A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
㤠156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
㤠158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
㤠163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
㤠133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
㤠134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.

Je pravdou, že peníze policicistům nechtějí přidat, ale kompenzují to tím, že zase jim pan ministr společně s vedením policie ulehčují práci. Například neježdění k dopravním nehodám (kde je už dané porušení předpisů s následkem, ale asi je to méně zavažné pro bezpečnost provozu než špatné zaparkování,chybějící špendlík v lékarničce a podobně). Za každou cenu chtějí, aby občan udával osobu blízkou, když neudáš budeš potrestán místo toho, aby vymýšleli, jak to udělat jinak, aby derebáka policie usvědčila aniž by někdo někoho musel udávat (toto si nikdo nedovolil vynucovat zákonem ani za totality v ČSSR), nepřítomnost policie při sportovních utkáních, to už nemusí být přítomná policie ani pří různých mýtincích skinů a jiných živlů a takhle bych mohl jmenovat další a další antidemokratické krávoviny. Já chci, aby lumpové, darebáci byli chyceni a usvědčeni, ale demokratickou cestou. Tímto chci poukázat jací demokraté jsou ve vedení policie a vedení na MV, hlavně že ministr je ve straně, která má v názvu demokratická.

Vážený pane, ač nerad, protože Langer není zrovna "můj šálek kávy" a na pivo bych s ním nikdy nešel, musím vám v některých věcech oponovat. Pokud se týká předpisů v dopravě, není toto parketa MV, ale patří to do ranku ministerstva dopravy. A osoby blízké se jen těžko zbavíme, neboť tato úprava je v zák. o přestupcích. Takže jen těžko vás někdo bude nutit prásknout manželku atd. Řešení je jednoduché, ale legislativa na ně nechce přijít. V některých západních zemích je při prvním zjištění přestupku, kde se majitel vozidla dovolává osoby blízké, státním orgánem majiteli uloženo, aby vedl jakousi knihu provozu. Při dalším přestupku, který je spáchán jeho vozidlem, pak chce předložit knihu provozu. Pokud ji nevede či nepředloží, je sankcionován nikoliv za přestupek v dopravě, ale za správní delikt, který tkví právě v nevedení knihy provozu. Je to elegantní a účinné. Pokud se týká vaší zmiňované účasti policie na sportovních utkáních, musím vás upozornit, že každý klub si platí poměrně dost pracovníků pořadatelské služby. A, jak vidno, tito nedělají to, co dělat mají, tedy vpustí na stadion lidi, kteří jsou vybaveni pyrotechnikou, skleněnými lahvemi, holemi atd. Jak je to možné? Policie to neovlivní a má pak zasahovat proti takto ozbrojeným parchantům? Proč? Já se přikláním k tomu, že když domácímu klubu někdo zdemoluje stadion, tak je to jeho problém. Ať si zjistí viníky a pak na konkrétní osoby podá oznámení. Jinak je policie děvka pro všechno, což je i bez přitroublých fotbalových utkání. A, opakuji to již po několikáté, je nutno, aby klub, na jehož stadionu došlo k výtržnostem, si několik příštích zápasů zahrál před prázdným stadionem, byť by šlo i třeba o mezinárodní utkání. Jen tak je možno fanoušky s IQ tykve vychovat. Rozhodně se nevychovají tím, že v anonymním davu berou útokem lavičky, hází dělobuchy atd., a to i za přítomnosti policie. Samozřejmostí je podle mého názoru kontumační porážka domácího mužstva. A pokud hovoříte o chycení a usvědčení darebáků demokratickou cestou? To je něco jako sci-fi. Vždyť i USA k prokazování tr. činnosti má možnost používat mučení. A to je údajně demokratickou zemí!

Souhlasím s Jardou skoro ve všem, až na to, že v případě, že selže pořadatelská služba, měla by police bezprostředně zasáhnout, jenže z moci výkonné, nikoliv z následné politické...


