Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  09.02.2007 18:27 dědek <dedek@dedkovo.com>
 
A tady se to začalo prznit a prznit jak to šlo

Parlament České republiky

Senát



5. funkční období

2005
senátní tisk č 65 5 funkční období



Návrh



senátorů
Karla Tejnory, Jiřího Lišky, Jiřího Oberfalzera, Ivana Adamce, Františka Příhody, Milana Bureše, Roberta Koláře, Františka Kopeckého, Milana Balabána, Bedřicha Moldana, Jiřího Nedomy, Miloslava Pelce, Miroslava Škalouda, Pavla Eyberta, Luďka Sefziga, Vlastimila Sehnala, Přemysla Sobotky, Jana Nádvorníka, Pavla Sušického, Jaroslava Kubery, Jiřího Šnebergera, Vítězslava Vavrouška, Aleny Venhodové,
Jaromíra Volného a Jiřího Žáka






senátního návrhu zákona,



kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů





Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. se mění takto:

1. V § 155 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.

2. V § 156 odst. 1 zní:
„§ 156
Výměra odchodného
(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu. ”.

3. V části jedenácté nadpis hlavy II. zní: „Výsluhový příspěvek a věrnostní příplatek k důchodu“

4. V § 157 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.“.

5. § 158 včetně nadpisu zní:
„§ 158
Výměra výsluhového příspěvku
(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“.

6. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.“.

7. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
„§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

8. V § 166 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.“.

9. V § 224 se odstavec 6 zrušuje.

10. V § 225 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.“.


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání

Čl. II
Zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. se mění takto:
1. § 133 zní:
„§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.“.
2. Za § 134 se vkládá nový § 134a, který včetně nadpisu zní:
„§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu

Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosince 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.


Důvodová zpráva


Obecná část
Služební poměr příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb. (dále jen zákon), který má nabýt účinnosti 1. ledna 2006.
Stávající právní úprava výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů po ukončení služebního poměru je založena na principech, které by při zavedení zákona do praxe zvýšily náklady na výsluhové nároky.
Služební poměr vojáků z povolání je upraven zákonem č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb.
Cílem zákona je
a) snížit náklady v oblasti výsluhových nároků (odchodného a výsluhového příspěvku) příslušníků bezpečnostních sborů,
b) omezit maximální výměru výsluhového příspěvku i u vojáků z povolání a i do tohoto zákona zavést tzv. věrnostní příplatek k důchodu.

Návrh novely zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů přináší výrazné motivační prvky k celoživotní nebo alespoň dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Navrhuje se prodloužit dobu pro nárok na odchodné ze 6 let na 10 let. Navrhuje se, aby byl výsluhový příspěvek vyplácen nejdéle po stejnou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Zároveň se navrhuje změna v konstrukci tohoto příspěvku a to tak, aby největší procentní nárůst, kterým se zvyšuje výsluhový příspěvek, byl mezi 24. až 28. rokem služebního poměru (současná platná právní úprava předpokládá největší procentní nárůst mezi 16. až 20. rokem služebního poměru). Zároveň se navrhuje, aby nárok na výplatu výsluhového příspěvku zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník bezpečnostního sboru dovršil věku 65 let. Dále se navrhuje zavést nový institut tzv. věrnostního příplatku k důchodu, kterým se již nemá kompenzovat ztráta kvalifikace a případný nižší příjem v civilním sektoru po ukončení služebního poměru, ale kterým se má ocenit služba bývalého příslušníka bezpečnostního sboru ve prospěch České republiky. Věrnostní příplatek k důchodu se bude vyplácet pouze v případě, že bude vyplácen starobní důchod.
Předložený návrh zákona nenarušuje rovné postavení mužů a žen, je v souladu s právním řádem České republiky, jejím ústavním pořádkem, jakož i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je také plně slučitelný s právem Evropské unie.
Předložený návrh počítá s úsporami nákladů na aplikaci zákonů. Při zpracování finančních dopadů se vycházelo z porovnání nákladů na realizaci zákonů v původně schváleném znění a kalkulace výdajů vyplývajících z novelizovaných ustanovení zákonů. Tento návrh zákona nezvyšuje celkové náklady oproti stávající právní úpravě.
Předložený návrh zákona nemá dopad na ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, malé ani střední podnikatele.



K ČÁSTI PRVNÍ
Zvláštní část

K bodům 1 a 2
Navrhuje se zpřísnit podmínky nároku na odchodné a to tak, že se prodlužuje doba služby, po které vzniká nárok na odchodné, a to ze šesti na deset let a zároveň se navrhuje, aby základní výměra odchodného za deset let služby činila dva měsíční služební příjmy. Zároveň se navrhuje snížit nejvyšší výměru odchodného z osminásobku měsíčního služebního příjmu na šestinásobek.
Objem výdajů na odchodné a úmrtné byl v rozpočtové kapitole ministerstva na rok 2005 – k datu původního nabytí účinnosti zákona, tj. k 1. lednu 2005, rozepsán ve výši 780 607 tis. Kč za předpokladu, že maximální výše odchodného bude činit částku osminásobku služebního příjmu. Při snížení maximální výše odchodného na šestinásobek služebního příjmu a současném prodloužení doby, po které vzniká nárok na odchodné, budou činit náklady na odchodné částku ve výši cca. 530 000 tis. Kč. Jde tedy v rozpočtové kapitole ministerstva o úsporu ve výši 250 607 tis. Kč.

