A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Hele papučáři, dle tvého slovníku jsi ty roky u policie opravdu jen odbouchal. Přínosem jsi asi nebyl, ale rozhodně jím nejsi dnes.

Mrzí mně, že Ty mně nazýváš papučářem. Já jsem si policejní práci prošel od blátošlapa , zpracovatele, práce na OOK a OHK a před důchodem zpracovatele na OO PČR v okrese Ostrava v Sm.kraji ( prožíval jsem si běžně DBA, dozorčího, stálé služby a ostatní nařízené ohavosti ve službě). Mně těší že jsem několik stovek pachatelů poslal tam kam patří, což ty asi ne. Za práci, co jsem odvedl se nestydím a nebudu stydět, jsem sice v důchodu ale zaslouženém !!!!. Ty jsi jen někdo, kdo si rýpne, někdo za nimž nestojí vůbec žádné výsledky.

mě zas mrzí, že se sereš do Lhotákové, papučáři!

A o tom to celé je. Já neznám tebe a i ty zase mě. A oba společně, víme houby o nějaké Lhotákové. Jako starý praktik by si měl hodnotit až na základě ověřených faktů. Ty ovšem na podobných fórech nenajdeš. A konečně Lhotáková není ten největší problém. Ta se jenom snaží přežít mezi vlky. Nepřidávej se do té smečky.

pro alex

Cituji:"Mně těší že jsem několik stovek pachatelů poslal tam kam patří, což ty asi ne"

Já jenom doufám,že ty stovky odsouzených pachatelů si nevyšetřoval tak,jak nyní soudíš bez ověřených faktů Petru L. jen tak z voleje.

Lhotáková již začíná být na tomto fóru trapná. Svých 15 minut slávy ( v médiích) si již prožila po medializaci tzv. její "kauzy". Měla by již stichnout a dožadovat se svých práv legálně prostřednictvím soudu, odborů a pod. Tak tu jen škemrá o další podporu ostatních. Jako policistka si hrála na Ramba a dostala na budku, to se stalo mnohem většímu počtu poldů, tak proč z toho dělá kovbojku, má nebo měla jít do zákroku na který stačila nebo stačí a je pro něj vycvičena. Navíc její doba nemocnosti mi připadá neskutečná, ale asi je lepší protahovat nemocenskou a být v klídku doma, kolegové v práci ať se (_._).

to nepsala na toto fórum, jestli si všimneš, jde o kopii. Mně přijdeš trapný ty, že máš debilní poznámky k člověku, o kterém víš absolutní prd. Ale hlavně že soudíš, jako kvalitní pijan od televize při večerní kronice...blahopřeji

Ani si se nepodepsal nebo neuvedl svůj nick. Já jsem si u PČR odbouchal jen 32 let a 69 dnů, než jsem odešel do pol. důchodu. Tato zkušenost u PČR mi umožňuje hodnotit a hodnotit práci i bývalých mladších kolegů, plky nějakého civila mně nemůžou rozhodit. Navíc jsem si dostatečně prostudoval vše, co bylo na tomto fóru ( dříve Lhotákovou ) publikováno a sledoval jsem i diskusi na stránkách Vlašimi.

to víš, někdo se svých práv domáhá sám, druhý na to potřebuje regiment který mu kryje záda, oba jsou na tom stejně, jen ten první to má těžší, No a o to jde, proč bych se staral sám, když se postarají jiní a proto jsme tam kde jsme a ještě hodně dlouho tam s takovými budeme. I malé dítě brekem poutá pozornost dospělých, tak proč si nezabrečet i tady.

jsou případy, kdy se můžeš sám snažit jak chceš, ale pokud případ nezveřejníš, tak se práva nedočkáš. V tomto případě jde právo cestou, kterou nikdo z obyčejných lidí neovlivní. Na to, že máte odslouženo, jste dost naivní, nebo jste danou věc nikdy nezažili. Civil nejsem, ale ani bych si nedovolil civilistu podceňovat nebo hodnotit po 1 příspěvku. Axele, ty jsi se stal odborníkem na dálku z diskuzí, jak je vidět, tak si užívej důchodu a nepleť se do věcí, o kterých víš opravdu prd.