Rovněž souhlasím, že zodpovědnost je na pořadatelech stadionu.. jaké hovado si tam pustí. z toho si sami musí nést následky...

Pro Jardu.
Vážený pane, o stanovení předpisů jsem nenapsal ani slovo, ale o jejich vymáhání a prioritách vymáhání. Vše co jsem napsal propaguje a chce docílit vedení policie a MV. Pořád si stojím za tím, že každou nehodu má šetřit policie, proto již v přestupku je následek. Je již na zvážení jak komplikovaně bude policie dokumentovat DN, může se snažit co nejméně. Vím z vlastní zkušenosti, že policii zabere více času vše zapsat do různých hlášení než samotný úkon policie na místě DN. Podívejte se na zprávy, jak vedení policie pořád vymýšlí jak obejít osobu blízkou, já také věřím, že to neprojde (osobu blízkou jsem nikdy nevyužil). Už vidím jak bude v českých podmínkách účinná kniha provozu. Češi si vymyslí nějakou výmluvu např. auto si půjčila osoba blízká bez mého svolení a více vypovídat nebudu a podobně. S Vámi souhlasím, že organizátoři sportovních utkání. IQ tykve je jedno jestli bude zavřený stadion.,ale pokud si má pořadatel vše zařídit sám (osobní kontrolu apod.) včetně vypátrání pachatele (pak policie např. řekne sdělte si sami obvinění a nepotřebujeme policii vůbec), tak k tomu musí mít také veškeré pravomoci jako má policie. K Vašemu sdělení, že i v USA používají mučení Vám sděluji, že když Vás někdo bude mučit tak řeknete i to co není pravda, já jsem zastáncem, že důkazy si musí policie opatřit demokratickou cestou, samotnou výpověď bych bral jako nepřímý důkaz a ne jako postačující jediný důkaz. Kolik lidí bylo odsouzeno pro křivou výpověď na kterou se nepřišlo.

Pražští kriminalisté ve čtvrtek zadrželi ve Strakově akademii osmadvacetiletého muže. Ten prostřednictvím e-mailů vyhrožoval pracovníkům úřadu vlády a ministryni pro lidská práva Džamile Stehlíkové (SZ). Požadoval deset miliónů korun za několik let útlaku a porušování lidských práv vůči jeho osobě.
Že by nový Mašin a spol ? A nebo nový bojovník za lidská práva ? Možná dostane od Topolánka pamětní medaili za odvahu.

To by ještě musel někoho svázaného podříznout a vykrást banku

Vždy záleží na úhlu pohledu vládnoucího. Někdy jde o hrdinu, např., jak uvedl předpřispěvatel v případě Mašínů, někdy jde o zločince a teroristu, jako je to v tomto případě. takže ten člověk od Topolánka samozřejmě dostat medaili nemůže, neboť teď je trend odměňovat a glorifikovat teroristy z 50. let. Možná se dočká za pár let, až na současnou dobu bude jiný, kritičtější pohled, tedy takový, jaký má celá řada lidí již nyní. To jest, že jde o diktaturu jedné strany s demokracií v názvu s přispěním dalších pastraničkem, jimž jde jen o koryta, tedy o prachy.

Ani těch mizerných 1,5% tento modrý ministr nedokázal prosadit.

Je to neuvěřitelné jsou to zloději první třídy, jsem z tohoto spolku už úplně znechucený acitím beznaděj.

Tento systém jde do kopru, není na nic a ještě balamutí a okrádají. Odcházím.

dopadá to stejně jako jejich privatizace a vůbec období jejich vlády po roce 89

petruna: Vyhráli jsme!!!!
Zdarec všichni.
Všem s neskutečnou radostí v srdci oznamuji, že jsme soud vyhráli. Drobeček byl uznán viným. Dostal 2 a půl roku s podmínkou na 4 roky za útok na veřejného činitele, kterému způsobil ublížení na zdraví. Navíc se po dobu podmínky musí léčit ze závislosti na alkoholu a gamblersví. Neodvolal se. Státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.
Šla bych slavit, ale jistě by mě čapla "lítačka" z ředitelství. Slavte tedy za mě, Vy, kterým není osud jednoho obyčejného policejního "šlapáka", co si nenechal vedením kálet na hlavu, lhostejný......i ty Marcusi.
Díky Vám všem! :-)
Petra Lhotáková
15:52:29 04. 04. 2008

Gratuluji Petro!!!