K bodům 3 až 6
Navrhuje se, aby se výsluhový příspěvek vyplácel po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru. Nárok na výplatu výsluhového příspěvku by zanikl nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let. Změna v konstrukci výsluhového příspěvku a omezení doby, po kterou bude výsluhový příspěvek vyplácen, bude více motivovat příslušníky k celoživotní nebo alespoň k dlouhodobé službě v bezpečnostních sborech. Největší riziko lze spatřovat v tom, že podle platné právní úpravy by příslušníci byli motivováni k odchodu z bezpečnostního sboru v době, kdy mají nejvíce zkušeností a bezpečnostní sbory do jejich vzdělávání a odborné přípravy investovaly nemalé finanční prostředky. Při odchodu z bezpečnostního sboru po 20 letech služby by jim k dosažení srovnatelného čistého příjmu stačilo, aby si v civilním sektoru vydělali pouze podprůměrný příjem. Navrhuje se, aby výměra výsluhového příspěvku činila nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená, že v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výsluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč). Omezení maximální výměry výsluhového příspěvku částkou 15 985,- Kč a změna konstrukce výpočtu výsluhového příspěvku bude mít pozitivní vliv na úspory státního rozpočtu.

Navrhovaná změna ve výpočtu výsluhového příspěvku a omezení jeho maximální výše má za cíl vrátit výsluhovému příspěvku jeho pravý smysl. Tím smyslem by mělo být kompenzovat bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru po jeho odchodu do civilního sektoru určitou ztrátu kvalifikace, ke které došlo během jeho dlouhodobé služby v bezpečnostním sboru při plnění specifických úkolů těchto sborů a tedy kompenzovat i případný nižší příjem v civilním sektoru. Dalším smyslem výsluhového příspěvku je též ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho dlouhodobé služby ve prospěch České republiky. Rozhodně by ale výsluhový příspěvek neměl motivovat k tomu, aby bývalí příslušníci po odsloužení např. 20 let v bezpečnostních sborech již nemuseli pracovat vůbec, nebo aby při případném výdělku v civilním sektoru ve výši průměrné mzdy byli na tom spolu s výsluhovým příspěvkem výrazně lépe, než kdyby zůstali u bezpečnostních sborů i nadále. Pro rok 2006 lze v rozpočtové kapitole ministerstva předpokládat náklady ve výši 230 000 tis. Kč na nově koncipovanou dávku výsluhového příspěvku. Jedná se o úsporu oproti platnému znění zákona ve výši 180 000 tis. Kč.

K bodu 7
Navrhuje se, aby bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, měl od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, nárok na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Není důvod, aby v důchodovém věku byla bývalým příslušníkům bezpečnostních sborů kompenzována ztráta kvalifikace tzv. výsluhovým příspěvkem. Věrnostní příplatek k důchodu má za cíl ocenit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru za jeho služby ve prospěch České republiky po 31. prosinci 1992.

K bodu 8
Navrhuje se prodloužit základní rozhodné období, ze kterého bude zjišťován měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků, z období jednoho kalendářního roku před skončením služebního poměru na období tří kalendářních roků před skončením služebního poměru. Tím se optimalizuje výše výsluhových nároků oproti dnešnímu stavu, kdy se započítává výše jen z období posledního kalendářního roku, kdy výše služebních příjmů příslušníka rozhodná pro výsluhové nároky bývá obvykle nejvyšší. Úpravou se pak pamatuje i na případy, kdy délka služebního poměru nepřekročila období 3 let. Současně se navrhuje upravit rozsah dob, které budou pro zjištění průměrného měsíčního služebního příjmu rozhodné, s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu nemocenského pojištění a na některé doby zařazení v neplacené záloze.

K bodu 9

Ustanovení § 224 odst. 6 je účelové, protože stanovuje, že při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 1.1. 2006. To znamená, že příslušníkům, kteří by odcházeli od bezpečnostních sborů již v prvních měsících po nabytí účinnosti zákona, by se výsluhové nároky vypočítávaly z hrubého měsíčního příjmu, který by dosáhli třeba jenom za dva měsíce roku 2006. Tedy z výrazně vyššího příjmu, než jaký dosahovali v roce 2005, zejména pokud jim bude při příležitosti ukončení služebního poměru udělena obvyklá odměna. Toto by byla pro příslušníky, kteří ukončí služební poměr po nabytí účinnosti zákona, neopakovatelná výhoda. V dalších letech se už má postupovat podle ustanovení § 166 navrhovaného zákona. Při aplikaci ustanovení § 224 odst. 6 může docházet k tomu, že měsíční výměra výsluhového příspěvku podle platné právní úpravy může být i o několik desítek tisíc korun vyšší, než by náležela, kdyby se postupovalo standardně podle § 166 zákona. Stejné důsledky by mělo toto ustanovení i na výměru odchodného. Z těchto důvodu se navrhuje v § 224 zrušit odstavec 6 a postupovat už od roku 2006 podle § 166 zákona.


K bodu 10

Navrhuje se, aby se bývalému příslušníkovi bezpečnostního sboru, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod, nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, dnem účinnosti tohoto zákona vyplácel věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





K ČÁSTI DRUHÉ

Zvláštní část

K bodu 1
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u výsluhového příspěvku podle zákona o vojácích z povolání omezit maximální výměru výsluhového příspěvku částkou 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. To znamená v roce 2006 by maximální výměra nově přiznaných výluhových příspěvků činila 15 985,- Kč (průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažená podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 činila 17 761,- Kč.). Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.

K bodu 2
Ze stejných důvodů jako u příslušníků bezpečnostních sborů se navrhuje i u vojáků z povolání zavést nový institut, a to tzv. věrnostní příplatek k důchodu.