Ať se na mne nikdo nezlobí, ale z příspěvků Lhotákové mi připadá, že se proti ní spojil celý svět. Nejdřív je zbita, pak se ji nezastanou nadřízení, inspekce případ řeší jinak, než by si Lhotáková přála, státní zástupce ani soud není na její straně. Není to tak trošku prapodivné, že tolik lidí hodnotí důkazy v této věci opačně, než Lhotáková ve svých příspěvcích prezentuje ? Já sloužím 24 let a za celou dobu jsem se nesetkal s tím, že by tolik institucí chtělo policistu neoprávněně poškodit. Nechci to hodnotit, u předmětného děje jsem nebyl, ale uvádím to tu jen tak k zamyšlení.

polda,
hlavně se zamysli nad tím, kdo si tímto chrání svůj zadek. Lhotáková nebo její vedení, které kdyby přiznalo chybu, přijde o místo?

No nemyslím si, že by si musel svůj zadek chránit rovněž státní zástupce i soudce. A jinak si myslím, že soudný člověk nejprve vyčká na výsledky prověření a na rozhodnutí a teprve, když s rozhodnutím není spokojen, když cítí, že se mu stala křivda a že se již nemůže domoci nápravy právní cestou, věc medializuje. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale přesně opačný postup, který zvolila Lhotáková je podle mého názoru naprostý diletantismus, který svědčí o její nevyzrálosti a nerozvážnosti, kdy takovýto postup nemůže být k jejímu prospěchu. Mít horkou hlavu a rozhodovat se a řešit věci emocionálně není vždy ke prospěchu. Šachovou partii vždy vyhrává ten, kdo má s rozvahou promyšleny potencionální tahy dopředu, nikoli ten, kdo v návalu zlosti začne pěstí rozmetávat figurky po šachovnici. Tak asi tolik.

Poldo,
jsi docela srandista a já se tě ptám, u které policie sloužíš? Protože Policie ČR to být nemůže, po těch naivních kecech, co jsi tu napsal. Možná máš pravdu v tom, že není Lhotáková soudný člověk, protože se pustila do otevřeného boje s větrnými mlýny. Já si tohoto velice cením a už teď je pro mě vítěz. Shnilé to není jen na jejím OŘ a kdo tvrdí, že ne, tak lže. A jinak - všiml sis, co je v té její "kauze" záhadných zmizení a záhadných náhod? Že by ufoni ?

souhasím s názorem poldy, a ty, mazec, pokud tady píšeš "A jinak - všiml sis, co je v té její "kauze" záhadných zmizení a záhadných náhod? Že by ufoni ?" je otázkou zda jsou tyto informace 100% pravdivé, zatím jsou zde pouze v podání Lhotákové. A proto dotaz: "musí být pravdivé?!", vždyť jsou jednostranné a uvedené zde stranou která se prezentuje jako poškozená, a proto:"co když je to trochu jinak?" Nebo že bys "MAZEC" u toho také byl? pokud ano potom povídej, pokud nikoliv, potom radši pomlč.

Prakticky celá naše země se spikla proti Vám. Což takhle emigrovat. Rozvažte, všem se uleví, jak Vám, tak čtenářům těchto stránek.

Pánové,
pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.

Zatím se tu diskutuje a diskutovalo o tzv. Vlašimské kauze. Petra Lhotáková nám ve svých příspěvcích ( na tomto fóru nebo na USB) nikdy nevysvětlila, zda byla na takový zákrok vycvičena. Mnoho poldů od počátku r. 2007 ( zákonem a pokynem PP PČR) bylo postaveno před hotovou věc - domácí násilí, tam jsou dané kritéria. Jako hlídkař zjistím znaky dom. násilí a volám stálou službu, která věc dořeší ( nic víc nic míň). Nesdělila nám, že byla vycvičena pro řešení tohoto nového (zákonem daného) fenoménu. Například moje kolegině byla školena na případy domácího násilí a jeho řešení, obdobně v Sm. kraji cvičí i městské policajty, opravuji strážníky, jak postupovat. Pak je samozřejmé, že kdo o tom nemá žádnou páru, provede botu a je za to oprávněně popotahován - inspekcí nebo stížnostním odělením, protože nezvládl zákrok.

axele, ty trubče, ja se píše kolegině?? Neser mě s těma tvejma kecama o proškolování policajtů. Je vidět, že víš úplný prd o tom, co se tam událo, kolik policajtů má jejich oddělení na stavu a kolik jich v ten den sloužilo. Byli jen dva na celou 24 hod službu. Potom se to lehce hodnotí, kdo jak co posral, když na místě nebyl, když má policajt v povinnostech, že musí neprodleně zabránit dalšímu protiprávnímu jednání, odvrátit útok a zajistit majetek. A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku. Hlídka tedy vyjela hned na místo, jak jí ukládá zákon a je jedno, jestli sloužila ženská nebo chlap. Jednou je v uniformě, prošla prověrkama střeleckýma, fyzickýma i preventivníma zdravotníma, jako každý z nás, tak nevím o čem tu furt meleš!