Také gratuluji...

Výhra?????

A co jinýho xyz, prohra?

?? výhra a kdo co vyhrál??? útok na veřejného činitele nikde nebyl zpochybněn, nebo snad ano a kým?? že byli policisté při "zákroku" napadeni nezpochybnilo přeci ani služební vedení

Tak to nevím, jakou kauzu si sledoval, ???. Petře taktéž gratuluju :-)

Petro, i já Ti gratuluju. A hlavně si nenech kazit radost blbců, kteří nemají tucha, o čem je řeč. Drž se v dalším boji proti vedení. Myslím, že dostali perfektní zásah.

Možná bych byl zdrženlivější s tím tvrzením, že tady kdosi a cosi vyhrál. Snad nejste tak naivní, že si myslíte, že rozhodnutí soudu o vině bylo nějak ovlivněno Vaším neutuchajícím bojem proti vedení, nebo, že si snad nemyslíte, že se soud se z Vás podělal. Můžete mě říct. co jste vyhrála. děvenko nevyhrále jste v tomto případě vůbec, ale vůbec nic. Váš problém přeci spočívá úplně někde jinde, tak co tady zas předvádíte. Je to z Vaší strany vcelku trapárna a co se týče toho slavení, tak věřte tomu, že ohledně Vás bude slavit úplně někdo jiný. Sestupte konečně na zem. Opravdu mě unavuje týden co týden číst Vaš bláboly a nejsem asi sám. A po pravdě, Vy tím šlapákem zůstanete zřejmě hodně dlouho.

úroveň myšlení některých zde se prezentujících policistů je opravdu na pováženou

Milá Petro. Dovolím si Vám také gratulovat, ale jedině a pouze k tomu, že neztrácíte optimismus. Pokud ten hajzl byl odsouzen, jde pouze o dílčí vítězství, které je asi mimo jiné založeno i na Vašem svědectví. Potud dobře. Ale pozor, tito lidé jsou mstiví, oni a jejich právníci mají možnost nahlížet do spisu, zjišťovat si k Vaší osobě osobní údaje atd. Takže bych byl velice opatrným. Pro Vás jediným oslavitelným vítězstvím by bylo, pokud by vedení okresu a kraje uznalo, že máte pravdu Vy. A do toho, jak sleduji Vaši kauzu, je ještě hodně daleko. Zcela jistě Vám nemusím říkat, že boj proti policejní vrchnosti je boj jeden z nejtěžších. Vždyť novým krajským ředitelem je právě člověk, o kterém jste se ve svých článcích zmiňovala jako o osobě, která Vás, tehdy ještě z titulu funkce zástupce ředitele, navštívila v souvislosti s řešením Vašich stížností. Zcela jistě hodlá ve své funkci hodlá setrvat a možná má i ambice na funkci vyšší. Přeji odně štěstí!

Vyrobit útok na veřejnýho činitele umí každá policejní trubka. Co jsi vyhrála Petro? Prostě jste to s kolegou nezvládli.

to, že někdo nezvládne zákrok ještěš neznamená, že nebyl tím proti komu zakročuje napaden, tedy že na něho nebyl spáchán útok jako na veřejného činitele. A tímto nehodnotím konkrétní případ, ale beru to v obecné rovině. A "VYROBIT útok na veřejnýho činitele umí každá policejní trubka" - to jsi snad nemyslel vážně, že?