Platné znění zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 155

Podmínky nároku na odchodné

Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen "bývalý příslušník") a který vykonával službu alespoň po dobu 6 10 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.


§ 156

Výměra odchodného

(1) Základní výměra odchodného činí 1 měsíční služební příjem a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu tohoto příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí osminásobek měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra odchodného činí dva měsíční služební příjmy a za každý další ukončený rok služebního poměru se zvyšuje o jednu třetinu měsíčního služebního příjmu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek měsíčního služebního příjmu.

(2) Bylo-li při předchozím skončení služebního poměru bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné, vyplatí se mu při novém skončení služebního poměru odchodné snížené o částku, která mu již byla vyplacena. Jestliže bylo bývalému příslušníkovi vyplaceno odchodné ve stejné nebo vyšší výměře, než je výměra odchodného, na kterou mu vznikl nárok, odchodné se mu nevyplatí.



HLAVA II
VÝSLUHOVÝ PŘÍSPĚVEK A VĚRNOSTNÍ PŘÍPLATEK K DŮCHODU

§ 157

Podmínky nároku na výsluhový příspěvek

(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže jeho služební poměr skončil propuštěním podle § 42 odst. 1
a) písm. a),
b) písm. c),
c) písm. d) a je následně na základě jednání, které vedlo k jeho propuštění, pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo
d) písm. m) a je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný úmyslně a následně je za něj pravomocně odsouzen.

(2) Výsluhový příspěvek se vyplácí nejdéle po takovou dobu, jakou trval služební poměr bývalého příslušníka bezpečnostního sboru.


§ 158

Výměra výsluhového příspěvku

Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 4 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % tohoto příjmu. Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 55 % měsíčního služebního příjmu.

(1) Základní výměra výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 20 % měsíčního služebního příjmu. Výměra výsluhového příspěvku se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 1,5 % měsíčního služebního příjmu, za dvacátý čtvrtý a každý další ukončený rok služby o 2,5 % tohoto příjmu.
(2) Výměra výsluhového příspěvku může činit nejvýše 45 % měsíčního služebního příjmu, nesmí však překročit ke dni jeho přiznání 0,9násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

§ 162

Zánik nároku na výplatu výsluhového příspěvku

(1) Při opětovném vzniku služebního poměru podle tohoto zákona zaniká příslušníkovi nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni opětovného vzniku služebního poměru.

(2) Jestliže je bývalý příslušník přijat do služebního poměru vojáka z povolání, zaniká mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku dnem, který předchází dni jeho přijetí do služebního poměru vojáka z povolání.

(3) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž bývalý příslušník dovršil věku 65 let.


§ 163a
Věrnostní příplatek k důchodu
Bývalý příslušník bezpečnostního sboru, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31.prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.


§ 166

Měsíční služební příjem pro účely stanovení výše výsluhových nároků

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý služební příjem poskytovaný za předchozí kalendářní rok přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z tohoto kalendářního roku. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 1 rok, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru. Je-li to pro příslušníka výhodnější, zjišťuje se průměrný hrubý služební příjem za předchozí 3 kalendářní roky.

(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý služební příjem, se nezapočítává doba, po níž se příslušníkovi poskytovaly dávky nemocenské péče.

(1) Za měsíční služební příjem se pro účely stanovení výše výsluhových nároků považuje průměrný hrubý měsíční služební příjem poskytovaný za předchozí 3 kalendářní roky přede dnem skončení služebního poměru příslušníka. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z období 3 kalendářních roků včetně kalendářního roku, v němž skončil služební poměr příslušníka. Trval-li služební poměr po dobu kratší než je uvedeno ve větě první, zjišťuje se průměrný hrubý měsíční služební příjem z celé doby trvání služebního poměru.
(2) Do doby, za kterou se zjišťuje průměrný hrubý měsíční služební příjem, se nezapočítává doba, po kterou byly příslušníkovi poskytovány dávky nemocenské péče (pojištění) a doba zařazení v záloze neplacené.

(3) Při stanovení výsluhových nároků se nepřihlíží ke snížení služebního příjmu v důsledku zproštění výkonu služby a uložení kázeňského trestu snížení základního tarifu.

(4) Průměrný hrubý služební příjem příslušníka, který byl déle než 1 rok zařazen v neplacené záloze z důvodu dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné nebo odborové funkce, se stanovuje jako pravděpodobný hrubý služební příjem. Pravděpodobný hrubý služební příjem se zjišťuje z hrubého služebního příjmu, který by příslušník zřejmě dosahoval po dobu uvolnění do neplacené zálohy podle služebního zařazení před uvolněním do neplacené zálohy.



§ 224

(1) Příslušníkům se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provede zápočet dob pro účely výsluhových nároků.

(2) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou doby, po které trval služební poměr podle zvláštních právních předpisů90) na území České republiky, včetně doby trvání služebních poměrů na území československého státu do 31. prosince 1992, do nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou doby
a) zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a s výjimkou zvolení do funkce v odborové organizaci,
b) neschopnosti ke službě, po kterou nenáleží služební příjem ve zvláštních případech, nebo nemocenské, a
c) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,
d) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.

(3) Do doby rozhodné pro výsluhové nároky se započtou též doby pracovního poměru, které se podle zvláštních právních předpisů91) posuzují jako doby služebního poměru, s výjimkou doby
a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,
b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,
c) rodičovské dovolené (s výjimkou rodičovské dovolené poskytované příslušníkovi v rozsahu mateřské dovolené) a
d) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(4) Do doby rozhodné pro výsluhový příspěvek se nezapočtou doby služby
a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnost,
b) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce,
c) příslušníka v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, jestliže nebyl zařazen ve funkci obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum,
d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost,
e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci,
f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci a
g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci anebo propagandisty.