a tys tam byl. že píšeš tak zasvěceně? A tvoje slova :"A tam se snad pachatel pokusil podřezat oznamovatelku a podpálit byt v paneláku." jsou zase jenom SNAD. Co zde bylo prezentováno samotnou Lhotákovou, tak je uvedeno, že oznamovatelka byla v bytě, snad u rodičů, tedy nebyla v přímém ohrožení a že by byl podpálen byt, také není z uvedených příspěvků zcela zřejmé. Proto nehrozilo časové prodlení a zákrok mohl být uskutečněn až poté, co by na místo po přivolání dorazily posily. Navíc pokud byla Lhotáková s parťákem zraněna, nebyl důvod se vracet na oddělení a zde zpracovávat cokoliv, ale cestou operačního mohl být přímo na místo přivolán lékař k okamžitému ošetření zraněných (a toto z vlastní zkušenosti, mé zranění přímo z místa bylo tímto způsobem vyřešeno převozem do nemocnice k dalšímu ošetření, ÚZ byl zpracován dodatečně po propuštění z nemocnice). A tady jsou již patrná minimálně 2 pochybení v případu Vlašimské kauzy. Tak se zklidni a nenapadej kolegy s jiným názorem než je ten tvůj, nemusí být zákonitě tím správným.

Pánové,pokud zde čtu, paní Lhotáková zde již nějakou dobu nepíše. Tudíž by bylo dobré připomenout si základy slušného chování. Nikdo jsme s ní krávy nepásli, proto nám nenáleží soudit její práci, její postupy a vůbec jí samotnou. Už jen Vaše oslovení "Lhotáková" mi přijde docela ubohé. Zamyslete se také nad tímto. Děkuji.
Pravda, asi nikdo se slečnou Lhotákovou krávy nepásl, ten kdo sem překopíroval její příspěvek jí tímto prokázal medvědí službu, nicméně, pokud slečna Lhotáková již "nějaký pátek" u policie slouží, jistě si vyslechla tolik "vulgárních invektiv vůči své osobě", že pojmenování jejím vlastním jménem "Lhotáková" ji jistě nemůže urazit. Takže za ubohé považuji tvůj "rádoby mravokárný" příspěvek.

Policejní odbory fungují asi jako komunikce s nadřízeným..Mám dojem, že si vrchní představitelé odborů z toho udělali jen dobrý job pro sebe, když to například porovnám s tím, co dělají odbory pro české dráhy..za rok sbohem a šáteček..

Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky naleznete.
NOVÉ - vloženo 26. 3. 2008.

http://www.oopcrhnojnik.estranky.cz/stranka/aktuality#reforma_po licie

str.77-80
Např:Současně je nutno upozornit na skutečnost, že i přes výše uvedené je nutné zachování nepřetržitosti služby Policie České republiky na daném úseku. I přes navrhované výrazné snížení počtu dopravních nehod, které by Policie České republiky šetřila, je nezbytné zachovat optimální počty příslušníků Policie České republiky na příslušných útvarech. Policie České republiky plní totiž řadu dalších úkolů v oblasti provozu na pozemních komunikacích včetně výkonu dohledu nad BESIP. Právě do této oblasti by se značná část z agendy dopravních nehod „uvolněných“ příslušníků Policie České republiky mohla přesunout a tím pádem naplnit jeden z primárních úkolů státu v předmětné oblasti.

Tak to bude mazec.Skoro všechno zpátky na dohled!!!

Všichni do ulic, anebo taky do civilu.

ODS chce zdanit úroky ze stavebního spoření
Datum: 27.3.2008 Autor: (ČTK) Zdroj: Právo Rubrika: Trhy & ekonomika Strana: 20

ODS chce zrušit některé daňové výjimky; například chce zdanit úroky plynoucí ze státní podpory stavebního spoření. Uvedl to ve středu server Ekonom.cz s odvoláním na šéfa daňové komise ODS a poslance Michala Doktora.

„Chceme zdanit úroky plynoucí ze státní podpory stavebního spoření. To je neodkladné. Státní pokladna by tak získala až jednu miliardu korun ročně,“ sdělil Doktor.