Nějak jsem nepochopil co vlastně chcete slavit. Oddělení stížností, či inspekce MV rozhodla ve váš prospěch? Například návrhem na zahájení tr. stíhání vašich nadřízených, či návrhem k jejich kázeňskému projednání ? Pokud ano, pak nám to sdělte. Pokud ne, byl bych s tím slavením poněkud opatrnější. Jinak stále jste nikomu nesdělila vaši lékařskou diagnózu vzniklou uvedeným napadením. A upřesněte paragrafové znění trestných činů, za které byl pachatel odsouzen. Dle délky léčení mi to připadaná na těžkou újmu na zdraví, ale v těchto případech rozhodně nepřipadá v úvahu podmíněný trest. Tak mi ta vaše zpráva připadá nějaká nepřesná.

poldo

z vyčteného na tomto DF pravděpodobně za útok na veřejného činitele (zaútočil na ně tak, že policistům potrhal uniformy - patrné z prvotního hlášení operačnímu z místa zákroku - viz starší příspěvky P.L.)

Lukaš Heinz PMJ
Komentář Dana Bláhy místopředsedy NOSP k přístupu některých nadřízených vůči řadovým policistů viz. Petra Lhotáková.



Vážení přátelé!


Přeposílám Vám již sice starší zprávu, která mi nějak unikla, ale je velmi

zajímavá. Článek je sice delší, ale vyplatí se ho přečíst. Jenom bych řekl,

že vyjádření vedení PČR, které tam je, se velice rozchází se skutkovým

stavem, který jsme zjistili bezprostředně po události.


Vedení se kryje navzájem. Pamatuji si na rozhovor s plk. Kučerou, nynějším

ředitelem Správy Středočeského kraje, který sám uznal, že nemají žádným

způsobem zpracovanou metodiku, co dělat v případě, kdy policista stiskne

tlačítko nouze. Velmi pikantní je také to, že zmizel videozáznam z OOP. To

vskutku dokládá pravdivost tvrzení vedoucích funkcionářů, jak nutili

policisty k vyšetření a oni to vytrvale odmítali.


Asi víte, že jsem nikdy nebyl v uniformě. I ZOP jsem absolvolal v

Pardubicích. Takže nedokáži posoudit pravdivost výroku:

"Po prošetření celé události jsme nabyli přesvědčení, že na místě zásahu

došlo u hlídky k pochybení v nesprávně zvolené taktice. Policista je školen

na to, aby vyhodnotil situaci na místě a rozpoznal, jak by mohl v tomto

případě agresivní útočník jednat. Podle toho měla zasahující hlídka zvolit

komunikaci," uvádí shodně zástupce

ředitele

OŘ PČR v Benešově Pavel Havránek a velitel služby kriminální policie a

vyšetřování Pavel Mareš s tím, že v případě zásahu u domácího násilí proti

ženě není přinejmenším taktické, aby vůči podnapilému agresorovi, který se

dopustil násilí na manželce, a je o několik váhových kategorií výše,

vystupovala opět žena, byť v uniformě."


Zde prosím především kolegy z uniformy, aby mi napsali, jakým způsobem jsou

policisté školeni, aby vyhodnotili situaci na místě, a aby zvolili způsob

jednání. Také by mne zajímal Váš názor na to, co by se asi stalo, kdy

velitel hlídky vyslaný na zásah ve věci domácího násilí řekl, že tam mají

poslat někoho jiného, že má v hlídce ženu. Ostatně tuto hlídku tam vyslal

operační! Snad zná složení hlídek. A pokud ne, tak je to skutečně tristní.

Ostatně nevím o tom, že by na okresech brázdilo ulice tolik hlídek. Navíc

jediná možná komunikace s tak silným protivníkem ve stíněných prostorách

vstupu do bytu je snad jenom TASER. Je sice hezké vyčkat příjezdu posil, ale

takové vyjádření asi mlácenou ženu a její děti nepotěší.


Skutečně krásná je mediální pasáž týkající se toho, že jim jde v současné

době o každého policistu. Nakolik je to pravda můžete nejlépe posoudit sami

ze své denní praxe. Možná, že byste mi mohli napsat jednovětnou odpověď,

jaké máte své bezprostřední zkušenosti.