(5) Zápočet dob podle odstavců 1 až 3 se provede též tehdy, jestliže je po dni nabytí účinnosti tohoto zákona přijat do služebního poměru příslušník, který již ve služebním poměru byl. Do této doby se nezapočítávají doby podle odstavce 4.

(6) Při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr trval před nabytím účinnosti tohoto zákona a skončí do 31. prosince 2006, se postupuje jako při výpočtu měsíčního služebního příjmu příslušníka, jehož služební poměr vznikl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek stanovených v § 166 odst. 1.
---------------------------------------------------------------- --
76) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
90) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon. č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 410/1991 Sb., o služobnom pomere príslušníkov Policajného zboru Slovenskej republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
91) Čl. VI zákona č. 113/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.



§ 225

(1) Příspěvek za službu poskytovaný podle dosavadních právních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni, který předcházel dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se nárok na příspěvek za službu obnoví a příspěvek za službu na žádost bývalého příslušníka se přizná ode dne účinnosti tohoto zákona, jestliže neuplynulo více než 2 roky ode dne zastavení výplaty nebo ode dne skončení služebního poměru z důvodu zakládajícího nárok na příspěvek za službu, a to ve výši, v jaké byl naposledy vyplácen, popřípadě, jde-li o první přiznání, v jaké by k datu skončení služebního poměru náležel. Příspěvek za službu se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona.

(2) Bývalému příslušníkovi, kterému podle dosavadních právních předpisů zanikl nárok na příspěvek za službu z důvodu vzniku nároku na starobní důchod nebo kterému z tohoto důvodu nárok na příspěvek za službu nevznikl, se dnem účinnosti tohoto zákona vyplácí věrnostní příplatek k důchodu v případě, že mu vznikl nárok podle § 163a.





Platné znění zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č., 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
č. 362/2003 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(výňatky)


§ 133

(1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti.


§ 133
(1) Výměra výsluhového příspěvku nesmí překročit ke dni jeho přiznání částku ve výši 0,9násobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
(2) Nárok na výplatu výsluhového příspěvku zaniká nejpozději dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž voják dovršil věku 65 let.



§ 134a
Věrnostní příplatek k důchodu
Voják, jehož služební poměr trval po dobu minimálně 10 let, má nárok od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž dovršil věku 65 let, na věrnostní příplatek k důchodu, a to v případě, že mu je vyplácen starobní důchod. Výměra věrnostního příplatku k důchodu činí 200,- Kč měsíčně za každý ukončený rok trvání služebního poměru po 31. prosinci 1992. Vláda může nařízením výměru věrnostního příplatku k důchodu zvýšit.
  19.04.2008 19:58 UK
 
Jako bývalý policista, který odešel před účinností současného služebního zákona, avšak bez renty a jakéhokoliv odchodného, jsem měl pro Vaše postavení pochopení. Bohužel v současné době, kdy si někteří z Vás počínají jak nejhorší fňukny ztrácíté mé sympatie. Vaši práci znám, vím co za práci děláte a jak kvalitně ji děláte (především trestní řízení), a proto si dovolím tvrdit, že i pro některé z Vás je současný "katastrofální plat" více než královský.

BTW zkuste se zamyslet nad tím, co děláte špatně (v mediální prezentaci), když se od Vás odvrací i bývalý příslušník PČR?
  19.04.2008 20:12 F1
 
No nevím jestli jsi ten pravý na postavení se do role přísného hodnotitele policistů s odslouženými 1-5 lety ( dle nepřiznaného nároku na odchodné po 6 letech). Za sebe mluvím, že mě to rozkoukání se u Policie ČR a nabrání určitého přehledu v policii trvalo trochu déle. Rozhodně bych si nedovolil kdysi po nějakých mých odsloužených 5 letech dělat kritika. V té době jsem ještě hodně málo věděl a dnes ? Jen s pousmáním poslouchám kolegy co jsou u nás 3-4 roky jak se ještě naivně ptají vedení na věci na které se já již dávno neptám a raději si odpovídám sám, neboť odpovědi již znám.
Tak to by bylo asi všechno co jsem chtěl vyjádřit ve vší skromnosti a nemyslím to zle.
  19.04.2008 20:24 UK
 
Já věděl, že se F1 ozve. :-)

Na hodnocení mé osoby chybí určité informace, a to: co mám za sebou před PČR a kde jsem v současné době. Určitě kdybych považoval za vrcholný případ své policejní práce to, že jsem babku jedoucí bez papírů na babětě po nějaký vedlejší silnici udělal ve zkracáku na 180d tr. zákona, tak bych zde výše uvedené nepsal. :-)
  19.04.2008 20:39 UK
 
to F1

Pokud se Tvý kolegové ptají vedení na určité věci, tak to předpokládá, že vedení je "v obraze" nebo tváří se, že je "v obraze", anebo Tvoji kolegové sloužící 3-4 roky jsou stále ještě naivní a jako samostatně jednající policisté nepoužitelní a tudíž přeplacení. BTW před necelým měsícem jsem zjistil, že VO OOP na jednom desetitisícovém městě je člověk sloužící od cca podzimu 2005. Takže bych se přikláněl k poslední variantě. :-)
  20.04.2008 13:47 erg
 
okud jste odešel bez jakéhokoliv odchodného,pak jste byl v y h o z e n.
  21.04.2008 18:12 PI
 
No bohužel dávám za pravdu F1, neboť práce o které mluví se do krve dostane nejdříve po 5 - 7 letech praxe...