Nemělo by zůstat jen u spoření. Další na řadě jsou daňové výhody vojáků, celníků a policistů. „Je to už neobhajitelné, vzhledem ke změnám na trhu práce a k vývoji platů,“ uvedl Doktor. Státní rozpočet tak může ušetřit tři miliardy korun. Dodal, že v koalici se bude vyjednávat o 20 až 25 nejdůležitějších výjimkách.

ODS se také vrátí k daňově zvýhodněným stravenkám a předloží dvě nebo tři varianty řešení. Tím ale podle Ekonomu přiznává, že se současným návrhem zrušit možnost, aby si podniky stravenky započítávaly do nákladů, asi v parlamentu neuspěje.

No,Topolánkův projev na kongresu ODS se začíní pomalu,ale jistě naplňovat.Ale to už se snad probudí i naše velevážené vedení a odbory.

a co hasiči, vězeňská a zpravodajci? Když se chceš dělat u lidí hezkým, tak vylez na světlo se všemi, které chcete opět odrbat o peníze. Ztratili jste nadosmrti voliče, sbohem.

Zákon o policii prošel prvním čtením, přináší vyšší pokuty za přestupky
velikost textu:
26. března 2008 1:09, aktualizováno 10:43
Prohřešek, který se dosud trestal nanejvýš tisícovou pokutou, brzy může přijít člověka na mnohem více. Když někdo uspořádá hlasitou noční party, při které sousedé zavolají městskou nebo republikovou policii, mohl by podle nového návrhu zákona dostat pokutu až 20 tisíc.
Ministr Ivan Langer se zákonem spojil svou kariéru.foto: Lukáš Bíba, iDNES.cz

Ministr Ivan Langer se zákonem spojil svou kariéru.

Nyní mu policie může vyměřit pouhou tisícovku – nová sazba se tedy zdvacetinásobí. O textu zákona, který takové postihy předpokládá, včera poprvé hlasovali poslanci a pustili ho do dalších kol jednání.


Dvacet tisíc pokuty může dostat i člověk, který neuklidí výkaly po svém psovi anebo neuposlechne pokynů policisty.

Kromě zvýšení pokut za přestupky zákon přináší desítky dalších změn. "Měníme věci, které tady platily třeba padesát let bez revize," uvedl ministr vnitra Ivan Langer, který zákon předložil.

Předloha zatím získávala věhlas hlavně zavedením poplatku za příjezd policistů k nehodě, kde škoda nedosáhla hranice 250 tisíc korun: Langer tuto hranici později snížil na sto tisíc.

Proč se zvýšení pokut navrhuje?
Postihy za "sousedské" přestupky svou výší dlouho zaostávaly například za tresty v dopravě. "Pro bohatší lidi už neměly odstrašující účinek," říká Václav Pelikán, který má na policejním prezidiu zákon na starosti.

"Pokuty zase ale nemohou být neúměrně vysoké. Člověk musí vědět, že to je částka, kterou z něj exekutor dokáže vymoci,"vysvětluje.

Přestupky proti veřejnému pořádku přitom patří kromě těch dopravních k nejčastějším. Ročně se jich stanou statisíce. "V Plzni jich řešíme patnáct tisíc do
roka," odhaduje velitel tamní městské policie Luděk Hosman.

Dnes se jeho podřízení při prvním výjezdu pokoušejí lidem domluvit a pak nejčastěji vypíší pokutový blok na pětistovku. "Sazba by se měla zvýšit, ale dvacetitisícová pokuta se mi zdá přísná," míní Hosman.

Zatím není jasné, jestli takový trest bude moci dát strážník na místě, nebo přestupková komise. Podle představ ministerských úředníků by dvacetitisícová
pokuta hrozila, až když člověk zachybuje ve stejné věci podruhé.

Langer si představuje, že zákon začne platit už od roku 2009. V jedné chvíli včera dokonce řekl, že když se změny nepodaří prosadit, tak nabídne demisi

Přece bys tomu nevěřil,že Langer podá demisi. Vždyť se tam všichni (nejen on) drží jako hovno košile, nebo taky jako veš v kožichu,...

Dnes to na jednom našem OOP podalo 5 kolegů do "C",ale co je na tom nejzajimavější ani jeden nemá odslouženo ani 10 let! Že by generační špunt? Jak by to asi nazval ten nahoře?

To je nějaké divné, od nás odejít z OOP 5 kolegů tak se to položí.