Osobně mohu říci, že panu řediteli Želáskovi dělá velikou starost klesající

počet policistů, ale směrem dolů tyto obavy absolutně mizí.


_____



S přáním příjemného dne




Bc. Daniel Bláha


Místopředseda NOS PČR


Koordinátor pro hl. m. Praha

Děkuji za tento příspěvek UBS a doufám, že už to konečně zavře ústa věčným rýpalům.

...hlavně že to zavřelo ústa tobě a tobě podobným,....

mě ne, ale tobě asi ano.

Je to trapné, ale máš pravdu...ale vážně proč jdem všichnim do prdele..to není věc jednoho oddělení, systém je divnéj..ale u nás to je vážně supr..když šlápneš do hovna tak ..............kokoti

Díky za radu, tušil jsem, že umřít můžu i smíchy, ale ne ze strachu z naší..jejich firmy...

18 let u PČR a spúisy v poho, ale když bylo zjištěno, že modcházím, najednou i z nemocenské musím dodělávat...VO a ZVO mají v tomtžo případě spisy které mají problém s lhůtou přepsat na kolegy...tím chci říci, že já jsem minulý měsíc taky dodělával spisy a připadalo mi to jako normál, když kolega je mimo...prostě otázka zní? Musíte když jste na PN docházet dělat spisy, a když ano a příjde vám kontrola PN oni se za vás postaví----------myslím si že ne...

Kolego klídek.Zrovna takové "vyplašené učně" naše vedení potřebuje,jako sůl.Hoď jim spisy na hlavu a v klidu se vymaroď,třeba až do konce služebního poměru.U nás,kdo odcházel,tak si tu dvouměsíční výp.lhůtu vychutnal každý stejným způsobem renta se ti počítá z minulého roku,tak o co ti jde?

Jak by tě chtělo vedení potrestat,když jseš na PN a nemáš dodělané spisy!!! Na takovou pracovně právní při,by jsi nemusel mít ani advokáta.V pohodě by tě obhájil,každý vrátný u soudu.

Z vlastní zkušenosti Vás mohu ubezpečit, že u soudu Vám s rozhodnutím služebního funkcionáře moc nepomohou. Služební funkcionáři bezpečenostního sboru mají totiž neomezenou moc. Soudy žaloby proti rozhodnutím služebních funkcionářů rozhodnují podle soudního řádu správního, což znamená, že o samotné věci nerozhodnou, jen mohou rozuhodnutí pro nezákonnost nebo vady v řízení zrušit a poté ho vrátí žalovanému zpět k dalšímu řízení.
V tom případě pak služební funkcionář vydá nové rozhodnutí a tak to jde pořád dokola. Jako příslušníci bezpečnostního sboru, příp. bývalí, se svyých práv v našem státě nedovoláte. Přeju Vám mnoho štěstí u sboru!

Jen pro PČR..chlapi když jsem v tkzv. dvouměsíční výpovědní lhůtě můžou mě najednou potrestat případně za prodlevu ve sis. agendě / nezaviněné mojí vinou, když jsem na PN /...mám dojem, že nee...jen kdybch spáchal něco velmi závažného jako třeba úmyslný tr. čin...díky

že u policie se trestá prostě za všechno, nejhorší je to, že se trestá i když máš pravdu, to fakt nezměníš. Podle všeho máš projetý lhůty u spisů a teď tvůj aktivní,přísný, nenahraditelný, profesionální a vysokoškolsky vzdělaný a všemi vážený vedoucí naší moderní demokratické policie zjistil nečinnost.
Myslím si, že tě budou tlačit nato, že když jsi nastupoval na PN, tak bylo tvojí povinností spisy předat, aby byly přerozděleny a jak ti řekne tvůj vedoucí, "pak by bylo naprosto všechno v pořádku". Vedoucí, nebo některý z jeho početné skupiny zástupců, určitě a dostatečně věděli a byli seznámeni - viz průkaz PN, že jsi na PN, tak mohli v rámci organizování, řízení a kontroly, toto přerozdělení provést, aniž by vznikly prodlevy a nečinnost. Ale víš sám, oni svoji chybu nepřiznají a tebe upálí jak HUSA.