Policicsta se nestane policistou, když mu dají placku a průkaz, ale až po nabrání zkušeností, což je podmínka první. Podmínka druhá je, že má pollicista pro práci "cit" a "ví", kdy, jak a kam uhodit hřebíček na hlavičku.
  19.04.2008 15:40 UK
 
Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT bez směnosti) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce) a poukázal na kolegu v 7 PT (bez směnosti), který je v práci cca 2-3 dny v měsíci (studijní volno, paragraf na dítě přesto, že je manželka na mateřské apod.)
  19.04.2008 18:10 Kazi
 
Jako kdyby psal BLESK nebo AHA ty malý kritiku.
  19.04.2008 18:44 vlasta
 
UK, sice nevím koho máš za kamaráda, ale "studijní volno" je "dost drahé", sice ho máš, ale musíš se "upsat" k dalším rokům práce u PČR, pokud nesplníš zaplatíš nemalé peníze a počet dní volna je přesně specifikován zákonem. Pokud je jeho manželka na mateřské nemá kolega kamaráda na "§" na dítě nárok, pouze v případě, že se manželka není schopna o dítě postarat (tedy většinou proto že je sama nemocná, apod,....). Takže nevěř všemu co ti kamarád napovídá, nemusí to být vždy 100% pravda,... zkus sám, berou kde koho, a uvidíš sám, hodně štěstí Vlasta
  19.04.2008 19:07 SOS
 
Vlasto tomu magorovi to nikdo nevysvětlí to je další IQ.
  19.04.2008 19:30 4SOS
 
třeba pochopí, že ne každý o kom si myslí, že je kamarád, jím skutečně je a zkduí získat info i jinde, nejen od pseudokamaráda, Vlasta
  19.04.2008 19:40 UK
 
to Vlasta

- Pokud budu porovnávat VŠ vystudovanou v civilu a VŠ vystudovanou v rámci služebního poměru, tak vždy vyjde výhodněji VŠ v rámci služebního poměru.
- Je velký problém si sehnat neschopenku od doktora, pro ženskou, která je na mateřský a tudíž její "nemoc"nikoho netrápí? Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!

to SOS

Vaše ubohá reakce nestojí za komentář.
  19.04.2008 20:13 pro UK
 
potom nevím proč jsi "komentoval". V původním příspěvku jsi neporovnával studium VŠ v civilu, nebo v rámci služebního poměru. Ano potom souhlasím, že studium ve služebním poměru je finančně méně náročné, ale jak jsem uvedla se závazkem ("upsáním se") na "X" roků setrvaných dále ve služebním poměru (v opačném případě, tedy pokud závazek nesplníš zaplatíš nemalé peníze) A co se týká "§" na dítě ?? Je to opět ve smyslu zákona a pokud máš zkušenost že :"Pokaždé, když se mluví o tom, že určitý policista má paragraf na dítě, ačkoli je jeho manželka na mateřské, tak je to doprovázeno vždy určitým úšklebkem, protože víme o co se v tomto případě jedná. Skutečně by si někdo z civilního sektoru toto dovolil? Určitě ne!" tak se jedná o problém policista - vedoucí. Pokud lékař uzná ženu neschopnou postarat se o dítě, musí péši o dítě zajistit otec dítěte, ale hodnocení oprávněnosti této situace nepříluší tobě ani vedoucímu policisty, ale pouze lékaři. Vedoucí pracovník však má možnost nechat rozhodnutí tohoto lékaře přezkoumat, pokud má pochybnost o tom, že lékař vystavil pro policistu "§" k ošetřování dítěte neoprávněně. Ale vzhledem k tomu, že máš informaci od kamaráda a ne svou vlastní, tak myslím, že tato komunikace je pouze v rovině "akademické" nikoliv skutečné,.... a potom není o čem konkrétně s tebou (osobou zástupnou) dále diskutovat Hezký večer. Vlasta

to SOS
  19.04.2008 20:29 UK
 
Proč by vedoucí napadal postup svého podřízeného, který si vzal § na dítě, přestože je jeho manželka na mateřské (sama má neschopenku od doktora), když to samé udělal i ten vedoucí?
  19.04.2008 21:10 pro UK
 
no potom buď je to v pořádku a potom nevím na co si ztěžuješ, nebo to v pořádku není a potom se "vzmuž jako kolegyně Petra Lhotáková" a poukaž na "lumpárny vedoucích", dotáhni je do konce a dočkáš se třeba "zadostiučinění". Nebo na to nemáš, potom se na to "vykašli" a drž obrazně řečeno "hubu a krok" a přestaň si tady ztěžovat a napadat své úspěšnější kolegy. Vlasta. A dál už nebudu reagovat, protože chytrému napověz a hloupého kopni (některému ani to nakopnutí nepomůže)
  19.04.2008 15:30 Finance
 
Přežít se z peněz od policie dá, ale žít jako člověk to už je problém.
  19.04.2008 15:46 UK
 
