlokvaška jak tvrdíš ale starý praktik který zná a který umí a můžu tě ujistit, že i SZ se s ním raději moc do právních přestřelk nepouští neboť ví, že by taky mohli zjistit, že nemají pravdu. a mimochodem je to fajn chlap a super ZVO, který se za své lidi vžycky postavil a vžycky bil. a takových je málo. a že tam poskakoval s pouty? no moc neposkakoval ale chtěl pomoct ale kluci to nepotřebovali sami si věděli rady. ano je kancelářský ale je to jeho práce být kancelářský a v tom je machr a že tam byl -no bohužel tam musel být jakožto za vedení. 2. že dle tebe nevyrazily dveře? a proboha proč? ničí život nebyl bezprostřdně ohrožen-jak jsi správně podokl byli tam zdravotníci a menclová kromě toho(to ted neřeším) že jednoto poldu uspala a RZS zamkla tak v tu chvíli nikoho jiného neohrožovala. a buď v klidu-jak ty kluky znám , kdyby to bylo na ostří nože tak bez pardonu dveře letí z pantu a menclová je v mžiku na zemi. asi dveře nevyrazili protože věděli on-line co se za dveřmi děje. proto se s ní při poutání svým způsobem párali-chtěli ji sebrat ale ne zbytečně ublížit . a taky neslouží týden jak se snažíš tady tvrdit. a výkřik paragrafu? viděl jsi celý záznam zákroku? ne tak víš houby jak to bylo celé-jo stříh je hezká věc. a za
3. to se týče médií na místě resp na chodbě tak znáš to pořekadlo -vyhodíš dveřmi vleze oknem? tak to přesně sedí. budu ti vděčný když nebudeš psát blbosti o věcech o kterých nic nevíš. hlavně příště ti budu vděčný když nbudeš urážet lidi které neznáš a o kterých nic nevíš.

Jo to se nedivte, modrý režim je jenom o penězích a hromadění majetku. Buď se tady zchází skutční policisté, převážně pěšáci, kteří mají hluboko do kapsy nebo všelijací provokatéři a rýpalové, kteří s tímto sborem nemají co do činění.