Hochu, nevím, jak dlouho sloužíš, ale potrestat tě samozřejmě mohou až do ukončení služebního poměru. Je otázkou, zda to ve lhůtě stihnou, co si počnou s odvoláním, pokud ho podáš a budeš třeba již v civilu, jak by bylo vymožitelné zaplacení např. srážek z platu, tedy snížení služebního příjmu, pokud by´s byl už v civilu atd. atd. Takže na tvoji otázku nelze jednoznačně odpovědět. Jako bývalý policejní funkcionář bych také v tvém případě uvažoval, zda řešit průtahy v prověřování či co děláš ve výpovědní lhůtě není tak trochu kontraproduktivní a zda bych neměl uvážit urychlené přidělení věci jinému pracovníku.

potrestat někoho mohou za kázeňský přestupek, ne za to, že jsi v PN a běží ti lhůta na spisech. To si trochu pleteš a jako služ. funkc. bys asi narazil. Jestliže je v PN, je povinností jeho šéfa věci přidělit někomu jinému. Jedinou vyjímkou je to, kdyby měl spisy uzamčené a nadřízený se k nim nemohl dostat, což nepředpokládám. Vyrozumí-li nadřízeného (lístek o PN), nemůže jej nikdo potrestat.

pro jardo: Já to samozřejmě vím, o PN jsem se také ve svém příspěvku nezmiňoval. To jen tak, pro pořádek. Ale abych reagoval pro případ PN. Samozřejmě, nadřízený nemůže nikoho donutit, aby v PN chodil do práce. Otázkou je, zda k průtahům ve vyřizování věcí nedošlo již dávno před nástupem PN. Pak samozřejmě platí, že lze potrestat. Problém pro funkcionáře tkví v tom, že má věc se svým podřízeným projednat atd. A pokud je v pracovní neschopnosti, je to problém. Jinak platí to, co jsem již napsal.

To jste se vyznamenaly v pondělí na Slavii, kterej Langrův vlezdopr. to vymyslel, házet mezi fanoušky bouchací kuličky a zbytečně je všechny dráždit.... fakt dobrý

jestli se někdo vyznamenal, tak určitě to nebyla policie, jste každopádně mimo, když tu sebranku nazýváte fanoušky a kdyby to bylo možné, tak bych místo "bouchacích kuliček" mezi ně naházel F1 a pane Dagu, věřte, byl by problém s touto společenskou sebrankou rychle a efektivně vyřešen. Myslete si co chcete.

Tak za prvé: Pořádek na stadionu je věcí pořadatelské služby. Tato ze strany Slavie nebyl naprosto zvládnuta. Upozorňuji, že je věcí pořadatelů, které hovado si na stadion pustí. Za druhé: Při prvním incidentu mělo dojít k přerušení utkání a mělo v něm být pokračováno jen v případě, že dojde k uklidnění. Jinak mělo být předčasně ukončeno, Slavia by měla být přísně potrestána. To, co předvedli tzv. fanoušci, já to nazývám dobytkem, nemá na stadionech co dělat. Myslím, že by měl být za takové věci domácímu mužstvu daleko častěji ukládán trest hry na cizím hřišti bez účasti diváků. To by si to pak fanouškovský dobytek možná rozmyslel. I když při jejich inteligenci o tom lze docela s úspěchem pochybovat.

to jsme všichni viděli, jak je policie dráždila už jen tím, že jim nedovolila prorazit ploty a hlavní bránu u vstupu jako každý rok.... Pak se není čemu divit, že byli chudáčci tak agresivní a rozbíjeli stadion co? Vlastně za všechno v této republice může policie, nejlepší fackovací panák. Osobní odpovědnost každého jednotlivce? Co to je???? :-)))))