Nebylo by lepší napsat? - Přežít z peněz od policie ZA VYKONANOU PRÁCI se dá, ale žít jako člověk, to už je problém. Spíš moje otázka zní: Mohl byste tuto větu vůbec napsat?
  19.04.2008 19:00 vlasta
 
z "policejních peněz" jsem "přežívala" víc jak 30 roků a přežila jsem, dokonce posledních 14 roků sama se 2-ma dětmi, které vystudovali i VŠ a hlady jsme neumřeli a myslím, že jsme nežili "hůř než člověk" a nebyl to pro nás problém a není dodnes. Ano přiznávám, mít miliony, budeme si žít lépe, ale i tak žili jsme a žijeme slušně, pravda čím víc peněz tím lépe, ale dá se z policejního platu slušně vyžít, nejen přežít. Tak trochu skromnosti, jsou skupiny obyvatel které jsou na tom hůř (rodiny s dětmi, důchodci, učitelé, zdravotnictví, hasiči,... a další abych někoho nezapoměla) Hezké žití .Vlasta
  19.04.2008 19:09 Martin
 
Asi jsi nesloužila na malém okrese, ale ve větším městě, kde byla vstřícnost a ochota od vedení.
  19.04.2008 19:53 Martine
 
mýlíš se, nebylo to velké město, bylo to (no nemohu posoudit zda zrovna malý okres) zejména menší OOP, v poslední době vzhledem k podstavům, služba ve výjezdu o 2 policistech a to v SO,NE, noční, svátky, bohužel i hodiny "do zelených 150-ti hodin", vstřícnost a ochota vedení, nevím jak to myslíš, zejména v souvislosti s žitím či přežitím z "policejních peněz". Myslím, že na to žít či přežít z "policejních peněz" nemá vliv zda je to ve větším městě, či na menším okrese a již vůbec zde nehraje roli vstřícnost a ochota od vedení OOP (případně okresu). Ale tady a písemně možná každý máme na mysli něco jiného. Ale trvám na tom (z vlastní zkušenosti), že policejní plat je na víc než na přežití, je na slušné žití (pravda milionáři jsou na tom lépe, ale s tím musí každý policista počítat, že milionářem se jako policista "na ulici", tedy na tom nejnižším stupni policejního žebříčku nestane),... další diskuzi o tomto tématu nepovedu, protože z pár zde napsaných slov, stejně věc nemůžeme kvalifikovaně probrat. Hezký večer Vlasta
  19.04.2008 20:19 F1
 
Jenom malá oprava pro Vlastu. Hasiči na tom hůře než poldové nejsou, myslím tedy finančně.
Za vše hovoří i odchody :

Na 46000 policistů chybí kolem 5.500-6.000 policistů
Na 9500 profi hasičů chybí kolem 80 hasičů v celé ČR

To jen pro správnost, nic víc. Trochu se o to zajímám a sleduji odchody a příchody.
  19.04.2008 21:17 pro F1
 
otázkou je, jestli jsou to jen finance, zákon 361 je stejný jak pro policii tak pro hasiče,....třeba je práce u hasičů přijatelnějsí, nevím, pracovní podmínky u policie jsou mi důvěrně známé, u hasičů pracovní podmínky neznám, proto radši nehodnotím,... ale pravdou je, že hasiči, na rozdíl od policistů, si na těchto stránkách až tolik nestěžují. .--.... proč asi???? Hezký večer. Vlasta
  19.04.2008 14:17 UK
 
Tak jsem kamarádovi od PČR (6 PT) položil otázku "Prosím Tě, kdo si vlastně na netu tak stěžuje (především na peníze)" Odpověděl, že jsou to především netáhla (ve zkratce).
  19.04.2008 15:28 6 tř.
 
V 6 se směnností to není na stěžování. To je to nejlepší co kariérní řád vymyslel.
  19.04.2008 23:10 ...
 
Kdyby tvůj kamarád v 6PT skončil po 15 letech díky novému zákonu 361/2003Sb. ve 3PT, jistě bys koukal, jaké je i on netáhlo..........
  19.04.2008 06:37 jarda
 
Když si tak pročítám příspěvky v této diskusi, tak mi připadá, že je Policie ČR spolkem uplakaných dětiček, které neznají nic jiného, než jsou prachy, prachy a zase prachy. Dost mi to připomíná církve domestikované na území ČR, od nichž také stále slyšíme jen peníze, pole, lesy, baráky... Ale proč to píšu. K policii, tehdy SNB jsem nastupoval před cca 28 lety. Mnoho let jsem pracoval jen za plat, když byla odměna, šlo o několik stokorun. Pravda, byla jiná doba: Politici se nervali o koryta, jako je tomu dnes, stát si uvědomoval, že policii, tehdy sice s jiným názvem, ale se stejnými či obdobnými úkoly, potřebuje. Tak se o ni staral. Dostat byt v té době nebyl žádný problém, nájemné s ohledem na výše platů velmi přijatelné, vlastní zdravotnictví na vysoké úrovni, důchody v 55 letech, možnosti rekreací, a to i pro policejní důchodce atd. atd. Dnes? Bytů pro policisty jako šafránu a vesměs s nájemními smlouvami na dobu určitou, odchod do důchodu jako u jiných profesí, řadu rekreačních zařízení menežment stačil úspěšně zašantročit, nemocnice MV zrušena, policejní zdravotnictví hyne na úbytě a je stále oklešťováno. Ale, vážení, nic s tím neuděláte, protože takový trend je v celém státě a ve všech resortech. Jen to zkuste v jiném oboru, možná se vám bude dařit, možná ne. A tak tomu je u PČR. Státu je jedno, zda PČR je funkční či nikoliv, hlavně když momentálně vládnoucím činitelům na nic nepřijde. A o to snad jde, né? Možná se podaří dostat policajty na ulici, aby byli vidět, tudíž většina občanů zatleská. Ale ti, kteří se starají o to, aby byla zjišťována trestná činnost, která se děje mimo ulice, pomalu ale jistě odejdou. A kdo tyto lidi nahradí? Již dnes jsou vyšetřovací spisy plné urgencí od státních zástupců o podání zprávy o stavu řízení. A bude mít v blízké budoucnosti PČR tolik lidí, aby vůbec tito stačili alespoň odpovídat na dotazy SZ? Takže, lidi, policajtíci. Přestaňte brečet. Buď dělejte bez ohledu na peníze nebo si najděte nějakou lépe placenou práci mimo Titanic.
  19.04.2008 07:51 mazec
 