2..... do 15let

Legální ožebračování policistů v tomto státě pokračuje při hrozivé inflaci 7,5%.
Děkujeme pane ministře a staviteli nesmyslných recepcí!

jako kdyby v tomhle státě nebyl nikdo jiný než policisté, inflaci 7,5% pociťují i další, tak tady pořád nebrečte, někteří jsou na tom hůř (některé rodiny s dětmi, dělníci,důchodci) a hasiči, bachaři atd. na tom také nejsou líp než policisté.

Už se z tý Lhotákový nepo.........

npor.Mrázku z Petry Lhotákový se neposerem. Ale ty se asi brzo posereš, protože asi nevíš o čem je řeč. Až budeš vědět o co jde pak to tady napiš.

Kopíruji zde článek z policejního serveru. Je to opět k zamyšlení, zda-li v tomto spravedlivém státě vůbec žít!
Zdarec.
Přes svátky jsem studovala protokol z hl. líčení OS Benešov, které proběhlo dne 12.3.2008. Jaké to slastné čtení. Drobeček, jeho manželka (oznamovatelka) i svědkyně (jejich rodinná přítelkyně) ukázkově otočili své výpovědi, které se naprosto shodují s trvzením nařčeného vedení.
Tedy - zaútočila jsem na něj já, jen co on otevřel dveře, roztrhala jsem mu triko, řekla, že je sráč a on se mi chudák jen bránil. Pod krkem nás sice držel, o zdi s námi sice mlátil, ale kdybych si já nezačala..... Zranění nám ale nezpůsobil, přeci by nás hned na oddělení někdo vystřídal a poslal na ošetření, né?! Vyslýchat oznamovatelku a svědkyni jsme také chtěli iniciativně my, kriminálku jsme k tomu schválně nepustili, protože jsme si ty výpovědi upravili k obrazu svému. Já jsem při výslechu svědkyně sice odbíhala, ale né zvracet, ale malovat se prý rtěnkou! Po odchodu svědkyně domů si náhle uvědomila, že podesala něco, co není pravda. Vrátila se, jenže já už byla v nemocnici. Důkaz? Opět ten ztracený záznam z kamer na našem oddělení. A protože jsme jeli sami na ošetření do BN nemocnice, kde jsme byli ihned hospitalizováni, nabízí se verze, že jsme se s kolegou zmlátili cestou. Toto vše se zcela shoduje s vyjádřeními mého vedení.
Drobeček je také pobouřen mým titulováním "Drobeček", prý se mu odjakživa říká "HROCH". Budu se tedy muset omlouvat. To by ale muset nejdřív čert na koze jet !!!!!
Bylo odročeno na 31.3.2008, protože si Drobeček přizval ještě další dva svědky. Poté povedou v poutech mě pro zneužití pravomoci. To by snad dokázali líp, než útok na veřejného činitele a ublížení na zdraví, protože důkazy, co by to dokazovaly, jsou ztraceny. Nejen záznam z kamer, ale i telefonní hovory, metodický pokyn pro operačního důstojníka, co má dělat, když je hlídka v kritické situaci a zmáčkne nouzi (kterou jsme prý stejně zmáčkli omylem, né schválně). Samé náhody, za které ale nenese nikdo zodpovědnost.
Příští týden jdu opět k posudkové komisi do Prahy. Kolegu klasifikovali do skupiny "D" zdravotní způsobilosti, tudíž by ho musel náš ředitel propustit od policie ze zdravotních důvodů. Den před skončením lhůty se ale náš ředitel odvolal proti tomuto rozhodnutí. Také nás zase začali kontrolovat. V neděli přijeli z Oddělení stížností a kontrol v předstihu, neboť mi ještě ani neskončili vycházky. Vím, že za to tito důstojníci nemůžou. Plní jen rozkazy a co je jejich cílem? Já.
Zítra mám rande s dalšími redaktory celorepublikového deníku, mám to rozjetý s televizí, Ligou lidských práv i feministkami, neboť je opravdu hnus, že vedení hodilo přes palubu nás a podporuje Drobečka ve snaze uchránit své zadky na stávajících židlích, i za cenu bezostyšného lhaní.
Jinak i všem zde moc děkuji za projevovanou podporu a pomoc.
Petra Lhotáková

Prakticky celá naše země se spikla proti Vám. Což takhle emigrovat.

taky Tě miluji, Poldo :-)

Holka nedej se držím ti palce. Protože těch náhod je tam doopravdy trochu moc.Jestliže inspekce je trochu solventní
tak bude žádat vysvětlení .17 let jsem u firmy, ale takoví bordel co je u váz to nutí slušného člověka k zamyšlení.
ahoj