Jardo,
shrnu tvůj příspěvek jednou větou. Ty jsi ale pitomec!
  19.04.2008 08:29 §
 
Proč pitomec? Vždyť má pravdu!
  19.04.2008 08:46 xsat
 
Velký souhlas! Máš pravdu
  19.04.2008 09:30 jarda
 
Pro "mazec". Možná jsem pitomec, nic proti tvému názoru. Ale jedno vím jistě. Policie se ze současného stavu bude hrabat celou řadu let, osobně to typuji tak nejméně na pět let, spíše ale déle. A já se ptám: Co na to občan? Jsem účastníkem silničního provozu, jezdím po Praze, ale i mimo Prahu, a to dost často. Policajta není vidět, to je jasné. A pokud ano, tak ve služebním vozidle, většinou sám a s vyšším hodnostním označením, t. j. nějaký funkcionář právě cestuje na nějakou nesmyslnou poradu. To ale zcela jistě není řešení. Funkcionáři jsou úkolováni k náboru nových lidí a oni k tomu mlčí, ač vědí, že pro jimi řízené útvary by bylo daleko lepší, kdyby mohli udržet ty stávající. Ale těm nemají co nabídnout. A akce "pomáhat a chránit"? To je dost legrace, zeptejte se spoluobčanů, co si o tom myslí. Stačil článek o tom, jak si občané vybavují svá vozidla parafrázemi na tento reklamní slogan. Možná že by polici větší službu udělalo, kdyby na vozidla dávala samolepky firem, které by ji sponzorovaly. Našla by se taková firma?
  19.04.2008 11:47 jardo
 
jsem rád, že jsi pochopil důvod "pláče" zdejších policistů. Po každé akci následuje reakce a totéž platí i u PČR. Nový zákon lidem na ulici nepřidal, lidem ve výkonu (jak píšeš vyšetřovatelům) také příliš ne a pak se nemůžeš divit, že ti lidé odcházejí do toho nejistého soukromého sektoru a světe div se, většina se rozplývá nad chováním svých šéfů v civilu. Chápou totiž význam slova manager a nechtějí už svého bývalého diktátora bez mozku ani vidět. A urgence si mohou státní zástupci posílat na vnitro případně do Parlamentu, tam jim určitě experti poradí, jak s podstavem několika tisíc lidí zvládnout rostoucí kriminalitu a s tím spojenou stále rostoucí administrativu a byrokracii. Kupodivu jsem si nevšiml, že by se něco za ten rok a půl slibů změnilo? Ty ano? Čeho děláš méně, abys byl více v ulicích? A nezapomeň, i ten kriminalista - vyšetřovatel, který sedí celé roky v kanclu a nezná ani svůj rajon, je v tom kanclu na dvě věci, takže i on musí být mezi lidma. Hawk.
  19.04.2008 11:48 Civil
 
pro mazec
pitomec jseš leda ty a nejen s ohledem na poslední úlet
  19.04.2008 14:03 Klik
 
for Mazec: - tleskám, jásám, protože tvá reakce je vskutku na velké úrovni a hodna profesionála sboru PČR. Úsměvné a hloupé!!!
  19.04.2008 18:10 vyhořelý ?
 
Napsáno správně. Souhlasím. Dobře už bylo. Dneska když policista děla, nebo neděla je to úplně jedno pořád stejné peníze. Proč si nemůžu u Policie ČR vydělat víc, když své spisy dokončuji v termínu a bez problému a jsem ochoten jít do práci i z volna. Ale ptám se proč, když půjdu z volna stejně budu mít pořád stejnou výplatu a nikdo mou práci neocení. Kolega má pracovní neschopnost, nebo paragraf, nebo odchází do civilu a jeho spisy se opět přelozděli mezi ostatní - práce navíc a opět za nic. Systém naprosto šílený a proto odcházím, nikdo z vedoucích nic neřeší jenom aby to nějak fungovalo, aby byl hlavně klid a nikdo nevěděl jak to vlasně běží na zákl. útvarech( OOP, DI SKPav apod.). Po třinácti letech v 5 plat. třídě po odečnetí renty dnes dělám za nějakých 15 tis. To si v civilu vydělám taky a budu aspoň s rodinou o víkendech, svátcích. Vy kteří nejste vyhořelí, nebo máte strach odejít tak se držte. Pozor na rok 2009 a 2010. I kolegové z armády jsou pekně napnutí co je čeká.
  19.04.2008 06:20 civil za 40
 
stojí to za...a bude min. stéjně, spíše hůře...raději nějaká renta, než žádná...
  18.04.2008 19:32 PROPADY PLATŮ
 
POLICISTÉ SE PROPADAJÍ NA PLATECH, NA OSOBNÍ NEJSOU PENÍZE, NA ODMĚNY NEJSOU PENÍZE NA NIC TU NEJSOU PENÍZE.
  18.04.2008 19:38 jimi
 
Jak vidíte, peníze jsou,ale zřejmě na vás. Tak s tím něco dělejte - na co máte odbory. Proč policie platí zbytečné policisty? ( OIKT,, tisk.mluvčí v plukovnických hodnostech, kontrolní chrousty ktreří taky nemusí být policisté...atd)
  18.04.2008 19:41 jimi
 
Myslím, že odbory by měly víc tlačit na personální politiku polic.prezidia a hledat kde se dají ušetřit a hlavně PŘELÍT peníze tak kam mají...tedy na ulici. Od toho odbory máte...anebo je vyměňte.
  19.04.2008 10:23 ?
 
Odbory jsou z Langrem jedna ruka je mi z toho zle
  18.04.2008 19:22 jimi
 
Nevím proč policie brečí.Peněz mají víc než dost. Pokud má někdo málo, ať si to vyřídí s pol.prezidentem,který platí "policisty" nadbytečné...tzn. informační a komunikační technologii-(ppočítačové prqacovníky), a dále tiskové mluvčí-nvím na co jsou to policisté - teď ještě jedna taková HOVADINA, jako je degradace hodností...tiskoví mluvčí -cucýci v hodnostech pplk. a dokonce plk. - to je výsměch. Pokud nevíte milí policisté kam vám utíkají peníze, podívejte se na policejní prezidium
  18.04.2008 21:22 bída
 
Modré recepce, modrá auta ale platy jako za cara.
  20.04.2008 09:24 PP
 
Nevím proč stále brečíte, že máte málo peněz. Ještě bych Vám sebral. Stále chcete odměny, ale neuvědomujete si, že odměna je za něco navíc a ne za práci v pracovní době. Pokud stíhám dělat něco navíc v pracovní době tak bych měl přemýšlet, zda nevrátím část výplaty, protože nedělám na 100%.
A pokud jde o nadbytečné policisty v informatice, tak myslím, že jsou placeni ještě málo. Kdyby byli civilisté,tak odejdou, protože je je policie vůbec nedokáže zaplatit - porovnej si to s platy v civilním sektoru. A také s počítačovou gramotností policistů ve výkonu to není žádná sláva.
Myslí si, že když mají doma počítač tak jsou borci a umí vše. Ale jen do prvního problému.
  18.04.2008 17:38 PLATY
 
Zákonodárci chtějí přidat. Až na 270 tisíc

18. dubna 2008 10:26

Politici připravují radikální změnu svých platů. Obě nejsilnější strany hledají způsob, jak odměnu zákonodárců pravidelně zvyšovat. A zároveň chtějí ukončit spekulace o nejrůznějších výhodách a náhradách, které k platu pobírají.
Volby, poslanecká sněmovna, parlament, poslancifoto: MAFA

Poslanci ČSSD už pověřili předsedu Sněmovny Miloslava Vlčka, aby připravil zcela novou koncepci odměňování. "Pracuji na ní, v paragrafovém znění by měla být do konce roku," řekl včera Vlček. Novinka bude zřejmě vypadat tak, že se sloučí plat a všechny náhrady na stravu, reprezentaci či cestování.

V jednom balíku bude i příspěvek na kancelář a asistenta. "Druhou variantou jsou tři hromádky: na poslance, na asistenta a na kancelář," přiblížil Vlček. I tak by v těchto penězích už byly zahrnuty všechny dnešní náhrady.

ČSSD má velkou šanci, že se na změnách dohodne s nejsilnější vládní stranou. Politici ODS mají o platech stejnou představu. "Všechny peníze na kanceláře, asistenty a podobně by se měly sloučit do jednoho platu," popsal svou vizi předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS.
Zároveň připustil, že celková suma veřejnost zřejmě "zarazí". Jeho kolega senátor Jaroslav Kubera částku nedávno odhadl na 270 tisíc korun.

Dnes berou řadoví zákonodárci vedle šedesátitisícového platu až 35 tisíc měsíčně na dopravu, ke třiceti tisícům se blíží příspěvek na kancelář, na asistenty dostávají 36 tisíc. Náhrady se přitom nedaní.

Jeden velký plat by před zdaněním mohl vypadat skutečně astronomicky. Kubera přesto tvrdí, že by politici nebrali víc než dnes. "Skoro polovina se zdaní. Máme progresivní daň, takže by byla mnohem vyšší než u člověka, který vydělává dvacet tisíc," vysvětlil Kubera.
Podle mzdové kalkulačky by z částky 270 tisíc korun hrubého v příštím roce zbylo 223 tisíc čistého. Kubera tvrdí, že číslo je jen orientační: "Lze to nastavit tak, aby k žádnému zvyšování oproti dnešku nedocházelo."

Podle výpočtů MF DNES se plat a náhrady řadového poslance dnes blíží nejméně 169 tisícům čistého.
  18.04.2008 17:48 §
 
MODRÝ DOBYTCI NIC VÍC.
  18.04.2008 19:02 ...
 
Policiste zase utrou...
  18.04.2008 19:26 jimi
 
No...nemáme peníze pro nemocné, invalidy a důchodce, ale máme na vyhazování miliard pro církve a nyní ještě pro poslance kteří evidentně neodvádějí požadovanou práci...tedy práci ve prospěch všech lidí žijících v ČR..pouze ve prospěch vybraných skupin a prospěch svůj!!
  19.04.2008 08:32 §
 
Koukám, že nejsem jediný, kdo se tu schovává za §. Nu což, budeme se odlišovat CAPS LOCKEM, hej?-)
  18.04.2008 17:26 INFLACE 8%
 
...aneb jak se český policista dále propadá na platech proti minulých letům.....